Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Katedra Rekreologie DARK TOURISM Diplomová práce Autor: Bc. Minář Josef, DiS. Rekreologie Vedoucí práce: Ing. Halina Kotíková, Ph.D. Olomouc 2014

Jméno a příjmení autora: Bc. Josef Minář, DiS. Název diplomové práce: Dark tourism Pracoviště: Katedra Rekreologie Vedoucí diplomové práce: Ing. Halina Kotíková, Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2015 Abstrakt: Cílem práce je vyhodnotit Památník Lidice jako lokalitu Dark tourismu v České republice. V rámci práce je zjišťováno i povědomí o Dark tourismu u dotazovaných respondentů a vnímání Dark tourismu jako formy cestovního ruchu. Pro splnění cíle byl proveden kvantitativní výzkum s využití techniky dotazníkového šetření. Výzkum se prováděl primárně na skupině dospívajících dětí, středoškoláků, záměrným výběrem na školách v České republice. Výsledky ukazují, že Památník Lidice je významnou památkou Dark tourismu v České republice. Klíčová slova: Cestovní ruch, temný cestovní ruch, Lidice, významné místo temného cestovního ruchu Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb.

Author s first name and surname: Bc. Josef Minář, DiS. Title of the thesis: Dark tourism Department: Department of Recreology Supervisor: Ing. Halina Kotíková, Ph.D. The year of presentation: 2015 Abstract: The purpose of this thesis is to asses Lidice Memorial as a Dark tourism locality in the Czech Republic. Within the thesis the awareness about Dark tourism as a special form of tourism is also evaluated by asking respondents. There was a quantitative research undertaken by technology survey to meet the objective. The research was made by deliberate choice in Czech Republic High schools asking group of teenagers. According to the result Lidice memorial is the important monument in the Czech Republic. Keywords: Tourism, Dark tourism, Lidice, an important place of Dark tourism I agree the thesis paper to be lent within the library service.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením Ing. Haliny Kotíkové, Ph.D. a uvedl jsem všechny použité literární a jiné zdroje. V Olomouci dne

Děkuji ing. Halině Kotíkové, Ph.D., vedoucí mé diplomové práce, za odborné vedení práce, vstřícnost při konzultacích a cenné rady, které mi při psaní této práce pomohly. Rovněž děkuji zástupcům Památníku Lidice za poskytnuté materiály využité při tvorbě této práce a zástupcům škol, kteří umožnili studentům v rámci výuky vyplnit poskytnuté dotazníky. Jmenovitě pak RNDr. Mileně Minaříkové, Ing. Evě Čermákové, Mgr. Ondřeji Boumovi a Ing. Kláře Gubi.

OBSAH 1 ÚVOD... 8 2 PŘEHLED LITERATURY VĚNOVANÉ DARK TOURISM... 10 3 VYMEZENÍ POJMU DARK TOURISM... 12 3.1 VÝZNAM DARK TOURISM... 13 3.2 KATEGORIZACE DARK TOURISMU... 14 3.3 SKUPINY, KONCEPTY DARK TOURISMU... 15 3.3.1. Thanatourism... 16 3.3.2. Disaster tourism katastrofický cestovní ruch... 16 3.3.3. Black spot tourism... 17 3.3.4. Cestovní ruch spojený s utrpením... 17 3.3.5. Válečný cestovní ruch... 18 3.3.6. Prison tourism... 18 3.3.7. Cemetery tourism... 19 3.3.8. Genocidní cestovní ruch... 19 3.3.9. Extrémní Thanaturistika... 20 3.3.10. Navštěvování veřejných poprav... 20 3.3.11. Kategorizace dle poptávky a nabídky... 20 4 DARK TOURISM SVĚT A ČESKÁ REPUBLIKA... 24 4.1 DARK TOURISM V ČESKÉ REPUBLICE... 24 4.2 DARK TOURISM VE SVĚTĚ... 25 5 CÍLE... 27 5.1 DÍLČÍ CÍLE... 27 5.2 ÚKOLY... 27 5.3 VÝZKUMNÉ OTÁZKY... 27 6 METODIKA... 28 7 VÝSLEDKY PRÁCE... 31 7.1 KLASIFIKACE PAMÁTNÍKU LIDICE... 31 7.1.1. Lidice... 31 7.1.2. Historie obce Lidice... 31 7.1.3. Památník Lidice... 31 7.1.4. Lidice Shall Live, Sir Barnett Stross... 35 7.1.5. Kategorizace památníku Lidice ve spojení s Dark tourismem... 36 7.2 KATEGORIZACE PAMÁTNÍKU LIDICE... 36 7.2.1. Kategorizace dle poptávky... 36 7.2.2. Kategorizace dle nabídky... 37

7.3 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ... 44 7.3.1. Výsledky dotazníkového šetření... 45 8 DISKUZE... 67 9 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ... 71 10 SOUHRN... 73 11 SUMMARY... 74 SLOVNÍČEK POJMŮ... 75 REFERENČNÍ SEZNAM... 76 ONLINE ZDROJE... 78 SEZNAM OBRÁZKŮ... 80 PŘÍLOHY... 82

1 ÚVOD People do not die for us immediately, but remain bathed in a sort of aura of life which bears no relation to true immortality but through which they continue to occupy our thoughts in the same way as when they were alive. It is as though they were travelling abroad. Marcel Proust 1871-1922 Lidé pro nás neumírají hned, ale zůstávají v jakési auře našeho života, která nemá žádný vztah k pravé nesmrtelnosti, ale prostřednictvím, které vstupují do našich myšlenek stejně, jako když byli na živu. Je to, jako by byli na cestě v zahraničí. Marcel Proust 1871-1922 (vlastní překlad) Temný cestovní ruch označovaný také jako Dark tourism je novou formou cestovního ruchu a jako takový je především předmětem zkoumání akademiků. Dark tourism v teoretickém pojetí se především snaží nalézat a zjišťovat nové motivy a chování účastníků cestovního ruchu a účastnit se Dark tourismu a zároveň podávat vysvětlení k významu jednotlivých míst tohoto druhu cestovního ruchu. Další souvislosti a spojení jsou v oblasti temného cestovního ruchu stále zkoumány. Stejně tak jsou zkoumány jednotlivé destinace temného cestovního ruchu. V praktickém pojetí se Dark tourism zaměřuje na návštěvy míst spjatých s katastrofami lidskými i přírodními, genocidou, smrtí významných osobností nebo jiným lidským neštěstím ať už zapříčiněným lidským přičiněním, přičiněním přírody nebo jiným, blíže neurčeným subjektem. Lidé byli, jsou a nadále budou fascinování lidskými příběhy, které končí tragicky nebo končí smrtí. I tento fakt je předmětem zkoumání Dark tourismu. Je důležitý zejména z toho důvodu, že tato fascinace je v historickém a časovém kontextu důležitým zdrojem poznání a formou nových východisek, které jsou účastníkům Dark tourismu v procesu temného cestovního ruchu předkládány. V neposlední řadě se stává Dark tourism v jistém směru výchovným modelem pro etické a humanistické pojetí lidského života, ve spojení se zvěrstvy páchanými na lidech v minulosti. Historická váha událostí, postojů lidí a jejich osobní příběhy jsou součástí temného cestovního ruchu. V mnoha případech jsou -8-

pro dnešního návštěvníka těchto míst historické události nepochopitelné, avšak měly by být stále připomínány jako výstraha minulosti, aby nebyly opakovány. Úvodní část této práce je věnována Dark tourismu obecně. Shrnuje teoretické pojetí a konfrontuje čtenáře se současnými poznatky této formy cestovního ruchu. Uvádí shrnutí teoretických konceptů autorů zabývajících se temným cestovním ruchem na vědecké úrovni a informace o významných publikacích. Další významná část je věnována souhrnu informací o obci Lidice, jako významnému zástupci Dark tourismu v České republice, ale i na celém světě a analýze současného významu tohoto místa pro cestovní ruch. Práce si klade za cíl zjistit a kriticky posoudit motivy a povědomí potencionálních návštěvníků, navštěvujících místo tragédie a přispět tak k pochopení chování návštěvníků. Konkrétně se práce zaměřuje na Památník obce Lidice, jejíž osud byl zpečetěn 10. června 1942 po vyhlazení obce nacistickými okupanty. -9-

