Alternativní výživa ve stravování

Alternativní výživa ve stravování Bakalářská práce Barbora Lexová Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. katedra hotelnictví Studijní obor: Gastronomie, hotelnictví a cestovní ruch Vedoucí bakalářské práce: doc. MUDr. Karel Dohnal, CSc. Datum odevzdání bakalářské práce: 23. 4. 2015 E-mail: Bara.lexova@atlas.cz Praha 2015

Bachelor's Dissertation Alternative food in catering Barbora Lexová The Institue of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management Major: Hotel Management Thesis Advisor: doc. MUDr. Karel Dohnal, CSc. Date of Submission: 23. 4. 2015 E-mail: Bara.lexova@atlas.cz Prague 2015

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, ţe jsem bakalářskou práci na téma Alternativní výţiva ve stravování zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů, a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s. r. o. V..dne jméno a příjmení autora

Poděkování: V této části bych chtěla poděkovat především panu doc. MUDr. Karlu Dohnalovi, CSc. za odbornou metodickou pomoc při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří se podíleli na zpracování mého dotazníku.

Abstrakt: Lexová, Barbora. Alternativní výţiva ve stravování. Bakalářská práce, Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. Celkový počet stran 56. Tato práce je zaměřena na alternativní výţivu ve stravování, měla by odkrýt hloubku informací o souvislostech lidského zdraví s výţivou. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak se lidé stravují, jestli jsou ochotni se vzdát potravin, o kterých vědí, ţe škodí, porovnat jejich stravovací návyky, zjistit rozsah povědomí o alternativní výţivě adolescentů a seniorů. V první části jsou vymezeny alternativní směry výţivy a jejich charakteristika. Dopodrobna se zabývám vybranými typy alternativního stravování jako je například vegetariánská a veganská strava, dělená strava, nebo raw strava. Druhá část je orientována na různé sloţky potravin ve výţivě a jejich význam pro správné fungování organismu. Zmínila jsem například důleţitost vlákniny, vitamínů nebo minerálních látek. Analytická část se zaměřuje na vţité omyly ve výţivě. Dále zde nalezneme vyhodnocení dotazníku, který byl fyzicky rozdán jak adolescentům, tak i seniorům. V této části práce také zmiňuji mé osobní zkušenosti s vegetariánskou stravou, syrovou stravou a bezlepkovou dietou. Návrhová část je zaměřena na změny ve stravování a je zde uveden můj vlastní jídelníček s doporučením na důleţitost některých komponentů. V závěrečné kapitole je pomocí dotazníkového šetření vyhodnoceno, jak se stravují adolescenti a jak senioři. Toto šetření je rozděleno do několika okruhů, které se týkají jídla, nápojů, stravovacích návyků a informovanosti o produktech. Klíčová slova dělená strava, fruktariánská strava, makrobiotická strava, raw, veganská strava, vegetariánská strava.

ABSTRACT This bachelor thesis is focused on alternative nutrition in food, should reveal depth about the context of human health with nutrition. The aim of this thesis was to find out how people eat, if they are willing to give up the foods they know it is harmful, compare their eating habits to determine the extent of awareness of alternative diets of adolescents and the elderly. In the first part are defined alternative ways of nutrition and their characteristics.i deal in detail with a selection of alternative meals such as vegetarian and vegan food, divided food or raw food diet. Second part is focused on various food ingredients in the diet and their importance for the proper functioning of the body. For example, I mentioned the importance of fiber, vitamins or minerals. The analytical part focuses on the deep-rooted errors in nutrition.you'll also find an evaluation questionnaire that was physically passed both to adolescents and the elderly. In this part I am also mentioning my personal experience with a vegetarian diet, raw food and gluten-free diet. Forms part focuses on dietary changes and is incorporated herein by my own diet with recommendations on the importance of certain components. The final chapter is based on a questionnaire evaluation about the adolescents and seniors eating habits. This evaluation is divided into several areas relating to food, drinks, eating habits and awareness of products. KEY WORDS divided food, vegetarian diet, macrobiotic diet, raw, vegan diet, vegetarian diet

Obsah 1. Úvod... 10 1.1 Proč se někteří lidé stravují jinak neţ většina... 11 1.2 Alternativní směry výţivy... 13 1.2.1 Syrová strava... 13 1.2.2 Vegetariánství... 14 1.2.3 Výţiva podle krevních skupin... 15 1.2.4 Dělená strava... 17 1.2.5 Makrobiotická strava... 19 1.2.6 Veganská strava... 19 1.2.7 Fruktariánská strava... 21 1.3 Přechod na správnou stravu... 21 1.3.1 Sacharidy... 22 1.3.2 Bílkoviny... 23 1.3.3 Vláknina... 23 1.3.4 Tuky... 24 1.3.5 Vitamíny... 24 1.3.6 Minerální látky a stopové prvky... 25 1.3.7 Antioxidanty... 26 1.4 Potřeba tekutin... 27 1.5 Ovoce a zelenina jako lék... 28 2 ANALYTICKÁ ČÁST... 33 2.1 Vţité omyly ve výţivě... 34 2.1.1 Mléko... 34 2.1.2 Ţivočišné bílkoviny... 35 2.1.3 Jsou brambory opravdu zdravé?... 35 2.2 Základ stravy... 35 2.2.1 Význam jednotlivých potravin a jejich vhodné kombinování... 36 2.3. Dotazníkové šetření... 42 2.3.1. Vyhodnocení jednotlivých oblastí dotazníku.... 43 2.4. Návrh jednoduchého jídelníčku... 50

3. NÁVRHOVÁ ČÁST... 51 3.1 Mé osobní zkušenosti... 52 4 Závěr... 55

1. Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Alternativní výţiva ve stravování. V této práci se především zaměřuji na nynější stravování lidí, zjištění, do jaké míry si cení svého zdraví, čím se řídí při výběru jídla. Vybrala jsem si pro porovnání adolescenty a seniory, protoţe si myslím, ţe právě tyto dvě skupiny jsou nejohroţenější. Adolescenti jsou ve fázi před ukončením tělesného vývoje, metabolismus seniorů se v jejich věku zpomaluje, postupně někteří omezují pohyb a s věkem přibývají různá onemocnění. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jak se obě zvolené kategorie lidí v dnešní době stravují, jestli mají přehled o škodlivých látkách v potravinách, zda se zajímají o sloţení svého jídelníčku, nebo preferují některý z uvedených alternativních druhů stravování. Zda vidí souvislost mezi tím, co jedí, a jejich případnými zdravotními problémy. Do jaké míry by bylo pro ně obtíţné změnit své zaţité stravovací návyky, nebo návyky převzaté z rodiny. Jako základní hypotézu jsem si zvolila domněnku, ţe lidé jsou při výběru zboţí ve větší míře ovlivněni reklamou a ţe více podlehnou lákavé ceně, neţ kvalitě surovin, které tvoří základ jejich jídelníčku. V teoretické části se zaměřuji na to, jak se lidé stravují, proč se někteří lidé stravují jinak, neţ ostatní. Dále zde zmiňuji směry alternativní výţivy a moţný přechod na správnou stravu. V praktické části jsem pouţila vědecké metody, které se týkaly pozorování a komparace. Dotazníky jsem analyzovala a výsledky uvedla v přehledu a grafech. V návrhové části jsem popsala osobní zkušenosti s některými druhy stravování a doporučila jednoduchý jídelníček dostupný všem. V příloze jsou doloţeny obrázky vlastních receptů a vytvořený dotazník. 10

1.1 Proč se někteří lidé stravují jinak než většina Je mnoho důvodů, které vedou lidstvo k odlišnému způsobu stravování. Můţe se jednat o zdravotní problémy, či jen touhu vyzkoušet něco nového. Filozofické a ekologické snaha ţít v souladu s přírodou a hlavně nezabíjet zvířata. Tito lidé zpravidla nesouhlasí s rybařením, myslivostí, koţešinovým průmyslem, odmítají pouţívání výrobků z kůţe, vlny, hedvábí či kosmetiky testované na zvířatech. Je pro ně důleţitý šetrný způsob vyuţívání krajiny a přírodních zdrojů. Náboţenské lidé, kteří začnou v průběhu svého ţivota vyznávat určité náboţenství, přistupují také na odlišné stravovací způsoby. Judaismus povoluje připravovat výhradně maso určitých savců, a to přeţvýkavých sudokopytníků (krávy, kozy, ovce, apod.). Prase, osel, zajíc a králík do ţidovského jídelníčku nepatří. Muslimové nekonzumují vepřové maso a uhynulá zvířata. Pro hinduisty je posvátná kráva a hovězí maso tedy zakázané, i kdyţ u lidí z niţších kast je konzumace hovězího tolerována. Budhismus povoluje konzumovat pouze maso uhynulých zvířat. Zdravý ţivotní styl někteří lidé chtějí ţít zdravěji a jsou přesvědčeni, ţe alternativní způsob stravování je ta správná cesta ke zdraví, ačkoli pro některé tento druh stravování není vhodný. Extrémní alternativní způsoby stravování, zvláště dlouhodobě nebo neodborně praktikované, mohou zdraví člověka i v některých případech poškodit. Vyléčení z nemoci některé nemocné osoby přivede touha po vyléčení k alternativnímu způsobu výţivy, které je často spojeno i se změnou ţivotního stylu. Zastánci některých alternativních směrů tvrdí, ţe dokáţí pomocí správně zvolené stravy vyléčit i velmi závaţná onemocnění, například rakovinu. Nemocný člověk pak můţe lehce takovým tvrzením uvěřit a třeba i opustit klasickou léčbu, 11

jenţe si neuvědomuje, ţe pokud se touto cestou vydá, chce to hodně odhodlání, trpělivosti a síly. Případné změny se neobjeví hned, chce to čas. Jiné důvody během dospívání můţe být přechod k alternativnímu způsobu stravování protestem proti všemu tradičnímu, proti konzumnímu způsobu ţivota, nebo slouţit k redukci váhy.(http://bezpecnostpotravin.cz) Strava ovlivňuje náš ţivot a naše zdraví více, neţ se mnozí domnívají, proto je sloţení stravy obzvláště často diskutovanou otázkou. Vede se mnoho dohadů, jaké je "nejoptimálnější" sloţení stravy, tedy takové, které zajistí to nejlepší zdraví. Během ţivota se jistě setkáváme s různými stravovacími směry. Zřejmě uvěříme, ţe některý z nich je "ten nejlepší" a začneme se jeho instrukcemi řídit. Pak moţná po čase zjistíme, ţe jiný směr je lepší, a tak svou stravu opět přizpůsobíme. Časem moţná dospějeme k poznání, ţe skutečně "optimální" strava vlastně neexistuje, protoţe kaţdý předpis způsobu stravování ignoruje skutečné potřeby našeho organismu v dané chvíli a za daných podmínek. To nás přivede k poznání, ţe nejdokonalejším stravovacím systémem je hlas těla. A zpravidla také poznáme jeden z nejzákladnějších axiomů teorie poznání: "Vše je jinak." Změna stravy směrem ke zdravější neznamená přidání další "zdravé" potraviny, ale naopak vypuštění některé nezdravé. Kaţdá potravina organismus zatěţuje, některá více, některá méně. Stravovací směry jsou jen pojmy, snaha o jednoduché pojmenování sloţek stravy. Co je zdravé a co nezdravé? Takto se často ptají začínající uchazeči "zdravého ţivota". Zdravá potravina je pojem relativní. Pro všeţravce můţe být zdravé pečené kuře namísto bifteku. Pro vegetariána je kuře silně nezdravé, zdravé jsou luštěniny. Vţdy záleţí na stavu našeho organismu. Zdravá potravina je taková, která přispívá ke zlepšení nebo udrţení našeho zdraví. Kromě snahy o zdravější stravu bychom neměli zapomínat i na další aspekty zdravého stylu ţivota. Velmi důleţitá (a moţná i důleţitější neţ ostatní aspekty) je psychika. Pokud se cítíme špatně, jde to s námi celkově "z kopce". Naopak stav duševní pohody, optimismu přinese zlepšení zdraví i zvýšení celkové kvality ţivota. Nejen odlehčování stravy má příznivý vliv na zdraví, ale i sniţování 12

