Strana: 1/10 Zpracoval: Ing. Milan Válek S 21 400 Provozní oblasti Schválil: 10. 1. 2006 Ing. Milan Hampl ředitel PREdistribuce, a. s. Vydal: 18. 1. 2006 Rozhodnutím č. 4/2006 Ing. Milan Válek vedoucí oddělení S 21 400 Provozní oblasti Garant: Ing. Milan Válek S 21 400 Provozní oblasti Prokazatelnost seznámení: ano Oblast: K Koncepce sítí, P Provoz sítě Utajení: VEŘEJNÝ DOKUMENT A.1 Účel a cíl podnikové normy A. ÚVODNÍ A OBECNÁ USTANOVENÍ Stanovit zásady při projektování a realizaci vestavěných distribučních trafostanic v sítích VN PREdistribuce, a. s. (dále jen PREdi) a v částech PREdi u trafostanic společných a velkoodběratelských. A.2 Související předpisy a řídicí dokumenty Označení ČSN 33 2000-5-52 ČSN 33 3225 ČSN 33 3240 ČSN 33 3201 ČSN 73 0802 PN KT 201 PN KT 202 PN Sx xxx A.3 Klíčová slova A.4 Obsah Název předpisu Výběr a stavba elektrických zařízení Uzemnění v elektrických stanicích Stanoviště výkonových transformátorů Elektrické instalace nad AC 1 kv Požární bezpečnost stanic Řešení definitivních stanic připojovaných v sítích 22 kv Opatření pro zodolnění sítí PREdi v zátopovém území Soubor PN tvořící Katalog prvků transformační stanice, trafo, TS, vestavěná, řešení, projekt 1 PROSTORY PRO TS... 3 1.1 OBECNÉ ZÁSADY... 3 1.2 DOPRAVNÍ ŠACHTA... 3 1.3 VÝŠKA TS A KABELOVÉ KANÁLY... 3 2 PARAMETRY SÍTĚ VN A ZAŘÍZENÍ... 3 3 ROZVOD VN... 3 4 INSTALACE ROZVÁDĚČE VN S PLYNEM SF 6... 4 4.1 POSOUZENÍ OBJEMU MÍSTNOSTI TRAFOSTANICE... 4 4.2 ODVOD PŘETLAKU DO KABELOVÉHO PROSTORU... 4 4.3 ODVOD PŘETLAKU MIMO KABELOVÝ PROSTOR... 4 4.4 INSTALACE ROZVÁDĚČE V ROZPÍNACÍCH STANICÍCH... 5 5 ROZVOD NN... 5 6 TRANSFORMÁTOR... 5 7 PROPOJENÍ VN... 5 8 PROPOJENÍ NN... 5 9 UZEMNĚNÍ... 6 10 ELEKTROINSTALACE... 6 11 STAVEBNÍ ČÁST TS... 6
Strana: 2/10 12 POŽÁRNÍ OCHRANA... 7 13 EKOLOGIE... 8 PŘÍLOHA Č. 1 DIAGRAM Č. 1... 9 PŘÍLOHA Č. 2 DIAGRAM Č. 2... 10 A.6 Prokazatelnost seznámení Rozsah: Forma: Firmy začleněné v Rejstříku zhotovitelů PREdi pro stavebně-montážní a projekční práce se zařazením Zhotovitel nebo Projektant. Umístěním PN na webové stránky PREdi a zasláním informačního e-mailu.
