MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV DESIGNU, NÁBYTKU A BYDLENÍ Návrh a realizace rekonstrukce funkcionalistického interiéru bytu Diplomová práce Přílohy: Půdorysy, položkový plán, atypické prvky, výkresová dokumentace zvoleného prvku 2013 Bc. Kateřina Helánová

Prohlašují, že jsem diplomovou práci na téma Návrh a realizace rekonstrukce funkcionalistického interiéru bytu zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47 b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů, spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně dne 2.4.2013 Bc. Kateřina Helánová

PODĚKOVÁNÍ Mé poděkování patří panu Martinu Kovaříkovi, vedoucímu práce, za vytvoření podmínek pro vznik této práce a odborné konzultace. Také díky klientům, kteří mi pomohli se vcítit do jejich role a vytvořit tuto práci. Závěrečné poděkovaní patří mé rodině, která mě podporovala po celou dobu studia a také mé nejlepší přítelkyni Evě Bergové, která pro mě byla velkou inspirací.

ABSTRAKT Jméno: Kateřina Helánová Název práce: Návrh a realizace rekonstrukce funkcionalistického interiéru bytu Tato práce se zabývá návrhem a realizací rekonstrukce funkcionalistického interiéru bytu, dispozičně a výtvarně řešeného tak, aby vyhovoval nynějším majitelům a zároveň si zachoval historický ráz stavby celého domu. Jedná se tedy o interiér bytu, který má funkcionalistické prvky, v teoretické části jsou shrnuty poznatky, které se týkají tohoto uměleckého směru, spolu s ukázkami funkcionalistických objektů. Součástí práce je i návrh a konstrukční řešení pracovního stolu. Cílem bylo především zachovat historický vzhled a propojit jej s moderními prvky. Návrh a konstrukce stolu je vyobrazen ve vizualizacích, výkresové dokumentaci doplněné o kusovník. Klíčová slova: funkcionalismus, bydlení, interiér, vizualizace, pracovní stůl ABSTRACT Name of student: Kateřina Helánová Name of thesis: Design and implementation of reconstruction funcionalist interior of flat The thesis deals with the design and implementation of the renovation of a functionalist apartment interior where the layout and design are made to meet the current owners needs and likewise, to maintain the historical character of the entire building. Hence, the interior features functionalist elements and the theoretical part of the thesis gives an overview of characteristics of this art style, along with pictures of functionalist buildings. The thesis includes a design and engineering solution of a desk. The target was to maintain its historical look and to match it with modern elements. The design of the desk is presented in visualisations and drawings including the bill of materials.

OBSAH 1 ÚVOD 1 2 CÍL PRÁCE 2 3 METODIKA 2 4 FUKNCIONALISMUS 3 4.1 TEORIE FUNKCIONALISMU 3 4.2 VÝVOJ FUNKCIONALISMU 5 4.3 UŽIVATEL VERSUS FUNKCIONALISMUS 6 4.4 SLAVNÉ FUNKCIONALISTICKÉ VILY V BRNĚ 7 4.4.1 VILA TUGENDHAT 7 4.4.2 VLASTNÍ DŮM BOHUSLAVA FUCHSE V BRNĚ 11 4.5 FUNKCIONALISTICKÝ NÁBYTEK A INTERIÉR 13 4.5.1 SPOJENÉ UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉ ZÁVODY V BRNĚ 16 5 NÁVRH ÚPRAV VYBRANÉHO INTERIÉRU 19 5.1 INFORMACE O LOKALITĚ REKONSTRUOVANÉHO INTERIÉRU A SPECIFIKA STAVBY 19 5.2 HISTORIE REKONSTRUOVANÉHO DOMU 20 5.3 SOUČASTNÝ STAV BYTU 21 5.4 SPECIFIKA KLIENTA NA POŽADOVANOU REKONSTRUKCI 24 5.5 PŮDORYSNÉ ŘEŠENÍ 25 5.5.1 PŮVODNÍ STAV 25 5.5.2 NOVÉ PŮDORYSNÉHO ŘEŠENÍ 26 5.6 POPIS STAVEBNÍCH ÚPRAV BYTU 26 5.6.1 PODLAHY A ZDI 26 5.6.2 OKNA A DVEŘE 27 5.6.3 TOPENÍ 27 5.7 NÁVRHY JEDNOTLIVÝCH MÍSTNOSTÍ V INTERIÉRU 28 5.7.1 PŘEDSÍŇ 28 5.7.2 OBÝVACÍ POKOJ 32 5.7.3 LOŽNICE 39 5.7.4 KOUPELNA 43 5.7.5 KUCHYNĚ 48 5.7.6 JÍDELNA 52 6 KONSTRUKCE A DESIGN 57

7 DISKUZE 60 8 ZÁVĚR 62 SUMMARY 63 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 64 SEZNAM OBRÁZKŮ 66 PŘÍLOHA 73

1 ÚVOD Funkcionalismus je díky promyšlené konstrukci, geometrickým tvarům, eleganci a čistotě, velkou inspirací tvorby i dnešní doby. Avšak dnešní architekti a designéři nedodržují tak přísný řád, jako jejich starší kolegové. Styl šířící se v první polovině 20. století je dodnes oblíbený díky své nadčasovosti. Jednobarevný nábytek střídají zdobnější dekory, avšak funkcionalismus je stále aktuálním základem. Poté co tento směr začal ovlivňovat stavby domu, vstoupil i do interiérů. Heslo, forma následuje funkci, v architektuře znamenalo stavbu budov, jejichž vzhled byl ovlivněn pouze konstrukcí a uživatelskými potřebami. Funkcionalistická architektura byla tak v ostrém kontrastu se zdobnou secesí. Průkopník funkcionalismu, architekt Adolf Loos v roce 1908 označil v jedné ze svých esejí ornament jako zločin. Kromě údržby je často vyžadována rekonstrukce a změna vnitřní dispozice interiéru historických staveb, na které jsou kladeny vysoké nároky. K rekonstrukci je potřeba přistupovat citlivě, aby nebyl zastíněn historický ráz stavby. 1

2 CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je návrh rekonstrukce interiéru konkrétního prostoru tak, aby byla zachována historie stavby a zároveň rekonstruovaný interiér byl komfortním místem k bydlení pro své majitele a splňoval všechny jejich požadavky. Součástí návrhu je i design atypických prvků, kterými byl interiér vybaven, včetně konstrukčního výkresu zvoleného nábytkového prvku a soupisu položek, které se v návrhu vyskytují. Práce obsahuje stručný popis funkcionalismu s ukázkami významných staveb, interiérů, nábytkových prvků a všeobecné požadavky na jednotlivé místnosti obytného interiéru.. 3 METODIKA Rekonstruovaný byt, který je předmětem této práce, se nachází ve funkcionalistickém domě, proto způsob zpracování této diplomové práce spočíval v shromáždění dostupných materiálů týkajících se funkcionalistické architektury a samotné problematiky bydlení. Podstatné bylo brát v potaz historii domu a dosáhnout maximální spokojenosti majitelů, s kterými byla konzultována každá navržená varianta. Zároveň bylo zapotřebí znát moderní technologie a výrobky, které jsou šetrné k životnímu prostředí a v neposlední řadě snaha o estetickou hodnotu z interiéru, po co nejdelší dobu. 2

