Osobní doprava v Evropské unii V rozmezí let 1990 až 2004 vzrostl počet osobních automobilů v zemích EU-25 o 38 % Autor: Hans STRELOW Obsah Nejdůležitější údaje... 1 Infrastruktura: nejhustší síť je v zemích Beneluxu a v Německu... 2 Rychlý nárůst automobilového parku ve většině nových členských států, stále však přetrvává vysoký podíl starých vozidel... 3 Podíl různých druhů dopravy: nejnižší podíl automobilů je v Maďarsku... 7 83 % celkové osobní dopravy v roce 2003 bylo zrealizováno osobními automobily... 8 Nejdůležitější údaje Celková délka cest zrealizovaných v osobní dopravě vzrostla v rozmezí let 1995 až 2003 o 14 %; dochází k většímu využívání osobních automobilů, ale za tento nárůst nesou odpovědnost i tramvajová doprava a také metro. V roce 2004 bylo 20 % všech osobních automobilů ze zemí EU-25 registrováno v Německu (45 milionů). 35 % všech motorových dvoukolových vozidel (9 milionů) jezdilo v Itálii. Česká republika měla v roce 2003 nejvyšší hustotu železniční sítě (122 m na km 2 území státu) v rámci zemí EU-25. Tato hodnota je více než dvojnásobkem průměru zemí EU-25 (50 m/km 2 ). Zhruba 50 % všech osobních automobilů v Rakousku má dieselové motory. V roce 2004 bylo 74 % všech osobních automobilů registrovaných v České republice starších než 10 let. V průměru je v zemích EU-25 472 osobních automobilů na 1000 obyvatel, přičemž příslušné rozpětí sahá od 659 automobilů v Lucembursku po 280 automobilů v Maďarsku. Budeme-li uvažovat země ESVO, tak Lichtenštejnsko výrazně převyšuje evropský průměr svými 692 osobními automobily na 1000 obyvatel. 83 % celkové osobní dopravy v roce 2003 bylo uskutečněno osobním automobilem. Češi vynikají využíváním tramvají a metra, neboť roční přepravní výkon na osobu v této zemi dosahoval 839 km (zatímco průměr zemí EU-25 je 159 km). 1
Graf 1: Cesty zrealizované v osobní dopravě podle druhů dopravy v miliardách osobokilometrů, EU-25, 1995, 2000 a 2003 Osobní automobily Autobusy a autokary Tramvaje a metro Železnice Zdroj : Eurostat Infrastruktura: nejhustší síť je v zemích Beneluxu a v Německu Neustále se zvyšující integrace evropských ekonomik je doprovázena rostoucí poptávkou po mobilitě. Zaměříme-li naši pozornost na pozemní dopravu (tj. ponecháme stranou leteckou a námořní osobní dopravu), je možno konstatovat, že neustále rostoucí požadavky na mobilitu byly v prvé řadě uspokojovány rostoucím využíváním osobních automobilů, na které v průměru připadají zhruba tři cesty ze čtyř. Dominantní postavení silniční dopravy a cestování je doprovázeno kontinuálním a stabilním růstem délky dálnic (viz graf 2), které na úrovni zemí EU-25 dosahovaly celkové délky o 20 % vyšší, než tomu bylo v roce 1995. Automobilový park osobních vozů sledoval stejný vývojový model. Graf 2: Vývoj infrastruktury a vybavení podle druhů dopravy (1995=100), EU-25 Silniční doprava: délka dálnic Silniční doprava: počet osobních aut Železniční doprava: délka tratí Železniční doprava: počet vozidel osobní dopravy* *EU-25 2002 a 2003 : včetně britských dat za rok 2001 Délka železničních tratí zaznamenala v rozmezí výše uvedených let mírný pokles (o 6 %). Počet vozidel železniční osobní dopravy zaznamenával mírné nárůsty a poklesy. Nicméně zvýšená 2
