ANALYSIS OF FINANCIAL MANAGEMENT IN SMES WITH PRACTICAL DEMONSTRATIONS ON THE SPECIFIC ENTERPRISE

Transkript

1 ANALYSIS OF FINANCIAL MANAGEMENT IN SMES WITH PRACTICAL DEMONSTRATIONS ON THE SPECIFIC ENTERPRISE ANALÝZA FINANČNÍHO ŘÍZENÍ V MSP S PRAKTICKOU UKÁZKOU NA KONKRÉTNÍM PODNIKU ROMANA PÍCHOVÁ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Katedra ekonomiky, Okružní 517/10, České Budějovice, Česká republika pichova@mail.vstecb.cz Abstract For any company that wants to be a successful, competitive and stable it is very important not only to monitor their surroundings and what is happening in the market, but also to monitor its financial stability, which is an important and essential factor in ensuring the success of the company. The aim of this paper is to highlight the importance of proper financial management, which can help to raise funds and redistribute them effectively. Then highlight those areas of financial management, which has lead the company to devote more attention to these areas and regularly analysed. For a better idea of the opportunities analyses various areas of financial management, the contribution is supplemented by specific practical examples of analysis of a company which is engaged in purchase and sale of dental hygiene, whose head office is located in the Czech Republic, but its branch has deployed also in Slovakia. Key words: financial management, financial analysis, property and capital structure of the company, investment management JEL codes: G32 Abstrakt Pro každou firmu, která chce být firmou úspěšnou, konkurenceschopnou a stabilní je velice důležité monitorovat nejen své okolí a dění na trhu, ale především monitorovat svou finanční stabilitu, která je důležitým a základním faktorem zaručujícím úspěch firmy. Cílem tohoto příspěvku je poukázat na důležitost správného finančního řízení podniku, s jehož pomocí lze získávat finanční zdroje a efektivně je přerozdělovat. Dále pak poukázat na ty oblasti finančního řízení, kterým musí vedení v podniku věnovat větší pozornost a pravidelně tyto oblasti analyzovat. Pro lepší představu o možnostech vykonávání analýz jednotlivých oblastí finančního řízení, je příspěvek doplněn o konkrétní praktické příklady analýzy podniku, který se zabývá nákupem a prodejem zboží dentální hygieny, jehož sídlo se nachází na území ČR, avšak své pobočky má rozmístěné též na území Slovenska. Kľúčové slová: finanční řízení, finanční analýza, majetková a kapitálová struktura podniku, investiční řízení 1. ÚVOD 54

2 Finanční řízení zahrnuje komplexní řízení finančních zdrojů organizace, tedy nakládání s finančními zdroji v celém jejich životním cyklu - od získávání finančních zdrojů a kapitálu, rozpočtování, rozdělování a distribuci finančních zdrojů, řízení a efektivní nakládání s finančními zdroji, hospodaření s finančními zdroji, řízení finančních rizik, rozdělování zisku a další finanční operace v organizaci. Struktura finančního řízení podniku zahrnuje více procesů, mezi které zahrnujeme zejména: zajišťování finančních zdrojů pro založení či další rozvoj podniku, financování a řízení majetku, výběr optimální formy krátkodobého financování, investování peněžních prostředků, monitorování podnikového zisku a jeho rozdělení, finanční analýza činnosti podniku zaměřená zejména na analýzu likvidity, úroveň financování, využití vloženého kapitálu a rentability podnikání, finanční plánování tvorby a užití finančních zdrojů z hlediska krátkodobého i dlouhodobého, finanční řízení při spojování, reorganizacích, sanaci a zániku společnosti. 2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA Hlavní úlohou finančního řízení je zejména získávání potřebného kapitálu, jeho efektivní využívání a alokace a dále zhodnocení a analýza finančních procesů z hlediska optimalizace. V běžné praxi finančního řízení v podniku se však finanční manažeři nejčastěji setkávají s následujícími základními procesy finančního řízení, jako jsou: 1. zajišťování finančních zdrojů, které představuje zajišťování finančních prostředků nejen v optimální výši, ale především v optimálním složení. Při stanovení optimálního složení používaného kapitálu je vhodné využívat tzv. zlatých bilančních pravidel. Zlaté bilanční pravidlo financování vychází z požadavku sladit časový horizont používání aktiv v podniku s časovým horizontem pasiv tj. zdrojů, kterými je majetek financován. Zde by se podniky měly držet pravidla dlouhodobý majetek financovat dlouhodobými zdroji a krátkodobý (oběžný) majetek financovat krátkodobými zdroji. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika se naopak zabývá poměrem užívaného vlastního a cizího kapitálu. Zde se doporučuje optimální složení vlastního a cizího kapitálu v poměru 1:1. 2. financování a řízení majetku, které představuje na straně jedné zajištění optimální struktury složení majetku a na straně druhé zajištění optimálního financování tohoto majetku. Majetková struktura je samozřejmě rozlišná u výrobních a nevýrobních podniků, kdy výrobní podniky budou disponovat více dlouhodobým majetkem a nevýrobní podniky budou disponovat více krátkodobým (oběžným) majetkem. Použitý kapitál pro financování majetku v každém podniku (výrobním i nevýrobním) by měl odpovídat stupni likvidity jednotlivých druhů majetku. Aktiva rychle převoditelná na peněžní prostředky je účelné financovat krátkodobými závazky, zatímco dlouhodobá aktiva je účelné financovat dlouhodobým kapitálem, a to vlastním i cizím. Finanční manažeři by si měli určit styl financování, který chtějí používat a strukturu finančních zdrojů tomuto požadavku přizpůsobovat. 3. zpracování finanční analýzy, která tvoří zcela běžnou a každodenní součást finančního řízení, neboť závěry a poznatky finanční analýzy slouží nejen pro strategické a taktické 55

