STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA BŘECLAVI

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA BŘECLAVI Vyhodnocení dotazníkového šetření Listopad 2013 Zvýšení kvality řízení, finanční řízení a Good Governance na Městském úřadu Břeclav, CZ.1.04/4.1.01/89.00040

Obsah Úvod a základní data... 3 Otázka 1: Jak jste celkově spokojen(a) s životem ve městě Břeclav?... 4 Otázka 2: Co se Vám na Vašem městě nejvíce líbí, co považujete za jeho největší přednost?... 5 Otázka 3: Kdyby za Vámi přijela návštěva, která v Břeclavi nikdy předtím nebyla, co byste jí ve městě rozhodně ukázal(a)?... 7 Otázka 4: Čím byste se naopak nechtěli chlubit?... 8 Otázka 5: Co se Vám na vašem městě nelíbí, co považujete za jeho nejzávažnější problém?... 9 Otázka 6: Co podle Vás nejvíce zhoršuje kvalitu životního prostředí ve městě?... 11 Otázka 7: Jak jste celkově spokojen(a) s čistotou, pořádkem a úklidem ve městě?... 13 Otázka 8: Jste spokojen(a) s nabízenými možnostmi kulturního či společenského vyžití ve městě Břeclavi?... 15 Otázka 9: Myslíte si, že je propagace kulturních a společenských akcí v Břeclavi dostatečná?... 17 Otázka 10: Jakým způsobem získáváte nejčastěji informace o činnosti městského úřadu a kulturních akcích?... 18 Otázka 11: Je nějaká akce, program či kulturní událost, která Vám v Břeclavi schází nebo je nedostatečně zastoupena?... 20 Otázka 12: Dojíždíte, prosím, za kulturou do jiného města/obce?... 21 Otázka 13: Navštívil(a) jste někdy v posledním roce níže uvedená zařízení nebo akce?... 24 Otázka 14: Jakým způsobem se nejčastěji pohybujete ve městě Břeclavi?... 27 Otázka 15: Které dopravní problémy jsou podle Vás nejvážnější?... 29 Otázka 16: Je podle Vás město dostatečně pokryto zdravotnickými službami?... 31 Otázka 17: Jak jste celkově spokojen(a) s kvalitou zdravotnických služeb ve městě?... 32 Otázka 18: Jste uživatelem sociálních služeb ve městě Břeclavi?... 34 Otázka 19: Chybí Vám ve městě Břeclavi nějaká sociální služba?... 35 Otázka 20: Cítíte se ve městě Břeclavi bezpečně?... 36 Otázka 21: Jste spokojen(a) s mateřskými školami ve městě Břeclavi?... 39 Otázka 22: Jste spokojen(a) se základními školami ve městě Břeclavi?... 40 Otázka 23: Jste spokojen(a) se středními školami ve městě Břeclavi?... 41 Otázka 24: Vyhovuje Vám nabídka sportovišť ve městě a je podle Vás dostatečná nabídka pro trávení volného času?... 42 Otázka 25: Schází Vám v Břeclavi nějaká sportoviště nebo volnočasové aktivity?... 44 Otázka 26: Dojíždíte za sportem nebo volnočasovými aktivitami do jiného města/obce?... 45 Otázka 27: Jak by podle Vás mělo město Břeclav podporovat níže zmíněné oblasti... 47 Otázka 28: Jaký by podle Vás mělo mít město v roce 2020 charakter?... 49 Závěr... 52 2

Úvod a základní data V rámci analytické fáze zpracování dokumentu Strategický plán rozvoje města Břeclavi bylo provedeno zpracovatelem, společností HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., dotazníkové šetření mezi občany města. Jeho účelem bylo zjistit, jak jsou občané spokojeni s různými aspekty života ve městě, kde spatřují největší klady a zápory, zda se ve městě cítí bezpečně a jsou-li zde saturovány jejich potřeby. Toto šetření probíhalo formou dotazníku, který měli možnost respondenti vyplnit jak v papírové, tak v elektronické podobě. Papírová podoba dotazníkového archu byla distribuována v prostorách veřejných institucí. Elektronická podoba dotazníku pak byla dostupná skrze odkaz uveřejněný na oficiálních stránkách města Břeclavi (www.breclav.eu) Šetření probíhalo v letních měsících roku 2013, celkem se jej zúčastnilo 274 respondentů, z toho 123 mužů a 146 žen, 5 respondentů pohlaví neuvedlo. Téměř polovina respondentů byla ve věku 30 až 49 let (132 respondentů), druhou nejčastější věkovou skupinou byli lidé ve věku 15 až 29 let (90 respondentů). Ve věku 50 až 64 let bylo 40 respondentů a ve věku 65+ pouze 11. Jeden respondent svůj věk neuvedl. Z hlediska socio-ekonomického statusu respondentů byla struktura následující. Celkem 155 respondentů se označilo jako zaměstnanec. Tato skupina tedy tvoří 57 % respondentů. Mezi respondenty bylo dále 33 studentů/studentek, 32 podnikatelů/podnikatelek, 19 důchodců/důchodkyň, 18 respondentů v domácnosti či na rodičovské dovolené a 14 nezaměstnaných. Většina respondentů, celkem 64 %, jsou místními rodáky (v Břeclavi žijí od narození). Dalších 30 % tvoří respondenti, kteří se do města přistěhovali před dobou delší než 5 let. Zbývajících 6 % pak žije ve městě po dobu kratší pěti let. Respondenti tak z velké části mají dlouhodobou zkušenost s životem ve městě Břeclavi a jeho vývojem, což je pozitivní z hlediska vypovídací hodnoty jejich odpovědí. Na druhou stranu lze předpokládat, že velká část z nich nemá autentické srovnání s životem v jiné obci, a mohou tak určité aspekty života ve městě Břeclavi považovat za standart a přistupovat k nim tedy méně kriticky. Vzhledem k metodě sběru dat bez asistence odborníka pro vyplnění dotazníku docházelo u některých otázek k nepochopení zadání způsobu vyplnění. Po očištění těchto chybných odpovědí je tak u některých otázek celkové číslo respondentů výrazně nižší. U každé interpretace odpovědí na otázku je počet respondentů uveden, případně je metodika výběru sporných odpovědí vysvětlena. 3

Otázka 1: Jak jste celkově spokojen(a) s životem ve městě Břeclav? (prosím označte jen jednu z nabízených odpovědí) velmi spokojen(a) spíše spokojen(a) spíše nespokojen(a) velmi nespokojen(a) Na první otázku odpovědělo celkem 269 respondentů. Nejčastějším typem odpovědi je spíše spokojen(a) celkem takto odpovědělo 54 % respondentů. Spíše nespokojeno je třetina respondentů. Pozitivní odpověď na tuto otázku zvolilo 66 % žen a 52 % mužů. Mezi ženami je tak patrná vyšší spokojenost s životem ve městě než mezi mužskou populací. Při diferenciaci odpovědí na základě věku respondentů lze vypozorovat, že velmi nespokojeni jsou zejména respondenti ve věkové skupině 30-49 let. Naopak ve skupině velmi spokojených respondentů dominují lidé ve věku 50-64 let. Graf 1: Odpovědi na otázku č. 1 podle pohlaví 160 140 120 100 80 60 40 neuvedeno žena muž 20 0 velmi spokojen(a) spíše spokojen(a) spíše nespokojen(a) velmi nespokojen(a) Nejspokojenější skupinou respondentů z hlediska jejich socio-ekonomického statusu jsou důchodci, z nichž 84 % uvedlo jednu z pozitivních odpovědí (spíše nebo velmi spokojen/a). Respondenti z řad podnikatelů, nezaměstnaných a v domácnosti či na mateřské/rodičovské dovolené uváděli 50 % kladných a 50 % záporných odpovědí. Spíše v kladném smyslu se pak vyjadřovali respondenti z řad studentů a zaměstnanců. 4

