HISTORIE MĚSTSKÝCH PARKŮ VE FRÝDKU-MÍSTKU

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta Ústav zahradní a krajinářské architektury HISTORIE MĚSTSKÝCH PARKŮ VE FRÝDKU-MÍSTKU Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Mgr. Pavel Kostrhun Vypracovala: Romana Šašinková Lednice 2013

2

3

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma HISTORIE MĚSTSKÝCH PARKŮ VE FRÝDKU-MÍSTKU Vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Souhlasím, aby má práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici dne.. Podpis autora bakalářské práce 4

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat především vedoucímu práce doc. Mgr. Pavlu Kostrhunovi za odborné vedení při práci. Mgr. Bc. Marku Weissbrodovi, Mgr. Jaromíru Poláškovi, RNDr. Magdaleně Roháčové, Bc. Dominice Grygarové a Martině Kubáskové za poskytnutí informací a dokumentů k danému tématu. 5

Obsah: 1. Úvod.9 2. Cíl práce.9 3. Metodika 10 4. Přírodní podmínky 10 4.1 Geologie a pedologie území 10 4.2 Klimatické podmínky 11 4.3 Vodstvo 11 4.4 Vegetace 11 5. Historie města Frýdek-Místek...11 5.1 Frýdek 12 5.2 Místek 13 5.3 Frýdek-Místek 13 6. Městské parky Frýdku-Místku...13 6.1 Zámecký park 14 6.1.1 Lokalizace 14 6.1.2 Historie 14 6.1.3 Aktuální stav 19 6.2 Park Jižní svahy 21 6.2.1 Lokalizace 21 6.2.2 Historie 21 6.2.3 Aktuální stav 22 6.3 Park Pod Zámkem 23 6.3.1 Lokalizace 23 6.3.2 Historie 23 6.3.3 Aktuální stav 23 6.4 Bazilika Navštívení Panny Marie..25 6.4.1 Lokalizace 25 6.4.2a Historie poutního místa....25 6.4.2b Historie areálu v okolí Baziliky Minor..26 6.4.3 Aktuální stav...28 6.5 Komenského sady...29 6.5.1 Lokalizace 29 6

6.5.2 Historie...29 6.5.3 Aktuální stav...30 6.6 Sady Svobody...31 6.6.1 Lokalizace 31 6.6.2 Historie 31 6.6.3 Aktuální stav 32 6.7 Sady Smetany 33 6.7.1 Lokalizace 33 6.7.2a Historie sadů 33 6.7.2b Památník Bedřicha Smetany 36 6.7.3 Aktuální stav 37 6.8 Janáčkův park 38 6.8.1 Lokalizace 38 6.8.2 Historie 38 6.8.3 Aktuální stav 39 6.9 Malý park 39 6.9.1 Lokalizace 39 6.9.2 Historie 39 6.9.3 Aktuální stav 40 6.10 Koloredovský park 41 6.10.1 Lokalizace 41 6.10.2 Historie 41 6.10.3 Aktuální stav 41 6.11 Park Petra Bezruče 42 6.11.1 Lokalizace 42 6.11.2 Historie 42 6.11.3 Aktuální stav 42 6.11.4 Návrh 44 7. Bývalé parky ve Frýdku-Místku 45 7.1 Zoopark 45 7.2 Botanická zahrada u synagogy..45 7.3 Park u magistrátu 46 7.4 Park na Rooseveltově náměstí...46 8. Závěr...48 7

9. Resumé..49 10. Abstract..49 11. Seznam použité literatury..50 12. Seznam obrazových příloh..52 13. Seznam mapových příloh..59 14. Obrazová příloha..60 8

1. Úvod Města Frýdek a Místek vznikaly jednotlivě po řadu století a jejich vývoj byl tedy rozdílný a zapříčiněn řadou odlišných faktorů. Zajímavým je náhled na utváření těchto jednotlivých měst až po jejich sloučení, následné sžití a růst až do nynějších dob. Práce s názvem Vývoj městských parků ve Frýdku-Místku by měla zkoumat vnitřní prostředí města jak v minulosti, tak v současné době. Nahlíženo bude na strukturu města a jeho postupné utváření díky soukromým a později veřejným prostranstvím jakož jsou i parky. Zkoumána je nejen historie parků, jejich postupný vývoj, ale také kompoziční vztahy a záměry, užitá umělecká díla a vegetační prvky. Metodika postupu práce byla volena dle tématu a historické podklady byly sbírány z muzeí, archívů a soukromých archivů. Nejčastějšími zdroji se staly spisy místních úřadů, záznamy rekonstrukcí jednotlivých parků a četné fotografie a pohlednice, které byly nejlepším materiálem pro objasnění daností. Posledním bodem je konkrétní studie parku a návrhu k jeho přetvoření. Závěrečná část práce je věnována shrnutí celého tématu a zamyšlením nad problematikou daných prostorů. 2. Cíl práce Na základě zjištěných údajů z historických podkladů a díky terénním šetřením popisuje práce detailně každé území vážící se k dané problematice samostatně. Výsledkem má být zpracování jednotlivých materiálů a jejich zpřehlednění, čímž bude docíleno hodnocení jednotlivých období v zahradně architektonické tvorbě daných prostorů a popisu proměnlivosti prvků v čase. Všechny tyto údaje budou vsazeny do historických souvislostí, tak aby práce podávala ucelený výklad o faktech. Pro lepší přehlednost bude práce doplněna o fotodokumentaci a další mapové podklady, především u objektů s dlouhodobou historií. 9