mnoţství stravy. Většina obyvatel moderní civilizace má začínající sklony k přejídání - jedí ne od hladu, ale pro chuť. Tím velmi přetěţují organismus. Platí známé rčení "Jez do polosyta, pij do polopita a živ budeš dlouhá léta". (http://breatharian.eu) 1.2 Alternativní směry výživy 1.2.1 Syrová strava Pojmy jako syrová strava, ţivá strava, přirozená strava, raw food znamenají stravu či způsob stravování, kdy se všechny potraviny, tedy jídlo i pití (ovoce, zelenina, bylinky, jedlé houby, semínka, ořechy, obilí) konzumují v co nejpůvodnější podobě. Potraviny se jí tzv. syrové či čerstvé, anebo ohřáté či usušené do max. 42-45 C, případně naklíčené, čerstvě pomleté, mixované, odšťavněné, nastrouhané, nakrájené apod. Pokud potraviny potřebujeme uchovávat delší dobu, pak se buď zchladí anebo usuší do teploty 42-45 C. Při syrové stravě nekonzumujeme nic, co prošlo teplotou nad cca 42-45 C, nic vařeného, pečeného, smaţeného, grilovaného, fritovaného. Nezatěţujeme své tělo ţádnými chemickými přídavnými látkami, éčky, barvivy, konzervanty, umělými sladidly. Nejlepší potravou je přirozená strava, která nebyla podrobena denaturalizaci jakéhokoliv druhu. Ţivá strava je taková, která si zachovává ţivot skrze aktivní enzymy. V ţivé stravě jednoduše kolují ţivé enzymy, a čím je jich více, tím lépe. Příkladem ţivé stravy je čerstvé syrové jablko, maliny, naklíčené obilí, či ořechy. Existují tedy potraviny syrové, ale ne všechny jsou zároveň ţivé (enzymaticky ţivé). Například ořechy, semínka, obilná zrna. Tyto potraviny, i kdyţ nejsou praţené či jinak tepelně upravené nad 42-45 C, jsou sice syrové, ale ne tzv. ţivé. Proč je syrová ţivá strava tak jiná? Obsahuje především potřebné vitamíny, minerály a enzymy a uchovává si svou přirozenou prvotní strukturu, která zabezpečuje rovnováhu mezi tisíci výţivných látek. Enzymy se ničí teplotou nad cca 45 C. Hlavní úlohou enzymů v těle je 13

účastnit se veškerých pochodů probíhajících v buňce a zabezpečovat trávení ţivin přijatých v potravě. Trávicí enzymy štěpí jednotlivé sloţky potravy na jednodušší sloţky, které jsou potom vyuţity ke stavbě těla nebo jako zdroj energie. Pokud pojídáme pouze biologicky mrtvou, chemicky a tepelně upravovanou stravu, vyčerpává se naše tělo nutnou produkcí enzymů, které by za normálních okolností přijalo spolu s ţivou neupravovanou rostlinnou stravou. Po strávení tepelně zpracovaného jídla musí tělo všechny enzymy vyprodukovat samo, čímţ je velmi zatěţováno. V tomto ohledu se člověk nemůţe vyrovnat přírodě, která tvoří všechno hotové, v harmonickém stavu a poměru všech látek, tedy dokonale připravené pro člověka a ostatní tvory na této planetě. Ţivá potrava je bohatá na vitamíny a stopové prvky a ve své přirozené podobě má velký přebytek zásad. Ţivé syrové potraviny zvyšují odolnost organismu vůči infekčním chorobám lépe neţ očkování. Tento způsob stravování poskytuje zdraví, svěţí pleť, jasné oči, zdravé a silné vlasy, dělá nás postupně (opět) silnými, bystří smysly, podporuje naši kreativitu a vcítění, udrţuje nás štíhlé a vitální. (http://www.syrova-strava.cz) 1.2.2 Vegetariánství Vegetarián je člověk, který se rozhodl vyřadit ze svého jídelníčku jakékoliv maso (včetně rybího a drůbeţího) a výrobky z něj získávané (sádlo, ţelatina). Vegetarián jí ţivočišné produkty, kterými jsou všechny mléčné výrobky nebo vajíčka, potraviny, kvůli kterým nemuselo zemřít zvíře.(http://relaxuj.cz) Velké mnoţství vegetariánů chce svým stravovacím reţimem přispět k mírumilovnější společnosti, proto jsou pro ně právě etické důvody těmi nejpodstatnějšími. Mnoho vegetariánů se řídím heslem Ţij a nechej ţít. Nedokáţí svým jednáním způsobovat bolest ostatním, ani zvířatům. Druhy vegetariánství Lakto-ovo vegetariánství nejedí maso, konzumují převáţně mléčné výrobky a vajíčka. Tato forma vegetariánství pochází z Indie a jde v současnosti o nejrozšířenější formu v západním světě. 14

Lakto vegetariánství nekonzumují maso ani vejce, konzumují spíše mléčné výrobky. Původní forma vegetariánství je téţ z Indie a v historii z antických zemí (pythagorejci). Ovo vegetariánství tento druh stravování vylučuje maso a mléčné výrobky, vejce se konzumovat mohou. Veganství - z potravy je vyřazeno vše, co je ţivočišného původu, včetně vajec, mléka a sýrů ţivočišného typu. Přísní vegani a případně striktní vegetariáni jsou často i proti uţívání ţivočišných výrobků jako je kůţe a některé výrobky testované na zvířatech (kosmetika). Pesco vegetariánství - z potravy je sice vyloučeno maso, ale konzumuje se mléko, vejce, ryby a plody moře. Tento druh stravování je populární v Japonsku. Polovegetariánství vyloučení některých druhů masa z potravy. Důvody jsou podobné jako u vegetariánů- zdravotní, etické a náboţenské. Je odmítáno červené maso (maso savců, hovězí maso - indičtí hinduisté, vepřové maso - muslimové apod.), ale konzumuje se mléko, vejce, drůbeţ, ryby a plody moře. Toto polovegetariánství občas bývá i mezidobím k přechodu na plné vegetariánství. Flexitariánství - maso se konzumuje příleţitostně. Odmítáno je maso zvířat, která jsou chována v továrním prostředí. Konzumování masa zvířat ulovených v divočině nebo chovaných na ekofarmách je dovoleno. Makrobiotika - strava je sloţena hlavně z celých zrn a fazolí. Je nejrozšířenější z důvodů zdravotních a léčebných. (http://rasomo.estranky.cz) 1.2.3 Výživa podle krevních skupin Výţiva krevní skupina 0 Lidé s krevní skupinou 0 mají sklony k poruchám štítné ţlázy, k poruchám funkce slinivky, pomalejší metabolismus, niţší hladinu některých faktorů krevní sráţlivosti (nedostatek vitaminu K) a sklony k artritidě. 15

Úplně nevhodnými potravinami je pro ně pšeničný lepek v jakékoliv formě, kukuřice, fazole, čočka, růţičková kapusta, květák a hořčice. Mléčné výrobky a vejce nejsou pro krevní skupinu 0 příliš vhodné především počet vajec by neměl přesáhnout 4 5 týdně. Mléčné výrobky z kravského mléka je moţné vyměnit za sójové nebo kozí mléko. Vhodná alternativní náhraţka můţe být i tofu. Pro krevní skupinu 0 je vhodné libové hovězí, jehněčí, krůtí, kuřecí nebo rybí maso. Výţiva krevní skupina A Pro tuto krevní skupinu je dobré neupravovat velmi často stravu tepelně. Lidé s touto krevní skupinou mají sklony k srdečním chorobám, rakovině, diabetu a jsou rovněţ náchylnější k infekčním onemocněním. V mnoha ohledech je krevní skupina A přesným opakem skupiny 0, zvláště co se týče metabolismu. Zatímco ţivočišné potraviny u krevní skupiny 0 urychlují metabolický obrat a zvyšují jeho účinnost, u skupiny A mají zcela opačný účinek. Krevní skupina 0 spaluje maso jako palivo, krevní skupina A ho skladuje ve formě tuku. Důvodem je rozdíl v ţaludeční kyselosti krevní skupina 0 má vysokou, a krevní skupina A nízkou. Obtíţněji tráví maso a mléčné výrobky naopak dobře stravitelné jsou potraviny ze sóji, či zelenina. Lidé s krevní skupinou A by neměli příliš konzumovat potraviny vyrobené z plnotučného mléka a také by se měli pokusit omezit vejce. Naopak vhodné potraviny jsou jogurty, kefír, netučné zakysané výrobky, sójové mléko a sýry. Nejvhodnějším masem je drůbeţ, nebo ryby. Výţiva krevní skupina B Krevní skupina B je jedinou ze skupin, která můţe plně vychutnat různé druhy mléčných výrobků. Naopak sójové potraviny nemají na zdraví ţádné zvláštní příznivé účinky. Vhodné je konzumovat jehněčí, skopové anebo králičí maso. Výţiva krevní skupina AB Většina potravin, které jsou nevhodné buď pro skupinu A nebo pro skupinu B, jsou pravděpodobně špatné také pro skupinu AB. Mléčné výrobky jsou pro tuto skupinu dobré, zejména zakysané, obsahující jogurtovou kulturu. Velmi vhodným zdrojem bílkovin jsou také vejce. 16