4 FUKNCIONALISMUS Evropskou avantgardu sjednotil v první polovině 20. let program funkcionalismus. Nastupující meziválečná generace vycházela z principů tvorby individualistické moderny. Funkcionalismus je umělecký sloh, pro který je typické heslo: forma následuje funkci. Tuto větu poprvé vyřkl v roce 1896 Chicagský architekt Louis Sullivan a stala se tak hlavní tezí funkcionalismu. Architektura funkcionalismu byla strohá, ale přesto umělecká. Adolf Loos, jeden z hlavních představitelů funkcionalismu v Čechách, tvrdil, že architektura není umění, to ale neznamená, že nemá splňovat estetické ideály. Další významná osobnost, Le Corbusier, představil ve svém díle funkcionalismus jako novou formu, která se dokázala odprostit od zdobnosti a zbytečné komplikovanosti, které byly nahrazeny geometrickou čistotou tvarů. 4.1 Teorie funkcionalismu Jako názorový systém se funkcionalismus zrodil z moderní organizace práce v továrně, z dobového kultu inženýrství a strojové techniky. Podle teorií funkcionalismu měl půdorys stavby, rozmístění jednotlivých prostor, jejich vzájemné vazby a jejich velikost přesně odpovídat funkci, účelu, jemuž stavba i její dílčí součástí slouží. Forma stavby měla vycházet jedině z funkcí, neměla být dána předem, proto se například mnozí funkcionalisté vyhýbali symetrii. Vedeni příkladem toho, jak se v továrních budovách rozmísťují a spojují prostory podle návaznosti pracovních úkonů ve výrobním procesu, kladli funkcionalisté důraz na logické zřetězení jednotlivých místností - kuchyň sousedila se spíží a jídelnou, jídelna s obývacím pokojem, pokoj s pracovnou, ložnice s koupelnou, terasou a podobně, na jejich správnou orientaci ke světovým stranám, na odstranění zbytečného a chaotického pohybu v bytě. Dům se tak v představách funkcionalistů stával strojem nebo snad přesněji továrnou na bydlení. Funkční dispozici stavby chtěli funkcionalisté stanovit 3

s nejzazší precizností, analyticky a vědecky, zároveň však tvořivě a s vtipem, který vyžadoval lyriku nebo alespoň vkus. 1 Těchto pět tezí funkcionalismu prakticky shrnuje hlavní vymoženosti tehdejší techniky: 1. Sloupy: vyzdvihnou dům nad terén, čímž se uvolní přízemí pro zeleň a volný pohyb. 2. Střešní zahrady: technika plochých střech umožní na střechách vybudovat zahradu, která nahradí zeleň, kterou dům místu odebral. 3. Volný půdorys: sloupy nesou síly všech podlaží, to umožní volné členění prostoru nenosnými příčkami. 4. Pásová okna: systém sloupů umožní vést dlouhá okna mezi sloupy. 5. Volné průčelí: bez nosných konstrukčních prvků uvolňuje volné řešení průčelí a oken. Cílené zjednodušování staveb vedlo k preferování pravého úhlu. Funkcionalistické budovy mají většinou tvar hranolu, jak je vidět na stavbě Mȕllerovy vily v Praze v roce 1930 od architektů Adolfa Loose a Karla Lhoty. Obr.1 Mullerova vila 1 ŠVÁCHA, R. Od moderny k funkcionalismu, 1. Vyd., Praha: Victoria Publishing, 1995. 590 s. ISBN 80-85605-84-8. 4

Dalším tvarem staveb je soustava hranolovitých těles, jak tomu je například ve vlastní vile architekta Waltera Gropiuse v Děsave z roku 1925. Obr. 2 Vlastní vila Waltera Gropiuse, 1925, Děsava 4.2 Vývoj funkcionalismu Vznik a rozvoj funkcionalismu souvisel s technickým pokrokem a řešením ekonomických a sociálních problémů bydlení a výstavby měst. Funkcionalismus byl poprvé explicitně formulován v roce 1896 americkým architektem a hlavním představitelem chicagské školy, L. H. Sullivanem. Chicagská škola je označení myšlenkového proudu v sociologii, který se začal utvářet začátkem 20. století na univerzitě v Chicagu. Mezi hlavní zájmy příznivců této školy patřila především problematika sociologie měst a kriminologie. Ve 20. letech byl funkcionalismus dále rozvíjen W. Gropiem v Bauhausu. Škola Bauhaus vznikla v roce 1919 z uměleckoprůmyslové školy, která byla v roce 1906 založena Henry van de Veldem ve Výmaru. Jeho nástupcem byl Walter Gropius. Škola měla sjednotit jednotu umění a řemesla. Teoreticky byl funkcionalismus připravován Le Corbusierovým purismem, který se snažil odprostit stavbu od dekoru a uplatnit především samotnou konstrukci, barvu a strukturu stavebního materiálu. Inspirativní byly i ideje hnutí De Stijl a expresionismu. Zpočátku byl funkcionalismus výrazně ovlivněn sociálním 5

utopismem. Hlavními centry funkcionalistické architektury bylo ve 20. letech Německo, Holandsko a Československo, ve Francii, s výjimkou Le Corbusiera a jeho spolupracovníků, funkcionalismus nenalezl téměř uplatnění. V Rusku se funkcionalistické principy rozvíjely v osobité podobě konstruktivismu. Podnětem pro větší rozšíření funkcionalismu byla výstava moderního bydlení ve Weissenhofu u Stuttgartu, uspořádaná Werkbundem roku 1927 a zejména založení mezinárodního sdružení architektů CIAM (1928), prosazující funkcionalistické myšlenky na mezinárodní úrovni. 4.3 Uživatel versus funkcionalismus Architekt funkcionalista si vyhrazoval právo určovat o tom, co je pro uživatele vhodné z hlediska jak funkčního tak estetického. Pojem vhodný uživatel byl funkcionalisty chápan jako člověk moderní, jehož estetické preference se shodovaly s preferencemi architekta. Výtvarné řešení bylo chápáno jako produkt funkčního řešení, výtvarným preferencím nemělo smysl věnovat pozornost. Pokud se funkční formy uživateli nelíbily, byl to uživatelův problém, nikoli architekta, který podle své teorie předběhl dobu. Uživatel byl s největší pravděpodobností vězeň estetické senzibility, která s dobou nedržela krok. V očích funkcionalistického architekta nebyly ony formy a výtvarná řešení, k nimž došel, určeny žádnému konkrétnímu adresátovi, jejich cílem údajně nebyli konkrétní jednotlivci, sociální skupiny či určité publikum. Výtvarné vyjádření budov a produktů si nekladla za cíl líbit se těm, kteří budovy či objekty měli užívat, či těm, kteří se na ně nemohli nedívat. Podle funkcionalistů měla jejich vlastní výtvarná řešení povahu přirozené, esteticky, šlo o přirozený výraz funkcí, podobně jako v případě stébel trávy, kůry stromu či ulity šneka, jež se, jak by funkcionalisté pravděpodobně řekli, také neobracejí k nějakému publiku. Formy, které sledovaly funkce, nebyly součástí vizuální komunikace, protože komunikace je závislá na už známých, konvenčních formách. To pravděpodobně vysvětluje, proč se funkcionalistická filozofie designu obešla bez pojmu estetické funkce. Estetická stránka budov a objektů prostě nebyla v jejich očích něco 6