3. Metodika Nejdůležitějším pro práci samotnou bylo sehnání správných a věrohodných podkladů, které autorovi byly poskytnuty v Muzeu Beskyd, Zemském archivu Frýdek- Místek a od soukromých sběratelů. Na základě zjištěných informací, literárních údajů byly sepsány obecné charakteristiky řešených území. Přesnější údaje byly zjišťovány zvláště z fotografií a dobových map, které poskytly ujištění ve sporných věcech a lepší pochopení vývoje daných míst. Dalším krokem pro zpřesnění práce bylo seřazení datových údajů k jednotlivým parkům a následná datace fotodokumentace. K zpřehlednění a lepšímu pochopení textu slouží nejen obrazová část, ale také autorem vyhotovené mapové podklady, které vytvořil v programu Allplan 2012 a mají ojasňovat jednotlivé časové období u parků s dlouhodobým vývojem jako je například Zámecký park či Sady Smetany. 4. Přírodní podmínky Informace o prostředí jsou jedny z hlavních pro orientaci v tématu, vzhledem k problematice parků. Níže jsou uvedeny základní údaje o geologii, klimatu, vodstvu a vegetaci v řešeném území. 4.1 Geologie a pedologie území Frýdek-Místek je město ležící v severovýchodním cípu naší republiky. Město je zasazeno do Pobeskydí, které tvoří Vnější Západní Karpaty vzniklé třetihorním alpinským vrásněním. Na území Frýdeckomístecka je typická příkrovová stavba, kdy pohoří je budováno flyšovými horninami slezského a podslezského příkrovu. Flyšové pásmo je vytvořeno rytmickým střídáním pískovců, jílovců, prachovců, slínovců, vzácněji i vápenců a slepenců. V tomto případě mohutné vrstvy utvářejí godulské a istebňanské pískovce. Přímo na území města se nachází podslezská jednotka frýdeckého souvrství, slezská jednotka bašského vývoje a slezská jednotka godulského vývoje podmelinitového a menilitového souvrství. Na povrchu zůstaly ledovcové sedimenty čtvrtohorního stáří, kdy ledovec modeloval území. Dodnes v území můžeme nalézt bludné balvany připomínající toto období. 10

4. 2 Klimatické podmínky Jelikož vrcholky Beskyd dosahují až k výšce 1300 metrů, vyskytují se zde nižší teploty než v nížinách a je zde tedy průměrná teplota kolem 3,5 stupně Celsia na horách a průměrně 8 stupňů v nížinách. Také srážkový úhrn je zde vyšší a to na horách 1200-1400 mm a v údolí 800-1000 mm. Podle Quitta leží celý Podbeskydský bioregion v mírně teplé oblasti MT 2. Průměrná roční teplota: 8,2 C Průměrné roční srážky: 900 mm Délka vegetačního období: 162 dnů Průměrné teploty vegetačního období: 14 16 C Průměrné srážky vegetačního období: 450 500 mm 4.3 Vodstvo Město je rozděleno řekou Ostravicí na moravskou a slezskou část, ta teče z Moravskoslezských Beskyd. Hlavním přítokem Ostravice je řeka Morávka, která se do ní vlévá těšně za hranicí města z pravé strany. Koryto řeky bylo několikrát regulováno, aby nedocházelo k záplavám níže položených míst. 4.4 Vegetace Dle Zlatníka (Zlatník 1976) vegetační stupně vyjadřují souvislost sledu rozdílů vegetace se sledem rozdílů výškového a expozičního klimatu. Celou republiku můžeme členit na 9 vegetačních stupňů. Na území Frýdku-Místku se vyskytuje 3. a 4. vegetační stupeň. Dubobukový i bukový stupeň se vyznačuje hlavními taxony Fagus sylvatica, Abies alba a Quercus petraea. V Pobeskydí převládá vlhčí klima a tomu odpovídá i druhové složení bylinného patra. 5. Historie města Frýdek-Místek Město Frýdek- Místek má velice složitou historii, částečně proto, že v jeden celek byly obě nynější městské části spojeny nedávnou minulostí v průběhu druhé světové války. Nutností tedy je popsat, alespoň ve stručnosti jednotlivě jejich historický vývoj, který se odrážel v utváření města nejen po stránce urbánní, ale také společenské. 11

5.1 Frýdek Město Frýdek se od dávných časů rozkládalo na kopci nad řekou Ostravicí, na slezské straně. Na místě dnešního města Frýdku se ve 13. století nacházela vesnice zvaná Jamnice. Roku 1327 bylo Kazimíru I. z rodu Piastovců uděleno léno od českého krále Jana Lucemburského a započal se stavbou zeměpanského hradu s názvem Friedeck na ostrohu nad řekou Ostravicí, ten měl velice důležitou funkci, bránil místní obchodní solnou stezku, která vedla z Moravy do Polska. Město později převzalo název hradu za své. Hrad byl obehnán mohutnými hradbami a příkopem s padacím mostem, ty oddělovaly stavbu od města, které se rozkládalo opodál. Když se Piastovci dostali do finančních potíží, museli hrad zastavit, pomocí bylo až vyplacení ze strany Těšínských knížat a odkoupením hradu Janem z Pernštějna roku 1545. Ten začal hrad přebudovávat na pohodlný renesanční zámek. Dalšími majiteli byli bratři z Lohova, ti však zámek prodali olomouckému biskupovi Stanislavu Pavlovskému (ten vlastnil i vedlejší Hukvaldské panství nacházející se na Moravě). V tomto čase vznikl spor, zda zámek náleží do Slezska či na Moravu, vyřešil se až roku 1584, kdy frýdecké panství koupil Bartoloměj Bruntálský z Vrbna, který si jako první zvolil město za své sídlo. Jiří z Opersdorffu byl hlavní císařský důvěrník a další majitel. Když roku 1636 koupil panství, musel dát velké náklady na jeho opravu, neboť bylo zničeno následky třicetileté války. Přestavba celého areálu se konala v barokním slohu a plynně navazovala na vjezd z frýdeckého náměstí. Dostavba zámku byla velkolepá, přibylo první nádvoří, gloriet a další významné stavby. Roku 1688 (za panování Františka Eusebia) zámek z větší části vyhořel a oheň postihl i nejbližší městské domy. Od těchto dob se všude v okolí staví sochy sv. Floriana, patrona hasičů, který měl ochraňovat město před nenadálými požáry. Do roku 1797 bylo panství v rukou Pražmů, dále prodáno dceři Marie Terezie, Marii Kristýně Habsburské a jejímu manželovi saskotěšínskému knížeti Albertovi, který se zasloužil o zvětšení města a příliv obyvatelstva. Od poloviny 19. století začíná rozmach průmyslu, zejména textilní výroby a železářství (1833 vznikla Karlova huť). Zámek až do roku 1918 zůstává v držení Habsburků, od této doby je zestátněn a plní úděl kancelářských prostor. 12

