MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Zahradnická fakulta v Lednici Sledování karanténního organismu Dothistroma septosporum na okrasných dřevinách v Arboretu Řícmanice Bakalářská práce Ing. Miloň Dvořák, Ph.D. Vedoucí bakalářské práce Kamila Petrovická Autorka práce Lednice 2012
- 2 -
- 3 -
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Sledování karanténního organismu Dothistroma septosporum na okrasných dřevinách v Arboretu Řícmanice vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla použita v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. V Lednici, dne: 8. května 2012 Podpis:... Kamila Petrovická
Poděkování Velice ráda bych poděkovala především vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Miloni Dvořákovi, Ph.D. za odborné vedení, připomínky, ochotu, cenné rady při terénním šetření a především trpělivost. Dále mé poděkování patří Ing. Dagmar Palovčíkové a Bc. Zuzaně Byrtusové za odborné rady při práci v laboratoři, které mi pomohly k vypracování této bakalářské práce. Velké dík patří také panu doc. Ing. Luboši Úradníčkovi, CSc., za ochotu a mnoho informací týkajících se dřevinné skladby v Arboretu Řícmanice. Děkuji také svým rodičům za finanční a morální podporu při studiu. V neposlední řadě děkuji všem, kteří mi pomáhali a podporovali při studiu, především rodině a přátelům.
OBSAH 1. ÚVOD... - 8-2. CÍL PRÁCE... - 9-3. LITERÁRNÍ PŘEHLED... - 10-3.1 ARBORETUM ŘÍCMANICE... - 10-3.1.1 HISTORIE ARBORETA ŘÍCMANICE... - 10-3.1.2 ADMINISTRATIVNÍ A SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ... - 10-3.1.3 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ... - 11-3.1.4 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY... - 12-3.1.5 DŘEVINNÁ SKLADBA ARBORETA... - 13-3.1.6 SOUČASNOST... - 14-3.2 ČERVENÁ SYPAVKA... - 15-3.2.1 TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ... - 16-3.2.2 HISTORIE ROZŠÍŘENÍ... - 16-3.2.3 ROZŠÍŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE... - 17-3.2.4 VÝZNAM... - 18-3.2.5 HOSTITELSKÉ SPEKTRUM... - 19-3.2.6 SYMPTOMY INFEKCE A DETERMINACE... - 20-3.2.7 FENOLOGIE DOTHISTROMA SEPTOSPORUM... - 22-3.2.8 ZPŮSOBY ŠÍŘENÍ... - 22-3.2.9 DOTHISTROMIN... - 23-3.2.10 OPATŘENÍ A OCHRANA... - 24-3.3 KARANTÉNNÍ ŠKODLIVÉ ORGANIZMY... - 24-3.3.1 ROSTLINOLÉKAŘSKÁ PÉČE V ČR... - 25-3.4 INTERNATIONAL DOTHISTROMA ALLIANCE... - 26-3.5 DALŠÍ NEJČASTĚJŠÍ CHOROBY ASIMILAČNÍHO APARÁTU BOROVIC... - 26-3.5.1 CYCLANEUSMA SPP.... - 27-3.5.2 SPHAEROPSIS SPP.... - 27-3.5.3 LOPHODERMIUM SPP.... - 28-4. MATERIÁL A METODIKA... - 29-4.1 MONITORING... - 29-4.1.1 MONITOROVACÍ ZAŘÍZENÍ... - 31-4.2 LABORATORNÍ PRÁCE... - 32 - - 6 -
4.3 TERÉNNÍ PRŮZKUM ŘÍCMANICE... - 33-4.3.1 METODIKA POČTU ROČNÍKŮ JEHLIC... - 33-4.4 TERÉNNÍ PRŮZKUM ZÁMECKÝ PARK PRŮHONICE... - 35-5. VÝSLEDKY... - 36-5.1 ARBORETUM ŘÍCMANICE... - 36-5.2. ZÁMECKÝ PARK PRŮHONICE... - 45-6. DISKUSE... - 49-6.1 SPORULACE... - 49-6.2 HOSTITELSKÉ SPEKTRUM... - 50-6.3 KOMPOZICE ZÁMECKÉHO PARKU V PRŮHONICÍCH... - 51-7. ZÁVĚR... - 53-8. RESUME - SOUHRN... - 56-9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... - 58-10. SEZNAM OBRÁZKŮ... - 65-11. SEZNAM TABULEK... - 66-12. PŘÍLOHY... - 67 - - 7 -
1. ÚVOD Předložená bakalářská práce řeší problematiku karanténní červené sypavky borovic Dothistroma septosporum na okrasných dřevinách v Arboretu Řícmanice a na modelovém území v Zámeckém parku Průhonice památce UNESCO. Již podle názvu, snadno odhadneme, že se jedná o houbovou chorobu napadající převážně dřeviny rodu Pinus, avšak má mnoho dalších hostitelů z řad jehličnatých dřevin. S každým hostitelem se nepatrně mění i symptomy infekce. Typickým symptomem je rezivění spodní části koruny a červené pruhy na jehlicích, ve kterých nalezneme typické subepidermální plodnice acervuli, v nichž se formují bezbarvé mikroskopické konidie. Ve volné přírodě se patogen šíří do svého okolí rozptylem konidií, převážně pomocí dešťových kapek nebo větru, za určitých vlhkostních podmínek a teploty. Nejčastěji jsou poškozovány dřeviny mladšího věku u kmínku a v nejnižších patrech větvení, protože právě zde, se vytváří vhodné podmínky pro karanténní organismus Dothistroma septosporum, doprovázené vysokou vlhkostí vzduchu. Červená sypavka borovic je v poslední době velmi diskutovaným tématem a představuje rozsáhlý problém pro jehličnaté dřeviny po celém světě. Způsobuje jak ekonomické ztráty, tak i škody způsobené narušením přirozených ekosystémů, a proto je červená sypavka borovic zařazena na Seznam karanténních škodlivých organismů, který upravuje Státní rostlinolékařská správa (SRS). Podle SRS původce červené sypavky podléhá v ČR fytosanitární regulaci, stanovené vyhláškou č. 215/2008 Sb. v souladu s legislativou EU. - 8 -
2. CÍL PRÁCE Hlavním cílem předložené bakalářské práce bylo sledování karanténního organismu Dothistroma septosporum na modelovém území arboreta Řícmanice pomocí lapacího zařízení. Následně vyhodnocení dynamiky výskytu spor v závislosti na klimatických údajích z automatické klimatické stanice umístěné v bezprostřední blízkosti lapacího zařízení v arboretu. Na základě laboratorních a terénních šetření byla provedena determinace a odhad míry napadení houbovým patogenem Dothistroma septosporum a jiných nejčastěji se vyskytujících patogenů asimilačního aparátu jehličnatých dřevin. Výsledky laboratorního sčítání spor a pořízená klimatická data byla interpretována pomocí statistických metod. V literárním přehledu a v práci s textem bylo použito tuzemských i mezinárodních vědeckých periodik a dalších literárních zdrojů včetně internetu. Závěry práce jsou ověřeny na modelovém objektu Zámeckého parku v Průhonicích. - 9 -
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 ARBORETUM ŘÍCMANICE 3.1.1 HISTORIE ARBORETA ŘÍCMANICE Arboretum Řícmanice bylo založeno v roce 1969 na návrh doc. RNDr. Ing. Jindřicha Chmelaře, DrSc., učitele dendrologie na Fakultě lesnické a dřevařské Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (Truhlář, 1997). Původní lesní školka, ve které byl vybudován Památník stromů, byla zrušena a na ploše bylo založeno arboretum. Nově k arboretu byl připojen velký lesní palouk za školkou, tento palouk byl ve třicátých letech při svých okrajích osázen bohatou sbírkou cizokrajných dřevin. Při založení arboreta proběhla rekultivace půdy a celá plocha byla oplocena (Truhlář, 1997). Výsadby můžeme rozdělit do tří skupin podle věku. Do první skupiny patří stromy vysázené v letech 1928 1939, vytvářející důstojný rámec celého objektu, druhou skupinou jsou dřeviny vysázené při založení arboreta a třetí jsou nejmladší výsadby a nálet potomstva již plodících exemplářů (Úradníček et al., 2010). 3.1.2 ADMINISTRATIVNÍ A SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ Oblast: Jižní Morava Kraj: Jihomoravský Okres: Brno venkov Obec: Řícmanice Obec s rozšířenou působností: Šlapanice Vlastník: Mendelova univerzita v Brně Správce: Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Polesí: Bílovice nad Svitavou - 10 -