užitečného, něco, co by mělo fungovat, byla pouze výtvarným výrazem budovy či objektu, a v posledním ohledu sebevyjádřením moderní doby. 2 4.4 Slavné funkcionalistické vily v Brně V roce 1918 se po vzniku samostatného Československa stalo Brno druhým největším městem a s tím souvisel i rozvoj stavební aktivity. Brno se tak stalo jedním z hlavních center funkcionalistických staveb ve střední Evropě. Jedním z předních osobností působících v Brně byl Bohuslav Fuchs, který se zasloužil o mnoho funkcionalistických staveb. Další významnou brněnskou osobností byl Jan Vaněk, který se zabýval především zařizováním interiérů, zařizoval i spoustu Fuchsových staveb. Jan Vaněk měl zásluhu na vydání časopisu Bytová kultura, díky němuž se podařilo pozvat do Brna mnoho dalších významných architektů. Ve 20. a 30. letech 20. století vzniklo v Brně mnoho významných funkcionalistických budov, které se staly ikonami a neodmyslitelnou součástí města. Jednou z nich je i vila Tugendhat, která patří mezi památky UNESCO, hotel Avion, Zemanova kavárna, kavárna Era, kolonie Nový dům, výstavní pavilony na brněnském výstavišti, Masarykův studentský dům, zajímavý je i vlastní dům Bohuslava Fuchse a mnoho dalších veřejných i soukromých staveb. 4.4.1 Vila Tugendhat Vila Tugendhat je jednou z nejvýznamnějších staveb funkcionalistické architektury rakouského architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Návrh stavby vypracoval v roce 1928 na žádost manželů Gréty a Fritze Tugendhatových. Kvůli výhodné poloze a velkým finančním možnostem manželů vznikla na přelomu roku 1929 2 MICHL, Funkcionalismus, design, škola, trh, 1. Vyd. Praha: Barrister & Principal ve spolupráci s Vysokou školou uměleckoprůmyslovou v Praze, 2012. 326 s. ISBN 978-80-8774-48-8 (Barrister &Principal), ISBN 978-80-86863-42-9 (VŠUP). 7

1930 vila s nejvyšším dobovým komfortem. V roce 2001 byla vila zapsána do památek UNESCO. Vila se nachází v brněnské čtvrti Černá pole. Tato stavba se řadí k základním světovým dílům moderní architektury. Obr. 3 Vila Tugendhat Dům je rozdělen do tří pater a je zasazen do svažitého terénu na jihozápad. Z pohledu z ulice vila působí jako přízemní, jednopodlažní budova. Z ulice se vstupuje přímo do prvního patra, kde se nachází vstupní hala s průchodem na terasu, přijímací hala, oddělené manželské ložnice se sociálním zařízením, dva dětské pokoje a pokoj pro vychovatelku s dalším sociálním zařízením. K hornímu patru je připojen byt pro správce a garáž pro dvě auta. Prostřední patro slouží jako hlavní obytný prostor, kde se nachází zimní zahrada, terasa, kuchyň a místnost pro personál. Volný prostor je dělen závěsy, dřevěnou půlkruhovou stěnou, která odděluje jídelní prostor a onyxovou stěnou dělící pracovní prostor od obývacího. Onyxová stěna je výjimečná především svým propouštěním světelných paprsků pod určitým úhlem měnící barvu. Dvě přízemní okna umístěna 8

naproti onyxové stěně a jídelního stolu bylo možné pomocí elektromotorů spustit až k podlaze. Obr. 4 Hlavní obytný prostor vily Obr. 5 Jídelní stůl s kruhovou stěnou bufet Obr. 6 Obývací pokoj- onyxová stěna a Suterén byl vyhrazen služebnictvu a technickému zázemí a také temné komoře Fritze Tugendhata, jehož koníčkem bylo fotografování. Velice pokrokovým v té době bylo vytápění prostředního patra, které se vytápělo horkým vzduchem, který tam byl vháněn z technického zázemí z přízemí průduchy v podlaze a stěnách. V ostatních patrech byly klasické radiátory. Stavba je tvořena ocelovým skeletem, železobetonovými stropy a cihlovým výplňovým zdivem. Vnější omítka měla písčitou barvu, vnitřní omítky mají díky poslední vrstvě stuco - lustro sametový lesk. Nosným materiálem domu jsou ocelové sloupy zakotvené v betonových patkách, které prochází z části zdivem a z části prostorem všech podlaží domu. V obytné části jsou sloupy pokryty lesklým chromovým 9

krytem. Ocelové jsou i rámy oken a některých dveří. Ocelové sloupy umožnily tak otevřeného prostoru bez nosných zdí. Vybavení navrhl Ludwig Mise van der Rohe společně se svými architekty, Lilly Reichovou a Sergiem Ruenbergem. Z velké části byl nábytek vyroben z trubkové pásové oceli a ušlechtilého dřeva. Speciálně pro vilu Tugendhat byly vytvořeny známé kusy nábytku jako křeslo a taburet Barcelona, židle Brno, lehátko, bílá lavice, skleněný stolek a kulatý stůl s kovovou nohou. Všechny materiály, textilie a jejich barevnost měla na starosti právě Lilly Reichová. Z dalších materiálu byl použit travertin a to na schody, podlahu vstupní haly a zahradní terasy. Dalším zcela výjimečným materiálem byla již zmiňovaná stěna z onyxu. Z dřevěných materiálů byly použity exotické dřeviny jako eben, palisandr a zebrano, z kterých byly vyrobeny dýhy nábytku, dveří a obložení stěn. Podlaha v hlavním obytném prostoru a ložnici byla pokryta bílým Linoleem. Obr. 7 Pokoj Fritze Tugendhata Obr. 8 Koupelna Vila prošla celkovou rekonstrukcí za sto padesát šest miliónů korun a v roce 2012 se po dvou letech opět otevřela veřejnosti. 10

4.4.2 Vlastní dům Bohuslava Fuchse v Brně Dům slavného brněnského architekta Bohuslava Fuchse leží v brněnské čtvrti Žabovřesky na rohu ulic Hvězdárenská a Tůmova. Tento dvoupatrový dům se železobetonovým skeletem zaujímá čtvercový půdorys. V suterénu se nachází garáž a hospodářské zázemí. Přízemí a první patro patří průběžné patrové hale s galerií, která funguje jako knihovna. Součástí haly je zimní zahrada, balkón, jídelna s kuchyní a místnost pro domácí práce. V prvním patře se kromě knihovny také nachází Fuchsova kancelář spolu s ateliérem. V nejvyšším patře jsou umístěny tři ložnice, dva pokoje pro hosty, koupelna, šatna a sklad. Rovná střecha domu slouží obytné terase. Smysl pro provozní a technickou stránku obydlí se objevuje v kuchyni, která je vybavena nejmodernějším elektrickým zařízením a příborníkem s oboustranným otvíráním, který umožnil servírování pokrmů z kuchyně přímo do jídelny. Tato technicky dokonale vybavená pracovní kuchyně měla šetřit čas a síly ženy. Nábytek, který si architekt navrhl sám, byl převážně vestavěný. Nejzajímavější místností v domě je obytná hala s galerií, která je otevřená přes dvě podlaží, do které vstupuje světlo prosklenými balkonovými dveřmi a stěnami z luxfer. Koncepce haly byla inspirována Le Corbusiorem a jeho návrhem otevřeného obytného prostoru s ideální orientací a osvětlením prosklenou stěnou. Další inspirací byl Fuchsovi Adolf Loss a jeho vertikální a horizontální prolínání prostor. V nedávné době proběhla rekonstrukce Fuchsova vlastního domu, jehož subtilní elegance byla však narušena výměnou oken a zateplením fasády. 11