Lidé, kteří mají krevní skupinu AB, by měli konzumovat určité mnoţství bílkovin z masa, především z těch druhů, které se shodují se skupinou B jehněčí, skopové, králík, a místo kuřecího krůtí nebo baţantí. (http://prirodnicestou.cz) 1.2.4 Dělená strava Zahrnuje především úpravu jídelníčku a vlastně změnu celého ţivotního stylu. Způsobů roztřídění stravy na skupiny je několik. Jedná se o rozdělení potravy podle rozlišných klíčů a kritérií do odlišných skupin, které se buď navzájem nekombinují, nebo kombinují podle různých pravidel. Princip, který si vyloţíme, dělí potraviny do 3 skupin, a to podle odlišného způsobu zpracování v trávicím traktu. První skupinou jsou bílkoviny, druhou sacharidy a třetí jsou neutrální potraviny. Potraviny, které obsahují hodně bílkovin, potřebují pro své úspěšné strávení velmi nízké ph, a tudíţ hodně kyselé prostředí. U sacharidů je to přesně naopak. Ty vyţadují vysoké ph (tedy zásadité prostředí). Jakmile se obě látky tráví spolu, nedochází k jejich nejvhodnějšímu rozkladu a v průběhu postupu trávicí trubicí můţe docházet k uvolňování látek ne zrovna optimálních pro fungování organismu. Třetí skupinou je tzv. neutrální skupina, kterou můţeme konzumovat buď samotnou, nebo ji kombinovat libovolně s oběma skupinami (patří sem především tuky a mléčné výrobky). Pokud se jedná o střídání obou druhů potravin, většinou se uvádí pravidlo, ţe se celý den jí buď bílkoviny, nebo sacharidy a tyto dny by se měly víceméně střídat. Bílkovinné potraviny Zahrnujeme sem především maso a masné výrobky. Zejména tepelně upravené. Můţeme pouţít téměř libovolné druhy masa. Hlavně hovězí, telecí a skopové (ve formě pečení, řízků, mletých výrobků a bifteků). Vhodné jsou pak dále všechny moţné druhy drůbeţe. Dále sem patří ryby (neuzené) a plody moře (losos, okoun, tuňák, makrela, sleď, pstruh, štika, platýs, garnáti, krabi, humr). 17

Patří sem i ovoce, ale jen některé, zejména pak citrusy (pomeranč, grapefruit, citron), kyselá jablka a hrušky, broskve, meruňky, třešně, různé druhy exotického ovoce (mango, papája, ananas), jahody, maliny. Sacharidové potraviny Do této obsáhlé skupiny patří zvláště celozrnné obilí (pšenice, ţito, ječmen, proso, sušená kukuřice a neloupaná rýţe) a výrobky z něj (chléb a housky, koláče z celozrnné mouky, těstoviny. Řadíme sem také některé druhy zeleniny (hlavně brambory a bramborový škrob, kadeřavou kapustu, cukrovou kukuřici) a ovoce (banány, sladká jablka a hrušky, fíky, hroznové víno, datle). Neutrální potraviny Jsou to potraviny, které je moţné konzumovat buď samostatně v rámci jednoho jídla, nebo v seskupení s jednou z předchozích skupin. Řadíme sem především tuky, oleje lisované za studena (tzv. panenské - zejména slunečnicový a olivový) a neztuţené margaríny a máslo. Z masných výrobků do neutrálních potravin řadíme především uzené výrobky (šunka a jiné uzeniny) a uzené ryby (makrela, pstruh, losos). Nejdůleţitější je samozřejmě spousta zeleniny, kterou pouţíváme zejména jako přílohy k předcházejícím 2 skupinám (lilek, květák, zelené fazolky, brokolice, zelený hrášek, čerstvá kukuřice, okurky, česnek, kedluben, mrkev, paprika, feferonky, ředkvičky, ředkev, červená řepa, růţičková kapusta, červené zelí, kysané zelí, celer, špenát, čerstvá rajčata, kapusta, cuketa, cibule, hlávkový salát, ledový salát ). Za běţných okolností lidské tělo nemá problémy se zpracováním různorodé potravy, tento druh stravování můţe ulehčit, či dokonce pomoci jedincům, kteří trpí zaţívacími problémy. (http://delena-strava.cz) 18

1.2.5 Makrobiotická strava Makrobiotika je způsobem ţivota, vědou známou několik tisíce let. Pramení z Tibetu a Číny. Makrobiotika vychází z názoru, ţe psychický a fyzický stav člověka je ovlivněn tím, jakým způsobem přijme svět. Řídí se dvěma principy - principem jin a jang. Podstatné je, aby oba tyto principy zůstaly v rovnováze. Jin a jang jsou druhy energie, které se vzájemně doplňují a jsou-li v rovnováze, tak fyzický a psychický stav člověka je v pořádku. Základem tohoto způsobu stravování je strava bohatá na ovoce a zeleninu, luštěniny a obilniny. Maso, vejce a různé druhy rafinovaných potravin bychom měli výrazně omezit. Makrobiotika striktně konzumaci masa nezakazuje, pouze doporučuje dopřávat si tyto potraviny pokud moţno v co nejmenším mnoţství a střídat potraviny jin s potravinami jang. 1.2.5.1 Potraviny jin a jang Potraviny jin Potraviny jinu jsou pro organismus osvěţující a měly by tvořit základní součást naší stravy. Můţeme sem zahrnout ovoce, sóju, tvaroh, kefír, lehké sýry, rostlinné oleje, bílé víno, ořechy, bylinné a ovocné čaje. Potraviny extrémního jinu ochlazují, proto jsou vhodnější v létě (káva, alkohol, čaj, cukr, čokoláda, exotické ovoce) Potraviny jang Potraviny jang mohou mít mírnou energii, nebo naopak extrémní. Mezi první skupinu patří ryby, polévky, cibule, česnek, sušené ovoce, sýry a jen některé druhy zeleniny. Zahřívají organismus a v menší míře působí blahodárně. Potravinou extrémního jangu je červené maso, ale i drůbeţ, zvěřina, uzeniny, pečená a smaţená strava. Tyto potraviny silně zahřívají a je důleţité pokusit se jejich konzumaci co nejvíce omezit. (http://clanky.vareni.cz) 1.2.6 Veganská strava Člověk, který je zaměřen na tento druh stravy, odmítá jakékoli vyuţívání a zneuţívání zvířat k lidskému prospěchu. Je přesvědčen o tom, ţe konzumace ţivočišných produktů je nahraditelná produkty rostlinnými. 19

Na rozdíl od vegetariánů odmítajících maso, vegan se vyhýbá produktům pocházejících ze zvířat, jako jsou vejce, mléčné výrobky, med, odmítá rybaření, myslivost, zpracování kůţe a koţešin, vlny, produkty testované na zvířatech, či kosmetiky obsahující ţivočišné sloţky. Vesměs nepřijímá potravinářský průmysl ve smyslu zpracovávání zvířat, velkochovů přinášejících znečišťování ovzduší, půdy, vod. (http://novinky.cz) Výhody veganství Správně sestavená veganská strava je velmi výhodná z hlediska prevence kardiovaskulárního onemocnění, a to z důvodu nízkého obsahu nasycených tuků, vyššího obsahu rostlinných bílkovin a polysacharidů (v luštěninách, obilovinách ) vlákniny, minerálních látek hořčík, kyselina listová a draslík. Také je bohatá na antioxidanty C, E, a to kvůli konzumaci většího mnoţství zeleniny a ovoce. Moţná rizika u veganské stravy Podstatné je, ţe vegani nemají ţádný zdroj ţivočišné bílkoviny, která je povaţována za plnohodnotnou. Kaţdá buňka našeho těla je tvořena z bílkovin. Bílkoviny mají zásadní vliv na růst, regeneraci, vývoj, na imunitní systém, také se podílí na tvorbě svalů, hormonů a enzymů. Třebaţe velmi důsledný pestrý veganský jídelníček bohatý na luštěniny, obiloviny, zeleninu a ovoce nemusí mít negativní dopad na zdravého dospělého jedince, u dětí bych tuto stravu nedoporučovala, protoţe nedostatek minerálních látek, vitaminů a především vápníku a vitamínů B12 můţe mít doţivotní vliv na jejich zdraví, zvláště pak na vývoj kostí, nervovou soustavu, růst, hormonální vývoj. Protoţe vegané nekonzumují ţádné maso (ani rybí) a mléčné produkty, je tady velké riziko nedostatku vitaminu B12,selenu, ţeleza, vápníku, jódu, a omega-3 mastných kyselin a případně i nedostatek některých aminokyselin. Dlouhodobý nedostatek vitamínů se musí nahradit doplňky stravy. Zejména nedostatek vitamínu B12 (vegani mají velmi málo), který najdeme v mase, vejcích, v mléčných produktech, způsobuje chudokrevnost u ţen můţe zapříčinit ztrátu menstruace, velkou únavu, nechutenství, časté infekce tedy ztrátu imunity, poruchy trávení, nervové poruchy. (http://viviente.cz) 20

1.2.7 Fruktariánská strava Fruktariánství je vyšším stupněm fruitariánství a vitariánství. Je to tedy stravování se pouze sladkým ovocem (od toho název - fruktóza neboli ovocný cukr). Nekonzumuje se ţádná zelenina, ořechy, ani semena. Z hlediska zdravé stravy je fruktariánství silně nevyváţená strava s nedostatkem minerálů a bílkovin (převaţující sloţkou jsou cukry, jako zdroj energie). K fruktariánské stravě nicméně nelze dojít ihned. Nejdříve bychom měli podstoupit různá očistná období postupnými odlehčujícími stravovacími směry (např. vegetariánství, poté veganství a nakonec vitariánství) a půsty. Tak dosáhneme postupné regenerace organismu, uzdravování orgánů a zbavení se většiny toxinů, které máme v těle. Díky této regeneraci nepotřebuje tělo tolik stavebních látek (např. běţně spotřebuje mnoho minerálů z jedné potraviny na správné trávení jiné potraviny). Díky správnému fungování organismu je tělo jiţ schopno si mnoho potřebných látek vytvářet samo z vlastních zdrojů a to obzvlášť za podpory čakrálního systému. To můţe být také jeden z různých důvodů přechodu na fruktariánskou stravu - probudit čakrální systém a umoţnit tak pozdější přechod k vyšším stravovacím úrovním. Při přechodu na fruktariánství se mohou projevovat zvýšené detoxikační příznaky (ovoce je silně pročišťující potravina) - pocit chladu, pobolívání hlavy, slabosti, deprese (často se střídající s euforií). (Kushi 1993) 1.3 Přechod na správnou stravu Kaţdý prudký přechod na nezvyklou stravu se odrazí na celkovém zdravotním stavu člověka. Organizmus musí k trávení nových potravin (klíčky, syrová zelenina, ovoce ) zajistit také specifické enzymy, které předtím neměl k dispozici. Dochází ke změnám střevního a hormonálního systému, mění se chuťové zvyky a potřeba celkového mnoţství potravy. Musí tedy dojít k celkové přestavbě organizmu, coţ se můţe odrazit i na psychice člověka. Při přechodu z obvyklého, nekvalitního způsobu stravování na správnou výţivu dochází k celé řadě změn orgánů a systémů. 21