Obr. 1 Obr. 2 Obr. 1: Obrysová mapa ČR s přibližným vyznačením polohy Arboreta Řícmanice Obr. 2: Mapa ČR s vyznačením polohy Arboreta Řícmanice, lokalizace plochy v rámci města Brna (Zdroj: ZABAGED on geoportal.cuzk.cz ) 3.1.3 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Arboretum Řícmanice se nachází asi 1km severozápadně od obce Řícmanice a tvoří náhorní plošinu orientovanou k severovýchodu. Je nepravidelného podlouhlého tvaru. Jeho delší strana je orientována směrem sever jih, užší konec arboreta směřuje na sever. Rozměrově je asi 400 m dlouhé a 180 m široké, kde šířka středu arboreta měří asi 120 m. Celková výměra arboreta činí cca 4 ha. Průměrná nadmořská výška arboreta odpovídá 340 m n. m., nejnižší bod leží 331 m n. m. a nejvyšší bod 350 m n. m. (Suská, 2006). Arboretum se skládá ze dvou palouků, jejichž okraje jsou lemovány vlastními stromy arboreta s novými jehličnatými či listnatými výsadbami. V horním, jižním palouku je dominanta arboreta památník Stromů, který byl vybudován v roce 1938 na Školním lesním podniku Masarykův les jako součást budovaného Lesnického slavína. Vlevo od něj, v pohledu do arboreta, se nacházejí výsadby cizokrajných druhů dřevin z šedesátých let 20. století doplněny výsadbami provedenými v posledním desetiletí. Naproti, za košatou lípou srdčitou (Tilia cordata) zasazenou profesorem Josefem Opletalem v den svých osmdesátých narozenin, nalezneme chatku. Přibližně - 11 -
70 m vlevo od chaty se nachází studánka. Tato poslední památka na lesní školku spolu se skupinou zeravů západních (Thuja occidentalis) s podrostem tisu obecného (Taxus baccata) vlevo od studny odděluje horní palouk a dolní palouk. Dolní palouk je větší a zabírá spíše severní část arboreta. Jeho okraje byly ve třicátých letech osázeny bohatou sbírkou cizokrajných dřevin, které dnes tvoří nejstarší část arboreta. V severní části palouku je skupina 189 jalovců, které sem byly dosázeny z rušených školních pozemků (Truhlář, 1987). Hlavním posláním arboreta je introdukce a aklimatizace dřevin pro různé experimentální účely, zejména však pro ověřování možnosti použití lesnicky významných druhů ze zahraničí v našich podmínkách. Mimo vědecko-výzkumných aktivit dále slouží jako demonstrační a výukový objekt pro studenty Mendelovy univerzity v Brně (Úradníček et al., 2010). Sbírka je zaměřena především na jehličnany a je od roku 1969 soustavně doplňována o další druhy, dnes již obsahuje více než 100 druhů jehličnanů a asi 50 druhů listnáčů (Úradníček, 1999). Vedle stromů, které byly vysázeny v třicátých a šedesátých letech minulého století, můžeme v celém arboretu nalézt také stromy mladší, buďto přirozeně zmlazené, nebo uměle vysazené v rámci doplňování sortimentu jehličnatých dřevin (Suská, 2006). 3.1.4 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1.4.1 GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ (Demek, 1987) Provincie: Česká vysočina II. Soustava: Česko-moravská II. D Podsoustava: Brněnská vrchovina II D - 3 Celek: Drahanská vrchovina II D 3 A Podcelek: Adamovská vrchovina II D 3 A - l Okrsek: Babí lom - 12 -
3.1.4.2 GEOLOGICKÉ A PEDOLOGICKÉ PODMÍNKY Geologické podloží tvoří sprašová hlína na granodioritu. Půdním typem je luvizem typická oglejená, hluboká až velmi hluboká, hlinitá až jílovitohlinitá, bez skeletu, ve spodinách ulehlá (Truhlář, 1997). 3.1.4.3 KLIMATICKÉ POMĚRY Průměrná roční teplota činí 8,2 C, průměrný roční úhrn srážek 607 mm (Úradníček et al., 2010). Arboretum Řícmanice se nachází v mírně teplé oblasti MT 11 (Quitt, 1971). Charakteristika oblasti MT 11: Tab. 1. - Klimatické údaje mírně teplé oblasti MT 11 Počet letních dnů 40-50 Počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více 140-160 Počet mrazových dnů 110-130 Počet ledových dnů 30-40 Průměrná teplota v lednu -2 až -3 C Průměrná teplota v červenci 17-18 C Průměrná teplota v dubnu 7-8 C Průměrná teplota v říjnu 7-8 C Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více 90 100 Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období 350-400 mm 200-250 mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou 50 60 Počet dnů zamračených 120 150 Počet dnů jasných 40 50 3.1.5 DŘEVINNÁ SKLADBA ARBORETA Dřeviny jsou vysázeny ve skupinkách podle ekologických nároků. Z nejstarších jsou to smrky omorika (Picea omorika), které svými štíhlými korunami tvoří lem severní části arboreta. V rámci dřevinné skladby arboreta tvoří asi 30% zastoupení, avšak z původních 600 kusů se dochovalo více než 100 exemplářů. Borovice vejmutovka (Pinus strobus) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) vystupuje - 13 -
nad hlavní úroveň porostu s průměrnou výškou přes 30 m. Zastoupen je zde i méně častý sbírkový druh jedle ojíněné Lowovy (Abies concolor var. lowiana). V jihovýchodní části arboreta se nacházejí výsadby ze 70. let 20. století např. smrk Engelmannův (Picea engelmannii) a smrk drsný (Picea asperata), jedle subalpínská (Abies lasiocarpa) a jedle nikkoská (A. homolepis), velmi krásná je zde borovice himálajská (Pinus wallichiana), metasekvoje čínská (Metasquoia glyptostroboides) nebo kryptomerie japonská (Cryptomeria japonica). Z mladších výsadeb zde nalezneme teplomilnější jehličnany např. cypřiš velkoplodý (Cupressus macrocarpa), borovici jednolistou (Pinus monophylla) nebo borovici dvoulistou (Pinus edulis) či sekvoj vždyzelenou (Sequoia sempervirens). Poměrně zajímavým kouskem v arboretu je pamodřín líbezný (Pseudolarix amabilis) a elegantní smrk Brewerův (Picea breweriana). Nejzajímavější dřevinou v arboretu je blahočet čilský (Araucaria araucana), který zde roste už více než 25 let bez větších problémů. Také zde nalezneme pravděpodobně největší v České republice, japonský smrk Glehnův (Picea glehni). Dále ze smrků tu je méně častý smrk mexický (P. mexicana) nebo smrk čivavský (P. chihuahuana) (Úradníček et al. 2010). 3.1.6 SOUČASNOST Arboretum není běžně přístupné, je oploceno a nemá stálou službu. Každoročně se zde koná Den otevřených dveří připravovaný ve spolupráci Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně a Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Den otevřených dveří spadá vždy na sobotu v druhé polovině měsíce února (převzato z http://www.slpkrtiny.cz). Při exkurzi si mohou návštěvníci vyslechnout odborný výklad o jedné z největších sbírek jehličnanů v České republice pod vedením pedagogů a doktorandů Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie (Úradníček, ústní sdělení). - 14 -
