VESMÍR VÝVOJ POZNÁNÍ VESMÍRU

Představy dávných dob : Země je plochá deska Země je střed Vesmíru Vše ve Vesmíru obíhá kolem Země VESMÍR VÝVOJ POZNÁNÍ VESMÍRU Dvě teorie : PTOLEMAIOS - Geocentrická = Zeměstředná soustava Země je střed Vesmíru, kolem ní obíhají všechny planety MIKULÁŠ KOPERNÍK= Heliocentrická = Sluncestředná soustava Slunce středem Vesmíru, kolem něj obíhají planety, měsíce atd. - církev učení odmítala, zakazovala, trestala a usmrcovala GALILEO GALILEI sestrojil dalekohled JOHANNES KEPLER dráhy oběhu planet kolem Slunce jsou elipsy ISAAC NEWTON zákony o gravitační síle a gravitačním Planety objevovány postupně 18.-Uran, 19. Neptun, 20.-Pluto, Galaxie CESTY DO VESMÍRU = KOSMICKÉ LETY - nové poznání První umělá družice Země : SPUTNIK 1 (1957) První kosmonaut : JURIJ GAGARIN (1961) První lidé na Měsíci : 1969 NIEL ARMSTRONG, EDWIN ALDRIN PŘÍSTROJE VE VESMÍRU Umělé družice nachází se na oběžné dráze Země, krouží kolem Země Význam : předpověď počasí, vyhledávání nalezišť nerostných surovin, přenáší telefonní hovory, rozhlas, televize Kosmické sondy výzkumné sondy (přístroje) vysílané k planetám Kosmické dalekohledy 1990 HUBBLŮV získávání informací z Vesmíru a Galaxií SLUNEČNÍ SOUSTAVA Vznik před 5 miliardami let ze sluneční pramlhoviny Složení Hvězda Slunce 8 planet s měsíci planetky, komety, meteorická tělíska SLUNCE hvězda obrovských rozměrů a obrovské hmotnosti (1000x větší než všechno ve SS) obsahuje žhavé plyny teplota povrch 6000 C, ve středu (jádro) 14 miliónů C Reakce Slunce: 1)V jádru přeměna prvků =>uvolnění zářivé a tepelné energie = Slunce svítí a hřeje 2)Sluneční erupce vyvržení proudu elektricky nabitých částic, mohou dosáhnout Zemi způsobují polární záři vliv na zdraví lidí, počasí Na Slunci pozorujeme: 1)Sluneční skvrny tmavší místa, chladnější než okolí 2)Protuberanci při zatmění Slunce, oblaka horkých plynů nad povrchem Slunce vidíme jako plamínky

3) Korónu řídké, žhavé plyny obklopující Slunce PRAVIDLO Na Slunce se nikdy nedíváme okem, nebo běžným dalekohledem hrozí zničení očí. Speciální přístroje. ZATMĚNÍ SLUNCE

PLANETY - nesvítí odráží část světla od Slunce 1)Planety zemského typu - jsou blízko u Slunce, malé, pomalu se otáčí kolem osy, pevný povrch, málo měsíců MERKUR VENUŠE - Po západu Slunce VEČERNICE před východem JITŘENKA světlo ze Slunce 3 min. ZEMĚ Měsíc, světlo 8 minut MARS není vyloučen primitivní život, Červenooranžová, 2 měsíce, sondy na Mars MARS

2)Planety typu - velké, vzdálenější od Slunce,.. povrch, rychle se otáčí kolem osy, prstence, hodně.. JUPITER největší, rudá skvrna SATURN 20 i více měsíců 16 měsíců URAN zelená, mrazivá NEPTUN

nachází se mezi Marsem a Jupiterem obíhají kolem Slunce nepravidelný tvar (10m 100 km) Pluto byla to planeta, ledový měsíc, má 1 měsíc PLANETKY KOMETY obíhají kolem Slunce za,,planetou Pluto nepravidelný tvar Složení : jádro směs zmrzlých plynů a hornin ohon=obal uvolněné plyny a prach z jádra.ohon nemá kometa stále, jen když se přiblíží ke Slunci a led taje. METEORY malá tělíska, kamínky, prach Meteor tělísko, které vnikne do atmosféry, zahřeje se a shoří = září Meteorit těleso, vnikne do atmosféry, neshoří a dopadne na Zem. Vytváří kráter. MĚSÍC jediná přirozená družice v gravitačním poli Země vzdálenost od Země 384 000 km nesvítí 1969-1972 12 astronautů na Měsíci z expedice Apollo POVRCH : temné skvrny roviny z tmavých hornin, říkáme jim,, moře krátery světlé oblasti POHYBY : Obíhá kolem Slunce 1 rok Obíhá kolem Země 1 měsíc(27dnů,8hodin),(13x za rok) Otáčí se kolem své osy 1 měsíc Ze Země vidíme jen 1 stranu Měsíce = přivrácená strana. Důvod oběh kolem Země je stejně dlouhý jako oběh kolem osy. Odvrácená strana nikdy ji nespatříme, vyfotografovaly ji kosmické sondy.