privatizace železničních společností a určité tendence spíše si pronajímat než nakupovat železniční vozidla znamenají, že shromažďování spolehlivých statistických informací je poněkud problematické. Rozdíly v charakteristikách sítí mezi jednotlivými členskými státy je možno vyjádřit prostřednictvím hustoty sítě (délka sítě na kilometr čtvereční území příslušného státu), jak je uvedeno na grafu 3. Kategorie dálnice je zde rovněž zvolena kvůli rozdílům v definici ostatních silnic. Při kombinaci daných dvou sítí se zdá, že země Beneluxu a Německo mají vynikající hustotu přes 120 m na km 2 (což je zhruba dvojnásobek průměrné hustoty zemí EU-25). Česká republika je pak jedinou další zemí, která překračuje tuto prahovou hodnotu, a to s jedním výrazným rozdílem, že zastoupení železniční sítě je v této zemi výrazně vyšší než pro ostatní země s vysokou hustotou dopravní infrastruktury. Skutečně platí, že zatímco hustota železniční sítě v České republice (121,8 m/km 2 ) je nejvyšší mezi členskými státy, její dálniční síť patří mezi sítě s nejnižší hustotou, což je určitý obecný model pozorovaný ve většině východoevropských nových členských států. Rovněž bychom měli poznamenat, že Lotyšsko nemá dálnice a na Kypru nejsou žádné železnice. Malta na grafu 3 nefiguruje vůbec, protože nemá ani jednu z těchto kategorií. Graf 3: Hustota železniční a dálniční sítě, v roce 2003 v m na km 2 Železnice Dálnice Rychlý nárůst automobilového parku ve většině nových členských států, stále však přetrvává vysoký podíl starých vozidel Tabulka 1 uvádí, že v absolutních číslech bylo v roce 2004 nejvíce osobních automobilů zaregistrováno k provozu po silničních komunikacích Německa (45 milionů), po Německu následuje Itálie (34 milionů), Francie (30 milionů) a Velká Británie (27 milionů). V rámci tohoto automobilního parku je široká většina (více než 90 %) automobilů v Dánsku, na Kypru a ve Švédsku představována automobily s benzínovými motory. Naopak Rakousko, Francie a Belgie měly v provozu na silničních komunikacích vysoký podíl automobilů s dieselovými motory (více než 40 %). Podíl benzínových a dieselových motorů je vysoce ovlivňován daňovými režimy příslušných zemí. Podíl automobilů s dieselovými motory od roku 1990 vzrostl o více než 35 procentních bodů. Tento nárůst je v převážné míře zapříčiněn výrazně zlepšenou technologií dieselových motorů, nižší spotřebou paliva a nižšími cenami u čerpacích stanic (přičemž Velká Británie je výjimkou, pokud jde o naposledy zmiňovaný aspekt). Pro Polsko byl příznačný podíl ostatních motorových vozidel (tj. ani benzínových ani dieselových), který dosahoval 7 %. Pokud jde o stáří vozidlového parku, vykazovala většina východoevropských nových členských států relativně vysoký podíl starých vozidel: v České republice byly téměř tři čtvrtiny zaregistrovaných osobních automobilů starší než 10 let. V Estonsku a Polsku byl tento podíl 69 % v případě Estonska a 56 % v případě Polska. Oproti tomu Lucembursko mělo nejvyšší podíl vozidel mladších než dva roky (27 %). Jedna pětina automobilového parku v Maďarsku rovněž náležela do této věkové kategorie. 3