Strana: 3/10 B. ZNĚNÍ PODNIKOVÉ NORMY 1 Prostory pro TS 1.1 Obecné zásady (1) Prostory musí být suché, bezprašné, bez jakýchkoli jiných zařízení a potrubí, které neslouží provozu rozvodného zařízení. Vestavěné TS se umísťují zpravidla do suterénních místností situovaných při uliční frontě, eventuelně v přízemí, přístupných přímo z komunikace. Pokud je prostor výjimečně ve vnitrobloku, je nutné přihlédnout k dopravě zařízení a možnosti zatáhnout kabelové přívody. (2) Při výběru prostor je nutné též přihlédnout k možnosti větrání TS a zabezpečení nepřetržitého přístupu zaměstnanců PREdi. (3) Pro umísťování TS v záplavovém území se postupuje dle PN KT 202, tj., že trafostanice se musí zásadně umísťovat do 1. nadzemního podlaží či v úrovni terénu, aby z nich voda odtekla stejně rychle jako ze zaplaveného území bez nutnosti čerpání vody. 1.2 Dopravní šachta (1) Velikost dopravní šachty je určena rozměry největšího dopravovaného zařízenítransformátoru. Světlost šachty vychází min 1800 x 1100 mm, jsou-li kabely zataženy samostatnými vstupy. Pokud jsou kabely zatahovány šachtou, musí se její délka zvětšit na každou stranu o 250 mm. (2) Pro dopravu zařízení ze šachty do prostoru TS je nutné dodržet světlou výšku od podlahy k překladu min.1800 mm. 1.3 Výška TS a kabelové kanály (1) Světlá výška místnosti, pokud nelze vzhledem k dané prostoře volit vyšší, je min. 2100 mm všeobecná podchodná výška. (2) Kabelové kanály, vzhledem k dovoleným poloměrům ohybu kabelů zatahovaných do TS, musí být provedeny minimálně o hloubce 600 mm (výjimečně lze akceptovat 500 mm). Přičemž musí být zachován minimální objem kabelového prostoru, který činí pro zkratový výkon 12,5 ka 0,5 m 3 (pro 16 ka 0,6 m 3 ). Odvedení přetlaku přímo z kabelového prostoru trafostanice do venkovního prostoru nebo vedlejšího prostoru musí být zajištěno otvorem s chladící absorpční mřížkou o ploše min. 0,3 m 2. (3) Pro kabelové prostory s větším objemem kabelového prostoru, lze určit přetlak v tomto kabelovém prostoru dle Přílohy č. 1. V případě, že není použita chladící mřížka u kompaktního rozváděče, je nutno odečtené přetlaky z diagramu zdvojnásobit. (4) Pokud jsou kabelové kanály přikryté plechy, musí být z bezpečnostních důvodů zajištěno jejich pevné připevnění. Při případné havárii rozváděče může totiž v kabelovém prostoru vzniknout přetlak až o velikosti 20 kpa. 2 Parametry sítě VN a zařízení Parametry jsou dány PN KT 201 Řešení definitivních stanic připojovaných v sítích 22kV. 3 Rozvod VN (1) V TS nově budovaných nebo v rekonstruovaných TS se zásadně používají prvky VN, jejichž sortiment je dán Katalogem prvků.
Strana: 4/10 (2) V TS nově budovaných nebo rekonstruovaných se přednostně používají kompaktní skříňové rozváděče. Pokud při rekonstrukci stávající stanice nelze zmenšením prostoru získat výhodu (např. ve snížení nájemného) zmenšení prostoru pro TS je nereálné ze stavebních důvodů (dispozice) a instalací kompaktního rozváděče by vznikl jen volný, ale jinak nevyužitelný prostor, je třeba zvažovat i jiná řešení. (3) Výběr konkrétního typu je dán půdorysnou dispozicí TS tak, aby se nekřížily kabely. (4) Nové rozváděče VN kompaktního provedení je třeba umisťovat dle montážních pokynů výrobce (např.: Moeller GA ne pravou stranou na doraz ke zdi apod.). (5) Ve stávajících TS v případech specifikovaných v kapitole 4(2) lze po dohodě s útvarem Provozní oblasti zachovat kobkový rozvod a TS pouze přezbrojit novou technologií. 4 Instalace rozváděče VN s plynem SF 6 Rozváděče je nutno vždy připevnit k základovému rámu rozměry rámu a způsob upevnění je dán výrobcem rozváděče viz Katalog prvků. Kabely v přívodních a vývodových polí je nutno upevnit kabelovými příchytkami. Instalaci rozváděče může provádět pouze firma zařazená v Rejstříku zhotovitelů PREdi pro stavebně-montážní a projekční práce s činností TS Kompakt. 4.1 Posouzení objemu místnosti trafostanice Pokud čistý objem místnosti trafostanice je menší než 20 m 3 (čistý objem = objem místnosti zmenšený o objemy instalovaných zařízení jako např. rozváděče, transformátory apod.), pak musí být provedeno posouzení na statiku stěn. V případě, že pro odvod přetlaku je využíván i kabelový prostor, je možno objem kabelového prostoru přičíst k čistému objemu místnosti. V Příloze č. 2 lze odečíst přetlaky, které v prostoru trafostanice mohou vzniknou v závislosti na čistém objemu místnosti a velikosti otvoru, který odvádí přetlak mimo prostor trafostanice. V případě, že není použita chladící mřížka u kompaktního rozváděče je nutno odečtené přetlaky z diagramu zdvojnásobit. 