Finanční analýza a finanční plán společnosti VEBA, textilní závody a.s.

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra financí a oceňování podniku Studijní obor: Finance Finanční analýza a finanční plán společnosti VEBA, textilní závody a.s. Autor bakalářské práce: Andrea Stillerová Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Petr Marek, CSc. Rok obhajoby: 2013

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Finanční analýza a finanční plán společnosti VEBA, textilní závody a.s. jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Praze dne. Andrea Stillerová 2

Poděkování Ráda bych zde poděkovala vedoucímu práce prof. Ing. Petru Markovi, CSc. za jeho cenné připomínky a rady, které mi vždy ochotně a trpělivě poskytoval. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnanci společnosti RNDr. Karlu Pelánovi MBA za jeho čas a ochotu při poskytování interních informací. 3

Anotace: Bakalářská práce se zabývá analýzou finančního zdraví společnosti VEBA, textilní závody a.s. Analýza je provedena za období 2007 až 2011. Cílem práce je pomocí metod užívaných ve finanční analýze ohodnotit finanční zdraví a finanční situaci daného podniku. Použitými nástroji jsou horizontální a vertikální analýza, poměrové ukazatele, spider analýza a modely predikce finanční tísně. Dále je v práci zakomponováno srovnání vybraných ukazatelů s průměrnými hodnotami v daném odvětví na základě dat zveřejňovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Díky interním informacím, které jsem získala ve společnosti, je v závěru práce nastíněna prognóza vývoje zisku společnosti na období 2012 až 2014. Klíčová slova: Finanční analýza, Horizontální analýza, Vertikální analýza, Poměrové ukazatele, Spider analýza, Modely predikce finanční tísně. 4

Obsah 1 Úvod... 7 2 Metodická část... 9 2.1 Finanční analýza... 9 2.2 Uživatelé finanční analýzy... 9 2.3 Zdroje informací pro finanční analýzu... 10 2.4 Analýza absolutních ukazatelů... 11 2.4.1 Vertikální analýza... 11 2.4.2 Horizontální analýza... 11 2.5 Analýza poměrových ukazatelů... 12 2.5.1 Ukazatele rentability... 12 2.5.2 Ukazatele aktivity... 14 2.5.3 Ukazatele likvidity... 16 2.5.4 Ukazatele zadluženosti... 18 2.6 Srovnání s odvětvím... 19 2.7 Spider analýza... 19 2.8 Modely predikce finanční tísně... 20 2.8.1 Altmanův model... 21 2.8.2 Index IN01... 21 2.8.3 Kralicekův Quicktest... 22 3 Praktická část... 24 3.1 Profil společnosti VEBA, textilní závody a.s.... 24 3.2 Analýza rozvahy... 25 3.2.1 Vertikální analýza rozvahy... 25 3.2.2 Horizontální analýza rozvahy... 27 3.3 Analýza výkazu zisku a ztráty... 30 3.3.1 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty... 30 3.3.2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty... 32 3.4 Poměrové ukazatele... 36 3.4.1 Ukazatele rentability... 36 3.4.2 Ukazatele aktivity... 39 3.4.3 Ukazatele likvidity... 42 3.4.4 Ukazatele zadluženosti... 45 3.5 Spider analýza... 46 5

3.6 Modely predikce finanční tísně... 47 3.6.1 Altmanův model... 47 3.6.2 Index důvěryhodnosti IN01... 47 3.6.3 Kralicekův Quicktest... 48 3.7 Struktura nákladů výrobků afrického brokátu... 49 3.8 Prognóza zisku společnosti Veba... 51 3.8.1 Prognóza vývoje tržeb společnosti Veba... 51 3.8.2 Prognóza vývoje nákladů společnosti Veba... 54 3.8.3 Prognóza vývoje zisku... 54 4 Závěr... 56 5 Seznam použité literatury a pramenů... 59 5.1 Internetové zdroje... 59 6 Seznam tabulek a grafů... 62 7 Přílohy... 64 6

1 Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila finanční analýzu společnosti VEBA, textilní závody a.s. Cílem tedy bude provést finanční analýzu, z výsledků vyhodnotit finanční zdraví společnosti a pokusit se na základě prognózy zisku odhadnout budoucí vývoj sledované společnosti. VEBA, textilní závody a.s. (dále jen Veba ) je textilní společnost, která jako jedna z mála přestála nápor dovozu levnějších textilních výrobků z východu. Společnost se i v období, kdy svoji činnost ukončila řada tradičních českých výrobců, nadále dynamicky rozvíjela. Tohoto úspěchu Veba dosahuje především díky zaměření na náročnou žakárskou výrobu. Společnost byla proslulá zejména výrobou damaškového ložního povlečení, froté výrobků a dalšího bytového textilu nejen v České republice, ale i na evropském a americkém kontinentu. Vedle bytového textilu však společnost rozvíjela výrobu a prodej specifického produktu afrického brokátu. Tato méně známá linie nejprve nahrazovala pokles prodejů bytového textilu, postupně se však stala ve společnosti dominantní a je hlavním nositelem dynamického rozvoje. Podíl afrického brokátu dosáhl takové úrovně, že se Veba rozhodla od roku 2011 ukončit své obchodní aktivity v oblasti bytového textilu a tuto oblast předala sesterské společnosti Papillons a.s., která v linii bytového textilu dále pokračuje. Veba se od roku 2011 plně zaměřuje na výrobu a prodej afrického brokátu, pro který jsou hlavním trhem země západní Afriky. Společnost Veba jsem si vybrala z toho důvodu, že pocházím z Broumova, kde má zároveň tato společnost sídlo. V daném regionu se zároveň jedná o, řekla bych, hlavní možnost zaměstnání, Veba vzhledem ke své velikosti má i značný vliv na rozvoj města. Ve společnosti pracuje moje rodina a známí, dokonce i mně společnost již několikrát poskytla letní brigádu. Z těchto důvodů mě zajímá, jak společnost obstává v tvrdé konkurenci a jaké budou nejspíše její vyhlídky do budoucnosti. Potřebné zdroje pro finanční analýzu budu čerpat z veřejně dostupných výročních zpráv, zároveň mám i přístup do společnosti a mohu tedy doplnit analýzu interními informacemi. Analyzovat budu vývoj společnosti v letech 2007 až 2011, data za rok 2012 v době mého zpracovávání nebyla k dispozici. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první části uvedu metodiku a postupy, které budu používat ve své práci. Druhá část již bude samotná analýza, přičemž na úvod 7

představím společnost a její postavení na trhu. Dále provedu horizontální a vertikální analýzu a analýzu poměrových ukazatelů (rentability, aktivity, likvidity a zadluženosti). Průběžně budu mnou vypočtené hodnoty porovnávat s průměrnými hodnotami v oboru textilní výroby, které zveřejňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vždy minimálně jednou ročně. Jako další možnost srovnání s odvětvím použiji spider analýzu, která podává souhrnné porovnání s odvětvím. Do své práce jsem zahrnula také modely predikce finanční tísně Altmanův model, index IN01 a Kralicekův Quicktest. Jako další část praktické části uvedu strukturu nákladů výrobků (afrického brokátu), kterou jsem sestavila na základě interních dat ze společnosti. Poslední částí mé práce je prognóza vývoje tržeb, nákladů a zisku společnosti na základě předpokládaného vývoje některých makroekonomických veličin. V závěru práce shrnu poznatky a pokusím se ohodnotit společnost a odhadnout zároveň její pravděpodobný vývoj v budoucnosti. 8

2 Metodická část 2.1 Finanční analýza 1,2,3 Finanční analýza představuje proces vyšetřování a vyvozování závěrů z výsledků finančního hospodaření minulých nebo budoucích období určité osoby včetně zjišťování jeho slabých a silných stránek, testování jednotlivých finančních parametrů a ověřování jejich skutečné vypovídací schopnosti. 4 Finanční analýza se řadí k nejdůležitějším nástrojům finančního řízení a patří k základním dovednostem každého finančního manažera. Její funkcí je prověřit finanční zdraví podniku a vytvořit základ pro tvorbu finančního plánu. Závěry finanční analýzy slouží pro strategické a taktické rozhodování o investicích a financování, a také jako reporting různým uživatelům finanční analýzy, o kterých bude zmínka dále. Finanční analýza vychází z účetních výkazů a rozšiřuje jejich vypovídací schopnost. Hlavním přínosem je potom porovnání ukazatelů finanční analýzy v čase nebo v prostoru. Finanční analýzu můžeme rozdělit na analýzu externí a interní podle toho, jaké informace jsou analytikovi k dispozici. Externí finanční analýza vychází pouze ze zveřejňovaných informací a je určena pro externí uživatele. Ti podle dosažených závěrů posuzují finanční důvěryhodnost a zdraví podniku. Interní finanční analýza je přesnější, k dispozici má nejen zveřejňované informace, ale i informace z manažerského účetnictví a vnitropodnikového účetnictví, rozpočtových kalkulací, plánů apod. Tato analýza je určena interním uživatelům. 2.2 Uživatelé finanční analýzy 5 Uživatelů finanční analýzy je hned několik a každý typ uživatele má jiný motiv, kvůli němuž analýzu provádí. Nejobecněji můžeme uživatele rozlišit na externí a interní. Mezi externí uživatele můžeme zahrnout investory, banky a jiné věřitele, stát a jeho orgány, obchodní partnery, konkurenci atd. K interním uživatelům řadíme manažery, 1 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 31-32. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179-903-0 2 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 3. upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011, s. 96. ISBN 978-80-86929-67-5 3 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 13. ISBN 9788073573928 4 MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, s. 185. ISBN 978-80-86929-49-1 5 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 33-34. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179-903-0 9

zaměstnance a odbory. Na příkladu několika uživatelů předvedu i jejich motiv potřeby finanční analýzy. Investoři mají jako největší motiv získání informací to, jak podnik nakládá se zdroji, které mu svěřili. Zvláště u akciových společností se totiž rozchází vlastnictví a řízení, z toho plyne, že dochází k rozporu zájmů manažerů a akcionářů. Banky a ostatní věřitelé potřebují informace z finanční analýzy, aby se mohli rozhodnout, zda poskytnout úvěr, popřípadě v jaké výši. Manažeři potřebují výstupy finanční analýzy pro finanční řízení podniku. Jejich výhodou je přístup i k neveřejným informacím a znají tedy pravdivý obraz finanční situace podniku. Ve své práci jsem se rozhodla zpracovávat finanční analýzu z pohledu interního uživatele, jelikož mám k dispozici některé interní informace ze společnosti. 2.3 Zdroje informací pro finanční analýzu 6,7 Většinu údajů pro tvorbu finanční analýzy poskytuje finanční účetnictví. Finanční účetní výkazy zachycují pohyb podnikových financí a majetku ve všech jejich formách a ve všech fázích podnikové činnosti, jsou rozhodující součástí účetní závěrky, kterou tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha. 8 Kromě těchto finančních informací jsou zdroje pro finanční analýzu i nefinanční informace, jako např. podnikové plány, cenové a nákladové kalkulace atd., a nekvantifikované informace, např. zprávy auditorů, komentáře manažerů, odborný tisk atd. Rozvaha je účetní výkaz, který zachycuje stav majetku podniku (aktiva) a zdrojů jeho krytí (pasiva) k určitému datu, většinou k poslednímu dni účetního období. Musí platit princip bilanční rovnosti, neboli aktiva se musí rovnat pasivům. Výkaz zisku a ztráty informuje o tom, jak byl podnik úspěšný ve své podnikatelské činnosti. Zachycuje vztahy mezi výnosy podniku dosaženými v určitém období a náklady 6 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 19-37. ISBN 9788073573928 7 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 35-63. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179-903-0 8 GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 3. vyd. Praha: Oeconomica, 2006, s. 7. ISBN 80-245-1108-8 10

spojenými s jejich vytvořením. 9 stranu pasiv. Výsledek tohoto výkazu se promítá do rozvahy na Příloha účetní závěrky podává doplňující a vysvětlující informace, které v rozvaze ani ve výkazu zisku a ztráty nenajdeme. Tyto informace jsou významné především pro externí uživatele a pomáhají jim vytvořit správný úsudek o finanční situaci podniku. 2.4 Analýza absolutních ukazatelů 10,11 Absolutní ukazatele tvoří základ finanční analýzy, podávají nám prvotní pohled na hospodaření podniku. Do této kategorie můžeme zahrnout vertikální a horizontální analýzu, které umožňují snadněji nahlížet do údajů z finančního účetnictví a určitým způsobem tato data interpretovat. Na základě analýzy absolutních ukazatelů poté rozpoznáváme problémové oblasti, které bychom měli podrobněji prozkoumat. 2.4.1 Vertikální analýza Vertikální analýza (procentní rozbor komponent) zkoumá strukturu účetních výkazů, jak velkou část jednotlivé položky zaujímají na určitém celku. Pracují s informacemi z finančního účetnictví vertikálně, tedy odshora dolů. Tato analýza umožňuje určit, jak se mění struktura položek během určitého časového období, např. meziročně, a také je dobrým nástrojem pro mezipodnikové srovnání. Při rozboru rozvahy budu jednotlivé položky poměřovat s bilanční sumou, při rozboru výkazu zisku a ztráty jako základnu použiji výši celkových výnosů. 2.4.2 Horizontální analýza Horizontální analýza (analýza vývojových trendů) pracuje na základě srovnání absolutních údajů horizontálně, tedy po řádcích. Jedná se o analýzu vývoje určitých položek v čase. Změny je možné vyjádřit buď jako absolutní změny, tedy o kolik jednotek se daná položka změnila, anebo jako procentní změny, o kolik procent se položka změnila. Ve své práci použiji jako základ procentní změny, v případě potřeby doplním i absolutními údaji. 9 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 51. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179-903-0 10 KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 11-17. ISBN 80-7179-321-3 11 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 42-45. ISBN 9788073573928 11