Otázka 2: Co se Vám na Vašem městě nejvíce líbí, co považujete za jeho největší přednost? (zvolte maximálně 3 možnosti) dobrá dostupnost obchodu a služeb příroda, možnost rekreace v okolí města dostupnost pracovních příležitostí možnost podnikání dobrá dopravní dostupnost sportovní využití vzhled města zdravotní péče a sociální služby atraktivity pro turisty a návštěvníky města kulturní a společenský život Jiné, prosím uveďte: K této otázce se vyjádřilo 261 respondentů. Z výsledků zobrazených v následujícím grafu je patrné, že za největší přednost města jeho obyvatelé považují jeho okolí s významnými lokalitami přírodního i kulturního významu. Za druhé významné pozitivum považují obyvatelé dobrou dopravní dostupnost města a dostupnost služeb a obchodů ve městě. Při zohlednění rozdělení odpovědí na základě pohlaví lze konstatovat téměř stejnou strukturu a preference na prvních třech místech. Muži pak více akcentovali ve svých odpovědích možnosti sportovního vyžití, zatímco ženy dostupnost zdravotních a sociálních služeb, kulturní vyžití a atraktivity pro turisty a návštěvníky města. Z odpovědí v kategorii jiné se tři respondenti vyjádřili ve smyslu ocenění tradic, pohostinnosti a přátelskosti zdejších obyvatel. Odpovědi se z hlediska věkové struktury respondentů významně neliší. U všech věkových kategorií se na prvních třech místech objevují výše zmíněné tři nejčastější odpovědi. Respondenti z nejvyšší věkové kategorie 65+ nejvíce oceňují dostupnost obchodu a služeb a také mají nadprůměrný podíl odpovědí z kategorie zdravotní péče a sociální služby ve srovnání s ostatními věkovými skupinami. Naopak mladí lidé ve věku 15 až 29 let ve svých odpovědích častěji oceňují možnost sportovního vyžití a kulturní a společenský život. 5

Graf 2: Odpovědi na otázku č. 2 podle pohlaví 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ženy muži 6

Otázka 3: Kdyby za Vámi přijela návštěva, která v Břeclavi nikdy předtím nebyla, co byste jí ve městě rozhodně ukázal(a)? Na tuto otázku odpovědělo celkem 235 respondentů. Někteří z nich využili možnost volné formulace odpovědi k vyjádření své nespokojenosti a vyjádřili se záporně k možnosti čímkoliv se ve městě chlubit (často se vyjadřovali, že ve městě není čím se chlubit, ale lze ukázat spoustu zajímavostí v okolí, jako Lednicko-valtický areál), jiní uvedli jako odpověď přesný opak (upozornění na problémy města např. Riegrova ulice) nebo jiným způsobem negativně zhodnotili svoji volbu. Tento typ odpovědi se nejčastěji pojil se stavem zámku v Břeclavi, který respondenti často uvedli s poznámkou ve smyslu, že jeho aktuální stav neodpovídá jejich představám. Celkem se nějakým způsobem negativně laděných odpovědí sešlo celkem 45, což z daného množství respondentů není zanedbatelný počet. Nejčastější odpovědí na otázku č. 3, co by případně návštěvě v Břeclavi respondenti ukázali, byl kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné. Tuto odpověď uvedlo celkem 84 respondentů. O 20 respondentů méně uvedlo návštěvu Pohanska. Na pomyslném 3. místě se umístil kostel sv. Václava v Břeclavi. Často zmiňovány byly památky související s židovskou tradicí v Břeclavi, tedy židovský hřbitov a synagoga. Jak již bylo uvedeno, respondenti také považovali za atraktivní památku zámek v Břeclavi, který byl ale často komentován negativně v souvislosti s jeho stavem (v současnosti je zámek v Břeclavi evidován jako jeden z areálů brownfieldů v Jihomoravském kraji) Respondenti také uváděli atraktivity spojené s řekou Dyjí, tedy splav, soutok Moravy a Dyje, plavby po Dyji, nábřeží a podobně. V tabulce 1 jsou uvedeny všechny odpovědi, na kterých se shodlo 10 a více respondentů. Tab. 1: Nejčastější odpovědi na otázku č. 3. Odpověď Počet respondentů Kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné 84 Pohansko 64 Kostel Sv. Václava v Břeclavi 32 Židovský hřbitov 30 Synagoga 29 Lednicko-Valtický areál 28 Zámek Břeclav 27 Dyje 24 Lednice 18 Příroda v okolí 17 Lichtenštejnský dům 15 Muzeum 15 Pivovar 14 Cyklostezky 12 7

Otázka 4: Čím byste se naopak nechtěli chlubit? Celkem 237 respondentů uvedlo odpověď na otázku č. 4. Vůbec nejvíce v odpovědích rezonovala problematika častého výskytu osob, které jsou respondenty považovány za sociálně problematické, a jejich výskyt byl spojován s konkrétními lokalitami veřejného prostoru ve městě. Nejčastěji se respondenti nechtějí v rámci života ve městě Břeclavi chlubit místy, kde se sdružují členové romské komunity, bezdomovci či jiní tzv. sociálně nepřizpůsobiví občané. Za tyto místa respondenti označovali zejména oblasti městských parků, pěší zóny, Shopping centra, Riegrovy ulice a jiné. Druhou velkou skupinu odpovědí tvořily reakce na stav historických památek ve městě, zejména stav Zámku Břeclav a Zámeckého Mlýna. Chátrání těchto památek není jediným akcentovaným problémem, tyto lokality jsou také spojovány s jevy, jako jsou narkomanie, vandalismus apod. Třetím velkým balíčkem odpovědí pak byla dopravní situace ve městě spojená s intenzivním dopravním zatížením, zácpami a nevhodnou dopravní infrastrukturou. Tabulka 2 přináší přehled odpovědí na otázku č.4, které byly opakovány s frekvencí 10 a více. Tab. 2: Nejčastější odpovědi na otázku č. 4 Odpověď Počet respondentů Nepřizpůsobiví občané, bezdomovci, romská komunita 82 Městské parky a pěší zóna 61 Břeclavský zámek a jeho okolí 52 Dopravní situace 36 Shopping centrum a jeho okolí 23 Neuklizené veřejné prostory a odpadky 23 Centrum města 23 Zámecký (Vránův) mlýn 23 Riegrova ulice 21 Železniční nádraží a jeho okolí 19 Maloobchodní síť (vietnamské obchody, supermarkety) 12 Městské koupaliště 11 Vedení města 10 Herny 10 Stav chodníků a vozovek 10 Grafity a jiné projevy vandalismu 10 8