3.2 ČERVENÁ SYPAVKA BOROVIC Dothistroma septosporum (Dorog.) M. Morelet Dothistroma septosporum neboli červená sypavka borovic je karanténní houbovou chorobou postihující více než 80 druhů jehličnatých dřevin po celém světě. V současné době představuje tato choroba asimilačního aparátu velkou hrozbu pro poměrně mladé porosty borovic a ostatní okrasné dřeviny, včetně plantáží s vánočními stromky. Šíření infekce je silně ovlivněno klimatickými podmínkami daného stanoviště (Jankovský, 2000). Postihuje asimilační aparát jehličnatých dřevin a způsobuje odumírání jehlic. Po napadení houbovou chorobou dochází ke snížení ročního přírůstu a vitality napadených jedinců. Často v některých případech nastává celkové odumření jedince. Původcem choroby jsou dva odlišné houbové patogeny a to Dothistroma pini Hulbary (teleomorfní stadium neznámé) a Dothistroma septosporum (Dorog.) Morelet (teleomorfa Mycosphaerella pini Rostr. ex Munk) (Bednářová, 2010). Červená sypavka borovic Mycosphaerella pini, resp. její anamorfa Dothistroma septosporum je známá z většiny evropských zemí, např. Francie, Itálie, Portugalska, Španělska, Gruzie (Ivory, 1994), Velké Británie (Murray a Batko, 1962), Chorvatska (Novák-Agbaba et al, 1997; EPPO, 2005), Černé Hory a Srbska (Karadžič, 1989, 2004), Rumunska (Gremmen, 1968) atd. Ve střední Evropě byla hlášena z Rakouska (Petrák, 1961), Slovinska (Macek, 1975), Německa (Butin, 1983), Polska (Kowalski a Jankowiak, 1998), Slovenska (Kunca a Foffová, 2000), Maďarska (Koltay, 1997) a České republiky (Jankovský et al., 2000, 2004). Nedávno byla nalezena v Nizozemsku (EPPO, 2007) a Belgii (EPPO, 2008). Až do roku 2008 nebyla zpozorována ve Skandinávii, v současnosti byla nalezena v Estonsku (Hanso a Drenkhan 2008), Finsku (EPPO, 2008). Evropské kmeny červené sypavky náleží většinou k Dothistroma septosporum, ovšem Barnes et al. (2004, 2007) zaznamenaly i D. pini ze vzorků z Ukrajiny (Jankovský et al., 2009). - 15 -
3.2.1 TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ (Systematické řazení rodu Dothistroma převzato z http://www.mycobank.org.) Říše: Fungi Kmen: Ascomycota Třída: Ascomycetes Podtřída: Dothideomycetidae Řád: Mycosphaerellares Čeleď: Mycosphaerellaceae Rod: Mycosphaerella Druh: Dothistroma septosporum Původce červené sypavky borovic má bohatou taxonomickou historii s množstvím synonym jak teleomorfního, tak i anamorfního stadia (Bednářová, 2010). Stádia a její synonyma: Teleomorfní stádium: Mycosphaerella pini E. Rostrup, Scirrhia pini A. Funk et A. K. Parker, Eruptio pini (Rostr.) M. E. Barr. Anamorfní stádium: Dothistroma septospora (Dorog.) M. Morelet, Dothistroma pini Hulbary, Cytosporina septospora Dorog. aj. (přezvato z http://www.mycobank.org) 3.2.2 HISTORIE ROZŠÍŘENÍ Červená sypavka borovic Dothistroma septosporum je dobře známá a nejvíce studovaná sypavka borovic. Způsobuje rozsáhlá poškození širokého spektra druhů borovic, přesto že patogen pochází se severní polokoule, v současnosti je rozšířen po celém světě. Poprvé byla červená sypavka popsána v Evropě (Rusko) roku 1911, přesto spíše preferuje subtropické až tropické horské oblasti (Kolařík et al., 2010). - 16 -
Domněnkou je,, že pochází z horských oblastí Hondurasu a Guatemaly ve střední st Americe z nadmořských řských výšek 1600 2 200 m n. m. Začala čala se rychle šířit ší současně s rozvojem obchodu se sadebním materiálem. Dnes je běžným běžným patogenem v celé Americe, ce, Africe, Asii, Oceánii i Evropě. Evrop V některých rých horských oblastech tropů trop a subtropů se stává limitujícím faktorem pro pěstování p stování borovic, především p pro komerčně nejrozšířenější nejrozšířeně druh Pinus radiata. V Evropěě se především vyskytuje v zemích jižně od České republiky republiky (Chorvatsko, Itálie, Francie, Maďarsko, Maď Rumunsko, Španělsko, lsko, Portugalsko, aj.) (Kolařík et al. 2010). Obr. 3: Výskyt Dothistroma septosporum v Evropě. Evrop V závorce je uveden rok prvního nálezu, pokud se liší od roku prvně publikovaného (bez závorky) (Jankovský nkovský et al., 2009). 2009) 3.2.3 ROZŠÍŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE Zavlečení červené sypavky Mycosphaerella pini,, resp. jejího anamorfního stadia Dothistroma septosporum do České eské republiky je jedním z nejvýznamnějších nejvýznamně aktuálních problémů rostlinolékařské řské péče pé v oblasti dřevin v České eské republice (Bednářová, (Bedná 2010). - 17 -
První nález červené sypavky borovic způsobené houbou Dothistroma septosporum na území České republiky byl v květnu roku 2000 na plantáži vánočních stromků Pinus nigra, nedaleko Brna na lokalitě Jedovnice (Jankovský et al., 2008). Záznamy z České republiky pocházejí z monitorování prováděného v letech 2000 2008. Vzorky jehlic byly zkoumány především z oblastí jižní a střední Moravy, Slezska, východních a středních Čech. Přítomnost patogena byl určen podle charakteristických příznaků, tj. červené pruhy na jehlicích, odumírající konce jehlic nebo výskyt subepidermálních plodnic a acervul. Přesná identifikace byla prokázána až na základě mikroskopických analýz konidií (Jankovský et al., 2009). V poslední době, se zabývá problematikou karanténní červené sypavky D. septosporum na území ČR projekt Národní agentury pro zemědělský výzkum QH81039 Metody včasné identifikace, biologie, populační struktura, ochranná opatření a rozšíření karanténního škodlivého organismu Mycosphaerella pini (Dothistroma septosporum) a dalších chorob asimilačního aparátu borovic v České republice. Cílem projektu je zmapování výskytu M. pini (D. septosporum) a M. dearnessii v ČR, její biologie, fenologie, symptomatiky, s návazností na klimatická data, morfologické variability, vytvoření sbírky kultur, exaktní identifikaci na bázi DNA, populační dynamiky, genetické struktury a diverzity. Pod vedením týmu odborných pracovníků Mendelovy univerzity v Brně a odpovědným řešitelem prof. Dr. Ing. Liborem Jankovským (Jankovský et al. 2008). Aktuálně na našem území choroba postihuje přibližně 21 druhů borovic, 4 druhy smrků a douglasku tisolistou (Bednářová, 2010). 3.2.4 VÝZNAM Červená sypavka je z celosvětového hlediska jedním z nejvýznamnějších původců hospodářských ztrát v lesnictví (Jankovský et al., 2001). Borovice jsou infikovány především v mladším věku, a proto jsou nejvíce ohroženy porosty dřevin do 20 let věku. Často mezi tyto kultury spadají plantáže s vánočními stromky. Z toho plyne, že zmiňovaná choroba bude nejzávažnější hrozbou především pro pěstitele vánočních stromků a napadené stromy jsou prakticky neprodejné (Jankovský et al., 2001). - 18 -