2.5 Analýza poměrových ukazatelů 12 Analýza poměrových ukazatelů je považována za jádro finanční analýzy. Poměrové ukazatele se vypočítávají vydělením jednotlivých položek mezi sebou. Poměrových ukazatelů existuje velké množství, při výběru těch, které použijeme, záleží především na tom, co chceme změřit. Poměrové ukazatele můžeme rozdělit do těchto hlavních skupin: ukazatele rentability, ukazatele aktivity, ukazatele likvidity, ukazatele finanční stability (zadluženosti). 2.5.1 Ukazatele rentability 13,14 Ukazatele rentability nám podávají informaci o tom, jak je podnik schopný dosahovat co nejvyšších výnosů z investovaného kapitálu. Rentabilita je velmi sledovaná, protože v podstatě vypovídá o tom, jak podnik naplňuje svůj prvotní cíl, kterým je maximalizace jeho tržní hodnoty. Ukazatelů rentability se používá pro hodnocení a komplexní posouzení: - celkové efektivnosti činnosti a výdělkové schopnosti podniku, - intenzity využívání majetku podniku, - reprodukce a zhodnocení kapitálu vloženého do podniku. 15 Obecný vzorec ukazatelů rentability vypadá následovně: Jednotlivé ukazatele rentability se potom liší typem zisku v čitateli a rozsahem vloženého kapitálu ve jmenovateli. Co se týče čitatele, rozlišujeme čtyři typy zisku, resp. výsledku hospodaření, které se dají použít. Jedná se o zisk před odpisy, úroky a zdaněním, zisk před úroky a zdaněním, zisk před zdaněním a zisk po zdanění. 12 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 47-48. ISBN 978-80-247-3308-1 13 MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, s. 192-214. ISBN 978-80-86929-49-1 14 GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 3. vyd. Praha: Oeconomica, 2006, s. 30-42. ISBN 80-245-1108-8 15 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 58. ISBN 9788073573928 12

Ve jmenovateli se můžeme setkat nejčastěji s vlastním kapitálem a s úhrnným vloženým kapitálem, který zahrnuje jak vlastní, tak cizí kapitál. 2.5.1.1 Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu neboli rentabilita aktiv je nejvíce sledovaný ukazatel rentability. Informuje nás o výnosnosti celkového kapitálu bez ohledu na zdroje financování podnikatelských aktivit. Vyskytuje se ve více podobách, pro svou práci jsem si vybrala ukazatel v hrubé obecné podobě, který neuvažuje daňové zatížení a úroky. 2.5.1.2 Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu je důležitá především pro akcionáře, kteří sledují zhodnocení jejich investovaného kapitálu. Měří, kolik čistého zisku připadne na každou korunu investovanou akcionářem. Používá se především v čisté podnikové podobě. 2.5.1.3 Rentabilita tržeb Rentabilita tržeb vyjadřuje schopnost společnosti dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, neboli udává, kolik je podnik schopen vyprodukovat zisku na 1 Kč tržeb. 2.5.1.4 Pyramidální rozklad ukazatelů rentability - DuPont analýza Pomocí DuPont analýzy můžeme určit, co a v jaké míře má vliv na změny vrcholového ukazatele, tedy který faktor a jak působí na daný ukazatel. 2.5.1.4.1 Rozklad rentability úhrnného vloženého kapitálu Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu může být vyjádřena jako funkce dvou ukazatelů rentability výnosů neboli ziskového rozpětí a obratu úhrnného vloženého kapitálu (celkových aktiv). Pomocí tohoto rozkladu tedy máme možnost určit, jak dané faktory ovlivnily rentabilitu úhrnného vloženého kapitálu. 13

Ziskové rozpětí udává, kolik Kč zisku dokáže podnik vyprodukovat na 1 Kč výnosů. Můžeme se setkat se dvěma typy ziskového rozpětí, já ve své práci použiji provozní ziskové rozpětí, tedy do čitatele dosadím zisk před úroky a zdaněním. Obrat celkových aktiv je dále popsán v kapitole 2.5.2 Ukazatele aktivity. 2.5.1.4.2 Rozklad rentability vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu je ovlivňována třemi faktory. Jedná se o čisté ziskové rozpětí, obrat celkových aktiv a finanční páku. Opět tento vztah zobrazím pomocí vzorce. Čisté ziskové rozpětí má stejnou vypovídací schopnost jako výše popsané provozní ziskové rozpětí, liší se pouze typem výsledku hospodaření v čitateli. Jelikož vycházím z rentability vlastního kapitálu v čisté podnikové podobě, použiji v čitateli výsledek hospodaření po zdanění. Finanční páka značí poměr mezi celkovými aktivy a vlastním kapitálem a vyjadřuje míru zadlužení podniku. Mezi finanční pákou a rentabilitou vlastního kapitálu je pozitivní vztah, pokud roste finanční páka, roste i rentabilita vlastního kapitálu. Z toho plyne, že růst zadluženosti může být do určitého okamžiku pozitivní. 2.5.2 Ukazatele aktivity 16,17 Cílem těchto ukazatelů je změřit, jak úspěšně podnik (jeho vedení) využívá svá aktiva. Používají se tedy především pro řízení aktiv a jejich jednotlivých složek. Ukazatele aktivity mají zásadní vliv na ukazatele rentability úhrnného vloženého kapitálu a rentability vlastního kapitálu, tvoří totiž jednu z větví při klasickém rozkladu těchto ukazatelů. Existují dvě formy, ve kterých se s ukazateli aktivity můžeme setkat: doba obratu vyjadřuje se v časových jednotkách (většinou ve dnech) a informuje nás o délce období, která je nutná k jednomu obratu aktiv či pasiv, 16 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 81-87. ISBN 9788073573928 17 MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, s. 268-275. ISBN 978-80-86929-49-1 14

rychlost obratu udává počet obrátek aktiv či pasiv za dané období (obvykle jeden rok), tj. kolikrát se určitá položka přemění do jiné položky v daném období. Doba obratu tvoří převrácenou hodnotu k hodnotě rychlosti obratu. 2.5.2.1 Obrat celkových aktiv Obrat celkových aktiv je nejkomplexnější ukazatel aktivity a měří efektivnost využívání celkových aktiv. Tento ukazatel udává, kolikrát se celková aktiva obrátí do výnosů za rok. Hodnota obratu celkových aktiv by se obecně měla minimálně rovnat hodnotě 18 1, záleží ale samozřejmě na odvětví nebo oboru, ve kterém podnik pracuje. Tento ukazatel je dále možno rozdělit na obrat dlouhodobého majetku a obrat oběžných aktiv. 2.5.2.2 Doba obratu zásob Doba obratu zásob vyjadřuje poměr průměrného stavu zásob a průměrných denních výnosů. Tento ukazatel vyjadřuje intenzitu využití zásob a uvádí, kolik dní jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby nebo prodeje. Za optimální hodnotu lze považovat takovou hodnotu, při které se náklady spojené s hospodařením se zásobami minimalizují. Není úplně jednoduché tento ukazatel interpretovat, protože na něho působí mnoho protisměrných faktorů, lze ale stanovit hodnoty obvyklé. 2.5.2.3 Doba obratu (splatnosti) pohledávek z obchodních vztahů Tento ukazatel je také nazýván inkasní období, jelikož udává, za jak dlouhé období jsou průměrně pohledávky z obchodních vztahů spláceny. Doba obratu pohledávek vypovídá o platební disciplíně odběratelů. Doporučená hodnota splatnosti těchto pohledávek je běžná doba splatnosti faktur. 19 Pokud je ale společnost plátcem daně z přidané hodnoty, vzniká situace, díky které se tyto hodnoty rovnat nemohou i při včasném splácení 18 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 82. ISBN 9788073573928 19 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 60. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-3308-1 15

pohledávek. Tento rozdíl je způsoben účtováním o DPH a tedy nerovností mezi hodnotou pohledávek a tržeb. 2.5.2.4 Doba obratu (splatnosti) závazků z obchodních vztahů Doba splatnosti závazků z obchodních vztahů udává, za jak dlouho by byl podnik schopen splatit tyto své závazky z tržeb. 2.5.2.5 Obchodní deficit Obchodní deficit je ukazatel mající vysokou vypovídací schopnost, který porovnává platební disciplínu odběratelů s platební disciplínou daného podniku. Uvádí tedy rozdíl mezi dobou obratu pohledávek z obchodních vztahů a dobou obratu závazků z obchodních vztahů. 2.5.3 Ukazatele likvidity 20,21,22 Likvidita vyjadřuje obecně schopnost podniku přeměnit svůj majetek na prostředky, jež je možné použít k úhradě závazků. 23 Obecný vzorec ukazatelů likvidity je dán poměrem mezi krátkodobými oběžnými aktivy a krátkodobými pasivy, do nichž se zahrnují kromě krátkodobých závazků i krátkodobé bankovní úvěry. Krátkodobý oběžný majetek dělíme podle jeho likvidnosti do tří skupin, od toho nejvíce likvidního, což je krátkodobý finanční majetek, přes krátkodobé pohledávky, až po zásoby, které jsou nejméně likvidní. Podle rozsahu uvažovaného krátkodobého majetku rozlišujeme čtyři 20 MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, s. 278-290. ISBN 978-80-86929-49-1 21 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 115-117. ISBN 9788073573928 22 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 3. upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011, s. 104. ISBN 978-80-86929-67-5 23 MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, s. 278. ISBN 978-80-86929-49-1 16

základní ukazatele likvidity běžnou likviditu, pohotovou likviditu, okamžitou likviditu a peněžní likviditu. Výhodou ukazatelů likvidity je jejich jednoduchost, srozumitelnost a rozšířenost v praxi. Nevýhodou je naopak to, že vypočtený stav platí jen v okamžiku propočtu, tedy jejich statičnost, a že jsou závislé na způsobu ocenění aktiv a pasiv. 2.5.3.1 Běžná likvidita Běžná likvidita (též likvidita třetího stupně) udává, kolikrát pokrývají krátkodobá aktiva krátkodobé dluhy podniku, jinak řečeno kolikrát je podnik schopen uhradit své krátkodobé závazky, kdyby proměnil veškerá krátkodobá oběžná aktiva v peněžní prostředky. Tento ukazatel je cenný především pro krátkodobé věřitele podniku. Optimální hodnota závisí na odvětví, v němž podnik operuje, a na strategii řízení likvidity podniku. Platí, že: - podle konzervativní strategie má být hodnota běžné likvidity vyšší než 2,5, - podle průměrné strategie má být hodnota běžné likvidity mezi 1,5 a 2,5, - podle agresivní strategie má být hodnota běžné likvidity nižší než 1,5. 24 Zároveň ale není jisté, že podnik s vysokou hodnotou běžné likvidity je vždy solventní a naopak. Nesoulad mezi likviditou a solventností je dán za prvé časovým skluzem, který je způsoben zdlouhavější přeměnou majetku na peníze, a za druhé zahrnutím např. neprodejných zásob nebo pohledávek po lhůtě splatnosti do čitatele vzorce. 2.5.3.2 Pohotová likvidita Pohotová likvidita (též likvidita druhého stupně) oproti běžné likviditě již do čitatele nezahrnuje nejméně likvidní část krátkodobých aktiv - zásoby. Interpretace je stejná jako u běžné likvidity, stejně jako výše rozlišujeme tři strategie řízení pohotové likvidity: - podle konzervativní strategie hodnota pohotové likvidity převyšuje 1,5, - podle průměrné strategie 25 se hodnota pohotové likvidity pohybuje mezi 1 a 1,5, - podle agresivní strategie je hodnota pohotové likvidity nižší než 1. 26 24 MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, s. 280. ISBN 978-80-86929-49-1 25 Tuto hodnotu pohotové likvidity zároveň požadují české banky při žádosti o úvěr. 17