2 PŘEHLED LITERATURY VĚNOVANÉ DARK TOURISM O pojmu Dark tourism existuje velké množství převážně zahraniční literatury. I přesto, že pojem Dark tourism temný cestovní ruch bývá v literatuře označován rozdílně, lze konstatovat, že největší počet autorů (Stone, 2012; Smith, 2002; Lennon a Foley, 2000; Tarlow, 2005) stále pracuje s pojmem Dark tourism. Dokonce velké množství autorů jako je Rojek 1993; Seaton, 1996; Lennon a Foley, 2000; Tarlow, 2005; Sharpley, 2005; Ashworth, 2005; Stone, 2006; Stone & Sharpley, 2008, se zabývají temným cestovním ruchem v rámci svého profesního zaměření a zpracovali o tomto tématu poměrně velké množství odborných článků a publikací. Díky těmto jednotlivým autorům a jejich vlastnímu výkladu, můžeme jednak pochopit podstatu temného cestovního ruchu, jak uvádí například Lennon & Foley fenomén zahrnující prezentaci smrti a katastrof návštěvníkům a spotřeba návštěvníků (Lennon & Foley, 1996, 198). Lennon a Foley, 1996 také jako první použili ve své práci pojem Dark tourism. Zaměření na temný cestovní ruch však existuje již delší dobu. Autoři ovšem dříve odkazovali k popsání této formy cestovního ruchu na pojmy jako je thanatourism (Seaton, 1996) nebo pojem morbid tourism (Blom, 2000) či pojem "blackspots" (Rojek, 1993). To, že se stává temný cestovní ruch významnou části dnešní doby, fenoménem v postmoderní společnosti a stále více nabývá na významu, uvádí autor Robinson (2009). Definice pojmu Dark tourism a celého konceptu této formy cestovního ruchu zůstává však z důvodu velkého počtu badatelů poměrně roztříštěná. Jednotlivé směry v temném cestovním ruchu a jejich interpretace autory vedla k vytvoření teoretických podskupin založených do značné míry na motivaci návštěvníků např. (grief tourism místa smutku; poverty tourism místa chudoby, slamy; suicide tourism místa sebevražd a disaster tourism místa přírodních katastrof, prison tourism vězeňský cestovní ruch, ) a na povaze turistického místa, destinace a chápání samotného autora. Např. Kendle (2008) definuje cestovní ruch jako navštěvování míst po přírodních katastrofách neboli Disaster tourism. P. Tarlow (2005) definuje Dark tourism jako navštěvování míst, kde se stala nějaká historicky pozoruhodná úmrtí nebo tragédie, která jsou dále ovlivňující pro náš život. Lennon a Foley (2000) definují temný cestovní ruch jako moderní fenomén, který nezohledňuje motivaci návštěvníků a je více zaměřený na stranu nabídky než poptávky. Stone (2006) zároveň definoval model The Dark Tourism Spectrum, který kategorizuje nebo alespoň pomáhá poskytnout informace o teoretickém rámci nabízejícím pohled, jak jsou vnímány vlastnosti jednotlivých produktů temného cestovního ruchu a to v jednotlivých odstínech spektra Dark tourismu -10-

od nejsvětlejších až po nejtmavší. Stone (2006, 145) uvádí, že je možné touto metodou identifikovat konkrétní charakteristické rysy památky, produktů a událostí a umožní jejich zařazení do plynulého spektra přechodu od bílé až po černou. Ke zjišťovaným vlastnostem patří např. spontánnost místa nebo události, rozsah nebo jednotlivé dílčí části události, které jsou spojeny se smrtí a další. Charakteristickým prvkem pro přesné zařazení události je také prvek času. Jak uvádí Seaton (1996) prvek času, časovosti je v temném cestovním ruchu prvkem ryze individuálním a je potřebné hodnotit jednotlivě ve vztahu k jednotlivým památkám. Lennon a Foley (2000), Stone (2006) ve svých pracích také kladou důraz na osobní svědectví o temných událostech. Tvrdí, že živé svědectví může být důvodem k zařazení události do tmavšího spektra v zařazení do spektra šedi Dark tourism. Někteří autoři se více než samotnými památkami a místy temného cestovního ruchu zabývají spíše dopadem a rozměru problematiky etiky. Jedním z takových autorů je Sharpley (2009). I další autoři jako je Lennon a Foley (2000), Rittichainuwat (2009), Stone (2006) ve své práci připomínají etická dilemata, a to že by se neměl temný cestovní ruch zabývat pouze motivací jako je zvědavost návštěvníků o téma smrti, a tato touha by neměla být hlavní motivací. Měl by více pomáhat a zdůrazňovat a identifikovat poctu a vzpomínku k zemřelým. Většina autorů pak uvádí jako jeden z hlavních aspektů rozvoje temného cestovního ruchu aspekt globálních médií, díky jejichž rozšíření a opakovatelnému medializování některých tragických událostí se stávají některé místa atraktivními a významnými v rámci Dark tourismu. Mezi takové autory se řadí Dunkley a kol. (2007), ale uvádí je ve svých pracích také Foley a Lennon. Autoři také poukazují i na další hlediska Dark tourismu jako je rozměr politický a ideologický. Mezi tyto autory se řadí např. Robinson (2011). Stone a Sharpley jsou autoři vytvářející v současnosti díla věnující se temnému cestovnímu ruchu. Ve svých pracích shrnují dosavadní poznatky všech významných autorů temného cestovního ruchu a jejich publikované znalosti a vědomosti podávají ve více strukturované formě. Podávají tak celkový pohled na danou tématiku temného cestovního ruchu. Kriticky se zaměřují na současné definice a celkové teoretické poznatky a zaměřují se na vzájemné propojení poptávky a nabídky. Ashworth (2005) se zabývá a zaměřuje na jednotlivé památky Dark tourismu. Zaměřuje se na postavení managementu v těchto organizacích a vytváří jakousi sadu doporučení a systémů jak je možné vést a řídit tyto památky, které mají specifické zaměření z hlediska cestovního ruchu. Sám se nesnaží ve své práci definovat obecnou formuli pro temný cestovní ruch. -11-

3 VYMEZENÍ POJMU DARK TOURISM Tarlow (2005, 48) uvádí, že Dark tourism je: visitation to places where tragedies or historically noteworthy death has occurred and that continue to impact our lives. Tedy jak z výše uvedeného a jedné z možných definic vyplývá, že temný cestovní ruch je navštěvování míst, kde se stala tragédie nebo historicky důležitá smrt nebo úmrtí, které má i nadále vliv na naše životy. Obecně je temným cestovním ruchem neboli Dark tourismem označováno putování na místa, která jsou z historickým odstupem a socio-kulturním přijetím spojená s tragédií, neštěstím nebo přírodní katastrofou a zároveň se přímo či nepřímo dotýkají tématu smrti. Sharply (2009) definuje Dark tourism jako Akt cestování do míst souvisejících se smrtí, utrpením a děsivými místy. V širším pojetí je však Dark tourism spojen s existencí několika směrů s velkým počtem spíše teoretických konceptů, které problematika temného cestovního ruchu zahrnuje, a které se zároveň v pohledu na jednotlivé cílové destinace mohou prolínat. Dark tourism jako forma cestovního ruchu je poměrně mladým fenoménem z konce dvacátého století. Hlavním cílem temného cestovního ruchu je zejména studium, pochopení a popis chování spotřebitelských motivů k návštěvě temných míst a dále pak klasifikace jednotlivých památek nebo obecně míst temného cestovního ruchu. Sama zkušenost se smrtí a cestování do míst spojených se smrtí není nic nového a tyto cesty můžeme najít již v dávné historii, jak uvádí např. Stone (2005) v patronaci římských gladiátorských her, účast na středověkých veřejných popravách nebo návštěvy márnic ve viktoriánském období. Místa temného cestovního ruchu se nachází všude kolem nás. Lze tvrdit, že každé větší město nebo i vesnice má svoje místo definovatelné jako místo Dark tourism. Tímto místem je hřbitov, na kterém je pohřben někdo více či méně významný, jako jsou padlí hrdinové z válek nebo významní obyvatelé. U nás jeden z nejznámějších hřbitovů je na pražském Vyšehradě, kde jsou od 19. století pohřbívány významné české osobnosti a pomník Slavín společná hrobka nejvýznamnějších národních osobností. V rámci temného cestovního ruchu se ovšem může někde jednat spíše o nevýrazné postavy minulosti. Dark tourism nabízí další nepřeberné množství míst spojených se smrtí, jako jsou katastrofy, tragédie a místa krutostí, které jak uvádí Stone (2005), se staly místy turistické atrakce. Mezi nejnápadnější z nich a nejčastěji uváděných v literatuře věnované temnému cestovnímu ruchu, patří nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor -12-