Červená sypavka představuje zcela zásadní problém i z hlediska ekonomického, kdy vedle ztrát na produkci dochází ke zvyšování nákladů na ochranu. V přirozených lesních ekosystémech pak může dojít až k jejich destabilizaci (Bednářová, 2010). 3.2.5 HOSTITELSKÉ SPEKTRUM V současné době na celém světě hostitelské spektrum červené sypavky borovic čítá více než 90 druhů jehličnanů, převážně borovic, ale i druhů smrku, douglasku tisolistou a cedr (Bednářová, 2010). Do hostitelského spektra v Evropě spadají prakticky všechny pěstované druhy borovic, především Pinus nigra, P. sylvestris, P. mugo, P. jeffreyi, P. ponderosa, P. contorta, P. peuce aj. Dalším příležitostným hostitelem je smrk Picea abies, P. omorica, P. pungens a douglaska (Pseudotsuga menziesii). Poměrně sporným hostitelem je modřín (Larix sp.) (Kolařík et al. 2010). V České republice bylo dle Bednářové (2010) zjištěno 25 hostitelů červené sypavky borovic. Převážně se jedná o 20 druhů borovic, 4 druhy smrku a douglasku tisolistou. Výpis potvrzených hostitelů v České republice (Bednářová, 2010): Pinus aristata Engelm., Pinus attenuata Lemon, Pinus banksiana Lamb., Pinus cembra L. var. sibirica (Du Tour) G. Don, Pinus contorta Douglas ex Loudon, Pinus x digenea Beck =Pinus rotundata x Pinus sylvestris, Pinus heldreichii H. Christ, Pinus leucodermis Ant., Pinus jeffreyi Grev. et Balf, Pinus mugo Turra, Pinus nigra Arnold, Pinus ponderosa Douglas ex Lawson, Pinus pungens Lambert, Pinus rigida Miller, Pinus rotundata Link =Pinus mugo nothosubsp. rotundata (Link) Janchen et Neumayer, Pinus sylvestris L., Pinus tabuliformis Hort. ex Carrière, Pinus taeda L., Pinus thunbergii Parlatore, Pinus wallichiana A. B. Jackson, Picea abies L. Karst, Picea pungens Engelm., Picea omorika (Pančić) Purkyně, Picea schrenkiana Fisch. & C. A. Mey a Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco. - 19 -
3.2.6 SYMPTOMY INFEKCE A DETERMINACE Symptomy infekce jsou značně proměnlivé, především záleží na druhu hostitelské dřeviny. Charakteristickým znakem bývá napadení jehlic spodní třetiny až dvou třetin koruny, kde v těchto místech jehlice odumírají. Avšak tento jev značně připomíná napadení i běžnými sypavkami jako např. Lophodermium pinastri nebo Lophodermium seditiosum (Jankovský et al., 2000). Infekce bývá často patrná na borovici již z dálky, kdy dochází k nápadnému zrezivění jehlic ve spodní třetině koruny, zvláště pokud je v podrostu vysoká tráva. Dále je velmi nápadné hromadné zrezivění starších ročníků jehlic, které se objevují hlavně v oblasti kmene. V případě silné infekce může dojít i k totálnímu propadu starších ročníků jehlic a tvorbě zkrácených letorostů se štětkovitým nahloučením jehlic na konci větévek tzv. lion tails. Charakteristické je také celkové prosychání jehlic v koruně, které se projevuje především u borovice těžké Pinus ponderosa. Zde je nápadné také odumírání konců jehlic zhruba od jedné třetiny až od poloviny její délky. Báze jehlic zůstává živá často po několik let (Jankovský et al., 2001). V průběhu měsíce května až června bývá zrezivění koruny ve spodní části koruny nejnápadnější. V této době je možné nalézt na loňských či předloňských jehlicích bradavičnaté útvary, pod kterými se vytváří plodnice imperfektního stádia označované jako acervuli (Jankovský et al., 2000). Jankovský (2001) uvádí, že nejvýraznější symptomy provázené zreznutím jehlic spodní části koruny, byly pozorovány v plošných výsadbách Pinus nigra především na plantážích vánočních stromů s vyšším rozvojem buřeně. U městských výsadeb se pak spíše uplatňoval propad jehlic v koruně. Charakteristickými symptomy jsou červené pruhy na jehlicích, v nichž se formují pod pokožkou plodnicová lůžka se seskupenými konidioforami tzv. acervuli. Na jedné jehlici nalezneme 1 30 kusů acervulů (Jankovský et al., 2001). Červené proužky na jehlicích označujeme jako pozdější stádium infekce, kterému předchází prvotní symptomy jako žluté skvrnky na jehlicích, které se postupně vyvinou v červené pruhy nebo při silné infekci dochází k odumírání jehlic od špiček již v prvním roce infekce (Jankovský et al., 2001). Subepidermální plodnice imperfektního stadia - acervuli, se vyvíjejí v červených proužcích na jehlicích v pozdějším stadiu infekce. Původně jsou plodnice bílé subepidermální. Plodnice se vyvíjejí a vytvářejí tlak na pokožku jehlice, pokožka se - 20 -
postupně trhá a pod ní začíná začíná být viditelné mycelium. Mycelium tmavne do hnědé až černé barvy. Za určitých čitých podmínek jako je vysoká vlhkost, vlhkost, teplota nad 10 C se začínají za uvolňovat ovat konidiospory (synonymum konidie). Mohou dosahovat velikosti 300 600 µm. m. Velikost plodnic se liší li í podle druhu hostitele (Bednářová, 2010). Samotné konidie onidie jsou obaleny slizovou vrstvou a jsou opticky homogenní tzv. hyalinní neboli průsvitné, bezbarvé o rozměru 8 32 (40) 2 3 µm. Tvarově rovné až nepatrněě zahnuté s přehrádkami, kterých může být na jedné konidii více, ale nejčastěji ji nalezneme jednu až tři. Velkou roli v rozdílnosti ti konidie hraje původ p patogena (Bednářová, řová, 2010). 2010) Obr. 4: Dothistroma septosporum, konidie Řícmanice, nalapáno dne 30.5.10, 30.5.10 zvětšeno 600 (Foto: K. Petrovická, Brno, 2010) - 21 -