5.2 Místek Dějiny místecké strany jsou poněkud strožejší, snad proto, že město nebylo sídlem šlechticů. První zmínkou o místě jménem Friedeberg se vyskytují již v roce 1267 v listině závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu. Popisován je jako trhová ves se čtyřiceti lány. Ujednáním z roku 1256 se dozvídáme ustálenou hranici mezi Moravou a Slezskem, ta platila až do 1. prosince 1928 a byla ujednána králem Přemyslem Otakarem II. a piastovským knížetem Vladislavem. Vlivem válek a nepokojů bylo městečko Friedeberg koncem 14. století zničeno a vystavěno město nové nesoucí název Newestetil (Nové Městko, později Místko). Olomoucký biskup Stanislav Pavlovský roku 1581 kupuje jak panství frýdecké, tak i místecké, avšak o tři léta později musel z důvodu rozporů slezskou část prodat. Místeckou část pak připojuje k Hukvaldskému panství, v jehož držení zůstává do roku 1850. V průběhu 19. století začíná příliv obyvatelstva i v Místku a to díky industrializaci (závodům kde se vyráběl textil) a věhlasné likérce na Koloredově. 5.3 Frýdek-Místek Společné dějiny obou měst se začínají psát od 1. ledna 1943, kdy za Protektorátu Čechy a Morava byly násilně spojeny v jeden celek nazván Frýdek. Z nelibosti názvu města vyvstal požadavek na změnu jeho názvu, který od roku 1955 zní Frýdek-Místek. Velkým zásahem do struktury a podoby města se podepsala 70. a 80. léta 20. století, za nichž byly provedeny nejdramatičtější stavební změny a vytrácela se tvář Frýdku-Místku. 6. Městské parky Frýdku-Místku Výčet městských parků: Zámecký park Park Jižní svahy Park Pod zámkem Areál Baziliky Minor Komenského sady Sady Svobody Sady Smetany Janáčkovy sady 13

Malý park Koloredovský park Park Petra Bezruče 6.1 Zámecký park 6.1.1 Lokalizace Zámecký park ve Frýdku je nejstarším parkem celého města, nejdříve sloužil jako soukromá zahrada šlechty a v dnešní době je otevřen návštěvníkům a obyvatelům města. Rozloha areálu se postupem času měnila, a proto jeho vymezení nemůžeme uvést přesně. Celý objekt se nachází v městské části Frýdek na ostrohu nad řekou Ostravicí, kde na něj postupně navazuje frýdecké náměstí. V dobách největší rozlohy parku jsou hranice vymezeny ze severovýchodu náměstím, od západu břehem řeky Ostravice, ze severu pak významnou obchodní stezkou (dnes ulicí Revoluční). V dnešní čas je park rozdělen do třech částí. Zámeckým parkem je tedy myšlena partie nejpřilehlejší zámku. 6.1.2 Historie parku Historie parku zachycuje jen události týkající se zahrad neboť minulost celého vývoje hradu a s tím utváření města Frýdku byly popsány v předcházející kapitole Frýdek. Hrad pocházel z období gotiky, byl stavbou účelovou, která nekladla důraz na reprezentativní funkci. Možná také proto se zde nenacházejí žádné zmínky o okolních zahradách či podobně využívaných pozemcích. Napojení hradu na prostor však zprostředkovával padací most, pod nímž byl příkop 5 m hluboký a 9 m široký. Můžeme předpokládat, že středověký hrad byl obklopen jakousi přehlednou zónou, která nebyla pokryta stromovým patrem, tak aby se docílilo větší viditelnosti v prostoru a zabránilo se případným vpádům cizích vojsk na území. Za touto viditelnou hranicí zřejmě existovaly pozemky náležející hradním pánů, ty měly za úkol zásobovat pevnost potravinami. V období renesance zaznamenáváme velký vzestup nejen z pohledu stavby samotné, která byla přetvořena na zámek, ale také ze strany zahrady. Renesanční doba byla pro dějiny na zámku velmi bohatá, horším bylo zaznamenávání událostí týkající se zahrady. Menší upomenutí na zahradu zachycuje fotografie z roku 1982, kdy po odkrytí omítky při rekonstrukcích je znatelný zazděný vchod vedoucí z kuchyně do zeleninové a ovocné zahrady. V Lohovském urbáři se poté zmiňují parky a sady se sbírkou 14

domácích i exotických dřevin, těmi je zámek obklopen. Zahrada je rozčleněna na několik parterů, které slouží jako třešňové sady, chmelnice či travnaté partery pro odpočinek. V tomto čase je znatelná záměna výrazné fortifikace bývalého hradu za zahrady. Část hradeb však ještě v této době stojí a jsou udržovány. 27 Barokní úpravy areálu Františka Eusebia jsou zachyceny v urbáři panství sepsané k roku 1664. Zde jsou první zmínky o ledovně (která je dnes součástí zámeckého parku) a dům odkoupený vrchností od jakéhosi pana Bučka, byl obklopen zahradou a situován u bran, nejspíš tak sloužil zahradníkovi. Znatelný pozůstatek po vládě Františka Eusebia je socha sv. Floriana v parterové části, otočena směrem k zámku. Ten měl nejspíš ochraňovat zámek před nenadálými požáry, v důsledku předchozího dění. Pražmové též přispěli k utváření zámecké zahrady a to především sochařskou výzdobou. Jednalo se o sochu sv. Jana Nepomuckého, kterou nechal zhotovit František Vilém Pražma roku 1727 na počest narození syna Jana Nepomuka Pražmy. Socha byla vytvořena z pískovce v dílně Matyáše Weissmanna a usazena před zámek směrem k náměstí, kde je dodnes. Mapa císařských otisků z roku 1833 ukazuje přesné vymezení cest v zámeckém parku, které sloužily pro vycházky šlechty, další určení záhonů a zejména podrostů je již obtížněji rozeznatelné neboť k mapovým podkladům neexistují přesné legendy tohoto rozsahu. Znatelné je rozčlenění areálu na štěpnici a francouzskou zahradu. Štěpnici sestavuje šest obdélníků, ty jsou osazeny ovocnými dřevinami se záhony. Nachází se zde i dům zahradníka v západní části a skleník v části severní, tam byly zřejmě pěstovány exotické druhy rostlin. Protože je štěpnice níže než další části parku, musela být oddělena zdí vysokou asi 1,5 m. Formálně upravenou část blíže zámku dělí jejím středem cesta, ta vede od severovýchodu k západu (zakončena kruhovým záhonem) a je osou celé francouzské zahrady. Od této osy se odvíjí další členění parteru. Část bližší štěpnici se jeví jako více pravidelná, utvářená dvěma obdélníky. První obdélník jednoduše uprostřed dělen cestou s kruhovým záhonem, druhý obdélník členěn složitěji v další tři obdélníky, z nichž prostřední je dán kruhovými a polokruhovými výsadbami rostlin a okrajové pak opakují svůj geometrický tvar. Není známo přesné taxony upotřebené k oživení záhonů, můžeme se však jen domnívat, že byly dále vnitřně více členěny např. buxusovými plůtky. Část blíže zámku je více rozvolněna, květinové záhony a tvary podrostových dřevin jsou formovány jako organické obrazce. 15

