Vyhodnocení dotazníkového šetření v rámci projektu Pedagog lektorem, reg. č.: CZ.1.07/3.2.11/03.0062.



Podobné dokumenty
Institut dětí a mládeže MŠMT ČR Sámova 3, Praha 10

UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ FAKULTY TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE NA PRACOVNÍM TRHU

Hodnocení změn v postojích studentů intervenovaných

Analýza podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami školy

Počet VOŠ (šk. rok 2006/2007)

Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení studia

Postoje zaměstnavatelů k zaměstnávání absolventů škol

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli

Závěrečná zpráva projektu specifického výzkumu. zakázka č. 2107

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji

3. Vzdělání. Základní školy počty žáků se snižují

Strategický plán rozvoje města Rosice pro období

Názory veřejnosti na Evropskou unii duben 2012

Minimální preventivní program

SOUHRNNAÁ ZAÁVEČ RECČNAÁ ZPRAÁVA DODATEK

ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI ŽEN A MUŽŮ VE VÝUCE A VĚDĚ NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH A VYŠŠÍCH ODBORNÝCH ŠKOLÁCH V ČESKÉ REPUBLICE

Obsah ÚVOD 4 2 KONCEPCE A ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ V MSK, NAPLŇOVÁNÍ DZ MSK, JEHO CÍLŮ A OPATŘENÍ KRAJE U PŘÍLEŽITOSTI DNE UČITELŮ...

Zmapování potřeb základních, středních a vysokých škol ve vazbě na nové programovací období Ústecký kraj

Absolventi středních, vyšších a vysokých škol podle pohlaví. (Graf 15) Zdroj: MŠMT ČR

Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až Naděžda Čadová

Výsledky průzkumu mezi absolventy VUT v Brně z let

Zájem obyvatel ČR o práci v zahraničí

Mapa školy PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

Strategický plán městyse Nový Hrádek do roku 2020 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

2 Koncepce a rozvoj vzdělávání v MSK, naplňování DZ MSK, jeho cílů a opatření... 41

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Inspektorát v kraji Vysočina - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. z tematické inspekce

Školní asistent v projektech OP VVV

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

Studium pedagogiky pro učitele 2013

á na pedagogických fakultách

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví:

ROZVOJOVÝ PROGRAM PRO VEDOUCÍ PRACOVNÍKY A PEDAGOGY MŠ

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Církevní základní škola ORBIS-PICTUS s. r. o. Adresa: Budějovická 825, Tábor. Identifikátor školy:

Co nám říká životní prostředí

50+ NENÍ HANDICAP. Zpátky do práce lze i v mém věku. metodika projektu CZ 2.17/2.1.00/37052

2. Kvalita lidských zdrojů

Centrum vzdělanosti Libereckého kraje, příspěvková organizace NABÍDKA KURZŮ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ LEDEN 2015

3. Vlastnická struktura domů a právní důvody užívání bytů

IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ

PŘEHLED PSYCHOLOGICKÉHO PORADENSTVÍ NA VŠ V ČR. 1. Obecný přehled poskytování psychologického poradenství na VŠ v ČR

Závěrečná zpráva projektu specifického výzkumu. Nadstandardní aktivity v mateřských školách výzkum současného stavu

ICILS 2013 VÝSLEDKY Z PILOTNÍHO ŠETŘENÍ

Praktikum didaktických a lektorských dovedností

KDE ZAČÍNÁ BOHATSTVÍ?

Institut celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně

Autoškoly a zaměstnavatelé jaký má být řidič profesionál?/ Kulatý stůl. Rozvoj aplikačního potenciálu CZ.1.07/2.4.00/

Výstupy anket k párové výuce od školního roku 2012/2013

Žáci a ICT. Sekundární analýza výsledků mezinárodních šetření ICILS 2013 a PISA 2012

SVČ KROUŽKY PRO DĚTI STŘEDNÍ ČECHY

Plán DVPP 2010/2011 a Dlouhodobý plán DVPP

Hodnocení kurzu e-lka

Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIP-141/12-P. Jesenická 11, Plzeň. společnost s ručením omezeným

OCHOTA ZÚČASTNIT SE VOLEB DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY

1 Konstrukce pregraduální přípravy učitelů občanské výchovy a základů společenských věd na vysokých školách v České republice

Role hospitace v odborném výcviku

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

Dotazníkové šetření B - souhrnný výsledek za ORP

ČESKÉ ŠKOLSTVÍ CO CHCEME

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

ANALÝZA POTŘEB V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH AKTIVIT Kaňovice. Institut komunitního rozvoje INKOR

II. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání

VÝVOJ PREVALENCE KUŘÁCTVÍ V DOSPĚLÉ POPULACI ČR NÁZORY A POSTOJE OBČANŮ ČR K PROBLEMATICE KOUŘENÍ (OBDOBÍ ) VÝZKUMNÁ ZPRÁVA

Princip rovného přístupu. Změna koncepce školy. Žáci s různým handicapem. momentální znevýhodnění trvalé znevýhodnění

Překážky a nedostatky

Analýza dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Výroční zpráva o činnosti školy za období školního roku 2013/2014

Prohlubování psychologických kompetencí pedagogických pracovníků II.

