Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra financí a oceňování podniku Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku Finanční plán jako součást podnikatelského plánu při zaloţení společnosti Autor bakalářské práce: Serghei Vlasenco Vedoucí bakalářské práce: Ing. Tatiana Škerlíková Rok obhajoby: 2012

Čestné prohlášení: Prohlašuji, ţe bakalářskou práci na téma Finanční plán jako součást podnikatelského plánu při zaloţení společnosti jsem vypracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloţeném seznamu. V Praze dne.. podpis

Poděkování: Mé poděkování patří vedoucí bakalářské práce Ing. Tatianě Škerlíkové, prof. Ing. Petru Markovi, CSc. a mému kolegovi Zdeňkovi Bajerovi za jejích cenné rady, které mi pomohly při tvorbě bakalářské práce.

Citát Člověk, který nikdy nedělá chyby, je člověk, který nikdy nedělá nic. Theodore Roosevelt

Název bakalářské práce: Finanční plán jako součást podnikatelského plánu při zaloţení společnosti Abstrakt: Bakalářská práce se věnuje problematice finančního plánu, zejména však problematice podnikatelského plánu právnické osoby. Velký důraz je kladen na základní metodiku a následně na praktické postupy, které vedou k lepšímu poznání vnitřního potenciálu společnosti a vnějšímu potenciálu skutečného praţského prostředí. Klíčová slova: Podnik, Náklady, Podnikatelský plán, Cash Flow

Title of the Bachelor s Thesis: Financial plan as a part of the business plan by establishing the company Abstract: This thesis focuses on the issue of a financial plan especially on the issue of business plan of a legal entity. Great emphasis is placed on the basic methodology and then on the practical processes, which are leaded up to a better knowledge of the internal potential of the company and to the external potential of the real Prague s environment. Keywords: Company, Costs, Business Plan, Cash Flow

OBSAH ÚVOD... 11 1 Cíl metodické části práce... 12 2 Pojem podnikání, podnikatel, podnik... 12 2.1 Podnikání... 12 2.2 Podnikatel... 12 2.3 Podnik... 12 3 Právní formy podnikání... 13 3.1 Formy podnikání... 13 3.1.1 Podnikatel fyzická osoba... 13 3.1.2 Podnikatel právnická osoba... 13 3.1.2.1 Typy právnických osob dle zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání.13 4 Výběr nejvhodnější právní formy podnikáni... 14 5 Marketing... 14 5.1 Definice... 14 5.2 Marketingová strategie... 14 5.3 Marketingový výzkum... 14 5.4 SWOT analýza... 15 5.4.1 Vnitřní stránka... 15 5.4.2 Vnější stránka... 15 6 Rozpočet... 15 6.1 Vymezení rozpočtu... 15 6.2 Základní cíle sestavení krátkodobého rozpočtu... 16

6.3 Členění nákladů... 16 6.3.1 Fixní a variabilní... 16 6.3.2 Přímé a nepřímé... 16 6.4 Rozpočtová výsledovka... 16 6.5 Zakladatelský rozpočet... 17 6.6 Bod zvratu... 17 7 Kalkulace... 18 7.1 Pojem kalkulace... 18 7.2 Metoda kalkulace... 18 7.3 Způsob přiřazování nákladů... 18 8 Podnikatelský plán... 19 8.1 Charakteristika podnikatelského plánu... 19 8.1.1 Úvod... 20 8.1.2 Průzkum trhu... 20 8.1.3 Finanční část... 20 8.1.4 Daně... 20 8.1.5 Pojištění... 20 9 Úvod... 21 9.1 Nový podnik... 21 9.2 Výběr právní formy a předmětu podnikání... 21 9.3 Zaloţení a vznik s.r.o., potřebná povolení... 22 10 Analýza trhu... 23 10.1 SWOT analýza... 24

10.2 Marketingový průzkum... 26 10.3 Marketing a marketingová strategie... 26 11 Finanční část... 26 11.1 Kapitál... 26 11.2 Zakladatelský rozpočet... 27 11.2.1 Pasiva k 1. 1. 2013... 27 11.2.2 Aktiva k 1. 1. 2013... 27 11.2.3 Rozdělení nákladů... 27 11.2.4 Plánovaný prodej... 30 11.2.5 Potenciální náklady na provozování platebního terminálu... 30 11.2.6 Kalkulace na bázi plných nákladů... 31 11.2.7 Prodejní cena... 32 11.2.8 Plánovaná marţe... 33 11.2.9 Bod zvratu na rok 2013... 34 11.2.10 Plánovaná výsledovka Street Dance Wear k 31. 12. 2013... 35 11.2.11 Aktiva k 1. 1. 2013 a k 31. 12. 2013... 35 11.2.12 Pasiva k 1. 1. 2012 a k 31. 12. 2013... 36 12 Cash Flow... 37 13 Plánovaný vývoj zisku a CF do roku 2016... 37 14 Pesimisticky plánovaný vývoj zisku... 40 15 Optimisticky plánovaný vývoj zisku... 41 16 Závěr... 42 17 Seznam pouţitých zdrojů... 43

17.1 Literatura... 43 17.2 Zákony... 43 17.3 Internetové stránky... 44 17.4 Podklady cenové kalkulace... 45 17.5 Tvorba dotazníků... 45 17.6 Konkurenční ceny... 45

Úvod Na úvod chci říci proč, jsem si vybral právě téma Finanční plán jako součást podnikatelského plánu při zaloţení společnosti. Výše uvedené téma jsem si vybral, protoţe bych rád jednou zaloţil svůj vlastní podnik a řídil ho. Je to můj primární cíl po vystudování Vysoké školy ekonomické v Praze. Uţ během bakalářského studia jsem se snaţil realizovat svůj vlastní projekt, taneční školu, pod názvem Flying Spin. Avšak můj projekt nebyl příliš úspěšný. Po krátké době jsem musel přerušit činnost a pozastavit ho. Následně jsem strávil hodně dní nad analýzou chyb, které jsem udělal před zaloţením projektu i během jeho fungování. Po analýze svých chyb jsem dospěl k názoru, ţe primární chybou byl můj nedokonalý finanční plán, který následně selhal. Zjistil jsem, ţe jsem nevěnoval dost pozornosti náleţitostem, které finanční plán obsahuje. A tohle je můj druhý důvod, proč jsem si vybral právě tohle téma. Nikdo nechce opakovat stejné chyby, ani já ne. Proto jsem si řekl, ţe moje bakalářská práce by mi mohla pomoci eliminovat moje stávající chyby a naučit mě správně přemýšlet, řídit, vyhodnocovat budoucnost projektu a porovnávat výsledky. Ve své bakalářské práci se pokusím aplikovat doposud získané teoretické znalosti na Vysoké škole ekonomické v Praze a aplikovat je do praxe, na skutečný projekt, který bych velice rád jednou realizoval. Dále pevně věřím, ţe nejen sobě, ale i ostatním čtenářům přiblíţím více tuto problematiku a nastíním několik moţných řešení, které by následně mohly pomoci těm, kteří se chtějí pohybovat ve stejném, nebo podobném oboru. Cílem práce je připravit podnikatelský (zakladatelský) plán dle aktuálních podmínek na trhu, včetně finanční a strategické analýzy, která bude odráţet aktuální cenové relace a moţnosti na trhu. Případně se rozhodnout o tom, jestli se investice vyplatí, nebo nikoliv. 11

Metodická část 1 Cíl metodické části práce V metodické části chci věnovat pozornost důleţitým pojmům a definicím. Správné pochopení těchto základních prvků umoţní následně čtenářům jednodušší orientaci, ale především umoţní pochopit logiku celého textu, analýzu projektu a následně závěr celé práce. 2 Pojem podnikání, podnikatel, podnik 2.1 Podnikání Podnikání se podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, 2 odst. 1) rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku. 2.2 Podnikatel Podnikatelem podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, 2 odst. 2) je: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. 2.3 Podnik Podnikem se pro účely zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, 5 odst. 1) rozumí soubor hmotných, jakoţ i osobních a nehmotných sloţek podnikání. K podniku náleţí věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouţí k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu slouţit. 12