Fáze přechodu na novou stravu: 1. Měli bychom změnit pořadí příjmu potravin: před jídlem, nebo po jídle pít tekutiny, ale ne během jídla. Prvním krokem by měl být salát, druhý pokrm by měl obsahovat sacharidy nebo bílkoviny. 2. Vyloučit všechny škodlivé potraviny, to znamená rafinované výrobky, stimulátory (káva, uzeniny, moučník) a emulgátory. 3. Přijímat větší mnoţství syrové potravy a menší mnoţství vařených pokrmů. Organizmus nezatěţovat hned najednou, ale spíše pozvolna přecházet na syrovou stravu. Zeleninu je nutné v počáteční fázi podusit, avšak postupně bychom měli od této varianty přejít na syrovou zeleninu, nicméně je vhodné občas kombinovat jak syrovou, tak uvařenou zeleninu. 4. Měli bychom jíst malé dávky a do jídelníčku zařadit syrové rostlinné pokrmy (naklíčená pšenice, namočené kroupy, různé sezónní byliny). Stejným způsobem postupujeme i ve všem ostatním. Snídat především ovoce, sklenici čerstvé šťávy, k večeři spíše syrovou nebo podušenou zeleninu. Pokud budeme dodrţovat tento stravovací reţim, postupně se budou měnit i chuťové návyky. Strava, která na počátku byla nechutná, aţ nesnesitelná, začne být nejen lahodná, ale i potřebná. jezte aţ tehdy, máte-li skutečný hlad polovinu denní potravy by měla tvořit čerstvá syrová rostlinná potrava tekutiny a ovoce konzumujte před jídlem nebo je zařaďte jako samostatné jídlo vyhýbejte se umělým a rafinovaným potravinám, nepouţívejte ani ţádné stimulátory. (Malachov 2005, s. 187) 1.3.1 Sacharidy Sacharidy jsou nejvýznamnějším a nejrychlejším zdrojem energie. Sacharidy, ať jednoduché nebo sloţené, dávají tělu energii. Lišit se mohou glykemickým 22

indexem. Další látky, jako jsou vláknina, vitamíny a minerály jsou v potravinách, které tyto cukry obsahují. Pomáhají také trávení a regulování tuku a metabolismu proteinů. Jednoduché sacharidy (monosacharidy a disacharidy) dodávají tělu velmi malé mnoţství výţivných látek. Sloţené sacharidy (polysacharidy) mají vysokou výţivnou hodnotu a jsou zdrojem minerálů a vitamínů, dále pak zásobují tělo vlákninami. Při nadměrném obsahu sacharidů ve stravě se tedy sacharidy mění na tuk a spolupůsobí tak při vzniku obezity. (Henry 1986, s. 52) 1.3.2 Bílkoviny Bílkoviny jsou nejdůleţitější součástí naší stravy. Bílkoviny jsou nejenom v mase, mléku a vejcích. Značné mnoţství je rovněţ v zelenině a luštěninách. Lidské tělo bílkoviny v trávicím procesu rozloţí na jednotlivé aminokyseliny. Ţivočišné irostlinné jsou k nerozeznání. Obě jsou pro lidské tělo stejně pouţitelné. Člověk je tedy schopen ţít s příjmem jakýchkoliv bílkovin, ať rostlinných nebo ţivočišných, a uchová si dobré zdraví. Nadměrný příjem bílkovin má stimulující účinky. Z toho důvodu budí zdánlivý pocit dobrého zdraví. Velký význam má příjem bílkovin především pro rostoucí děti. Bílkoviny jsou stavební bloky organismu. Játra jsou však schopna zpracovat jen správný druh bílkoviny a z něj pak postavit zdravé tělo. Bílkoviny, stejně jako tuky, lze vyuţít jako zdroj energie. Ani tuky, ani cukry funkci bílkovin nahradit nemohou. Naše tělo bez přítomnosti bílkovin není schopno regenerace. Lidé se domnívají, ţe dieta bohatá na proteiny je vţdy prospěšná. Obchody jsou tedy plné upravených a obohacených pokrmů pro kojence, ale příroda říká, ţe nejvhodnějším pokrmem pro kojence je mateřské mléko, vytvořené speciálně k tomuto účelu. (Bieler, 1965, s. 143) 1.3.3 Vláknina Vláknina je nestravitelná a nemá nutriční hodnotu, ale hraje důleţitou roli 23

v trávicím systému: sniţuje mnoţství tuku absorbovaného během trávení napomáhá detoxikaci organismu, ovlivňuje mnoţství a konzistenci stolice tlumí chuť k jídlu a zvyšuje pocit nasycení má schopnost sniţovat hladinu cholesterolu v krvi Vláknina z co nejméně opracovaných obilných zrn: nejlépe působí na stav tlustého střeva dokáţe chránit před ischemickou chorobou srdeční a příznivě zasahuje do redukčních diet Nadměrné mnoţství vlákniny můţe způsobit špatné vstřebávání některých ţivin a léků. (http://proklicky.cz) 1.3.4 Tuky Tuk je významným zdrojem energie pro naše tělo, je důleţitý pro náš metabolismus i pro průběh oxidačních reakcí v těle. Tuk je sloţen z jednotlivých mastných kyselin, z nichţ jsou pro nás naprosto nezbytné ty esenciální, nenasycené. Jejich vynikajícím zdrojem jsou semínka (dýňová, slunečnicová). Máslo a sádlo pouţíváme zcela výjimečně u zdravých dětí a dospělých lidí. Pokud se jim vyhneme úplně, je to jen ku prospěchu věci.(strnadelová, 2013, s. 82) 1.3.5 Vitamíny Existuje 13 základních typů vitamínů, získáváme je z potravy a kaţdý z nich hraje důleţitou úlohu. Je proto třeba doplňovat všechny druhy vitamínů, aby náš organismus mohl dobře fungovat a byl chráněn vůči různým onemocněním. Vitamín A například na zrak, vitamíny B-komplexu pro naše nervové funkce, vitamín C je především vynikajícím antioxidantem a posilovačem našeho imunitního systému, vitamín D pro správný vývoj kostí a zubů, vitamín E pro celkovou imunitu a nervový systém, vitamín F je základní sloţkou pro tvorbu buněčných membrán a vitamín K ovlivňuje sráţlivost krve. V případě nedostatku je moţné vitamíny doplnit synteticky, v případě přebytku je nutno omezit příjem určitého vitamínu z potravy. 24

Vitamíny dělíme na dvě skupiny. První skupina jsou vitamíny rozpustné ve vodě (B komplex, C), které se vylučují močí. Do druhé skupiny řadíme vitamíny rozpustné v tucích(a,d,e,k),které se naopak ukládají, proto je moţné se jimi předávkovat. Kromě vitamínů je zapotřebí přijímat také minerály (vápník, hořčík, fosfor, sodík, draslík, ţelezo, zinek, selen, křemík, chrom, jód, fluor, měď, mangan, kobalt, síru) které jsou důleţité zvláště pro náš metabolismus. Větší příjem vitamínů je důleţitý zvláště v těhotenství, protoţe vitamíny a minerály příznivě působí na správný vývoj plodu a další funkce jakou je například tvorba mléka a podobně. Vyšší potřeba vitamínů se také projevuje po nemoci, při větší psychické nebo fyzické zátěţi (sport), při oslabeném imunitním systému nebo u dětí a starších lidí. (http://mojevitaminy.cz) 1.3.6 Minerální látky a stopové prvky Minerální látky a stopové prvky jsou anorganické sloučeniny plnící ţivotně důleţité úkoly. Jsou stavebním materiálem pro růst tkání, kostí a zubů, regulují hospodaření s tekutinami a účastní se na látkové přeměně v těle, vyměšování a rozmnoţování. Kdyţ některá sloţka v organismu chybí nebo je jí nadbytek, je narušena rovnováha celého těla. Tělo si tyto prvky samo nevyrábí, ani je nemůţe spotřebovat. Do těla se dostávají v potravinách a jsou vylučovány v podobě potu, moče i stolice. Příliš nízký obsah minerálních látek v potravě nebo jakákoliv překáţka jejich vstřebávání můţe být příčnou onemocnění z nedostatku. Vápník (Calcium) Vápník řadíme mezi minerální prvky a v našem těle se nachází v největším mnoţství, asi 1-1,5 kg u dospělých jedinců, přičemţ 99% jeho obsahu se soustřeďuje v kostech a zubech, zbývající 1% se nachází v krvi. Vápník je důleţitý pro růst kostí, jejich pevnost a také působí jako prevence proti osteoporóze. Draslík (Kalium) 25

Draslík je jedním z nejdůleţitějších minerálů v našem těle. Udrţuje vodní rovnováhu v buňkách, reguluje funkci ledvin a přispívá ke správné činnosti svalů. Vyskytuje se hlavně v intracelulární tekutině. Sniţuje vysoký krevní tlak. Poměr mezi těmito dvěma minerály by měl být 2:1 ve prospěch draslíku. Hořčík (Magnesium) 20-30 g hořčíku v těle dospělého člověka je asi ze 40 % uloţeno ve svalových buňkách a v srdeční svalovině a zbývajících 60% tvoří pevnou součást kostí. Hořčík se s vápníkem podílí na výstavbě zubů a šlach. Jsou důleţitými prvky pro přenos informací z nervů do svalů. Spolu se podílí i na udrţování přirozeného napětí. Sodík (Natrium) Sodík je nejdůleţitější minerální látkou tekutin v extracelulárním prostoru. Umoţňuje kyslíku a ţivinám procházet buněčnými stěnami tam i zpět a je nezbytný pro správnou funkci svalů a nervů. V těle dospělého člověka je obsaţen v mnoţství asi 100 g. Reguluje mnoţství vody uvnitř buňky, ale zejména i v jejím okolí. (http://uspesna-lecba.cz) 1.3.7 Antioxidanty Antioxidant označuje (protioxidační) látky, které omezují aktivitu volných radikálů a neutralizují jejich účinky. Tím, ţe omezují proces oxidace v organismu, přispívají k ochraně imunitního systému. Antioxidanty preventivně působí proti infarktu a srdečnímu onemocnění. V našich buňkách se odehrává nespočetné mnoţství reakcí a procesů, které jsou pro náš ţivot nezbytné. Tyto reakce jsou zároveň zdrojem vedlejších produktů nazývaných volné radikály. Ty mohou oxidací poškodit nebo úplně zničit zdravé tělní buňky. Antioxidanty s těmito volnými radikály chrání buňky před jejich poškozením. Dostačující přísun antioxidantů v naší stravě nám zajistí lepší ochranu před těmito chorobami. Antioxidanty zajišťují, aby potraviny zachovaly chuť a barvu a byly poţivatelné po delší dobu. Zabraňují oxidaci tuků a výrobků obsahujících tuk, tím zamezují 26