Obr. 9 Půdorys 1.a 2. patra domu Obr. 10 Dům Bohuslava Fuchse Obr. 11 Dnešní podoba domu Obr. 12 Galerie Obr. 13 Kuchyně 12

4.5 Funkcionalistický nábytek a interiér Interiér funkcionalistických objektů je oproštěn od zbytečných dekorů, doplňků a veškerého interiérového vybavení, které není nezbytné. Interiér je minimalistický a snadno udržovatelný, použité materiály jsou většinou hladné a snadno čistitelné. Nejčastěji používaným materiálem je koženka, kůže, chrom, sklo, lakované dřevo, tropické dýhy a obklady z vzácných kamenů. Konstrukce sedacího a stolového nábytku bývá většinou z ocelových trubek. V interiéru se většinou nevyskytuje textil, nejsou zde zakomponovány koberce a záclony. Strohost interiéru však neplatí u technického vybavení, které bylo ve své době velmi moderní. Funkcionalistický nábytek se začíná zjednodušovat a to vychází především z dynamického rozvoje vědy, průmyslu a techniky a s tím souvisejícími novými postupy výroby. Začíná se vyrábět typový, sériový nábytek z materiálů jako pochromované trubky a válcované sklo. Veřejné i privátní interiéry mění svůj charakter od základů a začíná tak nové pojetí bytové kultury. Objemné skříně jsou vyměněny za zabudované skříně nebo šatny. Racionální tvář získává kuchyňský nábytek a sedací nábytek prochází vlnou bouřlivého experimentování. Začíná se objevovat typ stavebnicového sektorového nábytku, který je navržen v sestavách. Nábytek se dá postupně doplňovat či obměňovat a to i včetně doplňků jako koberců, svítidel a podobně. Tato doba nejvíce přispěla k vytváření moderního stylu designu, jak ho známe dnes. Významnou osobností byl architekt Jan Vaněk, který byl především návrhář a výrobce nábytku. Stál u reformy nábytkové tvorby a bytové kultury. V roce 1911 zdědil nábytkářský podnik v Třebíči, který přejmenoval na Uměleckoprůmyslové dílny. V roce 1920 se dostal do finanční tísně a byl nucen se spojit s nábytkářskými firmami v Brně a tak vznikly Spojené Uměleckoprůmyslové závody v Brně. V roce 1922 se Jan Vaněk stal jejich ředitelem a zavedl sériovou výrobu sestavovacího a kombinovatelného nábytku, který byl výrazně levnější a přístupnější tak široké veřejnosti. Ve své době byla firma největší v republice a spolupracovala tak s řadou architektů. V roce 1925 byl kvůli špatnému vedení Jan Vaněk z postu ředitele odvolán. Avšak ve stejném roce založil se Stanislavem Kučerou a Vilémem Hrdličkou podnik Standart bytové 13

společnosti- SBS, který fungoval do roku 1932. Nejvýznamnější zakázkou Vaňkovy firmy byla zakázka výroby nábytku pro vilu Tugendhat. Po zániku SBS se Vaněk odstěhoval do Prahy, kde založil Poradnu moderního bydlení- P.M.B., Dílny pro dům a zahradu a textilní dílny Vatex. Jako architekta Vaňka proslavila stavba malometrážních domků v Černé hoře a Brně v Černých polích. Na slavné výstavě soudobé kultury v Československu se prezentoval moderním bytem v kolonii Nový dům. Spolupracoval se slavnými architekty jako byl Bohuslav Fuchs, s kterým se podílel na zařízení hotelu Avion, s Ludwigem van der Rohe na vybavení vily Tugendhat a Müllerovy vily Adolfa Loose. Navrhl interiéry bydlení slavných osobností, (Karlu Čapkovi nebo Alici Masarykové). Heslem Jana Vaňka bylo civilizované bydlení pro každého. Obr. 14 Křesla, Jan Vaněk, 1929 Obr. 15 Noční stolek, Jan Vaněk, 1928 14

Obr. 16 Obývací pokoj vlastního domu, Jan Vaněk Brno, 1923 Obr. 17 Interiér obývacího pokoje s nábytkem Jana Vaňka (tzv. pokoj pátečníků) v domě Karla Čapka, před 1928, Praha, provedla firma Standard bytová společnost, Brno- Praha (S.B.S.) 15

4.5.1 Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně Největším výrobcem nábytku u nás byly, v průběhu meziválečného období, Spojené Uměleckoprůmyslové závody v Brně. Designem a kvalitou výrobků mohly skvěle konkurovat předním světovým nábytkářským podnikům. UP závody vznikly v roce 1920 sloučením třebíčského podniku s Továrním nábytkovým a stavebním stolařstvím podnikatele Karla Slavíčka. Prvním ředitelem byl Jan Vaněk, po odvolání Vaňka převzal vedení Vladimír Mareček a v roce 1930 se funkce ředitele ujal Jindřich Halabala. Zaměřovaly se na produkci typového nábytku. UP závody vyráběly jak nábytek skříňový, sedací, stolový, kuchyňský, tak vybavení ložnic a řadu bytových doplňků. Nabízely kompletní zařízení přes koberce, textilie až po svítidla. Sortiment UP závodů se začal rozšiřovat působením Jindřicha Halabaly, který byl zprvu vedoucím pražské prodejny a od roku 1930 vrchní ředitel a podnikový návrhář. V roce 1931 byly jeho navržené modely otištěny v reklamních materiálech. V té době se v UP závodech začal objevovat také kovový nábytek z ohýbaných ocelových trubek, které jsou dodnes oceňovány pro svou originalitu konstrukčního řešení. Obr. 18 UP závody Model H-275- jeden Obr.19 Křeslo H21, návrh J. Halabala, nejoblíbenějších křesel značky UP. Chromovaný kov, pevný celočalouněný Elegantní tvar určuje kostra z náročně sedák i opěrák, ohýbaná konstrukce z náročně ohýbaného bukového masivu s dřevěnými opěrkami. Rozměr 77x65x85 (www.designcabinet.cz) cm (www.sypka.cz) 16

Obr. 20 UP závody Křeslo H-70 a H-74 (rozkládací varianta) navržené Jindřichem Halabalou a publikované poprvé v roce 1931patřilo k nejzajímavějším výrobkům Spojených UP závodů Obr. 21 UP závody likérník, Jindřich Halabala Spojené UP závody měly vlastní pily, dýhárnu, parketárnu, továrnu na překližky, továrnu na kovový nábytek a tři továrny na dřevěný nábytek. V reklamách podnik uvádí, že celý výrobní proces od stromu až po hotový výrobek je soustředěn ve vlastních závodech. Ohýbárnu však firma, jak vyplývá ze slov pamětníků, zřejmě neměla. Ohýbané díly pro sedací nábytek tedy musely být vyrobeny jiným výrobcem. S největší pravděpodobností byly ohýbané díly pro sedací nábytek UP vyráběny u Thonetů. 3 V roce 1930 Spojené ÚP závody začaly vyrábět kovový nábytek a to téměř ve dvaceti modelech, jak kopií výrobků jiných výrobců, tak modely známých Halabalových pružících židlí bez předních noh ( Vorderbeinlosů), které zajistily Halabalovi velké uznání. Dalším významným modelem byla židle s dvojím pérováním a podobně řešené křeslo s područkami a dvěma polštáři. Pružnost kovového nábytku získala na velké oblíbenosti. Vlastnosti kovů jsou nenahraditelné. U prvních výrobků 3 KOUDELKOVÁ, Dagmar. [online]. [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.designcabinet.cz/castecne-ohybany-nabytek-vprodukci-spojenychumeleckoprumyslovych-zavodu-vbrn 17