Tabulka 1: Počty osobních automobilů podle typu motorového pohonu a podle stáří, rok 2004 BE CZ* DK** DE* EE EL* ES FR* IE IT** CY LV LT LU*** HU Počet osobních automobilů (v tis. ks) 4 874 3 706 1 888 45 023 471 3 840 18 688 29 560 1 582 33 706 335 686 1 316 281 2 828 Typ motorového pohonu (%) Benzínové 51,1 84,3 92,6 81,5 85,8 : 64,7 56,9 86,0 76,4 90,1 : : 67,3 85,6 Dieselové 47,2 15,5 7,4 18,4 14,2 : 35,3 43,1 14,0 19,0 10,1 : : 32,7 13,9 Ostatní 1,7 0,2 0,0 0,1 0,0 : 0,0 0,5 0,0 0,0 0,0 : : 0,0 0,5 Podle stáří (%) Mladší než 2 roky 14,5 10,2 16,2 14,4 6,8 : 14,5 14,3 17,3 13,6 8,7 : : 26,7 20,4 Od 2 do 5 let 24,5 15,7 22,9 21,9 8,5 : 22,1 22,4 31,7 21,7 11,9 : : 28,8 15,7 Od 5 do 10 let 31,7 0,0 28,9 33,1 16,1 : 23,9 31,0 37,2 25,8 34,3 : : 26,0 18,2 Starší než 10 let 29,3 74,1 31,9 30,6 68,6 : 39,4 32,2 13,8 38,9 45,1 : : 18,5 45,6 MT**** NL AT PL PT** SI SK FI SE UK* IS* LI NO**** CH* Počet osobních automobilů (v tis. ks) 189 6 992 4 109 11 975 5 788 911 1 197 2 347 4 113 26 953 167 24 1 851 3 800 Typ motorového pohonu (%) Benzínové 80,0 81,4 50,8 78,4 : : : 87,6 95,0 80,9 88,6 87,8 92,7 91,9 Dieselové 20,0 15,3 49,2 14,6 : : : 11,7 5,0 16,3 11,4 12,1 : 6,9 Ostatní 0,0 3,5 0,0 7,0 : : : 0,0 0,1 : 0,0 0,0 : 0,0 Podle stáří (%) Mladší než 2 roky : 13,5 13,9 7,2 : : : 12,5 11,6 19,3 15,0 16,3 10,8 14,0 Od 2 do 5 let : 22,1 20,3 12,2 : : : 16,0 18,6 25,4 29,3 27,5 20,7 23,3 Od 5 do 10 let : 33,3 32,4 24,6 : : : 24,5 29,2 33,8 21,0 32,2 25,4 32,0 Starší než 10 let : 31,1 33,5 56,0 : : : 47,1 40,5 21,5 34,7 24,0 43,1 30,8 * 2003, ** 2002, *** 2001, **** 2000 data za Spojené království Velké Británie a Severního Irska se vztahují pouze na Velkou Británii /ECMT/UNECE společný dotazník Graf 4: Evropské emisní normy (vztahující se na vozidla sériové výroby) Benzínový motor Dieselový motor Poznámky: CO: oxid uhelnatý; NOx: oxidy dusíku; VOCs: sloučeniny organických těkavých látek; PM: prachové částice. EURO I normy, jež jsou povinné od 1. 7. 1992; EURO II od 1. 1. 1996; EURO III od 1. 1. 2000; EURO IV od 1. 1. 2005. EURO V normy založené na návrhu Komise - KOM(2005)683, které by měly být účinné podle odhadů od poloviny roku 2008. Kromě aspektů, jež se týkají bezpečnosti, má stáří vozidlového parku též výrazný vliv na emise. Od roku 1992 platí emisní normy EU pro nové automobily a tyto normy jsou postupně stále zpřísňovány. Přestože je příslušný vývoj částečně narušován nárůstem vozidlového parku, bylo dosaženo značného pokroku, a to nejen v souvislosti s úrovněmi emisí CO 2 (což je v převážné míře spojeno s využíváním vozidel s vyšší účinností využití paliva), ale též v souvislosti s úrovněmi emisí škodlivých látek. Graf 4 shrnuje různé emisní normy, které se vztahují na sériově vyráběná vozidla v Evropské unii pro benzínové a dieselové automobily. 4