4.2 Odvod přetlaku do kabelového prostoru Předpokládá se kabelový prostor pod celou plochou rozváděče. Rozváděče, které nemají zadní zákrytovou desku, musí být přistaveny těsně ke stěně. Tolerance vychází ze stavební tolerance, tzn. 1 cm. Tato stěna musí být odolná vůči dynamickému nárazu. Pokud je odstup rozváděče od stěny větší než 1 cm nebo stěna za rozváděčem není dostatečně odolná, musí být rozváděč doplněn o zadní zákrytovou desku. 4.3 Odvod přetlaku mimo kabelový prostor (1) Tento případ může nastat při požadavku na požární oddělení kabelového prostoru a prostoru trafostanice. (2) Přetlak plynu je možno odvést přes chladící mřížku o velikosti 0,3 m 2, která je speciálně pro tyto případy součástí zadní zákrytové desky rozváděče buď přímo do vedlejšího prostoru za rozváděč nebo do prostoru trafostanice. V prvním případě je nutno rozváděč přistavět těsně ke stěně, ve druhém případě musí být minimální vzdálenost rozváděče od stěny 150 mm a odolnost stěny vůči dynamickému nárazu plynu SF 6 stanovenou výrobcem rozváděče. (3) Rozváděč musí být také přizpůsoben pro odvod přetlaku při poruše na koncovce, např. pomocí přetlakové klapky (Areva) nebo 300 mm vysokého absorpčního kanálu pod rozváděčem, a 100 mm hlubokého absorpčního kanálu za rozváděčem pro redukci směrem nahoru (Siemens) řešení rozváděče pro tyto případy je nutno konzultovat s výrobcem. Odvedení přetlaku z trafostanice musí být zajištěno otvorem o velikosti min. 0,3 m 2.
Strana: 5/10 4.4 Instalace rozváděče v rozpínacích stanicích Technické požadavky na instalaci rozváděčů jsou platné i pro instalaci rozváděčů VN s plynem SF 6 určené do rozpínacích stanic. 5 Rozvod NN (1) Používá se sekundární rozváděč v souladu s Katalogem prvků. V převážné míře typ nástěnný, otevřený, s přívodním jističem se jmenovitým proudem 1000 A a s osmi vývody přes lištové pojistkové odpínače se jmenovitým proudem 400 A (standardní provedení), s pojistkami dle průřezu vývodových kabelů. Rozváděč má 4 varianty přívodu od transformátoru a volí se dle půdorysné dispozice. (2) Pokud to je z technického hlediska možné, volí se vzhledem k vlivům elektromagnetického pole spodní přívod od transformátoru. 6 Transformátor (1) Pokud nejsou zvláštní důvody k použití jiného typu transformátoru, v distribučních TS se zásadně používají hermetizované olejové transformátory s konektorovými koncovkami VN osazené na stanovišti v souladu s ČSN 33 3240. (2) Vlastní stanoviště je podle půdorysné dispozice tvořeno stěnami TS v kombinaci s ezalitovými příčkami v rámu o výšce 2000 mm a přední stranou vstupem do trafokobky, kde jsou tři možnosti: a) Dvoukřídlové zákrytové dveře z pletiva o výšce 1700 mm. b) V případě že by zákrytové dveře při otevření zakryly únikovou cestu, použije se odnímatelná zábrana z pletiva v rámu opět o výšce 1700 mm. c) Pokud prostor před trafokobkou odpovídá ustanovením ČSN a bezpečnostním předpisům, použije se dřevěná laťová zábrana osazená ve výšce 600 a 1200 mm. 7 Propojení VN (1) Propojovací vedení mezi rozváděči VN a transformátorem se zásadně provádí jednožilovými měděnými kabely o průřezu 35/16 mm 2, které se v celé délce upevňují v dřevěných špalících jak v kabelovém kanálu, tak na kabelové lávce. (2) Kabely se na obou stranách u rozváděče VN i transformátoru ukončují konektorovými koncovkami úhlovými, nebo přímými, dle typu rozváděče a směru vývodu, s výjimkou kdy je ponechán kobkový rozváděč v TS. (3) Sortiment koncovek VN je dán Katalogem prvků. 8 Propojení NN (1) Propojení mezi svorkami NN transformátoru a hlavním jističem rozváděče NN se provádí jednožilovými měděnými kabely o průřezu 240mm 2 v sestavě 3x(2x1x240)+240mm 2 pro trafo 630 kva, které se ukončují lisovacími oky nebo ve svorkách typu V. (2) Sestava kabelů pro horní přívod musí být následující: L1 L2 L3 N O O O O O O O L3 L2 L1 (3) Takto provedené propojení minimalizuje vliv elektromagnetického pole na okolí TS.