byla pružnost jednostranná, novější konstrukce umožnily pružnost dopředu i dozadu, což zajistilo pocit stability. Halabala uvedl v Lidových novinách, kde byl nábytek publikován, že kovové křeslo by mělo být bez konstrukčních spojů, ale pouze z jedné ohýbané trubky, zajišťuje tak odolnost a jen tak se dá využít všech pozitivních vlastností ocele a to jsou pružnost, pevnost a tvárnost. Modely vyráběné Spojenými UP závody vznikaly od roku 1930 pod vedením Jindřicha Halabaly, jeho autorství je však potvrzeno jen u několika návrhů. Na základě usnesení výkonného výboru podniku z roku 1932 totiž obrázky všech výrobků společnosti měly být nadále označovány zásadně titulkem Navrženo a vyrobeno v UP závodech. Proto dnes v otázkách autorství mnohých modelů tápeme. To však nic nemění na skutečnosti, že Halabalovy návrhy a výrobky značky UP patří k nejzajímavějším pracím české provenience z počátku 30. let. 4 Obr. 22 UP závody Pružící křeslo bez předních noh, model H-91 je ceněno pro pro originální řešení založené na opačném způsobu pérování Obr. 23 Dobový interiér 4 KOUDELKOVÁ, Dagmar. [online]. [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.designcabinet.cz/castecne-ohybany-nabytek-vprodukci-spojenychumeleckoprumyslovych-zavodu-vbrn 18

5 NÁVRH ÚPRAV VYBRANÉHO INTERIÉRU Cílem této diplomové práce je návrh interiéru bytu ve funkcionalistickém domě, který je určen k realizaci. Majitelé požadují změnu interiéru všech místností v bytě. Byt by měl být dispozičně vhodně vyřešen pro manželský pár, tedy pro dvě osoby a zároveň zanechat a částečně obnovit funkcionalistický ráz stavby celého domu. Postup řešení: 1. Informace o lokalitě a specifika stavby 2. Specifikace požadavků klienta 3. Zjištění dispozic interiéru 4. Vypracování dispozičního a výtvarného návrhu 5. Design atypických prvků 6. Výkresová dokumentace vybraného atypického prvku 5.1 Informace o lokalitě rekonstruovaného interiéru a specifika stavby Dům, ve kterém se nachází rekonstruovaný byt, sídlí v Brně, Žabovřeskách na ulici Sirotkova 35. Poloha domu je na rohu ulic Sirotkova a Mezníkova. Lokalita je výhodná, co se dostupnosti týká a to jak do centra města, MHD, tak do blízkého Wilsonova lesa či parku u Kounicových kolejí. V přízemí domu se nachází komerční prostory, dříve sloužící jako obchod s látkami, které majitel domu vyráběl ve své továrně. Nyní je komerční prostora rozdělena na dvě samostatné jednotky s vlastními vchody, v jedné z nich se nachází kadeřnictví a v druhé obchod s dámskou módou. Dům má dvě patra, každému z nich patří jeden byt. Požadavek na rekonstrukci se týká horního bytu, který se nachází v druhém patře domu. Budova je tvořena železobetonovou konstrukcí a výplně z dutých cihel. Oblouk s pásovými okny drží železobetonový sloup probíhající od základů stavby až po střešní konstrukci. Sloup je tak dominantním prvkem interiéru. Dům není památkově chráněn, avšak jeho lokalita je v památkové zóně. 19

Obr. 24 Rekonstruovaný dům 5.2 Historie rekonstruovaného domu Dům byl postaven v roce 1932 stavitel Václavem Prochem s pomocí majitele. Dispozice domu byla řešena pro komerční prostory v přízemí a šesti člennou rodinu se služebnictvem obývající ostatní části domu, tedy dva samostatné byty. Roku 1990 byl dům přizpůsoben dvěma čtyřčlenným rodinám, každé z nich patřil jeden byt. Dispozice horního bytu byla přizpůsobena rodičům s dvěma dětmi. Původní ložnice byla rozdělena sádrokartonovou příčkou na dva samostatné dětské pokoje a lůžko manželů bylo umístěno v obývacím pokoji, které dělila pouze stěna sádrokartonové příčky a látkové žaluzie. Kuchyně byla vytvořena v místnosti, kde se původně nacházela další ložnice. 20

5.3 Součastný stav bytu Nyní v bytě žije pár středního věku. Dispoziční řešení, které se v roce 1990 přizpůsobilo tehdejšímu stavu rodiny, není momentálně vyhovující a prostory bytu nejsou efektivně využívány. Původní dětské pokoje nemají využití, lůžko majitelů se nachází v obývacím pokoji, kde je odděleno pouze sádrokartonovou příčkou, pracovní kout je součástí předsíně, která je hlavní komunikační zónou v bytě a pracující je tak často rušen. Terasa je používána zřídka z důvodu sousedovy přístavby a následným narušením soukromí v prostorách terasy. Byt je zařízen nábytkem různých stylů přes moderní koženou sedací soupravu až po starožitné prvky, stolky, komody, atd. Obr. 25 předsíň 21

Obr.26 Obývací pokoj Obr. 27 Zimní zahrada 22

Obr.28 Kuchyně Obr. 29 Koupelna 23

5.4 Specifika klienta na požadovanou rekonstrukci Bylo nutné seznámit se důkladně s objektem, jeho historií, dispozicemi, nábytkovým vybavením, stavebními podklady včetně elektroinstalace, vodoinstalace a především s požadavky klienta. Majitelé tráví hodně času v prostorách domova a často se zde setkávají se svými četnými přáteli. Jedním z hlavních požadavků je přizpůsobit byt pro setkávání se s přáteli, aniž by bylo narušeno soukromí majitelů, tedy přesunutí lůžka z obývací části a vytvoření ložnice, kde nebude narušován klid. Majitel je vášnivý hráč na piano, které je v obývacím pokoji umístěno, avšak rád by ho vyměnil za křídlo, které je prozatím uskladněno mimo prostory bytu. Dalším požadavkem je rekonstrukce terasy a to především z důvodu sousedovy přístavby a narušením soukromí majitelů. Velkým přáním je obnovení funkcionalistické podoby interiéru. V bytě se nachází pár původních prvků, které by chtěli majitelé zanechat. Jedná se o křesla z kovových trubek navrhnuté Jindřichem Halabalou a původní skleněné dveře s ocelovou konstrukcí dělící předsíň a zimní zahradu. Obr.30 Původní skleněné dveře s ocelovou konstrukcí Obr.31 Původní křeslo z ocelových trubek 24

5.5 Půdorysné řešení 5.5.1 Původní stav Obr. 32 Původní dispozice Obr. 33 Bourané a přistavené zdi 25

5.5.2 Nové půdorysného řešení Obr. 34 Nové půdorysné řešení 5.6 Popis stavebních úprav bytu 5.6.1 Podlahy a zdi Značnou část podlah bytu tvoří parkety, které prošly před několika lety rekonstrukcí, k jejich výměně tedy nedošlo. Parkety pokrývají prostory předsíně a obývacího pokoje, v prostorách dětských pokojů byla plovoucí podlaha, avšak z důvodu bourání příčky byla vyměněna za parkety stejného typu, jako v ostatních místnostech bytu. Podlaha v zimní zahradě byla pokryta Linoleem, pod kterým se nacházelo původní terasso, které bylo však ve špatném stavu. Podlaha v zímní zahradě (jídelně) a kuchyni byla vyměněna za podlahu z Marmolea. Tato podlaha je trvanlivá, snáší vysoké zatížení, je odolná ohni a hygienická. 26

