VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Martina Němcová. Bakalářská práce



Podobné dokumenty
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav veřejné správy a práva. Michaela Kadlecová

Organizace a marketing turismu

Cestovní ruch a lázeňství

PERSPEKTIVA VENKOVSKÉ TURISTIKY V KRAJI VYSOČINA PERSPECTIVE OF THE RURAL TOURISM AT THE REGION VYSOČINA

Itálie a Slovinsko Z Dolomit do Julských Alp na kole s možným výstupem na Mangart 2677 m

Č E S K Á Z E M Ě D Ě L S K Á U N I V E R Z I T A V P R A Z E

ZPRÁVA O STAVU A VÝVOJI NÁVŠTĚVNOSTI V DESTINACI ČESKÉ ŠVÝCARSKO, část IV.

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI. Bakalářská práce Martina Holaková

3.5 Kultura Praha kulturní metropole

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O.

KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK. Na kole

ZPRÁVA O STAVU A VÝVOJI NÁVŠTĚVNOSTI V DESTINACI ČESKÉ ŠVÝCARSKO, část II.

Úloha a význam profesních sdružení pro rozvoj oboru hotelnictví a gastronomie

ZPRÁVA O STAVU A VÝVOJI NÁVŠTĚVNOSTI V DESTINACI ČESKÉ ŠVÝCARSKO, část III.

Naši sousedé ve střední Evropě

Udržitelný rozvoj turistických služeb - STS

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu. Jindřichův Hradec. Bakalářská práce. Hedvika Nekolová

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu. Jindřichův Hradec. Diplomová práce. Markéta Kouklíková

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch

Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu

Zliv Základní informace Zliv 1421 ha obyv/km obyv/km2 Město Zliv Charakteristika

T i p y n a c y k l i s t i c k é v ý l e t y I. Z ČESKÉHO KRUMLOVA DO HOLAŠOVIC II. Z ČESKÉHO KRUMLOVA NA DÍVČÍ KÁMEN

PRŮVODCE PO STOPÁCH IR 18

Specifické formy cestovního ruchu

Monitoring návštěvníků Libereckého kraje zima 2006

Pitztal - Alpenrose - rodinné pobyty

OTEVŘETE SI PLZEŇ NABÍDKA PRO PARTNERY V CESTOVNÍM RUCHU 2016/2017

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Libín. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Hřiště Knihovna Hřbitov Ubytování

Zpracování průzkumu návštěvnosti na komunikacích Krásná - Lysá hora a Trojanovice - Pustevny

Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava. Vyhodnocení etapy zima 2006/2007

Mimo soutež web, úvodní strana. Prezentace Jiří Kopecký R3

Zliv Základní informace Zliv 1421 ha ,6 obyv/km2 Město Zliv Charakteristika

Akční plán rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov Dokument je zpracován pro období

Monitoring návštěvnosti jako nástroj udržitelnosti cestovního ruchu. Mgr. David Zahradník RNDr. Marek Banaš Ph.D.


Univerzita Pardubice Dopravní Fakulta Jana Pernera. Rozvoj cyklistické dopravy v Beskydech. Bc. Martin Gelnar

Knihovna Boženy Benešové. Informační centrum

ZPRÁVA O STAVU A VÝVOJI NÁVŠTĚVNOSTI V DESTINACI ČESKÉ ŠVÝCARSKO, část I.

Průvodce "Zadní Doubice"

HMDIS - pasport Výčapy Výčapy - Základní údaje Výčapy - Administrativa

7. CESTOVNÍ RUCH. Cykloturistika

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní

RAKOVNICKO. kalendář akcí. Kde nebudete vědět kam dřív. Rakovnicko. Kde nebudete vědět kam dřív

LEADER+ v Hornolužické krajině rybníků a vřesovišť. Krátké seznámení

2.1 Předpoklady území pro rozvoj cestovního ruchu

Analýza možnosti dotací na projektové záměry. Support project. s.r.o.

Turistický průvodce I. zajímavosti z českých hradů a zámků 2

Golf v Alpách - Nassfed - apartmány Erlenhof, Aquarena v ceně / č.8673

Časová dotace: 45 min Datum ověření:

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

TAM KDE SE POTKÁVÁ MOŘE A HORY

Průvodce "Průvodce Harrachov"

Souhrn Workshopu "Společná budoucnost 2020"

MASARYKOVA UNIVERZITA

Projekt podpory rozvoje cestovního ruchu obce Prušánky a vinné obce Nechory. Bc. Gabriela Kamenská

VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA DOMÁCÍ CESTOVNÍ RUCH SOUHRNNÁ ETAPOVÁ ZPRÁVA LÉTO 2013

Průvodce "Bělá, Jeseníky"

5 PŘÍPADOVÉ STUDIE REGIONŮ ŘEŠENÍ DISPARIT ROZVOJEM CESTOVNÍHO RUCHU

Turistika a cykloturistika lázně Ptuj - hotel Primus ****, termály v ceně / č.4821

Lyžování na Slovensku

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Analýza a potenciální možnosti rozvoje vybrané lokality cestovního ruchu. Bc. Kateřina Moždíková

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k ) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha

Příloha 1 - STRATEGICKY NADŘAZENÉ DOKUMENTY

Rozvoj cestovního ruchu na Lipensku

Výroční zpráva. Sedlická krajka výroční zpráva

SČÍTÁNÍ UŽIVATELŮ CYKLOSTEZEK NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Nádherná země s překrásným pobřežím.

Význam cestovního ruchu po stránce ekonomické

Bakalářská práce. Význam rekonstrukce zámku Vimperk pro rozvoj města v oblasti cestovního ruchu

OBŘÍ KAŇON, JEZERA I STAROBYLÝ JAZYK

PUTOVÁNÍ S LOKOMOTIVOU BEZ KOLEJÍ

Przedsiębiorczość. Podnikání

CESTOVNÍ RUCH V EVROPĚ: PRŮMYSLOVÉ DĚDICTVÍ, VENKOV A AGROTURISTIKA

Zpravodaj turistického ruchu. Jaro Úvod. Co se událo. aneb zima plná veletrhů

LeoRia s.r.o. cestovní kancelář. C eský restaurant LeoRia CHORVATSKO BULHARSKO ŠPANĚLSKO ITÁLIE

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní

Milí návštěvníci Šumavy,

Monitoring svahových pohybů v NP České Švýcarsko

1 8 bodů bodů. Celkem 30 bodů

BULHARSKO FAKULTATIVNÍ NABÍDKA.

EXPEDICE MIKROKOSMOS ANEB NAŠE CESTA PO ZÁPADNÍ EVROPĚ

Další využití expediční práce z let 2013 a 2014

Databáze CzechTourism

Výukové programy pro základní školy

Strategický plán rozvoje města Rosice pro období

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.

Církevní památky Regionu Slezská brána

Místní akční skupina Pošumaví

Analýza cestovního ruchu ve Zlínském kraji. Soňa Riegelová

Strategie rozvoje Mikroregionu Podluží. STRATEGIE ROZVOJE Mikroregionu Podluží B. SYNTÉZA

Průvodce "Horní Planá"

Nádherná země s překrásným pobřežím.

Strukturalizace výsledků šetření Příjezdový cestovní ruch do jednotlivých krajů ČR. Detailní krajská analýza Olomoucký kraj

Návrh ZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Čl. I

Souhrnné výsledky za duben až červen 2009

územní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání

Transkript:

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Martina Němcová Rozvoj potenciálu adrenalinového cestovního ruchu ve vybraných destinacích Bakalářská práce 2015

Rozvoj potenciálu adrenalinového cestovního ruchu ve vybraných destinacích Bakalářská práce Němcová Martina Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-04-23 E-mail: nmarta1312@gmail.com Praha 2015

The potentional for development of adrenalin tourism in select destination Martina Němcová The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Destination Management in Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Pavel Attle, Ph.D. Date of Submission: 2015-04-23 E-mail: nmarta1312@gmail.com Praha 2015

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Rozvoj potenciálu adrenalinového cestovního ruchu ve vybraných destinacích zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.... jméno a příjmení autora V Praze dne

Abstrakt Tématem této bakalářské práce je určení potenciálu a možného rozvoje adrenalinového cestovního ruchu v destinaci Bovec a Ticino. Teoretická část se zabývá vymezením pojmů použitých v práci a krátkému představení vybraných destinací. Praktická část se zaměřuje na analýzu z hlediska nabídky a poptávky cestovního ruchu, nabídky adrenalinového cestovního ruchu a analýzy potenciálních nevyužitých možností adrenalinového cestovního ruchu. Ve třetí části následuje shrnutí výsledků práce a vlastní návrhy pro další rozvoj adrenalinového cestovního ruchu. NĚMCOVÁ, Martina. Rozvoj potenciálu adrenalinového cestovního ruchu ve vybraných destinacích. *Bakalářská práce+ Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. Klíčová slova: Analýza poptávky a nabídky, adrenalinový cestovní ruchu, destinace cestovního ruchu, potenciál, typologie cestovního ruchu Abstract The theme of this dissertation is determination of the potential and possible development of adrenaline tourism in destinations Bovec and Ticino. The theoretical part deals with the definition of terms used in the work of and a short presentation of the selected destinations. The practical part focuses on the analysis in terms of offer and demand of tourism, offers of adrenaline tourism and analysis of potential unrealized possibilities in adrenaline tourism. In the third part follows a summary of the work and own proposals for further development of adrenaline tourism. Key words: Adrenalin tourism, Analysis of demand and supply, Destination of tourism, the potentional, tourism typology.