3 rozhodování o financování činnosti podniku, tj. určení finančního zdraví a finanční stability podniku, ale též strategické rozhodování o investicích. Finanční analýza představuje soubor činností, jejichž cílem je zjistit a vyhodnotit komplexně finanční situaci podniku. Zde finanční manažeři mohou při zpracování finanční analýzy využít mnoho metod, postupů a výpočtů, kterými si prokáží, zda je podnik dostatečně finančně zdraví, stabilní a nezávislý. 4. monitorování vývoje a složení zisku podniku, který patří k základním interním zdrojům financování činnosti podniku a jeho rozdělování. Výhodou zisku, jako jedné z možností využití financování, je fakt, že nezvyšuje objem závazků, ale naopak posílením vlastního kapitálu ziskem se podniku snižuje riziko plynoucí ze zadlužení. Je nutné však upozornit že zisk není stabilním zdrojem financování z důvodu jeho velké proměnlivosti v jednotlivých letech. 5. investování peněžních prostředků, kdy se finanční manažeři rozhodují, zda využijí možnosti investování či nikoliv. Při rozhodování, zda investice uskutečnit či nikoliv je potřeba vždy vyhodnotit 3 základní faktory, kterými jsou výnosnost, čas a riziko. Finanční manažer by si měl nejdříve zajistit potřebné informace o možných investicích, tyto informace vyhodnotit a určit vliv provedených investic na budoucnost podniku. Manažeři se tedy musí rozhodnout, zda investici uskutečnit, kdy investici uskutečnit a v případě výběru rozhodnout kterou investici realizovat. Manažeři vždy porovnávají, zda uskutečnit investice finanční např. v podobě nákupu cenných papírů, či investice hmotné např. v podobě pořízení nových pozemků, výrobních zařízení, strojů anebo investice nehmotné např. v podobě nákupu licencí, software, autorských práv know-how. 6. finanční plánování, které má za úkol stanovit finanční cíle podniku a zejména určit zajištění finančních prostředků v požadovaném množství, v požadované výši a v určitém čase. Finanční plánování by mělo vytvářet předpoklad pro zajištění finančního zdraví podniku a dále dlouhodobé stability podniku. Náplní finančního plánování je též rozhodování o způsobu financování činnosti podniku, o investování kapitálu s cílem jeho zhodnocení, jakož i o peněžním hospodaření. Informace pro finanční plánování získává podnik především z vnitřních zdrojů, kterými jsou převážně účetní informace, a dále pak i ze zdrojů externích. 3. DATA A METODOLOGIE Potřebné informace a data, pro zpracování ukázkových analýz, byla získána především z účetních výkazů dané společnosti. Využity byly zejména povinné výkazy účetní závěrky tj. rozvaha, výkaz zisku a ztráty tj. výsledovka a přílohy k těmto výkazům tzv. příloha účetní závěrky. Dále bylo použito obsahové analýzy, kdy jednotlivé dokumenty byly následně náležitě prostudovány a porovnán jejich vývoj v časové řadě 2007 až Závěrem byla využita finanční analýza, kde konkrétně pozornost byla zaměřena na vyhodnocení absolutních, poměrových i rozdílových ukazatelů, taktéž za období 2007 až VÝSLEDKY A DISKUSE V této části příspěvku navrhnu společnostem základní možnosti, jak mohou postupovat při zjišťování výsledných hodnot v jednotlivých výše uvedených procesech finančního řízení. Při zajišťování finančních prostředků je kladen důraz na optimální výši a optimální složení těchto finančních prostředků. Zde si každá firma musí nejdříve zanalyzovat svůj současný 56