ţluknutí. Zpomalují ztrátu barvy zeleniny a ovoce a ochraňují některé vitamíny a aminokyseliny před oxidací. Dělení: Přirozené - vyskytují se v přírodě (ovoce, semena, zelenina, ořechy, zelený čaj), nebo v určitých potravinách a nápojích (výrobky z kakaa, které obsahují alespoň 70% kakaa) můţeme je nalézt i v organismu ve formě enzymů. Syntetické - jsou uměle vytvořené, v přírodě se nevyskytují. Převáţně je najdeme v potravinových doplňcích, které nejsou na přírodní bázi. Hlavní přirozené zdroje antioxidantů: ovoce hrozny, třešně, švestky, blumy, jablka, meruňky, broskve, citrusy, kiwi, avokádo, lesní plody - borůvky, maliny, jahody, brusinky. zelenina červená řepa, brokolice, kapusta, listová zelenina, zelí, růţičková kapusta, špenát, sladké papriky, cibule, řeřicha, česnek, rajčata, mrkev, tykev, hrášek, meloun. nápoje - zelený čaj, kakao, šťáva z hroznů. (http://nasevyziva.cz) 1.4 Potřeba tekutin Voda je pro nás významnou částí lidského těla, které ji různými způsoby vylučuje, a proto ji musíme dostatečně a pravidelně pít. Vypít bychom měli denně tolik tekutin, kolik jsme ztratili. Za normálních podmínek ztrácí tělo asi 1,5 3 litry vody denně v závislosti na věku, zdravotním stavu, tělesné hmotnosti (více například u horečky, při fyzické aktivitě, v mnoţství stravy). Tekutiny ztrácíme močí, stolicí, dýcháním a pocením. Při fyzické aktivitě ztrácíme samozřejmě více tekutin, u některých sportovních aktivit můţe být ztráta vody pocením aţ 4 litry. Nedostatek tekutin (dehydratace) U dospělých lidí se pocit ţízně objevuje aţ v momentu mírné dehydratace (ztráta tekutin v mnoţství cca 1 2 % tělesné hmotnosti). Mírná dehydratace způsobuje jiţ sníţení fyzické výkonnosti a soustředění, můţe se objevit pocit únavy, bolest 27

hlavy. U dětí a seniorů nastává pocit ţízně o trochu později. Zvýšené nebezpečí je při různém onemocnění (horečka, průjem, zvracení, či jen při horkém počasí). Příznaky váţné dehydratace výrazná únava, zmatenost, točení hlavy, závratě a poruchy rovnováhy, pokles krevního tlaku a zrychlení pulzu, minimální močení aţ zástava močení, sníţené napětí kůţe. Při velmi těţké dehydrataci nastává bezvědomí. Další způsob, jak tělo signalizuje, ţe potřebuje tekutiny, je pocit ţízně. Ten je však u kaţdého člověka rozdílný. (http://bezpecnostpotravin.cz) 1.5 Ovoce a zelenina jako lék Jablka Jablka patří mezi naše nejznámější ovoce. Obsahují hodně vody a mají v sobě také mnoho vitamínů. Léčivé účinky jablek: čistí střeva sniţují krevní tlak a hladinu cholesterolu a krevních tuků posilují imunitní systém, srdce a krevní oběh stabilizují hladinu cukru v krvi posilují cévy, především slabé ţíly posilují dásně Banány Banány se řadí k nejdůleţitějším rostlinám světa. Pocházejí z Dálného východu. Jsou bohaté na sacharidy, a proto jsou syté. Léčivé účinky banánů: působí preventivně proti vysokému krevnímu tlaku odvodňují tělo a sniţují jeho hmotnost 28

zbavují organismus jedovatých látek léčí zanícené ţaludeční sliznice sniţují hladinu cholesterolu, posilují imunitní systém Datle Působí preventivně proti zdravotním obtíţím a léčí nemoci. Mají vysoký obsah cukrů a sacharidů. Obsahují mnoho vápníku a draslíku. Léčivé účinky datlí: pečují o mentální svěţest a podporují soustředění startují energetickou přeměnu ve všech tělesných buňkách jsou ideálním zdrojem vitamínu B5 (kyseliny pantotenové) napomáhají usínání a osvěţujícímu spánku Fíky Fíky patří k nejstarším léčivým plodům. Rychle zvyšují hladinu glukózy v krvi a zbavují nervozity. Jsou poměrně bohaté na vitamíny. Mají ze všech potravin nejvyšší alkalické (zásadité) hodnoty. Léčivé účinky fíků: regulují trávení pomáhají při únavě podporují schopnost soustředění zlepšují náladu, zbavují nervozity mírní obtíţe během menstruace pomáhají hubnout 29

Citrony Citrony jsou typickým jiţním ovocem. Hlavní účinnou látkou citronů je vitamin C. Léčivé účinky citronů: posilují imunitní systém, vaziva, vlasy a nehty zlepšují stav bílkovin v těle a dodávají ţivotní elán staví krvácení z dásní zbavují tuku a podporují odtučňovací kúry Zelenina: Brokolice Brokolice je nejlepší protistresovou zeleninou pro všechny osoby, které jsou pod výkonnostním tlakem, provozují sport a trpí problémy a konflikty. Na ţiviny bohatá zelenina je prospěšná ţenám, které během menstruace ztrácejí mnoho ţeleza. Léčivé účinky brokolice: preventivně působí proti infekcím zlepšuje trávení povzbuzuje imunitní systém posiluje srdce a krevní oběh podporuje krvetvorbu, zásobuje buňky kyslíkem Pohanka Pohanka je kaloricky bohatá. Obsahuje také mnoho vitamínů řady B posilujících nervy, vitamín E, hořčík a ţelezo. I kdyţ bychom ji měli řadit mezi luštěniny, velké mnoţství knih má pohanku zahrnutou právě mezi zeleninou. 30

Léčivé účinky pohanky: pomáhá při ţilních chorobách, křečových ţilách působí proti krvácení z dásní a nosu posiluje vazivové tkáně a imunitní systém působí na regulaci krevního oběhu Brambory V bramborách jsou obsaţeny téměř všechny důleţité minerální látky a stopové prvky. Škrobnatá duţina je v ideálním poměru bohatá na minerály. Dále obsahují hodnotné kyseliny (listovou a pantotenovou). Léčivé účinky brambor: regulují hospodaření vodou v těle stimulují přepravu všech ţivin do buněk posilují srdce a krevní oběh posilují vazivové tkáně aktivují celou přeměnu látkovou, zbavují kyselin Česnek Česnek je dobrou ochranou proti virům a bakteriím. Pouţívá se jako podpůrný prostředek proti různým infekčním onemocněním. Léčivé účinky česneku: zlepšuje prokrvování sniţuje hladinu tuků v krvi pomáhá při bolestech ţil a křečových ţilách 31

posiluje srdce a krevní oběh podporuje hubnutí zvyšuje schopnost koncentrace pomáhá při střevních kolikách Červená řepa Naše tělo potřebuje křemík, který mu červená řepa poskytuje ve zvláštní kombinaci s jinými ţivinami. Typickou chuť ovlivňují organické kyseliny, především jablečná, vinná a citronová. Léčivé účinky červené řepy: vytváří vazivové tkáně neutralizuje a zároveň odstraňuje jedovaté látky podporuje růst buněk podporuje vylučování vody a kyseliny z těla dodává pruţnost a lesk pleti, vlasům i nehtům. (Oberlei, 2000, s. 80) 32

2 ANALYTICKÁ ČÁST Alternativní strava se snaţí především vysvětlit vztah mezi přírodou a člověkem pomocí toho, co nás nejvíce spojuje- naší kaţdodenní stravou. Kaţdé ţivotní období má svá specifika, ta se nám pochopením přírodních vztahů ozřejmí a my pak nemusíme jít proti přírodě a dělat takové chyby, které nám ubliţují. Ve většině případů se změnou ţivotního stylu tak, aby respektoval přírodní zákonitosti, dosáhlo vyléčení chronických akutních onemocnění jak u dětí, tak u dospělých. Děti, které se narodí do rodiny, která se zdravě stravuje a maminky kojí do dvou let, jsou spokojené, nemají oslabenou imunitu, netrpí alergiemi, kterými trpí většina jejich vrstevníků. Pozorujeme-li ţivotní styl běţných rodin, zjistíme, ţe trh dokonale ovládl její stravovací návyky pomocí masivní reklamy. Lidská strava sestává z fádní monodiety sloţené převáţně z pečené, vymílané pšeničné mouky, mléčných výrobků, masa a uzenin, brambor, cukru, kávy a alkoholu. Jen jsou tyto produkty prodávány v odlišných formách. (Gonzáles, 2005) Postupem věku jsem se začala zajímat o to, co vlastně jím, jaké sloţení má daná potravina a odkud se k nám vlastně dostala. Mohu říct, ţe v supermarketu strávím mnohem více času, neţ lidé, kterým nezaleţí na tom, co vlastně jedí a dávají přednost levnějšímu zboţí před kvalitou. Před několika lety jsem se začala vyhýbat tučnému masu. Nedělalo mi to dobře a hlavně jsem po jídle byla vţdy unavená, a to jsem si nemohla dovolit, protoţe jsem závodně sportovala. Po ukončení mé sportovní kariéry jsem si chtěla udrţet pořád stejnou postavu, coţ bylo těţké, kdyţ uţ jsem neměla tolik pohybu co dříve. Rozhodla jsem se tedy změnit radikálně moje stravovací návyky, které dodrţuji dodnes. Ve větší míře jsem omezila maso, mléko, mléčné výrobky, brambory, pečivo a zahrnula do svého jídelníčku pohanku, rýţi, tofu, ryby, čočku a samozřejmě hodně ovoce a zeleniny. Zkouším na sobě různé experimenty, abych zjistila, jaká strava mi nejvíce vyhovuje, po které stravě se necítím unavená a která je vhodná pro mé trávení. Jediné, co uţ vím, ţe si nikdy nedám ty výborné typicky české speciality (knedlík se zelím, svíčkovou, guláš), které tak dlouho musíme trávit. 33