3.2.7 FENOLOGIE DOTHISTROMA SEPTOSPORUM Tab. 2: Fenologie Dothistroma septosporum v České republice na borovici černé (Pinus nigra), v průběhu let 2002 2003 (Bednářová, 2004) 3.2.8 ZPŮSOBY ŠÍŘENÍ Dothistroma septosporum se šíří velice rychle. Konidie jsou přenášeny pouze na krátké vzdálenosti deštěm (<150 cm) (Peterson, 1973) a zbývající konidie v plodnicích ztrácí životnost během 4 6 měsíců od doby, kdy jehlice spadnou na povrch půdy (Gadgil, 1970). Existují dva způsoby, kterými se dá vysvětlit rychlé šíření této choroby prvním je pohyb sadebního materiálu a druhým transport spor pomocí větru/mlhy. Pravděpodobně největší význam má transport infikovaného sadebního materiálu (Bednářová, 2010). Konidie jsou transportovány za deště nebo mlhy (Peterson 1967). Šíření v porostu je poměrně limitované na vzdálenosti 50 100 m od zdroje infekce (Gibson et al., 1964). Přenos na větší vzdálenosti je pravděpodobný pomocí mraků, vzduchem přenášenými konidiemi v mikroskopických kapkách vody, nebo transportem infikovaného sadebního materiálu. Kapky vody v mracích jsou dostatečně velké, - 22 -
aby mohly přenášet konidie. Pokud jsou tyto ve vodě o teplotě 5 ºC po dobu 8 dní, tak nebudou klíčit. Pokud se ale následně zvýší teplota na 18 20 ºC, schopnost klíčit se opětovně obnoví (Gibson et al. 1964). Dle Jankovského (2001) je epidemické šíření ve školkách a zavlažovaných kulturách vysoké, oproti tomu masová infekce vzduchem relativně nízká. Nejvíce byly poškozeny přehoustlé výsadby borovice černé v kotlících s vysokou vzdušnou vlhkostí. Zvýšené poškození bylo pozorováno i v kulturách s vysokou buření. Za jeden z hlavních faktorů vzniku infekce lze v těchto podmínkách považovat zvýšenou vzdušnou vlhkost. Pro srovnání na obdobných plochách s vyšším prouděním vzduchu byla míra infekce výrazně nižší (Jankovský et al., 2001). 3.2.9 DOTHISTROMIN Dothistromin je selektivní mykotoxin produkovaný patogenem D. septosporum a je velmi podobný ve struktuře versicolorinu B. Houby produkující dothistromin, produkují také související sloučeniny včetně prekurzoru aflatoxinu a sterigmatocystinu, což jsou silné karcinogeny. Tento mykotoxin je syntetizován v červených pásmech na jehlicích způsobených patogenem D. septosporum, ale nalezneme ho také v kulturách kde je silně vylučován do okolního prostředí. Dothistromin není potřebný k infekci, ale může hrát určitou roli při konkurenčním boji s jinými organismy v počáteční fázi infekčního procesu (Bradshaw, 2006). - 23 -
3.2.10 OPATŘENÍ A OCHRANA Šíření červené sypavky Dothistroma septosporum v Evropě je velmi rychlé a současná opatření nejsou dostatečně účinná. V některých oblastech má situace míry napadení patogenem charakter epidemie, která ve velké míře ovlivňuje pěstování některých druhů borovic, především se jedná o borovici černou Pinus nigra a její variety (Bednářová, 2010). Mezi doporučená opatření k omezení šíření této choroby patří postřik fungicidy (Kolařík et al., 2010). Bylo zjištěno, že nejefektivnější fungicidy jsou ty, které jako účinnou látku obsahují měď a to buď ve formě oxidu měďnatého, nebo oxychloridu měďnatého a musejí být registrovány jako povolené přípravky proti červené sypavce borovic, např. Baycor 25 WP, Euparen Multi, Falcon 460 EC nebo Delan 700 WDG (Bednářová, 2010). Vedle chemických zásahů je uváděno jako efektivní způsob potlačení D. septosporum rovněž soustavná likvidace buřeně, pěstování borovice černé v rozvolněném sponu, vyvětvování spodních větví apod. Velmi významným faktorem je rovněž provenience borovice černé. V řadě prací je poukazováno také na to, že borovice černá, původem z osiva z některých oblastí, je rezistentní vůči infekci D. septosporum (Jankovský et al., 2001). 3.3 KARANTÉNNÍ ŠKODLIVÉ ORGANIZMY Karanténním škodlivým organizmem označujeme takový druh organizmu, který by mohl způsobit hospodářské škody na území, kde se dosud nevyskytuje nebo je jen omezeně rozšířen a uplatňují se proti němu úřední opatření. Vzhledem ke stále zvyšujícímu se intenzivnímu transportu rostlinného materiálu bylo nutno zřízení administrativních bariér zabraňujících šíření karanténních chorob rostlin (Kolařík et al., 2010). - 24 -
3.3.1 ROSTLINOLÉKAŘSKÁ PÉČE V ČR Právní úprava rostlinolékařské péče v ČR je sjednocena s legislativou Evropské unie. Orgánem, který zajišťuje naplňování zákona, je Státní rostlinolékařská správa ČR (Kolařík, 2010). Významné je ustanovení povinnosti pro právnické nebo fyzické osoby, které produkují, zpracovávají, skladují nebo uvádějí do oběhu rostliny nebo rostlinné produkty a vlastnící pozemků nebo osoby, které je užívají z jiného právního důvodu. Tyto osoby jsou při své činnosti povinny: 1. Omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů tak, aby v důsledku jejich přemnožení nevznikla škoda jiným osobám a aby nedošlo k poškození životního prostředí a zdraví lidí a zvířat. 2. Ohlásit výskyt nebo podezření z výskytu karanténního škodlivého organismu, stanoveném v prováděcím předpise, příslušném orgánu rostlinolékařské péče, buď přímo, nebo prostřednictvím obce. Zároveň mohou provádět ošetřování rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů proti škodlivým organismům jen registrovanými přípravky nebo pomocnými prostředky stanoveným způsobem a způsobilými mechanizačními prostředky. Podle tohoto zákona podléhají všichni pěstitelé rostlinného materiálu registraci v souladu s platnou právní úpravou. Pouze u části uvedených lesnicky významných karanténních škodlivých organismů hrozí riziko zavlečení na území ČR, resp. se na území ČR již vyskytují. Ke karanténním škodlivým organismům, které podléhají ohlašovací povinnosti, náleží mimo jiné červená sypavka Mycosphaerella pini, Mycosphaerella dearnessii, Mycosphaerella gibsonii a další (Kolařík et al., 2010). Vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů uvádí, že zákaz zavlékání a rozšiřování na území ČR/EU pro M. pini (D. septosporum) platí, vyskytuje-li se na rostlinách rodu Pinus určených k pěstování (kromě osiva), tedy především na sadebním materiálu. Opatření jsou specifikována v Příloze č. 4 vyhlášky a v souladu s nimi je v ČR uplatňována úřední ochrana. Při potvrzení výskytu M. pini v lesních a okrasných školkách nebo v jejich bezprostředním okolí se nařizuje mimo jiné zničení napadených rostlin a zákaz nebo omezení možnosti uvádění do oběhu všech ostatních rostlin - 25 -