Zpráva o výsledcích šetření za rok Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor veřejného investování

ANALÝZA VÝSLEDKŮ ZE ZÁVĚREČNÝCH ZPRÁV O PLNĚNÍ ŠKOLNÍCH PREVENTIVNÍCH STRATEGIÍ

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Střední průmyslová škola strojnická, Plzeň, Klatovská 109. Klatovská 109, Plzeň. Identifikátor školy:

5 Výsledky a diskuze. Tabulka 3 Zkušenost s první cigaretou

Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol šetření v kvartérním sektoru. Mgr. Gabriela Doležalová

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci,

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIS-2563/11-S. Jana Nohy 1302, Benešov. Příspěvková organizace

Blended learning v podnikovém vzdělávání případová studie

Téma Stručná anotace Počet h o d

ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů,

Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol šetření v terciárním sektoru. Mgr. Gabriela Doležalová

PODPORA ZAVEDENÍ EURA V ČR KLESÁ.

1. Souhrnné informace o projektu

Dotazníkové šetření Územní identita a občanská společnost v okresech Ústí nad Labem, Děčín, Teplice, Litoměřice

Vyhodnocení dotazníku pro rodiče žáků ZŠ a MŠ Město Touškov rok 2016

Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí

ZÁKLADNÍ INFORMACE K ZAJIŠŤOVÁNÍ ASISTENTA PEDAGOGA DO TŘÍDY, V NÍŽ JE VZDĚLÁVÁN ŽÁK NEBO ŽÁCI SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Vedení evropských nemocnic

TISKOVÁ ZPRÁVA. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický

11. konference ČAPV Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání VYUŽITÍ MIMOŠKOLNÍCH ZAŘÍZENÍ V PROCESU ZMĚN VZTAHU DÍTĚTE K PROSTŘEDÍ

Deváťáci před přihláškami. Studie Než zazvoní 9. února 2016

Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů MŠMT za rok 2011

Analýza vzdělávacích potřeb a kompetencí učitelů 1. stupně ZŠ v Olomouckém kraji k implementaci a využívání ICT ve výuce matematiky

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Střední průmyslová škola chemická Pardubice. Na Třísle 135, Pardubice. Identifikátor školy:

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

NZZ2. Věra Vašáková a kol. VYHODNOCENÍ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK PODLE JEDNOTNÝCH ZADÁNÍ V ROCE 2011/2012 z pohledu škol, odborníků z praxe a editorů

Koncepce vzdělávání v energetice

Scheinovy kariérové kotvy a jejich zastoupení u českých politiků a manažerů Úvodní studie

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

UŽIVATELSKÝ MANUÁL. Obecné informace pro uživatele a administrátory dotazníku. Kariérový kompas

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Transkript:

Vyhodnocení dotazníkového šetření v rámci projektu Pedagog lektorem, reg. č.: CZ.1.07/3.2.11/03.0062. Názory studentů a pracujícáích edagogů na Další vzdělávání pedagogických pracovníků (projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky)

PhDr. J. Nechutný, Mgr. R.Spiegl, Dr.V. Liška, Mgr.. M.Lišková

Vyhodnocení dotazníkového šetření v rámci projektu Pedagog lektorem, reg. č.: CZ.1.07/3.2.11/03.0062. (projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky) 1

A) Vyhodnocení dotazníků pro učitele Dotazník pro učitele (viz příloha č. 1) byl zadán celkem 83 respondentům (39 učitelům SOU, 17 učitelům SOŠ a 27 učitelům gymnázií). Dotazníky byly zadávány v průběhu měsíců duben květen 2014 na školách: Gymnázium J. A. Komenského Nové Strašecí, Sportovní gymnázium Kladno, Gymnázium Kladno, SPŠ Emila Kolbena Rakovník, SOU Nové Strašecí, SOU Vinařice, SOU a PŠ Kladno- Vrapice. Celkově 66 % respondentů tvořily ženy, muži byli zastoupeni 34 %. Nejvyšší percentuální zastoupení měli muži na SOŠ (41 %), nejmenší na gymnáziích (22 %), na SOU byli muži zastoupeni 38 % z učitelů daného typu školy. Z celkového počtu má nejvyšší počet oslovených učitelů praxi nad 20 let (přibližně 38,55 %), skupina učitelů s praxí 10 až 20 let tvoří 25,3 %, skupina učitelů s praxí 3 až 10 let tvoří zhruba 22,89 % a jen přibližně 12,05 % má praxi do 3 let. 59 % ze všech respondentů z gymnázií tvoří učitelé s praxí nad 20 let, na SOŠ a SOU je rozložení rovnoměrnější (viz graf). Pedagogická praxe respondentů 35 30 25 20 15 10 5 0 0-3 roky 3 až 10 let 10 až 20 let více než 20 let všichni respondenti 10 19 21 32 SOU 7 12 9 11 SOŠ 2 6 3 5 Gymn. 1 1 9 16 Podle všech respondentů je nejdůležitější oblastí DVPP oblast aprobace odbornost. Na druhém místě je pedagogika a psychologie a jen s drobným odstupem oblast aprobace didaktika. 2