2.5.3.3 Okamžitá a peněžní likvidita Jedná se o nejpřísnější ukazatele likvidity, rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že čitatel u okamžité likvidity zahrnuje celý krátkodobý finanční majetek, kdežto čitatel u peněžní likvidity uvažuje v čitateli pouze peněžní prostředky. Výše okamžité likvidity je doporučována 27 minimálně ve výši 0,2, přijatelná hodnota ale může být i nula, a to v případě, že společnost využívá kontokorentní úvěr. 2.5.4 Ukazatele zadluženosti 28,29 Ukazatele zadluženosti vycházejí ze vztahu mezi položkami cizího kapitálu, vlastního kapitálu a úhrnného vloženého kapitálu. Existuje mnoho ukazatelů zadluženosti, které tyto tři veličiny pouze různě kombinují, všechny mají ale v podstatě stejnou vypovídací schopnost, proto je postačující uvést pouze zástupce těchto ukazatelů. Nedá se říci, že by zadlužení bylo jednoznačně špatné, do určité míry může být pro podnik dokonce výhodné. Je tomu tak z toho důvodu, že působí daňový štít, a proto je cizí kapitál levnější než vlastní kapitál. S rostoucí zadlužeností se ovšem podnik jeví rizikovější pro své věřitele a investory. 2.5.4.1 Ukazatel věřitelského rizika Tento ukazatel udává, jak velkou část bilanční sumy tvoří cizí zdroje. S růstem hodnoty ukazatele roste zadluženost i riziko pro věřitele. 26 MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, s. 289. ISBN 978-80-86929-49-1 27 MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, s. 290. ISBN 978-80-86929-49-1 28 MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, s. 295-301. ISBN 978-80-86929-49-1 29 GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 3. vyd. Praha: Oeconomica, 2006, s. 91-93. ISBN 80-245-1108-8 18

2.5.4.2 Úrokové krytí Do ukazatelů zadluženosti se také řadí ukazatel úrokové krytí, který zkoumá, zda je podnik schopný dostát svým závazkům. Hodnota tohoto ukazatele by měla dosahovat minimálně hodnoty 30 1, protože jinak by podnik nebyl schopný uhradit ze zisku ani úrokové náklady. 2.6 Srovnání s odvětvím Výsledky finanční analýzy sledovaného podniku jsem porovnala s průměrnými hodnotami v odvětví. K tomuto účelu jsem využila data zveřejňovaná minimálně jednou ročně Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Porovnání v odvětví vychází z Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE, která od roku 2008 nahradila dřívější Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností OKEČ. Klasifikace NACE je povinná ve všech státech Evropské unie a dodává tedy možnost porovnání výsledků nejen v tuzemsku, ale i v rámci Evropské unie. Společnost VEBA, textilní závody a.s. se podle klasifikace CZ-NACE řadí do oboru 13, výroba textilií. 31 2.7 Spider analýza 32 Spider analýza je jedno z mnoha grafických vyjádření, které se ve finanční analýze používá. Jde o graf, který není klasicky sloupcový, výsečový, či spojnicový, ale má podobu pavučiny. Tento spider graf je velmi přehledný a umožňuje rychle posoudit postavení podniku vzhledem k odvětvovému průměru. Graf sestává ze čtyř kvadrantů, každý kvadrant za určitý typ poměrových ukazatelů. V prvním kvadrantu budou zanášeny ukazatele rentability, ve druhém ukazatele likvidity, ve třetím ukazatele finanční stability a zadluženosti a ve čtvrtém ukazatele aktivity. Každý kvadrant je dále tvořen třemi ukazateli, které uvedu dále v tabulce č. 2. Tyto ukazatele se uvedou jako 30 MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, s. 301. ISBN 978-80-86929-49-1 31 MFČR: Výpis z Registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES [online]. Praha: MFČR, c2013 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgibin/ares/darv_res.cgi?ico=45534276&jazyk=cz&xml=1 32 SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 3. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, c2003, s. 370-372. ISBN 80-247-0515-X 19

procento z daného průměru v odvětví, přičemž odvětvový průměr se považuje za 100%. Pozor musíme dát na ty ukazatele, u kterých je žádoucí co nejnižší hodnota, tam použijeme převrácenou hodnotu daného ukazatele. Jednotlivé zanesené body spojíme a porovnáme se soustřednými kružnicemi, které znázorňují násobky odvětvových průměrů, přitom základem je kružnice, která vyjadřuje 100 %. Poté už nezbývá než vyhodnotit graf. Pokud budou výsledky podniku přesahovat za kružnici průměrných hodnot v odvětví, podnik je nadprůměrný. Pokud tomu bude naopak, podnik je podprůměrný. Tabulka 1 - Použité ukazatele spider analýzy AKTIVITA D1 obrátka aktiv D2 doba obratu pohledávek převrácená hodnota D3 doba obratu zásob převrácená hodnota ZADLUŽENOST C1 finanční páka C2 doba obratu závazků C3 dlouhodobý majetek / vlastní kapitál RENTABILITA A1 rentabilita úhrnného vloženého kapitálu A2 rentabilita vlastního kapitálu A3 čisté ziskové rozpětí LIKVIDITA B1 okamžitá likvidita B2 pohotová likvidita B3 běžná likvidita 2.8 Modely predikce finanční tísně 33,34,35 Modely predikce finanční tísně se snaží na základě jednoho modelu o více proměnných a různých vahách určit, jak se dané společnosti daří a zda je možné očekávat její bankrot. Tyto modely mají pouze orientační charakter a nedokáží plně nahradit výsledky podrobné finanční analýzy, jedná se tedy pouze o doplněk finanční analýzy. Rozlišujeme dva typy predikčních modelů bankrotní a bonitní modely. Bankrotní modely nás informují o tom, zda je podnik ohrožen bankrotem, tedy jestli vykazuje určité symptomy, které jsou pro bankrot typické. Z bankrotních modelů uvedu Altmanův model a model IN01. Bonitní modely mají za cíl diagnostikovat finanční zdraví podniku a určit bonitu hodnoceného podniku, tedy zda bude podnik schopen uspokojovat nároky věřitelů. Konkrétněji dále popíši Kralicekův Quicktest. 33 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 190-191. ISBN 9788073573928 34 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 199. ISBN 9788073573928 35 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 70-72. ISBN 978-80-247-3308-1 20

2.8.1 Altmanův model 36 Altmanův model (ZETA skóre) je nejznámějším modelem predikce finanční tísně. První verze byla vytvořena již v roce 1968 ve Spojených státech amerických Edwardem Altmanem, který model zpracoval na základě diskriminační analýzy. Tato původní verze modelu však není moc dobře aplikovatelná na podmínky v České republice, jelikož zde není dostatečně rozvinutý kapitálový trh, se kterým model počítá. Použiji tedy verzi z roku 1983, která se dá použít pro veřejně neobchodované společnosti a alespoň trochu se tedy přibližuje podmínkám v České republice, kde kapitálový trh není zdaleka tak efektivní a rozvinutý. Model pracuje s pěti poměrovými ukazateli, kterým dává odlišnou váhu. Rovnice daného modelu vypadá následovně: kde Zeta = ZETA skóre x1 = pracovní kapitál 37 / aktiva, x2 = zadržený zisk 38 / aktiva, x3 = výsledek hospodaření před úroky a zdaněním / aktiva, x4 = vlastní kapitál / cizí kapitál, x5 = tržby / aktiva. Vyhodnocení dané rovnice je následující. Pokud hodnota ZETA bude alespoň na úrovni hodnoty 2,9, jedná se o prosperující společnost, které nehrozí v blízké době úpadek do bankrotu. Pokud ZETA dosáhne hodnoty nižší než 1,23, má společnost výrazné finanční problémy a zařadíme ji do pásma možného bankrotu. Pokud se hodnota ZETA pohybuje v intervalu 1,23 až 2,9, spadá společnost do pásma šedé zóny a nelze jednoznačně určit, zda společnost směřuje spíše k prosperitě, či k bankrotu. 2.8.2 Index IN01 39 Index IN01, který je zpracován manželi Neumaierovými, jsem do své práce zahrnula z toho důvodu, že je vytvořen pro české firmy v českém prostředí. Tento model by tedy měl mít vyšší vypovídací schopnost než výše zmíněný Altmanův model. Ve své práci 36 ALTMAN, Edward I. Bankruptcy, credit risk, and high yield junk bonds. Malden, MA: Blackwell Publishers, 2002, xxix, 540 p. ISBN 06-312-2563-3 37 Pracovní kapitál = krátkodobá aktiva krátkodobá pasiva. 38 Zadržený zisk = výsledek hospodaření minulých let + fondy ze zisku. 39 NEUMAIEROVÁ, Inka a Ivan NEUMAIER. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, s. 95-99. Finance pro praxi. ISBN 80-247-0125-1 21

jsem zvolila variantu z roku 2002 IN01, která pracuje s pěti poměrovými ukazateli opět s určitou váhou. Rovnice daného indexu vypadá následovně: kde A = aktiva, CZ = cizí zdroje, EBIT = zisk před úroky a zdaněním, Ú = nákladové úroky, VÝN = výnosy, OA = oběžná aktiva, KZ = krátkodobé závazky, KBÚ = krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci, přičemž ukazatel úrokové krytí (EBIT / Ú) je shora omezen hodnotou 9, aby nedocházelo ke zkreslení výsledku díky možné vysoké hodnotě tohoto ukazatele. Vyhodnocení vypadá podobně jako u Altmanova modelu. Pokud se výsledná hodnota pohybuje nad hodnotou 1,77, znamená to, že podnik tvoří hodnotu. Pokud je výsledná hodnota nižší než 0,75, podnik pravděpodobně spěje k bankrotu. Mezi danými hraničními hodnotami je opět tzv. šedá zóna, kdy podnik ani nebankrotuje, ani netvoří hodnotu. 2.8.3 Kralicekův Quicktest 40 Kralicekův Quicktest pochází z Rakouska a jedná se o jeden z nejznámějších bonitních modelů. Jedná se o soustavu čtyř rovnic, přičemž každé rovnici jsou přiřazeny body. Celkové hodnocení se poté vypočítá jako prostý aritmetický průměr získaných bodů. Tento model pracuje s následujícími ukazateli: 40 KRALICEK, Peter. Základy finančního hospodaření: Bilance. Účet zisků a ztrát. Cash-flow. Základy kalkulace. Finanční plánování. Systémy včasného varování. Praha: Linde, 1993. ISBN 80-85647-11-7 22

kde dluhy = cizí zdroje rezervy, nezdaněný cash flow = zisk po zdanění + daň z příjmů + odpisy. Vypočteným výsledkům následně přiřadíme určitý počet bodů podle níže uvedené tabulky. Tabulka 2 - Body přidělené jednotlivým ukazatelům podle Kralickova Quicktestu 0 bodů 1 bod 2 body 3 body 4 body R1 < 0 0 0,1 0,1 0,2 0,2 0,3 > 0,3 R2 > 30 12-30 5-12 3-5 < 3 R3 < 0 0-0,08 0,08 0,12 0,12 0,15 > 0,15 R4 < 0 0 0,05 0,05 0,08 0,08 0,1 > 0,1 Celkové hodnocení se tedy provede jako prostý aritmetický průměr dílčích získaných bodů, přičemž podnik s 3 a více body se považuje za velmi dobrý podnik a podnik s 1 bodem a méně je považován za špatný podnik. 23