3 Právní formy podnikání Po výběru hlavní výdělečné činnosti je dalším důleţitým momentem výběr správné formy podnikáni. 3.1 Formy podnikání a) podnikatel - fyzická osoba, b) podnikatel - právnická osoba. 3.1.1 Podnikatel fyzická osoba Podnikatel je povinný zřídit ţivnostenské oprávnění (aţ na výjimky) a splnit další podmínky podle zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, které umoţní řádné zaregistrování podnikatele na finančním úřadě a po splnění určitých podmínek se musí zapsat i do Obchodního rejstříku. Ţivností je podle zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, 2, soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. 3.1.2 Podnikatel právnická osoba Obchodní společnost je podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, 56, právnickou osobou zaloţenou za účelem podnikání, nestanoví-li právo Evropských společenství či zákon jinak. Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdruţení. Evropské hospodářské zájmové sdruţení a evropská společnost jsou upraveny téţ právem Evropských společenství a zvláštními právními předpisy. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být zaloţeny i za jiným účelem, pokud to zvláštní právní předpis nezakazuje. 3.1.2.1 Typy právnických osob dle zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání a) veřejná obchodní společnost - v.o.s., b) komanditní společnost - k.s., c) společnost s ručením omezeným - s.r.o., d) akciová společnost - a.s. 13

4 Výběr nejvhodnější právní formy podnikáni Při výběru té nejvhodnější právní formy, by měl podnikatel probrat veškeré faktory, které ovlivní jeho budoucí podnikáni. Nejdůleţitějšími faktory jsou dle mého názoru velikost podniku, velikost základního kapitálu, ručení a daňové faktory. 5 Marketing 5.1 Definice Marketing je integrovaný komplex činností zaměřených na trh. Jádrem marketingového procesu je odhad a uspokojování potřeb zákazníků. Cílem marketingu je stálý prodej se ziskem. (Kotler, aj.,2007) Dle Kotlera (2007) základní podnikatelské filozofie jsou: a) výrobní spotřebitelé upřednostňují levné výrobky, b) výrobková spotřebitelé upřednostňují kvalitní výrobky, c) prodejní předpokladem je dotlačení spotřebitele ke koupi produktu, d) marketingová spotřebitel rozhoduje o nabídce. 5.2 Marketingová strategie V marketingové strategii je důležité si uvědomit komu, kde a za kolik budeme nabízet své služby, zboží a výrobky. Je možné se zeptat třemi otázkami: (Černá, J., 2010) a) Jaké cílové skupiny se podnik dotkne? segmentace trhu b) Jaká cílová skupina je nejvhodnější? targeting c) Jakou pozici má zaujímat podnik? positioning 5.3 Marketingový výzkum Pod pojmem marketingový výzkum si lze představit systematický sběr dat a informací, provádění analýz a následně odvozování závěru, který pomůţe vybrat vhodnou marketingovou strategii. Při zakládání nového podniku není na škodu zjistit konkrétní data, která se týkají daného druhu podnikání. 14

5.4 SWOT analýza SWOT analýza je jednou z nejpouţívanějších strategických analýz. Tato analýza zkoumá dvě stránky podniku vnitřní a vnější. (Management Mania, 2011) 5.4.1 Vnitřní stránka Vnitřní stránka se zabývá vnitřními faktory, které ovlivňují podnik. Rozeznávají se silné stránky (Strengths) a slabé stránky (Weaknesses) podniku. Po určení těchto stránek, je nejdůleţitější řešit především slabé stránky, které by mohly v budoucnu způsobit jisté problémy. Ale také by se nemělo zapomínat na silné stránky, které by se měly posilovat. 5.4.2 Vnější stránka Vnější stránka podniku se zabývá vnějšími faktory, které ovlivňují podnik. Rozeznávají se příleţitosti (Opportunities) a hrozby (Threats) podniku. Jsou to jak makroekonomické faktory, tak např. i sociální faktory. 6 Rozpočet 6.1 Vymezení rozpočtu Rozpočty hodnotových veličin (nákladů, výnosů, zisku, aktiv, závazků, příjmů a výdajů) jsou komplexním završením řízení podnikatelské činnosti. Při sestavování rozpočtů je nezbytné koordinovat a vzájemně propojit všechny oblasti činnosti podniku (marketing, logistiku, nákup, výrobu, distribuci, finanční řízení atd.). Základním úkolem rozpočtu je v peněžním vyjádření kvantifikovat vývoj hodnotových veličin: a) Pro stanovené období. b) Pro stanovený objem a strukturu činnosti. c) Pro podnik jako celek, nebo pro konkrétní hierarchický nižší úroveň řízení. d) Při předpokládaných změnách podmínek v procesu tvorby výkonů a v procesu prodeje výkonů zákazníkům. Zastřešením rozpočtu je tzv. podnikový rozpočet (Master budget), který kvantifikuje očekávaný budoucí hospodářský výsledek, změnu peněžních toků a finanční pozice. Podnikový 15

rozpočet tvoří rozpočtová výsledovka, rozpočet peněžních toků a rozpočtová rozvaha. Podnikový rozpočet je v praxi nazýván finanční plán, který je obsahově stejný. (Fibírová, aj., 2005) 6.2 Základní cíle sestavení krátkodobého rozpočtu Při sestavení krátkodobých rozpočtů je nutno řešit dva problémy: a) Sestavit podnikový rozpočet, který je nástrojem realizace cílů podniku. b) Dezagregovat cíle podnikového rozpočtu na dílčí cíle a úkoly středisek v celé složitosti vztahů a vazeb vnitropodnikového řízení. (Fibírová, aj., 2005) 6.3 Členění nákladů Ve své práci se věnuji především členění nákladů na náklady fixní a variabilní a na náklady přímé a nepřímé. 6.3.1 Fixní a variabilní a) Fixní (dále jen FN) - zajišťují podmínky pro činnost v určitém rozsahu, nazývají se proto potenciální. Jsou většinou jednorázově vynakládané po uplynutí určitého časového období. b) Variabilní (dále jen VN) - jsou spotřebovány v proporcích, které vyžaduje určitý objem výkonů. (Fibírová, aj., 2005, str.105) 6.3.2 Přímé a nepřímé a) Přímé bezprostředně se podílejí na vzniku konkrétního výkonu. b) Nepřímé zajišťují průběh podnikatelského procesu a nevztahují se ke konkrétnímu výkonu. 6.4 Rozpočtová výsledovka Základní struktura členění nákladů v rozpočtové výsledovce je členění nákladů na variabilní a fixní. Dále je také moţné členit i fixní náklady, avšak pro případ mého podniku mi postačí pouze základní členění. 16

Struktura rozpočtové výsledovky: Výnosy z prodeje výkonů (výrobků a sluţeb) - Variabilní náklady prodaných výkonů Marţe - Fixní náklady výkonů Zisk (Fibírová, aj., 2005) 6.5 Zakladatelský rozpočet Zakladatelský rozpočet vychází z konkrétní situace. Zde se uvádí veškeré náklady, které budou souviset s podnikáním, následně se zjistí, jestli na realizaci projektu budou stačit vlastní prostředky, nebo jestli bude potřeba získat další finanční prostředky. Po vyhotovení rozpočtu se dá zjistit, jestli konkrétní záměr bude výdělečný, nebo ne. Popřípadě upravit některé poloţky, abychom došli k potřebnému závěru. 6.6 Bod zvratu Bod zvratu lze charakterizovat jako minimální objem prodaných výkonů, které zajistí úhradu všech nákladů (fixních + variabilních). Následně lze pomoci upraveného vzorce vypočítat objem výkonů, kterým dosáhneme poţadovaného zisku. (Fibírová, aj., 2005) Vzorec pro vypočet BZ: Výpočet BZ s poţadovaným ziskem: Q bz = Q z = Legenda: Q bz = bod zvratu FN = fixní náklady c = cena prodaného výkonu v = variabilní náklady na kalkulační jednici Q z = BZ s poţadovaným ziskem Z = poţadovaný zisk 17