Hodnocení významu na druhé a další pozici se liší podle druhu škol (viz tabulka a graf níže), na všech typech škol je však za nejdůležitější považována odbornost pro aprobaci učitele. Která oblast DVPP je pro Vás nejdůležitější? 70 60 50 40 30 20 10 0 oblast mé aprobace - odbornost oblast mé aprobace - didaktika ICT cizí jazyk pedagogika, psychologie školský managemen t všichni respondenti 60 25 17 12 27 10 SOU 26 2 7 2 19 2 SOŠ 11 10 6 4 3 2 Gymn. 23 13 4 6 5 6 Na další otázku, která zjišťovala motivaci pro DVPP, odpověděli všichni respondenti, že to je především potřeba seberealizace a požadavky a potřeby zaměstnavatele. Ostatní faktory nebyly v zásadě pro respondenty příliš významné. Co Vás při vzdělávání nejvíce motivuje? 70 60 50 40 30 20 10 0 potřeba seberealizac e uznání a úcta ostatních možnost kariérního postupu požadavky a potřeby zaměstnavat ele peníze všichni respondenti 62 13 10 56 12 SOU 27 7 5 22 6 SOŠ 13 1 3 16 3 Gymn. 22 5 2 18 3 3

Pro výběr akce DVPP je pro respondenty nejpodstatnější téma. Jedná se o naprosto jednoznačný fakt (viz graf) a platí to pro respondenty za všech typů škol. Průměrná priorita, kterou tato možnost celkově získala je 1,186. Další pořadí se však již pro jednotlivé typy škol liší. Zatímco pro učitele SOU jsou následující priority: 2. - místo konání, 3. - lektor, 4. - cena, pro učitele SOŠ je to: 2. - cena, 3. - místo konání, 4. lektor. Pro učitele gymnázií jsou další priority 2. - lektor, 3. - cena, 4. místo konání. Co má nejvyšší prioritu při výběru akce DVPP? souhrnně priorita 1 priorita 2 priorita 3 priorita 4 prům. priorita místo konání 18 11 12 11 2,308 lektor 23 13 12 10 2,155 cena 12 6 13 13 2,614 téma 60 8 1 1 1,186 Co má nejvyšší prioritu při výběru akce DVPP? učitelé SOU priorita 1 priorita 2 priorita 3 priorita 4 prům. priorita místo konání 12 4 2 2 1,700 lektor 12 2 4 5 2,087 cena 2 3 4 4 2,769 téma 28 2 1 1 1,219 Co má nejvyšší prioritu při výběru akce DVPP? učitelé SOŠ priorita 1 priorita 2 priorita 3 priorita 4 prům. priorita místo konání 3 4 4 3 2,500 lektor 1 3 4 4 2,917 cena 5 2 3 3 2,308 téma 12 2 1,143 Co má nejvyšší prioritu při výběru akce DVPP? učitelé gymn. priorita 1 priorita 2 priorita 3 priorita 4 prům. priorita místo konání 3 3 6 6 2,833 lektor 10 8 4 1 1,826 cena 5 1 6 6 2,722 téma 20 4 1,167 4

Co má nejvyšší prioritu při výběru akce DVPP? (všichni respondenti) 70 60 50 40 30 20 10 0 priorita 1 priorita 2 priorita 3 priorita 4 místo konání 18 11 12 11 lektor 23 13 12 10 cena 12 6 13 13 téma 60 8 1 1 Na otázku Zajímala by Vás problematika vzdělávání dospělých? odpovědělo 49 % určitě ano, 30 % zřejmě ano, jen 5 % udává, že určitě ne a 13 % neví. Toto pořadí pro celkový počet respondentů je shodné i pro učitele SOU a SOŠ, učitelé gymnázií mají vyšší percentuální zastoupení u odpovědi zřejmě ano na úkor odpovědi určitě ano. Zajímala by Vás problematika vzdělávání dospělých? 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 určitě ano zřejmě ano určitě ne nevím všichni respondenti 41 25 4 11 SOU 26 9 1 2 SOŠ 10 5 0 1 Gymn. 5 11 3 8 5

Další otázka směřovala na to, jak často respondenti využívají nabídek DVPP (krátkodobých vzdělávacích akcí). Největší části respondentů by vyhovovala frekvence vzdělávání 2x za školní rok (34 % souhrnně) a dále 3x a více za školní rok (24 %). Skupina, která využívá nabídky DVPP 3x a více za rok je percentuálně nejvíce zastoupena mezi učiteli SOŠ (29 %), následují učitelé SOU (21 %) a učitelé gymnázií (18 %). Také skupina učitelů, kteří využívají nabídky DVPP méně než jedenkrát za rok je přibližně vyrovnaná 21 % SOU, 18 % SOŠ, 19 % gymnázia. Jak často využíváte nabídek na DVPP? (všichni respondenti) 20% 22% 24% 3x a více za školní rok 2x za školní rok 1x za školní rok méně často 34% Jak často využíváte nabídek na DVPP? (učitelé SOU) 21% 29% 21% 29% 3x a více za školní rok 2x za školní rok 1x za školní rok méně často 6

Jak často využíváte nabídek na DVPP? (učitelé SOŠ) 6% 18% 29% 3x a více za školní rok 2x za školní rok 1x za školní rok 47% méně často Jak často využíváte nabídek na DVPP? (učitelé gymnázií) 30% 19% 18% 33% 3x a více za školní rok 2x za školní rok 1x za školní rok méně často 7