Fáze Měsíce - různě velké části osvětlené měsíční polokoule - 1.čtvrť, dorůstá, úplněk, couvá, 3. čtvrť. nov GALAXIE Vesmír je celý vyplněn velkým množstvím galaxií. Vzdálené galaxie vyfotil Hubblův dalekohled. Naše Galaxie : tvar čočkovitý disk, říkáme jí Mléčná dráha Současná teorie vzniku Vesmíru Velkým třeskem. Vesmír se neustále rozpíná. ZEMĚ Tvar : na pólech zploštělá, na mnoha místech deformovaná koule (geoid). Určují ho družice Rozměry: poloměr 6378 km obvod rovníku 40 000 km Pohyby 1) OTÁČENÍ ZEMĚ KOLEM OSY Zemská osa myšlená čára procházející S a J pólem, severní část míří k Polárce. Není kolmá k oběžné rovině = je nakloněná Směr otáčení od Z V, proti směru hodinových ručiček Doba 1 otočení 24 hodin, (23:57min.) Důsledek otáčení Střídání dne a noci 2) OBĚH ZEMĚ KOLEM SLUNCE Doba oběhu 365 a ¼ dne = 1 rok. Čtvrt dne vynecháváme za 4 roky z toho vznikne 1 den, o který je každý 4. rok delší = přestupný rok = 366 dní. Den navíc se dává do února = 1x za 4 roky má 29 dní. Dráha oběhu elipsa Země je někdy Slunci blíže, někdy dále Důsledek oběhu Střídání 4 ročních období Sklon zemské osy + oběh Země kolem S = mění se úhel dopadu slunečních paprsků na zemský povrch během roku = mění se množství tepla, délka dne a noci = doba, po kterou dopadají na Zemi sluneční paprsky. 21. března JARNÍ ROVNODENNOST - sluneční paprsky kolmo na rovník - obě polokoule mají stejně světla 12 h noc a 12 den - S polokoule jaro, J podzim 21. června LETNÍ SLUNOVRAT - sluneční paprsky kolmo na obratník Raka (S) - S polokoule přikloněna ke Slunci = více světla, 16 h den, 8h noc - S léto, J zima 23. září PODZIMNÍ ROVNODENNOST - sluneční paprsky kolmo na rovník - obě polokoule stejně světla 12h den,12h noc - S podzim, J jaro 21. prosince ZIMNÍ SLUNOVRAT - sluneční paprsky kolmo na obratník Kozoroha (J) - J polokoule přikloněna ke Slunci - S polokoule méně světla 16h noc, 8h den - S zima, J léto

Školní zeměpisný glóbus - zmenšený a zjednodušený model Země - otáčí se kolem osy, která je nakloněná - znázorňuje zemský povrch Pevninu = světadíly=kontinenty Barvy : nížiny zelená, vysočiny hnědá Světový oceán modrá barva Barvy jsou různé - podle nadmořské výšky vysoké hory tmavě hnědá nižší hory světle hnědá hluboké moře tmavě modrá mělké moře světle modrá nížina světle zelená proláklina tmavě zelená GLOBUS A MĚŘÍTKO Globus má určité MĚŘÍTKO = číslo udávající poměr zmenšení globusu ke skutečnosti. Většinou má měřítko 1 : 40 000 000, což nám říká, že 1 cm na globusu je 400 km ve skutečnosti 1 : 40 000 000 1km = 1000m 1cm na mapě = 40 000 000cm ve skutečnosti 1m = 100cm 1cm na mapě = 400km ve skutečnosti 1km = 100 000cm POLEDNÍKY A ROVNOBĚŽKY POLEDNÍKY myšlené čáry (polokružnice) spojují S a J pól prochází místy, kde je ve stejnou chvíli poledne všechny jsou stejně dlouhé jsou označeny stupni určují zeměpisnou délku hlavní poledník = NULTÝ (0 ) prochází Greenwichskou hvězdárnou v Londýně od hlavního poledníku je 180 na V a 180 na Z = poledník 180 - protilehlý poledník k 0. 0. a 180. poledník rozdělují Zemi na Z a V polokouli ROVNOBĚŽKY myšlené čáry - kružnice každá rovnoběžka je různě dlouhá jsou označeny stupni určují zeměpisnou šířku hlavní rovnoběžka = ROVNÍK 0 - nachází se přesně v poloviční vzdálenosti mezi S a J pólem = rozděluje Zemi na S a J polokouli. Je to nejdelší rovnoběžka. od rovníku směrem k pólům se rovnoběžky zkracují, na pólech jsou to body od rovníku je 90 na S a 90 na J významné rovnoběžky obratník Raka, Kozoroha, S polární kruh, J polární kruh