Obsah Úvod... 9 1 Cestovní ruch... 10 1.1Typologie cestovního ruchu... 11 1.1.1. Druhy cestovního ruchu... 11 1.1.2 Formy cestovního ruchu... 11 1.1.3 Typy cestovního ruchu... 12 1.2 Destinace cestovního ruchu... 13 1.3 Potenciál cestovního ruchu... 13 1.4 Adrenalinový cestovní ruch... 14 4 Slovinsko, oblast Bovec... 15 4.1 Historie města... 15 4.2. Popis oblasti... 15 5 Švýcarsko, oblast Ticino, Bellinzona... 15 5.1 Historie města... 15 5.2 Popis oblasti... 16 6 Analýza nabídky v dané destinaci... 16 6.1 Vymezení oblasti... 16 6.2 Přírodní faktory a předpoklady pro cestovní ruch... 16 6.3 Kulturně-historické faktory a předpoklady pro cestovní ruch... 19 6.4 Socioekonomické faktory a předpoklady cestovního ruchu... 22 6.5 Realizační faktory a předpoklady cestovního ruchu... 24 6.6 Vymezení oblasti... 26 6.7 Přírodní faktory a předpoklady pro cestovní ruch... 26 6.8 Kulturně-historické faktory a předpoklady pro cestovní ruch... 27 6.9 Socioekonomické faktory a předpoklady cestovního ruchu... 28 6.10 Realizační faktory a předpoklady cestovního ruchu... 29 7 Analýza poptávky cestovního ruchu v dané oblasti... 31 7.1 Bovec, Slovinsko... 31 7.2 Ticino, Švýcarsko... 34 8 Analýza konkurence adrenalinového cestovního ruchu v dané oblasti... 35 8.1 Bovec... 35 8.2 Ticino... 35 9 Analýza nabídky adrenalinového cestovního ruchu... 36

9.1 Bovec... 36 9.1.1 Nabídky adrenalinových aktivit... 36 9.1.2 Agentury nabízející adrenalinové sporty:... 39 9.2 Ticino, Bellinzona... 39 9.2.1 Nabídka adrenalinových aktivit... 39 9.2.2 Agentury nabízející adrenalinové sporty... 41 10 Analýza potenciálních nevyužitých možností adrenalinového cestovního ruchu... 41 10.1 Bovec... 41 10.2 Ticino... 42 11 Navrhovaná část... 42 11.1 Bovec... 42 10.2 Ticino, Bellinzona... 43 11 Závěr... 45 12 Literatura... 47 Přílohy... 49

Seznam ilustrací, tabulek a grafů Obr. 1-Věkové rozložení obyvatel v Bovci a ve Slovinsku Obr. 2-Příjezdy a přenocování hostů za roky 2013, 2014 a první čtvrtletí 2015 Obr. 3-Počet přenocování dle druhu ubytování, únor 2015 Obr.4-Počet přenocování dle národnosti turistů, únor 2015 Tab. 1: Ubytovací zařízení, Slovinsko Tab. 2: Příjezdy a přenocování turistů za roky 2008-2013 Tab. 3: Přenocování turistů, Slovinsko Tab. 4: Příjezdy turistů, Slovinsko Tab. 5: Příjezdy a přespání turistů za rok 2013, Ticino a Švýcarsko Tab. 6: Ubytovací zařízení ve Švýcarsku

Úvod Téma svojí bakalářské práce jsem si vybrala především na základně vlastní angažovanosti v adrenalinovém cestovním ruchu a osobnímu vztahu ke všem adrenalinovým aktivitám. Všechny vybrané destinace jsem navštívila a v obou jsem měla možnost zúčastnit se adrenalinových aktivit. Také bych tímto směrem ráda pokračovala z profesního hlediska. Cílem této práce je pokusit se zjistit úroveň rozvoje adrenalinového cestovního ruchu ve vybraných destinacích a výši jejich potenciálu v oboru adrenalinového cestovního ruchu. Tyto podklady se můžou stát stavebním kamenem pro cestovní kanceláře, které hledají místo na trhu, pro začínající firmy s nabídkami adrenalinových aktivit nebo pro soukromé podnikatele se zájmy v adrenalinovém cestovním ruchu. Ve své práci se zaměřím na dvě vybrané oblasti. Každá má adrenalinový cestovní ruch na jiné úrovni rozvoje. Mají rozdílné možnosti v rámci ubytování, stravování i dalších služeb. Práce by měla odpovědět na otázky, zda je adrenalinový cestovní ruch pro tyto destinace možným klíčovým produktem a jestli má reálnou možnost pro další rozvoj. V teoretické části vymezím pojmy jako je cestovní ruch, adrenalinový cestovní ruch, destinace cestovního ruch a potenciál cestovního ruchu. Tyto pojmy upřesním a dále rozložím na jednotlivé kapitoly pro lepší pochopení. V praktické části krátce představím vybrané destinace, kterými jsou Bovec a Ticino, vytvořím analýzu poptávky a nabídky cestovního ruchu v těchto vymezených oblastech. Dále se pokusím sestavit analýzu konkurence a analýzu nevyužitých potenciálních možností adrenalinového cestovního ruchu. V této části budu nejvíce pracovat se statistickými údaji pro správnou a kompletní zprávu o obou oblastech. V navrhované části se na základě zjištěných dat a výsledků pokusím přijít s vlastním řešením rozvoje potenciálu adrenalinového cestovního ruchu v daných destinacích. V práci použiji funkčně-chronologickou metodu tedy Mariotovu metodu, analýzu oblasti analýzu nabídky a poptávky cestovního ruchu v dané oblasti. Využívám také analýzu konkurence adrenalinového cestovního ruchu a deskripci obou destinací. Důležitými zdroji při získávání podkladů pro tuto práci mi byli především stránky statistických úřadů každé oblasti včetně eurostatu, informační centra každé oblasti a vydané publikace na téma cestovní ruch či spojené s adrenalinovými aktivitami, jejichž seznam je uvedený v závěru práce. Hypotéza č.1: Předpokládám zvyšující se zájem adrenalinového cestovního ruchu ve světě. 9