Zájem o častější vzdělávání má 81 % respondentů (34 % určitě ano, 47 % zřejmě ano). Jen 7 % respondentů se určitě nechce vzdělávat častěji. Nejvíce touží po vyšší frekvenci vzdělávání učitelé SOŠ (53 % určitě ano), nejméně učitelé SOU (26 %). Převaha kladných odpovědí (zřejmě ano a určitě ano) je nejvíce zastoupena mezi učiteli SOŠ (91 %), následují učitelé SOU (81 %) a nejméně kladných odpovědí je mezi učiteli gymnázií (70 %). Chtěl/a byste se vzdělávat častěji? (všichni respondenti) 12% 7% 34% určitě ano zřejmě ano určitě ne nevím 47% Chtěl/a byste se vzdělávat častěji? (učitelé SOU) 8% 11% 26% určitě ano zřejmě ano určitě ne nevím 55% 8

Chtěl/a byste se vzdělávat častěji? (učitelé SOŠ) 6% 0% 41% 53% určitě ano zřejmě ano určitě ne nevím Chtěl/a byste se vzdělávat častěji? (učitelé gymnázií) 4% 26% 33% určitě ano zřejmě ano určitě ne nevím 37% Největší úskalí při účasti pedagogů na DVPP spatřují respondenti obecně v nedostatku času (40 % souhrnně) a dále v nedostatku vhodných seminářů (28 %) a financí (27 % souhrnně). Jako nejméně podstatné vidí neuvolnění pracovníka na DVPP školou (5 %). Velmi zajímavé jsou rozdíly při hodnocení příčin respondenty dle typů škol (viz grafy). Zatímco u učitelů SOU a SOŠ je na prvním místě nedostatek času, u učitelů gymnázií je to nedostatek financí. Konkrétně u učitelů SOU je nejvýznamnější příčinou nedostatek času (54 %) a druhou v pořadí nedostatek seminářů (41 %), zatímco problém s nedostatkem financí vidí jako příčinu jen 5 % a nikdo nevidí jako příčinu to, že ho škola neuvolní. Učitelé SOŠ kromě nedostatku času (39 %) vidí pořadí příčin následovně: nedostatek financí 26 %, nedostatek vhodných seminářů (22 %) a neuvolnění školou (13 %). Pořadí příčin u učitelů gymnázií je: nedostatek financí 48 %, nedostatek času 27 %, nedostatek vhodných seminářů (20 %) a neuvolnění školou (5 %). 9

Co brání častějšímu vzdělávání? (všichni respondenti) 28% 40% nedostatek času škola ho neuvolní nedostatek financí nedostatek vhodných seminářů 27% 5% Co brání častějšímu vzdělávání? (učitelé SOU) 41% 54% nedostatek času škola ho neuvolní nedostatek financí nedostatek vhodných seminářů 5% 0% 10

Co brání častějšímu vzdělávání? (učitelé SOŠ) 22% 26% 39% nedostatek času škola ho neuvolní nedostatek financí nedostatek vhodných seminářů 13% Co brání častějšímu vzdělávání? (učitelé gymnázií) 20% 27% 5% nedostatek času škola ho neuvolní nedostatek financí nedostatek vhodných seminářů 48% Odpovědi na otázku, jaké semináře učitelé postrádají, byly poměrně různorodé. Nejčastěji však byly zastoupeny požadavky na vědecké poznatky a jejich aplikaci v praxi a dále na didaktiku. 11

B) Vyhodnocení dotazníků pro studenty a žáky Dotazník (viz příloha č.2) byl zadán celkem 300 respondentům (86 studentům VOŠ oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika, 70 studentům VOŠ oboru Sociální práce a sociální pedagogika, 49 studentům VOŠ oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika a 95 žákům dálkového studia SOŠP). Pouze 3,3 % respondentů tvořili muži, dominantně převládaly (přibližně 96,6 %) ženy. Z celkového počtu přibližně 31 % chce následně studovat na VŠ, téměř 69 % studovat vysokou školu nechce. Procento žáků SOŠP, kteří studovat VŠ nechtějí, je mírně vyšší (77 %) oproti studentům VOŠ (přibližně 65 %). Podle respondentů jsou nejdůležitější dvě oblasti DVPP: oblast aprobace odbornost a dále oblast pedagogiky a psychologie. Ze souhrnného pohledu získaly obě oblasti zhruba stejně významné hodnocení, výrazně se však liší přisuzovaný význam skupinou studentů VOŠ a skupinou žáků SOŠP. Zatímco studenti VOŠ přisuzují větší význam odbornosti své aprobace, žáci SOŠP přisuzují větší význam pedagogice a psychologii. Jako třetí zařadili respondenti didaktiku v oblasti jejich aprobace, jako čtvrtý cizí jazyk, jako pátý školský management a nejmenší význam přisuzují dalšímu vzdělávání v ICT. Podrobněji jsou zjištěné skutečnosti vidět z následujícího grafu a tabulky. Která oblast DVPP je pro Vás nejdůležitější? 160 140 120 100 80 60 40 20 0 oblast mé aprobace - odbornost oblast mé aprobace - didaktika ICT cizí jazyk pedagogika, psychologie školský managemen t všichni respondenti 147 53 7 32 149 12 VOŠ 111 41 6 20 97 12 SOŠP 36 12 1 12 52 0 12

