Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele)

Podobné dokumenty
Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Populační genetika II

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Populační genetika Radka Reifová

Genetika vzácných druhů zuzmun

Populační genetika Radka Reifová

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

= oplození mezi biologicky příbuznými jedinci

Populační genetika II. Radka Reifová

Metody studia historie populací

Populační genetika II. Radka Reifová

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence

Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).

Genetický polymorfismus

Genetika populací. kvalitativních znaků

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

Příbuznost a inbreeding

Genetika populací. Doposud genetika na úrovni buňky, organizmu

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů


World of Plants Sources for Botanical Courses

Základy genetiky populací

GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY

Úvod do obecné genetiky

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Nové směry v evoluční biologii. Jaroslav Flegr Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecká Fakulta UK Praha

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Evoluční genetika II. Radka Reifová

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

Mendelistická genetika

Proměnlivost organismu. Mgr. Aleš RUDA

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Genetika kvantitativních znaků

Genetická diverzita masného skotu v ČR

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Populační genetika III. Radka Reifová

Evoluční (populační) genetika Radka Reifová

Důsledky selekce v populaci - cvičení

Jak měříme genetickou vzdálenost a co nám říká F ST

Vztah genotyp fenotyp

Chromosomy a karyotyp člověka

Mikroevoluce = vznik a osud genetické variability na druhové a nižší úrovni děje a mechanismy v populacích

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací

Coalesce spojit se, splynout, sloučit se. Didaktická simulace Coalescence = splynutí linií

Populační genetika Radka Reifová

Selekce v populaci a její důsledky

- Definice inbreedingu a jeho teorie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Tomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae).

Základní pravidla dědičnosti

Jak se matematika poučila v biologii

MOLEKULÁRNÍ TAXONOMIE 10

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Pojem plemeno je používán pro rasy, které vznikly záměrnou činností člověka, např. plemena hospodářských zvířat.

PRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY

Ekologické a evoluční aspekty genetiky

Genetická variabilita v populacích

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

Genetika přehled zkouškových otázek:

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí,

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Vypracované otázky z genetiky

Populační genetika a fylogeneze jedle bělokoré analyzována pomocí izoenzymových genových markerů a variability mtdna

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability

Genetická variabilita. rostlinných populací

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

VYBRANÉ GENETICKÉ ÚLOHY II.

Z D E Ň K A V E S E L Á, V E S E L A. Z D E N K V U Z V. C Z

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky

Evoluce fenotypu I. web.natur.cuni.cz/~kratoch1/

Genetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Předpověď plemenné hodnoty Něco málo z praxe. Zdeňka Veselá

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

BIO: Genetika. Mgr. Zbyněk Houdek

Transkript:

Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele) Nově vzniklé mutace: nová mutace většinou v 1 kopii u 1 jedince mutace modelovány Poissonovým procesem Jaká je pravděpodobnost, že mutant nezanechá mutantní potomstvo? = Pr., že mutantní jedinec má i potomků = e -2 2 i /i! [Poissonovo rozdělení] Pr., že u těchto i potomků není mutantní alela = (½) i [Mendel] tedy:

Takže 1/3 nových mutací je ztracena v první generaci v důsledku driftu bez ohledu na velikost populace! Vliv pouze mutace a driftu. Vliv měnící se velikosti populace: k 2 růst; k 2 pokles např. při k = 4 se pravděpodobnost ztráty sníží z 0,37 na 0,14 S růstem populace roste i pravděpodobnost přežití nově vzniklé alely

Founder-flush model: drift ztráta některých starých ( předbottleneckových ) alel pokud rychlý růst nové mutace vzniklé v době růstu mají vyšší šance v populaci zůstat při bottlenecku ztráta variability, ale při následném růstu rychlé znovunabytí variability (+ možná interakce se selekcí) ALE: pokud bezprostředně po bottlenecku nedojde k růstu populace, důsledky bottlenecku se dále prohloubí kromě sytému páření (inbreeding, as. páření, DA páření) a rekombinace mají na výsledek bottlenecku nebo FE výrazný vliv i následné demografické jevy