3 Praktická část 3.1 Profil společnosti VEBA, textilní závody a.s. 41 Společnost VEBA, textilní závody a.s. Broumov (dále jen Veba ) je tradičním českým výrobcem textilu. Tato společnost je jedna z mála českých a evropských textilek, která přestála obtížné období uvolnění dovozů levného asijského textilu. A nejen to, společnost se dlouhodobě rozvíjí a v posledních letech dosáhla významného růstu. Veba je nyní jednou z pěti největších textilek v ČR a patří k největším i v celoevropském kontextu dosahovanými tržbami. Úspěšnost této společnosti je dána souladem mnoha faktorů. Za důležité považuji mnohaletou tradici textilní výroby na Broumovsku, která sahá až do 13. století, a s tím spojenou vysokou kvalifikaci zaměstnanců. Společnost je historicky zaměřena na technologicky náročné výrobky s vysokou mírou inovace a silnou vazbou na nejmodernější techniku. Za velmi významnou považuji i skutečnost, že společnost úspěšně prošla procesem privatizace, i když ani v této společnosti nebyl tento proces jednoduchý a bezkonfliktní. Majoritním majitelem společnosti je v současné době manažerská společnost Incot spol. s.r.o. Společnost je tedy v českých rukou, její vlastníci jsou pevně spojeni s regionem a společnost dlouhodobě rozvíjejí. Evropský trh v posledních letech stagnuje. Veba vsadila na trh Afriky a to se jí velmi vyplatilo. Africké brokáty z Veby jsou na trhu ceněny, a proto společnost dosáhla významných nárůstů tržeb v tomto segmentu. Druhý segment výrobků - bytový textil, především lůžkoviny a froté výrobky, byl silně zasažen asijskou konkurencí. Význam tohoto segmentu klesal až do úrovně, že jej společnost vyčlenila ze svých obchodních aktivit a od 1.1.2011 předala obchod bytového textilu specializované sesterské společnosti Papillons a.s. Veba navíc využila řadu pobídek a dotačních rozvojových projektů. I díky nim je výrobní základna na nejmodernější bázi a vytváří předpoklady pro další rozvoj společnosti. 41 Veba: Veba [online]. Broumov: Veba, 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.veba.cz/?menu=m_veba&submenu=cz/prof_predstav.html&menuid=100&downlaodfile=ve BA_profil.pdf&caption=Profil 24

3.2 Analýza rozvahy 3.2.1 Vertikální analýza rozvahy Tabulka 3 - Vertikální analýza vybraných položek aktiv POLOŽKA/ROK 2007 2008 2009 2010 2011 AKTIVA CELKEM 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% DLOUHODOBÁ AKTIVA 58,5% 61,5% 58,9% 61,7% 55,4% Dlouhodobý nehmotný majetek 0,2% 0,2% 0,2% 0,1% 0,1% Dlouhodobý hmotný majetek 56,3% 58,9% 56,3% 58,9% 53,3% Dlouhodobý finanční majetek 2,0% 2,4% 2,4% 2,7% 2,0% OBĚŽNÁ AKTIVA 40,2% 37,6% 40,5% 37,3% 43,6% Zásoby 29,0% 23,4% 20,5% 16,3% 15,7% Pohledávky dlouhodobé 0,7% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% Pohledávky krátkodobé 9,8% 12,7% 18,9% 20,2% 27,4% Krátkodobý finanční majetek 0,7% 1,5% 1,0% 0,7% 0,6% ČASOVÉ ROZLIŠENÍ AKTIVNÍ 1,3% 0,8% 0,6% 1,0% 0,9% Zdroj: www.justice.cz Z uvedené tabulky můžeme vyčíst, že dlouhodobý majetek tvoří majoritní část celkových aktiv, ačkoliv jeho převaha oproti oběžným aktivům není tak výrazná. Dlouhodobá aktiva jsou tvořena zejména dlouhodobým hmotným majetkem, kde nejvýznamnější podíl zaujímají samostatné movité věci a hned po nich stavby. Zbylé položky dlouhodobého majetku jsou z hlediska jejich výše zanedbatelné. Dlouhodobá aktiva ve sledovaném období kolísají mezi 55 a 62 % celkových aktiv. V roce 2011, tedy v posledním sledovaném roce, hodnota dlouhodobých aktiv klesla pouze na 55,4 % aktiv. Tento pokles ovšem nebyl způsoben poklesem hodnoty této položky, ta naopak oproti roku 2010 vzrostla, ale vysokým nárůstem oběžných aktiv. K tomu se dostaneme dále u horizontální analýzy rozvahy. Oběžná aktiva tvoří zbylou část pomyslného koláče celkových aktiv, tedy okolo 40 %. Oběžný majetek je tvořen obzvláště položkami zásoby a krátkodobé pohledávky. To zároveň vypovídá o činnosti podniku, především z vysoké položky zásob je patrné, že se jedná o výrobní podnik. Zásoby i krátkodobé pohledávky v průběhu sledovaného období prošly razantním vývojem. U podílu položky zásoby můžeme vyčíst klesající trend, v roce 2011 klesl podíl zásob oproti roku 2007 přibližně o 13 procentních bodů. To je způsobeno několika faktory, jednak například změnou cen přízí a kurzů, dále vyčleněním a postupným odprodáváním zásob bytového textilu sesterské společnosti od roku 2008 a s tím vázanou tvorbou opravných položek. V posledním roce sice absolutní výše zásob vzrostla, ale relativní hodnota stále klesala. To zapříčinil prudký nárůst 25

krátkodobých pohledávek. U krátkodobých pohledávek je čitelný opačný trend, tedy rostoucí. V roce 2011 činila tato položka v poměru k celkovým aktivům o téměř 18 procentních bodů více než v prvním sledovaném roce. Tento nárůst byl způsoben především odprodejem zásob již zmiňované sesterské společnosti. V roce 2011 podíl krátkodobých pohledávek stoupl také díky měnové panice v Africe, kdy po dva měsíce nebylo možné konvertovat tamní měnu do eur. Krátkodobý finanční majetek jako další část oběžných aktiv tvoří nevýznamný podíl, v posledních letech nedosahuje ani 1 % celkových aktiv. Tabulka 4 - Vertikální analýza vybraných položek pasiv POLOŽKA/ROK 2007 2008 2009 2010 2011 PASIVA CELKEM 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% VLASTNÍ KAPITÁL 52,6% 45,4% 55,1% 62,4% 51,7% Základní kapitál 43,0% 37,9% 37,2% 36,7% 31,0% Kapitálové fondy 0,0% -4,4% -0,9% 0,4% -0,3% Rezervní fond 1,7% 1,5% 1,5% 2,1% 2,0% VH minulých let 6,0% 6,9% 10,1% 16,5% 10,0% VH běžného účetního období 1,8% 3,4% 7,2% 6,7% 8,9% CIZÍ ZDROJE 47,2% 54,4% 44,8% 37,4% 48,3% Rezervy 1,6% 0,3% 1,1% 0,6% 0,9% Dlouhodobé závazky (dluhopisy) 4,5% 8,4% 6,7% 4,4% 2,7% Krátkodobé závazky 25,5% 33,5% 26,6% 21,1% 20,7% Bankovní úvěry a výpomoci 15,6% 12,2% 10,4% 11,2% 24,0% ČASOVÉ ROZLIŠENÍ PASIVNÍ 0,2% 0,2% 0,1% 0,2% 0,0% Zdroj: www.justice.cz Hlavní dvě složky strany pasiv, vlastní kapitál a cizí zdroje, zaujímají v průběhu let přibližně stejný poměr. Podíl vlastního kapitálu je drobně vyšší, vyskytují se ale i výjimky. V roce 2008 podíl vlastního kapitálu klesl pod 50 %, v roce 2010 naopak vysoce toto procento překročil a vyhoupl se až přes 62 %. Nejvýznamnější položkou vlastního kapitálu je základní kapitál, který se v průběhu let neměnil, pouze se pozměňoval jeho relativní podíl na celkových pasivech. Tvoří stále nižší podíl v relativním vyjádření, v roce 2011 tvoří už pouze třetinu pasiv. Podíl položky výsledek hospodaření minulých let na pasivech vykazuje rostoucí trend, výjimkou je pouze rok 2011, kdy se tento vývoj zastavil. Podíl výsledku hospodaření na celkových pasivech také roste, s výjimkou roku 2010, což považuji za pozitivní jev. Cizí zdroje tvoří druhou stranu mince kapitálu vlastního. Většinou se pohybují těsně pod úrovní 50 %. Na cizích zdrojích se zejména podílí krátkodobé závazky a bankovní 26

úvěry a výpomoci. Podíl krátkodobých závazků, jakožto neúročených závazků, sice vzrostl v roce 2008, od té doby ale klesá. Tento vývoj se zastavil v roce 2011 na 20,7 % celkových pasiv. Podíl bankovních úvěrů na pasivech klesal až do roku 2009, zadlužení se tedy snižovalo. V tomto roce ale nastává zlom a dochází k růstu podílu této položky. V roce 2011 došlo k velmi razantnímu nárůstu, oproti roku 2010 se bankovní úvěry zvýšily o celých 13 procentních bodů v poměru k celkovým pasivům. To bylo zapříčiněno rozhodnutím valné hromady o vyplacení dividend a jejich profinancováním. 3.2.2 Horizontální analýza rozvahy Tabulka 5 - Horizontální analýza vybraných položek aktiv v relativním vyjádření POLOŽKA/ROK 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010 AKTIVA CELKEM 13,4% 2,1% 1,3% 18,4% DLOUHODOBÁ AKTIVA 19,3% -2,3% 6,2% 6,4% Dlouhodobý nehmotný majetek 37,2% -20,1% -15,2% 21,1% Dlouhodobý hmotný majetek 18,6% -2,4% 5,9% 7,1% Dlouhodobý finanční majetek 35,4% -0,6% 14,2% -11,6% OBĚŽNÁ AKTIVA 6,2% 9,9% -6,8% 38,7% Zásoby -8,6% -10,5% -19,3% 13,8% Pohledávky dlouhodobé -82,1% -57,6% -19,8% -8,3% Pohledávky krátkodobé 46,9% 52,7% 8,1% 60,3% Krátkodobý finanční majetek 132,8% -29,3% -31,6% -4,5% ČASOVÉ ROZLIŠENÍ AKTIVNÍ -29,2% -24,0% 66,7% 7,0% Zdroj: www.justice.cz Tabulka 6 - Horizontální analýza vybraných položek aktiv v absolutním vyjádření (v tis. Kč) POLOŽKA/ROK 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010 AKTIVA CELKEM 174 098 30 851 19 504 281 147 DLOUHODOBÁ AKTIVA 146 866-21 363 54 890 60 035 Dlouhodobý nehmotný majetek 852-633 -382 449 Dlouhodobý hmotný majetek 136 635-20 500 50 196 64 315 Dlouhodobý finanční majetek 9 379-230 5 076-4 729 OBĚŽNÁ AKTIVA 32 344 55 187-41 650 220 023 Zásoby -32 414-36 107-59 638 34 404 Pohledávky dlouhodobé -7 508-940 -137-46 Pohledávky krátkodobé 59 739 98 658 23 031 186 148 Krátkodobý finanční majetek 12 527-6 424-4 906-483 ČASOVÉ ROZLIŠENÍ AKTIVNÍ -5 112-2 973 6 264 1 089 Zdroj: www.justice.cz 27

Z horizontální analýzy aktiv vidíme, že celkový majetek společnosti každoročně roste, avšak proměnlivým tempem. V roce 2008 společnost zaznamenala poměrně výrazný nárůst, a to o 13,4 %, což je v absolutním čísle navýšení o 174 milionů Kč. Hlavní roli na tomto nárůstu hraje dlouhodobý majetek a jeho hlavní složka dlouhodobý hmotný majetek. V dalších letech celková aktiva stále rostou, už ale pouze pozvolným tempem. V roce 2011 se ale společnost pyšní dalším vysokým nárůstem, a to o 18,4 %, tedy 281 milionů Kč, tentokrát ovšem zejména vlivem razantního nárůstu oběžných aktiv. Dlouhodobá aktiva zaznamenávají rok od roku nárůst, avšak s výjimkou roku 2009. Pokles v roce 2009 nebyl nijak výrazný, dlouhodobý majetek klesl pouze o 2,3 %. Nejvýznamnější vliv na dlouhodobá aktiva má rozhodně dlouhodobý hmotný majetek. Tato aktivní položka až na rok 2009 roste. V roce 2008 došlo k nejvýraznějšímu nárůstu ve výši necelých 137 milionů Kč, relativně vyjádřeno jako 18,6 %. Tento nárůst byl způsoben investicemi společnosti do nových zařízení pro výrobu afrického brokátu. Ostatní položky dlouhodobých aktiv zaznamenávají sice také poměrně vysoké procentní změny, co do objemu však tyto položky významné nejsou. Oběžná aktiva stejně jako dlouhodobá aktiva vykazují rostoucí tendenci, opět však s jednou výjimkou a tou je rok 2010. Z hlediska zvyšování oběžných aktiv byl pro podnik nejpodstatnější rok 2011, kdy nastal růst o téměř 39 %, což představuje 220 milionů Kč. Zásadní roli v tomto roce hrály krátkodobé pohledávky, které se zvýšily o vysokých 60 %, tedy o 186 milionů Kč. Krátkodobé pohledávky jsou co do výše změn nejvýznamnější položkou, jejich výše každoročně stoupala, až na rok 2010 se jejich nárůst pohyboval okolo 50 % ročně. Na takto vysokém nárůstu se podílely především pohledávky z obchodních vztahů, v roce 2011 se za nárůst zasloužila i jiná položka aktiv, a to pohledávky za ovládanými a řízenými osobami, která vzrostla přibližně o 113 milionů Kč. To bylo způsobeno poskytnutím půjček mateřské společnosti. Naopak položka zásoby vykazuje klesající trend již od roku 2008, zvrat nastal až v roce 2011, kdy nastal nárůst o necelých 14 %. Dlouhodobé pohledávky každoročně klesají, jejich výše ovšem pro podnik není rozhodující. Stejný vývoj vykazuje i krátkodobý finanční majetek, který rostl pouze v roce 2008, dále už pouze klesal. 28