7 Kalkulace 7.1 Pojem kalkulace V nejobecnějším slova smyslu se kalkulaci rozumí zjištění nebo stanovení nákladů, marže, zisku, ceny nebo jiné hodnotové veličiny na výrobek, práci nebo službu, na činnost nebo operaci, kterou je třeba v souvislosti s jejich uskutečněním provést, na podnikovou investiční akci nebo na jinak naturálně vyjádřenou jednotku výkonu. (Král aj., 2010) 7.2 Metoda kalkulace Metoda kalkulace slouží ke stanovení hodnotové veličiny (nákladů) na konkrétní výkon. Obecně závisí na: (Fibírová, aj., 2005) a) vymezení předmětu kalkulace, b) struktuře nákladů. 7.3 Způsob přiřazování nákladů Předmětem kalkulace je kalkulační jednice a kalkulační množství. Kalkulační jednici je konkrétní výkon, na který se zjišťují náklady. Kalkulační množství je určitý počet kalkulačních jednic, pro něž se zjišťují celkové náklady. (Král, aj., 2010) Struktura nákladů je vyjádřena v kaţdém podniku individuálně. V kaţdém případě je důleţité pochopit a správně stanovit, jaké náklady jsou přímé, nepřímé, fixní a variabilní. Pro přiřazení společných nákladů můţeme vyuţít několik metod kalkulace: a) kalkulace dělením, b) kalkulace přiráţková. Ve své práci budu vyuţívat kalkulaci prostým dělením. Náklad na kalkulační jednici se zjistí tak, ţe se celkové společné náklady vydělí kalkulačním mnoţstvím. Vzorec pro výpočet nákladů na kalkulační jednici: (Fibírová, aj., 2005) N kj = 18

Legenda: N kj = náklad na kalkulační jednici CN = celkové náklady KM = kalkulační mnoţství 8 Podnikatelský plán 8.1 Charakteristika podnikatelského plánu Podnikatelský plán je jednou z nejdůleţitějších součástí podnikatelského procesu. Po stanovení cílů podniku je potřeba se zaměřit na zpracování podnikatelského plánu, který následně bude slouţit pro efektivní řízení a zvyšování trţní hodnoty podniku. Navrţení a zpracování plánu je individuální a záleţí na konkrétní situaci a konkrétní pozici daného podniku. Především záleţí na velikosti a struktuře podniku. Čím je podnik větší a struktura rozsáhlejší, tím je potřeba více promýšlet a propracovávat plánování podniku. Při zakládání nového podniku je podnikatelský plán klíčovou záleţitostí. Konkrétnímu plánu se také říká Podnikatelský záměr. Podnikatelský záměr určuje postavení nového podniku v konkurenčním prostředí. Také dokáţe určit nejen to, jestli se konkrétní podnikatelský záměr vyplatí realizovat, ale i to, jestli je podnikatelský záměr schopný přeţít a následně vynášet. Podnikatelský plán není dokonalý, ale měl by k dokonalosti a objektivnímu posouzení směřovat. Proto je velmi důleţitá analýza vstupních dat, která často znázorňuje různé nedostatky a problémy, se kterými se můţe podnik v budoucnu potýkat. Následně se podnikatel můţe zaměřit na konkrétní nedostatky, které by mohly ohroţovat nově zaloţený podnik a odstranit je včas, ještě dříve, neţ se začnou projevovat. (Hospodářská komora, 2008) Struktura finančního plánu: a) úvod popis podniku, b) analýza trhu konkurenceschopnost, c) finanční část finanční politika, d) daně, e) pojištění. 19

8.1.1 Úvod V úvodu se chci věnovat především popisu podniku jako celku. Popis se bude skládat především z předmětu podnikání, právní formy podniku, potřebných povolení, orgánů, údajích o orgánech a zaměstnancích. 8.1.2 Průzkum trhu V této části se zaměřím především na konkurenceschopnost podniku. Zde je potřeba se podívat na trh a srovnat postavení stávajících podniků a nově vstupujícího podniku. Dále je potřeba řešit otázku nejen konkurence, ale i koupěchtivé poptávky, která bude ovlivňovat jak tvorbu (resp. nákup) výkonů, tak jejich prodej a následně tvorbu zisku. 8.1.3 Finanční část Ve finanční části se budu zabývat otázkou financování podniku, především zakladatelským rozpočtem a jeho financováním z vlastních zdrojů a neopomenu také zmínit Cash Flow podniku. Dále se pokusím nastínit plánovaný rozpočet a plánované Cash Flow podniku na další tři období. 8.1.4 Daně Zde je primárním cílem určit výši daní a poplatků, které budu muset odvést státu při plánovaném výsledku hospodaření. Pro začátek neuvaţuji o dobrovolné registraci k dani z přidané hodnoty (dále jen DPH), jelikoţ předpokládám, ţe můj obrat nepřekročí minimální hranici nutnou pro registraci poplatníka k DPH, která činí 1 milion Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců (podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty 6). 8.1.5 Pojištění V závěru se zaměřím na povinné zdravotní a sociální pojištění, které je nutné odvádět státu za zaměstnance. 20

Praktická část 9 Úvod 9.1 Nový podnik Jako nový projekt jsem si vybral prodej a distribuci Street Dance oblečení a pro začátek se budu věnovat výrobě a prodeji triček s originálním potiskem. Kamenný obchod pod názvem Street Dance Wear se bude nacházet v pronajatých nebytových prostorách na Praze 3 v Seifertově ulici. Místnost byla dříve vyuţívaná jako obchod, proto splňuje všechny předpoklady pro moji podnikatelskou činnost. Dále je místnost rozdělena na dvě části, na sklad a prodejnu. Prostory obsahují veškeré základní technické vybavení potřebné pro moji podnikatelskou činnost. 9.2 Výběr právní formy a předmětu podnikání V tomto případě by šlo uvaţovat o dvou právních formách ţivnostenské oprávnění, nebo s.r.o. Vybral jsem si společnost s ručením omezeným. Pro výběr této formy jsem se rozhodl z několika důvodů. Prvním důvodem je základní kapitál, který bude převyšovat minimální hranici (200 tis. Kč, podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, 108) pro zaloţení s.r.o. Dalším důvodem je omezené ručení, které je pro podnikatele daleko více přijatelné. Při zakládání nového podniku je potřeba nejdříve stanovit, co všechno bude realizováno v rámci podnikatelské činnosti. Po zaloţení s.r.o. bude podnik zapsán do Obchodního rejstříku, kde budou uvedeny základní údaje o společnosti, jako jsou: a) datum zápisu, b) obchodní firma, c) sídlo, d) identifikační číslo, e) právní forma, f) předmět podnikání, g) statutární orgán, h) společníci, 21