Majitelé se rozhodly pro nový vzhled koupelny, obklady a dlažba v koupelně byly vyměněny. V důsledku změn dispozic došlo k odstranění sádrokartonové příčky dělící dětské pokoje, stěny oddělující manželské lůžko od obývacího pokoje, k probourání výklenku původní spížky, která zasahovala do jednoho z dětských pokojů a dala tak vzniknout místnosti obdélníkového tvaru a přistavení příčky v zádveří, kde vznikla úklidová místnost. Problém nevyužívané terasy a chybějící jídelny se vyřešil probouráním této stěny a spojení s terasou, Část terasy, odkud vede žebřík na střechu, byla zachována, majitelé v budoucnu plánují stavbu terasy na střeše domu. 5.6.2 Okna a dveře Pás dřevěných oken v obývacím pokoji byla ve špatném stavu, nátěr začínal opadávat, okna se rosila a nedostatečně těsnila, což způsobovalo velké úniky tepla. Dalším problémem byla dřevěná okna v zimní zahradě, která se jevila podobným způsobem. Okna obývacím pokoji byla vyměněna za nová dřevěná, která byla vyrobena na míru. Pás oken v nové místnosti, která vznikla propojením zimní zahrady s terasou, byl umístěn ve výšce dvou metrů a bylo tak docíleno soukromí v prostorách bytu. V dětských pokojích a kuchyni jsou také dřevěná okna, avšak novější, bez známek poškození, tudíž nebylo potřeba tyto okna měnit. V koupelně jsou zachovalá plastová okna, avšak jejich umístění je do vnitrobloku, tudíž nenarušují historický ráz domu. V celém bytě jsou dveře v nepoškozeném stavu, k jejich výměně tedy nedojde. 5.6.3 Topení Rozvody tepla prošly celkovou rekonstrukcí v roce 1990, není tedy za potřebí jejich úprava. V důsledku propojení s terasou a výměně podlahy došlo k zabudování podlahového topení do nově vzniklé podlahy z Marmolea v jídelně i kuchyni. U stávajících topných těles byl obnoven pouze nátěr. 27

5.7 Návrhy jednotlivých místností v interiéru 5.7.1 Předsíň Dispozice Obr. 35 Půdorysné uspořádání předsíně Hlavním záměrem bylo umístit do předsíně dostatek úložných prostro. Z důvodu změn dispozic v bytě došlo ke zrušení dveří vedoucích z předsíně do jednoho z dětských pokojů a tím vznikla možnost rozšíření úložných prostor v předsíni, které lemují levou stěnu místnosti. Předsíň slouží jako průchozí místnost do všech dalších místností v bytě. Původní podlaha z parket byla zachována a stěny byly vymalovány bílou barvou. 28

Interiér a nábytek Skříň byla vyměněna za novou, větší zrcadlovou s posuvnými dveřmi sahající do výšky stropu napodobující design původní skříně, která se v bytě nacházela. Pracovní stůl, který se nacházel ve výklenku u okna, byl přemístěn do klidnější části bytu a vznikl tak zde kout vybaven původním křeslem z ocelových trubek a stolkem repliky stolu E 1027. Stolek navrhla Eileen Gray v roce 1927 jako součást vily E-1027 v Roquebrune. Stolek má tubulární chromovaný ocelový rám, skleněnou desku vyrobenou z tvrzeného skla a disponuje nastavitelnou výškou od 62 do 100 cm., čímž plně koresponduje s funkcionalistickým stylem a hned po příchodu prozrazuje historický ráz domu. Věšák na odkládání svršků a botník jsou umístěny v zádveří před předsíní. Díky svým rozměrům a zrcadlové skříni působí předsíň prostorným dojmem. Předsíň je dostatečně osvětlena denním světlem jak z velkého okna ve výklenku, tak z prosklených dveří vedoucí do jídelny. Z umělého osvětlení byly do stropu zabudovány pásy LED svítidel, které lemují jednu ze stěn a pozvolna přechází ve stejné linii do prostor jídelny. Dalším osvětlením jsou zabudovaná stropní svítidla. Obr. 36 Stolek E-1027 29

Obr. 37 Předsíň, pohled do obývacího pokoje - vizualizace 30

Obr. 38 Předsíň, pohled na vstupní dveře - vizualizace Obr. 39 Předsíň, pohled do jídelny - vizualizace 31

5.7.2 Obývací pokoj Dispozice Obr. 40 Půdorysné uspořádání obývacího pokoje Obývací pokoj je hlavní a zároveň největší místností bytu, který slouží k odpočinku a relaxaci Hlavním cílem bylo odstranění ložnice z prostor obývacího pokoje a využití dispozic k umístění křídla, které doposud nenacházelo v prostorách bytu své místo. Původní dřevěná okna byla vyměněna za nová dřevěná okna, která byla vyrobena na míru. Sádrokartonová příčka byla zbourána a tím vznikly možnosti nového dispozičního 32

uspořádání. Rozměrná plocha místnosti umožňuje prostor pro spoustu aktivit. Obývací pokoj tak zahrnuje pracovní kout, část relaxační se sezením a sledováním televize a část pro hru na klavír. Původní dřevěná podlaha zůstala zachována. Okolo sloupu tak vznikl volný průchod, který umožňuje krásný výhled z oken bytu. Interiér a nábytek Pracovní kout byl zařízen pracovním stolem a byl doplněn o židli z ocelových trubek - the Cesca chair od Marcela Breuera. Křídlo vlastní majitelé, tudíž bylo zapotřebí pouze přestěhování do prostor bytu, a stalo se dominantou obývacího pokoje. U klavíru byla umístěna nízká stolička s nohama z nerezové oceli a polyuretanovým sedákem potaženým látkou černé barvy. V místnosti se nachází sedačka s kovovým rámem a látkovým čalouněním v kombinaci s kůží od firmy Molteni&C doplněná o ikonu funkcionalistického nábytku křesla LC2, kterou v roce 1928 navrhl Le Corbusier, v roce 1959 proběhla úprava tohoto křesla, designérkou Heidi Weberovou, která odstranila pružící mechanismus nohou a dala pochromovat rám. V této podobě se křeslo prodává dodnes. Dalším stylovým vybavením je konferenční stolek Barcelona od Ludwiga Miese van der Roheho. Stolek byl poprvé představen ve vybavení vily Tugendhat, avšak původně byl určen pro německý pavilon mezinárodní výstavy v Barceloně. Křížící se ocelový rám tvoří kostru stolu a 15 mm tlusté čiré sklo tvoří desku stolu. Vlastním návrhem je obýváková stěna s dřeveným obložením stěny a části stropu. Mezi obložením a stěnou je mezera 2 cm, která tvoří izolační vzduchovou kapsu a dřevo tak může dýchat. Před pokládkou musí být stěna dokonale suchá, aby dřevo kvůli vlhkosti nepracovalo. Na stěně je připevněná police, která je pomocí držáků uchycena do stěny, na přední straně je police opatřena dvěma nohami z ocelových trubek o průměru 20 mm. Nad policí jsou umístěny tři skříňky o rozměrech 300x300 mm s výsuvným otevíráním, které jsou fixovány do dřevěného obkladu. Skříňky slouží pro ukládání drobností- (DVD, CD, atd.), druhá část police je určena pro umístění DVD přehrávače. Skříňky jsou vyrobeny z DTDL černé barvy. Televize je pomocí vrutů uchycena přes dřevěný 33