Otázka 5: Co se Vám na vašem městě nelíbí, co považujete za jeho nejzávažnější problém? (zvolte maximálně tři odpovědi) Odchod mladých lidí z města Nezájem lidí o města Málo kvalitní životní prostředí Nedostatek pracovních příležitostí Špatná dostupnost obchodů a služeb Nedostatečný kulturní a společenský život Dopravní infrastruktura a obslužnost Čistota a nepořádek ve městě Nedostatečná plocha pro výstavbu rodinných domů Špatné podmínky pro podnikání Bezpečnost, vandalismus Dostupnost lékaře a lékáren Jiné K otázce č. 5 se vyjádřilo celkem 270 respondentů. 70 % všech respondentů ve své odpovědi zaškrtlo jako jednu z možných tří odpovědí možnost bezpečnost, vandalismus. Frekvence této odpovědi rezonuje s výsledky předešlé otázky, kde byl také výrazně akcentován stav veřejných prostor zejména ve spojení s výskytem tzv. nepřizpůsobivých občanů. Souvisejícím problémem (čtvrtý nejčastěji zmiňovaný) je čistota a nepořádek ve městě, který respondenti silně asociují s výskytem těchto osob. Nedostatek pracovních příležitostí ve městě byl druhým nejčastěji zmiňovaným problém ve městě. Vzhledem k nadprůměrné míře nezaměstnanosti v okrese Břeclav není frekvence této odpovědi překvapivá. Třetí nejčastější odpovědí pak byla možnost dopravní infrastruktura a obslužnost. Město Břeclav je z hlediska dopravní situace v objektivně velmi nepříjemné situaci, kdy městem prochází jediná hlavní komunikace spojující jednotlivé části města a vytvoření obchvatu či dalších propojení je velmi složité a občané na řešení čekají již velmi dlouhou dobu. Dochází tak k častým zácpám a intenzita dopravy na průtahu městem je velmi vysoká. Mnoho lidí využívá jako dopravní prostředek kolo, ale doprava na něm mezi osobními a nákladními automobily je velmi nepříjemná a nebezpečná. 9

Celkem 30 respondentů využilo možnost vyjádřit se vlastními slovy k otázce č. 5 v kategorii jiné. Nejčastěji (jedna třetina odpovědí) byla zmiňována problematika sociálně nepřizpůsobivého obyvatelstva města. Druhým opakovaným tématem pak byla dopravní situace, která se ovšem kryje s možností uvedenou v nabízeném výčtu. Respondenti měli potřebu vyjádřit se zvláště ke špatné průjezdnosti městem a vzájemné propojenosti jednotlivých jeho částí. Respondenti z řad důchodců nejčastěji zmiňovali bezpečnost a vandalismus, dále pak čistotu a nepořádek ve městě a nezájem lidí o město. Nezaměstnaní respondenti přirozeně jako nejpalčivější problém ve městě považují nedostatek pracovních příležitostí, dále bezpečnost a vandalismus a nezájem lidí o město. Podnikatele pak kromě bezpečnosti a vandalismu nejvíce trápí dopravní infrastruktura a obslužnost. Na třetím a čtvrtém místě se stejným počtem odpovědí (13) se u této skupiny respondentů umístil nedostatečný kulturní a společenský život a nedostatek pracovních příležitostí. Nedostatek pracovních příležitostí je na první příčce zároveň s bezpečností a vandalismem u skupiny respondentů v domácnosti a na mateřské či rodičovské dovolené. Studenti kromě bezpečí a vandalismu akcentují nedostatek pracovních příležitostí a nedostatečný kulturní a společenský život. Nejpočetnější skupina zaměstnanců pak koresponduje s celkovými výsledky popsanými výše. Graf 3: Frekvence jednotlivých odpovědí na otázku č. 5 podle pohlaví 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 neuvedeno ženy muži 10

Otázka 6: Co podle Vás nejvíce zhoršuje kvalitu životního prostředí ve městě? (vyberte maximálně 3 odpovědi) Znečištěné ovzduší Hluk v okolí (rušné silnice, výrobní podniky, ) Automobilová doprava Nepravidelná a nedostatečná intenzita odvážení odpadků Nedostatek kontejnerů na tříděný odpad Černé skládky Jiné K otázce č. 6 se vyjádřilo celkem 265 respondentů. Z toho 83 % uvedlo odpověď a nejčastěji se tak jako faktor zhoršující kvalitu životního prostředí objevovala automobilová doprava. Druhým nejčastěji uváděným faktorem (43 % respondentů) byly černé skládky, třetím pak hluk v okolí, který pravděpodobně z velké míry souvisí s uváděnou automobilovou dopravou. 27 respondentů využilo možnosti uvést svoji vlastní odpověď. I v těchto odpovědích, jakkoli lze říci, že iracionálně vzhledem ke znění otázky, rezonoval problém s romskými či jinými nepřizpůsobivými obyvateli ve městě. Těchto reakcí bylo celkem 5. Dále se objevovali odpovědi zmiňující nedostatečný úklid ve městě a nedostatek kontejnerů. Celkem 4 respondenti uvedli jako faktor špatnou péči o zeleň ve městě. Graf 4: Frekvence odpovědí na otázku č. 6 podle pohlaví 11

250 200 150 100 50 0 znečištěné ovzduší hluk v okolí automobilová (rušné silnice, doprava výrobní podniky, ) nepravidelná a nedostatečná intenzita odvážení odpadků nedostatek černé skládky kontejnerů na tříděný odpad jiné neuvedeno ženy muži Diferenciace odpovědí na otázku č. 6 podle věku jsou znázorněny v následujícím grafu. U všech věkových skupin se největším podílem na odpovědích podílela automobilová doprava. Nejstarší věková skupina respondentů 65 let a více v tomto kontextu vůbec neuvádí faktor svozu odpadků. Graf 5: Podíl jednotlivých faktorů na odpovědích na otázku č. 6 podle věkové skupiny respondentů 100% 90% 80% jiné černé skládky 70% 60% 50% 40% 30% nedostatek kontejnerů na tříděný odpad nepravidelná a nedostatečná intenzita odvážení odpadků automobilová doprava 20% 10% 0% 15-29 30-49 50-64 65+ hluk v okolí (rušné silnice, výrobní podniky, ) znečištěné ovzduší 12

Otázka 7: Jak jste celkově spokojen(a) s čistotou, pořádkem a úklidem ve městě? Spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Nespokojen(a) Nevím, nedokážu posoudit Dohromady 272 respondentů odpovědělo na otázku č. 7, 3 z nich pak uvedli, že nejsou schopni situaci posoudit. Z grafu 6 je patrné, že respondenti se rozdělili téměř na dvě stejné poloviny z hlediska poměru kladných a záporných odpovědí. Radikálněji se vyjadřovali respondenti nespokojení než spokojení, mezi kterými větší podíl volilo umírněnější verzi odpovědi, tedy spíše spokojen. Další graf pak ukazuje rozdíl mezi odpověďmi respondentů podle pohlaví. Obecně lze konstatovat, že muži vykazují vyšší míru nespokojenosti než ženy. Diferenciace odpovědí na základě věku ukazuje nárůst spokojenosti s věkem. Nejméně spokojené jsou věkové kategorie 15-29 a 30-49. Z hlediska socio-ekonomického statusu respondentů vykazují nejvyšší míru spokojenosti s čistotou, pořádkem a úklidem ve městě lidé v domácnosti nebo na rodičovské/mateřské dovolené. Graf 6: Odpovědi respondentů na otázku č. 7 13

1% 34% 15% 6% 44% spokojen(a) spíše spokojen(a) spíše nespokojen(a) nespokojen(a) nevím Graf 7: Odpovědi respondentů na otázku č. 7 podle pohlaví ženy muži spokojen(a) spíše spokojen(a) spíše nespokojen(a) nespokojen(a) nevím 0% 20% 40% 60% 80% 100% Graf 8: Odpovědi respondentů na otázku č. 7 podle věku 14