URČOVÁNÍ ZEMĚPISNÉ POLOHY - určujeme pomocí zeměpisné sítě = poledníky, rovnoběžky - určujeme je ve stupních º 1º ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA - oblouková vzdálenost kteréhokoliv místa na zeměkouli od rovníku, vyjadřujeme stupni. - určujeme podle rovnoběžky, která tím místem prochází Místa na : Na S polokouli severní zeměpisná šířka- zkratka s.š. Na J polokouli-jižní zeměpisná šířka- zkratka j.š. Rovník pouze zeměpisná šířka Např. Praha - leží na 50. rovnoběžce na S polokouli = 50º s.š. Oslo 60º s.š. Jakarta 6º j.š. ZEMĚPISNÁ DÉLKA - oblouková vzdálenost místa na zemi od hlavního (nultého) poledníku, vyjadřujeme ve stupních. - určujeme podle poledníku, který tím místem prochází Místa na: V polokouli východní zeměpisná délka zkratka v.d. Z polokouli západní zeměpisná délka zkratka z.d. Oº a 180º - jen zeměpisná délka z.d. Např. Tunis 10º v.d. Giza 30º v.d. ZEMĚPISNÁ POLOHA - získáme ji určením zeměpisné délky a šířky místa Světové strany : hlavní : S, J, V, Z vedlejší : SZ, SV, JV, JZ ZEMĚPISNÁ POLOHA ZEMĚPISNÁ DÉLKA POLEDNÍKY 0-180º VÝCHODNÍ, ZÁPADNÍ ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA ROVNOBĚŽKY 0-90º SEVERNÍ, JIŽNÍ REJSTŘÍK = abecední seznam zeměpisných názvů Př. PRAHA 55 B 9 strana písmeno a číslo čtverce

ČASOVÁ PÁSMA NA ZEMI - Země má.. na V a na Z = 360 - Země je rozdělena na 24 časových pásem - Každé časové pásmo má 15 stupňů - Osy časových pásem jsou poledníky 0, 15, 30, 45, 60 atd. PÁSMOVÝ ČAS - čas v každém místě určitého časového pásma - sousední pásmo ležící na Z = minus 1 hodina na V = plus 1 hodina Příklad : 9h 10h 11h 12h 13h 14h -3-2 -1 0 +1 +2 SVĚTOVÝ ČAS - základní čas nultého poledníku, od tohoto času se počítá rozdíl časů ostatních časových pásem SMLUVENÝ ČAS - trvale, nebo dočasně zavedení času jiného pásma Např. ČR přijímá v létě letní.čas čas posunutý o hodinudopředu čas sousedního V pásma Velké státy Kanada, USA, Rusko, DATOVÁ MEZ - poledník 180 - přechod 180. poledníku z V pololkoule Z polokouli = datum o 1 den zpět ze Z polokoule V polokouli = datum o 1 den dopředu MAPA zkreslené, zjednodušené a zmenšené znázornění zemského povrchu ZKRESLENÍ : - mapa = povrch Země v rovině x zemský povrch = zakřivený = nelze na mapě přesně znázornit = dochází ke zkreslení ÚHLŮ, PLOCH a DÉLEK - čím větší území je na mapě, tím je zkreslení větší ZJEDNODUŠENÍ : - do mapy nelze zakreslit vše - mapa světa mapa ČR automapa plán (je nejpodrobnější) ZMENŠENÍ : - vyjádřeno měřítkem = poměr, kolikrát jsou určité hodnoty na mapě proti skutečnosti zmenšeny. Měřítko : číselné, grafické PLÁN : - zvláštní druh map, zobrazuje malé území, má speciální obsah, není na nich

DRUHY MAP : 1) Podle obsahu : obecně zeměpisné hory, nížiny tematické : počasí, půdy, politika, průmysl 2) Podle velikosti zobrazovaného území mapy světa světadílů části světa státy oblasti OBSAH MAP : 1) Výškopis znázorňuje výškové poměry krajiny Znázornění : barvou kótou - značka a číselný údaj vrstevnice = čáry spojující místa se stejnou nadmořskou výškou. Příkrý svah = vrstevnice hustě, mírný svah = vrstevnice řídce kopečková metoda 2) Polohopis znázorňuje vodní toky, lesy, obce, silnice, železnice smluvené značky(vysvětlivky) různý typ písma(města, státy) SOUBOR MAP = ATLAS - národní, místní, města, tématické - obsahuje REJSTŘÍK = abecední seznam zeměpisných názvů Př. PRAHA 55 B 9 strana písmeno a číslo čtverce

KRAJINNÁ SFÉRA - tvoří ji krajiny Části krajinné sféry : Přírodní přírodní sféra hory, lesy,řeky Vytvořené člověkem domy, věže, cesty Přírodní sféra : 5 částí (sfér) LITOSFÉRA svrchní část pevného zemského tělesy PEDOSFÉRA půdní obal Země HYDROSFÉRA vodní obal Země BIOSFÉRA rostliny, živočichové ATMOSFÉRA vzdušný obal Země ZÁKLADNÍ VRSTVY Zemská kůra Zemský plášť Zemské jádro ZEMSKÁ KŮRA : - svrchní pevná část zemského tělesa Dělení: pevninská- hloubka 30km, hory 80 km oceánská, 6km, dno oceánu ZEMSKÝ PLÁŠŤ : - hloubka 2900 km Vrstvy: svrchní pevná = litosféra roztavená plastická = pod litosférou ZEMSKÉ JÁDRO : vnější tekuté, plastické vnitřní pevné STAVBA ZEMSKÉHO TĚLESA LITOSFÉRA - zemská kůra a svrchní část (pevná) zemského pláště - rozlámána na LITOSFERICKÉ DESKY LITOSFERICKÉ DESKY - leží a pohybují se na roztavené části zemského pláště, stoupají, klesají a pohybují se do stran (několik cm za rok) ČR leží na : EUROASIJSKÉ LD Další LD : Indická, Pacifická, Americká (S, J), Africká