Na další otázku, která zjišťovala motivaci pro DVPP, odpověděli všichni respondenti, že to bude především potřeba seberealizace. Jako další motivační faktory se umístily možnost kariérního postupu, požadavky a potřeby budoucího zaměstnavatele školy a dále peníze. Uznání a úcta ostatních má jako motivační faktor nejmenší váhu. Názory studentů VOŠ a žáků SOŠP se přibližně shodovaly, pouze pořadí mezi požadavky a potřeby budoucího zaměstnavatele školy a možnost kariérního postupu bylo u těchto skupin obrácené. 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Co Vás bude při DVPP motivovat? potřeba seberealizace uznání a úcta ostatních možnost kariérního postupu požadavky a potřeby budoucího zaměstnavatel e všichni respondenti 187 38 99 94 68 VOŠ 139 27 82 63 52 SOŠP 48 11 17 31 16 peníze 13

Pro výběr akce DVPP je pro respondenty nejpodstatnější téma. Jedná se o naprosto jednoznačný fakt (viz graf). Průměrná priorita, kterou tato možnost získala je 1,367. Jako druhý faktor je pro respondenty důležitá osoba lektora (průměrná priorita 2,919). Průměrnou prioritu 3,068 získala cena semináře, vzhledem k relativně rovnoměrnému zastoupení ve všech pásmech (od nejvyšší po nejnižší prioritu) je však zřejmé, že nejde o zásadní shodu všech respondentů. Pro část z nich není cena semináře podstatná, pro část z nich naopak ano. Naopak nejméně podstatná je pro respondenty délka kurzu a také místo konání je shledáváno spíše nepodstatným. Co pro Vás bude mít nejvyšší prioritu při výběru akce DVPP? priorita 1 priorita 2 priorita 3 priorita 4 priorita 5 prům. priorita místo konání 19 34 72 58 57 3,417 přednášející lektor 43 75 42 33 54 2,919 cena semináře 34 54 54 50 44 3,068 téma 229 41 16 8 3 1,367 délka kurzu 9 33 50 78 61 3,645 Co pro Vás bude mít nejvyšší prioritu při výběru akce DVPP? 250 200 150 100 50 0 priorita 1 priorita 2 priorita 3 priorita 4 priorita 5 místo konání 19 34 72 58 57 lektor 43 75 42 33 54 cena 34 54 54 50 44 téma 229 41 16 8 3 délka 9 33 50 78 61 14

Na otázku Myslíte si, že je pro pedagoga důležitá problematika vzdělávání dospělých? odpověděla drtivá většina kladně. Téměř 57 % si myslí, že určitě ano, 33 % respondentů se domnívá, že zřejmě ano, jen 6 % udává, že spíše ne a 4 % že určitě ne. Tento názor je rozšířen mezi oběma skupinami zhruba rovnoměrně. Myslíte si, že je pro pedagoga důležitá problematika vzdělávání dospělých? 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 určitě ano zřejmě ano určitě ne zřejmě ne všichni respondenti 179 105 13 19 VOŠ 115 78 12 15 SOŠP 64 27 1 4 Další otázka směřovala na to, jak často by se respondenti chtěli účastnit krátkodobých vzdělávacích akcí. Největší části respondentů by vyhovovala frekvence vzdělávání 2x za školní rok (55 % souhrnně) a dále 3x a více za školní rok (34 %). S nepodstatnými rozdíly toto platí pro obě skupiny. Jak často byste chtěl/a využívat nabídek na DVPP? (všichni respondenti) 1% 10% 55% 34% 3x a více za školní rok 2x za školní rok 1x za školní rok méně často 15

Jak často byste chtěl/a využívat nabídek na DVPP? (studenti VOŠ) 2% 53% 9% 36% 3x a více za školní rok 2x za školní rok 1x za školní rok méně často Jak často byste chtěl/a využívat nabídek na DVPP? (žáci SOŠP) 1% 59% 10% 30% 3x a více za školní rok 2x za školní rok 1x za školní rok méně často 16

Největší úskalí při účasti pedagogů na DVPP spatřují respondenti obecně v nedostatku času (41 % souhrnně) a dále v nedostatku financí (32 % souhrnně). Jako nejméně podstatné vidí nedostatek vhodných seminářů. V pořadí příčin jsou obě skupiny jednotné, mírně se liší pouze percentuální zastoupení důležitosti jednotlivých možností. Co podle Vašich znalostí brání pedagogům účastnit se DVPP častěji? (všichni respondenti) 9% 32% 41% nedostatek času škola ho neuvolní nedostatek financí nedostatek vhodných seminářů 18% Co podle Vašich znalostí brání pedagogům účastnit se DVPP častěji? (studenti VOŠ) 7% 34% 41% nedostatek času škola ho neuvolní nedostatek financí nedostatek vhodných seminářů 18% 17