Roku 1871 je na boční jihozápadní straně parku utvořen zářez do svahu (skály), kvůli výstavbě železniční dráhy zejména pro průmysl ve směru Ostrava Frýdlant n. Ostravicí. Tím se zapříčinilo oddělení části rozvolněného zámeckého parku vedoucímu až dolů k řece Ostravici a tedy jeho nepřístupnost. Velké plánované změny měly přijít roku 1896, jak dokládá plán Projekt Regenerirung Schlosspark Oulagen in Friedek. Na mapě chystaných změn jde vidět přechod od barokních úprav k rozvolněnému krajinářskému parku s organickými tvary cest. Zahrada už není rozčleněna na přesně vymezené partery, ale cestami propojený komplex. Hlavní cesta je okružní přes původní štěpnici a formálně komponovaný parter, uprostřed prostoru je vytvořena osa, ta opticky navazuje na vyhlídku ze zámeckého glorietu (tedy vyvýšeného místa stavby zámku). Osa zahrnuje velkou fontánu s několika střiky, ta navazuje na mohutné schodiště uprostřed již dříve vybudované zdi a pokračuje k oválnému travnatému parteru pohledově zakončeném sochařským dílem zasazeným v zeleni. Výrazným jsou i kruhovité útvary, které propojují celý park, jsou využity zejména pro zdůraznění určitých míst, často jsou v nich zasazeny i umělecká díla či solitérní stromy. Můžeme dobře sledovat zachovaný tvar vyhlídky, ta je tvaroslovně stejná i dodnes. Z pohledu dřevin se jedná spíše o seskupování do skupin a linií, které částečně fungují jako izolační zeleň od ostatního prostředí, zejména v západní části, kde v tomto čase vznikají továrny. Jižní svah je v dolní části ponechán trávníkům, dřeviny jsou komponovány do vrchní části svahu k budově zámku. Znatelným je severozápadní cíp parku, kde je plánována zřejmě stavba amfiteátru a tak dobře využit terén. K pozastavení je možná fakt, že v tomto čase hned pod amfiteátrem stojí železniční trať, ta mohla znatelně narušovat prostředí a genia loci místa, otázkou tedy zůstává proč byl amfiteátr zamýšlen právě zde. Na přelomu století dochází ke změně kompozice celého parku. Tato výrazná změna se odráží v rozčlenění na volně uspořádaný listnatý park nacházející se v jihozápadní části a parterovou část severní, která je rozvolněna a její kompozice dobře promyšlena. V parterové části jsou vysazeny stromy kolem hlavních pěších tahů, je zde zvolena symbolika tří buků a také jírovce, který má upozorňovat na odpočinkovou zónu. 30. léta 20. století se odrazila v úpravě parterové části využíváním pudingových záhonů, ty byly nejčastěji při hlavních trasách a při křížení cest. Osazeny byly pestře barevnými letničkami, jako například Viola x wittrockiana, Senecio bicolor nebo Coleus blumei, dominantu pak tvořila, palma, dracena či juka. Jinak byly 16

květinové záhony úplně vytlačeny a nahradily jej porosty keřů a stromů sesazovaných do skupin. 50. léta minulého století se na parku podepisují jen malými dosadbami zejména Pinus strobus a Picea pungens v parterové části. Zámek byl totiž v rukou státních lesů, kde byly zřízeny kanceláře a také byty, na park nebyl brán zřetel a údržba byla skoro nulová. Větší změny se odehrávají až v následující dekádě. V časopise Těšínsko se k roku 1960 objevuje článek od Ing. Milana Kořínka s názvem Nevšední botanická zvláštnost v našem kraji, článek popisuje událost takto: V měsíci březnu t. r. byla skácena v zámeckém parku ve Frýdku líska turecká Corylus colurna, která odumřela vysokým stářím asi 120 let. Líska utvořila asi jeden metr nad zemí stromový dvoják, který byl ve výši deseti metrů spjat před mnoha lety železnou obručí, jež jej chránila před rozštěpením. Délka kmene lísky obnáší u prvého 23,5 m, u druhého 25 m, průměr činí ve dvou metrech od pařezu u prvého kmene 64,8 cm u druhého pak 65,8 cm. 9 Líska se nacházela v jihozápadní svahovité části parku. Dále pak článek uvádí, že tento strom byl seřezán motorovou pilou, kdy dřevo vynikalo svou tvrdostí. Celý kmen byl prohnilý až k patě stromu i přesto však strom každý rok nesl hojnost plodů. Corylus colurna zde proto nejspíš musel být zasazen v době introdukce cizokrajných dřevin, tedy čase utváření rozvolněného parku. Z rukopisu Vladimíra Škuty, ředitele muzea, se roku 1962 dozvídáme přesný popis druhového složení zámeckého parku. Uvádí, že park 1. dubna tohoto roku přešel do správy města Frýdku-Místku a také jeho rozlohu a podobu. Park se rozkládá na 4,25 ha a je uspořádán v duchu anglické krajinářské tvorby, kdy se střídají skupiny stromů s volnými plochami trávníků. Na západním svahu je znemožněn výhled nejen na trať (z Ostravy do Frýdlantu), ale také do celého okolí vlivem četných náletových dřevin. Dle spisu se mělo udát velké kácení 50 stromů z tohoto svahu díky návrhu zkrášlovací komise a po schválení památkovým ústavem neboť tento svah v minulosti byl nezalesněn. Vykáceny byly i některé stromy v parku a nahradily je nové výsadby, vzácné dřeviny podlehly pouze ošetření. Další úpravy parku čekaly na návrh zahradního architekta. V okolí parku jsou popisovány četné ovocné sady. S ohledem na péči o park Škuta konstatuje, že byl nákladně udržován až do roku 1925, nyní však nikoli. Odhadovaným nejstarším stromem náležející tomuto místu byl roku 1962 Fraxinus excelsior, který v obvodu měřil 480 cm a ve výši 5 m se rozkládal v šest mohutných větví tvořící korunu. Z několika vyjmenovaných 17