65+ 50-64 30-49 spokojen(a) spíše spokojen(a) spíše nespokojen(a) nespokojen(a) nevím 15-29 0% 20% 40% 60% 80% 100% Otázka 8: Jste spokojen(a) s nabízenými možnostmi kulturního či společenského vyžití ve městě Břeclavi? Spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Nespokojen(a) Nevím, nedokážu posoudit Na tuto otázku odpovědělo 273 respondentů, z nich 17 uvedlo odpověď nevím, nedokážu posoudit. V odpovědích respondentů, kteří dokázali k tomuto tématu zaujmout stanovisko, mírně převažovali reakce záporné (54 %, z toho nespokojených 21 %). Spokojených respondentů je pouze 9 %, spíše spokojených pak 37 %. Nejméně spokojeni s možnostmi společenského a kulturního vyžití byli respondenti ve věku 15-29 let (40 % spokojených či spíše spokojených) a 30 49 let. Naopak nejvíce spokojeni byli respondenti ve věku 65+ 15

cca 63 % spokojených či spíše spokojených), ale jejich vzorek je poměrně malý (11 respondentů) a z něj ještě relativně mnoho (2 respondenti) na tuto otázku nedokázalo odpovědět. Graf 9: Odpovědi respondentů na otázku č. 8 6% 9% 19% spokojen(a) spíše spokojen(a) 35% spíše nespokojen(a) nespokojen(a) nevím, nedokážu posoudit 31% Otázka 8.1: Pokud jste spíše nespokojen(a) nebo nespokojen(a), uveďte prosím, které oblasti kulturního vyžití by měly být více podporovány (zatrhněte maximálně tři možnosti) Divadelní představení Koncerty, festivaly Výstavy Tanečení zábavy Diskotéky, rockové kluby Kino Zájmová činnost (klubovny, kroužky,..) Dobrovolná činnost (spolky, občanské aktivity) Jiné, prosím, uveďte: Respondenti z řad nespokojených pak byli dále tázáni, která oblast kulturního vyžití by měla být dle nich více podporována. Téměř třetina zaškrtnutých odpovědí se týkala větší podpory koncertů a festivalů ve městě a čtvrtina odpovědí pak byla směřována k podpoře divadla. Třetí oblastí s nejvyšším počtem hlasů byly taneční zábavy. Graf podílu preferenčních hlasů respondentů nespokojených s možnostmi kulturního či společenského vyžití ve městě je znázorněn níže. Graf 10: Odpovědi respondentů na podotázku č. 8.1 16

6% 6% 6% 7% 6% divadelní představení koncerty, festivaly 24% výstavy taneční zábavy diskotéky, rockové kluby kino 9% 6% 30% zájmová činnost dobrovolná činnost jiné Z odpovědí jiné se nejvíce opakoval požadavek na pořádání akcí pro děti a také na pořádání přednášek různého tematického obsahu. Mimo jiné se zde objevilo i volání po vážné hudbě či stálé expozici s tématem místního folklóru. Otázka 9: Myslíte si, že je propagace kulturních a společenských akcí v Břeclavi dostatečná? Ano, je dostatečná Spíše ano Spíše ne Ne, není dostatečná Nevím, nedokážu posoudit Na otázku 9 byly získány odpovědi od 272 respondentů. Zatímco možnosti kulturního a společenského vyžití byly hodnoceny ve větší míře negativně, jejich propagace je naopak z větší míry vnímána jako dostatečná. Vyšší spokojenost s propagací těchto akcí vykazují ženy, kterých je ve vzorku respondentů 17

více, a ovlivňují tak celkový výsledek ve prospěch kladných odpovědí. Stejně jako u otázky č. 8 vyšší míru negativních odpovědí lze zaznamenat u nižších věkových skupin obyvatel. Graf 11: Odpovědi na otázku č. 9 12% 4% 12% ano, je dostatečná spíše ano spíše ne 28% ne, není dostatečná 44% nevím, nedokážu posoudit Graf 12: Odpovědi na otázku č. 9 podle pohlaví ženy ano, je dostatečná spíše ano spíše ne muži ne, není dostatečná nevím, nedokážu posoudit 0% 50% 100% Otázka 10: Jakým způsobem získáváte nejčastěji informace o činnosti městského úřadu a kulturních akcích? (zatrhněte maximálně 3 odpovědi) Internetové stránky města, sociální sítě Místní tiskové zprávy Úřední deska Rádio Tištěné propagační materiály Sms zprávy 18

Měsíčník Radnice Jiné, prosím, uveďte: Z celkem 619 zaškrtnutých odpovědí se jich téměř třetina vztahovala k měsíčníku Radnice a dalších 30 % k internetovým stránkám města a sociálním sítím. Třetí nejfrekventovanějším zdrojem získávání informaci o činnosti městského úřadu a kulturních akcí jsou místní tiskové zprávy. Naopak nejméně využívaným zdrojem informací je úřední deska města. Níže zobrazená struktura odpovědí se v závislosti na pohlaví respondentů nijak výrazně neliší. Graf 13: Podíl odpovědí na otázce č. 10 4% internetové stránky města, sociální sítě místní tiskové zprávy 32% 30% úřední deska rádio tištěné propagační materiály sms zprávy 11% měsíčník Radnice 8% 8% 5% 2% Jiné, prosím, uveďte: Pod odpovědí jiné se nejčastěji objevoval místní Břeclavský deník. Dalším zdrojem pak jsou pro respondenty další lidé v jejich okolí, ať již rodinní příslušníci, přátelé či kolegové v práci atd. Někteří respondenti využili prostor v odpovědi jiné jako kritiku měsíčníku Radnice ve smyslu jeho pozdního doručení do schránky a tedy nemožnosti účastnit se akcí v něm inzerovaných. V závislosti na věku respondentů lze naopak zaznamenat rozdíly v odpovědích. Nejmladší věkové kategorie jsou zvyklé jako zdroj informací používat převážně nové média a technologie a proto u nich dominuje jako hlavní zdroj informací internet internetové stránky města a sociální sítě. Jako druhý nejvýznamnější zdroj uvádějí pak měsíčník Radnice, který je u ostatních věkových skupin hlavním zdrojem informací. Pro tuto věkovou kategorii je také jako zcela irelevantní zdroj úřední deska. Protipólem je pak samozřejmě věková skupina respondentů ve věku 65 let a více, pro kterou jsou hlavním zdrojem informací tiskoviny, tedy měsíčník Radnice a místní tiskové zprávy. Poněkud překvapivě nebyla touto skupinou respondentů vůbec preferována možnost získání informací z rádia, ale vzhledem k již zmiňovanému nízkému počtu respondentů v této věkové skupině, je třeba brát její dílčí výsledky s jistou rezervou. 19

Graf 14: Podíl odpovědí na otázku č. 10 podle věku respondentů 65+ internetové stránky města, sociální sítě místní tiskové zprávy 50-64 30-49 úřední deska rádio tištěné propagační materiály sms zprávy 15-29 měsíčník Radnice 0% 20% 40% 60% 80% 100% Jiné Otázka 11: Je nějaká akce, program či kulturní událost, která Vám v Břeclavi schází nebo je nedostatečně zastoupena? Z odpovědí respondentů je patrné, že ve městě jim zejména chybí možnosti kulturního vyžití. Na prvním místě bylo uváděno divadlo s důrazem na hostování profesionálních divadelních souborů, ale někteří respondenti se vyjadřovali i tak, že by jim stačila i představení ochotnických divadel a amatérských souborů. Druhým typem kulturní akce, která respondentům chybí, jsou koncerty. Někteří respondenti specifikovali i typ hudby či interprety. Zejména je zájem o populární hudbu známých interpretů a rockovou hudbu. 20