borovice ze zamořené školky, až do doby, kdy v této školce nebudou zjištěny žádné příznaky výskytu tohoto patogenu v průběhu celého ukončeného vegetačního období (převzato z http://eagri.cz/public/web/srs/portal/). 3.4 INTERNATIONAL DOTHISTROMA ALLIANCE V roce 2006 bylo ve Smithers v Britské Kolumbii v rámci Western International Forest Disease Work Conference pořádáno dvoudenní jednání ohledně červené sypavky borovic. Výsledkem tohoto jednání bylo založení skupiny vědců a badatelů z celého světa, kteří se zabývají tímto patogenem. Cílem bylo podělit se o zjištěné výsledky jednotlivých výzkumů, které doposud byly poměrně izolované, spolupracovat na výzkumu, předat si zkušenosti aj. Zakládajících členů bylo 8: Anna Brown Velká Británie, Rosie Bradshaw Nový Zéland, Lindsay Bulman Nový Zéland, Alex Woods Kanada, Kathy Lewis Kanada, Alan Kanaskie USA, Dave Shaw USA, Miroslava Bednářová Česká republika. Skupina dostala název International Dothistroma Alliance IDA. Druhý meeting se konal v roce 2008 ve Vídni a v Brně, třetí meeting byl v roce 2009 v Mundfordu ve Velké Británii a čtvrtý meeting v roce 2010 v Andrevlje v Srbsku (Bednářová, 2010). Skupina v současnosti čítá asi 40 členů a tvoří každoroční setkání. Diskutuje především o problematice šíření nákazy a její kontrole. Skupina se dále zajímá o taxonomii, epidemiologii, genetiku, obranné reakce stromů, kvalitu dřeva, klimatické změny, kontrolu a monitorování chorob (převzato z http:// www.dothiblight.com). 3.5 DALŠÍ NEJČASTĚJŠÍ CHOROBY ASIMILAČNÍHO APARÁTU BOROVIC Borovice jsou ve srovnání se smrky méně náchylné na infekci dřevními houbami a i z tohoto důvodu je jejich stabilita výrazně lepší. Naopak jsou velmi citlivé na sypavky, které prodražují ochranu borovic ve školkách. U borovic se dále uplatňují kambiální a jehlicové rzi. V posledních letech je závažným problémem masový výskyt houby Sphaeropsis sapinea (Kolařík et al., 2010). - 26 -
3.5.1 CYCLANEUSMA SPP. Předčasný opad jehlic především na Pinus nigra a tříjehličkových borovicích Pinus ponderosa a Pinus jeffreyi způsobuje sypavka Cyclaneusma minus a je původcem mramorovitosti jehlic borovic. Podobná Cyclaneusma niveus je považována za saprofyta, liší se většími plodnicemi a velikostí mikrokonidií (Kolařík et al., 2010). Cyclaneusma minus se objevuje na jehlicích prakticky po celou vegetační sezónu. Houbový patogen Cyclaneusma spp. může činit značné škody na borovicích lesních na plantážích vánočních stromků nebo v okrasných výsadbách. Silný opad jehlic snižuje jak estetickou, tak komerční hodnotu hostitele, nicméně ě k samotnému úhynu stromu dochází zřídka. Několik let silné infekce může zapříčinit řčinit redukci růstu a ztrátu vitality čili predisponovat tímto hostitele k napadení dalšími houbami nebo hmyzími škůdci. Důsledek silného ataku houbou Cyclaneusma spp. může být i zkrácení letorostů a nahloučení jehlic na jejich koncích ve formě lvích ocasů (Jankovský et al., 2003). Obr. 5 Obr. 6 Obr. 5: Cyclaneusma spp., plodnice na borovém jehličí v Arboretu Řícmanice (FOTO: K. Petrovická, 2012, Brno) Obr. 6: Cyclaneusma spp., otevírající se plodnice (FOTO: K. Petrovická, 2012, Brno) 3.5.2 SPHAEROPSIS SPP. Sphaeropsis sapinea je houbová choroba způsobující odumírání letorostů od spodní části koruny a odumírání pupenů spojených s jejich silným prosmolením. U některých druhů ů borovic může docházet i k výronu pryskyřice na kmeni. (Kolařík et al., 2010). - 27 -
Hostiteli Sphaeropsis sapinea jsou dvou a tříjehličkové čkové borovice, převážně p se jedná o druhy Pinus nigra, P. ponderosa, P. jeffreyi, P. heldereichii a P. leucodermis (Jankovský et al., 2003). ). 3.5.3 LOPHODERMIUM SPP. Za původce vodce ztráty asimilačního asimila ního aparátu borovic je nejčastěji nejč považována sypavka borová, resp. skulinatec borový (Lophodermium (Lophodermium pinastri) nebo příbuzný agresivnější druh Lophodermium seditiosum. Tyto dva druhy jsou nejčastější nej příčinou sypavek na borovici lesní (Pinus ( sylvestris) (Kolařík et al., 2010). Sypavka borová je rozšířena rozší ena v severním mírném pásu jako saprofyt na odumírajícím nebo odumřelém odumř jehličí různých druhů borovic. Často však infikuje živé jehlice mladých borovic a způsobuje sobuje jejich odumírání (Př (Příhoda, 1959 in Tomešová 2009). Obr. 7 Obr. 7: Lophodermium Obr. 8 pinastri pinastri, melanické hyfy (černé černé pruhy) a plodnice (FOTO: K. Petrovická, 2012, Brno) Obr. 8: Lophodermium pinastri, pinastri otevírající se plodnice (FOTO: K.Petrovická, rovická, 2012, Brno) - 28 -
4. MATERIÁL A METODIKA Sledování sporulace karanténního organismu Dothistroma septosporum na území arboreta Řícmanice začalo 25. května roku 2010 a skončilo 30. listopadu 2010. Laboratorní práce byly prováděny ve fytopatologické laboratoři Ústavu ochrany lesů a myslivosti, Lesnické a dřevařské fakulty, Mendelovy univerzity v Brně. Dále proběhlo terénní šetření na území arboreta, cílem tohoto šetření bylo zjištění aktuálního stavu míry napadení jehličnatých dřevin. Toho hodnocení bylo zaměřeno převážně na červenou sypavku borovic (D. septosporum) a okrajově na další nejčastěji ji se vyskytující houbové choroby asimilačního aparátu. Toto šetření proběhlo jednorázově ě dne 13. dubna 2012. Posledním krokem bylo vyhodnocení současného stavu zámeckého parku v Průhonicích na výskyt karanténního organismu D. septosporum a jeho vlivu na současnou kompozici dřevin. Vzhledem k tomu, že na území zámeckého parku v Průhonicích není vypracována žádná studie týkající se této problematiky, bylo zde provedeno terénní šetření a odebrány vzorky jehlic. 4.1 MONITORING Prvním krokem pro sledování spor bylo umístění a zapojení lapače v blízkosti chatky v arboretu, která umožňovala uschování elektrického zdroje (klasická autobaterie) pro napájení lapače v nepříznivém počasí. V příznivých podmínkách byl lapač poháněn na solární energii. Solární panel byl postaven nedaleko lapače a zaujímal jižní expozici. Avšak tak, aby byl co nejdelší dobu osvětlen sluncem a nezastíněn okolní vegetací. Současně se zapojením a spuštěním lapače byla v bezprostřední ední blízkosti instalována automatická klimatická stanice ve 2 m nad úrovní terénu. Obr. 9: Umístění lapače a automatické klimatické stanice (FOTO: K. Petrovická, 2010, Řícmanice) - 29 -
Obr. 10: Solární panel v arboretu Řícmanice (FOTO: K. Petrovická, 2010, Řícmanice) Ř Pro instalování lapače la je velmi důležité promyšlené umístění ění z důvodu dobrého proudění ní vzduchu, které umožňuje umož přesnější výsledky. V případě ř ě arboreta Řícmanice bylo umístění lapače če limitováno limitov absencí elektrické přípojky. ípojky. Lapač byl tedy situován tak, aby mohl být v blízkosti chatky, kde se nalézal náhradní zdroj energie, autobaterie. Lepová páska byla vyměňována vym v pravidelných týdenních intervalech, vždy ve stejný den a náležitěě uchována tak aby se nepoškodila přii další manipulaci a převozu. p Lapač byl v provozu po celé období od konce kon května ětna až do konce listopadu, avšak určité ité chvilkové výpadky způsobené vybitím elektrického zdroje nemůžeme vyloučit. Obr. 11 Obr. 12 Obr. 11: Příslušenství při ři vyměňování vym lepové pásky (FOTO: K. Petrovická, 2010, Řícmanice) Obr. 12: Detail na lepovou pásku po vyměnění vym (FOTO: K. Petrovická, 2010, Řícmanice) Ř - 30 -