Strana: 6/10 (4) Propojení pro transformátor o jiném výkonu než 630 kva je třeba zkontrolovat z hlediska zatížitelnosti a zkratové odolnosti kabelů. (5) Kabely se do NN rozváděče zatahují spodem. Výjimečně je možné povolit horní přívod (prostorové důvody). (6) Kabely uložené na kabelové lávce jsou v celé délce upevněny v dřevěných špalících. (7) Uložení kabelů VN i NN musí odpovídat ČSN 33 2000-5-52 (ČSN 34 1050) a předpisům výrobce. 9 Uzemnění (1) Vnitřní uzemnění je provedeno páskem FeZn 30/4 mm a na dvou místech bude ukončeno na zkušební svorce, která je osazena ve výšce cca 500 mm nad podlahou. Uzemnění musí splňovat požadavky normy ČSN 33 3201. (2) Vnější uzemnění je provedeno z téhož materiálu a uloženo v kabelové trase v délce cca 25 m na každou stranu od TS nebo v příslušně prodloužené délce při vývodu kabelů pouze jedním směrem. Pásek je do TS zatažen chráničkou a ukončen na rozpojovací svorce. Po zatažení pásku se vstupy pečlivě utěsní proti vniknutí vody. (3) Protože TS je napájena z městské kabelové sítě VN s vodivými oboustranně uzemněnými plášti a s maximálním proudem zemního spojení do 1500 A, není třeba provádět kontrolu nebezpečného dotykového napětí. (ČSN 33 2000-4-41, čl. 413.1.NB2, resp. PNE 33 0000-1 čl. 3.4.1.2). 10 Elektroinstalace (1) Vlastní elektroinstalace je tvořena světelným, 1-fázovým zásuvkovým obvodem s jištěním 16 A a 3-fázovým zásuvkovým obvodem s jištěním 3 x 20 A, pokud nejsou zásuvky součástí rozvaděče NN. Použitá svítidla jsou umístěna tak, aby se dala vyměňovat bez pomůcek a vypínání TS. Přednostně se používají žárovky, lze i zářivky. Spínač je osazen uvnitř dveří na straně zámku ve výši 1400 mm. (2) Součástí elektroinstalace je i příprava pro osazení indikátorů zkratových proudů. Jedná se o napájení relé a přípravu pro připojení čidel z přívodní kobky VN (trubka KOPEX pro kabely CYLY). Doporučujeme relé osazovat na premixovou desku. (3) Pokud se jedná o TS, která není přístupná přímo z komunikace, je nutné zajistit též osazení vnější indikační skříňky SVI na přístupném místě fasády objektu a její připojení na indikátory zkratových proudů kabelem CYKY 7 x 1,5 mm 2. (4) V distribučních TS bude osvětlení TS připojené z neměřené části z rozváděče NN, u velkoodběratelských TS je vlastní elektroinstalace připojená z části za měřením odběratele. 11 Stavební část TS Pro zpracování stavební části je nutno zabezpečit dodržení základních technických požadavků: (1) Možnost přirozeného, pokud možno příčného větrání daného prostoru, případně nasávání z přilehlých prostor sklepa či přízemí přes požární klapku (umístěnou mimo technologii vzhledem k možnosti provádění její revize). Přívod chladícího vzduchu nesmí být v blízkosti rozváděče 22 kv. (2) Umístění průrazu do šachty v obvodové zdi tak, aby nebyly dotčeny nosné pilíře budovy. Totéž u otvorů pro osazení přívodů 22 kv a 1 kv.