4 stav, aby si mohla určit vývoj do budoucna. Pro vyhodnocení situace zajišťování finančních zdrojů společností je dle mého názoru postačující vyhodnocení absolutních ukazatelů finanční analýzy tj. horizontální a vertikální analýzu pasiv. Horizontální analýza má za cíl změřit pohyby jednotlivých veličin pasiv a změřit jejich intenzitu a vertikální analýza si klade za cíl zjistit, jak se jednotlivé části využívaných pasiv tj. finančních zdrojů podílely na bilanční sumě. Zde na konkrétním příkladu si ukážeme zhodnocení využívání vlastního a cizího kapitálu. Tabulka 1 Využívané zdroje krytí - složení vlastního kapitálu zdroje financování (v tis. Kč) vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Z uvedené tabulky č. 1 lze vypozorovat, že z vlastních zdrojů společnost využívá k financování své činnosti převážně nerozdělený výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření běžného účetního období. Tato skutečnost poukazuje na fakt, že společnost je trvale zisková a vykázaný zisk využívá jako základní zdroj financování z vlastních prostředků. Tabulka 2 Využívané zdroje krytí - složení cizího kapitálu zdroje financování (v tis. Kč) cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci převaha cizích zdrojů nad vlastními zdroji

5 Z uvedené tabulky č. 2 je zřejmé, že nejčastějším cizím zdrojem financování bylo užívání bankovních úvěrů, dlouhodobých i krátkodobých, dále pak nesplacené závazky z obchodních vztahů. Při srovnání užívané výše vlastního a cizího kapitálu, jak je znázorněno výše v tabulce, podíl v zastoupení vlastního kapitálu a cizích zdrojů není bohužel vyvážený, ale naopak převažuje využívání cizích zdrojů nad vlastními. Po celé sledované období poměr využívaného cizího kapitálu neklesl pod úroveň 60 %, což naznačuje, že společnost nesplňuje požadavky doporučené pro optimální složení vlastního a cizího kapitálu v poměru 1:1. Společnost se snaží snižovat užívání cizího kapitálu a z grafu lze vyčíst, že se to společnosti úspěšně daří. Poměr využívání zdrojů krytí, tedy převaha využívání cizích zdrojů, je lépe znázorněn na grafu vertikální analýzy zdrojů krytí. Jako základna pro poměr vertikální analýzy byla zvolena celková hodnota pasiv. Graf 1 Vertikální analýza pasiv v letech 2007 až 2013 Při financování a řízení majetku, si podniku musí zajistit jak optimální strukturu složení majetku tak též optimální složení používaných finančních zdrojů tohoto majetku. Pro zjištění informace, zda je majetek společnosti financovány vlastními či cizími zdroji a jaký styl financování majetek společnost využívá, lze vhodně využít dva základní ukazatele z finanční analýzy, a to krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem a krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji. Pro lepší a přesnější vyhodnocení používaných zdrojů lze tyto ukazatele dále doplnit o vertikální analýzu zdrojů krytí z hlediska dlouhodobosti. 58

6 Tabulka 3 Vývoj ukazatelů krytí v letech 2007 až 2013 ukazatele krytí výpočet krytí dl. majetku vl. kapitálem krytí dl. majetku dl. zdroji vlastní kapitál dlouhodobý majetek 0,73 0,86 0,98 1,08 1,89 1,41 1,32 vlastní kapitál + dl. cizí zdroje dlouhodobý majetek 1,79 1,83 1,68 1,61 2,61 2,21 2,03 Z těchto dvou ukazatelů si mohou manažeři sami ihned určit, zda je majetek podniku financován spíše dlouhodobými či naopak krátkodobými zdroji krytí. Zde konkrétně se výsledek a vývoj poměru vlastního kapitálu na dlouhodobém majetku se pohybuje od roku 2010 nad hodnotou 1 což znamená, že společnost používá vlastní tj. dlouhodobý kapitál i ke krytí oběžných, krátkodobých aktiv, což svědčí o tom, že společnost dává přednost finanční stabilitě. Z výsledných hodnot ukazatele krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji lze potvrdit první tvrzení a to, že společnost dlouhodobým kapitálem financuje nejen svůj dlouhodobý majetek, ale též část oběžného majetku. Zvýšení hodnoty tohoto ukazatele v posledních třech sledovaných letech nám udává informaci o tom, že společnost je sice finančně stabilní, avšak dlouhodobými zdroji, které jsou dražší než krátkodobé zdroje, financuje příliš velkou část oběžného majetku. Z tohoto výsledku můžeme vyvodit závěr o stylu financování majetku - společnost je překapitalizována, tzn. společnost má vysoký podíl čistého pracovního kapitálu na oběžných aktivech, což potvrzuje další uvedený výpočet v tabulce - vývoj čistého pracovního kapitálu. Společnost zvolila konzervativní strategii financování, která je sice bezpečná, avšak velice finančně nákladná. Převaha dlouhodobých finančních zdrojů je pro přehlednost znázorněna v následujícím grafu vertikální analýzy. Graf 2 Vývoj využívaných zdrojů dle časového hlediska v letech 2007 až

