Systém houbových organsimů



Podobné dokumenty
Systém houbových organismů část 3 Přednášky (verze LS 2006/2007) RNDr. B. Mieslerová, Ph.D. Prof. Ing. A. Lebeda, DrSc.

Pododdělení: ASCOMYCOTINA (houby vřeckovýtrusé) Hlavním společným znakem je tvorba vřecek (ascus), což je jediná diploidní buňka, v níž vznikají po

Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby

FYLOGENEZE A DIVERZITA HUB A PODOBNÝCH ORGANISMŮ (část přednášky Fylogeneze a diverzita řas a hub)

Systém a evoluce řas a hub - cvičení doprovodný materiál

ODDĚLENÍ: ASCOMYCOTA HOUBY VŘECKATÉ

Eurotiales - teleomorfy

Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Botanika - bezcévné rostliny 3. praktikum. Přehled pozorovaných objektů

ŘÍŠE: Fungi. ODDĚLENÍ: Ascomycota

Botanika - bezcévné rostliny 4. praktikum Přehled pozorovaných objektů

Bc. Tereza Hyráková. Univerzita Palackého v Olomouci

SYSTÉM HOUBOVÝCH ORGANISMŮ 2. Cvičení

organismy, obligátní ektoparazité (komensálové?) především v tělech hmyzu, hl. brouků ruch/msa/blackwell.html.

Fytopatologická praktika

Cvičení z mykologie (pro učitele) 5. praktické cvičení Houby vřeckovýtrusné Ascomycota I

Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie

Saprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje

ASCOMYCOTA. Houby vřeckaté (vřeckovýtrusé)

Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Systém a fylogeneze hub a. houbových organizmů

Mikroskopické houby a jejich diagnostika. Význam v průmyslu, lékařství a potravinářství.

Ascomycota houby vřeckovýtrusé

kvasinky x plísně (mikromycety)

Buňka hub. mitochondrie. glykogen Golgiho aparát. vakuola jádro drsné ER. lysozóm. buněčná stěna plazm.membr. hladké ER

Systém organismů. Impérium: ARCHEA říše: Archaebacteria. Impérium: PROKARYA říše : Bacteria

5. HOUBY A NIŽŠÍ ROSTLINY

ODDĚLENÍ: Ascomycota TŘÍDA: Taphrinomycetes řád: Taphrinales, čeleď Taphrinaceae

Eurotium, řád Eurotiales

BOTANIKA BEZCÉVNÝCH ROSTLIN

Choroby asimilačního aparátu listnáčů 3 mikroskopické cvičení

Mycelium (podhoubí) = soubor hyf. Součástí mycelia jsou i útvary kde vznikají spory

HOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Lesnická botanika speciální přednáška 4

Fytopatologická praktika

Možnosti ovlivnění obsahu mykotoxinů v potravním řetězci

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE. Mikroskopické houby - rod Aspergillus

Úvod Teoretická část... 3

N Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

Fytopatogenní houby a houbové organismy v kotextu systematiky

Mikromycety - vláknité houby - plísně

ČLOVĚK A PŘÍRODA/PŘÍRODOPIS

černých plodnic perithecia Graphium, Leptographium, Sporothrix identifikační znaky Doporučená média: Literatura

Penicillium podrod Penicillium. - asymetricky vyrůstající větve - terverticilátní, příp. quaterverticilátní konidiofory

Příklady fytopatologicky významných hub a houbových organismů v kontextu systematiky Říše: Protozoa Říše: Chromista (Straminipili (Stramenopiles))

Houby a houbové organismy základní charakteristika skupiny. (Fungi, Mycota) Lukáš Leitner

vřeckaté houby - Ascomycota

Plísně. v domě a bytě ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE. Kateřina Klánová

Systém a evoluce řas a hub - cvičení doprovodný materiál

Penicillium, řád Eurotiales

BOTANIKA BEZCÉVNÝCH ROSTLIN

III. Poznávačka 10 fotografických položek napsat LATINSKY rod a druh (dle seznamu) + doplňující otázky, min. = 7položek správně

III. Mikromycety jako původci onemocnění člověka, kontaminanty potravin, producenti mykotoxinů

ÚSTNÍ ZKOUŠKA. Tři otázky: 1 otázka z řas nebo sinic, 1 otázka z hub a 1 otázka obecná (viz ukázku) Čas na přípravu: 30 min

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství

III. Poznávačka 10 fotografických položek napsat LATINSKY rod a druh (dle seznamu) + 2 doplňující otázky: min. = 75% správně

H O U B Y. (Fungi, Mycota) B. Voženílková

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Systém houbových organsimů

Obilniny. Limitované škodlivé organismy a jejich laboratorní stanovení

Systém houbových organismů - část 2 Přednášky (verze LS 2006/2007) RNDr. B. Mieslerová, Ph.D. Prof. Ing. A. Lebeda, DrSc.