Osvětim-Březinka. Dalšími místy mohou být místa bitev, vražd, nehod i vězení apod. Patří sem i místa osobního utrpení jako je např. pařížský podjezd, kde zemřela princezna Diana, princezna z Wallesu nebo horní část Václavského náměstí v Praze, kde se upálil Jan Palach. Dalšími místy mohou být místa hromadných vražd jako je Ground Zero v New Yorku. Vymezení temného cestovního ruchu je, jak uvádí Lennona a Foley (1999), dle dvou základních skupin návštěvníků a jejich motivů. První skupinou jsou ti, kteří navštěvují místa temného cestovního ruchu za účelem své vlastní osobní myšlenky, kdy jsou osobně spojení s událostí, zkušeností nebo smutkem a mají svoje autentické vzpomínky na události z onoho místa. Jsou nějakým způsobem psychicky, fyzicky nebo duchovně spojení k minulým událostem. Jak dále Lennon a Foley uvádí, jedná se především o příbuzné, přátele nebo pozůstalé zemřelých osob a zároveň jsou to osoby, které na místa cestují z důvodu jakési pietní vzpomínky a pocty památce zemřelých. Svou návštěvou vzdávají úctu a hold například těm, kteří bojovali za svou vlast a svobodu. Do druhé skupiny Lennon a Foley řadí ty, kteří cestují na místa smrti neštěstí a tragédie, za účelem zábavy, potěšení nebo vzrušení bez zjevného spojení k těmto událostem. 3.1 Význam Dark tourism Jak uvádí Stone (2012), během posledních deseti let se stalo studium temného cestovního ruchu etablovanou vědní disciplínou. A to i přes to, že zájem o tuto formu cestovního ruchu není zcela nový (Sharpley, 2009). Stone dále uvádí, že význam zkoumání temného cestovního ruchu je v kontextu celé společnosti a smrti a je předpokladem pro pochopení temného cestování. Zejména zkoumání s důrazem na západní civilizaci, v souvislosti kulturních změn celé společnosti. Stone dále zavádí do praxe pojem Paradox absence smrti. Jedná se o smrt v každodenním životě. Z pohledu západního člověka byla smrt v každodenním životě vytlačena na okraj. Chybí klasický pohled na smrt a na přirozený proces konce v životě člověka. Následně se pak díky médiím, zejména televizi a internetu, které dle Stona využívají podvědomí fascinace smrtí např. ve filmech, se smrt dostává i do cestovního ruchu, který se tak stává vyhledávaným prvkem v podobě temného cestovního ruchu. -13-

Dle Stona má tak Dark tourism význam, jako pojítko se smrtí a stává se tak významným prvkem zprostředkování autentického zážitku smrti. 3.2 Kategorizace Dark tourismu Komplexní pojem Dark tourism neboli temný cestovní ruch, je spojením rozmanitého segmentu cestovního ruchu. Jednotlivé kategorie Dark tourismu sjednocují velkou množinu prvků nabídky a poptávky cestovního ruchu. Na základě této široké rozmanitosti tak vznikla potřeba třídit, kategorizovat temný cestovní ruch do jednotlivých částí, které jsou zároveň podmínkou k hlubšímu pochopení smyslu této formy cestovního ruchu a prohlubování vědomostí akademické obce a pro veřejnost je možné se dle těchto kategorií lépe orientovat. Hlavním smyslem kategorizace bylo pochopit motivaci a zkušenosti návštěvníků a rozčlenit je do přehledných ucelených segmentů. Každý z autorů zabývajících se cestovním ruchem uvádí ve svých publikacích kategorizaci cestovního ruchu. Základní kategorizaci temného cestovního ruchu (obrázek 1) podává například DUNKLEY a kol. (2007). Obrázek 1: Kategorie Dark tourismu Zdroj: vlastní překlad dle Dunkley a kol. (2007) Dunkley zároveň uvádí, že se jedná o měnící se proces. Tedy, že jednotlivé kategorie prochází měnícími se stádii a jsou neustále měněny, případně doplňovány. -14-

Jedná se tedy o to, že jednotlivé kategorie vlivem změn a sociokulturního prostředí udávají nové alternativní sféry a rozdělení temného cestování. Na základě těchto změn je pak možné nové třídění s rozdílným významem a dostáváme tak podrobnější rámce temného cestování, podrobnější rozdělení památek Dark tourism, které pojí společná charakteristika. Při těchto nových rozděleních je obvykle viditelný dopad prostorové vzdálenosti a časového zařazení na jednotlivé koncepty, který by byl jinak v základních kategoriích vyloučen. I přesto, že je v rámci temného cestovního ruchu rozdělení velmi komplexní a jednotlivé kategorie mohou být velice různorodé, tak zahrnují velké množství památek. Z hlediska Dark tourismu je možné pro každé místo temného cestovního ruchu provést zkoumání a zařazení jednotlivých míst dle dvou základních kategorií. A to kategorizace dle nabídky a kategorizaci dle poptávky. Tato základní kategorizace nám poskytne informace o jednotlivých místech temného cestovního ruchu a to jak ze strany motivace účastníků navštěvovat určitá místa v kategorii poptávky, a také příslušnost jednotlivých památek do jednotlivých skupin dle nabídky. 3.3 Skupiny, koncepty Dark tourismu Všechny koncepty temného cestovního ruchu vychází ze základního pojítka, které jejich význam sdružuje pod souhrnný pojem temný cestovní ruch. Jedná se o vztah cestovní ruch + smrt + historický pohled (socio-kulturní) = Dark tourism Tento pohled na Dark tourism podává Skinner (2012). Podle něj obsahují všechny definice konceptů Dark tourismu tři základní prvky: místo je spojené s utrpením nebo smrtí návštěvník je motivován zájmem o smrt a s ní související událostí prvotní událost se stala již v historii Každý koncept pak podává osobitý pohled a tvoří tak podmnožinu s vlastním zaměřením v rámci temného cestovního ruchu. Každý koncept ovšem plně obsahuje víše -15-

zmíněné prvky a v rámci popisu turistické atrakce temného cestovního ruchu, je provázán i s ostatními. Každý koncept se jeví jako základní stavební prvek temného cestovního ruchu, ovšem pohled na jednotlivé koncepty se u jednotlivých autorů liší. Základní myšlenka cestování na místa s cílem navštívit tato místa, která jsou spojena s prezentací lidské smrti a utrpení, zůstává, jak uvádí Stone (2006). 3.3.1. Thanatourism Thanatourism vychází z řeckého slova Thanatos ztělesnění smrti. Thanatos je také označován v řecké mytologii za boha smrti. V rámci temného cestovního ruchu do thanatourismu řadíme ty události, jak uvádí Seaton (1996), které souvisí s násilnou smrtí. Do thanototourismu můžeme zařadit zejména koncentrační a vyhlazovací tábory z druhé světové války. Z novodobých míst bychom mohli do thanatourismu zařadit například Ground Zero v New Yorku jako následek teroristického útoku na WTO z 11.9.2001. Seaton dále dělí thanatourism na dalších pět forem a to: Prohlížení a prožívání smrti nebo tragédie Účast na místech, kde k individuální smrti, neštěstí a tragédie došlo Návštěvy památníků zemřelých, hrobů Zobrazení památky, důkaz, nebo symboly spojené s určitými tragickými událostmi, které jsou nějakým způsobem připojené k smrti, v jiných než původních místech Prožívání rekonstrukce událostí, které jsou nějakým způsobem spojeny se smrtí 3.3.2. Disaster tourism katastrofický cestovní ruch Tato podskupina temného cestovního ruchu se zaměřuje na nějaké katastrofy a na cestování na tato místa (Lisle, 2004). Jedná se o živelné pohromy způsobené zásahem přírody nebo se může jednat o místa, která byla zničena zásahem a vlivem člověka. Tyto katastrofy způsobené člověkem pak mohou být způsobené úmyslně, záměrně nebo neúmyslně, náhodou. Mezi, v současné době nejznámější a nejnavštěvovanější místa katastrof způsobené úmyslným působením člověka, je památník na Ground Zero v New -16-

Yourku jako vzpomínka na oběti teroristického útoku z 11. září 2001. Mezi neúmyslné katastrofy způsobené člověkem je pak možné zařadit výbuch jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině v roce 1986. Dunkley (2007) definuje tuto kategorii temného cestovního ruchu jako cestování za cíli přírodních katastrof, úmyslných pohrom nebo havárií. Jde o přímé cestování do místa přírodních katastrof za účelem zvědavosti. Zpravidla se jedná o cesty ve chvíli, kdy akutní hrozba nebezpečí katastrofy pominula. Z pohledu disaster tourismu se jedná o katastrofy, jako jsou např. tajfuny, hurikány, zemětřesení, sopečné erupce, tsunami apod. Mezi nejznámější novodobé katastrofy můžeme dle webu http://www.grief-tourism.com/ zařadit hurikán Katrina v roce 2005 ve Spojených státech nebo tsunami v Thajsku v roce 2004. 3.3.3. Black spot tourism Black spot tourism je označení temného cestovního ruchu (Rojek, 1993). Jedná se například o místa častých dopravních nehod nebo jinak nebezpečná místa. V širším kontextu se jedná o jinou definici Dark tourismu. 3.3.4. Cestovní ruch spojený s utrpením Tato část temného cestovního ruchu popisuje a představuje místa, kde lidé stále zažívají nebo v minulosti zažívali utrpení, které v mnoha případech končilo smrtí. Mezi příklady památek spojených s utrpením dle Dunkley a kol. (2007, str. 8) patří zejména vězení, otrocká místa a slumy. Mezi taková místa bychom v České republice mohli například zařadit brněnský hrad Špilberk, kde vězni přežívali ve velmi drsných podmínkách a velice brzy zde umírali nebo Pevnost Terezín, která hrála významnou roli žaláře v rámci první i druhé světové války a byla zároveň největším zajateckým táborem v historii u nás. Velmi špatné hygienické podmínky zde měly za následek velkou úmrtnost vězňů. Dunkley hovoří i o tom, že v rámci této části temného cestovního ruchu mohou být i celé sídelní celky jako jsou vesnice a města. V tomto případě tomu bylo například i u Lidic, které představují velmi významné místo utrpení a smrti. Lze říci, že se jedná o jednu z nejobsáhlejších kategorií Dark tourismu, ve které se nachází ty nejtemnější památky této formy cestovního ruchu. -17-