cizokrajných dřevin můžeme uvést Liriodendron tulipifera, Gleditschia triacanthos, Juglans nigra, Castanea sativa, Aesculus hippocastanum, dále pak jasany, lípy a břízy. Už v této době Škuta vyslovuje přání o architektonické úpravě parku a jeho zpřehlednění, tak aby byl malebný a s překrásnými výhledy na celé pohoří Beskyd. Přání se vyplnilo až o několik desetiletí poté roku 2012. Mezi léty 1965-1967 provádí Krajské středisko památkové péče a ochrany zjišťovací šetření a vydává k němu průvodní zprávu, ta má sloužit k další rekonstrukci zahrady. Uvádí přírodní podmínky okolí, ale také stávající druhové složení. V jihozápadní rozvolněné svahové části se nacházely zejména listnaté druhy dřevin jako jilm, klen, lípa, jasan, akát, buk, habr, hloh, javor mléč, bříza, v podrostu pak výrazně převládající bez černý. Nálet ve spodní části svahu byl starý přibližně 30 let. V parterové části se vyskytovaly již výše zmíněné taxony. Zmiňovaný plán přestavby parku byl hodnocen střediskem památkové péče a ochrany kladně a údajně respektoval historické rysy zahrady. Celým záměrem bylo sjednocení a celistvý vzhled parku. K docílení chtěli využít zrušení středové cesty v parterové části a nahrazení okružního promenádního chodníku po obvodu, ve středu tak vznikne travnatá plocha. Důležitým bodem návrhu bylo napojení parterové části na štěpnici v oblasti červenolistého buku, ta měla být přeměněna na rozvolněný park. Z technických parametrů projekt chodníky určoval jako asfaltové o šíři 2 m, ostatní plochy byly vyprojektovány z godulského pískovce. Přesně také vymezoval taxonomické složení, které je uvedeno v následující tabulce. Taxony plánované pro výsadbu: Tilia platyphyllos Quercus robur Fastigiata Fagus sylvatica Pendula Populus alba Pyramidalis Betula pendula Catalpa bignonioides Magnolia Soulangiana Thuja occidentalis Malonyana Taxus baccata Fastigiata Viridis Taxus baccata Fastigiata Aurea Juniperus sabina Pinus strobus Pinus mugo Rhododendron azalea Laurocerasus officinalis Rosa multiflora Forsythia suspensa Tamarix gallica Spirea Thunbergii Viburnum opulus Philadelphus coronarius Crataegus oxycantha Cotinus coggygria Cotoneaster horizontalis Buxus sempervirens 18

Další poznámka projektu se zabývala kompozicí vstupní části zámku. Vyprojektovány byly zejména změny taxonomického složení, které zcela proměnily kompozici. Vchodovou část, která byla lemována alejí hlohů měly nahradit zeravy (jakožto rostliny udržující strohý vzpřímený tvar) doplněny červeně a růžově kvetoucími růžemi, vše doplňovaly rododendrony a magnólie. Kolem celého parteru je ponechán stříhaný plot, zaměněny jsou různorodé taxony za jednotně vypadající Buxus sempervirens. Socha sv. Jana Nepomuckého je zvýrazněna popínavými růžemi a katalpou. Celý plán přestavby nakonec nebyl uskutečněn. Kolem roku 1980 je provedena v zámeckém parku nová výsadba keřů, pod okny bývalých kuchyní, dnes výstavních prostor při severní straně zámku. Výběr taxonů podléhal trendům minulé doby v městském prostoru, vysazeny byly Juniperus x media Pfitzeriana a Chamaecyparis pisifera (přebývají zde až do dnešní doby). Dne 30.8.2011 byl proveden dendrologický průzkum a opatření na něm založená, jehož důsledkem bylo kácení Tilia cordata u vstupu do nádvoří zámku z důvodu nestability stromu způsobeným napadením jmelí (ke kácení došlo 21.11.2011). Dalšími byly ořezávky nutné k zabezpečení stability stromového patra a provozní bezpečnosti parku. 6.1.3 Aktuální stav Katastrální území: Frýdek 634956 Parcelní číslo: 3338/1, 3339 Vlastník pozemku: Moravskoslezský kraj Hospodaření s majetkem: Muzeum Beskyd Výměra: 7 627 m 2 V dnešní době můžeme v parku nalézt toto druhové složení. Pinus strobus Aesculus hippocastanum Castanea sativa Fagus sylvatica Atropurpurea Acer ginnala Fraxinus excelsior Quercus robur Liriodendron tulipifera Carpinus betulus Gleditschia triacanthos Magnolia x soulangiana Symphoricarpos albus var. laevigatus Tilia cordata Ulmus glabra Pendula - pouze torzo Juniperus x media Pfitzeriana Chamaecyparis pisifera Juglans nigra 19