Tabulka 2: Emise CO2: podíl podle druhu dopravy (v milionech tun CO2) 1991 1996 2001 2004 Změna od roku 1991 do roku 2004 (%) Celkový dopravní sektor 800,7 886,5 981,9 1028,8 28,5 Železniční doprava 10,9 10,4 8,6 7,7-29,9 Silniční doprava 682,8 749,9 828,2 866,5 26,9 Když budeme zkoumat emise CO 2 u různých dílčích sektorů dopravy na úrovni EU (viz tabulka 2), je zřejmé, že díky rostoucímu podílu elektrifikovaných tratí (a tudíž i většímu využívání elektrických lokomotiv) došlo v rozmezí let 1991 až 2004 u železniční dopravy k poklesu emisí CO 2 o 30 %. Emise z elektráren vyrábějících elektřinu, která se využívá jako trakční síla pro elektrifikované tratě, nejsou v této analýze zahrnuty. Silniční doprava zůstává zdaleka tím dílčím sektorem, který produkuje nejvyšší objemy CO 2. Uvedených 866 milionů tun na úrovni EU v roce 2004 představuje 84 % celkového objemu emitovaného dopravním sektorem (s vyloučením elektřiny pro trakční sílu). Graf 5: Vývoj vozidlového parku osobních automobilů v rozmezí let 1990 až 2004 (%) 5
Pro dokončení popisu automobilového parku je na grafu 5 uveden vývoj v rozmezí let 1990 až 2004. Na úrovni zemí EU-25 se jedná o nárůst o 38 %. Jak by bylo možno očekávat, vyvíjel se automobilový park zvláště rychlým tempem ve většině nových členských států, ale též v Portugalsku a Řecku. V neposlední řadě pak graf 6 uvádí kladný lineární vztah mezi průměrnou denní vzdáleností překonávanou na jednoho obyvatele osobním automobilem a počtem osobních automobilů na 1000 obyvatel v roce 2004. Je evidentní, že velké země s vysokými přepravními výkony jsou soustředěny v pravém horním rohu. Existují však tři výrazné výjimky: Lucembursko (vysoká hustota automobilů a vysoký denní přepravní výkon), Malta (vysoká hustota automobilů, ale relativně nízký denní přepravní výkon) a Dánsko (nízká hustota automobilů, ale poměrně vysoký denní přepravní výkon). Graf 6: Průměrná denní vzdálenost ujetá na jednoho obyvatele osobním automobilem a hustota osobních automobilů, rok 2004 Počet osobních automobilů na 1000 obyvatel mld. oskm/rok Průměrný denní počet km na osobu Graf 7: Průměrný počet osobních automobilů na 1000 obyvatel podle členských států, pro roky 1990 a 2004 Mezi členskými státy EU připadala nejvyšší hustota osobních automobilů na Lucembursko (viz graf 7), s 659 automobily na 1000 obyvatel, za kterým následuje Itálie (581). Více než jeden automobil na dva obyvatele bylo možno zaznamenat ještě ve čtyřech dalších členských státech (Portugalsko, Německo, Malta a Rakousko). Na opačném konci stupnice bylo Maďarsko a Slovensko, kde byl zaregistrován nejnižší počet automobilů na 1000 obyvatel, a to 280 v případě Maďarska a 222 v případě Slovenska. Podíváme-li se za hranice EU, je možno konstatovat, že Lichtenštejnsko překonává Lucembursko v hustotě osobních automobilů, neboť v této zemi je registrováno 692 vozidel na 1000 obyvatel. 6