3.3.5. Válečný cestovní ruch Válečný cestovní ruch znamená cestování na místa válečných zón. Balvin a Sharpley (2009, str. 186) definují válečný cestovní ruch jako cestování na místa, kde se válčilo, ale také všechna místa jako jsou například válečná musea, které války a bitvy připomínají. Jedná se také o návštěvu bojišť, opevnění, hradů, vojenských tvrzí a můžeme sem zařadit i návštěvu vojenských hřbitovů. Válečný cestovní ruch přitahuje každoročně stovky diváků, ale i účastníků na rekonstrukce slavných bitev a to nejen v České republice, ale i v zahraničí. V posledních letech s vlnou tzv. novodobých válek zejména na středním východě sem můžeme zařadit i putování na místa právě probíhajících válečných konfliktů. Nutno podotknout, že motivace účastníků bývá motivována v mnoha případech náboženskými pohnutkami. 3.3.6. Prison tourism Stone (2009) uvádí Prison tourism neboli vězeňský cestovní ruch jako další podskupinu temného cestovního ruchu. Jedná se o návštěvu vězení. Jednotlivé turistické atrakce mohou být buď uměle vytvořené nebo se jedná o autentická místa již nepoužívaných věznic. Mezi nejznámější na světě i díky medializaci a mnoha filmovým ztvárnění patří věznice Alcatraz, která leží v Sanfranciském zálivu v Kalifornii v USA. V České republice se může jednat o místa jako je hrad Špilberk v Brně nebo věznice gestapa v Terezíně. Návštěvy těchto míst mnohdy neslouží jen k připomenutí podmínek, ve kterých vězni žili a k prohlídce věznice, ale bývá často spojena s dalšími turistickými atrakcemi. Je tak například možné se do vězení nechat na nějakou dobu zavřít nebo navštívit věznice v netradičních nočních hodinách a prožít si tak chvíle, které zde zažívali v minulosti uvěznění zločinci. -18-

3.3.7. Cemetery tourism Cemetery tourism neboli hřbitovní cestovní ruch spočívá v návštěvách hřbitovů. K návštěvě hřbitovů mívají návštěvníci rozličné důvody. Z pohledu cestovního ruchu a Dark tourismu se jedná o návštěvu památníků, hrobek významných osobností, soch a dalších prvků zde se nacházejících, které mívají často velkou historickou, kulturní ale i uměleckou hodnotu. Mezi nejvýznamnější a nejznámější světové hřbitovy můžeme zařadit například Arlingtonský národní hřbitov ve Virginii v USA, kde jsou jednak pohřbeny některé významné osobnosti historie USA, ale jsou zde pohřbeni i zesnulí vojáci bojující za USA počínaje americkou občanskou válkou až doposud. Mezi nejznámější český hřbitov pak patří hřbitov na pražském Vyšehradě se svojí hrobkou Slavín, kde jsou pochovány významné české osobnosti. Z pohledu cestovního ruchu se jedná o návštěvy hřbitovů, kde jsou připravené návštěvnické trasy, které je možné procházet. Ojediněle se lze setkat na některých místech i se službami průvodců. 3.3.8. Genocidní cestovní ruch Genocidní cestovní ruch je dominantní podmnožinou v oblasti temného cestovního ruchu a jako takový často souvisí s válečnými či poválečnými místy a přibližuje se tak ke skupině válečných temných památek. Vychází z pojmu genocida. Genocida neboli zločin proti lidskosti, je definovaný v mezinárodním trestním právu jako úmyslné a systematické zničení, celé nebo části, etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny. Pro pochopení genocidního cestovního ruchu je právě tato definice mezinárodního trestního práva důležitá. Z pohledu cestovního ruchu se tedy jedná o navštěvování míst, kde docházelo k vyvražďování obyvatel výše uvedených skupin obyvatel. Nejznámějším místem je zřejmě nacistický koncentrační tábor v Osvětimi. Pojem genocida je ovšem starší. První, kdo jej použil, byl polský žid Dr. Raphael Lemkin, který genocidou označil již ve třicátých letech 20. století masakr křesťanských Asyřanů Iráčany. Díky bohaté historii a zejména druhé světové válce je v Evropě poměrně dost významných míst, které je možné zařadit do genocidního cestovního ruchu. Jedná se zejména o koncentrační a vyhlazovací tábory, či místa masakrů německými jednotkami mezi ty nejznámější kromě Osvětimi, je možné zařadit Dachau, Ravensbrück nebo Chelmno. -19-

Genocidní cestovní ruch ovšem není jen otázkou minulostí, jak by se mohlo zdát. V současné době bychom mohli nazvat novodobou genocidou místa, kde se bojuje zejména na středním východě. Z hlediska cestovního ruchu se tak do budoucna stávají možná významnou lokalitou. 3.3.9. Extrémní Thanaturistika K extrémnímu temnému cestovnímu ruchu řadíme účasti na veřejných popravách, účast na pohřbech, či místa vyznačující se velkým nebezpečím jak uvádí (Dunkley a kol. 2007,9). Tato část temného cestovního ruchu je závislá na politickém klima či kultuře jednotlivých států. Je nutné podotknout, že např. Česká republika se mezi tyto země neřadí na rozdíl například od USA nebo některých asijských či afrických států. 3.3.10. Navštěvování veřejných poprav Vyjdeme-li z toho, že místo tragické události se stává místem temného cestovního ruchu ve chvíli dostatečného časového odstupu, kdy je společenský a kulturně přijatelné, aby se na toto místo cestovalo a stávalo se místem turistické pozornosti. Jedná se o místa, kde byly dříve prováděné popravy a kde zemřel někdo, ať již odsouzen spravedlivým procesem nebo ne, ale následkem popravy. Takových míst jen v České republice můžeme najít několik více či méně známých. Do návštěv veřejných poprav však můžeme zařadit i popravy, které se kolem nás odehrávají i v dnešní době. Jedná se o popravy ve státech, které z rozdílných důvodů povolují trest smrti. Tyto popravy pak jsou prováděné sice neveřejně, leč za přítomnosti např. pozůstalých, kteří přihlížejí z jejich pohledu ospravedlnitelné vraždě. I toto je možné řadit do temného cestovního ruchu. 3.3.11. Kategorizace dle poptávky a nabídky Jedním z komplexnějších třídění je třídění dle Sharpley (2009), který umožňuje dle charakteru památky spojit jednotlivé podskupiny a charakteristiky do jednotlivých odstínů spektra Dark tourism. Je tak možné se jednodušeji orientovat v zařazení jednotlivých památek. Pro tuto kategorizaci je důležité zařazení jednotlivých míst dle -20-

třídění motivace jednotlivých návštěvníků, tedy dle jejich poptávky. Typologii seskupil Sharpley do 4 základních skupin a zařadil do nich základní skupiny míst a to: Integrace návštěvy rekonstrukcí bitev místa umožňující návštěvníkům přímé účasti jako aktéry katastrof, simulace Zážitek památky spojené s válkou památky holokaustu místa atentátů místa katastrof Představení úmrtí slavných osobností a jejich pohřby Klasifikaci místa představující pocit nebezpečí pro návštěvníky Zařazení jednotlivých památek dle nabídky Sharpley definuje pouze jako rozdělení na nabídku vzniklou náhodně a nabídku vzniklou záměrně. Podrobnější třídění podává charakteristika nabídky dle Stona (2006), který nabídku jednotlivých památek třídí dle zařazení do jednotlivých odstínů spektra šedi Dark Tourism. Tedy provádí selekci památek dle přiřazení památky a daných kritérií, která tak památku posouvá do spektra od nejtemnější až po památku nejsvětlejší. Jednotlivé odstíny spektra by také měly vypovídat o památce to, zda je památka pro návštěvníka hlubokým zážitkem, který hned neodezní v případě nejtemnější části spektra nebo zda se jedná spíše o zábavnou atrakci, které slouží k momentálnímu pobavení hosta v místě atrakce. Následující schéma (obrázek 2) ukazuje, jaká kritéria na hodnocení dle Stona mají vliv. -21-

Obrázek 2: Dark Tourism Spectrum Zdroj: Stone s 2006 Výsledným spojením dle typologie nabídky a poptávky, Sharpley udělal matici odstínů spektra šedi Dark tourism. Jednotlivé části matice a odstíny spektra zahrnují komplexní seskupení temného cestovního ruchu v širším pojetí, kdy vychází z toho, že smrt je dominantní prvek vnímání temného cestovního ruchu. Díky sloučení nabídky a -22-

poptávky vznikly ve výsledné matici čtyři základní kategorie temného cestovního ruchu. Jsou to: bledý cestovní ruch návštěvníci nejsou motivování zájmem o smrt. Památky této části matice nevznikly primárně jako zajímavost temného cestovního ruchu. šedá nabídka zájemci zde mají zájem setkat se s faktorem strachu a smrti. Místo cestovního ruchu vzniklo s představou použít okolnosti tragédie nebo smrti. šedá poptávka návštěvníci památek, jež jsou fascinování ve velké míře smrtí, avšak místa památek nevznikla primárně jako místa temného cestovního ruchu. černý cestovní ruch návštěvníci jsou jednak fascinování smrtí, tragédií nebo osudem místa a památka vznikla za účelem tuto poptávku návštěvníků uspokojit. Obrázek 3: Matice poptávky a nabídky Zdroj: vlastní překlad - upraveno dle Sharpley (2009) -23-