Celkem 13 respondentů zmínilo jako typ chybějící akce festival, ale obvykle nebylo specifikováno, jakého typu, zda hudební, divadelní, filmový či jiný. Pět respondentů pak uvedlo, že by uvítali blíže nespecifikovanou akci/festival, který by dokázal propagovat město po celé České republice a jako příklad byla uváděna třeba Letní filmová škola v Uherském Hradišti. Častou výtkou pak byl také nedostatek akcí (zejména kulturních) pro děti, případně pro rodiny s dětmi, dále sportovní akce a aktivity (profesionální sportovní akce, akce pro zapojení veřejnosti do pohybových aktivit), přednášky, vzdělávací akce a semináře. Přehled uvedených odpovědí, které se vyskytly s frekvencí 3 a více, je uveden v následující tabulce. Tab. 3: Odpovědi na otázku č. 11 s frekvencí 3 a více respondentů Typ akce Počet odpovědí divadlo 40 koncerty 27 festival 13 akce pro děti/ rodiny s dětmi 11 přednášky, vzdělávání, semináře 7 sportovní aktivity a akce 6 originální akce pro zpropagování města 5 zábavy 4 taneční vyžítí pro starší 4 Moravský den 4 vinařské akce/vinobraní 3 letní kino 3 kroužky pro dospělé 3 Otázka 12: Dojíždíte, prosím, za kulturou do jiného města/obce? (pokud ano, uveďte prosím, za čím a kam dojíždíte je možné i více odpovědí) Na tuto otázku odpovědělo celkem 264 respondentů, Z tohoto počtu 171 odpovědělo kladně a 93 záporně (viz graf 14). Nejčastěji vyjíždějící věková skupina je 30-49 let 70 % respondentů uvedlo kladnou odpověď. Jedná se o skupinu respondentů, u kterých lze předpokládat chuť k návštěvě akcí mimo domovské město a zároveň i finanční a jiné možnosti tyto cesty realizovat. Druhou skupinou v podílu respondentů vyjíždějících mimo město za kulturou jsou lidé ve věku 15-29 let, zde lze ale 21

očekávat jisté omezení vzhledem k věku a tedy finančním možnostem a pro nezletilé i možné omezení ze strany rodičů. Nejméně pak dojíždí za kulturou respondenti ve věku 65 a více let (pouze 30 %). Věková skupina 50-64 let pak vykazuje poloviční podíl kladných a poloviční podíl záporných odpovědí. Graf 15: Podíl odpovědí respondentů na otázku č. 12 35% ne ano 65% Obyvatelé Břeclavi nejčastěji dojíždí za kulturou do Brna, kde vyhledávají zejména divadelní představení, koncerty nebo využívají některého z brněnských kin. Z celkového počtu 158 respondentů jich ve své odpovědi uvedlo Brno jako destinaci celkem 113, tedy 72 %. Druhou nejčastější destinací je Mikulov, který je atraktivní díky své nabídce akcí spojených s vínem (vinobraní apod.) a koncertů. Praha, podobně jako Brno, láká nabídkou divadelních představení, koncertů a muzikálů. Podle výsledků jsou lidé nejčastěji ochotni dojíždět do jiného města kvůli divadlu, hudbě (zejména koncertům), kinu a jako místní specifikum se profilují i často zmiňované akce spojené s vínem a vinařstvím. Přehled destinací a aktivit, které lákají obyvatele Břeclavi, je uveden v následující tabulce. Jsou zde uvedeny obce a aktivity, které byly zmíněny více než jedenkrát. Aktivita, která byla zmíněna pouze jedním respondentem, byla zařazena do kategorie jiné. Někteří respondenti uváděli u této podotázky také akce a aktivity sportovního či jiného charakteru (koupaliště, bazén, nákupy), ale vzhledem k jejich opakování jsme jej z přehledu nevyřadili. Tab. 4: Přehled destinací, kam respondenti vyjíždí za různými typy kulturních aktivit 22

divadlo muzikály kino koncerty festival muzea knihovny/knižní akce přednášky veletrhy/výstavy vinobraní/vinař. akce hody/slavnosti města plesy/zábavy diskotéky nákupy trhy krytý bazén Koupaliště zámky nespecifikováno jiné celkem Brno 58 6 17 26 4 4 2 3 9 1 2 1 28 2 166 Mikulov 1 2 10 4 2 14 2 1 13 49 Praha 16 5 1 10 1 1 2 1 8 1 48 Valtice 4 2 1 2 7 1 1 1 13 1 33 Bratislava 5 2 7 6 3 2 1 2 1 29 Hodonín 5 5 1 1 1 1 1 1 2 8 26 Vídeň 1 1 1 5 3 2 1 1 15 Lednice 1 1 1 1 1 4 9 Olomouc 1 1 1 3 6 Lanžhot 1 1 1 2 5 České Budějovice 1 1 1 1 1 5 Uherské Hradiště 1 1 1 1 1 5 Tvrdonice 1 3 4 Vizovice 1 2 1 4 Velké Bílovice 1 1 1 3 Boleradice 3 3 Zaječí 1 1 2 Mistelbach 1 1 2 Moravské Nová Ves 2 2 Ostrava 1 1 2 Podivín 1 1 2 Hlohovec 2 2 jiné 3 4 11 9 2 6 3 5 3 2 2 7 2 59 celkem 99 14 32 84 23 13 4 4 25 31 10 6 6 3 5 4 4 4 100 10 481 23

divadlo galerie muzeum kino koncert vážné hudby knihovna kulturní dům nebo jím pořádané akce kulturní akce na veřejném prostranství Otázka 13: Navštívil(a) jste někdy v posledním roce níže uvedená zařízení nebo akce? Pokud ano, uveďte prosím, kolikrát, a kolik jste ochoten (ochotna) do vstupu na takové akce investovat (zaokrouhleno na 50 kč). Tab. 5: Přehled odpovědí respondentů na otázku č. 13 v posledním roce jsem navštívil(a) 61 101 108 172 45 108 97 190 kolikrát: 1x 28 24 32 26 19 6 20 31 2x 15 37 31 29 10 12 28 53 3x 6 17 19 33 6 6 10 32 4x 2 4 6 15 2 4 4 14 5x 2 5 4 24 2 9 12 16 6x 2 2 3 8 6 4 2 více než 6x 1 3 2 26 2 55 6 19 neuvedeno 5 9 11 11 4 10 13 23 Meximální vstupné: 0 kč (až 50 kč) 6 6 1 2 2 21 50 kč 3 40 41 17 2 4 38 100 kč 11 22 25 83 10 22 41 150 kč 3 3 1 41 5 12 16 200 kč 14 7 7 8 8 15 19 250 kč 7 1 5 2 1 300 kč 9 2 2 1 1 14 4 350 kč 1 2 1 400 kč 3 1 2 více než 400 kč 5 1 4 6 8 neuvedeno 5 20 25 16 12 18 39 v posledním roce jsem nenavštívil(a) 194 153 139 79 197 143 146 68 Celkem odpovědělo respondentů 255 254 247 251 242 251 243 258 Z oslovených respondentů jich nejvyšší podíl 73 % v posledním roce navštívilo některou z kulturních akcí konaných na veřejném prostranství. 32 % z nich pak tento typ akce navštívilo 2 krát. Tento typ akcí bývá často pořádán bez nutnosti platit vstupné, což se projevilo na ochotě respondentů za takovéto akce platit. Zaplatit za vstupné částku 100 Kč a vyšší je ochotno pouze 60 % respondentů. Druhým nejčastěji navštěvovaným zařízením je kino. To v posledním roce navštívilo 69 % respondentů. Největší podíl z nich navštívilo toto zařízení v posledním roce 3krát. Částku 100 Kč a vyšší je za vstupné 24

ochotno zaplatit 85 % respondentů. Částka 100 Kč je poměrně hraniční, protože 150 Kč a více už je ochotno zaplatit pouze 35 % respondentů. Ostatní sledované akce a zařízení již zaznamenaly převažující neúčast respondentů v posledním roce. Vůbec nejméně byly navštěvovány respondenty koncerty vážné hudby. Takovýto koncert navštívilo v posledním roce pouze 19 % respondentů a nejčastěji navštívili pouze jeden. Ze sledovaných akcí a zařízení panuje nejvyšší ochota platit za divadlo. Vstupné 100 Kč je ochotno zaplatit 95 % respondentů, 200 Kč pak 70 % respondentů. Graf 16: Podíl kladných a záporných odpovědí k jednotlivým aktivitám v uplynulém roce kulturní akce na veřejném prostranství kulturní dům nebo jím pořádané akce knihovna koncert vážné hudby kino muzeum galerie divadlo 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% v posledním roce jsem navštívil(a) v posledním roce jsem nenavštívil(a) 25