i) základní kapitál. Tento podnik se bude primárně zabývat nákupem triček bez potisku a následně zajištěním jejich potisku, nákupem materiálu a prodejem hotových textilních výrobků. Textilními výrobky budou zejména trička, která bude podnik pořizovat od vybraného dodavatele. Materiálem budou veškeré grafické návrhy, které budou pořizovány od soukromých grafiků a designerů. Potisk triček bude zprostředkován externí firmou. A pro distribuci budou slouţit nekomerční prostory. Z uvedených informací o prodeji bude nejvhodnější vybrat tyto obory ţivnosti: a) zprostředkování obchodu a sluţeb, b) specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zboţím. Pokud budu s předstihem uvaţovat, ţe v budoucnu bude prodej textilního zboţí zprostředkován prostřednictvím internetových stránek resp. e-shopu, tak by bylo vhodné vybrat další obor ţivnosti jako je: Maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny. Tím bych v budoucnu ušetřil na nákladech, jelikoţ kaţdá dodatečná změna, nebo kaţdé doplnění o nový obor podnikáni je zpoplatněno. Jelikoţ je těţko odhadnutelné, jak moc mi bude podnik vynášet na začátku podnikání, tak moje společnost bude mít pouze jednoho jednatele a pouze jednoho zaměstnance. Obě tyto funkce budu vykonávat osobně. 9.3 Zaloţení a vznik s.r.o., potřebná povolení Zaloţení společnosti je definováno v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, 57. V mém případě se společnost zakládá zakladatelskou listinou, která musí být vyhotovená ve formě notářského zápisu. Cena notářského zápisu závisí na náleţitostech smlouvy a také na výši základního kapitálu, v mém případě se cena bude pohybovat kolem 5 000,- Kč. Po zaloţení společnosti následuje vznik společnosti. Dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, 62 společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsaná do Obchodního rejstříku (dále téţ OR). Návrh na zápis obchodní společnosti do OR musí být podán do 90 dnů od zaloţení společnosti. Cena návrhu na zápis obchodní společnosti do OR se pohybuje ve výši 6 000,- Kč. 22

Pro moje konkrétní podnikání není potřeba ţádat o zvláštní povolení, avšak právnická osoba musí poţádat o ţivnostenské oprávnění pro své podnikání na ţivnostenském úřadě. Pokud se začne podnikat bez příslušného oprávnění, právnická osoba se dopustí podle zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, 62 správního deliktu a pak bude následovat sankce. 10 Analýza trhu Analýza trhu je velmi důleţitá součást prognózy vývoje podniku, nebo odvětví. Tato analýza se skládá ze sběru potřebných dat a následně jejich vyhodnocování. Sběr dat a následné vyhodnocování je individuální pro kaţdý podnik. Záleţí na různých faktorech např. na velikosti zakládajícího podniku, na konkrétních cílech, kterých chce podnikatel dosáhnout, na velikosti investovaného kapitálu, na riziku aj. Tyto faktory ovlivňují hloubku analýzy, jelikoţ čím více chce investor vloţit do podnikání, tím větší chce mít jistotu návratnosti vloţeného kapitálu. To všechno ovlivňuje kvantitu a kvalitu informací, a čím je tato informace kvalitnější, tím je její získání finančně náročnější. Proto při sběru dat pro vstup svého podniku na trh budu vycházet z jednodušší varianty. Vzhledem k rozsahu podnikání není efektivní, aby bylo na průzkum trhu vynaloţeno mnoho prostředků. Tyto náklady by pak vstupovaly do podnikání jako zřizovací náklady. Průzkum provedu ve vlastní reţii a bez dalších externích nákladů. Ve své práci se zaměřím především na strategickou analýzu, abych zjistil podrobnější situaci na trhu resp. v prostředí, ve kterém se bude podnik nacházet. Strategická analýza zkoumá vnitřní a vnější potenciál podniku. Vnější potenciál se zabývá otázkou přeţití podniku, nebo jeho přizpůsobení se okolnímu prostředí. Je důleţité zjistit včas, jestli je podnik konkurenceschopný a jestli je schopný čelit riziku. Také je důleţité umět vyuţít v pravou chvíli příleţitosti, které nabízí trh. Tedy je potřeba zváţit riziko pozitivní i negativní (Hnilica, 2005). Vnitřní analýza zkoumá podnik zevnitř, jeho záměr, cíle a následně se snaţí propojovat vnitřní analýzu s vnější a tím zjišťovat, jestli bude docházet k prosperitě, nebo úpadku. 23

10.1 SWOT analýza Sestavení SWOT analýzy, pro strategické rozhodování. Tabulka č. 1: SWOT ANALÝZA Silné stránky (Strengths) Slabé stránky (Weaknesses) Vnitřní stránka > unikátní produkt (originální potisk) > kamenný obchod > internetová prezentace > kvalita srovnatelná s konkurenci > omezené služby > nízký sortiment Vnejší stránka Příležitosti > nízká přímá konkurence (Opportunities) > dobrá lokalita dle věkové kategorie > růst popularity Hip Hop kultury > spolupráce s tanční školou Voila Hrozby > velká nepřímá konkurence (Threats) > neznámá značka Zdroj: vlastní průzkum Z tabulky je vidět, ţe nejvýznamnější silnou stránkou bude unikátní produkt. Ten spočívá v potisku originálních námětů, které budou odráţet Street Dance kulturu. Všechny typy triček si zákaznici budou moci prohlédnout na webové stránce (vytvořená ve vlastní reţii), na které také budou umístěné veškeré informace ohledně firmy. Další silnou stránkou je oproti konkurenci kamenný obchod, kde potenciální zákaznici budou mít moţnost si osobně vyzkoušet vybrané tričko a zároveň porovnat kvalitu s konkurenčními značkami. Slabou stránkou je omezená úroveň sluţeb. Pro zákazníky bude vytvořena webová prezentace s výrobky, prozatím se zboţí bude prodávat pouze v kamenném obchodě, ale časem by se dalo uvaţovat i o dnes oblíbeném e-shopu. Zákazníci budou moci vyuţít jak hotovostní, tak i bezhotovostní formu platebního styku. Do hrozeb jsem zahrnul neznámou značku a velkou nepřímou konkurenci. Při vstupu na trh bude nová značka triček pro spotřebitele absolutní novinkou. Pod pojmem nepřímá konkurence si představuji ostatní obchody, které prodávají trička, avšak jejích módní směr je odlišný. Do příleţitostí jsem zahrnul nízkou přímou konkurenci a dobrou lokalitu. Přímá konkurence je v Praze poměrně malá, přičemţ existuje několik e-shopů a jen pár 24

specializovaných obchodů na Street Dance módu. Z internetových stránek konkurenčních obchodů se substituty jsem zjistil, ţe ceny značkových triček s potiskem se pohybují v rozmezí od 440 1 250,- Kč, pokud vynechám akční nabídky. Draţší trička jsou vyrobená známými značkami, jako jsou např.: NIKE, ADIDAS, ECKO ULD., K1X atd. Nicméně kvalita draţších, nebo levnějších triček je u konkurentů velice podobná. Značková trička jsou vyrobená ze 100% bavlny. Jedině čím se liší, je hmotnost trička. Čím má tričko větší váhu, tím je kvalitnější a tím více vydrţí spotřebiteli. Trička, která budu pouţívat na potisk, budou stejně jako konkurenční trička vyrobená ze 100% bavlny a látka, která je pouţitá při výrobě těchto triček má hmotnost 160g/m 2, coţ zaručuje nadprůměrnou kvalitu triček. Dále je podle mě dobré si uvědomit, ţe zájem o Hip Hop kulturu stoupá. Nenašel jsem podrobné statistiky, ale usoudil jsem to z toho, ţe se v posledních letech otevřelo několik nových tanečních studií, a také se zvětšuje účast na tanečních soutěţích jako např.: Taneční skupina roku, CDO (Czech Dance Organization) a další. Z těchto důvodů jsem oslovil mého přítele, kolegu z tancování a zakladatele taneční školy Viola, kterému jsem nabídl spolupráci. Spolupráce by spočívala v propagaci mého podniku Street Dance Wear, s.r.o., a také zakoupení triček na taneční soutěţe, na kterých se chystají vystupovat se svojí skupinou. Kolega akceptoval mou nabídku a sdělil mi, ţe v současné době mají okolo 90 tanečníků, kteří se zajímají o Hip Hop kulturu. Spolupráce s kolegou a jeho taneční školou bude zpoplatněna částkou 5 000,- Kč. Jako protisluţbu jsem navrhnul, ţe na své webové stránce a ve své prodejně umístím reklamní banner na taneční školu Viola, za stejnou částku. Tímto krokem bych chtěl dostat svůj podnik (resp. svoji značku) do povědomí lidí, kteří se o tuto kulturu zajímají, ale především do povědomí tanečníků, kteří se pohybují mezi dalšími potenciálními zákazníky. Dobrá lokalita spočívá v tom, ţe na Praze 3 je velká hustota populace věkového rozmezí 15 30 let a to především díky Vysoké škole ekonomické a jejich kolejí a následně i jiných školských zařízení v této lokalitě. 25