4 DARK TOURISM SVĚT A ČESKÁ REPUBLIKA 4.1 Dark tourism v České republice Temný cestovní ruch v České republice není rozhodně nejrozšířenější formou cestovního ruchu, což vyplívá zejména i z nabídky jednotlivých cestovních kanceláří, které ve většině případů nenabízí žádné produkty Dark tourismu. Pokud nějaký produkt v nabídce některých cestovních kanceláří nalezneme, jedná se v převážné míře o návštěvu jednoho z nejvýznamnějších míst temného cestovního ruchu a to návštěva polské Osvětimi a Březinky a to nacistických vyhlazovacích a koncentračních táborů. V ojedinělých případech lze v nabídce cestovních kanceláří nalézt nabídku zájezdů i do českých cílů jako je Malá pevnost Terezín a několika dalších více či méně významných míst. Jedná se ale pouze o zcela zanedbatelné procento v rámci běžně poskytované nabídky ostatních druhů zájezdů a pobytů. V rámci publikační činnosti zaměřené na temný cestovní ruch je situace obdobná, alespoň v porovnání množství publikací se zahraničními autory. Z hlediska zkoumání tohoto druhu cestovního ruchu byla zpracována anketa agentury Czech Tourism v létě v roce 2008. Anketa se zaměřovala na nalezení míst, která jsou návštěvníky těchto památek chápaná jako místa temného cestovního ruchu a nejvýznamnější temná místa v České republice. Výsledky ankety ukázaly, že mezi nejvýznamnější a nejtemnější místa v České republice byly zařazeny místa jako Památník Terezín Lidice a Ležáky Slavkovské bojiště - Památník Mohyla míru Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze Naučná stezka Jáchymovské peklo Areál bojiště bitvy u Hradce Králové - památník bitvy u Chlumu Památník Vojna u Příbrami Vyšehradský hřbitov Slavín Václavské náměstí v Praze Zámek ve Velkých Losinách -24-

Jednotlivá místa a jejich význam z pohledu Dark tourismu jsou vysvětlena v příloze č. 1. Zároveň z ankety vyplynulo, že místo Terezín chápe jako místo temného cestovního ruchu více jak 51% procent respondentů. Všechny zvolená místa ovšem splňují nejméně základní kritéria temného cestovního ruchu. Tedy, že jsou spojena s velkým utrpením nebo smrtí a ze sociokulturního hlediska je možné tyto památky navštěvovat a chápat jako místa temného cestovního ruchu. 4.2 Dark tourism ve světě I když se v České republice nachází nepopíratelně desítky či možná i stovky různě navštěvovaných míst Dark tourismu a jejich význam je v rámci historie, ale i cestovního ruchu a jejich návštěvnosti nepopiratelný, nemají zdaleka takový význam jako místa světová. Zejména z pohledu jejich návštěvnosti, ale i povědomí o těchto památkách. Některá světová místa Dark tourismu představují pojem a jsou tak významnými zástupci temného cestovního ruchu. Mezi tato často zmiňovaná místa můžeme zařadit místa jako je Ground zero v New Yorku, polskou Osvětim, Vražedná pole v Kambodži, Prypiat na Ukrajině, Hiroshima a další. Všechna tato místa jsou spojená s utrpením a tragédiemi, které se na nich odehrály. Všechna tato místa jsou navštěvována tisíci návštěvníků ročně, kteří si zároveň připomínají památku zesnulých na těchto místech. Vzhledem k tomu, že Dark tourism jako neobvyklá forma cestovního ruchu je často zmiňována zahraničními cestovatelskými portály jako zajímavost pro turisty a každý z těchto portálů uvádí v top 10 destinacích temného cestovního ruchu mírně odlišná místa, uvádím zde přehled těch nejvíce se opakujících: Dharavi Slum, Mumbai, Indie Tuol Sleng Genocide Museum, Phnom Penh, Cambodia London Dungeon, Velká Británie Černobil, Ukraina Koncentrační tábor Osvětim, Polsko Ground Zero, New York, USA Pont de l Alma Road tunel, Paříž, Francie -25-

Okuma, Fukushima Památník Hirosihma, Japonsko Pompeii, Itálie Most přes řeku Kwai, Thaisko Cu Chi Tunely, Saigon, Vietnam -26-

5 CÍLE Cílem diplomové práce je vyhodnotit Památník Lidice jako lokalitu Dark tourismu v České republice. 5.1 Dílčí cíle Klasifikace Památníku Lidice ze sekundárních zdrojů Identifikace Památníku Lidice do odstínu spektra šedi Dark tourism Hodnocení povědomí o Dark tourismu jako formě cestovního ruchu v České republice Posouzení návštěvy Památníku Lidice jako místa cestovního ruchu Zjištění vnímání Památníku Lidice jako lokality Dark tourismu Hodnocení Památníku Lidice jako místa Dark tourismu 5.2 Úkoly Klasifikace památníku z pohledu nabídky a poptávky Vytvoření a vyhodnocení dotazníku pro účastníky nebo budoucí účastníky Dark tourismu v Památníku Lidice s ohledem na již uskutečněné výzkumy 5.3 Výzkumné otázky Je Památník Lidice významným místem Dark tourismu v České republice? Vnímají návštěvníci nebo potencionální návštěvníci Památník Lidice jako významné místo Dark tourismu? -27-

6 METODIKA Naplnění stanoveného cíle je založeno na zkoumání literárních zdrojů a analýze oficiálních dokumentů vydaných přímo Památníkem Lidice. Při této teoretické části zpracování výzkumu byly použity elementární myšlenkové postupy analýzy syntézy indukce konkretizace komparace Dále bylo provedeno hodnocení a zařazení Památníku Lidice do jednotlivých odstínů spektra Dark tourismu (Ston, 2006) a jím stanovených kategorií a kritérií. Toto řazení nabízí více subjektivní pohled autora, avšak při dodržení všech stanovených kritérií a je jedním možným východiskem pro následné hodnocení dotazníku. Kvantitativní výzkum Konstrukce dotazníku Základním souborem respondentů v rámci dotazníkového šetření byli všichni potencionální návštěvníci a návštěvníci Památníku Lidice. Výběrovým souborem byli zejména studenti, ojediněle spolupracovníci jednotlivých škol vybraných záměrným výběrem. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnil vzorek 549 respondentů. Z 549 vyplněných dotazníků jich ke zpracování bylo zařazeno 511. Ostatní dotazníky byly vyhodnoceny jako neplatné nebo chybně vyplněné. Dotazníkové šetření proběhlo ve vybraných školách a u vybraných respondentů v době od 1. 9. 2014 do 31.10. 2014. Dotazník byl převzat a modifikován k místním podmínkám z polského výzkumu publikovaného v roce 2012, který byl prováděn Ekonomickou univerzitou v Krakově, kolektivem autorů a z jehož závěru vyšla kromě závěrečné zprávy i publikace Turystyka martyrologiezna w Polsce- na przykladzie Państwowego Muzeum Auschwitz-Birkenau. -28-

Pro výsledky výzkumu a porovnání výsledků bylo nutné zajistit, aby byli respondenti rozděleni do dvou základních geograficky homogenních skupin, kde charakteristickým znakem byla vzdálenost (pobytu) bydliště od obce Lidice. Tento geografický prvek byl naplněný oslovením zástupců škol působících jednak v okolí obce Lidice a škol působících ve vzdálenosti větší jak min. 100 km a více od obce Lidice. Pro zajištění skupin respondentů byla použita metoda záměrného výběru. Metoda záměrného výběru byla použita vzhledem k tomu, že pro část výzkumu bylo nutné získat respondenty z co největší blízkosti Lidic a dále pak zajistit respondenty, kteří jsou geograficky co nejvíce vzdálení od tohoto místa. Na základě těchto požadavků bylo vybráno a osloveno 7 škol v blízkosti obce Lidice, přičemž byl kladen důraz na to, aby škola byla v co možná nejmenší vzdálenosti od obce Lidice, a aby měla více jak 100 studentů. Zjištění polohy škol bylo provedeno dle mapových podkladů webu maps.google.com s vrstvou středních škol. Počet studentů byl ověřený přímo na webových stránkách jednotlivých škol. Školy s nedostupnými webovými stránkami nebyly do výzkumu zahrnuty. Vybrány a osloveny byly následující střední školy: Gymnázium Kladno Střední Integrovaná Škola Stanislava Kubra, Středokluky Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Kladno, Dubská Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Kladno Střední odborná škola s.r.o., Kladno Obchodní akademie Dr. Edvarda Beneše, Kladno Gymnázium, Nad Alejí 1952, Praha 6 Ze sedmi vybraných a emailem oslovených škol na emailovou adresu ředitele školy odpověděly 4 školy a to dvě školy, že se šetření zúčastní a dvě školy se omluvily s odkazem na velké množství podobných požadavků. Ostatní školy se neozvaly a email dle doručenky ihned smazaly. Dotazníkového šetření v blízkosti obce Lidice se zúčastnily školy Gymnázium Kladno -29-