7 Porovnáním užívaného typu zdroje z hlediska dlouhodobosti, jak zachycuje graf, je zřejmé, že společnost za celé sledované období, vyjma prvního roku 2007, dává přednost již výše zmíněné konzervativní strategii financování. Při zpracování finanční analýzy, která tvoří zcela běžnou a každodenní součást finančního řízení, si mohou manažeři vybrat z celé řady různých finančních ukazatelů. Pouze záleží na jejich volbě a skutečnosti, kterou chtějí zjistit. Pro zhodnocení finanční situace v podniku lze běžně využívat tyto ukazatele poměrové analýzy: analýzu rentability, analýzu aktivity, analýzu zadluženosti a analýzu likvidity. Pro lepší představu o jejich vypovídací schopnosti zde uvádím celý rozbor těchto poměrových ukazatelů na mém vybraném podniku i s podrobnějším komentářem. Ukazatele rentability Ukazatele rentability někdy označujeme jako ukazatele výnosnosti, návratnosti a zobrazují pozitivní či naopak negativní vliv řízení aktiv, financování firmy a likvidity na rentabilitu. Pro shrnutí finanční situace společnosti jsem zvolila tři základní ukazatele rentability, a to rentabilitu tržeb, rentabilitu aktiv a rentabilitu vlastního kapitálu. Výsledky těchto ukazatelů jsou zaznamenány v tabulce č. 4. V odborné literatuře se přímo neuvádí doporučená výše hodnot těchto ukazatelů, ale je vhodné, aby tyto hodnoty byly spíše vysoké, než nízké. Tabulka 4 Ukazovatele rentability a jejich hodnoty v letech 2007 až 2013 v % Ukazatele rentability výpočet Rentabilita tržeb Rentabilita aktiv Rentabilita vl. kapitálu EBIT tržby EBIT aktiva EBIT vl. kapitál 7,72 4,30 6,37 5,31 7,15 6,04 4,98 15,61 17,14 13,05 9,59 11,17 8,64 8,43 97,87 71,99 42,97 27,57 30,00 23,88 24,11 Rentabilita tržeb tvoří jádro efektivnosti podniku. Ukazatel rentability tržeb je někdy označován jako zisková marže a označuje kolik korun čistého zisku připadá na jednu korunu tržeb. Každý podnik by se tedy měl snažit o co nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele. Zde bohužel společnost vykazuje poměrně nízké a především nestálé, kolísavé hodnoty. Rentabilita tržeb by se dle optima měla pohybovat na úrovni 10 %. Zde společnost bohužel ani jednou takové hodnoty nedosáhla. Nejvyšší vykázaná hodnota byla v prvním roce a to 7,72 %. Rentabilita aktiv poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, zda byla tyto aktiva financována z vlastního anebo cizího kapitálu. Klíčovým je zde tedy pohled přes majetkovou bázi a schopnost společnosti ji efektivně využít. V tomto případě si společnost naopak vede dobře. Vykazovaná hodnota rentability aktiv je vysoká, i když se oproti původnímu roku 2007 snížila, pořád se drží na hranici 8 %, kterou lze považovat za hranici úspěšnosti, což je lepší průměr. 60

8 Rentabilita vlastního kapitálu je jedním z ukazatelů, na který se soustředí především společníci a další možní investoři. Tento ukazatel měří, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu společníky. I v tomto případě společnost vykazuje velice uspokojivé hodnoty. V průměru by se zde hodnota měla pohybovat minimálně na úrovni 15 %, což společnost splňuje s přehledem ve všech sledovaných letech. Důvodem vykazování vysokých je navyšování položky nerozdělený zisk minulých let. Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity jsou využívány pro řízení aktiv. Reprezentují kombinované ukazatele, kde jsou do vzájemných vztahů dávány jednotlivé položky účetního výkazu rozvaha a účetního výkazu výsledovka, tj. výkaz zisku a ztráty. S pomocí těchto ukazatelů lze zjistit, zda je velikost jednotlivých druhů aktiv v rozvaze v poměru k současným či budoucím hospodářským aktivitám společnosti přiměřená, tj. zda ukazatele aktivity měří schopnost podniku využívat vložené prostředky. Z nabídky ukazatelů aktivity jsem zvolila následující ukazatele - obrat celkových aktiv, obrat dlouhodobého majetku, obrat zásob, dobu splatnosti pohledávek, dobu splatnosti krátkodobých pohledávek, dobu splatnosti závazků a dobu splatnosti krátkodobých závazků. Tabulka 5 ukazatele aktivity a jejich hodnoty v letech 2007 až 2013 ukazatele aktivity výpočet Obrat celkových aktiv Obrat dl. aktiv Obrat zásob doba splatnosti pohledávek doba splatnosti kr. pohledávek doba splatnosti závazků doba splatnosti kr. závazků Tržby Aktiva 2,02 3,99 2,05 1,81 1,56 1,43 1,69 Tržby dl. majetek 9,31 14,32 6,62 5,62 7,93 5,59 6,41 Tržby zásoby 4,30 13,10 6,18 5,98 6,37 6,69 8,01 pohledávek tržby/360 59,31 56,02 58,14 67,86 122,79 127,36 106,41 kr. pohledávky tržby/360 41,30 54,67 55,92 66,65 118,53 93,02 101,48 závazky tržby/ ,14 59,25 53,60 53,11 56,04 57,13 47,87 kr. závazky tržby/360 61,36 53,71 49,98 51,65 54,70 55,89 46,63 Obrat celkových aktiv je komplexním ukazatelem měřícím efektivnost využívání celkových aktiv. Udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. V odborné literatuře se minimální doporučená hodnota obratu celkových aktiv pohybuje na úrovni okolo 1. Lze se však setkat i s názory intervalu, který se pohybuje od hodnoty 1,5-3. Každý podnik chce samozřejmě mít 61