Hypotéze č.2: Obě destinace mají vysoký potenciál rozvoje adrenalinového cestovního ruchu. 1 Cestovní ruch Cestovní ruch můžeme definovat jako soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pokud s pobytem není spojeno trvalé usazení a vykonávání výdělečné činnosti [8]. Od té doby, co začal člověk cestovat za obživou či za teplem, můžeme mluvit o cestovním ruchu. Od té doby se ovšem cestovní ruch posunul mnohem dále. Stalo se z něj velmi atraktivní odvětví, poskytující práci více než 100 miliónům lidí po celém světě (WTO). Většina z lidí má alespoň malé tušení, co vlastně znamená cestovní ruchu a jaké aktivity jsou k němu přidružené. Avšak cestovní ruchu je stále se měnící a vyvíjejícím odvětvím. Proto vyšlo velké množství publikací a knih, díky kterým se podařilo cestovní ruchu zformovat do několika druhů, forem a typů. Jejich charakteristika pomáhá v orientaci složitého komplexu cestovního ruchu. Ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu se setkáme i s popisem, že cestovní ruch vždy zahrnuje cestování, ale ne každé cestování je cestovním ruchem. Cestovní ruch zahrnuje rekreaci, ale ne každá rekreace je cestovním ruchem. Cestovní ruch se uskutečňuje ve volném čase, ale ne celý volný čas je věnován cestovnímu ruchu. Cestovní ruch je také důležitým ukazatelem životní úrovně obyvatelstva a nedílnou součástí světové ekonomiky. Přispěním cestovního ruchu se zvyšuje ekonomická stránka oblastí (například tvoří pracovní místa), zachovává se nehmotné bohatství a díky rozvoji trvale udržitelného cestovního ruchu se i zlepšuje a stabilizuje životní prostředí. Naopak může mít cestovní ruchu i negativní dopady na destinace. Z hlediska životního prostředí (nutnost infrastruktury, neúměrná návštěvnost) a změny v kultuře daných lidí (příkladem může být cestování za původními obyvateli Afriky, kde již skutečné nehmotné kulturní dědictví skoro nenalezneme). Usnadněním orientace v cestovním ruchu může být i jeho rozdělení do dvou skupin. První skupina v sobě shromažďuje aktivity turistů cestujících do cizích destinací. Druhou skupinu tvoří cestovní ruch jako hospodářské odvětví (zaměňované často za průmysl cestovního ruchu ), které je hromadně nazýváno turismus. 10

1.1Typologie cestovního ruchu Jedná se o soubor vztahů a jevů souvisejících s cestováním a pobytem osob. Účelem tohoto členění je systematická charakteristika cestovního ruchu. Rozlišujeme druhy, formy a typy cestovního ruchu. Jelikož je cestovní ruchu dynamicky se vyvíjející odvětví, stále se objevují nové druhy, formy i typy cestovního ruchu. 1.1.1. Druhy cestovního ruchu Vybírají se zde především vnější faktory, kterými jsou geografické, ekonomické, společenské a další podmínky. Druhy cestovního ruchu můžeme rozdělit do několika skupin: Dle místa realizace Dle původu účastníků Dle vztahu k platební bilanci Dle počtu účastníků Dle délky trvání Dle způsobu zabezpečení Dle způsobu financování 1.1.2 Formy cestovního ruchu Hlavním kritériem pro výběr forem cestovního ruchu je motivace návštěvníků. Zabývají se charakterem trávení jejich času. Můžeme sem zařadit formy rekreační, kulturní, společenské, sportovní, ekonomické a specifické. Rekreační cestovní ruch Cílem rekreačního cestovního ruchu je regenerace fyzická i psychická. Účastní se jí největší část obyvatelstva. Patří sem příměstská rekreace, chataření a chalupaření (specialita České republiky) a případně i lázeňský cestovní ruch. Kulturně-poznávací cestovní ruch Účelem této formy cestovního ruchu je poznávání jiných kultur a jejich tradic, zvyků, náboženství a také způsobu života. Dále můžeme tuto formu ještě rozdělit na vzdělávací cestovní ruch (získávání znalostí) a náboženských cestovní ruchu (návštěva památek souvisejících s náboženstvím a účast na náboženských obřadech a poutích). 11

Společensky orientovaný cestovní ruch Hlavní motivací je určitě společenské setkávání lidí. Řadíme sem i klubový cestovní ruch, který se uskutečňuje v rámci skupin se společnými zálibami či zájmy. Sportovní cestovní ruch Spojen se sportovní činností. Máme dva druhy sportovního cestovního ruchu a to aktivně orientovaný sportovní cestovní ruch zaměřený na pobyty se sportovní náplní s cílem prohlubovat zdraví a výkonnost. Patří sem především turistiky. Druhý je pasivně orientovaný sportovní cestovního ruchu, který je založen na pasivní účastni na sportovních akcích (fanoušci, příznivci sportovních klubů). Ekonomicky orientovaný cestovní ruch Spojen s ekonomickými aktivitami v pracovní době účastníka cestovního ruchu. Patří sem obchodní cestovní ruch (služební cesty), kongresový cestovní ruch (účast na odborných a vědeckých kongresech, konferencích či seminářích), cestovní ruch veletrhů a výstav, incentivní cestovní ruch (stimulace pracovního výkonu, setkání pracovníků, odměna). Specificky orientovaný cestovní ruch Tato forma v sobě kombinuje několik motivů cestovního ruchu. Řadíme sem nákupní cestovní ruch (nákup předmětů spojených s danou destinací), politický cestovní ruch, vojenský cestovní ruch a další. Lázeňsko-léčebná forma cestovního ruchu Do této formy spadají rekreační a léčebné pobyty v lázních. Seniorská forma cestovního ruchu Ve světě se stále zvyšuje poptávka po této formě cestovního ruchu. Ze seniorů se stává velmi atraktivní skupina turistů. 1.1.3 Typy cestovního ruchu Jedná se o soubor aktivit cestovního ruchu, které mají danou podobu a charakter. Navazují na motivaci účastníků (druhy cestovního ruchu). Typy cestovního ruchu jsou přímo využitelné při tvorbě produktů cestovního ruchu. Cestovní ruch je neustále se měnícím a vyvíjejícím odvětvím, taktéž neustále vznikají i nové typy cestovního ruchu, proto je těžké stále přepisovat a dokumentovat všechny další typy. 12

Mezi ty hlavní typy cestovního ruchu patří aktivní cestovní ruchu, incentivní cestovní ruch, poznávací cestovní ruchu, venkovský cestovní ruch, veletržní a kongresový cestovní ruch, lázeňský a rekreační cestovní ruch. 1.2 Destinace cestovního ruchu Destinací se nazývá, dle WTO a dalších autorů, určitý geografický prostor (stát, region či místo), jež si turista (návštěvník) vybírá jako svůj cíl cesty 21. Představuje místo s určitou mírou atraktivit a také s nimi spojenými službami a zařízeními cestovního ruchu (např. možnosti ubytování a stravování), které si účastník cestovního ruchu nebo také skupina vybírá pro svou návštěvu. Výkladový slovník cestovního ruchu charakterizuje pojem destinace cestovního ruchu v užším smyslu jako cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu a v širším smyslu země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků [16]. Pro zahraniční návštěvníky je, podle uvedeného slovníku, destinací buď celá navštívená země, nebo její některý region, případně město. Z tohoto hlediska bývá území rozděleno do turisticky, historicky nebo administrativně kompaktních destinací s tvorbou a propagací společného turistického produktu a případně i zpracováním statistik cestovního ruchu. Z pohledu marketingu je takto specifikovaná destinace brána spíše jako svazek několika služeb v určitém místě nebo oblasti, jejichž poskytování je v návaznosti na potenciál cestovního ruchu, tedy atraktivity, místa nebo oblasti. Tyto atraktivity představují podstatu destinace a hlavní motivační stimul turistické návštěvnosti destinace. Destinace cestovního ruchu jsou vzájemně si konkurující prostorové jednotky, samostatně řízené managementem a prodávané prostřednictvím marketingu. V destinačním managementu je za nejmenší prostorovou jednotku považován rezort *14]. 1.3 Potenciál cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu je chápán jako formalizovaný výsledek zhodnocení co možná komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu. *2] 13