Střední Integrovaná Škola Stanislava Kubra, Středokluky Následně bylo nutné zajistit druhou skupinu respondentů, a proto byly vybrány další školy geograficky vzdálené od obce Lidice a to tak, aby počet vzdálených respondentů odpovídal cca počtu respondentů z okolí obce Lidice. Do této skupiny bylo vybráno Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína z Hradce Králové Střední odborná škola Uničov hotelnictví a turismus Zástupci obou oslovených škol souhlasili s dotazníkovým šetřením, proto nebyly již další školy oslovovány. Počet studentů škol cca odpovídal počtu studentů první skupiny. Tato skupina vzdálených respondentů byla doplněna o samostatné respondenty, u nichž bylo možné zaručit jejich geografickou vzdálenost. Dotazník byl vyhotoven ve dvou provedeních a to v elektronické formě nástrojem Google Docs a ve formě tištěné pro jednodušší práci a zařazení do výuky. Gymnázium Kladno a Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína si pro vyplnění dotazníku vybralo tištěnou formu dotazníku. Střední Integrovaná Škola Stanislava Kubra a Střední odborná škola Uničov si zvolila elektronickou formu dotazníku. Ověření správnosti a srozumitelnosti dotazníku u otázek, které nebyly použity přímo z již aplikovaného výzkumu, ale byly přizpůsobené místním podmínkám v Památníku Lidice, bylo provedeno na čtyřech středoškolských studentech a jednom občanovi důchodového věku. Nesrozumitelné části dotazníku byly upraveny dle jednotlivých připomínek. Ke zpracování jednotlivých dotazníků a zpracování celkových výsledků z dotazníkového šetření byl použit program MS Excel 2013. Časový harmonogram zpracování diplomové práce Přípravná fáze Diplomové práce 09/2013-11/2013 Fáze realizace Diplomové práce 12/2013-08/2014 Konzultace, návrhy a opravy DP Fáze vyhodnocení a ukončení Diplomové práce 09/2014-11/2014-30-

7 VÝSLEDKY PRÁCE 7.1 Klasifikace Památníku Lidice 7.1.1. Lidice Významné místo nejen českých národních dějin, ale i světově známé místo spojené s krutostí druhé světové války. Česká ves ve středních Čechách nedaleko Kladna. Nebýt některých historických souvislostí a náhod, které v důsledku vedly k odpornému činu nacistických okupantů dne 10. června 1942 v probíhající druhé světové válce a provedení exemplárního trestu na starých Lidicích, byla by tato česká ves jedna z mnoha v Čechách, o které by věděli její obyvatelé, jejich příbuzní a lidé z okolí. Příběh této obce a události z června 1942 však nadobro změnily význam slova Lidice. 7.1.2. Historie obce Lidice Historie obce Lidice je datována v kronice zbraslavského opata Petra Žitavského od konce třináctého století. Nejstarší veřejná budova v obci byl kostel sv. Martina z roku 1352, který byl v historii několikrát zničen a znovu obnoven. Vesnice zaznamenala svůj největší rozmach spojený s rozvojem průmyslových podniků v Kladně v průběhu druhé poloviny devatenáctého století, kdy se její počet domů a obyvatel téměř zdvojnásobil. Nejznámější a nejtragičtější události obce byly dny po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, kdy byla obec na základě falešných a vykonstruovaných důkazů vypálena a později totálně vyhlazena z mapy, mužští obyvatelé zastřeleni a děti s matkami odsunuty do koncentračních táborů, kde jich velká část zemřela. Většina lidických dětí byla zaplynována v polském Chelmu. V poválečné historii dochází díky iniciativě Lidice shall live k obnově vesnice vedle původních základů starých Lidic. 7.1.3. Památník Lidice Památník Lidice je příspěvkovou organizací. Zřizovatelem je Ministerstvo kultury České republiky. Památník byl zřízen ke dni 31.12.2000 v souladu s usnesením vlády České republiky č. 264 ze dne 15.3.2000 k rehabilitaci památníků bojů za svobodu, -31-

nezávislost a demokracii, a to za účelem péče o trvalé uchování vzpomínky na vyhlazení obce Lidice a utrpení jejich občanů, kteří se dne 10. června 1942 stali obětí fašistického násilí a zachování jména obce Lidice jako celosvětového symbolu obětí válečných zločinů. (Milouš Červencl: Lidice) Součástí Památníku Lidice je muzeum se stálou expozicí Lidická tragédie, které se nachází na centrálním nádvoří památníku s Glorietem, ke kterému vede Alej dr. Barnetta Strosse, britského politika a lékaře, který se svou činností podílel na znovuobnovení Lidic. Vnitřní interiér muzea se skládá ze strohého betonového prostoru doplněného audiovizuální technologií, která promítá obrazy již neexistující vesnice a jejich obyvatel a nabízí tak návštěvníkům emotivní prohlídku pohnutou historií obce. Suterén muzea pak dále slouží k uchování depozitářů muzea a jako technické zázemí památníku. Centrální nádvoří je pak dále z druhé strany obklopeno vzdělávacím střediskem. Středisko primárně slouží k vytváření a prezentaci ucelených programů, které jsou určeny pro žáky II. stupně ZŠ a žáky SŠ. Školící středisko je dále využíváno ke školení pedagogů v podobě vzdělávacích seminářů - Co je fašismus a nacismus a Příběh české vsi Lidice. Ojediněle je školicí středisko využívané také i ke krátkodobým výstavám. V protilehlé straně nádvoří naproti Glorietu je pak v prostoru pod terasou dvouramenného schodiště síň IN MEMORIAM. Tento prostor je využívaný k prezentaci tematických výstav zaměřených na osudy měst a obcí s podobným osudem jako potkala obec Lidice. Jednou z významných částí památníku je Pomník dětským obětem války. Sousoší lidických dětí v nadživotní velikosti, jehož autorkou je akademická sochařka prof. Marie Uchytilová. První myšlenka projektu na vytvoření bronzového sousoší jako památku na lidické děti vznikla již v roce 1969 a však dokončené dílo v sádře bylo až o dvacet let později v roce 1989 a téhož roku autorka projektu umírá. V následujících letech od roku 1990 pokračoval v jejím započatém díle její manžel J. V. Hampl. V letech 1995 2000 bylo postupně s různým časovým odstupem instalováno celé sousoší 82 lidických dětí zavražděných v roce 1942. Součástí pietního místa, které se rozkládá na ploše území původní obce Lidice, je také hrob zavražděných lidických můžu. Hromadný hrob se nachází na původním místě, které se nacházelo nedaleko Horákova statku, jehož původní základy jsou z části odkryty. Na území pietního místa je dále možné nalézt obnovené základy kostela sv. Martina, školy a původního hřbitova. -32-

Památník Lidice má i přesto, že se nachází mimo hlavní turistické destinace v České republice poměrně velkou návštěvnost, na které se podílí jak domácí tak zahraniční turisté všech věkových kategorií. V rámci jednotlivých roků jsou ovšem dominantní roky, které jsou v rámci vypálení původní obce výroční a při kterých památník s muzeem, ale i řadu vzpomínkových akcí navštíví více návštěvníků než v jiných letech. 2013. Následující graf mapuje vývoj návštěvnosti Památníku Lidice od roku 2009 do roku Vývoj návštěvnosti Památníku Lidice v letech 2009-2013 Počet návštěvníků 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 57518 43276 41460 35896 37109 2009 2010 2011 2012 2013 Návštěvnost v roce Obrázek 4: Vývoj návštěvnosti Památníku Lidice v letech 2009-2013 Zdroj: vlastní - zpracování dle dokumentů Památníku Lidice Struktura návštěvníků dle rozdělení na domácí návštěvníky a cizince ukazuje, že v dlouhodobém měřítku je struktura návštěvníků téměř vyrovnaná. Dále je patrné, že místo Památníku Lidice je z hlediska návštěvnosti více atraktivní pro návštěvníky z řad studentů, kteří zde mohou mnohdy v rámci výuky a na autentickém místě získat informace o nacistické okupaci a událostech druhé světové války. Z toho, že je návštěvnost zahraničních návštěvníku z dlouhodobého hlediska početně téměř stejná a v některých letech je dokonce vyšší, než návštěvnost domácích hostů je patrné, že světový význam lidické tragédie je velký a nezpochybnitelný. -33-

do roku 2013. Následující graf zobrazuje složení návštěvníků na rezidenty a cizince od roku 2009 Struktura návštěvníků rezidenti / cizinci Počet návštěvníků 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 2009 2010 2011 2012 2013 Návštěvnost v roce cizinci ČR ciz. studenti ČR studenti CZ - celkem Cizinci - celkem Obrázek 5: Struktura návštěvníků rezidenti/cizinci Zdroj: vlastní - zpracování dle dokumentů Památníku Lidice Vzhledem k tomu, že areál památníku není využíván pouze k pietním a vzpomínkovým akcím, ale díky jeho významu a povědomí o něm, zasahují do struktury návštěvníků i kulturní a jiné akce. Následující graf zobrazuje celkové složení návštěvníků od roku 2009 do roku 2013. -34-