4.1.1 MONITOROVACÍ ZAŘÍZENÍ 4.1.1.1 LAPAČ SPOR Sporulace Dothistroma septosporum byla sledována pomocí sedmidenního nasávacího lapače spor od firmy Amet. Výrobce firma AMET - sdružení Litschmann & Suchý, 691 02, Velké Bílovice, Česká republika. Jedná se o automatický lapač Burkardova typu (Hirst, 1952). Lapač byl umístěn v blízkosti chatky v arboretu a výška clony odpovídala asi 0,3 m nad úrovní terénu. Nasávací zařízení lapače bylo poháněno na solární energii, která nabíjela záložní zdroj elektrického proudu (autobaterie). Tento zdroj elektrické energie se spustil ve chvíli, kdy v nepříznivých podmínkách (špatné počasí) solární panel přestal pracovat. Lapač se skládá z otočného (vnitřního) bubnu s hodinovým strojkem, který umožní jedno otočení bubnu za sedm dní, proto tedy sedmidenní lapač spor. Lepová páska se fixuje na otočný buben. Dále se lapač skládá z obvodového (vnějšího) bubnu s nasávacím zařízením, ventilátorem umístěným ve spodní části bubnu lapače a nasávacím otvorem obdélníkového tvaru na plášti bubnu. Vzduch se sporami nasátý skrz nasávací otvor je usměrňován proti lepové pásce, na níž se spory zachycují. Jako lapací médium byla použita originální páska Melinex potažená běžnou lékařskou vazelínou, umožňující dobré uchycení spor na pásku. Lepová páska byla vždy jednou týdně ve stejný den a přesnou hodinu vyměněna. Byla náležitě uchována, tak aby se nepoškodila při další manipulaci a převozu. Takto získané pásky byly dále zpracovávány v laboratoři pod mikroskopem. 4.1.1.2 AUTOMATICKÁ KLIMATICKÁ STANICE Meteorologická data byla pořizována pomocí automatické klimatické stanice (Singalizátoru). Výrobce firma AMET - sdružení Litschmann & Suchý, 691 02, Velké Bílovice, Česká republika. Obecně se jedná o meteorologickou stanici určenou pro ovocnáře. Používá se pro měření základních meteorologických veličin potřebných pro signalizaci výskytu chorob a škůdců. Stanice je poháněná vlastní baterií, která vydrží až jeden rok. Údaje z čidla jsou v pravidelných nastavitelných časových intervalech (v tomto - 31 -
případě po 60 min.) ukládány do vnitřní paměti registrátoru. Tato data se dají přenést do počítače, uložit na pevný disk, kde s nimi můžeme dále pracovat. Základní vybavení stanice se skládá z jednoho čidla na měření teploty a vlhkosti vzduchu. Stanice automaticky zaznamenává průběh teploty a vlhkosti vzduchu, kterou zapisuje v registrátoru jako relativní vlhkost vzduchu nebo absolutní vlhkost vzduchu. Sama vypočítává rosný bod (podle vzorce z teploty a vlhkosti). Maximální, minimální a průměrné rné teploty byly vypočítány pomocí MS Office-Excel. Stanice je poměrně ě bezúdržbová, stačí pouze jednou ročně vyměnit malou knoflíkovou baterii umístěnou v registrátoru a v tomto případě ě (s hodinovými intervaly záznamu hodnot) jednou za 165 dní stáhnout data. Automatická klimatická stanice byla umístěna 2 m nad úrovní terénu v bezprostřední ední blízkosti lapače spor. Obr. 13: Automatická klimatická stanice fimy Amet (FOTO: K. Petrovická, 2010, Řícmanice) 4.2 LABORATORNÍ PRÁCE Získané lepové pásky z lapače spor, byly laboratorně ě prozkoumány pomocí mikroskopu Olympus BX51 na výskyt konidií D. septosporum. Každá páska odpovídala jednomu týdnu lapání, bylo tedy nutné každou pásku rozdělit na jednotlivé dny. Takto upravená páska byla v rámci ke každému dni zvlášť prozkoumána a výsledky doplňovány ke klimatickým údajům. Páska byla položena na podložní sklíčko a přikryta krycím sklíčkem. Takto upravené mikroskopické preparáty byly prohlíženy pod mikroskopem při zvětšení - 32 -
200, 400 a 600, nejčastěji však při 400. Ke každému médiu bylo zaznamenáváno kolik konidií D. septosporum bylo nalezeno. Popřípadě ě byly nalezené konidie vyfotografovány pomocí fotoaparátu Olympus E-330. Vzorky jehlic získané z terénního průzkumu byly prozkoumány pomocí binokulární lupy Olympus SZX12 a popřípadě vyfotografovány pomocí fotoaparátu Olympus E-330. Obr. 14: Fytopatologická laboratoř Ústavu ochrany lesů a myslivosti, Lesnické a dřevařské fakulty, Mendelovy univerzity v Brně. (FOTO: K. Petrovická, 2012, Brno) 4.3 TERÉNNÍ PRŮZKUM ŘÍCMANICE Terénní práce v Arboretu Řícmanice spočívala v aktuálním posouzení míry napadení okrasných jehličnatých dřevin červenou sypavkou borovic (Dothistroma septosporum). Hodnocení bylo provedeno jednorázově 13. dubna 2012. Míra napadení D. septosporum jednotlivých dřevin v arboretu byla vyjádřena podle přítomnosti symptomů na jednotlivých ročnících jehlic (Dvořák, ústní sdělení). 4.3.1 METODIKA POČTU ROČNÍKŮ JEHLIC Tab. 3: Metodika počtu ročníků jehlic Označení ročníků jehlic dle stáří: Ročník: Poznámka: I. II. III. IV. 2011 jehlice vytvořené na letorostu v loňském roce 2010 jehlice vytvořené na letorostu před dvěma lety 2009 jehlice vytvořené na letorostu před třemi lety 2008 jehlice vytvořené na letorostu před čtyřmi lety - 33 -
Obr. 15: Schematické znázornění ročníků jehlic (Obr.: K. Petrovická, 2012, Lednice) Hodnocení proběhlo na všech čtyřech přeslenech větví, pokud se jich tolik na dřevině nacházelo, vždy počítáno od shora (od I. ročníku jehlic). Současně byly u každého stromu zaznamenávány hodnoty I., II. III. a IV. ročníku jehlic. Pokrytí letorostu a přítomnost symptomů D. septosporum na jednotlivých ročnících jehlic bylo zaznamenáváno hodnotami v číselné řadě od 0 až 3 (viz. tab. 4). Tab. 4: Stupnice hodnocení počtu ročníků jehlic Stupnice Popis 0 jehlice zcela zdravé, zelené s absencí symptomů 1 část jehlic vykazující symptomy 2 převážná část jehlic se symptomy 3 jehlice opadající, převážně bez jehlic Doplňující informace x ročník jehlic není nelze hodnotit - 34 -