9 co nejvyšší tržby, což znamená mít také vyšší hodnoty tohoto ukazatele. Zde společnost požadavek minimální hodnoty 1 i minimální hodnoty z intervalu 1,5 splňuje. Z toho vyplývá, že společnost je schopna minimálně jednou svá aktiva aktualizovat, což pro společnost zabývající se nákupem a prodejem zboží je dobrá zpráva. Obrat dlouhodobých aktiv měří efektivnost využívání budov, strojů, zařízení a jiných dlouhodobých majetkových částí a udává kolikrát se dlouhodobý majetek ročně obrátí v tržby. Tento ukazatel tvoří významnou součást podkladů pro úvahy o nových investicích. Nutné je upozornit, že ukazatel obratu dlouhodobých aktiv je ovlivněn mírou odepsanosti majetku. To znamená, že výsledek ukazatele je při stejné výši dosažených tržeb lepší v případě větší odepsanosti majetku. Společnost využívá dlouhodobý majetek v tomto složení - software, budovy, stroje a přístroje, výpočetní technika a automobily. Výše doporučené minimální hodnoty se zde opět liší. Většinou se v odborné literatuře uvádí minimální obrat na úrovni 1,5. Zde společnost vykazuje hodnoty v průměru 4 krát vyšší. Z analýzy obnovy dlouhodobého majetku je tato hodnota reálná. Společnost odepisuje software a výpočetní techniku 3 roky, osobní automobily 4 roky, stroje a přístroje 6 let a budovy 50 let, tj. společnost musí majetek velice často aktualizovat. Obrat zásob udává, kolikrát je každá položka zásob v průběhu roku prodána a opětovně naskladněna. Hodnota ukazatele by měla být po celé sledované období vyvážená. Příliš nízké hodnoty vykazují fakt, že společnost má přebytečné zásoby, která jsou neproduktivní a jsou v nich umrtveny finanční prostředky, které musí být profinancovány a dochází tak k růstu vázanosti kapitálu, který nenese žádný výnos. Zde až na první dva roky společnost vykazuje vyvážené hodnoty zásob, které se v průměru pohybují kolem 6,5 obrátek, což je s porovnáním doporučeného minima 4,5 obrátek ročně výborný výsledek. Společnost nemá přebytečné zásoby na skladě, které by jí zbytečně vázaly finanční prostředky. Z analýzy doby splatnosti pohledávek a závazku vyplývá, že společnosti během sledovaných let narůstá doba splatnosti pohledávek a naopak se zkracuje doba splatnosti závazků. Společnost nechává svým odběratelům příliš velký časový interval pro zaplacení pohledávek a na druhou stranu sama musí v kratších dobách splácet své závazky. To znamená, že společnosti se nedostává finančních prostředků pro splacení závazků. Jak již bylo jednou výše zmíněno, společnost tuto situaci řeší nabíráním bankovních půjček, dlouhodobých a krátkodobých. Společnost nechce svým velkým odběratelům, kterým ponechává i 70 dní splatnosti faktury, zkracovat tuto dobu, aby o tyto strategické odběratele nepřišla a nemusela pak hledat nové odběratele, kteří by si u ní objednávaly dodávky v takovém množství, jako tito odběratelé. Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti slouží jako indikátory výše rizika, jež podnik nese při daném poměru a struktuře vlastního kapitálu a cizích zdrojů. Je zřejmé, že čím vyšší zadluženost podnik má, tím vyšší riziko na sebe bere, protože musí být schopen své závazky splácet bez ohledu na to, jak se mu právě daří. 62