Hodnoty pro malé země s vysokými hustotami mohou být ovlivněny služebními vozy (které jsou často drženy na základě leasingových smluv), jež jsou využívány přeshraničními pracovníky. Podíl různých druhů dopravy: nejnižší podíl automobilů je v Maďarsku Graf 8 uvádí podíl každého druhu dopravy v přepravních výkonech osobní dopravy příslušných zemí (na základě počtu osobokilometrů). Připomínáme, že letecká a námořní osobní doprava jsou vyčleněny z této statistiky a že ne všechny země nabízejí několik druhů dopravy (jako např. Kypr a Malta, kde nejsou žádné železnice). Graf 8: Použití různých druhů dopravy podle členských států, rok 2003 Osobní automobily Autobusy a autokary Tramvaj a metro Železnice Na úrovni zemí EU-25 bylo v roce 2003 zrealizováno 83 % ujeté vzdálenosti prostřednictvím osobních automobilů. Všechny země mají podíl přesahující 70 % s význačnou výjimkou Maďarska, kde je podíl automobilů pouze 59 %. S podílem 9 % na úrovni EU je autobusová a autokarová doprava významnější než železnice (jejíž podíl je 7 %). To platilo zvláště v případě Řecka, Irska, Maďarska a Slovenska, kde příslušný podíl přesahoval 20 %. Česká republika je charakterizována vysokým podílem využívání tramvajové dopravy a metra (9 % celkového přepravního výkonu v oblasti osobní dopravy oproti 1 % pro EU-25). Rovněž stojí za zmínku, že podíl železniční dopravy přesáhl hranici 10 % pouze ve dvou zemích: v Maďarsku (13 %) a ve Švýcarsku (14 %). Až doposud nebyla brána v úvahu dvoukolová motorová vozidla. V praxi je poměrně obtížné vytvořit statistiku přepravních výkonů těchto vozidel, neboť se jedná o velmi nestejnorodou kategorii. Dále pak je známo, že státní registry vozidel nejsou zcela harmonizovány z důvodu rozcházejících se definic. Odhaduje se, že celkový přepravní výkon na úrovni EU-25 je 142 miliard oskm. Informace z grafu 9 jsou omezeny na rozdělení motorových dvoukolových vozidel v členských státech (zejména se jedná o mopedy a motocykly) v roce 2004. Na samotnou Itálii připadala více než jedna třetina (35 %), přičemž většina těchto vozidel byla představována mopedy s obsahem motoru nižším než 50 cm 3. Německo do tohoto počtu přispělo více než jednou pětinou (22 %). 7
Graf 9: Rozdělení motorových dvoukolových vozidel v EU-25, rok 2004 Ostatní členské státy 83 % celkové osobní dopravy v roce 2003 bylo zrealizováno osobními automobily Tabulka 3 uvádí průměrný přepravní výkon podle druhu dopravy pro jednotlivé země. Pro automobilovou dopravu bychom měli poznamenat, že kvůli odlišným metodám shromažďování dat, jakož i způsobům provádění odhadů by mělo být jakékoliv porovnání mezi různými zeměmi považováno pouze za indikativní. Na úrovni EU bylo ve vlacích realizováno v průměru 767 km na osobu a rok. S průměrnou hodnotou 1234 km za rok Francie překračuje tento průměr EU o 60 %, což je možno částečně vysvětlit vysoce rozvinutou sítí vysokorychlostních vlaků, která usnadňuje cestování na dlouhé vzdálenosti. Vezmeme-li v úvahu všechny druhy dopravy dohromady a budeme-li opět vycházet z údajů o počtu obyvatel, můžeme konstatovat, že v průměru každý občan ujel každý jednotlivý den v roce průměrnou vzdálenost 32,7 kilometrů. 8