DNO SVĚTOVÉHO OCEÁNU Pevninský šelf - okraj pevniny zatopený vodou, tvořen pevninskou kůrou do hloubky 200 m. - dno se svažuje velmi pozvolna - území naleziště ropy a zemního plynu, znečišťování Pevninský svah - pevnina,která se rychle svažuje,hloubka až 7000 m Oceánská pánev - dno oceánu, hloubka kolem 5500m, oceánská zemská kůra Středooceánské hřbety - oddělují pánve, rozpínání oceánského dna, výlev magmatu = nová zemská kůra, podmořská pohoří (výška až 4000m), někdy se zvedají nad zemský povrch Hlubokooceánské příkopy - protáhlé sníženiny, nejhlubší části dna, zánik zemské kůry - vznik a vývoj zemského povrchu PŘÍRODNÍ ČINITELÉ Dělení : 1) Vnitřní vytvářejí zemský povrch, pohyby LD zemětřesení sopečná činnost vrásnění zdvihy, poklesy 2) Vnější rozrušují a zarovnávají zemský povrch = zvětrávání dešťová voda sníh teplota led kořeny rostlin vítr

VNITŘNÍ PŘÍRODNÍ ČINITELÉ ZEMĚTŘESENÍ - vzniká při pohybu LD po puklině = zlomu - dochází ke stlačení nebo rozpínání zemské kůry - v horninách je napětí to se uvolňuje náraz vyvolává otřesy - bod vzniku Epicentrum = ohnisko z něj se všemi směry šíří zemětřesné vlny - zaznamenává ho seismograf - mají katastrofické následky, může vyvolat vlnu tsunami - ničivost zemětřesení Richterova škála SOPEČNÁ ČINNOST - vznik místo, kde na sebe naráží 2 LD a podsouvá se 1 pod 2 - roztavená zemská hmota - magma - velkými tlaky magma, horniny, plyny a páry na povrch = vznikají sopky a sopečná pohoří - magma, které se dostane na povrch = láva (vytlačena ze sopky s plyny a úlomky skal) - blízkost sopky vznik gejzírů (Island, Nový Zéland, USA) VRÁSNĚNÍ - VZNIK VRÁSOVÝCH POHOŘÍ - vznik v místě nárazu 2 LD stlačení zprohýbání do vln = vrásy a vrásová pohoří (Pyreneje, Alpy, Karpaty) Části vrásy: 1) sedlo (hřbet pohoří) 2) koryto (údolí) sedlo koryto

ZLOMY KERNÁ POHOŘÍ - vysoký tlak horniny se nemohou ohýbat = prasknou = vzniknou zlomy zemská kůra je rozlámána na KRY vysunují se a klesají = vznikají kerná pohoří zlom KRA ZÁVĚR POHOŘÍ MOHOU VZNIKAT 1) sopečná činnost = pohoří sopečná 2) vrásněním = vrásová pohoří 3) zlomy = kerná pohoří

VNĚJŠÍ PŘÍRODNÍ ČINITELÉ - utváří a přetváří zemský povrch VODA DEŠŤOVÁ, TAJÍCÍ Kyselé deště v atmosféře se mísí voda s oxidem uhličitým, vzniká stálý roztok kyseliny voda do hornin, lesů atd. negativní účinek (měknou, rozpadají se) Mechanické působení obrušování, vymílání, splavování, odplavení Záplavy přehrady, betonová říční koryta TEPLOTA VZDUCHU Teplo roztahování hornin Chlad smršťování tlak,drolení, pukání LED Voda zmrzne v puklinách zvětšování, rozpad KOŘENY ROSTLIN rozšiřují pukliny, naleptávají horniny VÍTR unáší materiál (prach, písek) obrušuje skály ukládá (vznikají pohyblivé, písčité pahorky, přesypy) Čím je rychlost větru vyšší, tím více unáší materiálu Člověk ovlivňuje činnost větru - lesy, větrolamy = zpomalení větru - vykácení = zvětrávání rozpad původní souvislé horniny zvětraliny (kameny, štěrk, písek) TEKOUCÍ VODA Rozšiřuje a vymílá povrch vznik říčních údolí Nově tvoří zemský povrch ukládání unášeného materiálu Vodní tok - teče žlabem = korytem Části : Horní tok velký sklon, rychlost, síla, unáší velké množství materiálu, posunuje velké kameny Střední tok méně prudký, posunuje valouny, písek Dolní tok pomalý, unáší drobné valouny, písek, ukládání unášeného materiálu = říční nánosy Ústí řeky do oceány, jiné řeky - typy ústí : delta, nálevka (zakresli do sešitu) Delta Nilu Nálevka