10.2 Marketingový průzkum Pro lepší přehled a pro výběr vhodné marketingové strategie jsem si udělal online průzkum, kde bylo dotázáno 136 spotřebitelů ve věku od 15-30 let. Na otázku: Který z uvedených faktorů je pro vás rozhodující při nákupu oblečení?, mohli respondenti odpovídat: a) cena, b) kvalita. Z toho 94 respondentů odpovědělo pro cenu a zbytek, 42 respondentů, pro kvalitu. V následujícím grafu je vidět relativní podíl obou odpovědí. Graf č. 1: PREFERENCE SPOTŘEBITELŮ Preference spotřebitelů Kvalita 31% Cena 69% Zdroj: vlastní průzkum 10.3 Marketing a marketingová strategie Na základě grafu č. 1 je moţné vidět, ţe cena má stále pro českého spotřebitele větší prioritu, proto se především zaměřím na výrobní strategii. Velmi pozitivní informací je, ţe kvalita triček, které se budou prodávat je na dobré úrovni a je srovnatelná s konkurencí. 11 Finanční část 11.1 Kapitál Při zakládání společnosti s.r.o. je potřeba min. 200 tis. Kč, avšak já disponuji částkou 400 tis. Kč. Pro začátek předpokládám, ţe tahle suma peněţních prostředků je dostačující. Proto zatím neuvaţuji o ţádném bankovním úvěru. Po vypracování finančního plánu následně zjistím, jestli mi tyto peněţní prostředky budou stačit k dosaţení podnikatelských cílů. 26

11.2 Zakladatelský rozpočet 11.2.1 Pasiva k 1. 1. 2013 V pasivech ke dni 1. 1. 2013 bude na účtu 411 Základní kapitál částka 400 000,- Kč. 11.2.2 Aktiva k 1. 1. 2013 Dlouhodobá aktiva v mé firmě budou de facto zapůjčené, bude se jednat především o kamenný obchod a jeho vybavení. Z tohoto důvodu nemusím řešit problematiku odepisování dlouhodobého hmotného majetku. Ani ve výhledu několika let nepředpokládám, ţe v rámci svého podnikání budu pořizovat vlastní dlouhodobý hmotný majetek. Krátkodobá aktiva se budou skládat z výrobků a peněţních prostředků. V aktivech ke dni 1. 1. 2013 bude na účtu 221 (bankovní účty) připsaná částka 387 900,- Kč a na účtu 381 (náklady příštích období) bude připsána částka 12 100,- Kč. 11.2.3 Rozdělení nákladů Náklady jsem si rozdělil na FN a VN, přičemţ musím vzít v úvahu, ţe v prvním měsíci budu muset vynaloţit jednorázové FN (na rozdíl od následujících měsíců), které jsou potřeba na vstup do podnikání. Do jednorázových FN zahrnu i zřizovací náklady (resp. výdaje), které se objevily při zaloţení a vzniku obchodní společnosti. Zřizovací náklady v sobě zahrnují náklady na vznik společnosti 5 000,- Kč (zakladatelská listina, která má formu notářského zápisu), náklady na zápis obchodní společnosti do OR 6 000,- Kč, náklady na ţivnostenské oprávnění 1 000,- Kč a náklady na výpis z trestního rejstříku 100,- Kč. Pokud by zřizovací náklady převyšovaly částku 60 000,- Kč, potom by se podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 32a tyto náklady musely odepisovat jako dlouhodobý nehmotný majetek. 27

Tabulka č. 2: JEDNORÁZOVÉ FIXNÍ NÁKLADY JEDNORÁZOVÉ FIXNÍ NÁKLADY v 1. měsíci Položka částka v Kč (vč. 20% DPH) zřizovací náklady 12 100 marketing (tisk a výlep plakátů, e-bannery) 35 000 doména webové stránky 600 návrhy (30 ks za 3 000,- Kč/ks) 90 000 vizitky 1 000 ks 800 spolupráce s TŠ Voila 5 000 razítko 350 SUMA JEDNORÁZOVÝCH NÁKLADŮ v 1. měsíci 143 850 Zdroj: vlastní výpočet Měsíční nájemné za nebytové prostory o ploše cca 80 m 2 v sobě zahrnuje poplatky za elektřinu, vodu, a také za základní vybavení, které bude vyuţito v rámci podnikání. Výši nájemného je pouze orientační. Nájemné jsem odhadl na bázi konkrétních nabídek realitních kanceláři, které nabízely prostory o ploše cca 120 m 2 v této lokalitě. Odhad nájemného výpočet: Albion reality (Albion Reality, 2012): 122 m 2 1 m 2 = 311,5 Kč. za 38 000,- Kč (vč. poplatků) Euro bydlení (Eurobydleni.cz, 2012): 122 m 2 za 32 000,- Kč (+ poplatky 5 000,- Kč / měs.) 1 m 2 = 303,3 Kč. Odhadovaná průměrná cena nájemného za 1 m 2 = 307,4 Kč 80 m 2 = 24 592,- Kč zaokrouhleno na 25 000,- Kč/měs. Nájemné se bude platit majiteli na začátku kaţdého měsíce. Osobní náklady se vypočítají jako součet hrubé mzdy zaměstnance a zdravotního a sociálního pojištění, které musí odvést zaměstnavatel za zaměstnance. Zdravotní pojištění se odvede ve výši 9 % z hrubé mzdy zaměstnance a sociální pojištění se odvede ve výši 25 % z hrubé mzdy zaměstnance. Ostatní náklady jsou tvořeny z administrativních nákladů (kancelářský papír, psací potřeby, poplatek za vedení bankovního účtu, případně doprava výrobků) a měsíčního paušálu za telefon. 28

Tabulka č. 3: OPAKOVANĚ VYNAKLÁDANÉ MĚSÍČNÍ FIXNÍ NÁKLADY FIXNÍ NÁKLADY (opakované měsiční) Položka částka v Kč (vč. 20% DPH) měsiční nájemné vč. poplatků 25 000 osobní náklady celkem 18 760 hrubá mzda zaměstnance 14 000 osobní náklady - VZP a SP za zaměstnance 4 760 ostatní náklady 3 000 ostatní administrativní výdaje 1 500 telefon 1 500 SUMA FIXNÍCH NÁKLADŮ 46 760 Zdroj: vlastní výpočet Variabilní náklady se skládají pouze z trička bez potisku a samotného tisku (potisk o velikosti A5). Přičemţ ceny závisí na nakupovaném mnoţství. Cena triček i potisku za 1 kus byla vykalkulována na e-kalkulačce firmy inetprint.cz při nákupu a potisku 1 000 kusů zboţí. (inetprint.cz, 2012) Přičemţ potisk 1 000 kusů triček by byl rozčleněn na 10 druhů motivů po 100 kusech. Proto kalkulace byla vypočítána na 100 kusů triček s jedním motivem. Při větším objemu potisku mi firma inetprint osobně nabídla mnoţstevní slevu: a) při potisku 500 triček 2 000,- Kč, b) při potisku 1 000 triček 5 000,- Kč. Základní sazba potisku při potisku 100 kusů triček je 34,50 Kč. Vykalkulovaná sleva na jedno tričko je 5,- Kč (5 000 1 000 = 5). Vykalkulovaný VN na potisk 1 kusu trička při celkovém potisku 1 000 kusů triček je 29,50 Kč (34,50 5 = 29,50). Tabulka č. 4: VARIABILNÍ NÁKALDY NA 1 KUS TRIČKA (PŘI VÝROBĚ 1 000 KUSŮ) Položka tričko tisk 1 ks trička SUMA částka v Kč (vč. 20% DPH) 50 29,50 79,50 Zdroj: vlastní výpočet 29