10 Tabulka 6 Ukazatele zadluženosti za období ukazatele zadluženosti výpočet celková zadluženost míra zadluženosti cizí zdroje celková aktiva 83,82 75,95 68,54 64,58 62,48 63,62 62,63 cizí zdroje vlastní kapitál 5,26 3,19 2,26 1,86 1,68 1,76 1,79 Z analýzy ukazatelů zadluženosti jasně vyplývá, že společnost využívá více cizího kapitálu, než vlastního. U celkové zadluženosti se doporučuje maximální hodnota v intervalu 30 % až 50 %. Občas se setkáme i s názorem, že firmy mohou využívat cizí zdroje až do výše 60% podílu svých finančních zdrojů. Po celé sledované období poměr využívaného cizího kapitálu neklesl pod úroveň 60 %, což naznačuje, že společnost nesplňuje požadavky doporučené hodnoty využívání cizích zdrojů maximálně ve výši 60 % z celkových zdrojů. Společnost se však snaží snižovat užívání cizího kapitálu, což lze vypozorovat i na hodnotách uvedených v tabulce. Jak je již v první kapitole zmíněno, je vhodné však upozornit na skutečnost, že využívání cizího kapitálu je pro každou společnost levnější než užívání vlastního kapitálu. Jelikož se společnost při využívání cizích zdrojů pohybuje již na hraně 60 %, lze říci, že se přibližuje optimální struktuře využívání zdrojů krytí, který se uvádí v poměru 50 % vlastních zdrojů krytí ku 50 % cizích zdrojů krytí. Otázkou však je, zda pro společnost není výhodnější zůstat na hranici 60 % a o nákladové úroky za půjčení cizích zdrojů si nesnižovat základ daně a tím i pak odvodovou povinnost. Ukazatele likvidity Likvidita vyjadřuje schopnost společnosti přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a těmi krýt nejen včas, ale též v požadované podobě, požadované výši a na požadovaném místě všechny splatné závazky. Ukazatele likvidity v podstatě poměřují to, čím je možno platit krátkodobé závazky. Likvidita je obvykle spojována se třemi základními poměrovými ukazateli, a to běžnou likviditou, pohotovou likviditou a hotovostní tj. peněžní čili okamžitou likviditou. ukazatele likvidity Tabulka 7 Ukazatele likvidity za období doporučená hodnota výpočet běžná likvidita 1,6-2,5 pohotová likvidita 1-1,5 okamžitá likvidita 0,2-0,5 oběžná aktiva krátkodobé závazky 2,28 2,10 2,45 2,60 3,44 3,40 3,43 oběžná aktiva - zásoby krátkodobé závazky 0,89 1,21 1,26 1,42 2,38 2,42 2,44 krátk. finan. majetek krátkodobé závazky 0,03 0,23 0,10 0,10 0,14 0,14 0,16 63

11 Běžná likvidita měří, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky společnosti. Znamená to, kolikrát je společnost schopna uspokojit své věřitele, kdyby proměnila veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku na hotovost. Jedná se o ukazatel, který je v centru pozornosti věřitelů. Doporučené hodnoty ukazatele by se měly pohybovat v rozmezí 1,6-2,5. Dle zjištěných výsledků je patrné, že společnost splňuje tento interval pouze v první třech letech. Jestliže pro vyhodnocení výsledků zaměříme svou pozornost na strategii financování, lze říci že, interval 1,6-2,5 platí pro firmy, které využívají neutrální finanční strategii, hodnota běžné likvidity pod hranicí 1,6 platí pro firmy, které využívají agresivní finanční strategii a hodnota běžné likvidity která je vyšší než 2,5 platí pro firmy, které využívají konzervativní finanční strategii. Vyhodnocení hodnot tohoto ukazatele tudíž opět poukazuje na tu skutečnost, že společnost využívá konzervativní finanční strategii. Pohotová likvidita je konstruována ve snaze vyloučit nejméně likvidní část oběžných aktiv, a to zásoby. Výše doporučených hodnot ukazatele se v odborných publikacích liší. Většinou se však autoři shodují na intervalu 1-1,5, kde někteří autoři se spíše přiklání k hodnotě pohotové likvidity okolo 1. Zde společnost tyto požadavky naplňuje lépe. Pro vyhodnocení výsledků zaměřím svou pozornost opět na strategii financování. Konzervativní finanční strategii uplatňují ty firmy, jejichž hodnota pohotové likvidity se pohybuje nad hodnotou 1,3. Jak je z tabulky patrné, i zde společnost vykazuje hodnotu pohotové likvidity vyšší než 1,3 v letech 2010 až Příliš vysoká hodnota pohotové likvidity v letech 2011 až 2013 poukazuje na skutečnost, že společnost vykazuje příliš vysoké hodnoty krátkodobých pohledávek, ve kterých má vázané finanční prostředky, které nemůže použít na jiné své aktivity, jako například investice. Jejich nadměrná výše dále vede společnost k neproduktivnímu využívání vložených prostředků a tím negativně ovlivňuje celkovou výkonnost společnosti. Okamžitá neboli hotovostní likvidita je nejpřísnějším ukazatelem likvidity. Hotovostí se rozumí všechny pohotové platební prostředky, tj. i volně obchodovatelné krátkodobé cenné papíry, šeky apod. Společnost za celou sledovanou dobu vykazovala pouze hodnoty krátkodobého finanční majetku v podobě zůstatků na účtu a v pokladně. Doporučená hodnota hotovostní likvidity by se měla pohybovat v intervalu 0,2-0,5. Z výše uvedených hodnot hotovostní likvidity v tabulce je bohužel zřejmé, že společnost doporučenou hodnotu spíše nesplňovala. Společnosti se podařilo pouze jednou doporučenou hodnotu vykázat, a to v roce 2008, kdy za celé sledované období vykázala nejvyšší zůstatky finančního majetku a poměrné nízké krátkodobé závazky oproti sledovanému období. Pro monitorování vývoje a složení zisku podniku, je opět vhodné zvolit horizontální a vertikální analýzu. Ve finančním řízení a finanční analýze se lze setkat s různými formami zisku. Klíčovým hlediskem pro konstrukci formy zisku je především účel, pro který jsou jednotlivé analýzy zpracovány. Z běžného pohledu majitelů firmy či případných investorů je však důležité složení hospodářské výsledku z hlediska provozovaných činností v podniku, ze kterých se snadno pozná, ve kterých činnostech je firma silná a naopak ve kterých činnostech má firma slabiny. Složení celkového zisku z jednotlivých činností podniku, dle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví platného na území ČR, lze znázornit následovně: 64