Můžeme jej vyjádřit také několika faktory a předpoklady. Např. přírodní atraktivity, kultura, památky, ubytování, stravování a doprava. Ale jako další mezi ně patří i fungování státu. Ten se na organizaci cestovního ruchu podílí především řízením a plánování. Z následného hodnocení výsledků potenciálu cestovního ruchu se získává přehled o územních rozdílech v rozvojových podmínkách. Využívají je především orgány veřejné správy. K zhodnocení všech faktorů a předpokladů lze využít několik metod. Následující výpis se řídí Funkčně-chronologickou metodou dle P. Mariota. Přírodní faktory a předpoklady pro cestovní ruch Přírodní rekreační potenciál tedy využitelnost přírodních zdrojů a podmínek pro cestovní ruch. Je to souhrn několika rozhodujících lokalizačních faktorů, kterými jsou reliéf, klimatické poměry, vodstvo, rostlinstvo a živočišstvo. Kulturně-historické faktory a předpoklady pro cestovní ruch Jedná se o atraktivity vzniklé tvořivou činností člověka ať z historie či ze současnosti. Jsou součástí potenciálu krajiny a svojí hodnotou lákají daný okruh návštěvníků. Rozlišujeme několik druhů těchto aktivit. Např. Kulturně-historické památky, kulturní zařízení, kulturní akce a sportovní akce. Socioekonomické faktory a předpoklady cestovního ruchu Potenciál rekreativity obyvatelstva. Jedná se o předpoklady, u nichž začíná rekreační a turistická činnost. Spadají sem demografické faktory, urbanizační faktory, ekonomické faktory, sociálně-kulturní a sociálně-politické podmínky. Realizační faktory a předpoklady cestovního ruchu Tato skupina faktorů a předpokladů spojuje centra zájmů o cestovní ruch a rekreaci a oblasti cestovního ruchu a rekreace. Umožňuje uskutečnění jednotlivých forem cestovního ruchu. Hlavními prostředky k realizaci jsou komunikační předpoklady a základní a doprovodná infrastruktura cestovního ruchu. 1.4 Adrenalinový cestovní ruch V několika posledních letech je trendem v cestovním ruchu dobrodružná dovolená s prvky adrenalinu. Takovéto dovolené spadají pod zážitkový cestovní ruch a zvyšující se zájem o nahrazuje klasické organizované zážitky. Turisté projevují neustále vzrůstající zájem o zážitky. Jedná se především o množství, ale také o intenzitu zážitku. Zde začíná růst poptávka po adrenalinovém cestovním ruchu (v mnoha publikacích označován také jako dobrodružný cestovní ruch). Aktivitami, které můžeme zahrnout do adrenalinového 14

cestovního ruchu, jsou zpravidla horolezectví, vysokohorská turistika, ferraty (železná cesta), a také některé extrémní a adrenalinové sporty (canyoning, paragliding a další). Adrenalinový sport je definován jako sport s určitou mírou rizika a vlivu na vegetativní nervovou soustavu [16]. 4 Slovinsko, oblast Bovec 4.1 Historie města Bovec je místo s bohatou a pestrobarevnou historií. Mezi nejvýznamnější historické události patří Napoleonovo tažení napříč obvodů a události v první světové válce, které popsal v Rozloučení se zbraněmi slavný spisovatel Ernest Hemingway. Díky bojům mezi Itálií a Rakousko-Uherskem najdeme v okolí Bovce nespočet opevnění, umělých jeskyní, příkopů, zbytků vojenské techniky a hřbitovů. Tato míst jsou spojena v chodník míru jako připomenutí války. 4.2. Popis oblasti Bovec se nachází v údolí řeky Soče. Nalezneme zde zachovalou přírodu, tajemné a jedinečné přírodní úkazy a krásy Triglavského národního parku. Toto městečko je malou horskou perlou Slovinska. Je obklopené vysokými vrcholky Julských Alp a skrývá v sobě přírodní úkazy smaragdové řeky Soče. I přes svoji velikost nabízí desítky různých sportovních aktivit, nepřebernou škálu historický památek a mnoho pohledů do minulosti ať na kulturních akcích nebo při pohledu do místní kuchyně. Přesto že stejně jako Ticino sousedí přímo s Itálií, nesetkáme se zde s tak velkým italským vlivem jako v Ticinu. Odpovědí můžou být historické události mezi těmito zeměmi. 5 Švýcarsko, oblast Ticino, Bellinzona 5.1 Historie města Území Bellinzony bylo obsazeno již v období neolitu (mladší doba kamenná, zhruba 8000 5000 př. n. l.). Vždy bylo obýváno pro svůj geografický význam v blízkosti Alp. Spolu s několika alpskými průsmyky, včetně průsmyků Nufenen, St. Gotthard, Lukmanier, San Bernardino a Poebene tvořili klíčové obchodní centrum. Ale právě díky této strategické pozici bylo často obléháno. Proto postupem času vzniklo pevné opevnění celého města a 15

dalo vzniknout třem hradům, které můžeme nyní obdivovat a dalším nyní již historickým památkám ve městě i v jeho okolí. 5.2 Popis oblasti Kanton Ticino je nejjižnější švýcarský kanton (sousedí s Itálií). Rozděluje se na 8 okresů, má 195 obcí seskupených do 38 krajů. Úředním jazykem na území kantonu je Italština. Výjimkou je pouze walserská obec Bosco/Gurin, kde je úředním jazykem také Němčina. Kanton svým územím zcela obklopuje italskou enklávu Campione d Italia. Společně s oblastmi kantonu Graubünden vytváří tzv. Svizzera Italiana (italsky mluvící Švýcarsko). Lombarské dialekty (Ticinese) jsou zde, zejména v údolích, stále hodně rozšířené, nemají už však oficiální status. Metropolí kantonu je Bellinzona (45. největší švýcarské město, počet obyvatel 17 363, unikátní památka UNESCO, každoročně pořádaný Karneval Rabadan, nachází se v průsmyku Monte Ceneri). V této oblasti najdeme spojení italské přívětivosti a švýcarských tradic a přesnosti. Kanton je pojmenován podle řeky Ticino, která údolím kantonu protéká. Průsmyk, kterým protéká, se jmenuje Monte Ceneri a dělí kanton na dvě části (Hornatou Sopraceneri a Sottoceneri). 6 Analýza nabídky v dané destinaci 6.1 Vymezení oblasti Bovec Republika Slovinsko je tvořena dvanácti regiony. Město Bovec se nachází v okrese Bovec a ten spadá pod NUTS 3 Goricky kraj. Tento region sousedí přímo s Itálií a na Slovinské straně sousedí s dalšími čtyřmi regiony. Gorenjsky kraj, Středoslovisnký kraj, Notranjskokrasový kraj a Pobřežně-krasový kraj (Přímoří). Město se nachází ve výšce 460 m. n. m. 6.2 Přírodní faktory a předpoklady pro cestovní ruch Oblast Bovec se nachází v Triglavském národním parku, rozprostírajícím se podél řeky Soče až k nejvyšší hoře Slovinska Triglavu. Vodstvo Bovec je plný řek a potoků, díky kterým zde vzniklo množství jeskynních systémů, kaňonů, vodopádů a dalších přírodních atraktivit. 16

Řeky Soča, Koritnica, Učja Potoky Glijun, Nemčlja, Mangartski, Fratarica, Predelica, Gorejca, Kaludrica,Šunik v Bavšici, Šunik v Lepeni, Lepenjica, Vrsnica, Mlinarica, Krajcarica, Suhi, Kloma, Limarica, Beli, Sušec, Globuski, Slatenik Vodopády Boka, Virje Jeskyně Srnica, Jeskynní systém Malá Boka, Čehi 2, další jeskyně v Kaninsku (Skalarjevo brezno, Renejevo brezno, Brezno pod velbom, Vrtoglavica ) a Rombonsku (Črnelsko brezno, Vandim, Brezno Hudi Vršič), další jeskyně v Bovci (Brezno pod Čelom, Jalovčevo okno v Hornově jeskyni, Jeskyně pri Štolnu, Golobaršček ali Jama při Kalu,Mangartska jeskyně pod Rdečo Skalo) Jezera Krnsko jezero, Dupeljsko jezero, Kriška jezera Reliéf Do oblasti zasahují Julské Alpy, nalezeme zde tedy velké množství horských vrcholků. Samotné město Bovec se rozkládá v nížině, která je těmito horami obklopená. Horské vrcholy Triglav (2864 m. n. m.), Vršič (1611 m. n. m.) Kriški podi (nad 2000 m. n. m.) Mangartské Sedlo (2055 m. n. m.) Mangart (2679 m. n. m.), Rombon (2208 m. n. m.), Loška stěna (nad 2000 m. n. m.) Svinjak (1653 m. n. m.) Jalovec (2645 m. n. m.) Flora a fauna a přírodní atraktivity Flora a fauna odpovídá podnebí. Nejzajímavější ukázky flory nalezneme v botanické zahradě Alpinum Juliana, která je jedinou botanickou zahradou ve Slovinsku v přírodním prostředí. Jedná se o chráněný přírodní poklad národního významu. Vodní ráj Šunik - Krásná koutek nedotčené přírody v Triglavském národním parku. Těsně před soutokem s potokem Šumnik, Lepenjica vytvořila 100m soutěskou s krásně zelenými bazény položenými v hloubce až 10 m. Je zde několik lávek překračující bazény a vodopády. Oblíbená přírodní turistická atrakce. 17