Wright, 1920 s: drift neutrálních alel v malých populacích Sanger et al., 1955: sekvence inzulinu 1960 s: sekvence dalších aminokyselin elektroforéza proteinů (1966)

sekvence AA -řetězce hemoglobinu 6 druhů obratlovců:

sekvence AA -řetězce hemoglobinu 6 druhů obratlovců: přestože kapr a žralok morfologicky podobnější, žralok je stejně vzdálen od kapra jako od člověka rozdíly v AA se kumulují konstantně v čase bez ohledu na fenotypovou evoluci XY = XZ

... do té doby přesvědčení, že fenotypová a molekulární variabilita musí odrážet změny prostředí nebo šířku ekologické niky rychlost evoluce pro daný protein přibližně konstantní Zuckerkandl and Pauling (1962, 1965): molekulární hodiny

Molekulární hodiny netikají u různých skupin stejně např. kytovci sudokopytníci primáti myšovití hlodavci u primátů opice Starého světa lidoopi člověk ptáci:

Rozdíly v rychlosti tikání hodin velikost těla?

Rozdíly v rychlosti tikání hodin generační doba? Nedokáže ale vysvětlit, proč substituční rychlost obecně vyšší u teplokrevných organismů

Rozdíly v rychlosti tikání hodin metabolismus? mutační (a tím i substituční) rychlost dána především rychlostí metabolismu (rychlejší metabolismus vyšší oxidativní stres) menší druhy = rychlejší metabolismus = rychlejší hodiny Vysvětluje, proč teplokrevní mají vyšší substituční rychlost než studenokrevní výjimky: např. ptáci mají na svou velikost nízkou substituční rychlost

Rozdíly v rychlosti tikání hodin délka života? Dlouhověké druhy si vyvinuly mechanismy, jak se bránit oxidativnímu stresu méně mutací nižší substituční rychlost Tikají molekulární hodiny v souladu s absolutní, nebo generační dobou? hodiny DNA hodiny AA spíš generační čas spíš absolutní čas Při změně funkce genu nebo po jeho duplikaci se mění rychlost hodin

Pozor při využívání molekulárních hodin: Rozdíly v substitučních rychlostech mezi skupinami organismů Správná kalibrace: např. pro Metazoa často jen jeden kalibrační bod savci-ptáci Intervaly spolehlivosti často velmi široké

Kromě mezidruhové variability (sekvence AA) i vnitrodruhová variabilita (elektroforéza proteinů) do 60.-70. let 2 školy:

Thomas Henry Morgan, Hermann J. Muller: klasická škola inbrední kmeny D. melanogaster, var. ovlivňující morfologické znaky (barva očí, struktura křídelní žilnatiny) variabilita omezená T.H. Morgan H.J. Muller

Alfred Sturtevant, Theodosius Dobzhansky: rovnovážná škola přírodní populace octomilek, struktura proužků obřích chromozomů (chrom. inverze) rozsáhlá diverzita, balancující selekce A. Sturtevant T. Dobzhansky 1966: Harris člověk Lewontin and Hubby D. pseudoobscura Johnson et al. Drosophila 20 30 % lokusů polymorfních

Oboje pozorování vysokou úroveň variability a molekulární hodiny se snaží vysvětlit neutrální teorie molekulární evoluce Motoo Kimura (1968) J.L. King a T.H. Jukes (1969) Kimura ukázal, že evoluce neutrálních genů nezávisí na velikosti populace jak je to možné? M. Kimura Důvodem to, že NT nepojednává jen o driftu, ale o rovnováze mezi driftem a mutací

Průměrná doba fixace nové mutace = 4N e Průměrný interval mezi fixacemi = 1/ středně velká populace: frekventovanější mutace V malé populaci rychlejší fixace, ale delší interval mezi fixacemi: malá populace: mutace málo frekventované

Pravděpodobnost fixace nové mutace = 1/(2N e ) Průměrný počet neutrálních mutací = 2N e Frekvence substituce (nahrazení jedné alely za jinou v populaci): 1/(2N e ) 2N e = rychlost neutrální evoluce nezávislá na N e, ale jen na