Co podle Vašich znalostí brání pedagogům účastnit se DVPP častěji? (žáci SOŠP) 26% 16% 41% nedostatek času škola ho neuvolní nedostatek financí nedostatek vhodných seminářů 17% Odpovědi na otázku, jaké semináře nebo předměty žáci/studenti postrádají ve své stávající výuce byly velmi různorodé. Nejčastěji však byly zastoupeny požadavky na pedagogickou diagnostiku, právo, práci s problematickými dětmi, výuku logopedie atd. Bylo zde však uvedeno tak velké množství velmi specifických oblastí (zřejmě dle osobních zájmů a potřeb respondentů, jako např. kurz znakového jazyka, katastr nemovitostí (sic), dramatická výchova, hudební výchova, kurz kritického myšlení,...), že podrobnější analýza není možná. Odpovědi respondentů je však možné využít jako námět na další vzdělávací akce pedagogických pracovníků. 18

C) Srovnání názorů obou skupin (učitelé x žáci a studenti) Porovnáme-li názory skupiny žáci a studenti (dále v textu uváděno jako studující) a skupiny učitelé na oblasti DVPP, pak pro skupinu učitelů je jednoznačně nejdůležitější oblast jejich aprobace (40 % respondentů). Na nižších příčkách se dále umístila pedagogika a psychologie (18 %) a didaktika v oblasti aprobace (17 %). Pro skupinu studujících mají zhruba stejnou důležitost (37 %) dvě oblasti: oblast aprobace odbornost a oblast pedagogika a psychologie. Na třetím místě je tak jako u učitelů didaktika v oblasti aprobace (13 %). Lze tedy konstatovat, že pořadí významu oblastí DVPP se u obou skupin na prvních třech místech shoduje, liší se jen percentuálním zastoupením. Na dalších místech se již názory na důležitost jednotlivých oblastí DVPP liší (viz graf). nejdůležitější / nejzajímavější oblast DVPP 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% oblast mé aprobace - odbornost oblast mé aprobace - didaktika ICT cizí jazyk pedagogika, psychologie školský management učitelé 40% 17% 11% 8% 18% 7% žáci a studenti 37% 13% 2% 8% 37% 3% Největším motivačním faktorem pro vzdělávání v oblasti DVPP je pro obě skupiny potřeba seberealizace (učitelé 41 %, studující 38 %). Pro učitele jsou hned v pořadí druhým důvodem pro studium požadavky a potřeby zaměstnavatele (37%) a teprve potom uznání a úcta ostatních (8 %), peníze (8 %) a možnost kariérního postupu (7 %). Z toho je patrná poměrně vysoká loajalita učitelů ke svému zaměstnavateli a ochota vzdělávat se dle potřeb škol. Oproti tomu pro skupinu studujících je druhý nejdůležitější motivační faktor možnost kariérního postupu (20 %) a požadavky a potřeby zaměstnavatele jsou až na třetím místě (19 %). Významnější roli jako motivační faktor v této skupině také hrají peníze (14 %), uznání a úcta ostatních se umístilo se zastoupením 8 % na posledním místě. 19

45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% potřeba seberealizace motivace při vzdělávání uznání a úcta ostatních možnost kariérního postupu požadavky a potřeby zaměstnavatele peníze učitelé 41% 8% 7% 37% 8% žáci a studenti 38% 8% 20% 19% 14% Pro výběr akce DVPP je pro obě skupiny respondentů nejpodstatnější téma. Průměrná priorita, kterou tato možnost získala u učitelů je 1,19, u studujících 1,51. Také v dalším faktoru ovlivňujícím výběr DVPP se obě skupiny shodly. Je to lektor s průměrnou prioritou u učitelů 2,16 a u studujících 2,57. Jako třetí faktor je pro učitele důležité místo konání (průměrná priorita 2,31) a nejmenší význam má pro ně cena (průměrná priorita 2,61). Pro studující je méně podstatné místo konání (průměrná priorita 3,11), cena je však pro ně důležitější (průměrná priorita 2,86). Z grafu co nejvíce rozhoduje při výběru akce DVPP, je patrné, že na význam tématu a lektora pro výběr akce DVPP se obě skupiny v podstatě shodují. Co má nejvyšší prioritu při výběru akce DVPP? učitelé priorita 1 priorita 2 priorita 3 priorita 4 prům. priorita místo konání 16% 29% 32% 31% 2,31 lektor 20% 34% 32% 29% 2,16 cena 11% 16% 34% 37% 2,61 téma 53% 21% 3% 3% 1,19 Co pro Vás bude mít nejvyšší prioritu při výběru akce DVPP? studující priorita 1 priorita 2 priorita 3 priorita 4 prům. priorita místo konání 6% 17% 39% 39% 3,11 lektor 13% 37% 23% 22% 2,57 cena 10% 26% 29% 34% 2,86 téma 70% 20% 9% 5% 1,51 20

co nejvíce rozhoduje při výběru akce DVPP (průměrná priorita) 3,50 3,00 průměrná priorita 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 místo konání lektor cena téma učitelé 2,31 2,16 2,61 1,19 studující 3,11 2,57 2,86 1,51 co nejvíce rozhoduje při výběru akce DVPP 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% priorita 1 priorita 2 priorita 3 priorita 4 učitelé - místo konání 16% 29% 32% 31% studující - místo konání 6% 17% 39% 39% učitelé - lektor 20% 34% 32% 29% studující - lektor 13% 37% 23% 22% učitelé - cena 11% 16% 34% 37% studující - cena 10% 26% 29% 34% učitelé - téma 53% 21% 3% 3% studující - téma 70% 20% 9% 5% 21