Tabulka 7 - Horizontální analýza vybraných položek pasiv v relativním vyjádření POLOŽKA/ROK 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010 PASIVA CELKEM 13,4% 2,1% 1,3% 18,4% VLASTNÍ KAPITÁL -2,2% 23,9% 14,7% -1,9% Základní kapitál 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Kapitálové fondy -61646,2% -78,3% -139,9% -188,7% Rezervní fond 0,0% 0,0% 40,3% 16,0% VH minulých let 30,2% 49,5% 65,4% -28,1% VH běžného účetního období 113,5% 115,8% -6,5% 57,8% CIZÍ ZDROJE 30,6% -16,0% -15,4% 52,9% Rezervy -76,4% 235,0% -41,2% 68,7% Dlouhodobé závazky (dluhopisy) 110,8% -19,0% -33,6% -26,5% Krátkodobé závazky 49,2% -19,0% -19,6% 15,9% Bankovní úvěry a výpomoci -11,8% -12,8% 9,6% 152,6% ČASOVÉ ROZLIŠENÍ PASIVNÍ 10,0% -17,9% 96,6% -94,2% Zdroj: www.justice.cz Tabulka 8 - Horizontální analýza vybraných položek pasiv v absolutním vyjádření (v tis. Kč) POLOŽKA/ROK 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010 PASIVA CELKEM 174 098 30 851 19 504 281 147 VLASTNÍ KAPITÁL -14 769 160 213 121 897-17 684 Základní kapitál 0 0 0 0 Kapitálové fondy -65 345 51 074 19 818-10 669 Rezervní fond 0 0 9 170 5 104 VH minulých let 23 685 50 576 99 970-71 141 VH běžného účetního období 26 891 58 563-7 061 59 022 CIZÍ ZDROJE 188 654-128 943-104 244 302 381 Rezervy -16 037 11 636-6 831 6 701 Dlouhodobé závazky (dluhopisy) 65 489-23 648-33 953-17 726 Krátkodobé závazky 163 349-93 859-78 498 51 458 Bankovní úvěry a výpomoci -24 147-23 072 15 038 261 948 ČASOVÉ ROZLIŠENÍ PASIVNÍ 213-419 1 851-3 550 Zdroj: www.justice.cz Vývoj celkových pasiv je samozřejmě totožný s vývojem aktiv, to plyne z bilanční rovnováhy aktiv a pasiv. Vlastní kapitál v roce 2008 a 2011 nepatrně klesal, naopak v letech 2009 a 2010 zaznamenal poměrně vysoký nárůst. V roce 2009 se vlastní kapitál navýšil až o 160 milionů Kč. Tento nárůst je důsledkem především zvýšení položky výsledek hospodaření minulých let, která narůstala až do roku 2010. Tento trend byl zapříčiněn tím, že Veba veškerý zisk ponechávala ve společnosti a nijak ho nerozdělovala. Až v roce 2011 došlo k výplatě dividend a tím ke snížení položky 29

výsledek hospodaření minulých let. Další významnou položkou, která ovlivnila vývoj vlastního kapitálu, je výsledek hospodaření běžného účetního období. Ten ve sledovaném období kromě roku 2010 neustále rostl, a to dokonce v roce 2008 i 2009 o více než 100 % oproti předchozímu roku, jinak řečeno v roce 2008 vzrostl o 27 milionů Kč a v roce 2009 až o 59 milionů Kč. To je bezpochyby pozitivní fakt a svědčí to o tom, že se společnosti dosahovat zisk daří. Základní kapitál nevykazuje žádné změny, zůstává ve stejné výši již od založení společnosti. Položka kapitálové fondy ve sledovaném období značně kolísá. V roce 2008 jsou kapitálové fondy vykazovány až 65 milionů Kč v záporu, v dalších letech už se jejich hodnota zlepšuje a přibližuje k nule. Tyto záporné hodnoty jsou dány oceňovacími rozdíly z přecenění majetku a závazků. Cizí zdroje jako celek v daném období velmi kolísají, to samé platí i pro jejich jednotlivé složky. Cizí kapitál v letech 2009 a 2010 klesal a v letech 2008 a 2011 rostl, vývoj je tedy opačný oproti vývoji vlastního kapitálu. Nejvýraznější změnou byl nárůst v roce 2011, kdy se cizí zdroje zvýšily o více než 300 milionů Kč a to hlavně díky přijetí bankovního úvěru. Co do výše jsou nejvýznamnější položky krátkodobé závazky a bankovní úvěry a výpomoci. Krátkodobé závazky vykazují stejný vývoj jako celkové cizí zdroje, jen v odlišném rozsahu. Bankovní úvěry měly celkem stabilní vývoj, stabilně klesaly do roku 2009, v roce 2010 drobně vzrostly. Nejvýznamnější byla ale změna v roce 2011, kdy bankovní úvěry vzrostly o více než 150 milionů Kč. To souvisí s již výše uvedeným vyplácením dividend, které firma tímto způsobem profinancovala. 3.3 Analýza výkazu zisku a ztráty 3.3.1 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka 9 - Vertikální analýza vybraných položek výkazu zisku a ztráty POLOŽKA/ROK 2007 2008 2009 2010 2011 Tržby za prodej zboží 1,49% 1,57% 1,46% 2,43% 0,80% Náklady vynaložené na prodané zboží 1,00% 1,07% 1,16% 1,88% 1,05% Obchodní marže 0,49% 0,50% 0,31% 0,55% -0,25% Výkony 87,05% 79,83% 79,80% 85,29% 92,25% z toho: Tržby za prodej vlastních 86,03% 78,98% 80,68% 84,89% 92,52% výrobků a služeb Výkonová spotřeba 59,28% 52,83% 47,96% 49,67% 58,22% Přidaná hodnota 28,27% 27,51% 32,14% 36,18% 33,77% Osobní náklady 22,13% 19,30% 17,90% 21,77% 19,42% Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 3,58% 2,99% 3,72% 4,46% 4,44% 30

POLOŽKA/ROK 2007 2008 2009 2010 2011 Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 1,36% 4,39% 2,55% 4,69% 2,21% Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 0,66% 5,08% 3,24% 6,03% 2,41% Ostatní provozní výnosy 5,86% 7,97% 10,60% 3,62% 2,06% Ostatní provozní náklady 7,61% 9,69% 11,23% 4,52% 2,40% Provozní výsledek hospodaření 1,76% 4,36% 7,15% 6,37% 11,55% Finanční výsledek hospodaření -0,24% -1,39% -2,40% -0,65% -3,40% Výsledek hospodaření za účetní období 1,40% 2,37% 4,46% 5,57% 8,21% Výsledek hospodaření před zdaněním 1,52% 2,97% 4,74% 5,72% 8,15% Zdroj: www.justice.cz Při vertikální analýze výkazu zisku a ztráty jsem jako základnu použila celkové výnosy. Z výnosových položek jsou pro firmu nejpodstatnější výkony a především tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Tato položka se pohybuje ve sledovaném období minimálně na hodnotě necelých 80 %. Od roku 2008 podíl této položky na celkových výnosech roste, v roce 2011 tvořil dokonce přes 92 %. To opět potvrzuje, že je Veba výrobní podnik a její hlavní činností je prodej vlastních výrobků. Okrajově se Veba zaměřuje i na prodej zboží. Podíl tržeb za prodej zboží na celkových výnosech je ovšem poměrně malý, největší podíl na výnosech tato položka dosáhla v roce 2010, kdy tvořila necelých 2,5 % a nejmenší podíl o rok později, kdy nepokořila ani 1 % celkových výnosů. Další provozní výnosovou položkou jsou tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu, jejichž podíl kolísá mezi 2 a 5 %. Ostatní provozní výnosy jsou také nestabilní, v roce 2009 tvoří například přes 10 % výnosů, v roce 2011 pouhá 2 % výnosů. Co se týče nákladových položek, je nejvýznamnější položka výkonová spotřeba, která se váže přímo k výkonům. Ta do roku 2009 klesala a dosáhla v minimu 48 % celkových výnosů, od té doby zase rostla a v roce 2011 již činila 58 % výnosů. Osobní náklady tvoří okolo 20 % výnosů. Náklady na prodané zboží jako protistrana tržeb za prodej zboží dosahují pouze 1 % celkových výnosů, pouze v roce 2010 se jednalo o 2 %. Ostatní provozní náklady mají stejný vývoj jako ostatní provozní výnosy. Nejvyššího provozního výsledku hospodaření společnost dosáhla v roce 2011, tehdy tvořil 11,5 % výnosů. Podíl výsledku hospodaření za účetní období stabilně roste po celé sledované období, což hodnotím jedině pozitivně. 31

3.3.2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka 10 - Horizontální analýza vybraných položek výkazu zisku a ztráty v relativním vyjádření POLOŽKA/ROK 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010 Tržby za prodej zboží 33,1% 6,7% 24,4% -64,7% Náklady vynaložené na prodané zboží 35,6% 23,8% 21,9% -40,0% Obchodní marže 28,1% -29,9% 33,7% -149,8% Výkony 15,4% 14,7% -19,9% 15,8% z toho: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 15,5% 17,2% -21,1% 16,7% Výkonová spotřeba 12,2% 4,2% -22,4% 25,5% Přidaná hodnota 22,4% 34,1% -15,6% -0,1% Osobní náklady 9,8% 6,4% -8,8% -4,5% Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 4,9% 42,9% -10,3% 6,8% Ostatní provozní výnosy 71,2% 52,5% -74,4% -39,1% Ostatní provozní náklady 60,1% 33,0% -69,8% -43,2% Provozní výsledek hospodaření 212,2% 88,1% -33,2% 94,0% Finanční výsledek hospodaření -633,1% -97,8% 79,7% -459,2% Výsledek hospodaření za účetní období 113,5% 115,8% -6,5% 57,8% Výsledek hospodaření před zdaněním 145,9% 83,5% -9,6% 52,4% Zdroj: www.justice.cz Tabulka 11 - Horizontální analýza vybraných položek výkazu zisku a ztráty v absolutním vyjádření (v tis. Kč) POLOŽKA/ROK 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010 Tržby za prodej zboží 8 342 2 234 8 720-28 805 Náklady vynaložené na prodané zboží 5 997 5 432 6 197-13 800 Obchodní marže 2 345-3 198 2 523-15 005 Výkony 227 266 249 708-388 181 246 553 z toho: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 226 362 289 582-417 307 259 334 Výkonová spotřeba 122 114 46 785-262 660 232 021 Přidaná hodnota 107 497 199 725-122 998-473 Osobní náklady 36 571 26 328-38 657-17 963 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 2 981 27 351-9 350 5 514 Ostatní provozní výnosy 70 678 89 290-192 807-25 971 Ostatní provozní náklady 77 538 68 116-191 694-35 812 Provozní výsledek hospodaření 63 199 81 896-58 076 109 792 Finanční výsledek hospodaření -25 680-29 089 46 890-54 802 Výsledek hospodaření za účetní období 26 891 58 563-7 061 59 022 Výsledek hospodaření před zdaněním 37 519 52 807-11 186 54 990 Zdroj: www.justice.cz Pro sledovanou společnost by měla být rozhodující položka tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, která je součástí položky výkony, protože se jedná o výrobní podnik. Tato položka rostla do roku 2009 konstantně, poté ale došlo k zastavení tohoto vývoje. To bylo dáno vůbec nejvyššími tržbami v historii společnosti, které se vyšplhaly až na necelé 2 miliardy Kč. Rok poté došlo sice k poklesu, avšak v roce 2011 tržby opět vzrostly, tentokrát o 17 % oproti roku předchozímu. Nákladová položka, která s výkony 32