Graf 17: Frekvence navštívení jednotlivých akcí a zařízení v posledním roce 60 50 40 30 20 10 0 1x 2x 3x 4x 5x 6x více než 6x divadlo galerie muzeum kino koncert vážné hudby knihovna kulturní dům nebo jím pořádané akce kulturní akce na veřejném prostranství Graf 18: Maximální cena, kterou jsou ochotni respondenti za akci zaplatit 120 100 80 60 40 20 0 0 kč (až 50 kč) 50 kč 100 kč 150 kč 200 kč 250 kč 300 kč 350 kč 400 kč více než 400 kč divadlo galerie muzeum kino koncert vážné hudby kulturní dům nebo jím pořádané akce kulturní akce na veřejném prostranství 26

Otázka 14: Jakým způsobem se nejčastěji pohybujete ve městě Břeclavi? Městskou hromadnou dopravou Autem Na kole Pěšky Jiný, prosím, uveďte: Na tuto otázku odpovědělo celkem 253 respondentů. Jak je patrné z grafu 18 níže, osobní automobilová doprava, jízda na kole a pěší jsou tři dominantní způsoby dopravy po městě a rozdíly mezi jejich podíly na celkové dopravě po městě jsou velmi malé. Na české poměry velmi neobvyklý je vysoký (v tomto případě dokonce nejvyšší) podíl cyklistické dopravy, kterou jako hlavní způsob dopravy po městě deklarovalo 31 % respondentů. Graf 19: Struktura odpovědí na otázku č. 14 1% autem 30% 27% městskou hromadnou dopravou na kole 11% pěšky 31% jiný Podíváme-li se na strukturu odpovědí podle pohlaví respondentů, je vidět výraznější preferenci nemotorizované dopravy u žen. Auto jako hlavní způsob dopravy využívá 40 % mužů, ale pouze 18 % žen. Ty jsou ochotny výrazně více používat městskou hromadnou dopravu (viz graf 19). U respondentů ve věkové skupině 65 a více není doprava autem zastoupena vůbec a hlavním dopravním prostředkem je pro tuto věkovou skupinu kolo. Je zde ovšem opět potřeba podotknout, že v této skupině na otázku č. 14 odpovídalo pouze 6 respondentů. 27

Graf 20: Struktura odpovědí na otázku č. 14 podle pohlaví respondentů ženy muži autem městskou hromadnou dopravou na kole pěšky 0% 20% 40% 60% 80% 100% Graf 21: Struktura odpovědí na otázku č. 14 podle věku respondentů 65 a více let 50-64 let 30-49 let autem městskou hromadnou dopravou na kole pěšky 15-29 let 0% 20% 40% 60% 80% 100% 28

Otázka 15: Které dopravní problémy jsou podle Vás nejvážnější? (zatrhněte maximálně 3 možnosti) Zatížení města tranzitní dopravou / absence obchvatu města Nedostatek parkovacích míst v centru města Problémy s parkováním na sídlišti či absence záchytných parkovišť na okraji města Nevyhovující stav / špatná kvalita vozovek Bezpečnost silničního provozu, chování řidičů Špatné dopravní značení Nevyhovující podmínky pro cyklodopravu, málo cyklostezek Nevyhovující MHD, nedostatečné propojení s okolními obcemi Jiný, prosím, uveďte Na otázku č. 15 odpovědělo celkem 268 respondentů. Z nich 249, tedy 93 %, jako jednu z možností zaškrtlo možnost zatížení města tranzitní dopravou / absence ochvatu města. Z tohoto údaje je patrné, jak výrazně pociťují občané města aktuální stav tranzitní dopravy ve městě jako problém. Druhým nejčastěji zmiňovaným problémem byla bezpečnost silničního provozu a chování řidičů (13 % zaškrtnutých odpovědí). Lze se domnívat, že tento problém je přímo spojen a do značné míry úměrný problému s vysokým tranzitem přes město, díky kterému je doprava velmi hustá, a vzniká tak více potenciálně nebezpečných situací. 29

Graf 22: Struktura odpovědí respondentů na otázku č. 15 5% 5% zatížení města tranzitní dopravou/absence obchvatu města nedostatek parkovacích míst v centru města 2% 11% 35% problémy s parkováním na sídlišti či absence záchytných parkovišť na okraji města nevyhovující stav/špatná kvalita vozovek bezpečnost silničního provozu, chování řidičů 13% špatné dopravní značení nevyhovující podmínky pro cyklodopravu, málo cyklostezek 11% 6% 12% nevyhovující MHD, nedostatečné propojení s okolními obcemi Jiný, prosím, uveďte: Třetím nejzávažnějším dopravním problémem z pohledu respondentů je nedostatek parkovacích míst v centru města 12 % zaškrtnutých odpovědí. V kategorii jiné byly nejčastěji zmiňovány následující problémy Nevhodná dopravní infrastruktura zejména křižovatky, málo kapacitní tahy, problémy se semafory (seřízení) Bezohledné chování cyklistů - zejména jízda po chodnících Nedostatečné množství parkovacích ploch ve městě zdarma MHD spoje, víkendové spoje, cena lístku 30

Otázka 16: Je podle Vás město dostatečně pokryto zdravotnickými službami? Ano, je dostatečně pokryto Spíše ano Spíše ne Ne, není dostatečně pokryto Nevím, nedokážu posoudit Na otázku dostatečnosti pokrytí města zdravotnickými službami odpovědělo 274 respondentů. Z nich 93 % odpovědělo na tuto otázku jednou z možných kladných odpovědí 43 % jednoznačně ano, 50 % spíše ano. Záporných odpovědí byly pouze 3 % (celkem 10 respondentů), 4 % respondentů se k otázce nedokázaly vyjádřit. 80 % negativních odpovědí pocházelo z věkové skupiny 30-49 let. Graf 23: Struktura odpovědí respondentů na otázku č. 16 2% 1% 4% ano, je dostatečně pokryto spíše ano 43% spíše ne 50% ne, není dostatečně pokryto nevím, nedokážu posoudit Otázka 16.1: V případě nedostatečného pokrytí zdravotnických služeb, ve které oblasti zdravotnictví shledáváte nedostatky? Z respondentů, kteří se vyjádřili negativně, jich 8 uvedlo, ve které oblasti zdravotnictví shledávají nedostatky. Z těchto 8 odpovědí se 3 týkaly oddělení revmatologie s poukazem na dlouhé čekací lhůty při objednání, 2 se týkaly pohotovosti a 2 zubní pohotovosti. 31