12 Schéma 1 Složení zisku Složky zisku dle činností provozní výnosy provozní náklady provozní zisk/ztráta finanční výnosy finanční náklady finanční zisk/ztráta mimořádné výnosy mimořádné náklady mimořádný zisk/ztráta celkový zisk/ztráta Následující tabulka uvádí vývoj hospodářského výsledku mnou zvolené firmy v letech 2007 až 2013 a jejího složení s ohledem na vykonávané činnosti v podniku, dle zařazení uvedeného výše, tj. provozní činnost, finanční činnost a případné výkony v mimořádné činnosti. Tabulka 8 Vývoj zisku v letech 2007 až 2013 Vývoj HV (v tis. Kč) zisk celkem Provozní HV Finanční HV HV z běžné činnosti Mimořádný HV Z uvedených hodnot v tabulce lze poznat, že i když společnost byla po celou sledovanou dobu zisková, celkový zisk společnosti snižuje položka finanční hospodářský výsledek. Tato skutečnost poukazuje pouze na jediný základní předpoklad, a to že společnost musí platit nákladové úroky za půjčení financí bankovním institucím a tyto nákladové úroky jsou vyšší než úroky výnosové. Poukazuje to opět na situaci, že společnost využívá k financování své činnosti i cizí zdroje, a to ve vysoké míře. Tabulka 2 v první kapitole přímo vyjadřuje převahu využívaného cizího kapitálu nad kapitálem vlastním, odkud je patrné, že větší část cizích zdrojů tvoří právě bankovní výpomoci, ať už krátkodobé, tak dlouhodobé. V roce 2007 bankovní výpomoci zabíraly 31 % z celkových používaných cizích zdrojů. Ovšem ihned v následujícím roce se však tato hodnota vyhoupla nad úroveň 50 % a v posledním roce bankovní výpomoci zabíraly již 65 % z celkových používaných cizích zdrojů. Z této 65