mil. Kč souvisí, se nazývá výkonová spotřeba. Ta se pohybuje stejným směrem jako výkony, opět tedy zaznamenáváme pokles v roce 2010. Do roku 2009 výkonová spotřeba rostla pomaleji než výkony, docházelo tedy ke zvyšování přidané hodnoty jako výslednice těchto dvou položek. Přidaná hodnota tedy do roku 2009 rostla, od tohoto roku klesá. V roce 2011 klesla ovšem jen nepatrně, protože došlo téměř k zachování poměru výkonů a výkonové spotřeby vzhledem k roku 2010. Nejúspěšnějším rokem co se týče přidané hodnoty, byl rok 2009, kdy přidaná hodnota dosáhla necelých 790 milionů Kč. Pro větší přehlednost a názornost uvádím graf č. 1, který zachycuje vývoj těchto položek v čase. Graf 1 - Vývoj výkonů, výkonové spotřeby a přidané hodnoty (v mil. Kč) 2 500 2 000 1 500 1 000 Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota 500 0 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty Společnost se také okrajově orientuje na prodej zboží, ve srovnání s prodejem vlastních výrobků se ovšem jedná o nepatrné částky. Tržby za prodej zboží rostly až do roku 2010, pouze v roce 2011 došlo k poklesu o 65 %, což v reálných číslech představuje necelých 29 milionů Kč. Stejně se pohybovaly i náklady vynaložené na prodané zboží. Obchodní marže, která vyplývá ze dvou předchozích položek, rostla v roce 2008 a 2010. Pokles marže v roce 2009 byl dán tím, že přírůstek tržeb nebyl tak výrazný jako přírůstek vynaložených nákladů a v roce 2011 byly dokonce vynaložené náklady na prodané zboží vyšší než související tržby, tím obchodní marže klesla až do záporných čísel. Opět pro vyšší názornost přikládám graf č. 2. 33

mil. Kč mil. Kč Graf 2 - Vývoj tržeb za prodej zboží, nákladů na prodané zboží a obchodní marže (v mil. Kč) 50 40 30 20 10 Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže 0-10 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty Graf 3 - Vývoj výsledku hospodaření (v mil. Kč) 250 200 150 100 50 0-50 2007 2008 2009 2010 2011 Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) -100 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty Z grafu č. 3 je patrné, že výsledek hospodaření za účetní období se pohybuje ve sledovaném období v kladných číslech a společnost tedy dosahuje zisku. Tento výsledek hospodaření je utvářen dvěma složkami provozním výsledkem hospodaření a finančním výsledkem hospodaření. Provozní výsledek hospodaření roste stabilně do roku 2009. Tam nastává převrat a v roce 2010 provozní výsledek hospodaření klesl o 33 % oproti předchozímu roku. 34

Tento pokles byl dán více vlivy, jako nejpodstatnější uvedu pokles tržeb za vlastní výrobky oproti roku 2009, kdy tyto tržby byly vůbec nejvyšší. V roce 2011 ale opět provozní výsledek hospodaření roste, a to o 94 % neboli o necelých 110 milionů Kč oproti roku 2010. Druhá složka finanční výsledek hospodaření má naprosto opačný vývoj než výsledek provozní, od roku 2007 neustále klesá - ovšem s výjimkou roku 2010. V roce 2010 byly totiž oproti ostatním rokům vykázané poměrně nízké úrokové náklady a ostatní finanční náklady byly téměř totožné s ostatními finančními výnosy, takže tyto položky nehrály skoro žádnou roli na rozdíl od ostatních sledovaných let. V roce 2010 bylo tedy zaznamenáno zlepšení finančního výsledku o 80 % oproti roku 2009. I přes to je ovšem finanční výsledek hospodaření záporný a je vykazován v částce zhruba 12 milionů Kč. V roce 2011 došlo ke zhoršení finančního výsledku o 460 % oproti předchozímu roku, což tvoří necelých 55 milionů Kč. Na tomto poklesu se významně podílely náklady z přecenění cenných papírů a derivátů, což bylo zapříčiněno změnou auditorské společnosti a jejími nároky na oceňování a vykazování. Záporný finanční výsledek hospodaření však není u výrobních společností nic neobvyklého, měl by být pokryt výsledkem provozním, což se v naší společnosti podařilo. Veba tak dosahuje v každém roce zisku, který roste rok od roku, rok 2010 tvoří jen drobnou výjimku, kdy výsledek hospodaření za účetní období klesl pouze o 7 milionů Kč. Nejúspěšnějším rokem co se týče dosahování zisku, je rok 2011, kdy Veba vykazuje výsledek hospodaření ve výši 161 milionů Kč. Ve srovnání s prvním sledovaným rokem se zisk zvýšil o přibližně 137 milionů Kč. 35

3.4 Poměrové ukazatele 3.4.1 Ukazatele rentability Tabulka 12 - Vybrané ukazatele rentability ukazatel rentability 2007 2008 2009 2010 2011 rentabilita ÚVK 3,38% 6,01% 8,83% 7,73% 9,74% rentabilita VK 3,46% 7,54% 13,14% 10,71% 17,23% rentabilita tržeb 2,91% 4,83% 6,31% 6,91% 9,40% Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty Tabulka 13 - Vybrané ukazatele rentability - odvětvový průměr ukazatel rentability 2007 2008 2009 2010 2011 rentabilita ÚVK 5,39% 1,71% 6,21% 3,97% 5,62% rentabilita VK 4,54% -1,39% 5,83% 3,33% 8,67% Zdroj: www.mpo.cz Ukazatele rentability (kromě rentability tržeb) v podstatě kopírují vývoj výsledku hospodaření. Ten narůstá ve sledovaném období ve všech letech kromě roku 2010, kdy mírně klesl. Kromě tedy roku 2010 dochází k nárůstu rentability úhrnného vloženého kapitálu i vlastního kapitálu. To je pro společnost a její akcionáře pozitivní jev, kapitál se jim totiž zhodnocuje. Čím byl tento nárůst způsoben, uvedu v následující podkapitole, kdy provedu DuPont analýzu. Graf 4 - Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% rentabilita úhrnného vloženého kapitálu odvětvový průměr 2,00% 0,00% 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu se kromě roku 2007 pohybuje nad průměrem v daném odvětví. Společnost se tedy řadí v daném ukazateli mezi nadprůměrné 36

podniky, v posledních letech převyšuje dosažená rentabilita odvětvový průměr až o 4 procentní body. Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu dosáhla nejvyšší úrovně v roce 2011, kdy se vyhoupla až na necelých 10 %, což znamenalo nárůst o více než 6 procentních bodů oproti prvnímu sledovanému roku. To bylo dáno především nejvyšším vykázaným výsledkem hospodaření ve sledovaném období. Graf 5 - Rentabilita vlastního kapitálu 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% rentabilita vlastního kapitálu odvětvový průměr 0,00% 2007 2008 2009 2010 2011-5,00% Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty Rentabilita vlastního kapitálu sledované společnosti stejně jako rentabilita úhrnného vloženého kapitálu převyšuje oborový průměr, výjimkou je opět rok 2007. Rentabilita společnosti a průměrná rentabilita v odvětví se pohybují od roku 2008 stejným směrem. Rentabilita vlastního kapitálu dosahuje několikanásobků oborového průměru, z toho usuzuji, že z tohoto hlediska je Veba vysoce nadprůměrný podnik ve svém oboru podnikání. Nejvyšší hodnota je vykázána v roce 2011, kdy rentabilita vlastního kapitálu přesáhla 17 %, což představuje zároveň nárůst oproti roku 2007 o necelých 14 procentních bodů. Rentabilita tržeb roste po celé sledované období, dokonce i v roce 2010, kdy ostatní ukazatele rentability klesají. Tento nárůst znamená zvyšující se podíl zisku na tržbách, tedy podnik je stále více schopen dosahovat zisku při dané úrovni tržeb. Tento ukazatel bohužel není vykazován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, proto ho nemohu porovnat s odvětvovým průměrem. 37

3.4.1.1 Pyramidální rozklad ukazatelů rentability - DuPont analýza Tabulka 14 - Rozklad rentability úhrnného vloženého kapitálu Rozklad rentability úhrnného vloženého kapitálu 2007 2008 2009 2010 2011 provozní ziskové rozpětí 2,60% 4,16% 5,45% 6,44% 8,98% obrat celkových aktiv 1,30 1,44 1,62 1,20 1,08 Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu 3,38% 6,01% 8,83% 7,73% 9,74% Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu se dá pomocí DuPont analýzy rozložit na provozní ziskové rozpětí a obrat celkových aktiv. Jak již jsem uvedla výše, rentabilita úhrnného vloženého kapitálu roste stabilně ve sledovaném období, ovšem s jednou výjimkou. Tou je rok 2010, kdy došlo k poklesu rentability úhrnného vloženého kapitálu. Provozní ziskové rozpětí jako první faktor vyjadřuje, kolik Kč zisku podnik dokáže vyprodukovat na 1 Kč výnosů. Je tedy nesporně pozitivní, že provozní ziskové rozpětí neustále roste a tím přispívá k nárůstu rentability úhrnného vloženého kapitálu. Druhý faktor - obrat celkových aktiv - klesá od roku 2009. V roce 2010 tento pokles překonal nárůst provozního ziskového rozpětí a tím zapříčinil pokles rentability. V roce 2011 už pokles obratu celkových aktiv nebyl tak výrazný a provozní ziskové rozpětí tento pokles zvládlo předčít, rentabilita tedy opět vzrostla. Tabulka 15 - Rozklad rentability vlastního kapitálu Rozklad rentability vlastního kapitálu 2007 2008 2009 2010 2011 čisté ziskové rozpětí 1,40% 2,37% 4,46% 5,57% 8,21% obrat celkových aktiv 1,30 1,44 1,62 1,20 1,08 finanční páka 1,90 2,20 1,82 1,60 1,93 Rentabilita vlastního kapitálu 3,46% 7,54% 13,14% 10,71% 17,23% Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty Vývoj rentability vlastního kapitálu lze vysvětlit pomocí tří faktorů. Jedná se o čisté ziskové rozpětí, obrat celkových aktiv a finanční páku. Rentabilita vlastního kapitálu má stejný vývoj jako rentabilita úhrnného vloženého kapitálu, tedy nárůst až na rok 2010, který tvoří výjimku a hodnota rentability klesla. Na růstu rentability vlastního kapitálu se ve všech letech pozitivně podílí čisté ziskové rozpětí, které představuje nárůst podílu výsledku hospodaření po zdanění na celkových výnosech. V roce 2010, kdy došlo k poklesu rentability vlastního kapitálu, čisté ziskové rozpětí stále rostlo, ovšem ostatní příčinné ukazatele oproti roku 2009 poklesly a tím 38

způsobily i pokles vrcholového ukazatele. V roce 2011 sice jeden příčinný ukazatel - obrat celkových aktiv - stále klesal, ovšem razantní nárůst čistého ziskového rozpětí a finanční páky tento pokles vyrovnal a dokonce velmi překonal. Rentabilita vlastního kapitálu se vyšplhala až přes 17 %, což je nejvyšší hodnota za celé sledované období a vysoce převyšuje odvětvový průměr. 3.4.2 Ukazatele aktivity Tabulka 16 - Vybrané ukazatele aktivity Ukazatel aktivity 2007 2008 2009 2010 2011 Obrat celkových aktiv (počet obrátek) 1,30 1,44 1,62 1,20 1,08 Doba obratu zásob ve dnech 74,86 61,85 48,80 55,58 49,57 Doba obratu pohledávek z obchodních vztahů ve dnech 29,47 26,32 35,15 53,13 57,12 Doba obratu závazků z obchodních vztahů ve dnech 49,90 45,34 42,32 48,67 41,84 Obchodní deficit ve dnech -20,43-19,02-7,16 4,46 15,28 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty Tabulka 17 Vybrané ukazatele aktivity odvětvový průměr Ukazatel aktivity 2007 2008 2009 2010 2011 Obrat celkových aktiv (počet obrátek) 0,94 0,87 0,78 0,76 0,85 Zdroj: www.mpo.cz Obrat celkových aktiv je jediný ukazatel aktivity, který je zveřejňován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR v databázi CZ-NACE. Tento ukazatel ve všech letech převyšuje hodnotu 1, to znamená, že se celková aktiva obrátí do výnosů v každém roce minimálně jednou. Společnost tedy poměrně efektivně využívá svá aktiva. Nejvíce se společnosti dařilo efektivně využívat aktiva v roce 2009, kdy hodnota obratu celkových aktiv dosáhla až na 1,62 a vysoce tak převýšila průměr v odvětví. Naopak nejhůře společnost využívala svá aktiva v posledním analyzovaném roce, kdy obrat celkových aktiv jen lehce převýšil hodnotu 1, stále to však byl nadprůměrný výsledek. Daná situace včetně porovnání s odvětvím je názorně uvedena v grafu č. 6. 39