Mala Korita na Soči - těsně před soutokem s potokem Vrsnica, Soča vytvořila 100m dlouhou a 6 m hlubokou soutěskou, která je jen 1 m široká v nejužším místě. Tento přírodní úkaz je důležitým přírodním pokladem NP Triglav. Velika Korita na Soča Tato divoká soutěska je jedním z nejkrásnějších přírodních památek na Soči a významný přírodní poklad v NP Triglav. Krásně vymletá soutěska je 750 m. dlouhá, jen pár metrů široká a 15 m hluboká. Také se v ní nacházejí tajemné smaragdové bazény. Na konci soutěsky je možné přijít se podívat na vodu padající do velkého bazénu. Korita v Soči v Kršovec - V blízkosti Golobar potoka, kde Bovecká pánev prochází národním parkem Triglav, Soča vyřezávané soutěsku 150 m dlouhou a jen pár metrů širokou. Tyrkysová voda zde omílá bílé skály a vytváří krásná zákoutí. Soutěska je velmi těžko splavná. Je povolena pouze jízda na kajaku. Pramen Soči - Jeden z nejkrásnějších krasových pramenů v Julských Alpách má svůj počátek v jeskyni s podzemním jezerem. Již zde má voda svojí typickou tyrkysovou barvu. K tomuto jezeru vede těžší zajištěná cesta s nádhernými okolními scenériemi. Nemčlja soutěska - Nemčlja potok zde vytvořil bazény, vodopády a propadliště. Jeho nejvyšší vodopád, Veliki slap Nemčlje (18 m), zároveň přirozený most, je jedním z nejdůležitějších přírodních památek v NP Triglav. V dolní části rokle asi 200 m před soutokem s Koritnicou je soutěska 28 m hluboká. Korita Kluže v blízkosti pevnosti Kluž vznikla kilometr dlouhý kaňon, zužující se do propasti, která je jen pár metrů široká, 70 m hluboká a asi 200 m dlouhá. Korita Kluže je důležitým strategickým bodem, který byl používán již od 15. století jako pozorovatelna na Boveckém povodí. Prestreljeniško okno přírodní okno v horách Kanin na slovinsko-italské hranici vzniklo rozpadem horské stěny Prestreljenik (2499 m). Měření 10 m x 7,5 m. Toto přírodní okno je oblíbenou destinací pro milovníky přírodních památek a hor. Klimatické poměry Podnebí v oblasti Bovce je sub-středomořské, Alpské a mírně kontinentální. Léta v údolí jsou příjemně teplá, zatímco zimy bývají mírné ve srovnání s jinými destinací v Julských Alpách. Hory Kanin mají nejvyšší srážky ve Slovinsku, většinou ve formě sněhu od listopadu do března. Průměrná roční teplota venkovního vzduchu v obci Bovec je 11 C, 18

průměrná letní teplota (červenec, srpen) je 19,5 C a průměrná zimní teplota (prosinec, leden) je -0.5 C. Průměr srážek: kolem 3000 mm (3213 mm v roce 2010). Průměrná relativní vlhkost vzduchu: 77%. Převládající vítr: severovýchod. 6.3 Kulturně-historické faktory a předpoklady pro cestovní ruch Kulturně-historické památky Kostely Mezi hlavní kulturně historické památky v oblasti jistě patří kostely. Z nich nejznámějšími jsou kostel sv. Ulricha, kostel sv. Leonarda, kostel Panny Marie v Polje, kostel sv. Štěpána a kostel Panny Marie Loretánské. Monumenty V oblasti Bovec se nachází velký počet kulturních památek. Mnohé z nich znázorňují slavné události z nedávné historie, bitevní scény z první a druhé světové války, jakož i události z 19. století. Ty nejvýznamnější nich jsou: Vojenský hřbitov u Soče, Pamětní deska horských vůdců, Monument a vojenský hřbitov ve vesnici Log pod Mangartom, Opevnění a památník na řece Predel, Vojenský hřbitov v Trentu, Vojenský hřbitov v Bovci, Památník padlých na Golobarské pláni, Památník Dr. Juliuse Kugy, Památník v obci Strmec, Pevnost Kluže (Tento majestátní pevnost nad Koritnica propasti, je jedním z nejnavštěvovanějších kulturních památek v údolí Soči. Je významnou památkou na obranu před nájezdy Turků, Napoleonovy armády a útoky během první světové války), Pevnost Hermann, Lanovka Golobar, Štola ve vesnici Log pod Mangartom, Matija Komac s včelín Kulturní zařízení Muzea Stergulc House Stories, Private museum collections, The Čelo open-air museum (650 m), The Ravelnik open-air museum, The Trenta Lodge Kulturní akce Farmářské trhy Tato tradiční folklórní akce, která je každoročně organizována v Čezsoča od roku 1985, přiláká k zábavě mnoho návštěvníků a také se zde scházejí závodníci z celého Slovinska. Týmy těchto závodníků soutěží v humorných verzích zemědělské práce, které slouží také jako způsob, jak zachovat zvyky a tradice této oblasti. V Čezsoča dialektu jsou zde vypsány 19

některé hry: Čištění a dělání drapáků (což jsou stohy sena), sbírání brambor, dělání moštu (z jablek). Akce je také skvělou příležitostí ochutnat tradiční kuchyni. Pořádá jí Sdružení cestovního ruchu a Čeysoča obvykle probíhá třetí sobotu v červenci. Bovecký den Další tradiční folklórní akce konaná každé léto v centru města Bovec. V tento den náměstí Bovce ožije stánky s domácími surovinami, domácími produkty a ukázkou tradičních řemesel. Nechybí zde ani tvůrčí dílna pro děti a večerní koncert. Akci pořádá Sdružení cestovního ruchu Bovec, koná se na začátku července. Vstupné zdarma Trenta Fair Tradiční folklorní akce v Tretu, kde mají místní farmáři a řemeslníci příležitost předvést své vlastní produkty. Místní produkty jsou zde ke koupi či k ochutnávce. Program zahrnuje živou hudbu, pastýřské hry a další zábavu, které zachovávají nehmotné dědictví údolí Trenta. Akci pořádá Soča-Trenta Sdružení cestovního ruchu. Odehrává se v průběhu několka dní a to většinou na konci července. Bramborová noc Folklór a zábavní akce, pojmenovaná podle čompe (brambory), poskytuje vynikající příležitost pro místní producenty, předvést své umění a také pro setkání lidí se zájmem o místní dědictví. Centrum Bovce slouží při této slavnosti jako místo pro tanec, divadlo a hudební vystoupení místních skupin a kapel, jež udržují v paměti živý obraz minulosti a významně přispívají k zachování místního kulturního dědictví. Akce je známá pro nabízení typické místní speciality, jako je frika (miska brambor, sýra a s pancettou), pokrmy z brambor, Bovecký sýr a bramborová pizza. Bramborovou noc pořádá Bovec Sdružení cestovního ruchu a koná se zpravidla v srpnu. Vstupné je zdarma. EDEN V roce 2008 Údolí Soči získalo ocenění EDEN. Jedná se o udělení značky Evropská turistická destinace nejvyšší kvality. Tento projekt je zaměřený na trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu v Evropské unii a právě toho Údolí Soči dosáhlo. Mezinárodní hudební festival v Trentu Akce sponzorovaná Vienna Philharmonic se zaměřuje na nejnadanější studenty hudebních škol z celého světa a dává jim možnost setkat se a zahrát nejznámější skladby pod širým nebem. Festival se koná v Trentu. 20