Struktura návštěvnosti památníku Lidice v letech 2009-2013 70000 Počet návštěvníků celkem za rok 60000 50000 40000 30000 20000 3316 4150 2570 4113 8713 7310 7122 7248 3261 6420 2790 5211 21557 10337 8787 9871 3881 3458 11288 7050 10000 8919 10023 8571 9857 9951 0 2 872 5673 2171 4571 3800 2384 2094 1907 1981 2032 2009 2010 2011 2012 2013 kultura/svatby 3316 4150 2790 3261 3881 ostatní 2570 4113 5211 6420 3458 zdarma 8713 7310 10337 21557 11288 ČR studenti 7122 7248 8787 9871 7050 ciz. studenti 8919 10023 8571 9857 9951 ČR 2 872 2171 5673 4571 3800 cizinci 2384 2094 1907 1981 2032 Návštěvnost v roce cizinci ČR ciz. studenti ČR studenti zdarma ostatní kultura/svatby Obrázek 6: Struktura návštěvnosti Památníku Lidice v letech 2009 2013 Zdroj: vlastní - zpracování dle dokumentů Památníku Lidice 7.1.4. Lidice Shall Live, Sir Barnett Stross Lidice Shall Live tedy Lidice budou žít je hnutí založené v roce 1966 anglickým politikem, poslancem britského parlamentu a lékařem Sirem Barnettem Strossem. Byl jedním z výrazných stoupenců poválečné obnovy Lidic. Založení hnutí považoval za svůj největší životní úspěch, který spočíval zejména v tom, že informace o zabití místních nevinných lidí a zničení Lidic se rozletěla do celého světa. U příležitosti 25. výročí vypálení obce Lidice vyzval umělce z celého světa, aby vyjádřili protest proti násilí. Tento protest měli provést darováním uměleckého díla, -35-

ze kterých vznikla dnešní sbírka Lidická galerie. Tato myšlenka měla ve světě ohromně veliký ohlas a na v rámci několika následujících let bylo do sbírky darováno z celého světa necelých 350 výtvarných děl. V roce 2003 bylo z původního kulturního domu vytvořeno stále místo pro Lidickou galerii, kde je nynější sbírka umístěna a vystavena nebo uložena v depozitářích. Lidická sbírka a Lidická galerie nemá formou svého vzniku a obsahem výtvarného umění ve světě obdoby a díky tomu zaujímá výjimečné postavení nejen u nás ale i na celém světě. 7.1.5. Kategorizace památníku Lidice ve spojení s Dark tourismem Památník Lidice se bez dlouhého racionálního uvažování jeví, jako místo, které je odborně nazývané jako temný cestovní ruch. Památník Lidice bezpochyby reprezentuje místo smutku, krutosti nacistických okupantů, utrpení obyvatel Lidic a jejich smrti případně dalšího pohnutého osudu. Podstatu temného cestovního ruchu v Památníku Lidice je představena v následujícím rozdělení, kategorizaci jednotlivých částí Dark tourismu. Kategorizace Památníku Lidice je možná pro účely cestovního ruchu ze dvou základních, výše uvedených hledisek jak uvádí Sharpley ve své publikaci z roku 2009 a to dle nabídky a poptávky. Kategorizace dle nabídky a poptávky rozkladem a aplikací jednotlivých dílčích kritérií do odstínů spektra šedi Dark tourismu na památku temného cestovního ruchu je možné aplikovat na jednotlivá dílčí místa cestovního ruchu. Tím je možné určit o jaké místo v rámci cestovního ruchu se jedná a tak i vhodně volit např. segment cílových klientů a návštěvníků tohoto místa nebo provádět hodnocení z pohledu turistické atraktivity místa. 7.2 Kategorizace památníku Lidice 7.2.1. Kategorizace dle poptávky Zařazení památky dle typologie poptávky je dle již k definovaným faktům zjevná. Jedná se o památku spojenou s válkou a místo spojené maximální možnou mírou se smrtí a utrpením, tudíž dle Sherpley (2009) je možné zařadit památku do památek s funkcí zážitku. -36-

Funkce integrace je zde možné vyloučit, protože není hlavním cílem návštěvníka nějakým způsobem kopírovat temné události tohoto místa. Funkce zážitku je navíc umocněna uvědoměním si vlastní existence a sociálního zařazení. Funkce představení zde nelze také uplatnit, jelikož je zde návštěvník poměrně silně konfrontován se smrtí, což funkce představní vylučuje i když by se mohlo zdát, že díky vzpomínkovým akcím je možné do této funkce památník zařadit. Tyto vzpomínkové akce jsou spíše primárně zaměřením nabídky ne poptávky. Funkce klasifikace památky je taktéž vyloučena pro své nízké zaměření na konfrontaci se smrtí. Z hlediska poptávky je tedy Památník Lidice nutné zařadit do skupiny zážitku. Návštěva místa v účastnících vyvolává silné emoce, které se transformují do rozjímání nad vlastní existencí, nad utrpením a smrtí. Zároveň je zde splněno kritérium místa hluboce spojeného s utrpením a se smrtí obyvatel původní vesnice. 7.2.2. Kategorizace dle nabídky V rámci nabídky temného cestovního ruchu je možné se pohybovat na škále odstínu spektra šedi Dark turismu od nejtemnější po nejsvětlejší dle naplnění podstaty hodnocení jednotlivých kritérií nabídky. Jednotlivá kritéria jsou podstatou kategorizace nabídky (Stone, 2006). Jsou to velký vliv politické ideologie x malý vliv politické ideologie místa smrti a utrpení x místa spojená se smrtí a utrpením orientace na vzdělání x orientace na zábavu zachování pamětí/pietní místo x komercionalizace, romantika vnímání autenticity místa x vnímání ne autenticity místa krátká doba od události x dlouhá doba od události vzniklé náhodou x vzniklé účelně méně infrastruktury cestovního ruchu x více infrastruktury cestovního ruchu Vliv politické ideologie Pokud bereme historii, ale hlavně osud obce Lidice v širším kontextu a spojíme-li je v souvislosti druhé světové války s okupací českého národa, jedná se zcela jistě o velký -37-

vliv politické ideologie. A to jak ze strany německých okupantů, tak ze strany exilové československé vlády v Londýně v čele s prezidentem Edvardem Benešem. Základ vypálení obce a vyvraždění obyvatel je postavený na politických rozhodnutích. 3. října 1941 byl zadán zástupci vlády v exilu úkol dvěma parašutistům z řad exilové armády. Tento úkol byl pomstít vraždění českých obyvatel (vlastenců) při nástupu SS Obergruppenführera a šéfa hlavního bezpečnostního úřadu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora. Jednalo se o 500 poprav v prvním stanném právu, kterými se také měl zlomit vzestup českého odboje. Úkol parašutistů byl zabít K. H. Franka nebo R. Heydricha tak, aby byl tento čin zapsán do dějin stejně tak jako vraždění nevinných českých vlastenců. Úspěšný atentát na R. Heydricha 27. května 1942, který provedl dobře hozenou bombou na jeho projíždějící mercedes rotný J. Kubiš následkem, kterého zastupující říšský protektor 4. června 1942 umírá, odstartoval kolotoč událostí, jejichž důsledkem bylo totální vyhlazení Lidic. Místo bývalých Lidic je ovšem i ve své novodobé historii a poválečném běsnění zneužíváno k politickým hrám po válce zejména pro propagaci komunistické strany. Památník Lidice tedy naplňuje jednoznačně vysoký vliv politické ideologie. Naplňuje tedy první dané kritérium a je možné ho zařadit do nejtemnějšího segmentu, části s největším zastoupením temnoty jak ukazuje následující schéma. Obrázek 7: Kritérium vlivu politické ideologie na Památník Lidice Zdroj: vlastní - zpracování dle Sharpley (2009) Vliv smrti a utrpení Druhé kritérium má za cíl zjistit profil památky Památníku Lidice, případně původní obce z hlediska cestovního ruchu zda se jedná přímo o památku spojenou se smrtí a utrpením nebo zda se jedná pouze o nepřímé spojení se smrtí a utrpením. Lidice jsou přímým místem smrti a utrpení. Jedná se o autentický místo smrti i utrpení, -38-

