rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje



Podobné dokumenty
Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region

Moravskoslezský kraj a regionální železniční doprava.

PRIORITY DOSTAVBY A MODERNIZACE SILNIČNÍ SÍTĚ

- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS -

Hlavní investice do dopravní infrastruktury v rámci Jihočeského kraje

Geografie České republiky. Doprava

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

AKTUÁLNÍ STAV PŘÍPRAVY A REALIZACE VÝSTAVBY KOMUNIKACE I/11-I/57

6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 6.1 HRADECKO

AREÁL MOŠNOV (MOŠNOV, ČESKÁ REPUBLIKA) RAVANTINO, s.r.o. LEO MINOR GROUP, s.r.o.

Multimodální cargo Mošnov strategický projekt Moravskoslezského kraje

Transevropská dopravní síť z pohledu dopravní koncepce Moravskoslezského kraje Ing. Ivo Muras vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC

SETKÁNÍ S PODNIKATELI. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2012 strojírenství a doprava 10. května 2012 Ostrava Téma: Koncepce dopravních cest v ČR a napojení na mezinárodní dopravní síť

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR

Příloha č.: 1 k materiálu Stav přípravy a realizace Počet stran přílohy: 7

STAVBY NA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTĚ. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)

DOPRAVA A ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

Silnicei/11. Hrádek průtah T58. informační leták, 05/2011 uvedeno do provozu. Silnice I/11. Hrádek. stavba Hrádek prùtah.

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

NÁVRH Specifikace nemovitostí určených k uzavření budoucích smluv o převodu nemovitostí z vlastnictví kraje darem

silnice I/11 a I/56 Propojení silnic, spojka S1 v Opavě 12/2009 uvedeno do provozu

Podpora veřejné dopravy z ROP Moravskoslezsko ( )

TEMATICKY SOUVISEJÍCÍ KONCEPČNÍ DOKUMENTY NA KRAJSKÉ ÚROVNI

D 49 Silniční propojení R 6

Životní prostředí v MSK

ANALÝZA SPZ OSTRAVA MOŠNOV A SPZ HOLEŠOV J A N H A N A

OP Doprava Veřejná doprava ON LINE Praha

Priority rozvoje železniční

Prezentace podnikatelských ploch pro investory. Prezentace průmyslových ploch pro investory

Řešení tranzitní dopravy v pražské aglomeraci. Praha Ďáblice

270 Ostrava hl. n. Bohumín

Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD

Integrace řešení pro mobilitu zítřka

Robin Povšík Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy , Prague Marriot Hotel

Role autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva

Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Potřeby a možnosti rozvoje dopravní infrastruktury

Strategie rozvoje dálkové železniční dopravy

OP Doprava Inteligentní mobilita ve městech a regionech Pardubice

LUHAČOVICKÁ VÝZVA 2016

PRŮMYSLOVÁ ZÓNA STUDÉNKA

Rekonstrukce a modernizace silnic v letech

silnice I/57 Hladké Životice obchvat 11/2009 uvedeno do provozu

Koncepce rychlédopravy v ČR

Nevyužit. Ostrava Ing. Josef Bosáček

Historie přípravy západovýchodního multimodálního propojení (D1 x D49) Hulín Zlín Vizovice Horní Lideč Púchov (R6 x D1)

ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jeremenko

Vladimír Zadina člen - pověřený vedením

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

Řešení tranzitní dopravy kolem Prahy

Moderní dopravní služby

Rozvoj železničního spojení mezi Jihočeským krajem a Rakouskem

6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury

6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 6.1 HRADECKO

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPB.9.

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita)

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr

Rozvoj logistických ch center v

Trans-evropský koridor č. IV

VYSOKÉ RYCHLOSTI Z POHLEDU ŽELEZNIČNÍHO DOPRAVCE

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Přepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci:

VÝSTAVBA SILNICE I/57 KRNOV SV OBCHVAT

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel

NÁVRH Specifikace nemovitostí určených k převodu nemovitostí z vlastnictví kraje darem. 1839/1 131 II/445 Pradědem

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR

Zpracování ÚTP-ÚG dopravy, silnice II.a III.tř.na území Olomouckého kraje bylo provedeno v těchto etapách:

Příprava vysokorychlostních tratí v podmínkách ČR

Česká železnice na křižovatce

silnice I/11 Jablunkov obchvat 11/2008 uvedeno do provozu

Význam VRT pro moravské kraje

Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel. Praha,

Vazba II. ŽELEZNIČNÍHO KORIDORU na regionální a sektorový operační plán

Moravskoslezský kraj a systém lehké kolejové dopravy Ostrava Hlučín - Opava

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie

jednání Rady města Ústí nad Labem

Silnicei/11. Nebory Oldřichovice T56. informační leták, stav k 08/2014. stavba. Nebory. Oldøichovice. Nebory. stavba I/68 Tøanovice Nebory

Studie VRT - analýza přepravních vztahů. a výhledové možnosti dopravních systémů ve vybraných směrech

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D.

