Rozvoj hledání průniků a společných víceoborových řešení konference pořádaná pod záštitou Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Praha, 27. 5. 2014
Aktivity Institutu důstojného stárnutí Zpracovávání tématu stárnutí a umírání ve všech jeho aspektech Analýza, výzkum a zpracování nových modelů péče a podpora jejich zavádění Příprava a prosazování legislativních změn Vzdělávání, informační a publikační činnost Konzultace, poradenství a metodická činnost Podpora mezioborové spolupráce - komunikace s veřejnou správou, politiky a institucemi Přenos zkušeností ze zahraničí Realizace projektů
Institut důstojného stárnutí vznikl 1. 11. 2013 v rámci projektu realizovaného Diakonií ČCE Institut od svého založení realizuje projekt z Programu švýcarsko-české spolupráce PROJEKT: PODPORA ROZVOJE KOMUNITNÍCH ZDRAVOTNĚ-SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
Realizační tým projektu: Bc. Petr Haška, ředitel Mgr. et Mgr. Kornélia Kolářová Takácsová, Ph.D. Ing. Zdeněk Mikulka, B.Th. Mgr. Olga Mutlová PhDr. Karel Schwarz Mgr. Petr Wija, Ph.D. Ing. Ivo Kaplán (do 28.2.) Mgr. Miroslava Cedidlová, Ph.D. (od 1.5.)
AKTIVITY PROJEKTU Aktivita I. Aktivita II. Aktivita III. Aktivita IV. Aktivita V. Aktivita VI. Vytvoření metodicko-edukačního Institutu Kampaň za změnu společenského postoje/ destigmatizace stáří Hledání průniků a společných, multidisciplinárních řešení kulaté stoly Semináře a vzdělávací akce Podpora rozvoje nových konceptů péče Podpora dlouhodobé udržitelnosti
Hledání průniků a společných, multidisciplinárních řešení - Aktivita č. 3 projektu Tematické diskusní kulaté stoly pro zástupce odborné veřejnosti a politiky v různých krajích ČR, organizované se záměrem hledat společná východiska a průniky pro možné budoucí funkční modely poskytování zdravotních a sociálních služeb seniorům a jejich financování. Oblasti: Paliativní péče Dlouhodobá komunitní péče Řízení, ekonomika a financování Důstojnost stárnutí a umírání/etika a spiritualita
kulaté stoly v Brně, Ostravě, Plzni a Hradci Králové (březen duben 2014): zúčastnilo se 145 osob čtyři cílové skupiny pracovníků veřejné správy, zdravotnických pracovníků, sociálních pracovníků a managementu poskytovatelů sociálních služeb metody: anketa, focus group, facilitovaný rozhovor zaměření na očekávaný "ideální" systém komunitních zdravotně sociálních služeb a komunitní podpory pro seniory a lidi s omezenou soběstačností (priority a bariéry) mezinárodní konference v Praze (12. 5. 2014) se 120 účastníky
Nejdůležitější rysy očekávaného systému: péče v přirozeném prostředí bytu, domácnosti a rodiny (co nejdéle je to možné) dostupné kvalitní komplexní a víceoborové služby v blízkosti bydliště (v komunitě, obci, městě) provázané sociální, zdravotní (a další) služby příznivé společenské klima vstřícná legislativa optimální financování
Nejvýznamnější překážky realizace ideálního systému: nepropojenost zdravotnických a sociálních služeb, nepropojenost resortů nefungující komunita, bez funkčního komunitního plánu nedostatek dostupných mobilních, terénních služeb nedostatečná podpora pečujících a uživatelů služeb v rodinách nepřipravenost klientů, jejich rodin a celé veřejnosti nepříznivá finanční situace klientů a jejich rodin absence koncepčního systémového řešení složitá a nejednoznačná legislativa restriktivní praxe a omezující výklad předpisů
Nezbytnost zásadních změn:
klíčová úloha obcí a měst ve smyslu zvýšení odpovědnosti obecních samospráv za kvalitu života seniorů a zdravotně postižených občanů: posílení kompetencí a odpovědnosti samosprávných obcí a měst při vytváření podmínek pro podporu komunitních forem péče o nesoběstačné osoby obce jako garant vytváření podmínek pro ucelené komunitní plánování služeb, vyhledávání rizikových lidí a včasného rozpoznávání potřebnosti péče prostřednictvím komunitní (geriatrické) sestry nutnost koordinace podpůrné sítě, poradenství a dlouhodobé péče na úrovni obcí zajištění dostupnosti pečovatelské služby prostřednictvím komunitního centra podpora role komunitní sestry a komunitního sociálního pracovníka
užší spolupráce a propojení MPSV a MZČR při přípravě věcných a legislativních řešení v oblasti služeb a péče na zdravotně sociálním rozhraní: zejména pro cílové skupiny dlouhodobé péče seniorům, zdravotně postiženým a umírajícím při respektování neoddělitelnosti zdravotně sociálních potřeb a potřeby koordinovaného poskytnutí zdravotních a sociálních služeb