kde byly násilně rozdělené rodiny. Muži starší 15 let byly odvádění do Horákova statku, odkud o pár hodin později byli vyvedeni členy gestapa a po pěti a následně i po deseti najednou zastřeleni na zahradě Horákova statku. Matky s dětmi byly shromážděny v lidické škole, která zároveň byla jejich posledním společným místem pobytu v obci. Vyhlazení Lidic dle rozkazu mělo být totální a obec měla zcela a nadobro zmizet z mapy. Pracovníci říšské pracovní služby RAD se tak nezastavili ani před totální devastací vesnice, odstřelu kostela, přemístění rybníku, změny koryta řeky, ale uchráněn nebyl ani majestát smrti a zničení původního hřbitova. Byly postupně vykopávané rakve, původní hroby zasypány a mrtvá těla okradená o zlaté šperky a zuby. Shrneme-li všechny tyto informace, můžeme označit Lidice jako památku a místo cestovního ruchu smrti a utrpení. V tomto kritériu tedy znovu zůstává památník v nejtemnější části spektra, jak je vidět na následujícím schéma. Obrázek 8: Kritérium zastoupení smrti v místě cestovního ruchu Zdroj: vlastní - zpracování dle Sharpley (2009) Vliv orientace na vzdělání nebo zábavu Dalším, třetím kritériem v kategorizaci dle nabídky rozdělující z hlediska temného cestovního ruchu památku na temnou nebo světlou je, zda je památka orientovaná na vzdělání nebo zábavu. Díky autentickému místu původní obce a jeho přímého spojení s okupací nacistů a jejich politickou ideologií, zavraždění lidických můžu starších patnácti let, zaplynováním dětí, pobytu a týrání lidických žen v koncentračních táborech, je orientace místa památníku na zábavu zcela vyloučena. Funkce Památníku Lidice je naopak vhodná pro využití této památky pro funkci vzdělání. Část památníku je přímo pro funkci vzdělávání vyhrazena. Vzdělávací středisko Památníku Lidice má připravený program pro žáky II. stupně ZŠ a pro žáky SŠ, kterého je možné se zdarma účastnit. V rámci obohacení výuky také nabízí Památník Lidice vytvořené pracovní listy k obohacení a rozšíření výuky dějepisu a dalších -39-

občanských nauk. Od roku 2006 je také možné se v památníku účastnit akreditovaných seminářů věnujících se historii týkající se německé okupace, persekuce a německému odboji v průběhu druhé světové války. Semináře jsou primárně určeny studentům, ale i učitelům věnujících se dějepisu, občanských nauk, případně jiných příbuzných humanitních věd. Přednášky provádí přednášející z FF Univerzity Karlovy, ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, vojenského ústavu a jiných vzdělávacích institucí. Památník také nabízí kromě prohlídky pietního místa i možnost návštěvy muzea s multimediálními prvky. Zejména v minulosti, ale i nyní je možné se účastnit besed s přímými pamětníky vyhlazení obce Lidice. Lze tedy konstatovat, že i v tomto kritériu kategorizace je splněna podmínka pro zařazení do nejtemnější části spektra grafu. Tedy, že se jedná o místo spojené a orientované výhradně na vzdělání a jen zcela minimálně nebo vůbec je v rámci temného cestovního ruchu spojené se zábavou. Obrázek 9: Kritérium zastoupení orientace na vzdělání nebo zábavu Zdroj: vlastní - zpracování dle Sharpley (2009) Kritérium zachování pamětí/pietní místo komercionalizace, romantika Toto kritérium podává informaci o tom, zda místo cestovního ruchu naplňuje poslání zachovávat paměti či je zaměřené svou funkcí na komercionalizaci. Již webové stránky www.lidice-memorial.cz návštěvníka upozorňují na to, že Památník Lidice je státní příspěvkovou organizací, jejímž posláním je péče a uchovávání památky na lidickou tragédii a prioritou je též obnova a péče o historické objekty a areál národní kulturní památky. Z výše uvedeného je tedy očividné, že hlavní funkcí je zachovávat paměti pro budoucí generace a udržování živé myšlenky a vzpomínky na obec Lidice. Tato funkce je naplňována zejména v udržování původního prostředí, kde původní obec stávala a jak ji zanechali jednotky RAD. Také je naplňována tím, že shromažďuje hmotné důkazy o událostech nejen přímo v obci, ale také týkající se jednotlivých obyvatel -40-

původní obce. Tyto informace zpracovává, vydává publikace a prezentuje je veřejnosti i v podobě zveřejněných expozic a výstav. V rámci památníku je budována i Lidická galerie, která slouží k výstavám, ke stálým expozicím a uchovávání Lidické sbírky výtvarného umění. Lidická sbírka vznikla spontánně díky hnutí Lidice budou žít (Lidice Shall Live). Myšlenka anglického lékaře Sira Barnetta Strosse založit hnutí pro poválečnou obnovu Lidic měla za následek nejen vybrání vysoké finanční částky na obnovu Lidic, ale především v tom, že informace o osudu obce obletěla celý svět. V roce 1966 vyzval umělce z celého světa, aby vyjádřili protest proti zvůli a násilí darováním uměleckého díla. Z těchto v budoucnu zaslaných děl vzniká unikátní sbírka výtvarného umění, která nemá společenským významem a okolnostmi jejího vzniku obdoby nejen u nás, ale na celém světě. Tato sbírka je významnou součástí a jednou z expozic, která naplňuje v památníku funkci vzpomínky. Památník každoročně pořádá pietní vzpomínku k výročí vypálení obce Lidice a další vzpomínkové akce. Hlavním účelem památníku tedy není orientace na romantiku a zaměření na komerční produkty, ale hlavně uchovávat památku původních obyvatel a sdělovat poselství pro další generace tak, aby byla historie udržována naživu a aby nebyla v budoucnu opakována. Lze tedy konstatovat, že Památník Lidice splňuje nejtemnější kritérium i v této oblasti nabídky a lze ho tak zařadit do nejtemnější části grafu. Obrázek 10: Kritérium zachování pamětí/pietní místo komercionalizace, romantika Zdroj: vlastní - zpracování dle Sharpley (2009) Vliv autenticity místa a její vnímání Kritérium autentičnosti památky je už díky naplnění několika předchozích kritérií kategorizace záležitostí intuitivní. Vzhledem k historii památníku se nejedná o místo uměle vytvořené, ale naopak se jedná o místo s velmi jasnou historií, která autenticitu místa událostmi, které zde proběhly, zdůrazňuje. Autenticita památky je dále zdůrazňována -41-

dalšími aktivitami, které jsou památníkem iniciovány, jako jsou například besedy s přeživšími lidickými dětmi, výstavy korespondence lidických dětských obětí nebo dalších přednášek a expozic doplněné původními předměty z dob před vypálením vesnice. Bezpochyby je tak možné zařadit i v této části Památník Lidice na nejtemnější část spektra grafu. Obrázek 11: Kritérium vlivu doby od událostí Zdroj: vlastní - zpracování dle Sharpley (2009) Vliv času, který uplynul od události Kritérium času je dalším prvkem hodnocení místa temného cestovního ruchu z pohledu nabídky. Jelikož čas je relativní pojem a nikde není definované, co je dlouhá nebo krátká doba, je ohodnocení poněkud problematické. Vezmeme-li ovšem do úvahy fakt, že v současné době jsou naživu přímí pamětníci události vypálení obce a že je ještě naživu i několik přímých účastníků vyhlazení obce, jedná se o dobu poměrně krátkou. Zároveň i přesto, že první zmínka o obci je již ze 14. století je z pohledu temného cestovního ruchu bezpředmětná, jelikož související události se vážou na konec druhé poloviny dvacátého století. Je tedy možné tvrdit, že z pohledu Dark tourismu se jedná stále o krátkou dobu od události. Toto tvrzení je možné podložit i tím, že vyhlazení obce je stále živé téma u několika pozůstalých rodin a jejich potomků. Památník Lidice tedy naplňuje i v tomto bodě oblast nejtemnější. -42-

Obrázek 12: Kritérium vlivu doby od událostí Zdroj: vlastní - zpracování dle Sharpley (2009) Vliv vzniku místa Jedním z dalších kritérií je skutečnost, zda památka vznikla náhodně či zda byla vytvořena účelně. Účelně vzniklé místo je možné definovat jako vytvoření nějaké výstavy či exhibice. Ta není primárně spjata s místem, kde se nachází a není spojena s minulostí místa, ale je tvořena na základě jakési představy pořadatele nebo organizátora. Obec Lidice ovšem nevznikla účelně a primárně nikdy neměla sloužit k účelům cestovního ruchu. Náhoda a exemplární trest za zabití říšského protektora ovlivnila i osud vesnice a její totální devastaci. Pro účely cestovního ruchu a početných návštěv pietního místa začala obec sloužit až po skončení nacistické okupace. Je tedy možné konstatovat, že Památník Lidice a důvod jeho vzniku ovlivnili historické souvislosti a náhody, což v důsledku umožnilo, aby se s časovým a společenským odstupem stal památkou a objektem cestovního ruchu. Je tedy opět možné památník i v tomto kritériu zařadit na nejtemnější část grafu. Obrázek 13: Kritérium vzniku památky Zdroj: vlastní - zpracování dle Sharpley (2009) -43-