Vliv plísní na zdraví člověka

(část přednášky Systém a evoluce rostlin)

Aspergillus, řád Eurotiales

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství

World of Plants Sources for Botanical Courses

Přehled pozorovaných objektů

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/ B.Mieslerová (KB PřF UP v Olomouci)

OBECNÁ MYKOLOGIE MB120P46 4 kredity (verze 2010)

plodnic přívěsky Geomyces, Microsporum, Oidiodendron, Scedosporium identifikační znaky Doporučená média: Literatura

Penicillium podrod Biverticillium. - konidiofor větvený na konci - fialidy štíhlé, protáhlé (acerozní)

IZOLACE A IDENTIFIKACE PLÍSNÍ

Říše houby Fungi - obecně

Houby. by Biologie - Pátek,?ervenec 26, Otázka: Houby. P?edm?t: Biologie. P?idal(a): Ani?ka.

Venturia inaequalis plodnice (pseudoperithecia) na odumřelých napadených listech na jaře foto: autor

celulolytické identifikační znaky Doporučená média: Literatura

Aspergillus sekce Flavi - produkce mykotoxinů

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Biologie lišejníků. 3. lekce. Rozmnožování lišejníků

Hnědé (americké) padlí angreštu. Podosphaera mors-uvae

ystému a fylogeneze hub organismů (Deacon, 2005)

Fytopatologická praktika

Lékařská mykologie (Bi3390)

MYKOLOGIE MB120P18 verze 2010

Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví

Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně

Systém houbových organsimů

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Mykologie potravin: studium interakcí mikroskopických hub s potravinou nebo krmivem vedoucí ke kontaminaci, k rozkladným procesům nebo k produkci

Fusarium a Cylindrocarpon

Autor: Katka Téma: pletiva Ročník: 1.

Fytopatologická praktika

Středoškolská technika 2016 ASCOMYCETY NA ÚZEMÍ PR ÚDOLÍ KLÍČAVY

Fytopatologická praktika

Ústav chemie a analýzy potravin. Mykotoxiny. Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. Ing. Marta Kostelanská

MYKOLOGIE MB120P18 verze 2010

Digitální učební materiál

Transkript:

Systém houbových organsimů Prof. Ing. Aleš Lebeda, DrSc. RNDr. Barbora Mieslerová, Ph.D. Verze 2011/2012 3. Přednáška

Pododdělení: ASCOMYCOTINA (houby vřeckovýtrusé) Hlavním společným znakem je tvorba vřecek (ascus, meiosporangium), což je jediná diploidní buňka, v níž vznikají po meiosi haploidní askospory Stélka - podhoubí (mycelium), i pučivé pseudomycelium, popř. jednotlivé kvasinkové buňky Hyfy mají přehrádky a uprostřed nich je jednoduchý pór, který umožňuje přechod cytoplazmy a jader, Woroninova tělíska Hyfy mohou být různě spletené vytvářejí pletiva: plektenchym (pseudoparenchym, prosenchym) Buněčná stěna: chitin, polyglukany 1- jaderná spora vyklíčí haploidním myceliem, dochází k plasmogamii a vzniku dikaryotického mycelia (askogenní hyfy, často v plodnici), ke karyogamii a vzniku vřecka, a následné meiosi za vzniku haploidních askospor Převažuje haploidní stadium SYSTÉM: 2 třídy: HEMIASCOMYCETES A ASCOMYCETES

Třída: HEMIASCOMYCETES (PROTOASCOMYCETES, ENDOMYCETES) Primitivní zástupci vřeckovýtrusých hub Stélka: pseudomycelium, nebo jednotlivé kvasinkové buňky, vzácně mycelium Buněčná stěna: -glukan, -manan, méně chitin, vzácně i celulóza Nepohlavní rozmnožování: pučivé blastospory, pučení Pohlavní rozmnožování: somatogamie (nejčastěji), gametangiogamie, gametogamie, netvoří se plodnice Vznik zygoty, která dává vznik buď přímo vřecku s askosporami nebo vyklíčí diploidním myceliem, na kterém se tvoří vřecka nebo chlamydospory, které vyklíčí meiosporangiem Plasmogamie a karyogamie jsou oddáleny pouze vzácně (dikaryofáze pouze u řádu Taphrinales) Většinou vznikají ve vřecku jen 4 askospory Saprofyté, parazité; systém: 4 řády