ČLENĚNÍ ZEMSKÉHO POVRCHU PODLE NADMOŘSKÉ VÝŠKY 1)Členění podle nadmořské výšky nížiny do 200 m.n.m. vysočiny nad 200 m.n.m. 2)Členění podle rozdílu nadmořských výšek Rozdíl nadmořské výšky ROVINA plochý až mírně zvlněný povrch, rozdíly do 30m, roviny ve velkých nadmořských výškách = plošiny (Tibetská, Luanda Katanga) do 30 m 3000 m.n.m. plošina PAHORKATINA mírně zvlněný povrch, mírné svahy, mělká údolí, rozdíl do 150 m. Nejčastější typ krajiny u nás. do 150 m VRCHOVINA příkřejší svahy, hlubší údolí, rozdíl do 300m. do 300 m HORNATINA strmé svahy, hluboká údolí, rozdíl do 600 m. VELEHORNATINY strmé, často skalnaté svahy, rozdíly přes 600 m, těžký život, málo lidí, nízké teploty, časté změny počasí.

ATMOSFÉRA - vzdušný obal Země Vzduch směs plynů (N 78%, 02 21%, CO2, vodní páry, ozon) Ozonosféra vrstva ozonu, chrání před škodlivým kosmickým zářením, citlivá freony ničí, jsou zakázány. Nejhorší situace Antarktida, Austrálie, J Amerika. Sleduje se, chráníme se krémy, brýlemi Počasí - okamžitý stav atmosféry - určují ho meteorologické prvky Meteorologické prvky 1)Sluneční záření ovlivňuje teplotu vzduchu, čím je úhel dopadu slunečních paprsků vyšší, tím je tepleji. Nejtepleji rovník x póly. 2)Teplota vzduchu teploměr, ºC, nejtepleji je na zemském povrchu, čím jdeme výš teplota klesá 3)Vlhkost vzduchu množství vodní páry ve vzduchu. Velká vlhkost = mlha, malá = mráz 4)Oblačnost stupeň pokrytí oblohy mraky. Vznik mraku : sražení vodní páry ve vzduchu Zataženo-skoro zataženo-oblačno-polojasno-skoro jasno-jasno 5)Srážky vznik v oblacích, množství-milimetry déšť-mrholení-sníh-kroupy rosa (sražení vodní páry na chladnějších místech) jinovatka (sražení vodní páry při teplotách pod 0ºC) námraza (souvislá ledová vrstva na pevných předmětech) 6)Tlak vzduchu působení vzduchu na zemský povrch, jednotka hektopascal 7)Vítr proudící vzduch, vane z vysokého (V) tlaku do nízkého (N) tlaku určujeme směr, rychlost (m/s, km/h) Počasí se neustále pohybuje Pracovníci meteorologové Místo pozorování počasí meteorologická stanice, meteorologická budka(měří a zaznamenávají 1x/hod) Mapa, která nám ukazuje počasí = synoptická mapa PODNEBÍ, PODNEBNÉ PÁSY - dlouhodobý stav atmosféry Podnebí závisí na : 1)Slunečním záření důležité je množství, hodně = teplo x málo = zima vznik podnebných pásů Podnebné pásy : tropický kolem rovníku, celý rok teplo, Slunce vysoko, nestřídají se roční období subtropický přechodný mírný mezi obratníky a polárními kruhy, střídání 4 ročních období subpolární přechodné polární mezi polárními kruhy a póly, chladno, polární den a noc 2)Nadmořská výška čím je vyšší NV, tím je teplota nižší, klesá tlak a přibývá srážek 3)Vzdálenost od oceánu oceánské podnebí mírné teploty, vlhko, malé rozdíly teplot, prší vnitrozemské podnebí suché, málo srážek, horká léta, mrazivé zimy, vysoké rozdíly teplot přechodné podnebí záleží na směru větru, změna počasí každých asi 5 dní

CELKOVÝ OBĚH VZDUCHU V ATMOSFÉŘE - proudění (vítr) je vyvoláno rozdílným tlakem a teplotou vzduchu zvyšování teploty = snižování tlaku snižování teploty = zvyšování tlaku - na určitých místech světa je stejná teplota = stále stejný tlak Rovník = Tlaková níže TN Póly = Tlakový výše TN - vítr vane z TV TN = vznikají pravidelné větry 1)Pasáty vanou od obratníku k rovníku, stáčí se na západ (díky otáčení Země kolem osy) SV Pasát JV Pasát 2)Monzuny vanou z oceánu na pevninu nebo naopak Letní monzun oceán pevnina = vlhko Zimní monzun pevnina oceán = sucho