Tabulka 3: Přepravní výkony podle druhů dopravy, rok 2003 Osobní automobily Autobusy a autokary Tramvaje a metro Železnice* Celkem Miliardy oskm Průměrný počet km na osobu a rok Miliardy oskm Průměrný počet km na osobu a rok Miliardy oskm Průměrný počet km na osobu a rok Miliardy oskm Průměrný počet km na osobu a rok Miliardy oskm Průměrný počet km na osobu a den BE 109,9 10 611,4 13,7 1 322,9 0,9 86,9 8,7 834,5 133,2 35,7 CZ 68,6 6 723,3 9,4 926,1 8,6 839,3 6,6 645,4 93,2 25,4 DK 61,0 11 330,9 9,0 1 671,8 0,1 12,4 5,9 1 097,5 76,0 39,2 DE 854,1 10 348,1 67,5 817,8 14,8 178,7 72,6 879,2 1 008,9 34,0 EE 10,0 7 390,1 2,3 1 696,1 0,1 73,7 0,2 142,8 12,6 25,8 EL 64,0 5 808,5 22,5 2 042,0 1,4 127,1 1,7 153,8 89,6 22,6 ES 346,0 8 504,8 49,3 1 211,8 5,6 137,6 19,0 449,0 419,9 28,6 FR 738,6 12 386,6 42,7 716,1 11,4 191,2 74,3 1 234,1 867,0 40,4 IE 24,0 6 055,0 6,5 1 639,9 - - 1,6 392,8 32,1 22,5 IT 711,0 12 403,6 97,6 1 702,7 5,9 103,6 45,7 789,2 860,2 41,7 CY 3,2 4 418,7 0,7 950,9 - - - - 3,8 14,7 LV 10,0 4 289,1 2,6 1 093,7 0,3 145,8 0,8 349,7 13,7 16,3 LT 19,4 5 600,9 2,6 746,0 - - 0,4 128,6 22,4 18,0 LU 6,0 13 383,9 1,0 2 297,6 - - 0,3 589,0 7,3 45,2 HU 46,4 4 574,9 18,7 1 844,4 2,5 248,1 10,5 1 042,2 78,2 21,4 MT 1,5 3 775,5 0,2 417,8 - - - - 1,7 11,6 NL 146,1 9 022,7 7,4 457,0 1,5 91,4 13,5 827,3 168,4 28,9 AT 81,3 10 076,1 14,8 1 828,8 2,8 347,1 8,3 1 019,0 107,1 36,9 PL 172,4 4 510,9 30,0 784,9 4,5 117,7 18,2 476,8 225,1 16,4 PT 97,0 9 320,2 10,5 1 008,9 0,8 74,0 3,7 352,6 112,0 29,9 SI 15,5 7 769,3 1,1 533,8 - - 0,8 382,7 17,3 24,1 SK 25,2 4 684,7 7,8 1 450,0 0,3 61,3 2,2 414,1 35,6 18,4 FI 59,6 11 445,8 7,7 1 473,2 0,5 100,3 3,3 640,8 71,1 37,9 SE 96,3 10 770,9 10,5 1 174,4 2,0 222,2 8,9 993,1 117,7 36,6 UK 677,0 11 411,0 47,0 792,2 8,3 139,6 43,5 727,8 775,7 36,3 EU-25 4 444,0 9 795,4 483,0 1 064,5 72,2 159,2 350,6 766,9 5 349,9 32,7 IS 4,2 14 559,5 0,5 1 871,9 - - - - 4,7 45,6 NO 50,5 11 085,5 4,0 879,8 : : 2,6 571,1 57,1 34,8 CH 85,3 11 648,8 3,4 464,2 : : 14,7 1 989,4 103,4 39,2 * Data za rok 2004 data za Spojené království Velké Británie a Severního Irska se vztahují pouze na Velkou Británii /Generální ředitelství pro energii a dopravu 9
PODSTATNÉ INFORMACE METODICKÉ POZNÁMKY Data prezentovaná v této publikaci byla shromážděna především přes společný dotazník pro dopravní statistiku. Společný dotazník poskytuje velké pokrytí dopravní statistiky shromážděním souhrnných dat pro železniční, silniční, vnitrozemskou vodní a potrubní dopravu. Tento dotazník byl zaveden za účelem koordinace shromažďování dat ze strany Eurostatu, ECMT a UNECE. Navíc se jedná o dobrovolné shromažďování dat nezávislé na právních aktech Evropské unie a je harmonizováno v návaznosti na definice uvedené v Eurostat/ECMT/UNECE Glossary for Transport Statistics. Aby bylo možno doplnit časové řady, byla některá data rovněž vytažena z publikace EU Energy and Transport figures, Statistical pocketbook 2005. Všechny definice jsou převzaty z výše uvedeného glosáře pro dopravní statistiku Eurostat/UNECE/ECMT Glossary for Transport Statistics. Tyto definice je možno nalézt na internetových stránkách Eurostatu http://epp.eurostat.cec.eu.int/portal/page?