Mezinárodní folklorní festival Festival pořádá Folklorní skupina Bc a koná se každoročně na konci června. BOFF Bovec outdoor film festival Mezinárodní filmový festival zaměřený především na filmy o sportu, přírodě a ekologii. Na programu festivalu jsou také přednášky, diskuze a výstavy. Pořadatelem je Sportovní asociace Drča. Akce se koná na konci prosince. Festival sněžných soch Na tento festival se zde scházejí umělci z různých zemí a vytvářejí obrovské sněhové sochy, které každoročně zaplní celé náměstí neuvěřitelnými obrazci. Akce se koná v lednu a buď ve městě Bovec nebo v lyžařském středisku Kanin-Sella Nevea. Pořádá jej organizace En Hec d.o.o. Karneval Masopustní průvod tradičně zaměřený na zahnání zimy začíná ve vesnici Log pod Mangartom a pokračuje dále do Bovce. Vyvrcholením akce je spálení karnevalového krále (většinou slaměný panák). Karneval organizuje Sdružení cestovního ruchu Bovec. Ekopust Každý rok po skončení turistické sezóny začíná akce na vyčištění a ozdravení Soči a jejího okolí. Díky této akci je oblast Bovec stále obklopená krásnou a čistou přírodou. Pomocné sdružení pořádá Rafting klub Soča. Tradičně se koná v říjnu. Silvestrovské oslavy Nového roku Na této akci se spojí oslavy Nového roku se zimními sporty a s krásnou Alpskou přírodou. Každý rok zde vystoupí dvě kapely, které lákají tisíce diváků. Akci pořádá Místní sdružení cestovního ruchu. Sportovní akce Cyklo jízda na Mangart Jízda začíná ve vesnici Log pod Mangartom (637 m. n. m.) a cíl je horský průsmyk Mangartské sedlo (2035 m. n. m.). Jedná se o 1398 metrů převýšení. Trať je dlouhá 17,5 Km. Mnoho cyklistů cestu jezdí na čas a současným rekordem je obdivuhodných 56 minut a 3 sekundy. Akce se pořádá v srpnu Sportovní asociací. Bovecký běh Trať začíná na letišti v blízkosti Bovce a závodníci mají na výběr ze dvou délek tratí. Akci pořádá Bovecká běžecká asociace na konci dubna. 21

Velká cena Bovce (běh) Soutěže se většinou účastní i špičkový běžci Slovinska i zahraničí. Pořadatelem je také Bovecká běžecká asociace. Nehmotné kulturní bohatství Chování ovcí a koz, Bovcké sýry, Včelařství, Mera a společnost, lov, rybolov, průvodcování, lidé a dřevo, hornictví, Bovecký dialekt, příběhy a vyprávění, domácí jména, označení (Stáda ovcí pasoucí se na travnatých polích a pláních museli nést celou řadu symbolů na uších. Označení, jako jsou tyto byly vždy použity zemědělci k označení vlastního stáda pasoucích se v komunitách). 6.4 Socioekonomické faktory a předpoklady cestovního ruchu Demografické faktory Obr. 1-Věkové rozložení obyvatel v Bovci a ve Slovinsku Zdroj http://www.stat.si/obcine/vsebina.aspx?leto=2010&id=10 Z obrázku č. 1 jasně vyplývá věkové rozložení mužů a žen ve Slovinsku a ve městě Bovec, z nich je nejvíce zastoupenou skupinou věková kategorie 50-60let. Průměrný věk je v oblasti 44,7 let, což je vyšší věk než v celém Slovinsku. Rozdělení věkových kategorií mezi obyvatel obce je: 22

Na 100 osob ve věku 0-14 let zde žije 178 osob ve věku 65 a více let. Tento poměr ukazuje, že hodnota indexu věku pro tuto obec je vyšší než hodnota tohoto indexu pro celou zemi (to je 118). To také ukazuje, že průměrný věk obyvatel kraje roste rychleji, než je průměr ve Slovinsku. Údaje podle pohlaví ukazují, že index stárnutí pro ženy všech slovinských obcí je vyšší než index stárnutí pro muže. V obci byl - stejně jako ve většině slovinských obcí větší počet žen ve věku 65 let a více, bylo více těch, kteří byli ve věku 15 let a méně. U mužů to bylo stejné. Nachází se zde tedy více starobních lidí než mladých lidí (stejné jako v celém Slovinsku). Urbanizační faktory Počet obyvatel Bovce činí 3 175 z toho počet mužů je 1 563 a počet žen je 1 612. Velikost Bovce je 367 Km 2. Město Bovec tvoří přirozené centrum oblasti, osady zde byly zakládány již v době 7. století před naším letopočtem. Nenásilná urbanizace probíhá právě v této oblasti, ve které je soustředěné vše potřebné pro život člověka. Ekonomické faktory Ekonomické aktivní obyvatelstvo činí 1 349 obyvatel. Průměrná hrubá měsíční mzda na jednoho zaměstnance v EUR je 1 144, 65. Počet registrovaných nezaměstnaných čítá 87 osob. Počet osob samostatně výdělečně činných je 171. Počet zaměstnanců je v celkové výši 994 obyvatel. HDP Slovinska tvoří 47,99 miliard USD. Údaje jsou z roku 2013. HDP na jednoho obyvatele je 23 289, 34 USD. Údaje jsou opět z roku 2013. Sociálně-kulturní a sociálně-politické podmínky Ve Slovinsku je hlavním představitelem prezident (Borut Pahor). Dalšími orgány jsou parlament a vláda. Moc soudní zde zastupují Ústavní soud, Nejvyšší soud. Další soudy (vrchní soudy a Vyšší pracovní a sociální soud) spadají pod Nejvyšší soud. Také zde existuje více stranický systém. Slovinsko je členem Evropské Unie, Evropské měnové unie, OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) a je také v Schengenském prostoru, což připouští rozvinutí cestovního ruchu. 23

6.5 Realizační faktory a předpoklady cestovního ruchu Základní a doprovodná infrastruktura cestovního ruchu Doprava Bovec je malé městečko s 1 612 obyvateli. Přesto má autobusové spojení s blízkými městy (Kobarid, Kamno, Most na Soči). Nachází se zde hlavní silnice spojující Rakousko, Itálii a Bovec. Nejbližším velkým městem je Kobarid (20 Km), Tarvisio (Itálie, 30 Km, napojení na dálnici E55), Villach (Rakousko, 60 Km). Také zde nalezneme Letiště Bovec. Dopravní podnik Kovi, Joffitours d. o. o., Sport center Bovec, Bovec rafting team, Transport Vasja Mrakič s. p. Ubytovací zařízení Oblast Bovce je známým a velmi navštěvovaným turistickým centrem. Jezdí sem nemálo zahraničních turistů, kteří zde naleznou zachovalou přírodu, mnoho kulturních i přírodních atraktivit a nabízí se jim zde nespočet druhů různých aktivit. S velkou návštěvností je spojená i nutnost ubytovacích a stravovacích zařízení. Nalezneme zde: Hotely (4 Hotel Dobra Vila, Hotel Alp, Hotel Mangart Bovec, Sanje ob Soči) Hotelový komplex Hotel resort Pristava Lepena Motel (Motel Encijan) Penzion a ubytování (Penzion Boka, Penzion a ubytování Stari Kovač, Penzion Kamp Klin, Penzion Andrejc, Ubytování Hedvika, Ubytování Matinov Hram, Ubytování Mangrt, Ubytování Vančar, ) Apartmány (108 možností apartmánů) + Apartments Kaninska vas Soukromé ubytování (16) Letní domy (18) Kempy (12) +kemp pro karavany Horské bydlení (9) Turistické farmy (4) 24

Tab. 1: Ubytovací zařízení, Slovinsko 2007 2008 2009 2010 2011 Hotely, apod. zařízení 396 654 667 647 648 Další ubyt. Zařízení 423 334 333 348 349 Zdroj: Vlastní zpracování podle Eurostatu Z údajů Eurostatu v tabulce č. 1 vidíme nestálý vývoj počtu ubytovacích zařízení v celém Slovinsku. Ubytovací zařízení jsou závislá na ekonomické situaci státu a také na poptávce. Cestovní ruch je velmi se měnícím odvětvím, a proto jsou i počty ubytovacích zařízení kolísající. Stravovací zařízení Celkový počet stravovacích zařízení v oblasti je 12: Hotel Mangart Bovec, Motel Encijan, Kavarna, Pension Kamp Klin, Gostišče Mangrt, Bar Remont, Gostišče Vančar, Gostilna při Mostu, Inn Metoja, Motel Encijan, Gostišče Mangrt, Mercator supermarket. Gastronomie v Bovci - místní kuchyně má dlouhou tradici a recepty zde přinášejí jídla stejná již po generace. Jelikož má tato oblast dlouho tradici v chování koz a ovcí, najdeme v jídelníčku pestrý výběr nejlepších sýrů a mléčných výrobků. Mezi slavná tradiční jídla patří Čompe an skuta, frika, lahodné Bovecké či Trentské krafi nebo Bovecké sýry proslulé a vysoce ceněné po mnoho staletí. Př. recept Čompe: Tento tradiční, originální pokrm se připraví z čompe (vařené ve slupce brambory) a slaného ovčího tvarohu. Někteří lidé také přidávají pár plátků Boveckého ovčího sýru. Čompe an skuta je jednoduché, ale populární slovinské jídlo. Obchodní služby Většinu obchodů nalezneme právě v centru Bovce. Nachází se zde lékárna Bovec, květinářství Amak, Řemeslná výroba Making, šperky Kebonita. Sportovně-rekreační zařízení V oblasti se nachází množství sportovně-rekreačních zařízení. Z nich je možné jmenovat: Prijon sport centrum, Sportovní asociace DRČA, Masážní salon Effleurage, realitní kancelář Joffitours, dílna Módního oblečení, BeeHappy firma zaměřená na včelařství, služby: návštěva včelínů, aromatherapie, apitherapie, prodej včelích produktů, balíčky (ubytování, stravování, wellnes, půjčení auta) a Bovec Turistické informační centrum. 25