Celý park je protkán betonovým chodníkem vytvářející okružní trasu kolem bývalé severní parterové části, místy je materiál střídán asfaltem (vjezd parkem na první nádvoří ) proto, aby byla lepší dojezdnost do zámku jakožto kulturního a vzdělávacího objektu. Kompozici tvoří převážně solitérní stromy (zejména vysázeny jako sbírkové exempláře), kterým je ponechán prostor pro jejich vyznění. Vytváří se tak zákoutí, která kvetou v jednotlivá roční období. Uprostřed parteru se nachází udržovaný parkový trávník a socha sv. Josefa otočená směrem k zámku. V západní části je ledovna s šindelovou střechou, která slouží k prohlídkám. Nachází se zde i napojení na Podzámecký park a vyhlídka. Prostor vyhlídky byl pozměněn v rámci nedávné přeměny Jižní svahy. Nově vzniklým prvkem je rampa pro lepší dostupnost a okolní zídka, která dodržuje původní tvar, ale zajišťuje větší bezpečnost, ta je tvořena skládaným kamenem. Tím, že zámek je kulturně vzdělávací zařízení je park využíván jak turisty, tak místním obyvatelstvem. Provoz je pěší. V případě automobilového provozu je povolen vjezd pouze se svolením hlavní bránou parku na první nádvoří zámku. Brány bývají ve vymezený čas zamykány domovníkem zámku a vstup zvířat není povolen. Mobiliář je řešen lavičkami, které jsou zde čtyři, využívány pouze občasně. Z uměleckých děl můžeme zhlédnout sochu sv. Josefa, uprostřed parteru a sochu sv. Floriana v severní části pod klenbou dubů a lip. Nejvyhledávanějšími místy je vyhlídka a pohled od zámku na protější kopec s Bazilikou Minor, který zachycuje i torzo starého jilmu a sochu sv. Josefa. Vyhlídka je oblíbena pro svůj velký úhel obrazu krajiny a větší popisný prostor jí bude věnován v kapitole Park Jižní svahy. 20

6.2 Park Jižní svahy 6.2.1 Lokalizace Park pod zámkem se nachází v jižní části zámku. V minulosti byl součástí zámeckého parku, jehož cesty vedly až dolů k řece Ostravici. V dnešní době však spodní hranici parku tvoří železnice, která zde byla vybudována roku 1870 a kvůli ní se svah zkrátil asi o čtvrtinu své délky a byl vytvořen řez ve skále a následná injektáž. Celá trať vede do Ostravy a vytvořili ji místní továrníci (jako napojení na Ferdinandovu dráhu z Ostravy Přívozu) k usnadnění dopravy surovin do jejich továren, ty se zabývaly zpracováním dřeva, litiny a textilu. Horní hranici parku uzavírá zámek a jeho 3. nádvoří, které je od dalšího prostoru odděleno zdí. Jak už bylo zmíněno, park se nachází ve svahu a umožňuje tedy po celou dobu setrvávání v něm významný pohled na okolí (dole protékající řeku Ostravici, ta je dělící hranicí historických částí Moravy a Slezska, v pozadí tvořící kulisu Moravskoslezských Beskyd, kdy shlédneme panorama od Lysé hory až po Pustevny). 6.2.2 Historie parku Jižní svahy Historie tohoto parku je celá popsána v předcházející kapitole Zámecký park, neboť park Jižní svahy byl kdysi jeho součástí. I v současné době podle katastru majetkově náleží třetina parku Jižní svahy a vyhlídka Muzeu Beskyd, dokumenty byly v roce 2012 právně spraveny a opravňují tak statutární město Frýdek-Místek k nakládání a údržbě této části, protože provedená revitalizace zahrnovala i tyto partie parku. Jak již bylo zmíněno, park prošel novou úpravou roku 2012, kdy návrh na popud města vypracovala firma Zahradní architektura s.r.o. Při revitalizaci parku byly nalezeny původní cesty, které byly dlážděné tzv. tradiční slezskou štětovou dlažbou z oválných kamenů, která se vyznačuje kladením valounů (z godulského pískovce) užší stranou nahoru, směrem po spádnici. Cesta byla obnažena strojově o šíři asi jeden metr, kde na boční straně do výše 90 cm se tyčila suchá zídka. Tato zídka byla vykládána zpočátku nepravidelně lámaným kamenem, v západní části pak přecházela v přesné kvádry skládané na sebe. Při přetváření svahu se předpokládalo nalezení tajných podzemních chodeb vedoucích od zámku k řece Ostravici, ale předpoklad se nepotvrdil, odkryty byly pouze kanalizační šachty. Celkově můžeme říci, že v parku byly zachovány některé z historických cest (byly nahrazeny žulovou dlažbou) a suchých zídek (dnešní dobou jsou zde gabiony). 21

6.2.3 Aktuální stav Katastrální území: Frýdek 634956 Parcelní číslo: 3338/2, 7652/24, 3290/37, 3341 Vlastník pozemku: Statutární město Frýdek-Místek Výměra: 17 183 m 2 Do parku vede několik vchodů, kde 1. je napojením na stávající Zámecký park (ten je majetkem Muzea Beskyd a tedy v rukou státu). Další přístup vede přímo z náměstí, kde se v rohu střetává budova zámku a restaurace. Třetím oficiálním vchodem je průchod mezi zástavbou terasovitých domů, u nichž začíná návaznost na park s dětským hřištěm a dále sedacími prvky. Jak už bylo zmíněno výše, park je velmi členitý a přístup umožňují svažité cesty a schodiště, kdy místy je po bocích využito zábradlí či gabiony. Na cestní síť byly využity žulové kostky různých velikostí a nepravidelného kladení. Pohled z výše položených částí upoutá jedna ze čtyř hlavních cest, která je vyložena dle pravidelného vzoru, ostatní cesty mají nepravidelné kladení různě velkých žulových kostek, tato cesta je návazností na vedlejší park pod zámkem. Schodišťové stupně tvoří beton a zábradlí jsou z pozinkovaného kovu odolnému vůči korozi. Gabiony v jižní části parku slouží nejen proti sesuvu svahu, ale také jako optická zábrana při pohledu dolů tak, že odděluje historickou část města od nevzhledné industriální zástavby a náletových dřevin. K dalším obytným prvků patří lavičky, které jsou rozmístěny v dostatečné míře po celém parku a vytvořeny byly ze dřeva a kovu. Na dvou místech byla zvolena jiná forma sezení a to na podélných dřevěných kvádrech, kde je jejich součástí zakomponováno i osvětlení a můžou nám připadat jako dělící prvek prostorů. V části strmého terénu je park zpřístupněn dřevěnou lávkou, která navazuje na jednu ze spodních cest jižní části. Prozatím v tomto prostoru nejsou vyřešeny všechny vztahy v okolí a tedy svažitý náletový les navazující na spodní okraj parku pod lávkou je neudržovaný a pohled upoutají spíše odpadky než mezi stromy prosvítající Místek. Součástí parku není žádný umělecký předmět, nahrazuje jej však krásný výhled do okolí. Místo navštěvují zejména lidé, kteří bydlí v okolí a návštěvníci zámku, často je zkratkou pro místní, aby se dostali co nejrychleji do Místku. Z hlediska zeleně byly ponechány stromy, které vyhovovaly kompozici a nebyly narušeny či poškozeny. Keřové patro se odstranilo celkově a původní bylinné podrosty tvořeny Alium ursinum zcela vymizely. Z nynějšího druhového složení můžeme vyjmenovat Fagus sylvatica, Tilia cordata, Quercus petraea, Robinia pseudoacacia, 22