_pageid=1073,1135281,1073_1135295&_dad=portal&_schema=port AL&p_product_code=KS-BI-03-002 na domovské stránce ECMT (Evropská konference ministrů dopravy) http://www.oecd.org/cem/online/glossaries/index.htm nebo na domovské stránce UNECE (Evropská hospodářská komise EHK OSN) http://www.unece.org/trans/main/wp6/transstatglossmain.html Pro další informace ohledně společného dotazníku nebo glosáře se prosím obraťte na následující kontakty: Pan Hans STRELOW, Eurostat Telefon: +352-4301 34580, e-mail: Hans.Strelow@cec.eu.int Pan Mario BARRETO, ECMT Telefon: +33-1 45 24 97 22, e-mail: Mario.Barreto@oecd.org Pan Miroslav JOVANOVIC, UNECE Telefon: +41-22 917 2493, e-mail: Miroslav.Jovanovic@unece.org Pokud jde o data za země, které nejsou členskými zeměmi EU nebo ESVO, obraťte se na ECMT nebo UNECE. Zkratky EU-15: Evropská unie, BE = Belgie, DK = Dánsko, DE = Německo, EL = Řecko, ES = Španělsko, FR = Francie, IE = Irsko, IT = Itálie, LU = Lucembursko, NL = Nizozemsko, AT = Rakousko, PT = Portugalsko, FI = Finsko, SE = Švédsko, UK = Spojené království Velké Británie a Severního Irska. EU-25: Evropská unie, včetně EU-15 a 10 dalších členských států (rozšíření z května 2004): CZ = Česká republika, EE = Estonsko, CY = Kypr, LV = Lotyšsko, LT = Litva, HU = Maďarsko, MT = Malta, PL = Polsko, SL = Slovinsko, SK = Slovensko. ESVO: IS = Island, Li = Lichtenštejnsko, NO = Norsko, CH = Švýcarsko Silniční doprava: Pokud jde o silniční infrastrukturu, byly brány v úvahu pouze dálnice, neboť v definicích ostatních silničních komunikací existují určité nekonzistentnosti. Silniční osobokilometr: Jednotka měření představující přepravu jednoho cestujícího po silnici na vzdálenost jednoho kilometru. Vzdálenost braná v úvahu je vzdáleností skutečně ujetou příslušným cestujícím. Železniční doprava: Zvláštní opatrnost je nutno přikládat datům ze Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, a to zejména kvůli skutečnosti, že hlavní železniční podniky této země jsou zprivatizovány. Všech 19 km železničních tratí v Lichtenštejnsku je provozováno společností ÖBB (Rakousko) a je zahrnuto v jejích statistikách. 10
Železniční osobokilometr: Jednotka měření představující přepravu jednoho cestujícího po železnici na vzdálenost jednoho kilometru. Vzdálenost braná v úvahu by měla být vzdálenost skutečně ujetá příslušným cestujícím na příslušné železniční síti. Pokud není k dispozici tento údaj, měla by se brát v úvahu účtovaná nebo odhadovaná vzdálenost. Vysvětlivky k hodnotám: : údaj není k dispozici; - nula Odhady jsou tištěny kurzívou. Zkratky: oskm: osobokilometr km: kilometr EU: Evropská unie ESVO: Evropské sdružení volného obchodu ECMT: Evropská konference ministrů dopravy UNECE: Evropská hospodářská komise EHK OSN Další informace: Common Questionnaire on Transport Statistics (Společný dotazník dopravní statistiky), data pro EU a ESVO, 1990-2000; CDROM; 2002. EEA Passenger transport by rail 1990-1998 (Osobní železniční doprava v Evropském hospodářském prostoru); Statistics in Focus; 2001. Panorama of transport, Statistical overview of road, rail, inland waterways and air transport in the EU (Přehled dopravy, statistický přehled silniční, železniční, vnitrozemské vodní a letecké dopravy v EU), data za období let 1970-1999; 2001. Transport Infrastructure in EU and CEC 1990-1999 (Dopravní infrastruktura v zemích EU a střední a východní Evropy); Statistics in Focus; 2002. Na přípravě této publikace se podílela Nassima Hamzaoui. 11