HYDROSFÉRA - vodní obal Země Voda na Zemi Světový oceán (97%) Voda na pevnině(3%) - povrchová, podpovrchová Voda v atmosféře vodní pára SVĚTOVÝ OCEÁN Základní pojmy : Moře okrajové části oceánu - dělení : okrajová volně spojena s oceánem vnitřní obklopena pevninou Průliv zúžená část oceánu mezi pevninami Průplav zúžená část oceánu prokopaná člověkem Záliv výběžek oceánu do pevniny Poloostrov výběžek pevniny do oceánu Ostrov část pevniny obklopená mořem Souostroví skupina ostrovů Břežní čára místo styku oceánu s pevninou Pobřeží pruh území kolem břežní čáry Vlastnosti oceánské vody 1)Slanost hořce slaná, obsah soli závisí na teplotě vody čím větší teplota = vyšší slanost - jednotka slanosti promile (1 = 1 gram soli v 1 litru vody) ZJISTI SLANOST TĚCHTO MOŘÍ (PRACUJ S ATLASEM) Středozemní moře Severní moře Rudé moře Labradorské moře Arabské moře Hudsonův záliv 2)Teplota závisí na podnebí a oceánských proudech, oceánský led, plovoucí led ledoborce (slanost moře = mrznutí a tání při 1,9ºC) 3)Pohyb Typy pohybů Oceánské proudy příčina -rozdílná teplota vody - teplé NAPIŠ 3 PŘÍKLADY - studené NAPIŠ 3 PŘ. Vlnění vzniká vlivem větru, příboj Dmutí = příliv, odliv změna výšky mořské hladiny na pobřeží během 24 hodin 2x příliv, 2x odliv = změna každých 6 hodin, způsobeno přitažlivostí Měsíce a Slunce

VODA NA PEVNINĚ Povrchová voda vodní toky, jezera, bažiny, umělé vodní nádrže, sníh Vodní toky Pramen začátek toku (vyvěrající podzemní voda) Přítok vodní tok ústící do jiného, určují se od pramene pravý, levý Povodí území, odkud voda stéká do jedné řeky Úmoří území, odkud voda stéká do jednoho moře Rozvodí hranice povodí nebo úmoří Bezodtoká oblast oblast, odkud neodtéká voda do oceánu REKORDY Nejdelší vodní tok - Amazonka 7025km - Nil 6671 km - Chang Jang Jezera přirozené vodní nádrže Dělení : - sopečná Viktoriino - ledovcová Ladožské, Oněžské - zatopená, příkopových propadlin Bajkal - zbytky moří Kaspické, Mrtvé slaná REKORDY - Nejhlubší Bajkal - Největší Kaspické moře, Hořejší, Viktoriino Bažiny trvale zamokřená území porostlá vlhkomilnými rostlinami Umělé vodní nádrže vytvořil je člověk Rybníky nádrže k chovu ryb a rekreaci, u nás Jižní Čechy = Třeboňsko Přehrady přehrazení říčního údolí = zatopení krajiny, vesnic, silnic. Funkce zadržovat vodu, chránit před povodněmi, regulace vody, zdroj pitné vody, energie, rekreace Ledovce 10% povrchu Země Horské vznik v horách, sníh neroztaje ani v létě = nahromadí se a mění se v led. Pohybují se do údolí ve tvaru písmene U Sněžná čára : nadmořská výška, od které směrem vzhůru po celý rok neroztaje sníh Pevninské vznikají v polárních pásech (Grónsko, Antarktida), zadržují 77% sladké vody, pohybují se a ulamují do oceánu = ledové kry Podpovrchová voda - voda, která se vsákne do půdy a do zvětralin - dělení : půdní podzemní Půdní voda obsažená v půdě, důležitá pro rostliny Podzemní voda vyskytuje se hlouběji, vyplňuje dutiny v horninách a hromadí se - čistá = zdroj pitné vody (studny) - dnes = znečištění hnojiva, továrny atd. - výtok podzemní vody na povrch = pramen - vývěr teplé vody na povrch = gejzír

OBĚH VODY V PŘÍRODĚ - voda je v neustálém pohybu - 2 oběhy vody : malý oběh velký oběh Velký oběh mezi oceánem a pevninou oceán=výpar vznik oblaků odnos větrem nad pevninu déšť část se vsákne část se vypaří část odteče Malý oběh - nad pevninou - nad oceánem PEDOSFÉRA - půdní obal Země Půda - hlavní podmínka života na Zemi - růst rostlin, váže vodu, ŽP rostlin a živočichů Vznik přeměnou zvětraliny v půdu působením vody, vzduchu a organismů Složka půdy základ matečná hornina = podkladová 1) neživá složka hlína (jíl, prach, písek) půdní voda půdní vzduch humus (odumřelé zbytky rostlin a živočichů) 2) živá složka kořeny živých R drobní živočichové mikroorganismy (bakterie) Úrodnost půdy schopnost poskytnout R dostatek živin, vody, vzduchu, ovlivňuje ji množství humusu. Člověk se snaží zvyšovat úrodnost půdy hnojení, obdělávání, zavlažování, odvodňování. Druhy půd závisí na velikosti částic v půdě jílovité nejmenší částice hlinité menší i větší písčité největší Typy půd každý typ má svůj půdní profil = řez půdou = pořadí vrstev od povrchu k matečné hornině černozemě nejúrodnější, tmavá barva, hodně humusu, v nížinách hnědozemě méně humusu hnědé lesní půdy tenká vrstva humusu, málo úrodné, pahorkatiny podzolové málo humusu, nejméně úrodné, hory Eroze odnos, rozrušení půdy (voda, vítr), člověk (kácení lesů, orba na svazích) Úbytek stavba nových domů, těžba, odpady