ŘÁD: SACCHAROMYCETALES (ENDOMYCETALES) Samostatné buňky nebo pučivé pseudomycelium, Buněčná stěna hemicelulóza, chitin Nepohlavní rozmnožování: převládá (pučení, tvorba blastospor a arthrospor) Pohlavní rozmnožování: převážně somatogamie, méně gametangiogamie - vznik zygoty a z ní vřecka (protoaskus), počet askospor 1-8 i hodně (100), Druhy haplobiontické, haplo-diplobiontické, diplobiontické Saprofyté na cukernatých substrátech, vzácněji parazité Schopnost fermentace cukrů za vzniku ethanolu a CO 2 Zástupci: Dipodascus albidus (vláknité mycelium, vyskytuje se v mízotoku a slizotoku dřevin), Endomyces (saprofyt z půdy i patogen člověka), Saccharomyces cerevisiae (kvasinka pivní, zkvašuje cukry, výroba piva a vína, výroba droždí)

ŘÁD: SCHIZOSACCHAROMYCETALES Morfologicky velmi podobné předchozí skupině V buněčných stěnách chybí chitin Schopni fermentace Zástupce: Schizosaccharomyces ŘÁD: PROTOMYCETALES Mycelium intercelulární, přehrádkované, mnohojaderné Na myceliu se vytvářejí přezimující chlamydospory, po přezimování dochází ke vzniku meiosporangia (zde meiosa), čtveřice spor se nazývá bezblanný ascus Parazité cévnatých rostlin (Daucaceae, Asteraceae) Protomyces macrosporus způsobuje deformace na listech bršlice kozí nohy

ŘÁD: TAPHRINALES Haploidní fáze kvasinkové buňky nebo pučivé pseudomycelium (saprofytická fáze) Somatogamií vznik parazitického, dikaryotického mycelia karyogamie za vzniku zygoty z ní se vyvine vřecko (meiosa - 8 askospor) Zástupci jsou vysoce specifičtí parazité cévnatých rostlin, na kterých způsobují hypertrofie a hyperplazie: Taphrina deformans (na broskvoni), Taphrina pruni (na švestce), Taphrina populina (na topolu), Taphrina betulina (na bříze) Taphrina deformans vřecka s askosporami

Životní cyklus Taphrina deformans

Taphrina betulina tvoří čarověníky na bříze Taphrina cerasi čarověníky třešní Taphrina pruni (Palcatka švestková) na plodu švestky Puchry, bouchoře Taphrina deformans (kadeřavka broskvoňová) na listech broskvoně Taphrina populina, způsobuje deformace na listech topolu

Třída: ASCOMYCETES Pravé vřeckovýtrusé houby Stélka: vláknité přehrádkované mycelium, v přehrádce je jednoduchý pór, vznik hyf hákováním Buněčná stěna: chitin, polyglukan Askogenní hyfy (dikaryontní stadium) přítomny, dochází k tvorbě plodnic (askokarpů) Saprofyté, fakultativní parazité, méně obligátní parazité rostlin, mykorhizní houby, někteří patří mezi lichenizované houby Některé druhy jsou využívané průmyslově (produkce penicilínu) i v potravinářství (zrání sýrů, přímá konzumace) Vláknité mycelium

Nepohlavní rozmnožování: Konidie (exogenně vzniklé, nepohyblivé spory - makrokonidie, mikrokonidie) Mohou vznikat na konidioforech, somatických hyfách, v plodničkách (fungi imperfecti) Makro- a mikrokonidie r. Fusarium Somatické hyfy r. Sclerotinia Konidiofor padlí r. Erysiphe s konidiemi

Plodnice nepohlavně vzniklých spor Koremium Pyknida Acervulus Sporodochium

Pohlavní rozmnožování (a) gametangiogamie (samčí anteridium, samičí askogon s trichogynem) (b) spermatizace (Gametogametangiogamie) - kopulace spermacií (vznik na spermacioforech nebo ve spermogoniích) a askogonu (c) velmi vzácně somatogamie, autogamie, somatogametangiogamie) Dochází k plasmogamii vznikají askogenní hyfy (dikaryontní, které rostou až na úroveň hymenia), v hymeniu dochází ke karyogamiimeioze-mitóze - vytváří se vřecko (ascus), obsahuje většinou 8 haploidních askospor)