Zájem o problematiku vzdělávání dospělých v obou skupinách jednoznačně převládá. Má o ni určitě zájem 51 % učitelů a 57 % studujících a pravděpodobný zájem o ní má 31 % učitelů a 33 % studujících. 60% zájem o problematiku vzdělávání dospělých 50% 40% 30% 20% 10% 0% určitě ano zřejmě ano určitě ne spíše ne nevím učitelé 51% 31% 5% 0% 14% studující 57% 33% 4% 6% 0% Další srovnání se týká odpovědí na otázku, jak často respondenti využívají nebo by chtěli využívat nabídek DVPP (krátkodobých vzdělávacích akcí). Největší části respondentů by vyhovovala frekvence vzdělávání 2x za školní rok (34 % učitelé, 55 % studujícím). Ve skupině učitelů pak existují 2 zhruba stejně velké podskupiny. 24 % má zájem o vzdělávání 3x a více za školní rok a 22 % má zájem o vzdělávání 1x za školní rok. Je zde poměrně velká skupina (20 %), která by se chtěla vzdělávat méně často než 1x za rok. Oproti tomu skupina studujících po DVPP přímo baží. Je zde jen 1 % těch, kterým by vyhovovala frekvence menší než 1x za školní rok a naopak podskupina, která by se chtěla vzdělávat 3x a více za školní rok čítá 34 %. 22

zájem o DVPP - frekvence krátkodobých akcí 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 3x a více za školní rok 2x za školní rok 1x za školní rok méně často učitelé 22% 34% 24% 20% studující 34% 55% 10% 1% Při hodnocení příčin nižší účasti na DVPP se obě skupiny shodují v nedostatku času (40 % a 41 %). Učitelé pak vidí problém v nedostatku vhodných seminářů (28 %) a financí (27 %). Jako nejméně podstatné vidí neuvolnění pracovníka na DVPP školou (5 %). Oproti tomu studující vidí příčiny kromě již zmiňovaného nedostatku času především v nedostatku financí (32 %) a v tom, že pedagoga škola neuvolní (18 %). Nedostatek vhodných seminářů jako příčinu nižší účasti na DVPP spatřuje pouze 10 % z nich. 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% příčiny nižší účasti na DVPP nedostatek času škola ho neuvolní nedostatek financí nedostatek vhodných seminářů učitelé 40% 5% 26% 28% studující 41% 18% 32% 10% 23

D) Závěr Dotazníkové šetření přineslo několik zajímavých skutečností. Především lze konstatovat, že obě sledované skupiny (učitelé a studující) včetně jejich podskupin mají velmi vysoký zájem o problematiku vzdělávání dospělých. Poměrně vyrovnaně shodný pohled mají obě skupiny i na další zjišťované skutečnosti. Najdeme zde však také některé odlišnosti. Jednou z nich je vysoký zájem studujících oproti učitelům o vzdělávání v oblasti pedagogiky a psychologie. Učitelé s největší pravděpodobností mají zájem spíše o praktické využití získávaných poznatků a proto je u nich například vyšší zájem o didaktiku v oblasti své aprobace než je tomu u studujících. Mezi učiteli je také větší zájem o vzdělávání v oblasti školského managementu. Ten může být způsoben aspiracemi učitelů, které jsou přirozeně jiné, než aspirace studujících. Větší zájem učitelů o oblast ICT pak lze vysvětlit generačně. Současným učitelům oproti studujícím chybí jednak znalosti, ale také sebedůvěra v oblasti ICT a proto by měli větší zájem o studium zaměřené tímto směrem. Bez znalosti toho, co motivuje pro další vzdělávání, je jen velmi obtížné směrovat k němu pedagogy. Proto jsou získané odpovědi cenné a zajímavé a pravděpodobně se v nich projevuje jistý generační rozdíl. Pomineme-li stranou potřebu seberealizace, která je u obou skupin klíčová, pak u učitelů je nejdůležitější motivací skutečnost, že škola jako zaměstnavatel potřebuje, aby se učitel v dané oblasti vzdělával. Učitelé tak dle výsledků dotazníků tvoří velmi loajální skupinu. Otázkou je, nakolik tomu bude i v budoucnu, neboť pro skupinu studujících jsou vysokými motivačními faktory kariérní postup a také peníze. Uznání a úcta ostatních je zřejmě natolik vzácnou nebo nevyhledávanou odměnou, že při motivaci ke studiu s ní snad ani není potřeba počítat. Jistá generační odchylka se projevuje také v prioritách při výběru akcí DVPP. Pro skupinu studujících je významnější a citlivější cena za vzdělávání, místo konání pro ně má nejmenší důležitost. Oproti tomu učitelé dospěli k tomu, že dojíždění za vzděláváním je pro ně natolik zatěžující, že jsou ochotni předřadit cenu za vzdělávání před místo vzdělávání. Obě skupiny však jednoznačně volí semináře podle tématu a také (což je velmi důležité zjištění) dle lektora. Potvrzuje se tak, že osoba lektora dokáže i méně atraktivní téma podat populárně a naopak. Další významnou mezigenerační odchylkou je zájem o využívání nabídek DVPP. Jednoznačně vyšší zájem o DVPP má skupina studujících. Zatímco 2x ročně by se chtělo vzdělávat 55 % studujících a 34 % učitelů, 3x ročně a více se chce vzdělávat 34 % studujících a 22 % učitelů. Jen 1 % studujících se chce vzdělávat méně často než 1x ročně oproti 20 % učitelů. Tento trend je jednoznačně pozitivní a lze jen doufat, že po nástupu do praxe si jej skupina zatím studujících udrží. Poslední rozdílný generační pohled je na důvody nižší účasti na DVPP. V základní příčině, tj. nedostatku času se obě skupiny shodují. Obě skupiny mají také realistický pohled na množství financí ve školství. Ale zatímco pro učitele je větší překážkou nedostatek vhodných seminářů, skupina studujících se domnívá, že by je školy neuvolnily. Naopak jen 10 % studujících se domnívá, že malá nabídka vhodných seminářů má na účast v DVPP vliv. 24