Fraxinus excelsior či Juglans nigra. V bylinném patře to jsou parkové trávníky, Hedera helix a Parthenocissus quinquefolia. Zdá se, že prostor si postupem času získává čím dál tím větší popularitu ze strany obyvatelstva, dále bude otázkou údržby, jak si tyto pozitiva udrží a přiláká více lidí trávit zde svůj volný čas. 6.3 Park Pod zámkem 6.3.1 Lokalizace Tento park se nachází ve Frýdku v mírném svahu na severní straně zámku a oficiálním názvem je Zámecký park, který neodpovídá, protože Zámecký park je vymezen přímo pod zámkem (majitelem je Muzeum Beskyd), pro přesnější vymezení bude tomuto prostoru vymezen pojem park Pod zámkem. Jeho majitelem je statutární město Frýdek-Místek. Ohraničen je ulicemi Revoluční, Zámecká a z jižní strany zdí Zámeckého parku. 6.3.2 Historie Park pod zámkem nemá zvláštní historii, protože v tomto místě býval velký sráz a tudíž byl ponechán náletovým dřevinám. Zároveň měl funkci optické clony zejména pro Zámecký park, tak aby nebyly pohledově znatelné budovy městských továren v Místku (likérka Low). V další severní části byly soukromé zahrady a domy. Od 70. let 20. století byla celá ulice Revoluční posunuta (vytvořila se zářezem do svahu) a tím přetvořeno i celé její okolí (bylo vybouráno množství historických budov a rodinných domů). Nad ní v místě dnešního parku se pak začala hromadit stavební suť a vytvářela černá skládka. Ta byla postupně odstraňována, sanována a rekultivována na náklady města od roku 2002, kdy byl vypracován projekt firmou Florart. 6.3.3. Aktuální stav Katastrální území: Frýdek 634956 Parcelní číslo: 3350/12, 3350/1, 3350/7, 3350/8, 3388, 3376/5, 3426, 3431, 3432 Vlastník pozemku: Statutární město Frýdek-Místek Výměra: 15 040 m 2 Park opticky navazuje na Zámecký park a štěpnici. Z východní stany nejsou propojeny chodníkem, ze strany západní pak navazuje na park Jižní svahy, kdy se tato 23

cesta postavila v nedávné minulosti právě v roce 2012. Park Pod zámkem je vybudován v terénní nerovnosti, která byla vhodně využita a stala se z ní velká přednost. Prostor má dvě hlavní cesty, ty spojují Frýdek s Koloredovským mostem navazující na místeckou stranu. Horní hranici parku tvoří plot štěpnice, kdy při jeho budování stával skleník a dům zahradníka, ten byl nedávno zbourán a na jeho místě se už dva roky staví penzion, který má sloužit svatebním hostinám, částečně svým rozměrem narušuje ráz parku a nesouvisí s koncepcí celého prostředí. Důležitým bodem je amfiteátr uprostřed parku, stavba je usazena v terénu tak, že je dobrá přehlednost okolí a dostatečné výškové odčlenění od cesty. Pro posluchače kulturních akcí v amfiteátru jsou věnovány tři travnaté stupně o výšce asi 30 cm. Amfiteátr je dále využíván zejména k pořádání svatebních obřadů v letních měsících. V níže položené partii je další výrazný prvek prostředí, je jím altán zasazený do svahu, který je vytvořen z kamenné dlažby a vrbového proutí (to však bylo omylem zabetonováno, tudíž nevytváří efekt zelené stavby), kdy proutí je popnuto Parthenocissus quinquefolia s výrazným barevným podzimním efektem. Díky strmému terénu v okolí se kopec také využívá v zimních měsících k sáňkování či sjezdech na snowbordu. Z vegetačních prvků jsou užity výsadby nižších keřů či růží, rozvolněné skupiny stromů. Za zmínku stojí i trvalkové záhony, které nejsou skoro v celém Frýdku-Místku užívány a tak zejména v době kvetení potěší lidské oko. Z kvetoucích taxonů můžeme vyjmenovat Hemerocalis, Rudbeckia, Alchemilla a další. Do návrhu byl zasazen i nápad s přírodě podobným lučním společenstvem, který měl usnadnit údržbu a snížit náklady na sečení trávníků, takto se však luční společenstvo udržovalo jen tři léta po výsadbě, dnešní dobou se seče stejně jako okolní trávníky. Další nedostatečnou údržbou trpí již zmiňované trvalkové záhony, kdy rostliny nemají potřebnou péči a poslední léta nedosahují tíženého výsledku. Nutností zmínit i časté poškození kmenů stromů u izolační zeleně kolem silnice a velkou mezerovitost trávníků. Snad můžeme jen konstatovat, že i když byl návrh dobře promyšlen a proveden, následná péče města není adekvátní a park by si po této stránce zasloužil více pozornosti. 24