Průběh tvorby vřecek a askospor

Životní cyklus padlí (ř. Erysiphales), zástupce tř. Ascomycetes

Protoaskus (protunikátní ascus): primitivní, kulovité, jednovrstevná stěna, chybí otvírací aparát Typy vřecek Unitunikátní askus: vřecko s jednoduchou stěnou (2 vrstvy fungují jako 1 celek) Operkulátní - s otevíracím aparátem s víčkem Bitunikátní askus: vřecko s dvojitou stěnou, tuhý exoaskus praskne a endoaskus vyhřezne a pak dojde k uvolňování askospor Inoperkulátní s pórem nebo štěrbinou Erysiphe depressa Morchella conica

Plodnice (Askokarpy, askomata) Plodnice- určené převážně k tvorbě výtrusů; jsou tvořeny rozmanitě propletenými hyfami, nesou na povrchu či uvnitř pohlavní orgány Sterilní hyfy parafýzy (vyrůstají od báze) perifýzy (vyrůstají okolo ústí) (a) askohymeniální typ: plodnice se vytváří po oplození askogonu (1) kleistothecium: kulovitá uzavřená plodnice, otvírá se rozdrobením, nejsou parafýzy (2) perithecium: lahvicovitý tvar s ústím (ostiolum, perifýzy), vřecka kyjovitá + parafýzy (3) apothecium: mističkovitý tvar se stopkou či bez, kyjovitá vřecka + parafýzy (b) askolokulární typ: plodnice se vytváří předem a později se diferencují pohlavní orgány např. pseudothecium (pseudoapothecium, pseudoperithecium)

Protothecium Byssochlamys Perithecium Kleistothecium

Apothecium Pseudothecium

Myriothecium Pseudoapothecium Pseudoperithecium Hysterothecium

SYSTÉM 38-41 řádů, včetně lichenizovaných hub, dříve rozdělení na PLECTOMYCETES (s kleistothecii), PYRENOMYCETES (s perithecii) a DISCOMYCETES (s apothecii) Jiný typ rozdělení byl podle vzniku plodnic: PROTOASCOMYCETIDAE, ASCOHYMENOMYCETIDAE (askohymeniální plodnice), ASCOLOCULOMYCETIDAE (askolokulární plodnice) U některých druhů je známo pouze pohlavní stadium, u jiných druhů pouze nepohlavní stadium Dnes se řadí řády abecedně Předkové jsou zástupci oddělení Chytridiomycota

Řád: EUROTIALES Mají protoascus, kleistothecium, převažuje nepohlavní rozmnožování (konidie, fialospory) Pohlavní rozmnožování vzácné: gametangiogamie, somatogamie Většina jsou saprofyté, méně parazité, někteří produkují antibiotika, jiné mykotoxiny Zástupci: Aspergillus (kropidlák)- což je anamorfní rod nejčastěji přiřazovaný k r. Eurotium, běžně napadají potraviny, např. A. flavus produkuje aflatoxin, A. fumigatus, působí chorby aspergilózy, jiné druhy (A. itaconicus, A. niger) jsou používány k výrobě kys. citronové, glukonové nebo fermentaci Penicillium (štětičkovec) - anamorfní rod nejčastěji přiřazovaný k r. Eupenicillium a Talaromyces Produkce antibiotik (P. notatum, P. griseofulvum), jiné druhy k produkci sýrů (P. camembertii, P. roquefortii), někdy patogeni na ovoci (P. digitatum, P. expansum)

r. Penicillium, Štětičkovec r. Aspergillus, Kropidlák

Penicillium expansum, P. patulum na jablku Penicillium italicum a Penicillium digitatum na pomeranči Kolonie Penicillium chrysogenum, Flemingem objevené antibiotické účinky

Sýr Camembert Penicillium camembertii Sýr Niva, Penicillium roquefortii

Řád: ONYGENALES Vytváří protothecia nebo primitivní kleistothecia, protoascus, Nepohlavní rozmnožování: blastospory Saprofyté, půdní nebo koprofilní druhy, mohou žít na substrátech z keratinu nebo celulózy, na odumřelých tělech, ale i na živých tělech (onemocnění kůže, vlasů, nehtů). Zástupci: Arthroderma (anam. Trichophyton) onemocnění nehtů, vlasů, kůže, Ajellomyces capsulatus (kvasinková forma je Histoplasma capsulatum) způsobuje systémovou mykózu histoplasmózu, Onygena (kaziroh) O. equina (na kopytech) r. Onygena r. Trichophyton na nehtech