Sportovně-rekreační služby Většinou najdeme v oblasti velkou nabídku outdoorových sportů. Jejich rozdělení se dělí nejčastěji podle ročních období. Zimní sporty, mezi které patří lyžování, ledolezení, organizované sáňkování, tůry na sněžnicích, běh na lyžích, skialpinismus a bruslení. Vodní sporty zahrnují kajak, rafting, hydrospeed, canyoning. Bovec se nachází v blízkosti Julských Alp. Nedotčená příroda národního parku Triglav a osvěžující řeka Soča, dělá z Bovce jednu z nejkrásnějších turistických destinací. Turistické stezky se mohou pochlubit nádherným výhledem na potoky a vodopády, tichých alpských lesů, a široká škála rostlin a živočichů žijí a co to mnozí považují za nejkrásnější část Julských Alp. Označené stezky různých stupňů obtížnosti jsou vhodné pro pokročilé horské turisty a horolezci i návštěvníky, kteří hledají příjemné procházce a způsob, jak vidět některé ze snadno přístupných přírodních krás a kulturních památek. Oblíbené turistické stezky a oblast Bovec: Soca Trail, Stezka míru, Alpe-Adria Trail, Mangart, Krnsko na jezero, Kriška podlahy, Triglav Mezi letní sporty spadá speleologie, potápění, golf, Zip line, cyklistika, horské jízdy, rodinné cyklo vyjížďky, silniční jízdy. 6.6 Vymezení oblasti Ticino, Bellinozona Švýcarsko se skládá z 26 kantonů. Ticino je jeho nejjižnějším kantonem, který přímo sousedí s Itálií a na straně Švýcarska s dalšími třemi kantony. Grigioni, Valais a Uri. Bellinzona je jeho hlavním městem a to leží v nadmořské výšce 238 m. n.m. 6.7 Přírodní faktory a předpoklady pro cestovní ruch Vodstvo V blízkém okolí Bovce se nachází Luganské jezero, Lago Maggiore, řeka Ticino, přítok řeka Brenno a řeka Maggia. Reliéf Nejvýznačnějším prvkem je průsmyk Monte Ceneri rozdělující Ticino na dvě části severní, hornatou část Sopraceneri a jižní část Sottoceneri. Najdeme zde rozličné reliéfy od severních Alp až po jižní Pádskou nížinu. 26

Flora a fauna Díky velkým rozdílům v klimatu a existenci mikroklima je místní flora i fauna velmi pestrá. Můžeme se zde setkat se zajícem, jezevcem, liškou, prasetem, veverkou, vydrou kvakošem nočním, volavkou popelavou, Bekasinou otavní a s mnohými dalšími. Mezi místní florou nalezneme jedli stříbrnou, modřín, topol černý, buk, divoký Sléz, orchidej tridentatu a Violku vonnou. Klimatické poměry Středomořské klima. Velmi typický je pro Švýcarsko a jeho závětrné oblasti také teplý, suchý vítr nazývaný fén. Vyskytuje se hlavně na jaře a přináší s sebou vždy zvýšení teplot. Klima také umožňuje vysokou návštěvnost země během celého roku. Zejména horské oblasti zaručují nejlepší podmínky pro zimní sporty, naproti tomu zase oblast Ticina nabízí příjemné počasí po celou dobu letní dovolené. 6.8 Kulturně-historické faktory a předpoklady pro cestovní ruch Kulturně-historické památky Nejvýznačnějšími památkami přímo ve městě jsou 3 gotické hrady (Castelgrande, Montebello a Sasso Corbaro) zapsané na seznamu UNESCO. Dalšími kulturními atraktivitami jsou Městská radnice, náměstí Nezávislosti, náměstí Nosetto, náměstí Collegiate, náměstí del Sole, Divadelní náměstí a náměstí vlády, kolegiátní kostel, kostel sv. Marie z Milosti, kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, kostel sv. Blaise, Ravecchia. Mimo město se nachází další památky a to Kostel Sv. Pavla, kostel Sv. Bernarda, zřícenina kostela San G. Battista a klášter Augustiniánů. Kulturní zařízení Muzea Díky blízkosti Itálie, která je známá pro svoji zálibu v umění, je zde velké množství muzeí. Například Villa dei Cedri, Museo in Erba, Castelgrande muzeum, Montebello Castle muzeum, Sasso Corbaro Cestle muzeum, Předváděcí a kulturní salon společnosti Banka Ticino. Galerie Nalezneme zde dvě galerie - Gallerie Job a Centrum d Arte Contemporanea. Divadla V Ticinu je pouze jedno divadlo a to Divadlo Sociale. 27

Kulturní akce Z nejvýznamnějších akcí je třeba zmínit karneval Rabadan, druhý největší ve Švýcarsku. Trvá pět dní a je zde mnoho přidružených aktivit pro návštěvníky. Další akcí je Trh v historickém centru, který se koná každou sobotu ve staré části města. Nalezneme zde místní produkty i ukázky místních řemesel. V neposlední řadě je Filmový festival Locarno, Koncert Moon and Stars a festival Jazzu. Sportovní akce Šampionát v potápění v Ponte Brolla, mezinárodní Polo Cupu v Ascona, Triatlon v Locarnu, Nehmotné kulturní bohatství Mezi nehmotné kulturní bohatství můžeme zahrnout celou Gastronomie oblasti Ticino. Tradiční a nejznámější jídlo Ticina je rizotto a základem kuchyně je také Polenta, tradičně vařená na otevřeném ohni. Zde je ukázka několika tradičních pokrmů, bez kterých by gastronomie oblasti nebyla takto známa. Farina Bóna (Tradiční výrobek Onsernone Valley. Jedná se o kukuřičnou mouku, získávána velmi jemným rozemletím zrna kukuřice, které byly dříve zapékány. V minulosti to bylo součástí každodenního jídelníčku. Smíchávala se s mlékem, vodou anebo vínem.) Zancarlin (variace typického sýra z Ticina na bázi tvarohu. Jeho tvar je nezaměnitelný a připomíná převrácený pohár. "Zincarlìn da la Val da Mucc" (Sýr vyrobený z ještě tepelně nezpracovaného tvarohu. Vyrábí jej pouze ve Valle di Muggiò a to z kravského mléka, ale tradiční je přidat malé množství kozího mléka. Syrové mléko se používá a pochází výhradně z místních farmářů. Sýry zrají v semi-sklepních kójí, s vlastnostmi specifickými pro Monte Generoso masivu. Povrch každého zincarlìn sýra se natírá bílým vínem a solí téměř každý den, aby se zabránilo rozvíjení nežádoucím plísní. Tento sýr má velmi zvláštní, intenzivní a především jedinečnou chuť. 6.9 Socioekonomické faktory a předpoklady cestovního ruchu Demografické faktory Věkové rozložení: 0-19let = 18,7% 20-64 = 60,1% 65 let a více = 21,3% Údaje jsou z roku 2013. Z těchto faktorů vyplývá, že stejně jako oblast Bovec převažují v Ticinu starobní lidé nad mladými lidmi. 28