BIOSFÉRA - rostliny, živočichové, houby, mikroorganismy - každý organismus žije v jiných PP, které jsou rozdílné v každé části zemského povrchu - Přírodní podmínky závisí na: zeměpisné šířce nadmořské výšce vzdálenosti od oceánu vzdušných proudech oceánských proudech (chladné, teplé) VEGETAČNÍ PÁSY : TROPICKÝ PÁS nachází se kolem rovníku Tropický deštný les - 10ºs.š. - 10ºj.š. - rozšíření SP VYPIŠ SVĚTADÍLY, VE KTERÝCH SE NACHÁZÍ TDL + KDE PŘESNĚ teplo a vlhko po celý rok - pestré rostliny, mnoho druhů, lesy vytváří patra bylinné, keřové, stromové, korunové typické rostliny orchidej, filodendron, mučenka, liány, vzácná dřeva cedr, mahagon, eben, palisandr - živočichové mnoho druhů, hmyz, ptáci, opice, jaguár, hadi (motýli, kudlanka, kolibřík, tukan, papoušek) - problém kácení deštného lesa Střídavě vlhké (monzunové) lesy - rozšíření tropický a subtropický pás SP - VYPIŠ SVĚTADÍLY, VE KTERÝCH SE NACHÁZÍ TDL + KDE PŘESNĚ - podnebí střídání 2 období dešťů x sucha období sucha opadají, žloutnou (trny) období dešťů kvetou, rostou, rozmnožují - využití plantáže banán, kakao, kokos, palma olejná Savany - podnebí střídání 2 období déšť x sucho = 2 podoby savany - jsou to travnaté krajiny s roztroušenými skupinami stromů - období dešťů je krátké, vysoká, zelená tráva, mláďata, dostatek potravy - období sucha nehostinná, prach, R usychají, opadají, zvířata se stěhují za vodou - rostlinstvo baobab, akácie, trávy - živočichové slon, žirafa, zebra, gepard, lev, hadi, antilopy, termiti, supi - využití pastviny pro dobytek, plantáže bavlna, obilí, palma olejná (arašídy) Pouště a polopouště - rozkládají se v tropech, subtropech i mírném pásu - podnebí nejsušší oblasti, velké rozdíly teplot ve dne velké teplo x v noci chladno, nedostatek vody - povrch kamení, písek = velké zvětrávání (rozdíly teplot) - rostlinstvo musí být přizpůsobeni dlouhé kořeny, listy mají žlábek, který sbírá vodu, skladují vodu ve tkáních, silná vosková vrstva, chlupy datle, keře, agáve, aloe, kaktus - živočichové- žijí v podzemí, zahrabávají se, vycházejí jen v noci, mají zásoby tuku velbloud, hadi, sup, hmyz, štír, varan - využití řídké zalidnění pouze v místech výskytu podzemní vody oázy palma datlová - oáza voda vyvěrá podél zlomu, podmínkou je napjatá hladina spodní vody (voda je pod tlakem mezi dvěma nepropustnými horninami)

SUBTROPICKÝ PÁS - přechod mezi tropickým a mírným pásem - SP - VYPIŠ SVĚTADÍLY, VE KTERÝCH SE NACHÁZÍ TDL + KDE PŘESNĚ Dvě oblasti : Vlhké subtropy (monzunové) - podnebí malé teplotní rozdíly zima teplá, vlhká, léto-teplé, deštivé (monzun) - využití lesy přeměněny hlavně v nížinách na rýžová pole Suché subtropy - podnebí horká, suchá léta, teplá a deštivá zima - rostliny cypřiše, cedry, fíky, levandule, olivy, mandle, citrusy, pomeranče, víno, ořechy - živočichové daněk, kamzík, ovce, srnec, muflon, šakal, plazi, klokan - využití původní lesy vykáceny dnes křoviny nebo pole obilí, zelenina, citrusy, olivy, víno vyšší polohy pastviny ovce, kozy MÍRNÝ PÁS - mezi obratníky a S polárními kruhy - téměř celá Evropa, Asie střed, USA, J Argentina, J Austrálie Dělení : Stepi a lesostepi - podnebí teplá, suchá léta x chladné suché zimy - rostliny travnaté porosty, nerostou zde stromy, tamaryšek, traviny, tulipán - živočichové sysel, jeřáb, lasice, zmije, osel - dělení : prérie S Amerika pampy J Amerika Asie - využití - hodně humusu - úrodné pšenice, kukuřice, sucho ovce, dobytek, mění se v poušť - na okrajích je více srážek lesy = lesostepi Listnatý a smíšený les - J část mírného pásu - Stromy opadávají dub, buk, bříza, habr - živočichové jelen, liška, kuna, jelenec, sojka - husté osídlení - využití lesy vykáceny pole, louky, pastviny Tajga = jehličnatý les - nejsevernější část mírného pásu Kanada, S Evropa, Rusko - chladno, málo úrodné půdy - smrk, modřím, borovice, jedle - medvěd, los, rys, tetřev, jestřáb - krajina málo přeměněna člověkem těžba dřeva, lov zvěře pro kožešinu, těžba NS - vznik bažin les+chlad+srážky=stín=malý výpar