Graf 6 - Obrat celkových aktiv 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 Obrat celkových aktiv Odvětvový průměr 0,80 0,60 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty Doba obratu zásob klesá až do roku 2009, v roce 2010 se zvýšila o 7 dní a v roce 2011 opět klesla, tentokrát o 6 dní. Nárůst doby obratu zásob byl dán především snížením jmenovatele, tedy celkových výnosů, čitatel se až do roku 2010 pohybuje stabilně. Nejvyšší hodnoty společnost dosáhla v roce 2007, kdy byla doba obratu zásob 75 dní, tak dlouho trvalo, než se zásoby přeměnily do výnosů. Nejnižší hodnota je vykázána v roce 2009, kdy doba obratu zásob činila necelých 49 dní. Na tento ukazatel působí mnoho protisměrných vlivů, nelze tedy jednoznačně diagnostikovat, zda se společnost vyvíjí správným či špatným směrem. Doba obratu (splatnosti) pohledávek z obchodních vztahů se až na rok 2008 neustále zvyšuje. Tento trend vypovídá o zhoršující se platební disciplíně odběratelů. V roce 2007 byly krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů průměrně spláceny za 29 dní, o pět let později už to trvalo průměrně 57 dní. Pro pravdivější obraz tohoto ukazatele uvádím tabulku č. 18, kde jsem zvlášť spočítala dobu obratu krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů do lhůty splatnosti a po lhůtě splatnosti. Z uvedené tabulky je vidět, že společnost vykazuje v krátkodobých pohledávkách z obchodních vztahů i ty pohledávky, které jsou po lhůtě splatnosti a šance na jejich splacení je nižší. I přes toto rozlišení ovšem ve společnosti doba splatnosti krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů roste, v roce 2011 se průměrně krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů do lhůty splatnosti zaplatí za necelých 49 dní. 40

Tabulka 18 - Rozklad doby obratu pohledávek z obchodních vztahů (ve dnech) 2007 2008 2009 2010 2011 doba obratu kr. pohledávek z OV 29,47 26,32 35,15 53,13 57,12 doba obratu kr. pohledávek z OV do lhůty splatnosti 23,69 21,30 28,62 44,29 48,71 doba obratu kr. pohledávek z OV po lhůtě splatnosti 5,78 5,02 6,54 8,84 8,41 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty Doba obratu závazků z obchodních vztahů v analyzovaném období poměrně kolísá a pohybuje se mezi 42 až 50 dny. Tento výsledek udává, za jak dlouho by společnost byla schopna své krátkodobé závazky z obchodních vztahů splatit z tržeb. Bohužel zde není jednoznačný trend, který by nám něco více napověděl o platební schopnosti společnosti. Veba zároveň vykazuje krátkodobé závazky z obchodních vztahů po lhůtě splatnosti. Jedná se zejména o reklamace a dohledávky, u kterých je delší doba řešení. Hodnota doby obratu krátkodobých závazků z obchodních vztahů po lhůtě splatnosti klesá od roku 2008, v roce 2011 je již téměř zanedbatelná a představuje 1 den. Doba obratu krátkodobých závazků z obchodních vztahů do lhůty splatnosti je stále poměrně proměnlivá, pohybuje se mezi 38 a 47 dny. Konkrétní vývoj v daném období dokládá tabulka č. 19. Tabulka 19 - Rozklad doby obratu závazků z obchodních vztahů (ve dnech) 2007 2008 2009 2010 2011 doba obratu kr. závazků z OV 49,90 45,34 42,32 48,67 41,84 doba obratu kr. závazků z OV do lhůty splatnosti 43,52 38,90 38,52 46,78 40,80 doba obratu kr. závazků z OV po lhůtě splatnosti 6,38 6,44 3,79 1,89 1,04 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty Obchodní deficit po celé sledované období roste. V letech 2007 až 2009 vykazuje zápornou hodnotu, od roku 2010 se již pohybuje v kladných číslech. V období do roku 2009 byla tedy doba splatnosti krátkodobých závazků z obchodních vztahů delší než doba splatnosti krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů, to vypovídá o rychlejším splácení pohledávek oproti závazkům. Od roku 2010 se situace otáčí a společnost dříve uhradí své závazky, než jí budou splaceny pohledávky. Tento vývoj hodnotím pro firmu negativně, protože finanční prostředky dříve z firmy odchází, než přichází. To může značit problém se splácením závazků, protože společnost nemusí mít v pravý čas k dispozici finanční prostředky od svých odběratelů a tím může být nucena například k přijetí bankovního úvěru. Na závěr této kapitoly ještě uvedu graf č. 7 zachycující vybrané ukazatele aktivity. 41

Graf 7 - Vybrané ukazatele aktivity 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00-10,00-20,00-30,00 2007 2008 2009 2010 2011 Doba obratu kr. pohledávek z OV Doba obratu kr. závazků z OV Obchodní deficit Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty 3.4.3 Ukazatele likvidity Tabulka 20 - Vybrané ukazatele likvidity ukazatel likvidity 2007 2008 2009 2010 2011 běžná likvidita 1,01 0,84 1,13 1,23 1,32 pohotová likvidita 0,27 0,32 0,56 0,69 0,85 okamžitá likvidita 0,019 0,033 0,029 0,023 0,017 peněžní likvidita 0,014 0,030 0,022 0,023 0,012 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty Tabulka 21 - Vybrané ukazatelé likvidity - odvětvový průměr ukazatel likvidity 2007 2008 2009 2010 2011 běžná likvidita 1,52 1,28 1,50 1,20 1,89 pohotová likvidita 0,85 0,74 0,98 0,83 1,19 okamžitá likvidita 0,07 0,03 0,16 0,09 0,09 Zdroj: www.mpo.cz 42

Graf 8 - Běžná likvidita 2,00 1,80 1,60 1,40 1,20 běžná likvidita odvětvový průměr 1,00 0,80 0,60 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty Běžná likvidita dosahuje ve sledovaném období kromě roku 2008, kdy krátkodobé závazky narostly rychleji než krátkodobá aktiva, alespoň hodnoty 1. To znamená, že krátkodobé závazky společnosti jsou plně kryty krátkodobými oběžnými aktivy. I přes tuto skutečnost jsou ale hodnoty běžné likvidity poměrně nízké a je znatelné, že firma používá agresivní strategii k řízení běžné likvidity. V porovnání s průměrnými hodnotami v odvětví Veba vykazuje nižší hodnoty běžné likvidity, než jaké jsou průměrné v oboru výroba textilií. Ovšem i zde existuje jedna výjimka a tou je rok 2010, kdy se Veba dostala těsně nad průměrnou odvětvovou hodnotu běžné likvidity. Rostoucí trend od roku 2008 je dán převážně zvyšující se dobou splatnosti pohledávek z obchodních vztahů. 43

Graf 9 - Pohotová likvidita 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 pohotová likvidita odvětvový průměr 0,40 0,20 0,00 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty Pohotová likvidita v roce 2007 dosahovala velmi nízké hodnoty 0,27, od té doby Veba zaznamenává každoročně nárůst tohoto ukazatele, který je dán stejně jako u běžné likvidity převážně dobou splatnosti pohledávek z obchodních vztahů. V roce 2011 se pohotová likvidita vyšplhala na 0,85, stále ale řízení pohotové likvidity spadá do agresivní strategie. V porovnání s odvětvím je společnost stejně jako u běžné likvidity podprůměrná, ani v jednom roce nepřesáhla oborový průměr. Rozhodně ale došlo ke zlepšení tohoto ukazatele a ke snížení odchylek od průměru v odvětví oproti prvnímu sledovanému roku. Graf 10 - Okamžitá likvidita 0,180 0,160 0,140 0,120 0,100 0,080 0,060 0,040 0,020 0,000 2007 2008 2009 2010 2011 okamžitá likvidita odvětvový průměr 44 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

Okamžitá likvidita vykazuje velmi malé rozdíly, uvedla jsem proto mnou vypočtené údaje se třemi desetinnými místy, aby byl vidět určitý vývoj. Od roku 2008 dochází k trvalému snižování tohoto ukazatele likvidity a v roce 2011 už společnost nedosahuje ani uváděné minimální hodnoty 0,2. Daný vývoj okamžité likvidity je způsoben nízkou hodnotou krátkodobého finančního majetku, který tvoří pouze přibližně 1 % celkových aktiv. V porovnání s odvětvím byl relativně úspěšný pouze rok 2008, kdy společnost dosáhla na průměr v oboru podnikání, v ostatních letech je okamžitá likvidita vykazována hluboko pod průměrem. Peněžní likvidita má podobný vývoj jako okamžitá likvidita. V roce 2010 je vypočtená hodnota obou těchto typů likvidity stejná, protože hodnota položky krátkodobé cenné papíry a podíly, kterou se okamžitá a peněžní likvidita v čitateli liší, je relativně zanedbatelná. Srovnání s odvětvím již neprovedu, protože průměrné hodnoty peněžní likvidity nejsou k dispozici. Společnost udržuje takto nízké hodnoty okamžité a peněžní likvidity z toho důvodu, že má sjednaný úvěrový rámec a čerpá prostředky podle aktuálních potřeb. 3.4.4 Ukazatele zadluženosti Tabulka 22 - Vybrané ukazatele zadluženosti ukazatel zadluženosti 2007 2008 2009 2010 2011 věřitelské riziko 47,25% 54,45% 44,79% 37,39% 48,30% úrokové krytí 2,40 3,48 7,76 8,93 10,77 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty S ukazatelem věřitelské riziko jsme se v podstatě setkali již při vertikální analýze rozvahy. Jen pro připomenutí tedy uvedu, že věřitelské riziko jako podíl cizích zdrojů k celkové bilanční sumě kolísá mezi 37 až 54 %. Mezi lety 2008 až 2010 hodnota neustále klesala a tím se snižovalo riziko pro věřitele. V roce 2011 došlo ke změně a k nárůstu o 11 procentních bodů oproti předcházejícímu roku. Příčinou byl již zmiňovaný přijatý bankovní úvěr spojený s výplatou dividend. Úrokové krytí jako další ukazatel zadluženosti vypovídá o tom, kolikrát je společnost schopna uhradit své nákladové úroky z výsledku hospodaření před úroky a zdaněním. Veba vykazuje neustálý nárůst hodnoty tohoto ukazatele, což je jednoznačně pozitivní fakt. Svědčí to o skutečnosti, že společnost má několikanásobně vyšší výsledek 45

hospodaření, tedy zisk, než potřebuje k úhradě svých úroků. Tento trend nebyl zastaven ani v letech 2008 a 2011, kdy nákladové úroky vzrostly oproti předcházejícím rokům. Minimální hodnotu, kterou jsem uvedla jako hodnotu 1, Veba bez problémů převyšuje. 3.5 Spider analýza Spider analýzu je potřeba brát lehce s rezervou, protože ne všechny pro tuto analýzu potřebné ukazatele jsou Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR vypočítány a zveřejňovány, byla jsem tedy nucena některé dopočítat. Během tohoto výpočtu ale docházelo k malým obtížím, jelikož Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR např. zveřejňuje úhrnně krátkodobé a dlouhodobé pohledávky, nejsou odlišeny pohledávky i závazky z obchodních vztahů, nejsou zveřejněny všechny položky výkazů a tím tedy dochází k omezení plné vypovídací schopnosti této analýzy. Spider analýzu jsem zpracovala pro rok 2011, tedy pro poslední mnou sledovaný rok. Graf 11 - Spider analýza v roce 2011 250,00% D3 200,00% A1 A2 D2 150,00% 100,00% A3 D1 50,00% 0,00% B1 VEBA oborový průměr C3 B2 C2 B3 C1 Zdroj: www.justice.cz; www.mpo.cz; vlastní výpočty Dle grafu č. 11 hodnotím společnost Veba pozitivně ve dvou kvadrantech - v ukazatelích rentability a aktivity. Všechny ukazatele rentability vykazuje Veba nadprůměrné v porovnání s odvětvím, nemá tedy problémy zhodnocovat kapitál. Druhý kvadrant je podprůměrný, společnosti se nedaří v ukazatelích likvidity dosahovat ani hodnot odvětvového průměru. Třetí kvadrant zahrnuje ukazatele finanční stability a zadluženosti. V této oblasti Veba dosahuje průměrných hodnot, pouze ukazatel doba obratu závazků tvoří výjimku a vysoce převyšuje odvětvový průměr. Tento stav ovšem 46