Strategie rozvoje regionáln v Moravskoslezském m kraji. Ing. Aleš Stejskal Koordinátor ODIS s.r.o.

Dopravní sektorové strategie. Ing. Zbyněk Stanjura. Ministr dopravy Praha Fórum českého stavebnictví 2013

Veřejná logistická centra

Usnesení z 46. zasedání výboru Státního fondu dopravní infrastruktury ze dne 9. listopadu 2004

Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování

Správa a rozvoj komunikací v Plzni. Ing. Petr Náhlík, náměstek primátora města Plzně

AUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR

Páteřní infrastruktura

PODPORA TELEMATIKY PRO VEŘEJNOU DOPRAVU Z IROP SOUČASNOST A BUDOUCNOST

Aktualizace ZÚR Královéhradeckého kraje. Územně plánovací podklady Královéhradeckého kraje územní studie

Železnice a přestupní terminály v České republice

Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna. Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy

rychlostní silnice R35

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

Časová dostupnost krajských měst České republiky

Transkript:

rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje STAVEBNÍ FÓRUM OSTRAVA 12. listopadu 2008

obsah situování kraje v Evropském prostoru potenciál rozvoje a vazby na dopravní infrastrukturu dopravní koncepce kraje vymezení dopravních koridorů aktuální stav přípravy a realizace podpora výhledové dopravní sítě perspektivy rozvoje dopravní infrastruktury

Východiska V 90. letech byl přirozený oběh zboží a lidí znovu obnoven Po vstupu do Schengenu role koridoru z jihu na sever vedoucí Moravskou bránou ještě vzrostla 38 km severně se nachází 2,5 mil. katowická aglomerace Katowicemi prochází západovýchodní koridor Hamburk, Berlín, Moskva

Příležitosti Optimální podmínky pro hospodářský rozvoj regionu Přímé napojení na evropské dopravní tahy sever-jih a východ-západ Spojení s Hornoslezskou aglomerací s cca 2,5 mil. obyvatel

BERLIN GDAŃSK KATOWICE KRAKOW OLOMOUC R49 ŽILINA WIEN dominantní dopravní vazby

teze dopravní politiky Zachování hospodářského rozvoje závisí na rozvoji celého dopravního systému Koncepci dopravního systému v regionu může zajistit jen cílevědomá dopravní politika kraje

dopravní koncepce SLEZSKÝ SILNIČNÍ KŘÍŽ ŽELEZNIČNÍ KORIDORY LETIŠTĚ LEOŠE JANÁČKA OSTRAVA LOGISTICKÁ CENTRA

historie koncepce 2002 - Definice páteřní sítě (Slezský kříž) 2004 - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury 2004-2007 - Kraj se začíná systematicky starat o svou dopravní síť, čerpat peníze na EU a zintenzivňuje lobbing za zájmy kraje

cíle koncepce Dálnice Praha-Ostrava-Katowice Rychlostní silnice R48 a R56 do Olomouce, Ostravy, Bielska-Bialej i Žiliny Železniční koridory pro vlaky nejvyšší kvality do Prahy, Brna, Žiliny i do Katowic Letiště Leoše Janáčka Ostrava s multimodálním logistickým centrem infrastruktura pro strategické průmyslové a logistické zóny

harmonogram koncepce do 5 let (r.2009-2013) období postupného náběhu provozu D1, R48, Strategická průmyslová zóna Nošovice, letiště Leoše Janáčka, Průmyslová zóna Mošnov, Strategická průmyslová zóna Mošnov a dalších staveb páteřní sítě pozemních komunikací a železnic v Moravskoslezském kraji, 5-10 let (r. 2014-2018) období po dokončení těchto rozvojových záměrů s důrazem na dobudování sítě pro dopravní dostupnost širšího území Moravskoslezského kraje,

SLEZSKÝ SILNIČNÍ KŘÍŽ 2002 definována páteřní síť stávající, budované a připravované tahy výhledové tahy Slezský kříž

SLEZSKÝ SILNIČNÍ KŘÍŽ 2004-2008 - 61km nových dálnic, rychlostních silnic a silnic I. tříd dálnice D47 (D1) tah R48 přeložka I/11, Č.Těšín-Třinec Opava I/11, ul. Rolnická a III/4641, ul. Rybářská

SLEZSKÝ SILNIČNÍ KŘÍŽ 2004 2008 - rekonstrukce doplňkové sítě silnic II. a III. třídy silnice mosty křižovatky