4.4 TERÉNNÍ PRŮZKUM ZÁMECKÝ PARK PRŮHONICE Průhonický park je rozdělen do dvou částí. První částí je Zámecký park, který se váže na zámek a jeho bližší okolí. Druhou odlehlejší částí je Obora. Terénní průzkum proběhl dne 10. 3. 2012 pouze v Zámeckém parku. Na základě podkladů získaných od odborného konzultanta doc. Ing. Pavla Šimka, Ph.D., bylo navrženo a hodnoceno 7 lokalit s potenciálním výskytem karanténní červené sypavky borovic (D. septosporum). Jednalo se o zjištění aktuálního stavu dřevin v souvislosti s karanténním organismem D. septosporum a jeho případným vlivem na kompozici celého parku. Během šetření byla zjišťována a zaznamenávána data u každé lokality s potenciálním výskytem patogenu. Byly zahrnuty převážně o lokality s výskytem hostitelských druhů dřevin červené sypavky borovic. Získaná data se vázala ke stavu dřevin, druhů dřevin a symptomů vykazujících možnost výskytu D. septosporum. Pro vyloučení záměny s jiným houbovým patogenem asimilačního aparátu a ověření symptomů bylo během terénního šetření odebráno několik vzorků jehlic z jedinců i ze země. Takto získané vzorky byly později laboratorně vyšetřeny na výskyt typických subepidermálních plodnic, tzv. acervulů. Obr. 16: Schéma Průhonického parku, jeho rozdělení a přibližným vyznačením řešeného území (Šimek et al., 2010) - 35 -
5. VÝSLEDKY Bakalářská práce byla zaměřena na sledování sporulace karanténního organismu D. septosporum a následného hodnocení míry napadení okrasných dřevin houbovým patogenem v Arboretu Řícmanice, který se nachází v Jihomoravském kraji, nedaleko obce Řícmanice. Sledování probíhalo nepřetržitě od 25. 5. 2010 do 30. 11. 2010. Současně se sledováním sporulace, byla pořizována klimatická data automatickou klimatickou stanicí (viz. tab. 1, přílohy). Dále proběhlo 10. 3. 2012 terénní šetření na území zámeckého parku v Průhonicích na zjištění výskytu D. septosporum a jeho vlivu na současnou kompozici parku. 5.1 ARBORETUM ŘÍCMANICE Vyhodnocení lepových pásek v laboratoři prokázalo přítomnost karanténního organismu D. septosporum a dalších houbových patogenů asimilačního aparátu jehličnatých dřevin, jejichž přítomnost byla ověřena při následném terénním průzkumu a vyhodnocení vzorků jehlic pomocí binokulární lupy v laboratoři. Na jehličnatých dřevinách arboreta byla nalezena karanténní červená sypavka borovic (D. septosporum), skulinatec borový (Lophodermium pinastri), sypavka způsobující mramorovitost jehlic (Cyclaneusma spp.), rez vejmutovková (Cronartium ribicola), rez jehlicová (Coleosporium spp.), Sphaeropsis sapinea a nebezpečné houbové choroby způsobující tzv. švýcarskou (Phaeocryptopus gaeumanii) a skotskou (Rhabdocline pseudotsugae) sypavku douglasek. Za celé sledování (190 dní) byly zachyceny a nalezeny konidie (D. septosporum) celkem v úsecích lepových pásek z 55 dnů. Již ke konci měsíce května byla prokázána silná sporulace. Dne 30. 5. 2010 bylo při relativně nízké teplotě vzduchu (13,90 C), ale za vysoké průměrné vlhkosti vzduchu (92,58 %) nalezeno 46 kusů spor D. septosporum. Poté sporulace ustala a dalším, ovšem slabším obdobím sporulace byly dny od 4. 6. 2010 do 8. 6. 2010, kdy se nepatrně zvyšovala průměrná teplota. Delší období sporulace, které trvalo 8 dní, bylo na rozhraní měsíců června a července. 1. 7. 2010 byla naměřena pomocí automatické klimatické stanice maximální teplota 26,73 C a průměrná vlhkost vzduchu 77,73 %, bylo nalezeno 52 kusů spor. Asi nejvýznamnějším obdobím sporulace bylo období od 15. 7. 2010 do 9. 8. 2010, kdy byla velmi vysoká průměrná vlhkost vzduchu až 93,88 % a velmi vysoká průměrná - 36 -
teplota až 24,44 C, tento průběh počasí měl za následek sporulaci trvající s menšími přestávkami 21 dní. Od druhé poloviny srpna 2010, sporulace klesala až dne 10. 9. 2010 ustála úplně. Výpočtem korelačního koeficientu z hodnot naměřených automatickou klimatickou stanicí bylo zjištěno, že při sporulaci patogenu v závislosti na průměrné vlhkosti vzduchu a průměrné teplotě dochází k opoždění výronu spor o 6 dní. Tímto se posouvá reakce sporulace oproti průměrné teplotě a vlhkosti vzduchu naměřené ke každému dni zvlášť. Tab. 5: Klimatická data včetně počtu nalezených spor na území Arboreta Řícmanice (pouze období s pozitivním nálezem D. septosporum) Datum Průměrná teplota ( C) Maximální teplota ( C) Minimální teplota ( C) Průměrná vlhkost vzduchu (%) Průměrná teplota rosného bodu ( C) Počet spor [ks] 28.5.2010 14,38 20,95 9,82 83,31 11,18 2 30.5.2010 13,90 16,38 10,21 92,58 12,71 46 31.5.2010 10,60 12,16 8,63 81,32 7,29 3 4.6.2010 14,93 19,81 10,21 70,64 9,17 13 5.6.2010 15,47 22,48 8,63 64,95 7,49 6 6.6.2010 16,36 24,01 7,43 73,26 10,97 2 7.6.2010 18,17 24,01 13,32 75,83 13,63 3 8.6.2010 19,32 25,17 12,55 78,84 15,14 6 10.6.2010 22,78 27,52 18,66 65,84 15,79 1 13.6.2010 17,41 21,33 14,85 83,18 14,27 6 14.6.2010 14,21 17,52 10,99 90,74 12,64 16 15.6.2010 13,99 19,42 8,23 79,17 10,11 3 18.6.2010 16,01 20,95 12,55 82,59 12,90 23 19.6.2010 13,65 16,76 10,99 77,91 9,58 5 23.6.2010 14,60 20,19 8,23 61,56 6,55 4 26.6.2010 16,66 22,48 10,21 74,68 11,64 1 27.6.2010 17,03 22,86 10,60 67,69 10,25 8 28.6.2010 18,05 24,40 9,82 69,01 11,88 5 29.6.2010 19,72 26,34 14,09 72,28 13,86 6 30.6.2010 20,46 27,91 12,55 63,30 12,04 6 1.7.2010 19,61 26,73 14,09 77,73 15,19 52 2.7.2010 20,73 27,52 14,47 74,84 15,39 14 3.7.2010 20,73 26,73 15,23 67,76 13,72 2-37 -
Datum Průměrná teplota ( C) Maximální teplota ( C) Minimální teplota ( C) Průměrná vlhkost vzduchu (%) Průměrná teplota rosného bodu ( C) Počet spor [ks] 7.7.2010 14,69 19,42 9,42 72,45 9,10 3 8.7.2010 16,25 24,01 8,63 64,72 8,23 2 9.7.2010 18,81 26,73 10,21 66,17 11,42 2 12.7.2010 23,49 30,71 16,76 65,69 15,83 6 15.7.2010 23,48 30,31 16,76 66,20 16,39 1 16.7.2010 24,44 31,12 17,52 68,23 17,46 3 17.7.2010 23,57 31,52 17,52 75,71 18,40 19 18.7.2010 16,90 18,66 14,85 92,18 15,58 13 21.7.2010 21,55 27,91 15,62 81,16 17,76 7 22.7.2010 23,15 30,31 16,38 73,83 17,42 3 23.7.2010 22,35 26,73 18,28 76,00 17,63 12 24.7.2010 16,20 19,04 14,09 93,88 15,20 6 25.7.2010 13,80 16,00 12,16 80,69 10,47 3 26.7.2010 14,21 17,14 12,55 91,85 12,86 3 27.7.2010 16,96 22,09 12,55 75,65 11,93 6 28.7.2010 17,96 22,09 13,32 69,40 11,90 1 29.7.2010 17,78 22,48 14,09 76,92 13,29 24 30.7.2010 14,96 17,52 13,32 93,45 13,87 6 31.7.2010 16,82 21,33 13,32 81,83 13,47 3 1.8.2010 18,06 25,17 11,77 75,05 12,64 4 4.8.2010 16,60 21,71 13,32 76,54 12,10 9 6.8.2010 17,49 19,81 15,23 96,91 16,99 8 7.8.2010 15,60 17,52 14,47 98,13 15,30 3 8.8.2010 16,93 21,71 14,47 87,66 14,65 2 9.8.2010 17,00 22,09 13,32 82,04 13,56 2 13.8.2010 19,83 25,17 14,47 82,99 16,58 5 14.8.2010 18,70 23,24 16,00 90,38 16,94 2 15.8.2010 21,32 25,56 16,76 86,54 18,85 6 24.8.2010 18,57 21,71 17,14 95,79 17,86 2 26.8.2010 16,05 24,01 9,03 83,63 13,01 3 27.8.2010 17,74 20,19 14,85 98,04 17,43 1 9.9.2010 13,73 17,14 10,60 93,98 12,75 1-38 -