obklad do zdi. Atypickým prvkem je i nástěnná vitrína, která je rozdělena na několik částí, horní část slouží jako bar, dveře jsou tvořeny zabarveným sklem, které je vsazeno do ocelového rámu s horním zdvihacím výklopem, které se pohybuje paralelně vzhůru k čelu korpusu. Další část je tvořena čtyřmi zásuvkami, sloužící k ukládání drobností, dvě větší zásuvky ve spodní části jsou odděleny od horní části ocelovými trubkami, které však slouží pouze jako dekorace, knihovna je ve všech částech fixována do zdi. Vlastním návrhem je i knihovna podobného designu jako pracovní stůl, který se nachází v místnosti. Knihovna má rozměry 2350x1500 mm a je vyrobena z DTDL černé barvy. Konstrukci tvoří čtyři ocelové trubky, které prochází sedmi policemi knihovny. Knihovna je pomocí vrutů fixována do zdi. Všechny atypické prvky jsou určeny pro zakázkovou výrobu. Díky pásovým oknům a proskleným balkonovým dveřím je obývací pokoj dostatečně osvícen denním světlem. Z umělého osvětlení byla do dřevěného stropního obkladu v relaxační části zabudována svítidla, dalším osvětlením je nastavitelná stojací lampa s kloubovým ramenem z extrudovaného hliníku od firmy Tolomeo a ze stejné kolekce je i stolní lampa umístěna na pracovním stole. Zabudované stropní svítidlo je i nad klavírním křídlem a u nástěnné vitríny při vstupu do místnosti. 34

Obr. 41 Zařízení obývacího pokoje- (sedačka Molteni&C, konferenční stolek Barcelona, křeslo LC2) Obr. 42 Zařízení pracovního koutu- (židle Cesca chair, stůl- návrh autorka) 35

Obr. 43 Nástěnná vitrína - vizualizace Obr. 44 Knihovna, zleva: varianta 1 černá-lamino, varianta 2 ořech-dýha 36

Obr.45 Obýváková stěna- vizualizace Obr. 46 Obývací pokoj, pohled na okna - vizualizace 37

Obr. 47 Obývací pokoj- vizualizace Obr. 48 Vitrína- vizualizace 38

5.7.3 Ložnice Dispozice Obr. 49 Půdorysné uspořádání ložnice Odstraněním sádrokartonové příčky, dělící původně dětské pokoje a probouráním původní spížky, vznikla místnost obdélníkového tvaru o rozměrech 3300 x 4250 mm. Podlaha v ložnici je jako jediná místnost v bytě pokryta kobercem, který tak zamezí nepříjemnému chladu při doteku bosých nohou a je zvukovým izolantem. Nad postelí vznikla nika, která slouží jako odkládací plocha. Stěna u čela postele je natřena tmavší šedou barvou, která tak dodává ložnici intimní atmosféru. Ložnice je orientována na severovýchod. 39

Interiér a nábytek V pravé části od vstupu je umístěna čalouněná postel na kovových nohách s vysokým čelem, které umožňuje pohodlné opření sedící osoby. Výška lehací plochy 600 mm zajistí snadné ulehání i vstávání. Vedle postele jsou umístěny dva noční stolky s nastavitelnou výškou, noha stolku je vyrobena ze dvou do sebe zasunutých ocelových trubek s vyvrtanými otvory. Díky zarážecímu kolíku je umožněno měnit výšku stolku. Deska je tvořena z opaxitového skla. Nastavitelná výška stolků umožňuje variabilní využití. Na protější stěnu z dřevěného obkladu je připevněna komoda, sloužící k ukládání drobného prádla. Jako materiál je použita DTDL černé barvy. Nad komodou jsou do stěny připevněny dvě police s mléčným sklem ve vodící drážce, které slouží jako dekorace a umožňuje částečného zakrytí obsahu polic. Dřevěný obklad stěny vzhled ložnici celkově zútulnil. Na stěně vedle dveří se nachází zrcadlo, které sahá do výšky stropu. Na oknech jsou umístěni závěsy sahající až po zem, které zastíní místnost a zajistí tak nerušený spánek. Prostor je přes den dostatečně osvětlen díky velkým oknům. Hlavním umělým osvětlením jsou LED svítidla zabudovaná do sádrokartonového podhledu po obvodu celé místnosti, který dostatečně osvítí prostor. Pro intimnější atmosféru vzniklou osvětlením, je nika nad postelí vybavena páskami LED diod. Dalším osvětlením jsou lampy určené ke čtení v posteli, které jsou umístěny na stěně vedle čel postele. Pohyblivá ramena umožňují usměrňovat osvětlení. 40

Obr. 50 Komoda a poličky v ložnici - vizualizace Obr.51 Noční stolek - vizualizace Obr. 52 Postel - vizualizace 41

Obr. 53 Ložnice, pohled na postel- vizualizace Obr. 54 Stěna v ložnici- vizualizace 42

5.7.4 Koupelna Dispozice Obr. 55 Půdorysné uspořádání koupelny Koupelna zahrnuje celou řadu činností - očista, relaxace, hygiena, praní prádla. Důležitý je bezpečný provoz a snadná údržba. Velikost koupelny umožňuje umístění vany i sprchového koutu. Záchod je od prostory koupelny oddělen příčkou, která byla kvůli nedostatečné velikosti posunuta na rozměry 1600x800 mm. Příčka je postavena z materiálu Ytong. Na zdi u vchodu do koupelny je umyvadlo, které je vsazeno do dřevěné desky z teaku. V levém rohu je sprchový kout a vana, které jsou od sebe odděleny také příčkou z materiálu Ytong. Nad vanou vznikla nika o délce 1500 mm, sloužící jako další úložný prostor. Do podlahy bylo zabudováno topení, žebříkové topení je umístěno na stěně s oknem. Prostor koupelny se zvětšil přesunutím pračky z prostor koupelny a to z důvodu vybudování prádelny ve sklepních prostorách domu. 43

Interiér a nábytek V koupelně převládá šedá a bílá barva. Klienti se rozhodovali mezi použitím keramických obkladů nebo betonové stěrky. Na konec se rozhodli pro použití keramických obkladů, které sahají do výšky dveří a jsou o rozměrech 600 x 300 mm. Roh stěny záchodu je obložen obkladem s jemným dekorem třech proužků. Keramická dlažba je stejné barvy jako obklady- šedá, čtvercového tvaru o rozměrech 600 x 600 mm. Konkrétně se jedná o dlažbu a obklady Clay od firmy Rako. Obr. 56 Dlažba a obklady v koupelně Vana umístěná v koupelně, je obdélníkového tvaru o rozměrech 1700x750x500 mm od firmy Villeroy&Boch. Ze stejné designové kolekce s názvem Omnia, která je charakteristická jako jasná, čistá a bez přízdob, pochází i umyvadlo o rozměrech 650x550 mm. Dvoudílné posuvné sprchové dveře jsou z bezpečnostního skla o tloušťce 6 mm s antiplakovou úpravou, s magnetickým těsněním a prahovou lištou. Pod umyvadlem se nachází úložný prostor v podobě dvou zásuvek z laminovaných desek z dřevotřísky bílé barvy s lesklou povrchovou úpravou. Další skříňka, stejného designu umístěná vedle vany, slouží k ukládání špinavého prádla a kosmetických přípravků. V koupelně je umístěna bílá plastová stolička od firmy Cappelin. Místnost s toaletou je vybavena závěsným záchodem od firmy Parua Cersanit a malým umyvadlem Laufen o rozměrech 450 x 340 mm a bidetovou sprškou. Díky střídmosti barev- bílé a šedé, které v koupelně převládají, tak vzniká prostor pro vybavení různými barevnými doplňky a majitelé tak mohou snadno a rychle měnit vzhled koupelny. 44