SLEZSKÝ SILNIČNÍ KŘÍŽ 2009 2013 - dostavba 197km silnic dálnice D1 vč. přivaděčů rekonstrukce I/48 přeložka I/48, MÚK Nošovice přeložka I/11, I/68 přeložka I/58 přeložka I/67 obchvat Havířova přeložky I/11, I/57 a II/461, Ostrava-Krnov přeložka II/478, PZ Ostrava-Hrabová rekonstrukce I/11 I/57, obchvat Hradce n. Moravicí

SLEZSKÝ SILNIČNÍ KŘÍŽ po r.2014 - dostavba 70km silnic ; tah R56, Ostrava Opava tah R67, Třanovice Havířov dálnice D47(D1) sil. I/11, Opava Komárov

ŽELEZNIČNÍ KORIDORY 2002 definována páteřní síť koridorové tratě významné návazné tratě vysokorychlostní trať - výhled

ŽELEZNIČNÍ KORIDORY 2004-2008 - modernizace železniční sítě Ostrava Svinov Ostrava Stodolní modernizace koridorových trati elektrizace Opava - Ostrava Svinov elektrizace trati č.323, včetně nové zastávky vlečka Nošovice

ŽELEZNIČNÍ KORIDORY 2009 2013 - modernizace modernizace III. koridoru kolejové napojení letiště PZ Mošnov Nošovice zdvoukolejnění a elektrizace tratě č.322 optimalizace a elektrizace tratě č.323, zastávka Nošovice

LETIŠTĚ LEOŠE JANÁČKA OSTRAVA 2004 definovány priority Převzetí letiště Schválení podnikatelského plánu Letiště Ostrava, a.s. Generel rozvoje Letiště Leoše Janáčka Ostrava Kolejové napojení letiště a napojení na dálnici D1 a silnici R48 Průmyslová zóna Mošnov a multimodální logistické centrum

LETIŠTĚ LEOŠE JANÁČKA OSTRAVA 2000 2015 prognóza vývoje 2 500 000 Varianty vývoje počtu cestujících do roku 2015 (přehodnocena na základě aktualizovaných dat) 2 000 000 počty 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 roky Pesimistická var. Optimistická var. Realistická var.

LETIŠTĚ LEOŠE JANÁČKA OSTRAVA 2009 2012 silniční napojení 58 OSTRAVA HAVÍŘOV KARVINÁ D1 MOŠNOV-OBCHVAT PRAHA BRNO OLOMOUC OSTRAVA KATOWICE II/464 REKONSTRUKCE R48 FRÝDEK-MÍSTEK BIALSKO-BIALA ŽILINA

LETIŠTĚ LEOŠE JANÁČKA OSTRAVA 2010-2011 kolejové napojení

LETIŠTĚ LEOŠE JANÁČKA OSTRAVA 2005 2015 výstavba odbavovací haly a následné rozvojové aktivity

plnění koncepce Dálnice Praha-Ostrava-Katowice_2010 Rychlostní silnice R48 a R56 do Olomouce, Ostravy, Bielska-Bialej i Žiliny_2013 Železniční koridory pro vlaky nejvyšší kvality do Prahy, Brna, Žiliny i do Katowic_2013 multimodální logistické centrum navazující na Letiště Leoše Janáčka Ostrava _2011

SLEZSKÝ SILNIČNÍ KŘÍŽ 2002 2007 - náklady na nadřazenou silniční síť

SLEZSKÝ SILNIČNÍ KŘÍŽ 2004 2008 - náklady na rekonstrukce doplňkové silniční sítě

další vývoj Nárůst dopravy bude dále pokračovat Největší dopravní výkony se budou i nadále odehrávat na silnici a na železnici Základem dopravy bude Slezský kříž (směr Krnov-Třinec, směr Nový Jičín-Bohumín)

využití koncepce V letech 2004 až 2007 stát vynaložil 155 miliard Kč na rozvoj dopravní infrastruktury Na 1 kraj připadlo průměrně 11 mld. Moravskoslezský kraj však získal díky dobře odvedené práci na rozvoj dopravní infrastruktury 27 mld., tzn. 2,5 tolik

úspěšné kroky kraj byl schopný již v roce 2002 zformulovat realistické vize dopravní koncepce z r. 2004 vytvořila seriózní základ systematickou aktivitou kraje z let 2004-2008 dnes vzniká základ páteřní dopravní sítě

a co dál? Slezský kříž - středoevropský tranzitní prostor - může zajistit kraji jedinečné postavení za předpokladu udržení nastaveného trendu Do roku 2012 bude ale potřeba vynaložit na dostavbu páteřní sítě ještě 40 až 50 mld. Kč Další podporu vyžaduje dokončení přípravy a realizace 70 km rychlostních silnic R56, R67 a I/11 stejně tak III. železniční koridor a Letiště Leoše Janáčka Ostrava s navazující dopravní infrastrukturou

děkujeme za pozornost Pavol LUKŠA 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Libor ČÁSTKA odbor dopravy a silničního hospodářství Moravskoslezského kraje