posílení koordinační úlohy samosprávných krajů, zejména pokud jde o strategické plánování, dostupnost a provázanost zdravotních, sociálních a dalších služeb, včetně otázky seniorského bydlení (ve všech krajích ČR): lepší součinnost obcí s rozšířenou působností a krajů, včetně koordinace nabídky a poptávky pečovatelských a dalších služeb na úrovni obecních samospráv, včetně informační sítě dostupných služeb - mobilních pečovatelských, duchovních a hospicových model péče a zdravotních i sociálních služeb vycházejících důsledně z komunitního principu mimo jiné za pomoci stanovení standardů, tedy zabezpečení rovného přístupu k čerpání veřejně poskytovaných zdravotně sociálních služeb
smlouvy poskytovatelů se zdravotními pojišťovnami umožňující bezproblémový výkon specializované geriatrické a paliativní péče, včetně zákonem daného řešení přístupu k uzavírání smluv na poskytování domácí paliativní a hospicové péče a zdravotní péče v domovech pro seniory nebo se zvláštním režimem; základem by mělo být komplexní geriatrické hodnocení (viz příklad Velké Británie) nový systém financování péče v přirozeném prostředí rodiny: role a úloha odborných společností, profesních sdružení, krajských a obecných samospráv při vytvoření Systému integrovaných podpůrných služeb
Nasměrování předpokládaných změn: o zřetelné vymezení oblasti dlouhodobé péče o redefinice zdravotních a sociálních služeb o překlenutí segmentace a překážek mezi službami zdravotní a sociální péče o zajištění dostupnosti dlouhodobé péče o nalezení optimálního způsobu poskytování dlouhodobé péče o zvýšení komplexnosti zdravotních i sociálních služeb o dosažení vysoké kvality zdravotních i sociálních služeb o účelnější vynakládání prostředků ze státního rozpočtu a ze systému veřejného zdravotního pojištění
Cíle změn v legislativě a v uplatňování předpisů: včasná identifikace osob s potřebou dlouhodobé péče poskytované efektivním a rovným způsobem v domácím i institucionálním prostředí koordinace poskytování péče potřebným klientům kombinací domácích pečujících, terénních a ambulantních sociálních služeb a domácích a ambulantních zdravotních služeb rovnost podmínek pro všechny občany a poskytovatele dlouhodobé péče a zajištění její dostupnosti zlepšení efektivity vynakládaných veřejných prostředků ze systému zdravotního pojištění i sociálních dávek zajištění dostupné a kvalitní dlouhodobé péče poskytované zejména v domácím, a v případě potřeby i v institucionálním prostředí pobytovém zařízení
Chceme spolupracovat na řešení problematiky: s veřejností s pracovníky ve zdravotnictví a sociálních službách s odbornými experty ve všech dotčených oborech s veřejnou správou (ministerstva, kraje, obce a města) s politiky (poslanci a senátoři)
Otázky pro rozpravu: 1. Jak upravit zákon o obcích a specifikovat jejich roli v plánování a poskytování sociálních služeb tak, aby byla zajištěna jejich dostupnost a návaznost na zdravotní péči? 2. Podpořili byste zřízení pozice komunitního zdravotně-sociálního pracovníka (komunitní sestra, komunitní sociální pracovník) v zákoně o zdravotních a sociálních službách? 3. Jak řešit situaci, kdy zdravotní pojišťovny odmítají uzavírat smlouvy s domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, kde se nachází řada klientů, kteří potřebují komplexní dlouhodobou ošetřovatelskou péči obdobné intenzity a kvality jako v léčebnách dlouhodobě nemocných? Jak řešit situaci, kdy pojišťovny odmítají uzavírat smlouvy na domácí paliativní péči? 4. Jak byste podpořili stárnutí a umírání doma a dostupnost zejména domácích a terénních zdravotních a sociálních služeb namísto služeb pobytových a ústavních? 5. Jak se zdravotnictví a systém sociálních služeb připravuje na očekávaný skokový nárostu počtu osob potřebujících dlouhodobou podporu a péči tak, aby v těchto službách byl dostatek kvalifikovaných pracovníků geriatrů, praktických lékařů, zdravotních sester a pečovatelek(ů)?
Otázky pro rozpravu: 6. Jak zrovnoprávnit poskytování sociálně zdravotní péče rodinnými příslušníky se zaměstnáním a vytvořit pro ně lepší pozici a podmínky? Jaké nástroje podpory neformálních pečujících považujete za nejdůležitější? Byli byste pro zavedení pečovatelské dovolené? Jaké služby a opatření na trhu práce (částečné úvazky apod.) mohou usnadnit setrvání nebo návrat pečujících na trh práce? 7. Na stárnutí je třeba se připravovat od dětství finančně i zdravotně, a je proto třeba začít již od základních škol. Myslíte si, že je vhodné upravit vzdělávací osnovy základních škol a vzdělávání budoucích pedagogů základních a středních škol tak, aby zahrnovaly otázky přípravy stárnutí a měnících se potřeb ve stáří, mezigeneračních vztahů a solidarity, umírání atd.?
Děkujeme za pozornost. Institut důstojného stárnutí Diakonie ČCE Belgická 22, 120 00 Praha 2 telefon: 242 487 824 e-mail: ids@diakonie.cz web: www.dustojnestarnuti.cz