POLÁRNÍ PÁS - rozšíření kolem S a J pólu, S Kanady, S Evropy, Grónsko, S Ruska, Arktida, Antarktida - velké chladno, sucho, polární den a noc Dělení : Lesotundra - nedostatek tepla= řídnutí jehličnatého lesa ojedinělé skupinky stromů Tundra - velmi chladné podnebí, léto jen 2 měsíce - půda je zmrzlá, v létě roztává jen na povrchu bažiny - traviny, zakrslé dřeviny, mechy, lišejníky - sob, zajíc, vlk, liška (polární), sovice sněžná, ptáci, hmyz - malé využití lov ryb, chov sobů Polární pustiny - ostrovy kolem S pólu Grónsko, Špicberky, Antarktida - mrazové pustiny, trvale zaledněná území, nejdrsnější podnebí - téměř žádné rostliny - živočichové přizpůsobeni srst, peří, tuk, bohaté prokrvení, zabránění úniku tepla

ŽIVOT VE VODÁCH OCEÁNU Světový oceán : Tichý Atlantský Indický Severní ledový - nejrozsáhlejší životní prostředí na Zemi - výskyt R a Ž je ovlivněn podnebným pásem = teplotou oceánské vody, slaností, proudy, hloubkou Oceány tropického pásu - oceány Tichý, Indický, Atlantský - oceánské proudy SP POMOCÍ ATLASU VYPIŠ MINIMÁLNĚ 3 - teploty SP POMOCÍ ATLASU ZJISTI TEPLOTU V červnu : lednu : - slanost SP ZJISTI POMOCÍ ATLASU - živočichové velké množství hvězdice, žralok, chobotnice, kladivoun, kareta - důležité KORÁLI mělká voda, jsou to drobní živočichové polypy s tvrdým vápenatým obalem těla uhynutí vápenité schránky zůstávají = vytvářejí pevné korálové útesy, ostrovy = atoly s vodní plochou lagunou uprostřed Oceány mírného pásu - oceány Tichý, Atlantský - oceánské proudy SP POMOCÍ ATLASU VYPIŠ MINIMÁLNĚ 3 - teploty SP POMOCÍ ATLASU ZJISTI TEPLOTU V červnu : lednu : - slanost SP ZJISTI POMOCÍ ATLASU - živočichové méně druhů, ale velké množství šelfové moře intenzivní lov hejna sleďů, sardinek, tresek lov se stále zdokonaluje = narušení rovnováhy lov se musí usměrňovat, omezovat mlži, delfín, treska, koník, medúza, langusta, tuleň Oceány polárního pásu - oceány SLO, jih Tichý, Indický, Atlantský - oceánské proudy SP POMOCÍ ATLASU VYPIŠ MINIMÁLNĚ 3 - teploty SP POMOCÍ ATLASU ZJISTI TEPLOTU V červnu : lednu : - obsahují mnoho kyslíku = vznik planktonu (drobné R+Ž), živí se jím drobné ryby a velryby - živočichové velryby plejtvák obrovský skoro vyhubeni, musí být chráněn, mez. zákon Arktida tuleň, treska, běluha, mrož, sleď, rybák, kosatka Antarktida plejtvák, tuleň, albatros, tučňák, chaluha, krab Se vzrůstající nadmořskou výškou se mění podnebí : klesá teplota (200m o 1ºC) klesá tlak (vzduch řídne) zvyšuje se rychlost větru přibývá srážek mění se přírodní podmínky (R a Ž) Rozeznáváme výškové stupně R = vegetační stupně polární pustina tundra severský les = tajga opadavý les mírného pásu subtropický les tropický deštný les VÝŠKOVÉ STUPNĚ V KRAJINĚ

KRAJINA Přírodní krajina : - vznikla působením přírodních činitelů, bez zásahu člověka - dnes téměř nikde nenajdeme Kulturní krajina : - vznik zemědělství = člověk začal krajinu přetvářet ke své potřebě pole, pastviny Typy krajin (podle využití) 1)lesohospodářská převládá les, těžba dřeva, málo změn 2)zemědělská pole, louky, pastviny, sady, vinice, chmelnice 3)těžební (průmyslová) zcela změněna člověkem, snaha obnovit, zastavit poškozené krajiny 4)městská Krajina je dnes životní prostředí člověka snaží se ji chránit. Vymezují se chráněná území s různým stupněm ochrany. Národní parky NP Krkonoše, Podyjí, Šumava, České Švýcarsko CHKO Pálava, Moravský kras.asi 1800 v ČR