Otázka 17: Jak jste celkově spokojen(a) s kvalitou zdravotnických služeb ve městě? Velmi spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Nespokojen(a) Nevím, nedokážu posoudit K otázce č. 17 se vyjádřilo celkem 273 respondentů. V porovnání s dostupností služeb již podíl velmi spokojených a spíše spokojených respondentů poklesl, ale pořád se jedná o téměř tři čtvrtiny respondentů vyjadřujících kladný názor na kvalitu zdravotnické péče. Graf 24: Odpovědi respondentů na otázku č. 17 6% 5% velmi spokojen(a) 10% spíše spokojen(a) 16% spíše nespokojen(a) velmi nespokojen(a) 63% nevím, nedokážu posoudit Při pohledu na strukturu odpovědí z hlediska pohlaví nejsou mezi muži a ženami výrazné rozdíly. Jinak je tomu při srovnání odpovědí podle věkových skupin respondentů. Zde se ukazuje, že míra spokojenosti je přímo úměrná věku. Nejspokojenější jsou lidé ve věkové skupině 65 let a více, naopak nejméně spokojeni jsou mladí lidé ve věku 15-29 let. Graf č. 24 dokumentuje strukturu odpovědí respondentů podle věku. 32

Graf 25: Struktura odpovědí na otázku č. 17 podle věku respondentů 65 a více let velmi spokojen(a) 50-64 let spíše spokojen(a) spíše nespokojen(a) 30-49 let velmi nespokojen(a) 15-29 let nevím, nedokážu posoudit 0% 20% 40% 60% 80% 100% Z hlediska socio-ekonomického statusu jsou nejvíce nespokojeni studenti a nezaměstnaní lidé, naopak nejvíce spokojeni jsou důchodci a lidé v domácnosti, případně na rodičovské či mateřské dovolené. Z výše uvedených odpovědí respondentů lze usuzovat, že lidé, kteří lékařskou péči pravděpodobně využívají nejvíce, hodnotí její kvalitu také nejkladněji (lidé staršího věku, rodiče s dětmi), naopak lidé, u kterých lze očekávat menší zkušenost se službami zdravotní péče (studenti, mladí lidé), jsou nejkritičtější. 33

Otázka 18: Jste uživatelem sociálních služeb ve městě Břeclavi? Ano, prosím uveďte, jakou sociální službu využíváte Ne Otázka 18.1: Pokud jste na předchozí otázku odpověděl(a) ano, uveďte prosím, jak jste spokojen(a) s kvalitou poskytovaných služeb Velmi spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Nespokojen(a) Nevím, nedokážu posoudit Z 265 respondentů, kteří uvedli odpověď na tuto otázku, jich 246 odpovědělo záporně a pouze 19 kladně. Bohužel, u této otázky došlo u mnoha respondentů (zejména z nejmladší věkové skupiny) k nepochopení otázky a sociální služby zaměnili za pojem sociální sítě. Jako typ služby tak 7 respondentů uvedlo Facebook a 1 respondent internet. Dále jeden z respondentů uvedl jako sociální služby vývoz odpadků, další respondent pak rodičovskou dovolenou. Tyto odpovědi je také nutné z výčtu vyloučit. V konečném důsledku tak platně vyplněné kladné odpovědi na otázku 18 byly pouze 4, zbývajících 5 respondentů neuvedlo, o jaký typ služby se jedná. Tab. 6: Platné kladné odpovědi na otázku č. 18 a její podotázky azylový dům, denní centrum Charita, senior point velmi spokojen(a) spíše spokojen(a) Charita 1 péče o seniory 1 Remedia 1 1 spíše nespokojen(a) Nespokojen(a) nevím,nedokážu posoudit Z těchto důvodů nelze otázku 18 a její podotázky relevantně interpretovat. 34

Otázka 19: Chybí Vám ve městě Břeclavi nějaká sociální služba? Ano Ne Pokud ano, prosím, uveďte, jaké sociální služba Vám chybí K otázce č. 19 se vyjádřilo celkem 245 respondentů. Nižší celkový počet odpovědí s největší pravděpodobností souvisí s neexistencí varianty odpovědi nevím, nedokážu posoudit. Z uvedených odpovědí respondentů bylo 228 odpovědí záporných a 17 odpovědí kladných. Z těchto 17 odpovědí pak 13 bylo dále specifikováno. Graf 26: Struktura odpovědí respondentů na otázku č. 19 7% ne ano 93% Nejčastěji uváděným typem sociálního zařízení, který respondentům v Břeclavi chybí, bylo sociální bydlení. Dále se opakoval požadavek na nízkoprahové zařízení určené zejména pro mládež. 35

Otázka 20: Cítíte se ve městě Břeclavi bezpečně? Ano Spíše ano Spíše ne Ne Z celkového počtu 274 odpovědí respondentů na otázku pocitu bezpečnosti ve městě jich 41 % odpovědělo kladně a 59 % záporně (viz graf 26). Rozdíl mezi muži a ženami nebyl příliš velký. Potvrdilo se zde očekávání, že mírně vyšší podíl kladných odpovědí byl zaznamenán u mužů. Graf 27: Struktura odpovědí respondentů na otázku č. 20 21% 9% ano 32% spíše ano spíše ne ne 38% Velké rozdíly pak byly zaznamenány mezi odpověďmi v jednotlivých věkových skupinách. Největší pocit bezpečí deklarovala skupina respondentů ve věku 65 let a více a se snižujícím se věkem dochází ke snižování pocitu bezpečí ve městě. Méně než třetina respondentů ve věku 15 až 29 let se cítí ve městě bezpečně. U této věkové kategorie může být menší pocit bezpečí způsoben častějším pobytem na veřejných prostranstvích v pozdních večerních a nočních hodinách, kdy starší obyvatelé jsou již doma a veřejný prostor tak již není pod dohledem. Rozdíly ve struktuře odpovědí respondentů v jednotlivých věkových skupinách jsou znázorněny v grafu 27. 36

Graf 28: Struktura odpovědí respondentů na otázku č. 20 podle věku 65 a více let 50-64 let ano spíše ano 30-49 let spíše ne ne 15-29 let 0% 20% 40% 60% 80% 100% Otázka 20.1: V případě, že se necítíte bezpečně, jaké jsou hlavní důvody? (zatrhněte maximálně 3 odpovědi) Špatné pouliční osvětlení Nedostatečná činnost městské policie Zvýšená kriminalita Obavy o majetek Častý výskyt problémových osob Vandalismus ve městě Trestná činnost či nevhodné chování mladistvých Gamblerství, provozování hazardních her Jiné Snížený pocit bezpečí ve městě podle odpovědí respondentů nejčastěji souvisí s výskytem problémových osob (27 % odpovědí). 14 % odpovědí se týkalo trestné činnosti či nevhodného chování mladistvých. Shodný podíl odpovědí (13 %) pak byl zaznamenán u zvýšené kriminality a vandalismu ve městě. Struktura odpovědí se v závislosti na pohlaví respondentů téměř nelišila. U věkové skupiny 65 let a více byl vyšší podíl odpovědí souvisejících se špatným pouličním osvětlením a nedostatečnou činností městské policie. Struktura odpovědí podle věku je uvedena v grafu 29. V odpovědích z kategorie jiné byla nejčastěji (více než 50 %) skloňována romská komunita a s ní související sociálně patologické jevy. 37