Infekce rodem Epidermophyton floccosum Trichophyton rubrum

Řád: OPHIOSTOMATALES Vytváří perithecia s dlouhou šíjí (rostrum), protoascus Nepohlavní rozmnožování: konidie Saprofyté, parazité kořenů nebo nekrotrofní parazité rostlin, u některých symbióza s kůrovci r. Scolytus Zástupci: Ophiostoma ulmi (anam. Graphium ulmi) způsobuje grafiózu jilmů (ucpání vodivých drah) Perithecium r. Ophiostoma

Řád: ELAPHOMYCETALES Vytváří podzemní plodnice, protoascus Saprofytické nebo mykorhizní houby (ektomykorhiza) Zástupci: r. Elaphomyces (jelenka), např. E. granulatus - podzemní plodnice vyhledávají zvířata Plodnice r. Elaphomyces Jelenka

Řád: LABOULBENIALES Netvoří mycelium, pouze řadu buněk nebo pseudoparenchym s přívěsky a později s perithecii Pohlavní rozmnožování: spermatizace Nepohlavní rozmnožování není známo Parazité (většinou exoparazité) nebo komensálové úzce vázaní na členovce, napadení jedinci nevykazují příznaky onemocnění Zástupci: r. Laboulbenia r. Laboulbenia na exoskeletu hmyzu

Řád: ERYSIPHALES Obligátní a vysoce specifičtí ektoparazité cévnatých rostlin Vytváří mycelium (extramatrikální a výjimečně i intramatrikální), prorůstající do buněk haustorii Nepohl. rozmnožování: konidie Pohl. rozmnožování: askogon, anteridium, vznik kleistothecia s přívěsky (apendixy). Někdy je v plodnici přítomno pouze 1 vřecko, jindy větší počet, vřecka jsou unitunikátní Oidium neolycopersici Padlí rajčat příznaky napadení na listu rajčete

Klíčící konidie padlí Konidiofory padlí a povrchové mycelium Přívěšky (Apendixy) na kleistotheciu Kleistothecium s jedním vřeckem Microsphaera Uncinula

Podosphaera leucotricha Padlí jabloňové Uncinula necator Padlí révy vinné

Padlí angreštové Sphaerotheca mors-uvae Blumeria graminis Padlí travní Sphaerotheca fusca (Podosphaera xantii) Padlí tykvovitých

Erysiphe cichoracearum Padlí čekankové Microsphaera alphitoides Padlí dubové

Řád: PEZIZALES Plodnice je apothecium, často na stopce, vytváří většinou operkulátní unitunikátní ascus (vřecko), někdy tvoří podzemní sklerocia Zde se někdy zařazuje i řád Tuberales (s podzemními (hypogeickými) plodnicemi, vřecko se neotevírá víčkem) Nepohlavní rozmnožování (arthrokonidie, blastokonidie) není časté Saprofyté (holá půda, mrtvé dřevo, zbytky rostlin, spáleniště, trus ), někteří jsou výrazně zbarveni Čeledi a zástupci: Pezizaceae (Peziza), Sarcosomataceae (Sarcoscypha coccinea), Pyronemataceae (Pyronema, Aleuria aurantia, Scutellinia scutellata), Ascobolaceae (Ascobolus), Helvellaceae (Helvela crispa, Gyromitra esculenta), Morchellaceae (Morchella, Verpa), Tuberaceae (Tuber).

Peziza vesiculosa Kustřebka dutá Pezizaceae Scutellinia scutellata Kosmatka štítovitá Pyronemataceae Sarcoscypha coccinea Ohnivec šarlatový Sarcosomataceae

Aleuria aurantia, Mísenka oranžová, Pyronemataceae Helvella crispa Helvellaceae Chřapáč r. Ascobolus Ascobolaceae Hovník, koprofilní druh

Morchella esculenta Smrž jedlý Morchellaceae Verpa bohemica Kačenka jedlá Morchellaceae Gyromitra esculenta Ucháč jedlý Helvellaceae

Tuber aestivum Lanýž letní Tuberaceae Choiromyces venosus, Bělolanýž obecný Tuberaceae