příloha č. 1 Dotazníkové šetření v rámci projektu Pedagog lektorem, reg. č.: CZ.1.07/3.2.11/03.0062. Tento projekt je spolufinancován Z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěli bychom Vás požádat o anonymní odpovědi na několik následujících otázek. Vaše odpovědi nám pomohou při analýze dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). V případě potřeby můžete zvolit více odpovědí. Děkujeme. 1. Jste: žena muž 2. Učíte na: gymnáziu SOŠ SOU 3. Vaše pedagogická praxe je: 0 3 roky 3-10 let 10 20 let více než 20 let 4. Oblast DVPP, která Vás nejvíce zajímá: oblast mé aprobace odbornost oblast mé aprobace - didaktika ICT cizí jazyk pedagogika, psychologie školský management 5. Co Vás při vzdělávání nejvíce motivuje: potřeba seberealizace uznání a úcta ostatních možnost kariérního postupu požadavky a potřeby školy peníze 6. Co má nejvyšší prioritu při výběru akce DVPP (seřaďte možnosti): místo konání přednášející lektor cena semináře téma

7. Zajímala by Vás problematika vzdělávání dospělých? určitě ano zřejmě ano určitě ne nevím 8. Jak často využíváte nabídek na DVPP? (týká se průměrné účasti na krátkodobých seminářích, netýká se dlouhodobého studia jako např. výchovného poradenství, studium metodiků ICT apod.) 9. Chtěl/a byste se vzdělávat častěji? 10. Pokud ano, co tomu brání? 3x a více za školní rok 2x za školní rok 1x za školní rok méně často určitě ano zřejmě ano určitě ne nevím nedostatek času škola mě neuvolní nedostatek financí nedostatek vhodných seminářů 11. Jaké semináře postrádáte?... Ještě jednou děkujeme za vyplnění dotazníku. ICV Institut certifikovaného vzdělávání s.r.o. Křižíkova 226/16, 186 00 Praha 8, IČ 65415612, www.icv.cz

příloha č. 2 Dotazníkové šetření v rámci projektu Pedagog lektorem, reg. č.: CZ.1.07/3.2.11/03.0062. Tento projekt je spolufinancován Z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Vážené studentky, vážení studenti, chtěli bychom Vás požádat o anonymní odpovědi na několik následujících otázek. Vaše odpovědi nám pomohou při analýze dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). V případě potřeby můžete zvolit více odpovědí. Děkujeme. 1. Jste: žena muž studující VOŠ SŠ 2. Učíte, pracujete na: SŠ, SOU ZŠ MŠ Dům dětí a mládeže Jiné povolání: Chcete následně studovat na VŠ 3. Která oblast DVPP je podle Vás nejdůležitější oblast mé aprobace odbornost oblast mé aprobace - didaktika ICT cizí jazyk pedagogika, psychologie školský management 4. Co Vás bude při DVPP motivvovat: potřeba seberealizace uznání a úcta ostatních možnost kariérního postupu požadavky a potřeby budoucího zaměstnavatele - školy peníze

5. Co pro Vás bude mít nejvyšší prioritu při výběru akce DVPP (seřaďte možnosti): 6. Zajímala by Vás problematika vzdělávání dospělých? místo konání přednášející lektor cena semináře téma délka kurzu určitě ano zřejmě ano určitě ne spíše ne 7. Jak často byste chtěl/a využívat nabídek na DVPP? (týká se průměrné účasti na krátkodobých seminářích, netýká se dlouhodobého studia jako např. výchovného poradenství, studium metodiků ICT apod.) 3x a více za školní rok 2x za školní rok 1x za školní rok méně často 8. Co podle Vašich znalostí brání pedagogům účastnit se DVPP častěji? nedostatek času škola ho neuvolní nedostatek financí nedostatek vhodných seminářů 9. Jaké semináře, předměty ve Vaší stávající výuce postrádáte?... Ještě jednou děkujeme za vyplnění dotazníku. ICV Institut certifikovaného vzdělávání s.r.o. Křižíkova 226/16, 186 00 Praha 8, IČ 65415612, www.icv.cz