2.1 Vžité omyly ve výživě Vţité špatné informace se tradují uţ řadu let a často jsou umocňovány reklamou a výzkumem, který je poplatný nejrůznějším oborům potravinářského průmyslu. 2.1.1 Mléko Říká se, ţe mléko je vhodným zdrojem vápníku a ţe jeho příjem je základní ţivotní potřebou, ale objektivní pravda je zřejmě jinde. Mléko je u savců komplexním zdrojem výţivy jen pro novorozence a jeho skladba odpovídá potřebám toho kterého druhu. Můţeme uvést příklad: tele se bezprostředně po narození musí postavit na nohy, kravské mléko je tedy sloţeno tak, aby teleti sílila kostra, proto má vysoký obsah vápníku. Naopak lidskému mláděti se v prvním roce nejvíce rozvíjí mozek, a proto má mateřské mléko více fosforu a cholesterolu. Potřebné mnoţství vápníku je v něm také. Obsahuje zdroj energie ve formě cukrů a tuků, bílkovinu a hlavní stavební materiál. Jak mládě odrůstá, přestává produkovat enzymy potřebné k štěpení mléčné bílkoviny. Člověk těmito enzymy disponuje v největší míře do dvou let věku, pak je postupně začíná ztrácet. Proč bychom tedy měli potřebovat na tvorbu kostí kravské mléko? Je zvláštní, kdyţ přibliţně miliarda lidí nemá na svém jídelníčku mléko a výrobky z něj a přesto mají pevné kostry, zuby se jim nekazí a ve stáří je mají jen trochu odřené. To svědčí o tom, ţe převáţně rostlinná strava jim dodává dostatek minerálů. V 80. letech byla provedena studia, v níţe je statisticky zpracován vliv výţivy na zdravotní stav obyvatelstva v jednotlivých oblastech Země. Zjistilo se, ţe v zemích, kde se mléčné výrobky konzumují ve velkém, je naopak větší lámavost kostí, častý výskyt osteoporózy a ordinace stomatologů jsou přeplněné. Další propagovanou sloţkou mléčné stravy jsou lactobacily. Avšak dlouhá záruční doba mléčných výrobků nás přesvědčí, ţe navzdory nápisu propagované kultury nemohou být ţivé a uţ vůbec se nedostanou do střeva, kde bychom je nejvíce potřebovali. Mléko a výrobky z něj mají několik zásadních negativ. Hlavní je to, ţe poškozují sliznici tenkého střeva a střevní imunitu, tím vytvářejí imunitní deficit v celém organismu a následnou náchylnost k nemocem, tendenci k alergiím. Ty jsou často léčeny antibiotiky poškozujícími střevo. Důleţitým faktorem je také zahleňování organismu mléčnými výrobky, to následně vyvolává řadu nemocí. 34

2.1.2 Živočišné bílkoviny Další nepravdou, kterou chci zmínit, je nutnost konzumace ţivočišných bílkovin, které obsahují všechny esenciální aminokyseliny. Pokud skombinujeme obilnou bílkovinu a luštěninovou, poskytneme tak tělu všechny potřebné aminokyseliny. Za pravdu nám dává po tisíciletí osvědčené stravování například mexických indiánů. Vhodně kombinují například kukuřici či fazole, my si však můţeme dovolit toho kombinovat více. Naše trávicí soustava je přizpůsobená trávení rostlinných potravin, stejně jako býloţravci máme i my dlouhá střeva a neumíme syntetizovat vitamín C. Pro konzumaci masa nemáme takové dispozice jako šelmy. Mnohé studie prokazují, ţe většina civilizačních nemocí ve světě se vyskytuje v oblastech s vysokou konzumací ţivočišné stravy. 2.1.3 Jsou brambory opravdu zdravé? Pokud se zaměříme na negativa, můţeme zmínit, ţe mají velký nepoměr mezi draslíkem a sodíkem, to vytváří minerální nerovnováhu a nutí nás ke zbytečnému solení a tím zatěţujeme ledviny. Bramborový škrob se musí nejprve naštěpit na glukózu. Rozhodující pro následnou hladinu cukru je způsob kuchyňské přípravy brambor, kterým se ovlivňuje výše glykemického indexu. Toxický alkaloid solanin zatěţuje játra a ledviny. (Bodlák, 2010, s. 32) 2.2 Základ stravy Naše kaţdodenní strava by měla být taková, aby uspokojila odpovídajícím způsobem všechny potřeby našeho těla. Je vhodné také přihlíţet k aktuálním potřebám, k tomu, zda máme fyzickou či psychickou zátěţ, zda jsme dítě či dospělý, v jakém jsme zdravotním stavu, ale i to, jaké je roční období. V našich zeměpisných šířkách asi příliš nehrozí hladovění a nedostatek jídla. Spíše se setkáváme s nemocemi, které vyvolává přejídání, nedostatek určitých sloţek ve stravování, nebo nevhodné kombinování. Víme, ţe náš způsob stravování je kyselinotvorný, převládají tuky, cukry, bílá mouka, mnohdy naopak chybí vitamíny, minerály a vláknina. Přitom si myslíme, jak pestrá strava tvoří náš jídelníček. Pestrost je dána ale jen různým zpracováním a mnoţstvím obalů. Ve skutečnosti je ve stravě zastoupena především bílá mouka, maso a mléčné výrobky, cukry a alkohol. Takto se stravuje většina a v našich myslích přeţívá názor, ţe to, co dělá většina, je správné. Velká 35

skupina populace se mimo jiné řídí trhem, je nucena se stravovat pohodlně a rychle. Někdy nás zklamou i naše chuťové buňky. Ne všechno, co nám chutná, je dobré. Potravinový průmysl se předhání v chuťových a převáţně chemických kreacích, aby nalákal spotřebitele. My uţ pak nejsme ani schopni přirozeně reagovat na základní chuťové rozlišení. Po zavedení jednoduché vyváţené stravy bez chemie najednou zjistíme, ţe opět umíme rozeznat větší spektrum daleko jemnějších chutí. (Strunecká, 2013) 2.2.1 Význam jednotlivých potravin a jejich vhodné kombinování 2.2.1.1 Obiloviny Obiloviny v celých zrnech jsou základem stravy. Vyplývá to nejen z jejich sloţení, ale také z konstrukce a enzymatické výbavy našeho zaţívacího systému. Vzhledem k tomu, ţe glukóza je naším nejdůleţitějším zdrojem energie a potřebujeme ji nejen denně, ale hlavně plynule po celý den, je nutný pravidelný dennodenní příjem cukrů sloţitých, jejichţ nejkomplexnější zastoupení je právě v obilovinách. Celá obilná zrna obsahují i dostatek minerálů a vitamínů a ty regulují jejich kyselinotvorný účinek. Celá zrna jsou zdrojem polysacharidů, ale i vitamínů skupiny B. A)Pohanka Mezi nejvýznamnější určitě patří pohanka, jejíţ domovinou jsou Himaláje. Pohanka je bezlepková a velmi výţivná. Obsahuje 18 aminokyselin, významné mastné kyseliny (kyselina linolová a linolenová), které sniţují obsah cholesterolu. Dále v ní najdeme vitamín B 1, B 2, B 3, vitamín C a E. Dodává nám zinek, měď, selen, mangan. Také obsahuje rutin, ten brání vzniku krevních sraţenin a zlepšuje pruţnost cév. B) Rýţe Rýţe je energeticky nejvyváţenější obilovinou, pěstuje se v mnohých odrůdách. Rýţe se zpracovává loupáním natural, obsahuje velké mnoţství vitamínů, minerálů, nenasycených mastných kyselin a enzymů. Pro běţnou konzumaci je 36

nejvhodnější. Rýţe se upravuje také hlazením, kdy se odstraní slupka, a získáme tak rýţi bílou. Ta je však jiţ ochuzena o vitamíny a minerály. Nejnovější podoba speciální úpravy rýţe (pomocí páry a tlaku) je rýţe parbolizovaná. Je dobře stravitelná a bezlepková. Určitě by měla tvořit základ našeho jídelníčku od dětství aţ po stáří. C) Pšenice V našich oblastech je nejrozšířenější obilovinou pšenice. Většina lidí ji konzumuje v podobě bílé mouky, především v pečivu. Lepší skladbu má ovšem pšenice špalda, ve které není lepek tak výrazný, a proto ji naše tělo lépe zpracovává. Obilné zrno pšenice a ţita obsahuje nejvíce lepku. To můţe vést ke dvěma typům poškození- alergii na pšeničnou bílkovinu (organismus neumí dostatečně rozloţit tuto bílkovinu a ta následně poškozuje střeva a jeho sliznici, tím sniţuje střevní imunitu). Druhé riziko je celiakie, nesnášenlivost, intolerance na lepek (v dětství silné průjmy, zaţívací problémy, únava a psychické problémy). Toto poškození se pojí i s dalšími nemocemi. D) Kukuřice Kukuřice je podle starých Číňanů obilím radosti, posiluje srdce. U nás není tak často konzumovaná jako v zemích Latinské Ameriky. Je zdrojem kvalitních sloţitých cukrů a vitamínů skupiny B. E) Oves Nejčastěji ho známe v podobě ovesných vloček. Má největší obsah bílkovin a tuků. Přispívá k tvorbě kolagenů, které jsou v ţivočišných potravinách. Ty naše tělo potřebuje pro správnou činnost sliznic, jater, kloubů a kůţe. Je velmi vhodnou obilovinou pro rostoucí dětský organismus. F) Ţito Čím dál tím více se začíná pouţívat ţitná mouka, především na pečení chleba. Jeho lepek je lépe stravitelný, přesto přibývá lidí s metabolickou zátěţí na ţito. 37

G) Jáhly Jáhly, vlastně loupané proso, je obilovina s dávnou tradicí jiţ z doby kamenné. Harmonizují činnost ţaludku a slinivky břišní. Jsou vhodné pro diabetiky, nejméně kyselinotvorné a bezlepkové. Obsahují velké mnoţství minerálů. H) Ječmen Ten známe nejvíce v podobě krup a krupek. Je to výborný pokrm pro děti a dospělé, má velmi dobré pojivé vlastnosti. Ječmen umoţňuje vylučování starých usazenin v těle, které vznikly převáţně nadměrnou konzumací ţivočišných potravin. Ječmen je zdrojem kvalitních sloţitých cukrů, vitamínů skupiny B a vitamínu E. Také obsahuje poměrně velké procento bílkovin. Vzhledem k tomu, ţe obsahuje lepek, není vhodný u celiakie, nebo intolerance lepku. Další zmíněné obiloviny jsou u nás jiţ poměrně neznámé, přesto se postupně dostávají na náš stůl. Jsou to například bezlepkový Amarant, Quinoa, Tef, nebo Hato mugi. Tef je známý snad jiţ 3000 let před naším letopočtem. Jeho domovinou je Etiopie. Je bohatý na bílkoviny, obsahuje ţelezo, vápník, fosfor, měď a vitamín B 1. Hato-mugi znamená v japonštině holub. Patří prý mezi nejstarší obiloviny planety. Obsahuje kromě bílkovin i vitamíny B, C, vápník, ţelezo, měď, fosfor. Má pročišťující a posilující účinky. Pozitivně působí především na ţaludek a játra. Sniţuje hladinu cholesterolu, zlepšuje pruţnost kůţe, čistí a zlepšuje pleť. Na závěr bych tedy doporučila bezlepkové obiloviny rýţi, jáhly, pohanku, kukuřici, amarant a quinou. (Strnadelová, 2013) 2.2.1.2 Luštěniny Další základní sloţkou potravy jsou luštěniny a jejich různé úpravy. Luštěniny nám přináší potřebné aminokyseliny pro výstavbu bílkovin. Je nutné je ale kombinovat s obilovinami, tak vznikne kompletní bílkovina. Luštěniny jsou však hůře stravitelné (cukry a puriny) a mohou zatíţit naše ledviny a klouby. Proto je vţdy namáčíme a vodu několikrát scedíme. Je vhodné je vařit s mořskou řasou a bylinami, vţdy bez soli. Běţně pouţíváme hrách, fazole, čočku, cizrnu. Sporný názor je na sóju. Sója obsahuje lecitin, který pozitivně působí na nervový systém a mozek. Obsahuje také kvalitní spektrum minerálů. Na druhou stranu je sója špatně 38