Z toho plyne, že drift je důležitým evolučním mechanismem nejen v malých, ale i ve velkých populacích Proč v populacích tak velký polymorfismus? Kimura: protože jsou alely neutrální, trvá mnoho generací, než nová mutace dospěje k fixaci během té doby je populace nutně polymorfní = přechodný polymorfismus Často během přechodu k fixaci dojde v dané alele k další mutaci v dostatečně velké populaci bude v každém okamžiku velké množství variability. Populace je v rovnováze driftu a mutace

většinou jen 1 alela v populaci rychlá fixace výhodné mutace současná existence několika alel rychlá eliminace nevýhodné mutace neutrální alela se fixuje náhodně

Rovnovážná heterozygotnost: mutace: model nekonečných alel (infinite-alleles model) každou mutací vzniká zcela nová alela v tomto modelu identity by descent (IBD) = identity by state (IBS) (stejná alela nemůže vzniknout 2 nezávisle) k výpočtu pravděpodobnosti autozygotnosti (viz Inbreedingová efektivní velikost populace [Drift II, snímek 7]) přidáme mutaci jediná možnost, jak být IBD nebo IBS = žádná mutace: (1 ) 2 gamety (1 ) (1 ) = (1 ) 2 prům. Pr. [IBD v gen. t] = Pr. [IBD s driftem] Pr. [0 mutací v obou gametách]:

Časem rovnováha drift mutace v reálných populacích místo N drift zvyšuje IBD, mutace snižuje N ef Rovnovážná průměrná Pr. IBD = očekávaná homozygotnost při náhodném oplození očekávaná rovnovážná heterozygotnost H = 1 F = 4N ef = poměrná síla mutace ( ) ve vztahu k driftu (1/N ef ):

Heterozygotnost Vztah mezi rovnovážnou očekávanou heterozygotností podle modelu nekonečných alel a poměru rychlosti neutrálních mutací a genetického driftu ( ) 1 0.8 H = /( + 1) 0.6 0.4 0.2 0 0 5 10 15 20 25 30 = 4N ef

rozdílná evoluční rychlost různých proteinů rozdílná evoluční rychlost na různých částech proteinu (vazebná místa strukturní oblasti) rozdílná evoluční rychlost na jednotlivých místech kodonu mutační rychlost na jednu bázi je konstantní různá míra omezení mění rychlost neutrálních mutací hemoglobin funkčně důležitější ALE: toto předpovídá i teorie selekce!!

Problémy neutrální teorie: 70. 80. léta: problém s důkazem NT absence dat problém odhadu N ef problém odhadu (normální) mutační rychlosti ještě horší pro frekvenci neutrálních mutací! možnost nastavení hodnot a N ef tak, aby bylo možno vysvětlit jakoukoli rychlost mezidruhové evoluce nebo vnitrodruhové variability za předpokladu neutrality NT bylo obtížné testovat viz Fisher (1930 s): čím menší účinek mutace má, tím vyšší pravděpodobnost, že bude pozitivní

Rozsah heterozygotnosti: heterozygotnost podle NT Skutečná heterozygotnost nižší, než předpokládá NT

Rozsah heterozygotnosti v závislosti na N ef Predikce NT: protože konstantní, veškerá proměnlivost očekávané heterozygotnosti by měla být vysvětlena efektivní velikostí populace Vzhledem k obrovskému rozsahu populačních velikostí je rozsah heterozygotností příliš malý

Klíčovým parametrem NT je frekvence neutrálních mutací...... ale co je to vlastně neutrální mutace? Tomoko Ohtová: mírně škodlivé mutace (slightly deleterious mutations) jestliže s ½ N ef, bude o jejich osudu rozhodovat více drift než selekce Mírně škodlivé mutace se v malých populacích chovají jako efektivně neutrální Tomoko Ohta

Nepřímá úměra mezi škodlivostí mutace a velikostí populace: čím se škodlivost alely blíží nule, tím větší může být populace, ve které se může fixovat a naopak, čím je selekce proti škodlivé mutaci silnější, tím menší musí být populace, aby drift hrál určující roli... blíž v přednášce o selekci! Téměř neutrální teorie evoluce a rychlejší evoluce chromozomu X? menší N ef pro chr. X než pro autozomy