13 skutečnosti je zřejmé, že společnost musí hradit vysoké nákladové úroky. Z této analýzy lze vyhodnotit, že společnost podstupuje velmi vysoké riziko spjaté s používáním vysokých bankovních půjček a potažmo se splácením úvěrů. Společnost si zisk ponechává dále jako možný zdroj financování své činnosti. Každý rok se společnosti navyšuje položka - nerozdělený zisk minulých let. Velmi ojediněle společnost zisk rozdělí do fondů tvořených ze zisku. Jedinou finanční položkou, která pravidelně každoročně zisk snižuje, je nárok podílu společníka na účasti na zisku. Jak jsem v úvodu uvedla, společnost má jediného společníka. Příděl podílu společníka na zisku se v průměru pohybuje okolo 800 tis. Kč ročně. Položka nerozdělený zisk minulých let vzrostla z původní hodnoty tis. Kč na hodnotu tis. Kč. Podrobný rozpis a rozdělení vlastních a cizích zdrojů je uveden v první kapitole zajišťování finančních zdrojů. Při rozhodování o investování peněžních prostředků se vždy musí finanční manažeři rozhodnout, zda vůbec chtějí tuto činnost vykonávat. Pokut se rozhodnou že ano, musí si dále určit, jakou možnost investování využijí tj. zda uskuteční investice finanční, hmotné či nehmotné. Zde si dále musí využívat vyhodnocování efektivnosti těchto investic, kdy podniky mají možnost využít statických a dynamických metod vyhodnocení úspěšnosti investic a dále s ohledem na ziskovost. Při rozhodování o investičních možnostech v mém vybraném podniku jsou manažeři zdrženlivý a realizují pouze investice hmotné, konkrétně dva základní investiční záměry, a to v podobě kapitálových investic rozšiřující jejich prodejní kapacitu. První investiční záměr společnosti je: nabízet zboží programů nejen v té nejvyšší kvalitě, ale především v co nejširším portfoliu produktů. Proto se společnost snaží neustále rozšiřovat svou nabídku nejen o nové výrobky a zboží, ale též o výrobky a zboží nových značek. Na počátku, tj. v roce 1997, společnost nabízela svým zákazníkům 900 položek, v roce 2000 rozšířila počet nabízených položek již na 2130, v roce 2010 navýšila dále svou nabídku na 3864 položek a nyní společnost nabízí svým zákazníkům přes různých druhů položek zboží. Společnost chce samozřejmě nadále v tomto rozvoji pokračovat a naplňovat tak svůj investiční záměr. Druhý více finančně náročnější investiční záměr společnosti je: rozšiřování své působnosti, nejen na území České republiky, ale též i v dalších zemích, ve kterých působí tj. na Slovensku a v Maďarsku. V době svého vzniku, v roce 1997, společnost na území České republiky provozovala pouze jednu prodejnu. V současné době společnost má celkem dvacet čtyři obchodů, z nichž se osmnáct nachází na území České republiky, pět na území Slovenska a jeden obchod se nachází na území Maďarska. Jelikož jde o investice, které neustále přináší společnosti další zisky, společnost si zde nevypracovává žádné modelové vyhodnocení těchto investic. K finančnímu plánování, které má za úkol stanovit finanční cíle podniku a zejména určit zajištění finančních prostředků v požadovaném množství, v požadované výši a v určitém čase lze manažerům doporučit, aby pro budoucí plánování vycházeli nejen ze současného stavu, ale též se ohlédli do minulosti a na základě finančních analýz vyhodnotili, jaké zdroje bude potřeba pro budoucí chod podniku zajistit. Při pohledu na mou konkrétní společnost je jasné, že by tato společnost měla změnit finanční strukturu, která není optimální jak z hlediska poměru vlastní : cizí kapitál, tak z hlediska poměru dlouhodobý : krátkodobý zdroje. 66

14 5. ZÁVER Závěrem lze říci, že finanční řízení podniku je velice důležitou součástí řízení podniku jako celku a každý podnik, který chce být podnikem konkurenceschopným a trvale prosperujícím, musí finanční manažeři pravidelně sledovat finanční situaci v podniku. Zde bych navrhla, aby si každý podnik pravidelně sledoval nejen kapitálovou strukturu, ale též strukturu složení majetku. V případě neefektivního složení majetku, př. zastaralé stroje a přístroje, nepotřebné či špatně prodejné zásoby, nám tyto položky zbytečně vážou finanční zdroje, které by firma mohla investovat do různých projektů. Zde je nutné minimálně jednou ročně vykonat inventuru majetku a vyhodnotit situaci z hlediska efektivnosti majetku a případný nepotřebný či zastaralý majetek vyměnit a v lepším případě se ho ještě snažit dále prodat, byť pod cenou. V případě složení kapitálové struktury je nutné, aby si každý podnik uvědomil, že optimální struktura užívaných zdrojů krytí je poměr 50:50 maximálně poměr 40:60 vlastní kapitál : cizí zdroje. Zde je důležité zvážit veškerá rizika spojená s užíváním cizích zdrojů a zvolit ty méně rizikové, kam lze zařadit zejména využívání závazků vůči dodavatelům jako zdroj možný zdroj krytí. Další, ale krátkodobou možností je využití závazků vůči zaměstnancům. Jestliže podniku takovéto složení nepostačuje, což většinou nepostačuje, může podnik sáhnout k možnosti financování různými úvěry či půjčkami. Zde je nejlepší využít možnosti krátkodobé bankovní půjčky. Samozřejmě v dnešní době se nesmí zapomínat na využívání možnosti financovat svou činnost z různých dotací, jak ze státního rozpočtu, tak z Evropské unie. Občas se podnikům podaří získat různé sponzorské dary, jako možnost financování, ale tento případ je pouze ojedinělý a nelze se na něj v žádném případě spoléhat. Dle využití strategie finančního řízení je pro podnik vhodná neutrální finanční strategie, kdy podnik má svůj dlouhodobý majetek hrazen dlouhodobými zdroji a krátkodobý majetek hrazen krátkodobými zdroji. ZDROJE KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2010, XXXVIII, 811 s. ISBN KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 205 s. ISBN KISEĹÁKOVÁ, Dana a Beáta ŠOFRANKOVÁ. Moderný finančný manažment podnikateĺských subjektov. 4. vyd. Prešov: Bookman, s.r.o., 2014, 248 s. ISBN VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 513 s. ISBN KONTAKTNÁ ADRESA: Ing. Romana Píchová, Dis. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Katedra ekonomiky, Okružní 517/10, České Budějovice, Česká republika pichova@mail.vstecb.cz 67