stravitelná a ne kaţdý ji snese. Proto je vhodné konzumovat spíš produkty ze sóji, např. sójovou omáčku, sójovou pastu Miso nebo tempeh. 2.2.1.3 Zelenina Nezbytnou součástí stravy je zelenina. Přináší spoustu vitamínů, minerálů, enzymů a minerálů, zásobuje nás potřebnou vlákninou. Zelenina je zásadotvorná, a proto nenahraditelná pro udrţení ph našeho vnitřního prostředí. Chrání náš metabolismus, vnitřní orgány, zabraňuje ztrátě minerálů. Zelenina je velice pestrá a barevná. Někteří odborníci preferují konzumaci zeleniny tepelně upravené, coţ je šetrnější pro zpracování a vyuţití. Některé vitamíny jsou vstřebatelné jen za přítomnosti tuků. Rozlišujeme tři základní druhy zeleniny. a) zelenina divoká Máme na mysli volně rostoucí zeleninu, kterou můţeme najít například při procházce na louce. Obsahuje mnoho minerálů a vitamínů, předává nám i velkou vitální energii. Jídelníček proto obohatíme o špenát z kopřiv, salát z pampelišky, polníčku, jitrocele, sedmikrásky. b)zelenina pěstovaná Lidé pěstují velké mnoţství různých druhů zeleniny. Kořenovou (mrkev, petrţel, pastinák, bílou ředkev), kulatou zeleninu (cibuli, zelí, kapustu, červenou řepu, dýni) a listovou zeleninu (špenát, pórek, kadeřavou kapustu). Při vaření zeleniny bychom měli vyuţít celou rostlinu, tak jak nám ji příroda nabízí. Zpracováváme tedy natě i košťály. Do zeleninového vývaru nám pak přejdou kvalitní minerály. Zeleniny bývá velice oblíbená pro svoji pestrost, variabilitu a různé způsoby zpracování. c) zelenina mořská Touto zeleninou myslíme řasy a chaluhy, které jsou pro nás velmi výhodnou součástí stravy. Obsahují mnoţství minerálů, mají detoxikační schopnosti a zbavují nás radioaktivity. Zlepšují průchodnost cév a dodávají nám pruţnost a ohebnost. Vţdy je vaříme spolu s luštěninami. Vývary z mořských řas můţeme pouţívat i léčebně po zátěţi chemické, či po ozařování. 39

2.2.1.4 Olejnatá semena a ořechy Vůči ořechům mají olejnatá semena (dýně, slunečnice, sezam, len, aj.) velkou přednost pro svoji zásadotvornost. Tělu prospívají díky mnoţství minerálů a vitamínů, zvláště pak vitamínu E. Jejich tuky mají vysoký obsah nenasycených mastných kyselin. Obsahují i kolageny příznivé pro činnost jater a pruţnost kloubů. Fytoestrogeny harmonizují hladiny hormonů. Přechodem mezi semeny a ořechy jsou mandle, patří sice mezi ořechy, ale jsou zásadotvorné. V našich lokalitách rostou především vlašské a lískové ořechy. Na trhu jsou dostupné i kešu, makadamové aj. Obsahují hodně minerálů, ale jsou kyselinotvorné, tedy opatrně s nimi. Nedoporučují se konzumovat lidem, kteří mají problémy s trávicím ústrojím, nádorové, nebo koţní onemocnění. 2.2.1.5 Ovoce Ovoce je vhodný doplněk stravy, přináší osvěţení, pestrost a uspokojení sladkých chutí. Některé teorie vychází z toho, ţe bychom měli upřednostňovat ovoce rostoucí v našich zeměpisných šířkách, odpovídající ročnímu období. Z důvodu trávení se nedoporučuje kombinovat obiloviny s ovocem. Jednoduchý cukr z ovoce zablokuje trávení sloţitého cukru v obilovinách, potrava se nestráví a ve střevech kvasí. Ovoce strávíme poměrně brzy, ale neměli bychom kombinovat velké mnoţství druhů ovoce. 2.2.1.6 Maso I kdyţ maso náš organismus umí trávit, tráví ho velmi pomalu. Při nadměrné konzumaci ţivočišné produkty v našich střevech zahnívají. Naši předci měli maso na jídelníčku jen jedenkrát týdně, a přesto tvrdě fyzicky pracovali. Pokud maso chceme jíst, je vhodnější ho kombinovat pouze se zeleninou. Kvalitu masa ovlivňuje i to, co zvíře ţralo, jak se s ním zacházelo a jak bylo zabito. Všeobecně se povaţuje snad nejhorší přístup výrobců k průmyslově chované drůbeţi. Z tohoto pohledu je moţná ještě nejšetrnější produkce ryb. Pokud nejíme maso vůbec, měli bychom mít na kompletním talíři obiloviny, luštěniny, zeleninu. 40

2.2.1.7 Tuky Tuk je důleţitý pro náš metabolismus i pro oxidační reakce v těle. Tvoří ho jednotlivé mastné kyseliny, pro nás nezbytné esenciální, nenasycené. Ty najdeme v dýňových, slunečnicových, sezamových nebo lněných semínkách. Pro doplnění potřebujeme i rostlinné oleje. Umoţňují nám, jak uţ bylo řečeno, vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích. Nejkvalitnější jsou oleje lisované za studena. Sezamový, olivový, slunečnicový. Nedoporučujeme pouţívat rostlinné margaríny, obsahují totiţ mnoho chemických látek a stabilizátorů. 2.2.1.8 Sladkosti Do kompletního spektra našich chutí rozhodně patří i sladká chuť. Neměla by tedy chybět ani v jídelníčku dospělých. Současné poţadavky populace nejsou ale příliš rozumné. Narůstá spotřeba jednoduchého cukru, coţ zatěţuje slinivku břišní, vyvolává poruchy trávení a stále rozšířenější diabetes. Jednoduchý cukr totiţ překyseluje organismus a to vede k zánětům, poškozuje zuby a kosti, způsobuje citlivost nervového systému. Naše sladké chutě můţeme uspokojit tepelně upraveným ovocem, obilnými slady nebo uţíváním medu v rozumné míře. 2.2.1.9 Koření a dochucovadla Koření mnohdy zlepšuje trávení a vyuţitelnost některých sloţek v jídle. Na druhou stranu zbytečně překořeněná a dochucovaná jídla otupí naše chuťové buňky a my pak jednotlivé chutě uţ ani nejsme schopni rozeznávat. A náš organismus potřebuje všechny chutě. Někdy se pozapomíná na pikantní pálivou, kterou nám přinese například zázvor, křen, česnek. Pálivá chuť podporuje činnost střev. Mnoho lidí přeceňuje nezbytnost soli. Nelze ji sice z našeho jídelníčku vyřadit, a to také není třeba, ale je důleţité ji pouţívat rozumně. Nadmíra solení zatěţuje naše ledviny, cévní systém a podílí se na vzniku vysokého krevního tlaku. Na druhou stranu naprostý nedostatek soli oslabuje ledviny a přináší slabost. Velká spousta lidí solí aţ přespříliš, jídlo ani neochutnají a uţ ze zvyku dosolují. Vhodnější je pouţívat sůl mořskou. Kyselost zajistíme našemu jídlu kvalitním octem. Je dobré pouţívat jablečný či vinný. Měli bychom také číst viněty na zboţí a nenechat se zlákat líbivým obalem, nebo příznivou cenou. Zvláštní skupinu tvoří umeocet, který 41

vzniká kvašením švestiček umeboshi. Má léčivé a detoxikační účinky. Nejlepším kořením jsou ale bylinky, obzvlášť v syrovém stavu. (Zerzán, 2013 2.3. Dotazníkové šetření Záměr dotazníku Rozvrţením a strukturou otázek jsem se zaměřila na povědomí adolescentů a seniorů o stravování. Tyto věkové kategorie jsem zvolila záměrně, mladý organismus se ještě vyvíjí a potřebuje plnohodnotný vyváţený jídelníček, starší generace jiţ sice není v produktivním věku, ale strava je pro ni také důleţitá. Nehledě na to, ţe s věkem přicházejí i zdravotní problémy. Zajímalo mě, zda znají pojem alternativní výţiva, její specifiku a principy. Zda jsou ochotni změnit své stravovací návyky v důsledku zdravotních problémů, zda se zamýšlejí nad tím, co tvoří jejich jídelníček, do jaké míry je jídlo kvalitní, nebo jen zaplní ţaludek a uspokojí jejich chuťové buňky. Jak důleţitou roli hraje pitný reţim. Chtěla jsem zjistit, jak dalece si lidé svého zdraví cení, nebo zda je přinutí k přemýšlení o stravovacích návycích a ţivotním stylu aţ jejich nemoc. Charakteristika respondentů. Oslovila jsem fyzicky celkem 70 lidí, z toho 50 adolescentů ve věku od 15 do 20 let a 20 seniorů ve věku od 60 do 79 let, které jsem znala ze svého okolí. Záměrně jsem nenavštívila domov důchodců, ani dům s pečovatelskou sluţbou, protoţe zde umístění senioři mají jednotnou stravu a nemohou si vybírat. Mezi adolescenty odpovídalo 22 chlapců a 28 dívek. Ze skupiny seniorů se mi podařilo navázat spolupráci pouze s dvaceti respondenty, z nichţ bylo 6 muţů a 14 ţen. Tento výzkum mě obohatil o cenné poznatky. Ne všichni chtěli spolupracovat, některým se zdál dotazník příliš komplikovaný a ne vţdy pochopili zadání. Přínosem mé práce byl osobní kontakt s respondenty, tudíţ i moţnost vysvětlení, nebo doplnění zadání. Toto by se mi při zadání internetového dotazníku nepodařilo a odpovědi by nebyly relevantní. Všem za jejich čas děkuji! 42

2.3.1. Vyhodnocení jednotlivých oblastí dotazníku. Ze zadaných otázek jsem vytvořila vţdy jeden tematický celek, který jsem pak na základě výsledků vyhodnotila. Vzhledem k tomu, ţe jsem si cíleně vybrala dvě skupiny lidí adolescenty a seniory, porovnávám při vyhodnocování dotazníku obě skupiny respondentů. 1. Povědomí lidí o alternativní výživě. K tomuto tématu jsem zaměřila otázky číslo 1,2,12,13. Součástí mé hypotézy byla předpokládaná neznalost, nebo jen povrchní znalost termínů týkajících se alternativní výţivy i samotný obsah této problematiky. Adolescenti si v 58% nebyli jisti pojmem alternativní výţiva, 14% vůbec nevědělo, a naopak 28% respondentů by alternativní výţiva byla jasná. Pokud nějaký pojem znali a dokázali si představit i hlavní znaky tohoto stravování, shodli se na pojmech: vegetariánství, veganství a dělená strava. Téměř nikdo neznal podstatu vitariánství. Dnes tolik diskutované alergeny a jejich symboly však do povědomí mladé generace ještě nepronikly, nebo se touto problematikou vůbec nezaobírají. Jen 20% dotázaných zná symboly a umí vyjmenovat některé alergeny. I kdyţ je povinností všech stravovacích zařízení od ledna 2015 uvádět u jednotlivých pokrmů zastoupené alergeny, vůbec nikdo z námi oslovených se jimi při konzumaci v restauraci nezaobírá. Důvodem jejich nezájmu je buď to, ţe nejsou alergičtí, nebo se v restauraci nestravují. Senioři si z 50% nebyli vůbec jisti, co pojem alternativní výţiva znamená, 20% vědělo a zbylých 30% si nebylo jisto. Pojmy, které pro ně byly známé, byly (vegetariánství, veganství a v menší míře i dělená strava). Ovšem překvapivé bylo, ţe naprostá většina, tedy 100%, neznala symboly alergenů a nezabývá se v restauraci při výběru jídla právě zmiňovanými symboly. 43

