S třední škola stavební Jihlava STŘECHY 18. Intenzivní a extenzivní zeleň na střeše Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava - šablony Ing. Jaroslava Lorencová 2012 Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Zelené ploché střechy
Rozdělení zelených střech V podstatě se střešní zahrady rozdělují podle druhu vegetace a tím i dle celkové skladby vegetačního souvrství na : Extenzivní střešní zeleň Jednoduchá intenzivní zeleň Intenzivní střešní zeleň
Extenzivní střešní zeleň Má obvykle malou stavební výšku a plošná hmotnost vlastního vegetačního souvrství se obvykle pohybuje od 90 do 200 kg/m2. Vlastní výška střešního substrátu se zpravidla pohybuje od 60 do 150 mm podle zvolené technologie a druhu rostlin. Jedná se o neudržovanou zeleň s vhodně zvoleným výběrem nenáročných rostlin.
Schéma skladby extenzivní zelené střechy 1.podkladní konstrukce 2.parotěsná zábrana 3.tepelně izolační vrstva 4.hydroizolační vrstva 5.ochranná separační vrstva 6.vegetační souvrství
Jednoduchá intenzivní zeleň Je přechodovým typem mezi extenzivní a intenzivní zelení. Je v podstatě tvořena stejnými rostlinami jako má extenzivní zeleň s tím, že je doplňují suchomilné trvalky. Z hlediska využití, údržby a zavlažování je tento typ zeleně podobný jako extenzivní zeleň.
Intenzivní střešní zeleň Má větší stavební výšku a splňuje vysoké nároky z hlediska výběru a druhu rostlin. Je možné zde pěstovat jak požadované travnaté plochy, tak i náročnější rostliny, keře a stromky. Umožňuje rekreační a pracovní pobyt osob na střeše, ale znamená také nutnost provedení.
Schéma skladby intenzivní zelené střechy 1. podkladní konstrukce 2. parotěsná zábrana 3. tepelně izolační vrstva 4. hydroizolační vrstva 5. ochranná separační vrstva 6. vegetační souvrství
samostatné doplňky zavlažovacího systému.
Výhodystřešního ozeleňování Zemina a vegetační pokryv chrání střešní konstrukci před vlivem slunečního záření, které způsobuje postupné rozrušování izolačních živicových pásů a před destrukčními následky výkyvů teplot, které jsou zpravidla na nechráněných střešních konstrukcí značné. Vyšší finanční náklady, které je nutno vynaložit na instalaci hydroizolační fólie, zřízení vegetačního souvrství a osázení (osetí) rostlinami, jsou vyrovnány nižšími náklady na nutnou údržbu vegetací nechráněných střešních konstrukcí v dalších letech.
Nevýhodystřešního ozeleňování Nelze popřít, že na ozeleněnou střechu je nutno vynaložit vyšší finanční prostředky za dokonalou izolaci, vyšší pracnost, zřízení vegetačního souvrství a výsadbu rostlin. Podle německých údajů jsou tyto náklady průměrně o 10% vyšší ve srovnání s vybudováním holé střešní konstrukce bez vegetace. Na to je třeba nahlížet z dlouhodobého hlediska. Je nutné statické zesílení nosné střešní konstrukce, neboť přitížení od vegetačního souvrství (obzvláště intensivní zeleně) je značné.
Hydroizolační vrstva Minimální sklon hydroizolační vrstvy u zelených plochých střech by měl být 1%, optimální je podle zahraničních zkušeností okolo 2%. Po samotné zeleni je to jedna z nejdůležitějších částí střechy.
Závěrem Střešní zeleň v našem obytném prostředí nebyla doposud řešena v dostatečném rozsahu a prosazována do praxe s náležitou velkorysostí, s jakou se zhruba od počátku šedesátých let prosazuje v jiných zemích. Pro tento způsob vnášení zeleně do těsného kontaktu s obydlenými stavbami nebyly u nás ani v průběhu osmdesátých let vytvořeny především vhodné stavebně technologické podmínky, jakkoliv byly teoreticky k problematice zakládání zeleně na střechách položeny poměrně dobré základy a bylo realizováno několik experimentálních zelených střech (Sempra Kroměříž 1979, Movis Holíč 1986 apod.). Stává se ale čím dál zřejmější, že střechy a fasády budov jsou dnes prakticky jedinými plochami, které lze do jisté míry a s řadou výhod pro tvorbu zeleně využít. Zahraniční zkušenosti bývají vyjádřeny názorem, že již 5% ozeleněných střech ve městech je přínosem pro obytné prostředí.
6 Použitá literatura Normy a předpisy: 1. ČSN P 73 0600:2000 Hydroizolace staveb Základní ustanovení 2. ČSN P 73 0606:2000 Hydroizolace staveb Povlakové hydroizolace Základní ustanovení 3. ON 73 0606 Hydroizolace staveb Izolace asfaltové - Navrhování a provádění 4. ČSN 73 1901:2011 Navrhování střech Základní ustanovení 5. ČSN 50 3601:1975 Asfaltované a dehtované hydroizolačné pásy Spoločné ustanovenia 6. ČSN EN 1991-1-4 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí -Část 1-4: Obecná zatížení - Zatížení větrem 7. EN 1991-1-3 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí -Část 1-3: Obecná zatížení - Zatížení sněhem 8. Soubor norem Tepelná ochrana budov 9. Soubor norem Požární bezpečnost staveb Odborné publikace: 10.KUTNAR PLOCHÉ STŘECHY Monografie Praha 2001 11.KUTNAR KATALOG Hydroizolační systémy staveb z asfaltových pásů Praha 1997 12.KUTNAR KATALOG Hydroizolační systémy staveb z fólií z měkčeného PVC Praha 1997 13.Luděk Svoboda, Zdeněk Tobolka Stavební izolace Praha 1997 14.sborníky přednášek k seminářům DEKTRADE KUTNAR 2000-2006 15.předpis VDD ABC der Bitumen-Bahnen - Technische Regeln 1991 16.KUTNAR Vegetační střechy a střešní zahrady, Skladby a detaily, únor 2009 Firemní materiály: 17.DEKTRADE Montážní příručka HYDROIZOLACE STŘECH Fóliové systémy ALKORPLAN, ALKORFLEX, DEKPLAN 18.DEKTRADE Mechanicky kotvené jednovrstvé systémy ELASTEK 50 SOLO + ALKOR F 19.DEKTRADE POLYDEK návod k použití 20.DEKTRADE Asfaltové pásy Dektrade návod k použití 21.EJOT výrobní program a katalog 22.FOAMGLAS Practical Guide to Flat Roofing 23.APP systémy střešních zahrad 24.ZINCO systémy střešních zahrad 25.PARAMO asfaltové výrobky 26.NOBASIL výrobní program a katalog 27.G+H ISOVER Styrodur 28.BÖRNER lepidlo PUK 29.MITOP výrobní program a katalog
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : ing.jaroslava Lorencová Při tvorbě byly použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na www.ssstavji.cz Tvorba materiálů byla financována z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední školou stavební Jihlava.