Osvětlení v koupelně vyžaduje speciální svítidla s krytím proti vodě, které jsou pod označením IP. Stupeň IP ochrany udává, do které zóny je svítidlo v koupelně určeno. Rozeznávají se čtyři zóny označené od 0-3. Úsek 0 tvoří vnitřní prostor vany či sprchy, prostor 1 se nachází bezprostředně nad vanou a patří sem svítidla nízkovoltová, která pracují pod napětím 12 V. Do části 2 patří svítidla označená IP44 a do nejvzdálenější zóny 3 svítidla s cedulkou IP 21. Zóna 0: vnitřní prostor vany nebo sprchového koutu Zóna 1: prostor od okraje vany nebo sprchového koutu do výšky 2.25 Zóna 2: prostor kolem vany nebo sprchového koutu do vzdálenosti 0.6m a nad ní, výše než 2,25m. Jestliže nehrozí ani neúmyslné postříkání svítidla vodou pod tlakem, ne nejnižší předepsanou hodnotou stupeň ochrany IP 44 Zóna 3: prostor mimo zóny 0,1,2- nehrozí přímé postříkání svítidla vodou nebo kondenzace vodních par, je nejnižší předepsanou hodnotou IP 21 V koupelně i na záchodě je díky velkým plastovým oknům dostatek denního světla. Hlavním umělým osvětlením místnosti jsou vestavěné stropní svítidlo. Nad umyvadlem je zrcadlo se zabudovaným LED osvětlením po jeho obvodu. Je vyrobeno z pevného hliníkového rámu, které je schované za zrcadlem. Rám zrcadla je zkosen o 45 stupňů pro lepší svítivost. Dalším osvětlením je náladové, které se nachází jako páska LED diod v nice u vany a vytváří tak relaxační atmosféru. Místnost s toaletou je osvícena zabudovaným stropním svítidlem. 45

Obr. 57 Koupelna - vizulalizace Obr. 58 Pohled při vstupu do koupelny - vizualizace 46

Obr. 59 Samostatná toaleta - vizualizace Obr. 60 Řez koupelnou - vizualizace 47

5.7.5 Kuchyně Dispozice Obr. 61 Půdorysné uspořádání kuchyně Kuchyňská linka byla sestavena v následujícím pořadí lednička, odkládací a pracovní plocha, mycí centrum, hlavní pracovní plocha, varné centrum, odkládací a pracovní plocha. Tyto parametry vychází ze sledu prací v kuchyni a zabrání tak nadměrným vzdálenostem mezi funkčními částmi kuchyně. Kuchyně má rozměry 4950 x 2470 mm a navazuje na prostornou jídelnu. Kuchyňská linka byla rozšířena o spodní skříňky pod oknem a nízký jídelní stolek byl 48

vyměněn za barový pult s vysokými židlemi. Na pravé stěně jsou dveře vedoucí na chodbu a jsou tak dalším vstupem do prostor bytu. Podlaha kuchyně je pokryta materiálem Marmolea světlé barvy, stejná podlaha se nachází i v jídelně a tím vzniká pomyslné propojení kuchyně s jídelnou. Interiér a nábytek Kuchyňská linka byla vyrobena na míru z laminovaných dřevotřískových desek bílé barvy s lesklou povrchovou úpravou v kombinaci s mléčným sklem na dvířkách horních skříněk. Vedle horních skříněk se nachází otevřený drátěný systém s možností ukládání. Deska kuchyňské linky je vyrobena ze žuly. Desky z přírodního kamene poskytují komfort kuchyně s minimální údržbou a téměř neomezenou životnost. Přírodní kámen snáší vyšší teplotu, než laminované nebo dřevěné desky. Kuchyně je vybavena nejmodernějšími kuchyňskými spotřebiči, elektrická indukční deska KM 5920 od firmy Miele s digestoří, zabudovaná myčka nádobí Bosch SMI69T15SK, věstavěná trouba HBG 34B560 od firmy Bosch, mikrovlnná trouba Bosch HMT 630BE1 černé barvy a americká lednice s mrazákem Samsung RS 7567THCSP/EF. Jako kuchyňský dřez byl použit dřez s odkapávací plochou a krájecím prkénkem ze skla, doplněn o designovou kuchyňskou trojcestnou baterii s výstupem pro filtrovanou vodu od firmy Watex. Do pracovní desky kuchyňské linky je vložena vodící lišta, která slouží k posuvu barové desky z masivního dřeva dubu do prostoru kuchyně a umožňuje tak stolování z obou stran. Na druhém konci je deska podepřena nerezovou podpěrou, která je opatřena kolečky. Šířka desky je 400 mm a délka 2000 mm. Deska je doplněna o tři barové židle. Kuchyňská linka je osvětlena LED svítidlem, které je zabudováno zespodu horních skříněk linky. LED svítidly jsou osvětleny také skříňky s dvířky z mléčného skla. Část pracovní desky pod oknem a barová deska jsou osvětleny svítidly zabudovanými do stropu. 49

Obr. 62 Barová židle a deska baru Obr. 63 Pohled na kuchyňskou linku - vizulizace 50

Obr. 64 Kuchyně, celkový pohled - vizualizace 51

Obr. 65 Vysunutý bar do prostoru - vizualizace 5.7.6 Jídelna Dispozice Prostory původní zimní zahrady byly zvětšeny o část prostor terasy a vznikla místnost o rozměrech 5470 x 4560 mm a dala tak možnost umístění velkého jídelního stolu, který doposud nenacházel v bytě místo. Soukromí bylo vyřešeno umístěním pásu oken ve výšce 2000 mm. Na zbývající část terasy vedou prosklené zasouvací dveře, díky kterým se do místnosti dostalo další denní světlo. Na stejné stěně se nachází původní prosklené dveře z ocelové konstrukce, které vedou do prostor předsíně. Na protější stěně je zabudována krbová vložka. Byt se nachází v podkroví domu, a proto nebyl problém s vybudováním komínu. Tento nástěnný krb od firmy Mitto s dvojitým 52

plamenem spalující palivo bioethanolu, který je považován za bioekologický produkt. Ethanolový krb nevytváří kouř, popel ani zápach. Stěna s krbovou vložkou byla obložena obkladem z betonu o formátu 600 x 300mm. Místnost jídelny navazuje na prostory kuchyně volným průchodem o šířce 1200 mm. Obr. 66 Půdorysné uspořádání jídelny Interiér a nábytek Hlavním vybavením místnosti je jídelní stůl z masivního dřeva dubu o rozměrech 2400x1200x740 mm s nohou obdélníkového tvaru z nerezové oceli, který je doplněn o repliky židlí Brno od Ludwiga Miese van der Roheho z rámu ploché oceli a potahem spinneybeck kůže, jasnější a pružnější než textilie. Tato židle byla poprvé zkonstruována v letech 1929-1930 pro vybavení vily Tugendhat. Vlastním návrhem je pojízdný, servírovací stolek z konstrukce ploché oceli v kombinaci se sklem z opaxitu, doplněný o vyjímatelnou nerezovou nádobu, která je vhodná pro led a láhve bílého vína 53