Graf 29: Struktura odpovědí respondentů na podotázku č. 20.1 3% špatné pouliční osvětlení 9% 5% 10% nedostatečná činnost městské policie zvýšená kriminalita 14% 13% obavy o majetek častý výskyt problémových osob 13% 27% 6% vandalismus ve městě trestná činnost či nevhodné chování mladistvých gamblerství, provozování hazardních her Jiný Graf 30: Struktura odpovědí respondentů na podotázku č. 20.1 podle věku špatné pouliční osvětlení 65 a více let 50-64 let nedostatečná činnost městské policie zvýšená kriminalita obavy o majetek častý výskyt problémových osob 30-49 let vandalismus ve městě trestná činnost či nevhodné chování mladistvých 15-29 let gamblerství, provozování hazardních her Jiný 0% 20% 40% 60% 80% 100% 38

Otázka 21: Jste spokojen(a) s mateřskými školami ve městě Břeclavi? (prosím, odpovídejte vyznačením pouze jedné odpovědi v každém řádku a to pouze v případě, že máte s mateřskými školami ve městě bezprostřední zkušenost, tj. dítě či příbuzný toto zařízení navštěvuje) Tab. 7: Odpovědi respondentů na otázku č. 21 Spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Nespokojen(a) Kvalita vzdělávání 34 51 5 2 92 Přístup personálu 37 43 8 3 91 Prostory a vybavení 36 50 5 1 92 Jazyková výuka 14 34 15 6 69 Přilehlé zahrady, hřiště 30 50 13 2 95 Celkem U této otázky (a také následujících dvou) opět došlo k situaci, kdy se respondenti špatně zorientovali v metodice vyplňování a často zaškrtávali odpověď nedokážu posoudit u všech sledovaných kategorií, místo aby nechali celou otázku bez odpovědi. Proto při vyhodnocení otázky odfiltrujeme odpovědi z kategorie nedokážu posoudit a budeme se zabývat pouze množinou odpovědí spokojen(a), spíše spokojen(a), spíše nespokojen(a) a nespokojen(a). Z toho důvodu se u jednotlivých sledovaných kategorií liší počet respondentů, kteří se k ní vyjádřili. Graf 31: Odpovědi respondentů na otázku č. 21 Přilehlé zahrady, hřiště, atd. Jazyková výuka Prostory a vybavení Přístup personálu Velmi spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Velmi nespokojen(a) Kvalita vzdělávání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Jak je patrné z grafu 31, se službami mateřských škol ve městě Břeclavi panuje u respondentů převládající spokojenost. Ze sledovaných služeb nejhůře dopadla jazyková výuka, kde zhruba třetina respondentů vyjádřila nespokojenost s poskytovanými službami. Technické zázemí škol a kvalita poskytovaného vzdělání jsou hodnoceny velmi kladně. 39

Otázka 22: Jste spokojen(a) se základními školami ve městě Břeclavi? (prosím, odpovídejte vyznačením pouze jedné odpovědi v každém řádku a to pouze v případě, že máte se základními školami ve městě bezprostřední zkušenost, tj. dítě či příbuzný toto zařízení navštěvuje) Tab. 8: Odpovědi respondentů na otázku č. 22 Spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Nespokojen(a) Celkem Kvalita vzdělávání 45 6 80 2 133 Přístup personálu 44 16 76 4 140 Prostory a vybavení 43 12 73 2 130 Jazyková výuka 50 20 60 7 137 Vybavení pro sportovní aktivity 48 9 64 3 124 Podobně jako u otázky č. 21 byly hodnoceny pouze odpovědi respondentů, kteří uvedli některou z konkrétních odpovědí svědčících o jejich znalosti situace. Odpovědi nedokážu posoudit tak nejsou do interpretace výsledků zahrnuty. Ve srovnání s otázkou č. 21 týkající se mateřských škol, lze vidět, že více respondentů má vlastní bezprostřední zkušenost se základními školami (viz celkem v tabulce 8). Graf 32: Odpovědi respondentů na otázku č. 22 Vybavení pro sportovní aktivity Jazyková výuka Prostory a vybavení Velmi spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Přístup personálu Velmi nespokojen(a) Kvalita vzdělávání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Z odpovědí respondentů je patrné, že spokojenost s kvalitou základních škol v Břeclavi je oproti mateřským školám výrazně nižší. S kvalitou vzdělání je spokojena méně než třetina respondentů. 40

Otázka 23: Jste spokojen(a) se středními školami ve městě Břeclavi? (prosím, odpovídejte vyznačením pouze jedné odpovědi v každém řádku a to pouze v případě, že máte se středními školami ve městě bezprostřední zkušenost, tj. dítě či příbuzný toto zařízení navštěvuje) Tab. 9: Odpovědi respondentů na otázku č. 23 Spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Nespokojen(a) Celkem Kvalita vzdělávání 26 62 12 3 103 Přístup personálu 20 60 20 2 102 Prostory a vybavení 23 58 16 5 102 Jazyková výuka 30 51 16 5 102 Vybavení pro sportovní aktivity 21 42 29 6 98 Nabídka a kapacita oborů 17 45 27 11 100 K situaci ve středním školství se vyjádřilo 98-103 respondentů. Metodika vyhodnocení je shodná s předešlými dvěma otázkami. Z hodnocených kategorií nejlépe dopadla kvalita vzdělávání, se kterou je spokojeno zhruba 85 % respondentů. Kolem 80 % reakcí na jazykovou výuku, prostory a vybavení a přístup personálu bylo kladných velmi či spíše spokojen. Nejhůře z hlediska spokojenosti respondentů skončily kategorie vybavení pro sportovní aktivity a nabídka a kapacita oborů. S těmito kategoriemi byly spokojeny méně než dvě třetiny respondentů. Graf 33: Odpovědi respondentů na otázku č. 23 Nabídka a kapacita oborů Vybavení pro sportovní aktivity Jazyková výuka Prostory a vybavení Přístup personálu Velmi spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Velmi nespokojen(a) Kvalita vzdělávání 0% 20% 40% 60% 80% 100% 41

Otázka 24: Vyhovuje Vám nabídka sportovišť ve městě a je podle Vás dostatečná nabídka pro trávení volného času? Ano, je dostatečná Spíše ano Spíše ne Ne, není dostatečná Nevím, nedokážu posoudit Celkový počet respondentů, kteří uvedli odpověď na otázku č. 24 je 269. Z nich 17 % považuje nabídku sportovišť za dostatečnou a 47 % za spíše dostatečnou. Za spíše nedostatečnou a nedostatečnou považuje nabídku sportovišť ve městě celkem 29 % respondentů. Z výsledků kategorizovaných dle pohlaví je patrné, že méně spokojeny jsou s nabídkou ženy než muži. Nejvíce spokojeni s nabídkou sportovišť ve městě jsou důchodci (80 % odpovědí ano a spíše ano), naopak nejméně jsou spokojeni lidé nezaměstnaní (57 %). Lze předpokládat, že skupina důchodců nevyužívá sportoviště ve městě se stejnou intenzitou jako jiné skupiny a nabídku proto vyhodnocují častěji jako dostatečnou, protože pro jejich potřeby taková skutečně je. Graf 34: Struktura odpovědí respondentů na otázku č. 24 13% 7% 17% ano, je dostatečná spíše ano spíše ne 16% ne, je nedostatečná 47% nevím, nedokážu posoudit 42

Graf 35: Struktura odpovědí na otázku č. 24 podle pohlaví ženy muži ano, je dostatečná spíše ano spíše ne ne, je nedostatečná nevím, nedokážu posoudit 0% 20% 40% 60% 80% 100% Graf 36: Struktura odpovědí na otázku č. 24 podle věku 65 a více let ano, je dostatečná 50-64 let spíše ano spíše ne 30-49 let ne, je nedostatečná 15-29 let nevím, nedokážu posoudit 0% 20% 40% 60% 80% 100% 43