nemusí být hodnocen negativně, neboť vysoká hodnota doby obratu závazků zlepšuje ukazatel obchodní deficit. Poslední kvadrant, který obsahuje ukazatele aktivity, hodnotím pro sledovanou společnost pozitivně, všechny ukazatele více či méně převyšují průměrné hodnoty v odvětví. Ve shrnutí tedy hodnotím společnost Veba poměrně pozitivně, v zadluženosti je společnost průměrná, rentabilitu a aktivitu vykazuje Veba nadprůměrnou a jediným problémem ve srovnání s odvětvím tedy zůstávají ukazatele likvidity. 3.6 Modely predikce finanční tísně 3.6.1 Altmanův model Tabulka 23 - Vypočtené hodnoty ukazatelů Altmanova modelu Altmanův model Váha 2007 2008 2009 2010 2011 x1 pracovní kapitál / aktiva 0,717 0,00-0,07 0,05 0,07 0,11 x2 zadržený zisk / aktiva 0,847 0,08 0,08 0,12 0,19 0,12 x3 VH před úroky a zdaněním / aktiva 3,107 0,03 0,06 0,09 0,08 0,10 x4 vlastní kapitál / cizí kapitál 0,42 1,11 0,83 1,23 1,67 1,07 x5 tržby / aktiva 0,998 1,16 1,24 1,40 1,12 1,04 ZETA skóre 1,80 1,80 2,32 2,26 1,96 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty Altmanův model jako bankrotní model informuje o tom, zda podnik spěje k bankrotu. V celém sledovaném období vyšla taková hodnota ZETA skóre, která spadá do pásma šedé zóny. To znamená, že se nedá určit, zda podnik spěje k bankrotu, či ne. ZETA skóre vzrostlo v roce 2009, od té doby ale už pouze klesá. Z toho bychom mohli usoudit malé zhoršení, nicméně stále nám tento bankrotní model nepodá jasnou informaci o možném směřování společnosti do bankrotu. Šedá zóna však u českých podniků není nic překvapivého, protože tento model nebyl vytvořen pro české podmínky. 3.6.2 Index důvěryhodnosti IN01 Tabulka 24 - Vypočtené hodnoty ukazatelů Indexu důvěryhodnosti IN01 Index IN01 Váha 2007 2008 2009 2010 2011 aktiva / cizí zdroje 0,13 2,12 1,84 2,23 2,67 2,07 VH před úroky a zdaněním / nákladové úroky 0,04 2,40 3,48 7,76 8,93 9,00 VH před úroky a zdaněním / aktiva 3,92 0,03 0,06 0,09 0,08 0,10 výnosy / aktiva 0,21 1,30 1,44 1,62 1,20 1,08 oběžná aktiva / (kr. závazky + kr. bank. úvěry) 0,09 1,03 0,84 1,13 1,23 1,32 IN01 0,87 0,99 1,39 1,37 1,36 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty Výsledky se velmi podobají výsledkům předešlého Altmanova modelu. Opět za celé sledované období společnost spadá do tzv. šedé zóny, nemůžeme tedy určit, jak si 47

podnik stojí a zda jí bankrot hrozí. Tento model je vytvořen přímo pro české podmínky, měl by tedy mít vyšší vypovídací schopnost a můžeme se o něho opírat. Pozitivní je ovšem vývoj hodnoty indexu, který roste, a od roku 2009 je stabilizovaný. V roce 2011 muselo dojít k omezení hodnoty úrokového krytí na číslo 9, aby vyšší hodnota tohoto ukazatele, kterou firma vykazuje, nezkreslovala celkový index. Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu vykazuje poměrně nízké hodnoty na to, že má tento ukazatel nejvyšší váhu. To je nejspíše nejslabší místo společnosti, i když postupně od roku 2007 dochází ke zlepšování. 3.6.3 Kralicekův Quicktest Tabulka 25 Vypočtené hodnoty ukazatelů Kralicekova Quicktestu Kralicekův Quicktest 2007 2008 2009 2010 2011 R1 vlastní kapitál/aktiva 0,53 0,45 0,55 0,62 0,52 R2 (dluhy - kr. finanční majetek) / nezdaněný CF 6,77 6,13 3,11 2,95 3,43 R3 zisk před úroky a zdaněním / aktiva 0,03 0,06 0,09 0,08 0,10 R4 nezdaněný CF / provozní výnosy 0,05 0,06 0,09 0,11 0,13 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty Tabulka 26 - Body přidělené jednotlivým ukazatelům na základě Kralicekova Quicktestu Kralicekův Quicktest 2007 2008 2009 2010 2011 R1 vlastní kapitál/aktiva 4 4 4 4 4 R2 (dluhy - kr. finanční majetek) / nezdaněný CF 2 2 3 4 3 R3 zisk před úroky a zdaněním / aktiva 1 1 2 1 2 R4 nezdaněný CF / provozní výnosy 2 2 3 4 4 průměr dosažených bodů 2,25 2,25 3 3,25 3,25 Zdroj: vlastní výpočty Podle Kralicekova Quicktestu posuzujeme bonitu sledovaného podniku, tedy zda bude mít podnik problém splácet své závazky. Od začátku sledovaného období se bonita společnosti velmi zlepšila. V letech 2007 a 2008 Veba získala v průměru 2,25 bodů a můžeme tedy říct, že to byl podnik s průměrnou bonitou. V roce 2009 získala společnost 3 body a v následujících letech dokonce 3,25 bodů, můžeme proto usoudit, že se jedná o dobrý podnik. Nejsilnější stránkou společnosti je kvóta vlastního kapitálu (vlastní kapitál / aktiva), v tomto ukazateli obdržela Veba po všechny roky maximální počet bodů. Nejslabší stránkou je naopak rentabilita úhrnného vloženého kapitálu (zisk před úroky a zdaněním / aktiva), kde společnost získala maximálně 2 body ze 4 možných, ve většině let dokonce pouze 1 bod. Nejúspěšnější roky pro společnost podle Kralicekova Quicktestu tedy byly roky 2010 a 2011. 48

3.7 Struktura nákladů výrobků afrického brokátu Na základě interních informací ze společnosti jsem provedla rozčlenění nákladů na fixní a variabilní, ovšem v lehce modifikované podobě. Jednotlivé nákladové položky budu vyjadřovat jako procenta z tržeb za prodané výrobky (africký brokát). Vycházela jsem z dat za rok 2011, protože v tomto roce Veba ukončila své obchodní aktivity vázané na bytový textil a od tohoto roku se společnost zaměřuje převážně na výrobu a prodej afrického brokátu. První nákladovou položkou, která tvoří největší podíl na tržbách za prodané výrobky, je ABC materiál, což vyplývá z výrobní činnosti podniku. ABC materiál tvoří přibližně 40 % z tržeb za prodané výrobky. ABC materiál se skládá především z A materiálu, kde jsou evidovány především náklady na příze, které jsou pro výrobu afrického brokátu základní vstupní surovinou. Pod B materiál spadají barvy a chemikálie a pod C materiál patří adjustační materiál, tedy obaly, nálepky nebo například stužky. Tyto dvě složky písmena B a C - ale tvoří pouze malou část ABC materiálu. ABC materiál považuji z celé části za variabilní náklad, protože výše tohoto spotřebovaného materiálu přímo souvisí s počtem vyrobených kusů. Další položkou jsou média a stočné, kam se řadí voda, teplo a elektřina. Tyto položky tvoří zhruba 10 % z tržeb za prodané výrobky. Tyto náklady nelze celé považovat za variabilní, část daných nákladů je fixní. Největší část tvoří položka elektřina, která zastává asi polovinu z těchto nákladů. Elektřina je z 90 % variabilní náklad, ze zbylých 10 % je považována za náklad fixní. Teplo tvoří asi 40 % médií a je ve společnosti využíváno například jako topné médium do strojů. Teplo je variabilní také jen z části, a to konkrétně přibližně ze 70 %. Nejnižší váhu zastává voda, která tvoří zbylých 10 % médií, a jen z 60 % je považována za variabilní náklad. Osobní náklady tvoří přibližně 25 % z tržeb za prodané výrobky a také pro ně platí, že jsou jen z části variabilní. Podle dat společnosti a odhadu ekonoma Veby je možno považovat 80 % těchto nákladů za variabilní náklady, zbytek za náklady fixní. Režijní náklady (bez odpisů) tvoří okolo 10 % z tržeb za prodané výrobky. Režijní náklady je možné rozdělit na výrobní a nevýrobní. Výrobní režijní náklady jsou z více než 50 % variabilní, nevýrobní režijní náklady jsou variabilní pouze z 30 %. Předpokládám stejný poměr výrobních a nevýrobních nákladů. 49

Odpisy budu považovat v celé výši za náklady fixní, nahlížím na ně z krátkodobého hlediska, tedy pouze z pohledu jak je společnost schopna využít svůj majetek. Odpisy tvoří přibližně 5 % z tržeb za prodané výrobky. Zbylá část tržeb, která nebyla rozdělena mezi výše uvedené náklady, připadá na marži. Marže tedy tvoří přibližně 10 % z tržeb. Následující graf dokládá pro lepší přehlednost podíl jednotlivých uvedených položek na tržbách společnosti. Graf 12 - Podíl jednotlivých nákladových položek a marže na celkových tržbách Podíl položek na celkových tržbách 10% ABC materiál 5% voda 5% 5% 40% teplo elektřina osobní N výrobní režie nevýrobní režie 25% 5% 1% 4% odpisy marže Zdroj: informace ze společnosti Po několika propočtech jsem dospěla ke složení celkových nákladů s rozlišením na variabilní a fixní náklady. Variabilní náklady tvoří přibližně 80 % celkových nákladů, zbylých 20 % celkových nákladů jsou náklady fixní. Opět dokládám grafické znázornění. 50

Graf 13 - Složení celkových nákladů Složení celkových nákladů 20% variabilní náklady fixní náklady 80% Zdroj: informace ze společnosti Na danou problematiku jsem se díky interním informacím zaměřila i více do hloubky a to tak, ve které části výroby se které náklady spotřebovávají a v jaké míře. Výroba afrického brokátu je rozčleněna do tří hlavních částí. První fází je příprava, která není moc drahá, náklady na tuto část tvoří asi jednu desetinu celkových nákladů. K této fázi se vztahují především osobní náklady a energie. Druhou fází je tkaní, které je nejdražší. Na tkalcovně tvoří asi polovinu nákladů ABC materiál, druhou polovinu tvoří téměř ve stejném poměru osobní náklady a elektřina, které se zde spotřebuje většina. Náklady na vodu a teplo se zde vyskytují minimálně. Náklady ve fázi tkaní tvoří přibližně šest desetin celkových nákladů. Zbylá část nákladů je vázaná na třetí fázi a tou je úprava. Úprava už není tak drahá jako tkaní, spotřebovává se zde většina B materiálu, tepla a vody. 3.8 Prognóza zisku společnosti Veba Do své práce jsem na závěr zahrnula prognózu vývoje tržeb a s tím souvisejících nákladů. Na základě těchto výpočtů sestavím prognózu vývoje zisku společnosti na období tří let, tedy od roku 2012 do roku 2014. 3.8.1 Prognóza vývoje tržeb společnosti Veba Hlavním trhem společnosti Veba jsou země západní Afriky, kde Veba realizuje 90 % svých tržeb, proto jsem se rozhodla prognózovat tržby za prodej afrického brokátu v návaznosti na prognózu hrubého domácího produktu v těchto zemích. Hlavní cílovou 51