Urbanizační faktory Počet obyvatel činí 346 539 a z toho je 27,2% cizinců a 88,4% lidí žijících ve městech. Ekonomické faktory Počet ekonomicky aktivních obyvatel ve věku 15-64 let za rok 2012 je 72%. Míra nezaměstnanosti k roku 2014 činí 4,24%. HDP na jednoho obyvatele je 53 367 USD k roku 2012 (5. nejvyšší na světě). Sociálně-kulturní a sociálně-politické podmínky Mluví se zde několika různými jazyky, z nichž je nejvíce zastoupena italština, kterou mluví 87, 7%. Druhým nejpoužívanějším jazykem je němčina, kterou používá pouze 10, 8%. Dalšími používanými jazyky je Francouzština (5, 1%) a angličtina (3,1), rétorománština není ve statistikách zastoupena. Jedná se o federaci složenou z autonomních kantonů. Politický systém Švýcarska je nazýván demokracie sui generis (latinské rčení označující svého druhu, vznikl pro entity, které nemohou být přesně zařazeny). Politiku zákonodárnou i výkonnou představují občasné. Dalším orgánem ve státní správě je Spolkový parlament tvořený Radou států a Národní radou. V čele Spolkové rady stojí prezident. Švýcarsko je členem Rady Evropy, OSN (Organizace spojených národů), EFTA (Evropské sdružení volného obchodu), OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), WTO (Světová obchodní organizace) a je také součástí Schengenského prostoru. Všechny tyto organizace a sdružení dělají ze Švýcarska ideálním místem pro rozvoj cestovního ruchu. 6.10 Realizační faktory a předpoklady cestovního ruchu Základní a doprovodná infrastruktura cestovního ruchu Doprava Švýcarské sítě FFS federální železnice spojují Ticino s velkými evropskými městy. Přímé spojení z Basileji, Curychu a Milána. Letiště Lugano-Agno, nacházející se pár kilometrů od centra města Lugano. Dosažitelné z Curychu, Ženevy a Římě. Tato město, které všechny mají mezinárodní letiště, spojují Ticino s dalšími destinacemi v Evropě a na celém světě. Ze severu sem vedou čtyři průchody: St Gotthard, Nufenen, St Bernard a Lukmanier. 29

Silnice jsou bezvadně udržované a stojí za to si udělat čas a obdivovat nádhernou krajinu na této cestě. Během zimy jsou některé průsmyky zavřené, ale Ticino zůstává přístupné po silnici, díky své hlavní bráně ze severu, St Gotthard tunelu. Ubytovací zařízení V oblasti se nachází velký počet různých druhů ubytovacích zařízení. Z toho: Hotely: ***** 10, **** 28, *** - nad 300, ** nad 300, * 10 Letní domy: ***** - 14, **** - 82, *** - 19. ** - 49, *- 16 Kempy:***** - 5, **** - 11, *** - 7, ** - 10, * - 1 Alpské domy: 94 Farmářské usedlosti: 69 Bed and Breakfast:**** - 10, *** - 19, ** - 18, * - 6 Hostely: 100 Stravovací zařízení Nachází se zde více než 300 stravovacích zařízení. V nich najdeme spojení na jedné straně italské vstřícnosti a rozmanitosti a na straně druhé a švýcarské preciznosti. Obchodní služby Nachází se zde 8 nákupních středisek FoxTown Factory Stores, Centro Ovale Chiasso, Grandi Magazzini Manor Sud AS, Grandi Magazzini Manor SA, Grandi Magazzini Manor SA (Locarno), Centro Lugano Sud, Shopping Center Morbio I., Grandi Magazzini Manor SA (Ascona). Dále zde nalezneme čtyři centra menších obchodů Via Nassa, il cuore dello shopping, Ascona, il borgo affacciato sul lago, Piazza Riforma a Gabbani. Také sem neodmyslitelně patří osm trhů v Ticinu Il mercato di Ascona, Il mercato di Bellinzona, Mercato in Piazza Grande (Locarno), Il mercato di Lugano, Mercato dell antiquariato (Lugano), MercaLibro (Bellinzona), Il mercato di Chiasso a Il mercato di Mendrisio. Sportovně-rekreační služby Klasické sporty Ke klasickým sportům můžeme zařadit plavání, cyklistika, horská cyklistika, tenis (vnitřní kurty, venkovní kurty), squash, minigolf, fitness, běžecké trasy, střelba, lukostřelba, jízda na koni, bruslení (in-line), bowling, billiar a plážový volejbal. 30

Adrenalinové sporty Mezi adrenalinové sporty v oblasti řadíme horolezení, rafting, sjezd řek na kanoi, canyoning, paragliding, freeride lyžování, windsurfing, potápění, Bungee jumping, návštěvu lanových parků a downhill. Rekreační zařízení V Ticinu se nachází 40 rekreačních zařízení zaměřených na wellness. Mezi nejznámější patří Ticino Health wellness, LABO Spa, Villa Orselina*****, DOT.Spa, Kurhaus Cademario****s, CSM Centro Sportivo Minusio, Spa Eden Roc*****s, Aquapark- Vitafitness California a Lido Locarno. 7 Analýza poptávky cestovního ruchu v dané oblasti 7.1 Bovec, Slovinsko Analýza poptávka pro Slovinsko sestavená na základě příjezdů a přenocování turistů. Pro samostatnou destinaci Bovec neexistují statistická data ohledně příjezdů a přenocování turistů. Tab. 2: Příjezdy a přenocování turistů za roky 2008-2013 Příjezdy turistů 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Celkem 3 083 713 2984828 3006272 3217966 3297556 3384491 Domácí 1 126 022 1 160 897 1 137 166 1 181 314 1 141 944 1 125 921 Zahraniční 1 957 691 1 823 931 1 869 106 2 036 652 2 155 612 2 258 570 Přenocování turistů Celkem 9 314 038 9 013 773 8 906 399 9 388 095 9 510 663 9 579 033 Domácí 3 962 756 4 077 480 3 909 368 3 924 164 3 733 459 3 616 782 Zahraniční 5 351 282 4 936 293 4 997 031 5 463 931 5 777 204 5 962 251 Zdroj: Vlastní zpracování podle Statistical Office of the Republic of Slovenia Z údajů z tabulky číslo 2 můžeme vyčíst nestále se zvyšující počet příjezdů i přenocování jak domácích tak i zahraničních turistů ve státě Slovinsko. Můžeme předpokládat, že stejně roste i míry příjezdů a přenocování v oblasti Bovce. Od roku 2010, kdy se snížil počet příjezd i přenocování turistů, statistický úřad zaznamená neustálý nárůst. 31

Tab. 3: Přenocování turistů, Slovinsko 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Přenocování celkem 8 870 148 8 556 122 8 424 741 8 860 328 9 406 009 9 471 571 Přenocování rezidentů 3 784 840 3 899 297 3 744 285 3 753 876 3 703 703 3 583 709 Přenocování nerezidentů 5 085 308 4 656 825 4 680 456 5 106 452 5 702 306 5 887 862 Zdroj: Vlastní zpracování podle Eurostatu Tab. 4: Příjezdy turistů, Slovinsko 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Příjezdy rezidentů Příjezdy nerezidentů 1 071 509 1 104 160 1 083 539 1 123 749 1 131 158 1 113 903 1 870 439 1 731 009 1 767 481 1 921 390 2 124 724 2 226 417 Příjezdy celkem 2 941 948 2 835 169 2 851 020 3 045 139 3 255 882 3 340 320 Zdroj: Vlastní zpracování podle Eurostatu Data ze statistického úřadu Evropské unie se až na malé odchylky shodují s údaji ze statistického úřadu ve Slovinsku. Čísla nám jasně dokládají zvyšující se příjezdy i přenocování turistů celkem. Vzrůstající tendenci mají i příjezdy a přenocování nerezidentů. Naopak příjezdy a přenocování rezidentů kolísají. Obr. 2-Příjezdy a přenocování hostů za roky 2013, 2014 a první čtvrtletí 2015 Zdroj: SURS 32

Obrázku číslo 2 lépe zobrazuje grafické znázornění příjezdů a přenocování turistů za roky 2013, 2014 a čtvrtletí roku 2015. Díky ní je jasně zřetelná stoupající tendence obou záznamů. Obr. 3-Počet přenocování dle druhu ubytování, únor 2015 Zdroj: SURS Na základě obr. č. 2 vidíme narůstající zájem o ubytování v horách. Oproti únoru 2014 se zvýšil počet ubytování v horských střediscích o 19 %. Právě i do této kategorie spadá destinace Bovec. Ve městě nalezneme velkou nabídku možnosti ubytování v horských chatách. Zajímavostí je, že ubytování v hlavním městě se netěší tak velkému úspěchu jako ubytování v mnohem přírodnějším a klasickém ubytování. Obr.4-Počet přenocování dle národnosti turistů, únor 2015 Zdroj: SURS 33