Nápověda k programu KuDu QCValidator v 1.00 Po nainstalování KuDu QCV Validatoru na váš počítač je nejprve nutné provést registraci. Na titulní obrazovce se vám objeví registrační kód, který pošlete na adresu kudu@medivis.cz. Poté obdržíte v odpovědi registrační klíč, který vložíte do příslušného pole. Tím je vaše verze QCV aktivována. Protože je v QCValidatoru správa uživatelů, je nutné se do programu na začátku přihlásit pod administrátorským jménem a heslem admin. V dalším kroku nastavíte základní informace o laboratoři.
Poté se již nacházíte v hlavním okně programu.
V dalším kroku je dobré založit různá pracoviště a nastavit, na kterém pracovišti bude váš počítač používán. V menu nastavení vyberte Pracoviště. V příkladu jsou tři pracoviště a pokud chcete QCV používat na Biochemii, je nutné na toto pracoviště najet kurzorem a kliknout na tlačítko Nastavit pracoviště. Tento krok je důležitý i když používáte QCV pouze na jednom PC.
Poté je již možné zadávat v první položce menu, ve správě uživatelů jednotlivé uživatele s různými právy pro různá pracoviště. V příkladu je uživatel Jakub Minář administrátorem na pracovišti Biochemie, ale jen host na ostatních dvou pracovištích. To znamená že všechna data o testech na Biochemii může editovat, ale data z ostatních pracovišť pouze uvidí, pokud se přepne pracoviště. Všichni uživatelé si mohou měnit heslo do systému.
V menu Testy jsou důležité čísla testů a ID jednotek, které se užívají při importu do QCV. Číselník testů a jednotek je v programu předdefinován.tato čísla je nutné nastavit v softwaru, ze kterého se výsledky kontrol exportují, typicky LIS nebo QCOnCall firmy Biorad. V případě pouze ručního zapisování jsou tato čísla nevýznamná.
Zadávání šarží různých kontrolních materiálů je jednoduché, nutné je vyplnit pouze 3 položky, číslo šarže, její název a datum exspirace. V případě importu se šarže vytvoří automaticky, je pak třeba doplnit pouze datum exspirace.
Pro využití veškerých statistických možností programu QCV se v menu Propojení šarží a testů musí doplnit cílové hodnoty a odchylky. Důležitou volbou je také nastavit pro dané pracoviště testy a šarže, které se zde budou používat. K tomuto účelu slouží tlačítko Používat na tomto pracovišti a informaci o stavu ukazuje křížek ve sloupci Místní.
V menu Měření je k dispozici souhrn měřených hodnot kontrolních materiálů za určené období, Levey Jenningsův graf pro toto období a kombinaci šarže a testu. Možné je užití různých filtrů pro zobrazení, výhradní pozici mezi těmito filtry mají dva, zobrazení jen hodnot z dnešního dne a (nebo) zobrazení jen hodnot mimo 2 SD. Kromě možnosti zadávat ručně data měření kontrolních materiálů může administrátor měnit hodnotu už jednou zadanou či jednotlivá měření mazat, samozřejmě jen pro testy zvolené pro nastavené pracoviště. Důležitou vlastností programu KuDu QCV je možnost importovat hodnoty měření kontrolních materiálů z LISu. Nutnost nastavení dvou parametrů pro komunikaci z LISu jsme probrali výše. Pro import do QCV je nutno zadat cestu k vyexportovanému souboru z LISu. To lze nastavit v menu Parametry programu. Pro samotný import slouží tlačítko importovat v dialogu měření. Po spuštění importu program naimportuje všechny soubory uložené v adresáři, který je nastaven (v našem příkladu D:\QCV\Import), vytvoří zálohu těchto souborů, případně naimportované soubory smaže, pokud je tato možnost zatržena v parametrech programu. Po importu program v log souboru zobrazí kolik bylo naimportováno měření, případné chyby, nově založené šarže apod.
V menu Statistika jsou dvě položky, VKK je řešena jediným oknem, kde se nastavují parametry pro výpočet statistiky. Nejdůležitější je nastavení Cílové nejistoty. Dále je možno vybírat pro který test či šarži se bude výpočet provádět, období, zda se mají vyloučit odlehlá měření, z rozšířených parametrů se dále nastavuje koeficient rozšíření a nejistota kalibrátoru pro výpočet rozšířené kombinované nejistoty. Pro výpočet hodnoty sigma lze též nastavit koeficient intervalu spolehlivosti. Biologická proměnlivost je v daném, přibližném vztahu s Cílovou nejistotou, takže pokud cílovou nejistotu neznáme nebo nechceme zvolit náhodně, lze zadat údaj o biologické proměnlivosti. Statistiku VKK je možné vytisknout.
Verifikační zkoušky se řídí doporučením ČSKB o validaci metod. U jednotlivých testů je tedy možné počítat opakovatelnost, reprodukovatelnost, meze detekce a kvantifikace, výtěžnost a linearitu. Ovládání je intuitivní, verifikační protokol je možné tisknout či exportovat do textového editoru.
Program KuDu QC Validator je neustále v dalším vývoji a i díky vašim připomínkám na adrese kudu@medivis.cz přináší stále lepší možnosti v VKK v klinických laboratořích.