11.2.4 Plánovaný prodej Plánovaný prodej je jedna z nejdůleţitějších informací, která řídi trţby a následně zisk celého podniku. Je obtíţné zjistit přesný předpokládaný počet prodaných výrobků v roce 2013, proto je dobré při plánování vycházet z dat minulých období. V mém případě tato data postrádám. Pro vypracování tohoto plánu jsem se snaţil kontaktovat několik konkurenčních firem, pro získání interních dat. Zajímal mě objem prodeje triček s potiskem, avšak ani jedna firma mi tyto interní informace neposkytla. Proto ve své práci budu vycházet z odhadovaného objemu prodeje, který by se mohl přibliţovat skutečnosti. Tabulka č. 5: PLÁNOVANÝ PRODEJ V ROCE 2013 V I. IV. ČTVRTLETÍ Čtvrtletí I. II. III. IV. SUMA Objem prodeje v ks 432 584 791 837 2 644 Zdroj: vlastní výpočet V tabulce č. 6 je vidět, ţe v roce 2013 předpokládám prodej 2 644 kusů triček. Z tohoto důvodu usuzuji, ţe pro tento rok mi postačí nákup 3 000 kusů triček a následně jejich potisku. Nákup triček bude probíhat na konci I., II. a III. čtvrtletí, přičemţ po kaţdé se nakoupí a potiskne 1 000 kusů triček. Následně musím počítat s tím, ţe neprodané výrobky (tj. 356 kusů triček) zůstanou na skladě. 11.2.5 Potenciální náklady na provozování platebního terminálu Zvlášť bych chtěl uvést náklady, které jsou spojené s provozováním platebního terminálu. Tento náklad je nákladem variabilním, avšak tento náklad nemusí mít proporcionální nárůst. Samotný platební terminál nestojí vůbec nic, ten je zapůjčen podnikateli od banky zadarmo, ale je důleţité počítat s částkou, kterou je podnikatel povinný uhradit za zprostředkování platební transakce prostřednictvím platebního terminálu. Tato částka se odhaduje ve výši 2 % - 5 % z trţeb podnikatele, přičemţ záleţí na smluvních podmínkách mezi bankou a podnikatelem. Proto se nikde neuvádí konkrétní procento. Pro svoji činnost jsem si orientačně zvolil poplatek ve výši 4 %. Z vlastního průzkumu, kterého se zúčastnilo 106 respondentů ve věku od 15-30 let, vyplynulo, ţe potencionální zákazníci preferují placení platební kartou, neţli v hotovosti. 30

Graf č. 2: VYUŢITÍ PLATEBNÍCH PROSTŘEDKŮ Využití platebních prostředků Hotovost 47% Platební karta 53% Zdroj: vlastní průzkum Z údajů v grafu č. 2 lze předpokládat, ţe 53 % veškerých nákupů bude zprostředkováno prostřednictvím platební karty. Z toho vyplývá, ţe na 53 % trţeb připadne 4% náklad z uskutečněných trţeb prostřednictvím platební karty. Tabulka č. 6: PŘEDPOKLÁDÁNÉ NÁKLADY ZA VYUŢITÍ PLATEBNÍHO TERMINÁLU tržby za rok v Kč 936 980 53 % plateb plat. kartou v Kč 496 599 náklad - plat. terminál za rok v Kč 19 864 Zdroj: vlastní výpočet 11.2.6 Kalkulace na bázi plných nákladů Kalkulace na bázi plných nákladů (dále jen PN) v sobě zahrnuje jak VN tak přepočítané FN na kalkulační jednici, proto mi bude slouţit ke stanovení minimální ceny trička. Pokud kalkulované mnoţství je 3 000 kusů triček, potom kalkulace PN vypadá následně: Tabulka č. 7: SUMA VARIABILNÍCH NÁKLADŮ NAKOUPENÉHO OBJEMU Položka KM v KJ Kč (vč. 20% DPH)/1 KJ suma v Kč počet nakoupený triček 3 000 50 150 000 počet nakoupených návrhů na rok 30 3 000 90 000 počet měsíců 12 Zdroj: vlastní výpočet 31

Tabulka č. 8: KALKULACE NA BÁZI PLNÝCH NÁKLADŮ VN Kč barevné tričko 50,00 tisk na 1 ks 29,50 FN Kč marketing 11,67 nájemné 100,00 design 30,00 osobní 75,04 ostatní náklady 12,00 platební terminál 6,62 jednorázové + zřizovací 6,28 Kalkulace PN 321,11 Zdroj: vlastní výpočet Výsledná kalkulace PN je jiţ zmíněná minimální cena 1 kusu trička, která činí 321,11 Kč. 11.2.7 Prodejní cena Dle zvolené výrobní strategie, která vychází z preference niţší ceny, jsem se rozhodl, ţe první čtvrtletí bude platit zaváděcí cena, která činí 300,- Kč. Po zbytek roku předpokládám, ţe bude platit cena 365,- Kč, která nepřevyšuje úroveň konkurence, která je popsána ve SWOT analýze. Také předpokládám, ţe poptávka po tričkách bude růst vlivem dobré marketingové kampaně (umístění e-bannerů na internetu, roznášení a vylepení letáků nejen v lokalitě na Praze 3, ale i v okolí, a také během různých tanečních akcí). Tabulka č. 9: PŘEDPOKLÁDÁNÝ VÝVOJ TRŢEB PŘI KONKRÉTNÍ MARKETINGOVÉ STRATEGII Čtvrtletí I. II. III. IV. SUMA prodej v ks 432 584 791 837 2 644 prodejní cena v Kč/ks 300 365 365 365 tržby v Kč 129 600 213 160 288 715 305 505 936 980 Zdroj: vlastní výpočet 32

11.2.8 Plánovaná marţe Tabulka č. 10: PLÁNOVANÁ MARŢE ZA JEDNO OBDOBÍ položka/čtvrtletí I. II. III. IV. SUMA rok plán. objem prodeje v ks 432 584 791 837 2 644 plán. cena v Kč za 1 ks 300 365 365 365 tržby v Kč 129 600 213 160 288 715 305 505 936 980 zisk z poskytování služeb v Kč 5 000 0 0 0 5 000 plánované VN (vč. N na plat. terminál) v Kč 37 092 50 947 69 005 73 018 230 062 marže v Kč 97 508 162 213 219 710 232 487 711 918 plánované FN v Kč 284 130 140 280 140 280 140 280 704 970 Celkový zisk v Kč -186 622 21 933 79 430 92 207 6 948 Zdroj: vlastní výpočet Při výpočtu plánované marţe je důleţité si uvědomit, ţe se FN chovají jako náklady období, které musí být uhrazeny v měsíci, ve kterém vznikly. Proto se marţe chová jako příspěvek na úhradu FN. (Fibírová, aj., 2005) Z tabulky č. 10, je vidět, ţe v I. čtvrtletí je podnik ve ztrátě. Tabulka č. 11: DETAILNÍ POHLED NA I. ČTVRTLETÍ Položka 1. měs. 2. měs. 3. měs. SUMA (v Kč) plán. objem prodeje v ks 81 142 209 432 plán. cena v Kč za 1 ks 300 300 300 ---- tržby v Kč 24 300 42 600 62 700 129 600 zisk z poskytování služeb v Kč 5 000 0 0 5 000 plánované VN v Kč 6 440 11 289 16 616 34 344 N - platební terminál v Kč 515 903 1 329 2 748 marže v Kč 22 345 30 408 44 755 97 508 plánované FN v Kč 190 610 46 760 46 760 284 130 zisk v Kč -168 265-16 352-2 005-186 622 Zdroj: vlastní výpočet Ztráta byla způsobena zejména nízkými trţbami a zvýšenými FN náklady v 1. měsíci. Proto je podnik v I. čtvrtletí ztrátový. 33