2. Do jaké míry jsou lidé ochotni dělat něco pro své zdraví a získávat informace o škodlivosti některých potravin. K tomuto tématu jsem zaměřila otázky číslo 14,15,17 Pohledem do dnešních obchodů a supermarketů se nestačíme divit, jak nepřeberné mnoţství jednotlivých výrobků, polotovarů a surovin potravinářský průmysl nabízí. Z plných regálů mléčných výrobků, ale třeba i uzenin, dochucovadel a jiných lákadel jde hlava kolem. Najdeme tak i na několika metrech regálů například luštěniny, jogurty, různé nápoje lišící se obalem, etiketou, váhou, nebo mnoţstvím, a hlavně cenou. Z toho můţe být kdejaký zákazník zmatený. Marketingovým tahem výrobce můţe být jen změna obalu stejného zboţí. Nezapomene však upravit cenu. Je tedy důleţité číst etikety, ale třeba i dobu trvanlivosti. Předpokládala jsem, ţe většina lidí toto nedělá, buď pro nedostatek času, který v obchodě nechtějí trávit, nebo pro pohodlnost. Senioři na miniaturní písmo na etiketách často ani nevidí. Prodejci zcela záměrně důleţité údaje přelepí například cenovkou. Adolescenti etikety čtou v 30%, 20% nečte, ale celkem překvapivě 50% mladistvých sloţení potravin na etiketách zkoumá občas. Podle normy musí etiketa obsahovat i zemi původu. To zajímá pouze 28% dotázaných. Výsledek otázky číslo 17 je znázorněn grafem číslo 1/a. Jste ochotni se vzdát potravin, o kterých víte, že škodí vašemu tělu? 0 0 50% 50% ano ne graf č. 1/a,Zdroje: vlastní zpracování 44

Senioři U této části dotazníku mi vyšel překvapivý závěr. Nikdo z dotázaných seniorů nečte etikety na obalech zboţí. Nezkoumala jsem jiţ, jestli je to z důvodu zhoršeného zraku, nebo nezájmu. Naopak jich 80% odpovědělo, ţe je zajímá země původu. Patrně v důsledku medializace nedůvěřují potravinám dovezeným např. z Polska. Výsledek otázky číslo 17 je znázorněn grafem číslo 1/b. Jste ochotni se vzdát potravin, o kterých víte, že škodí vašemu tělu? 40% 0 0 60% ano ne graf č. 1/b, zdroje: vlastní zpracování 3. Stravovací návyky a jejich hodnocení K tomuto tématu jsem zaměřila otázky číslo 3,4,7,8,10 Teorií na to, kolikrát denně by měl člověk jíst, jsem zjistila mnoho. Některé si dokonce i protiřečí. Kdybychom se podívali do ţivočišné říše, zjistili bychom, ţe zvířata jedí jen tehdy, kdyţ k tomu mají příleţitost, většinou tedy, kdyţ něco uloví. U lidí je to jinak. Člověk by asi během dne neměl nikdy hladovět. Není ale rozumné jíst pozdě v noci, nebo krátce před spaním. Určitě se cítí lépe člověk, který jí do polosyta a pije do polopita. Toto jsou známé teorie. Jiţ méně se lidé zamýšlí nad tím, jak které jídlo má chutnat, a často daný pokrm bezdůvodně přikořeňují a přesolují. Zrovna sůl, jak uţ jsem zmínila v teoretické části, příliš lidskému organismu neprospívá. Důleţité je pro správné trávení také pití. Pokud pijeme během jídla, nebo snědené jídlo zapijeme, naředíme si ţaludeční šťávy a trávíme tak hůře. Toto si nikdo z respondentů moc neuvědomuje. Nešvarem pro 45

naše trávení jsou slazené nápoje. Daleko rozumnější je pití pramenité vody. Doporučila bych tak 2-3 litry denně. Co nám napověděl dotazník? Adolescenti své pokrmy solí, nebo koření podle chuti 76% dotázaných, 16% z nich nedochucuje ţádné jídlo. Pravidelnost stravování, a to 5x denně, řeší 24%, 50% adolescentů se stravuje nárazově. Denně vypije 54% z nich pouze 1-2 litry slazených tekutin, 28% mládeţe nemá přehled, kolik za den vypije. Dnešní generace preferuje slazené nápoje, 74% jich sladí (bílým cukrem, nebo medem) všechny teplé nápoje. Senioři 80% seniorů solí podle chuti, 10% solí a dokořeňuje kaţdé jídlo. 3x denně se stravuje 30% seniorů, stejné procento 5x denně. Ostatní podle času, spíše nárazově. 80% seniorů pije 1-2 litry denně, převáţně čaj a kávu. Vodu z kohoutku pije jen 10%. Z dotazníku vyplynulo, ţe ţádný mnou oslovený senior nepije slazené vody. Celá polovina respondentů sladí teplé nápoje. 4. Vliv konkrétní potraviny na zdravotní stav K tomuto tématu jsem zaměřila otázky číslo 5,6 Z informací, které jsem nastudovala během psaní mé práce, jsem vyvodila závěr, ţe lidé, kteří často pijí tepelně upravené mléko a ve velké míře konzumují mléčné výrobky, trpí zlomeninami kostí, protoţe toto mléko obsahuje vydatné mnoţství mléčných bílkovin a jodizovaný vápník, který je naším tělem těţko vyuţitelný. Tato hypotéza se mi však nepotvrdila. Adolescenti z 44% pijí mléko denně a na zlomeniny však netrpí, 28% ho pije jen občas a stejné procento se mléku vyhýbá. Senioři z 50% mají mléko kaţdý den, z 50% jen občas a z 20 respondentů jsem nenašla nikoho, kdo by se mléku vyhýbal. U seniorů se z 10% objevují občasné zlomeniny kostí, ale z 60% nikdy nic zlomeného neměli, i kdyţ mléko pijí. 46

5. Znáte příčiny svých zdravotních problémů, a jak je řešíte? K tomuto tématu jsem zaměřila otázky číslo 20,21,22,23,24,25 Odpovědi na tyto otázky byly otevřené, kaţdý sdělil své zkušenosti po svém. Někteří uváděli jen odpovědi ano x ne, jiní se rozepisovali. Adolescenti uváděli daleko méně příkladů různých zdravotních problémů. Vysvětluji si to tak, ţe jsou ještě mladí a případné moţné problémy se u nich ještě neobjevily. Na rozdíl od seniorů ale uvedli například anorexii, která je podle nich vyvolána špatnými stravovacími návyky a je bliţší jejich věkové kategorii. Také si mnozí z nich myslí, ţe se zdravotní problémy vyřeší samy. 20% z oslovených zmínilo zdravotní problémy (alergie na lepek, jablka, ořechy a peckoviny, zvířata, obezitu, ploché nohy). Senioři spíše trpí zvýšenou hladinou cholesterolu, cukrovkou, obezitou, mívají dnu a problémy s pohybovým aparátem. Tyto nemoci řeší uţíváním několika prášků denně a doufají, ţe nemoc odezní sama, nebo pomocí prášků se alespoň utlumí. 6. Čím se lidé řídí při výběru jídla. K tomuto tématu jsem zaměřila otázky 16,21 Domnívala jsem se, ţe lidé budou v převáţné většině při výběru zboţí ovlivněni reklamou a ţe více podlehnou lákavé ceně. To se mi však zas aţ tak nepotvrdilo. Adolescenti se z 50% řídí kvalitou, 8% značkou a 42% cenou. Senioři ze70% cenou, 30% kvalitou a reklamou se prý ovlivňovat nenechají. 7. Samostatně vyhodnocené otázky 7a) otázka číslo 9- pijete během jídla? Výsledek této otázky jsem předpokládala, i kdyţ tento návyk není vůbec správný. Člověk by se měl napít před jídlem a ne aţ po jídle. 47

Pijete během jídla? 18% 28% 0 54% ano ne, vždy až po jídle vždy před jídlem Pijete během jídla? (senioři) 20% 0 0 80% ano ne, vždy po jídle graf č. 2/a graf č.2/b zdroje: vlastní zpracování 7b) otázka číslo 11 zahrnujete do jídelníčku luštěniny, pokud ano, jak často? Naši předkové do svého jídelníčku zařazovali luštěniny poměrně často, avšak v dnešní době jsou neprávem opomíjené, coţ dokazuje následný graf. 0 Zahrnujete do jídelníčku lustěniny? 36% 0 64% ne ano 2x do měsíce 40% Zahrnujete do jídelníčku 0 0 60% ne ano graf č. 3/a graf č. 2/b zdroje: vlastní zpracování 7c) otázka číslo 17 Jste ochotni se vzdát potravin, o kterých víte, ţe škodí vašemu tělu? Mnozí lidé si vůbec nespojují souvislost se zdravím a stravováním, pokud si představí zdravý ţivotní styl, zahrnou do něho sport, pohyb na čerstvém vzduchu, 48

omezení stresu, ale ţe jejich tělo funguje v závislosti na kvalitní vyváţené stravě, si uţ nepřipouštějí. Senioři na to uţ mají jiný názor (jak ukazuje graf). Jste ochotni se vzdát potravin, o kterých víte, že škodí vašemu tělu? 50% 0 0 50% ano ne Jste ochotni se vzdát potravin, o kterých víte, že škodí vašemu tělu? (senioři) 40% 0 0 60% ano ne graf č. 4/a graf č. 4/b zdroje: vlastní zpracování 7d) otázka číslo 18 poţíváte alkohol či kouříte, pokud ano, jak často a v jaké míře? Tento výsledek mě velice překvapil, domnívala jsem se, ţe mladá generace poţívá více a častěji alkohol, nebo propadá návykovým látkám, to se mi však nepotvrdilo. Požíváte alkohol či kouříte? 0 0 0 14% 86% ano ne Požíváte alkohol či kouříte? (senioři) 0 0 70% 30% ano ne graf č. 5/a graf č. 5/b zdroje: vlastní zpracování 7e) otázka číslo 19 děláte něco pro vaše zdraví? 49