Strana: 7/10 (3) Při hloubení kabelových kanálů uvažovat takové hloubky, aby se tyto kanály nedostaly pod úroveň základů budovy. V případě, že není jiné řešení, samostatně navrhnout postupné podezdívání základů až do nutné úrovně. (4) Při zřizování šachty zajistit zjištění stávajících podzemních vedení včetně vyjádření jejich správců. V případě nutnosti provést v předstihu jejich přeložky. (5) Šachtu zaklopit ocelovým poklopem užívaným v PREdi s výplní dle druhu povrchu chodníku a řádně jej utěsnit. (6) Utěsnit vstupy kabelů 22 kv a 1 kv proti vnikání podzemní vody průchodkami dle Katalogu prvků, které navíc splňují požadavky na plynotěsnost prostupů technologického vedení do staveb nebo jejich částí, umístěné pod úrovní terénu, podle 11, odst. 4 vyhlášky č. 137/98 Sb. a jsou zkoušené na tlak 1 bar. Po vložení kabelů dotěsní průchodky firma provádějící kabelové napojení. (7) Veškeré konstrukce navrhnout tak, aby na povrchu TS nebyly použity hořlavé konstrukce (např. zvukotěsné podhledy). (8) Zajistit předběžný hlukový test a plně respektovat jeho požadavky. (9) Vstupní dveře do TS musí vykazovat požární odolnost dle TZPO. Minimální rozměr dveří 800/1970 mm, otvírání dveří ven ve směru úniku z TS. Dveřní zámek je závorový pro bezpečnostní vložku FAB, bezpečnostní kování z vnější strany-koulí, zevnitř-klikou. (10) Betonové mazaniny podlah se musí opatřit nátěrem proti otěru např. Hydroban apod. (11) Všechny zámečnické výrobky budou natřeny dvojnásobným syntetickým nátěrem. (12) Malby stěn a stropů jsou provedeny ve světlém (bílém) odstínu malířskou směsí Primalex apod. (13) Není-li zajištěn přímý přístup do TS z veřejné komunikace nebo veřejného prostranství (kam je možné vjíždět s měřícím vozem širokým 265 cm a vysokým 270 cm ), je nutno v obvodové zdi zřídit otvor do prostoru trafostanice o minimální velikosti 20 x 20 cm nebo o průměru 20 cm z hladkého, průchozího materiálu, uzamykatelnými dvířky pro zatažení najížděcích a měřících kabelů. (14) V případě, že v jednom prostoru TS je umístěn také rozváděč VN, který je v majetku odběratele, a stavební oddělení části PREdi a odběratele je provedeno pomocí pletiva, musí být použito pletivo s oky o velikosti max. 20 x 20 mm. Pokud je z důvodu dopravní cesty použito demontovatelné pletivo, demontáž musí být proveditelná pouze z části PREdi. 12 Požární ochrana (1) Stavebními úpravami je ve smyslu ČSN 73 0802 nutno zajistit: a) dostatečné dimenze požárních stropů, stěn a požárních uzávěrů (dveře, požární klapky apod.), b) délky a kapacity únikových cest, c) odstupové vzdálenosti. (2) Navrhované řešení musí splňovat požadavky PO v plném rozsahu. TS musí tvořit vždy samostatný požární úsek.
Strana: 8/10 13 Ekologie (1) Pod olejový transformátor je nutno umístit svařovanou vanu z ocelového plechu. Půdorysně musí být větší než rozměry transformátoru a její obsah je navržen tak, aby pojala 100% oleje obsaženého v transformátoru. (2) Větrací otvory je nutno zejména v obytných zónách opatřit tlumiči hluku Greif (viz hlukový test). (3) V rámci technologie je nutno provést protiotřesová opatření (ISTAKO, plostěné pletivo pro připojení transformátoru, kotvení konstrukcí do stěn apod.). V případě provádění nové nosné ocelové podlahy řádně izolovat jednotlivé nosníky proti otřesům v místě jejich uložení. (4) Tam, kde to hlukový test ukládá, provést zvukoizolační mezistrop. (5) Omezení vlivu elektromagnetického pole viz odstavec 5(2) a kapitola 8.
Strana: 9/10 C. PŘÍLOHY Příloha č. 1 Diagram č. 1
Strana: 10/10 Příloha č. 2 Diagram č. 2 KONEC PODNIKOVÉ NORMY