11.2.9 Bod zvratu na rok 2013 Tabulka č. 12: VÝPOČET BODU ZVRATU Položka Kč FN v Kč 704 970 prům. cena triček v Kč 354,38 VJ včetně N na plat. terminál v Kč 87,01 prům. cena - VJ 267,37 Qbz v ks 2 637 Zdroj: vlastní výpočet Při určení BZ je důleţité stanovit průměrnou cenu na 1 kus výkonu. Průměrná cena se stanoví jako váţený aritmetický průměr cen prodaných výkonů ve čtvrtletích a sumou výkonů. Potenciální celkové náklady na provozování platebního terminálu jsem zahrnul do variabilních nákladů na kalkulační jednici. Průměrná cena ( ) ( ) ( ) ( ) = 354,38 Kč Variabilní jednice včetně nákladů na platební terminál se spočítá jako: = = = 87,01 Kč Z uvedeného výpočtu O bz jsem zjistil, ţe můj podnik by měl být dle plánu lehce nad hranici bodu zvratu. Výsledek tak lze chápat jako pozitivní. Pro lepší přehled lze spočítat bezpečnostní marţi, která ukazuje, o kolik se můţe sníţit objem prodeje, aniţ by byl podnik ztrátový. (Accounting For Management, 2012) M s = = = 0,0026 = 0,26 % M s = bezpečnostní marţe 34

11.2.10Plánovaná výsledovka Street Dance Wear k 31. 12. 2013 Tabulka č. 13: PLÁNOVANÁ VÝSLEDOVKA STREET DANCE WEAR K 31. 12. 2013 Daň z příjmů pro rok 2013: 19% POLOŽKA v Kč II. Výkony 965 282 II.1. Tržby za prodej vlastních výrobků 936 980 II.2. Změna stavu zásob vlastní činnosti 28 302 B. Výkonová spotřeba 738 214 C. Osobní náklady 225 120 IV. Ostatní provozní výnosy 5 000 * Provozní výsledek hospodaření 6 948 Q. Daň z příjmů 1 320 ** VH za běžnou činnost 5 628 *** VH ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ 5 628 PŘÍDĚL DO NEROZDĚLENÉHO ZISKU 5 628 Zdroj: vlastní výpočet 11.2.11 Aktiva k 1. 1. 2013 a k 31. 12. 2013 Tabulka č. 14: PLÁNOVANÁ ROZVAHA - AKTIVA AKTIVA v Kč 1.1.2013 31.12.2013 AKTIVA CELKEM v Kč 400 000 406 948 B. DLOUHODOBÝ MAJETEK 0 0 C. OBĚŽNÁ AKTIVA 387 900 406 948 C.I Zásoby 0 28 302 3. Výrobky 0 28 302 C.III Krátkodobé pohledávky 0 0 C.IV Krátkodobý finanční majetek 387 900 378 646 1,2. Peníze a účty v bankách 387 900 378 646 D. ČASOVÉ ROZLIŠENÍ 12 100 0 D.I.1. Náklady příštích období 12 100 0 Zdroj: vlastní výpočet 35

Na zvýšení aktiv se podílely výrobky, které se neprodaly v roce 2013 a zůstaly na skladě. Jedná se o 356 potisknutých triček, které tvoří po zaokrouhlení hodnotu 28 302,- Kč (VN neprodané výrobky na skladě = 79,50 356 = 28 302). 11.2.12 Pasiva k 1. 1. 2012 a k 31. 12. 2013 Tabulka č. 15: PLÁNOVANÁ ROZVAHA - PASIVA PASIVA v Kč 1.1.2013 31.12.2013 PASIVA CELKEM v Kč 400 000 406 948 A. VLASTNÍ KAPITÁL 400 000 405 628 A.I Základní kapitál 400 000 400 000 A.V VH běžného roku 0 5 628 B. CIZÍ ZDROJE 0 1 320 B.III Krátkodobé závazky 0 1 320 5. Vůči státu 0 1 320 B.IV.1 Bankovní úvěry dlouhodobé 0 0 C. ČASOVÉ ROZLIŠENÍ 0 0 C.I.1 Výdaje příštích období 0 0 Zdroj: vlastní výpočet Z rozvahy (tabulka č. 15) na straně pasiv je vidět, ţe podnik dosahuje kladného výsledku hospodaření (dále jen VH). Z kladného VH je potřeba odvést daň, která je stanovená ve výši 19 % pro právnické osoby podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 21. Také je důleţité hlídat výši odvedené daně, jelikoţ můţe nastat i taková situace, ţe právnická osoba bude muset odvádět zálohy na daň. Zálohy na daň jsou upravené v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 38a, kde jsou popsána kritéria pro poslední známou daňovou povinnost. Také je důleţité nezapomenout na tvorbu zákonného rezervního fondu podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, 124 na začátku nového účetního období tj. od 1. 1. 2014, který se obecně tvoří ve výši 5 % ze zisku minulého období, nejvýše však do výše 10 % základního kapitálu, nestanoví-li společenská smlouva jinak. 36

12 Cash Flow Pro lepší přehled jsem si připravil přehledné Cash Flow (dále jen CF) na kaţdé čtvrtletí, kde jsou zachycené peněţní toky mého podniku. Z tabulky je vidět, ţe nejvíce se na výdajích podílejí výdaje na nájemné, osobní výdaje a výdaje na trička bez potisku. Tabulka č. 16: PLÁNOVANÉ CASH FLOW PRO ROK 2013 Položka v Kč Plánované CF pro rok 2013 Čtvrtletí Celkem I. II. III. IV. rok Příjem v Kč 134 600 213 160 288 715 305 505 941 980 > z hlavní výdělečné činnosti 129 600 213 160 288 715 305 505 936 980 > z poskytování služeb 5 000 0 0 0 5 000 Výdaje v Kč -366 378-224 299-225 901-146 757-963 334 > nájemné v Kč -75 000-75 000-75 000-75 000-300 000 > osobní náklady v Kč -56 280-56 280-56 280-56 280-225 120 > ostatní náklady v Kč -9 000-9 000-9 000-9 000-36 000 > nákup triček bez potisku v Kč -50 000-50 000-50 000 0-150 000 > potisk triček v Kč -29 500-29 500-29 500 0-88 500 > zřizovací náklady v Kč -12 100 0 0 0-12 100 > marketing - tisk a výlep plakátů -35 000 0 0 0-35 000 > doména webové stránky v Kč -600 0 0 0-600 > návrhy 30 ks v Kč -90 000 0 0 0-90 000 > vizitky 1000 ks v Kč -800 0 0 0-800 > spolupráce s TŠ Voila -5 000 0 0 0-5 000 > razítko v Kč -350 0 0 0-350 > platební terminál v Kč -2 748-4 519-6 121-6 477-19 864 CF na konci čtvrtletí v Kč -231 778-11 139 62 814 158 748-21 354 Zdroj: vlastní výpočet 13 Plánovaný vývoj zisku a CF do roku 2016 Při plánovaném vývoji zisku budu vycházet z předpokládaného objemu prodeje v roce 2013, přičemţ je dobré si uvědomit, ţe tento plán by měl být na konci roku přizpůsoben skutečnému objemu prodeje za rok 2013, aby nedocházelo ke zkreslení výsledků. Na konci roku 2013 na skladě zůstane 356 výrobků za 28 302,- Kč. V roce 2014 a 2015 dojde k nákupu a potisku 2 500 triček (2 1 000 ks a 1 500 ks), dále dojde k nákupu 15 návrhů. V roce 2016 bude nakoupeno 3 000 triček (3 1 000 ks) a opět 15 návrhů. V kaţdém roce bude provedena podobná marketingová kampaň jako v roce 2013. 37

