Sociální práce v předválečném období představy a realita Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK
Nedostatek lůžek Velká Praha nejméně 2.000 lůžek navíc Celé Čechy nejméně 20.000 lůžek.
Lékařský a ošetřovatelský personál Lékařský dorost se vyhýbá službě v ústavech a přijímají se cizozemci, kteří ani neovládají jazyk pacientův. Na jednoho lékaře připadá 150 až 250 pacientů. Počítejme, že by lékař věnoval každému jen jednu minutu dopoledne a jednu minutu odpoledne, znamená to 300 až 500 minut, to je 5 až 8 hodin denně. Na každého pacienta připadnou dvě minuty denně, a to jen tehdy, když jsou ve službě všichni lékaři. Ale lékař musí také psáti chorobopisy, dělati výkazy, léčiti tělesně nemocné pacienty a kromě toho také jísti a spáti. A měl by také studovati.
Duševní zdraví x sociální práce Ve dvacátých letech vstupuje hnutí duševního zdraví v USA i do podoby sociální práce Změnou názoru na účel, podobu a prostředky léčení v ústavech pro duševně choré Novým pojetím výchovných zásad kladoucím důraz na výchovu dětí a mladistvých (zaměřeno na jedince v disharmonii se svým okolím či sebou samým) Rozvojem metody případové práce a její specializací na 1) rodinu jako celek, 2) děti a mládež, 3) zdravotní problematiku a 4) mentální hygienu.
Mentální hygiena jako součást metody případové práce Vyřešen mezioborový konflikt mezi medicínou a sociální péčí/prací o vstupu a roli v problematice duševní hygieny po stránce psychiatrické Zachována rovnocennost a samostatnost obou oborů - mentální hygiena se stává součástí metody případové práce
Případová práce - změna koncepce pojmu závislosti Sociální práce se zaměřuje na přizpůsobivost jedince, který je v disharmonii se svým okolím a se sebou samým. Vztah člověka k okolí je terminován jeho duševními, fyzickými a citovými zkušenostmi, které na něj mají konstruktivní, ale také i destruktivní vliv. Úkolem SP je posoudit kladné a záporné vlivy, osvobodit jedince od vlivů negativních a pomoci mu rozvinout sílu k řešení vnitřních konfliktů.
Sociální práce případová Kladen důraz na dvě role sociálního pracovníka ve vztahu ke klientovi dobrý přítel a nestranný poradce Šetření zaměřeno na tzv. vnější okolnosti rodiny (pzn. před změnou přístupu pouze toto šetření). Šetření zaměřené na tzv. vnitřní život rodiny a jejích jednotlivců Zaměření případové sociální práce s obsahem mentální hygieny a psychiatrie získává název psychiatrická sociální práce. V ČR nebyl tento termín použit k formální specifikaci profese, ale v odborném tisku a oborové komunikaci ano.
Vztah sociální pracovnice lékař v oblasti mentální hygieny u kolika případů jsem se dosud zamýšlel a jak těžko jsem se rozhodoval, co přičíst na vrub vrozeným povahovým vlastnostem, co slaboduchosti třeba mírného stupně, co chorobě, co sociálnímu prostředí, hospodářské bídě či jiným činitelům. Kolikrát jsem se dozvěděl ze spisů sociální pracovnice, co bych se jinak těžko dozvěděl. Kolikrát mi byly sděleny věci, které se dosud nedozvěděl nikdo (lékař ambulantní péče, 1935) Ambulantní péče postavena na spolupráci obou profesí může zamezit předčasnému či úplně zbytečnému umístění jedince do ústavní péče.
Ochrana duševně nemocných mimo ústavní péči Poradna pro ochranu duševně nemocných mimo ústav při Zemském ústavu pro duševně choré v Praze II. a) sociální práce v rodinách b) krátkodobá i dlouhodobá péče c) později provázáno s aktivitami ošetřovatelských služeb
Ochrana duševně nemocných mimo ústavní péči Československá společnost pro péči o duševní zdraví v Praze a) pořádání týdnů duševního zdraví b) Odborné i osvětové přednášky c) vydávání odborné literatury d) zaměření na spolupráci se školou - zejména učiteli e) potírání předsudků proti duševně chorým f) zabezpečení přechodu z ústavní péče do "normálního života
Ochrana duševně nemocných mimo ústavní péči Sbor pro duševní hygienu při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a) evidence veškeré práce v oboru b) zkoumání nových poznatků a možností, jak je co nejdříve aplikovat do praxe c) Podávání zpráv ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o nových možnostech
Profesní spolupráce Práce skupinová při Ústavech pro výchovu dítěte i jiných zařízeních takto orientovaných v USA, myšlen multidisciplinární tým (psychiatr, psycholog, sociální pracovnice, vychovatelé a rodiče dítěte). V ČR takto nedefinována, nic méně hledání prostoru vzájemné spolupráce a jejích možností probíhalo velmi intenzivně. V odborném tisku tato komunikace probíhala v seriálu článků pod názvy. Čeho si žádá lékař od sociální pracovnice, Čeho si žádá sociální pracovnice od lékaře stejně tak i u dalších profesí
Shrnutí vybraných aktivit a poznatků mezi dvěma válkami v ČR Pojetí člověka z bio-psych-sociálního hlediska Zaměření na prevenci a práci s dětmi a mládeží Snaha o maximální možnou mimoústavní péči Snaha o propojení zdravotní péče a sociální péče do funkčního prvku služeb vstupujících do rodin Snaha o zavedení multidisciplinárních týmů do ústavní péče o děti, jejichž definovanou součástí je rodina dítěte
Závěrem? Nekritizujte svoji úlohu ve hře, ale studujte ji, ovládejte ji a pak ji hrajte, nemocný nebo zdravý, chudý nebo bohatý, hrajte ji s vírou, odvahou a vkusem. [Riggs, 1936]
Děkuji za pozornost pavla.kodymova@ff.cuni.cz