Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Praktické cvičení z biologie C14 KAPRAĎOROSTY - PŘESLIČKY Zhotovila: Mgr. Kateřina Žáková G a SOŠPg Čáslav
PRACOVNÍ LIST K PRAKTICKÉMU CVIČENÍ Z BIOLOGIE C14 A. Metodický pokyn TÉMA: Kapraďorosty - přesličky Předmět Třída Časová náročnost Forma Organizace Cíl Pomůcky a materiál Poznámky cvičení z biologie, seminář z biologie 1. 4. ročník SŠ 45 min praktické cvičení samostatná práce nebo práce ve dvojicích prohlédnout si charakteristické části výtrusných rostlin kapraďorostů - přesliček mikroskop, pomůcky k mikroskopování, přeslička rolní, bezbarvý lak na nehty, průhledná izolepa řešení opakovacích úloh je v kapitole teoretický úvod B. Teoretický úvod Přesličky patří mezi vytrvalé cévnaté rostliny. Recentní druhy jsou byliny, vzácně liány. Vyznačují se plazivými oddenky a dutými, podélně rýhovanými, přeslenitě větvenými stonky. Pokožka přesliček je silně prostoupena oxidem křemičitým. Některé přesličky vytvářejí v jednom vegetačním období lodyhy dvojího druhu: jarní - nezelené s výtrusnicovým klasem a letní - zelené asimilující. Výtrusnicový klas se skládá z přeslenitě uspořádaných sporofylů, které na spodní straně nesou výtrusnice. Prokly jsou lupenité, autotrofní a jednopohlavné - nesou buď pelatky, nebo zárodečníky. K oplození dochází ve vodním prostředí mnohobičíkaté spermatozoidy se pohybují k vaječné buňce. Mezi nejvýznamnější zástupce patří přeslička rolní, která vytváří lodyhy dvojího druhu. Jarní lodyha po dozrání výtrusů odumírá, letní lodyha shromažďuje v oddenku zásobní látky pro jarní lodyhy příštího roku. Dalším významným zástupcem je přeslička lesní. U přesličky lesní vyrůstají na jaře nezelené lodyhy s výtrusnicovými klasy, které po uvolnění výtrusů opadnou, a poté se lodyha zazelená a rozvětví.
Obr. č. 1: Přeslička rolní letní lodyha Obr. č. 2: Přeslička rolní jarní lodyha Obr. č. 2: Přeslička rolní jarní a letní lodyha
Obr. č. 4: Přeslička lesní Obr. č. 5: Přeslička lesní
Na povrchu letní lodyhy přesličky rolní jsou žebra a mezi nimi rýhy. V hranách žeber je mírně vyvinut sklerenchym. Primární kůra je tvořena palisádovým chlorenchymem a střední vrstvy primární kůry obsahují parenchym bez chloroplastů a velké interceluláry. Střední válec je ohraničen buňkami endodermis. Vodivá pletiva tvoří jednoduché bočné svazky cévní mají dřevní části orientované odstředivě a lýkové dostředivě. Středem lodyhy probíhá velká centrální dutina. Na otiskovém preparátu pokožky letní lodyhy přesličky rolní jsou vnější stěny epidermálních buněk, včetně svěracích buněk průduchů, inkrustovány oxidem křemičitým. V místech kumulace oxidu křemičitého se v pokožce vytvářejí hrbolky. Výtrusy přesličky rolní jsou kulovité a vyznačují se 4 pentlicovitými útvary - hapterami, které se vlivem změn vlhkosti pohybují a splétají, což umožňuje rozšiřování výtrusů ve shlucích. Za sucha jsou haptery rozvinuté, za vlhka svinuté. C. Praktické cvičení z biologie č. 10 návrh protokolu
Praktické cvičení z biologie č. 10 Jméno a příjmení: Škola: Třída: Skupina: Protokol č.: Datum: Téma: Kapraďorosty - přesličky Úkoly: 1. Zhotovte příčný řez letní lodyhou přesličky rolní. 2. Zhotovte otiskový preparát pokožky letní lodyhy přesličky rolní. 3. Zhotovte preparát výtrusů přesličky rolní. Pomůcky: Postup práce: Vypracování: Celkové zvětšení: Závěr:
D. Opakování 1. Popiš stonky přesliček. 2. Čím je prostoupena pokožka přesliček? 3. Rozliš jarní a letní lodyhu přesliček. 4. Charakterizuj prokly přesliček. 5. Jmenuj nejznámější zástupce přesliček. 6. Čím se liší lodyhy našich nejznámějších přesliček? 7. Popiš vnitřní stavbu letní lodyhy přesličky rolní. 8. Jak jsou orientovány lýkové a dřevní části bočných svazků cévních ve stonku přesličky rolní oproti nahosemenným a krytosemenným rostlinám? 9. Co jsou to haptery? 10. Jakou funkci mají haptery?
E. Použitá literatura 1. Hančová, H.; Vlková, M.: Biologie I. v kostce. Praha, Fragment 2007. 2. Jurčák, J.: Komentovaný atlas anatomie vyšších rostlin. Třebíč, Nakladatelství Radek Veselý 2007. 3. Kincl, L.; Kincl, M.; Jakrlová, J.: Biologie rostlin. Praha, Fortuna 1993. 4. Rosypal, S. a kol.: Nový přehled biologie. Praha, Scientia 2003. 5. Kubát, K. a kol.: Botanika. Praha, Scientia 1998. F. Obrázky a mikrofotografie Obrázek č. 1 5 - autorka Kateřina Žáková, zakova@gymcaslav.cz