Dále budu předpokládat, ţe zásoby budou ubývat postupně za sebou, ve stejném pořadí jak budou pořízené. Proto budu pouţívat oceňovací metodu FIFO. Tabulka č. 17: PLÁNOVANÉ VN cena v Kč / počet kusů 500 1 000 potisk trička v Kč 30,50 29,50 cena trička bez potisku v Kč 56,80 50,00 kalkulace VJ v Kč 87,30 79,50 Zdroj: vlastní výpočet Tabulka č. 18: PLÁNOVANÝ ZISK V OBDOBÍ 2013-2014 položka / plánované období 2013 2014 2015 2016 plánovaný objem prodeje za rok v ks 2 644 2 644 2 644 2 644 výrobky na skladě na začátku roku 0 356 212 68 nově pořízené výrobky v ks 3 000 2 500 2 500 3 000 prům. prodejní cena v Kč za 1 ks 354 365 365 365 tržby v Kč 936 980 965 060 965 060 965 060 zisk z poskytování služeb v Kč 5 000 5 000 5 000 5 000 plánované VN + N na plat. terminál v Kč 230 062 204 602 217 173 225 251 marže v Kč 711 918 765 458 752 887 744 809 FN v Kč 704 970 647 520 647 870 647 520 celkový zisk v Kč 6 948 117 938 105 017 97 289 výrobky na skladě na konci roku v ks 356 212 68 424 ocenění skladu v Kč/ks 79,50 87,30 87,30 79,50 sklad v Kč 28 302 18 508 5 936 33 708 Zdroj: vlastní výpočet V tabulce č. 18 je vidět, ţe zisk podniku rapidně stoupl. Tento nárůst byl způsoben zejména poklesem FN (zřizovací FN, částečně FN na návrhy). A také příjmem v prvním roce podnikání, který byl niţší neţ v dalších letech. Niţší příjem byl způsoben niţší průměrnou cenou za výkony, kterou ovlivnila niţší prodejní cena triček v prvním čtvrtletí roku 2013. 38

Tabulka č. 19: PLÁNOVANÝ BOD ZVRATU V ROCE 2013-2016 položka / rok 2013 2014 2015 2016 FN v Kč 704 970 647 520 647 870 647 520 prům. cena triček v Kč 354,38 365,00 365,00 365,00 VJ včetně N na plat. teminál v Kč 87,01 77,38 82,14 85,19 prům. cena - VJ v Kč 267,37 287,62 282,86 279,81 Qbz v ks 2 637 2 251 2 290 2 314 Zdroj: vlastní výpočet Tabulka č. 20: PLÁNOVANÉ CF PRO ROK 2013-2016 položka v Kč / plánované období 2013 2014 2015 2016 Příjem v Kč 941 980 970 060 970 060 970 060 > z hlavní výdělečné činnosti v Kč 936 980 965 060 965 060 965 060 > z poskytování služeb v Kč 5 000 5 000 5 000 5 000 Výdaje v Kč -963 334-871 949-893 388-926 433 > nájemné v Kč -300 000-300 000-300 000-300 000 > osobní náklady v Kč -225 120-225 120-225 120-225 120 > ostatní náklady v Kč -36 000-36 000-36 000-36 000 > nákup triček bez potisku v Kč -150 000-128 400-128 400-150 000 > potisk triček v Kč -88 500-74 250-74 250-88 500 > zřizovací náklady v Kč -12 100 0 0 0 > marketing - tisk a výlep plakátů v Kč -35 000-35 000-35 000-35 000 > doména webové stránky v Kč -600-600 -600-600 > návrhy v Kč -90 000-45 000-45 000-45 000 > vizitky 1 000 ks v Kč -800-800 -800-800 > razítko v Kč -350 0-350 0 > platební terminál v Kč -19 864-20 459-20 459-20 459 > spolupráce s TŠ Voila -5 000-5 000-5 000-5 000 > daň z příjmu PO (19 % z VH) v Kč 0-1 320-22 408-19 953 CF na konci roku v Kč -21 354 98 111 76 672 43 627 Zdroj: vlastní výpočet V plánovaném CF pro rok 2013 2014 je vidět, ţe pokud se objem prodeje udrţí na stejné úrovni jako v roce 2013, tak podnik bude dosahovat černých čísel. Pro stálý zisk je potřeba prodat alespoň takové mnoţství triček, které by se shodovalo s Q bz v určitých letech, které je vypočítáno pro kaţdý rok v tabulce č.19. Bod zvratu bude opět záleţet jak na velikosti FN, tak i na velikosti VN. V případě, ţe se FN stabilizuji, tak bude potřeba se zaměřit především na sniţování VN, které se dá dosáhnout vyuţíváním mnoţstevních slev, nebo nahrazováním sortimentu levnějšími substituty, které nabízí konkurence. 39

14 Pesimisticky plánovaný vývoj zisku Pesimistický plán je sestaven za předpokladu, ţe objem prodeje bude v letech 2014-2016 klesat o 10 % ročně. V roce 2013 je předpokládaný objem prodeje 2 644 kusů triček tzn., ţe v roce 2014 objem prodeje bude 2 380 kusů, v roce 2015 bude 2 142 kusů a v roce 2016 bude prodáno 1 927 kusů triček. Objem prodeje bude hrát významnou roli v rozhodování nově objednaného mnoţství triček a potisků. V roce 2014 bude objednáno 2 500 kusů triček a potisků (2 1 000 kusů a 1 500 kusů), v roce 2015 a 2016 bude objednáno po 2 000 kusů triček a potisků (2 x 1000 kusů). V pesimistickém plánu budu vycházet z plánovaných FN z tabulky č. 18 a plánovaných VN na variabilní jednici, které jsou uvedené v tabulce č. 17. Tabulka č. 21: PLÁNOVANÝ ZISK PESIMISTICKÁ VERZE položka / plánované období 2013 2014 2015 2016 plánovaný objem prodeje za rok v ks 2 644 2 380 2 142 1 927 výrobky na skladě na začátku roku v ks 0 356 476 335 nově pořízené výrobky v ks 3 000 2 500 2 000 2 000 prům. prodejní cena v Kč za 1 ks 354 365 365 365 tržby v Kč 936 980 868 554 781 699 703 529 zisk z poskytování služeb v Kč 5 000 5 000 5 000 5 000 plánované VN + N na plat. terminál v Kč 230 062 179 474 148 959 141 536 marže v Kč 711 918 694 080 637 740 566 993 FN v Kč 704 970 647 520 647 870 647 520 celkový zisk v Kč 6 948 46 560-10 130-80 527 výrobky na skladě na konci roku v ks 356 476 335 407 ocenění skladu v Kč/ks 79,50 87,30 79,50 79,50 sklad v Kč 28 302 41 590 26 613 32 379 Zdroj: vlastní výpočet Z tabulky je vidět, ţe by se podnik v roce 2014 dostal do kladných čísel. Zisk se bude pohybovat v kladných číslech především díky tomu, ţe prodejní mnoţství je nad úrovní Q bz, které je znázorněno v tabulce č. 19. V dalších letech podnik bude ve ztrátě, protoţe se objem prodeje bude pohybovat pod úrovni Q bz, a proto plně nepokryje všechny plánované FN. 40