6.4 Bazilika Navštívení Panny Marie 6.4.1 Lokalizace Bazilika Minor se nachází na frýdeckém kopci v minulých dobách zvaném Vápenky. V dnešní době se k ní dostaneme pomocí ulice Lískovecká. Vyčleněna je z jižní strany Mariánským náměstím, z východu ulicí 2. května a ze severu ulicí Maryčky Magdonové (kdy od areálu je ve vzdálenosti pouhých 15 metrů vybudovaná socialistická zástavba, která narušuje ráz místa). 6.4.2a Historie poutního místa Kříže, kostely a poutní místa dotvářejí naši krajinu již mnohá staletí. Provázejí nás na cestách a jsou připomínkou toho, co nás předcházelo. Jedním z nich je i areál poutního místa ve Frýdku, zasvěcen Panně Marii frýdecké. Místní kněz Jan Sokulski vysvětluje, že poutní místa jsou právě takovým prostorem, ve kterém všechno, co není opravdu důležité, umlkne. Snad proto jsou vyhledávány nejen věřícími. Bazilika je významnou stavbou, která přesahuje rámec bývalého regionu Těšínského Slezska a dodnes láká návštěvníky nejen z České republiky, ale také z Polska, Rakouska či Slovenska. Počátek honosné stavby doprovází umístění pískovcové sochy Panny Marie v roce 1665 na zalesněném návrší kopce Vápenka za hradbami tehdejšího města Frýdek. Tento počin spravil rod Oppersdorfů za přispění uměleckého vkladu hornoslezského umělce Salomona Steinhoffera. Mariánská socha brzy proslula četnými zázraky a kolovalo o ní mnoho pověstí v širokém okolí. Na základě těchto skutků se stala vyhledávanou destinací věřících a nad sochou se vystavěla dřevěná kaple roku 1706. Ta však pro tisíce příchozích nedostačovala a tak v letech 1740-1756 byla nákladem rodu Pražmů realizována výstavba velkolepého chrámu, nejspíše podle návrhů vratislavského stavitele Bartoloměje Wittwera. Charakteristické průčelí s dvěma věžemi, dosahující do výšky 56 m, bylo budováno až do roku 1777. Vše doplňoval mobiliář vytvořen předními umělci Moravy a Slezska jakými byli Andreas Schweigel, Johann Schubert, Hypolit Weissmann, Elias Franz Herbert či Anton Berger. Na počátku 18. a 19. století navštěvovalo baziliku až 50 000 poutníků ročně, což vzhledem k počtu obyvatel města bylo velkým náporem, ale zároveň velkým ekonomickým přínosem. V období komunistického režimu převládala snaha zničit duchovní tradice místa, co nejvíce zastavit okolí panelovou výstavbou a narušit genia loci celého místa, které 25

doposud bylo tvořeno chrámem a zástavbou rodinných domů přelomu století. Tento záměr byl přerušen po skončení režimu a započala revitalizace kostela. Prostoru kolem chrámu nebyla věnována náležitá péče, ale provedla se pohledová opatření, která odclonila novou výstavbu od historické pomocí výsadeb skupin stromů či alejí. Celá rekonstrukce byla odměněna povýšením chrámu na malou papežskou baziliku papežem Janem Pavlem II. roku 1999. V minulém roce se ukončily práce na celé obnově nejen interiéru chrámu, ale také celém areálu parku s křížovou cestou pod vedením Michaela Kocycha a Martina Závodného. 6.4.2b Historie areálu v okolí Baziliky Minor V období 18. století bylo frýdecké panství prodáno do rukou Habsburků, ti dostáli rozhodnutí přebudovat okolí chrámu. Prvním krokem bylo vytvoření opěrné zdi před vchodem do chrámu zdobenou staršími sochami sv. Antonína Paduánského, sv, Judy Tadeáše, sv. Gabriela a sv. Rafaela, vytvořené sochařem Václavem Bohmem v 60. letech 18. století. Vše doplňovalo železné zábradlí darované nedalekou hutí v Bašce. Roku 1822 byl vyrovnán terén mezi chrámem a opěrnou zdí, byly doplněny další sochy sv. Michaela a sv. Karla Boromejského. Pohled na úpravu areálu byl zachycen pouze na dobových obrazech. Je možno vyvodit jen částečnou představu o úpravě okolí kostela, který v zadní části obklopovaly pole, pohledově odděleny větrolamem tvořeným z topolů. Po pravé straně chrámu (směrem na východ) se nacházel pobytový trávník a na straně opačné pak park se vzrostlým stromovým patrem. Areál kolem baziliky je obklopen křížovou cestou, která má 14 zastavení. Kaple byly pořízeny v letech 1886-1887 dle podrobných nákresů architekta Karla Schadena, pocházejícího z Vídně. Jednotlivé kaple jsou opatřeny terakotovými výjevy, vyhotoveny v Mayerově dílně v Mnichově. Celková kompozice areálu je významně utvářena podle eliptického půdorysu, kde ve středu je jako nejvýznamnější stavba bazilika, kolem ní jsou poté pravidelně rozmístěny (asi 11 metrů od sebe) jednotlivé zastavení křížové cesty a v jejich přesné polovině tedy mezi VII. a VIII. zastavením vznikla roku 1880 Římská kaple. Každá kaple byla opatřena číslem zastavení a ve spodní části jménem donátora, Římská kaple pak byla vyzdvižena schodištěm nad terén a byla postavena jako kopie mausolea spisovatele Anastasia Gruna ve Štýrském Hradci. Roku 1913 se Spolek pro zvelebení pouti ve Frýdku zavazuje poutní místo udržovat a pečovat o vlastenecké smýšlení těmito kroky: 26

Za tímto účelem chce spolek: 1. Zvyšovati pobožnosti v kostele i mimo kostel s dorozuměním s duchovním správcem. 2. Okrášlovati okolí Mariánského chrámu. 3. Pěčovati o lepší přístřeší a zaopatření poutníků, jakož i o lacinější dopravu vlakem. 4. Pořádati nábožensko-vlastenecké přednášky a představení. 5. Vydávati účelné, poučné spisy. 20 Roku 1947 se vynaložily finanční náklady na úpravu plotu a křížové cesty navrženy architektem Bohuslavem Bartkem. Rozsah prací není uveden. O dva roky později je provedena další úprava a to opěrné zdi před kostelem, na níž byla dosazena nově vyhotovená socha sv. Václava. Důležitým bylo i zřízení fondu na opravu křížové cesty. V 70. letech u příležitosti oslav 30. výročí osvobození sovětskou armádou byl podán návrh na nový povrch chodníku před chrámem, valounová dlažba tak měla být zaměněna za asfalt o rozloze 600 metrů čtverečních. Naštěstí návrh zamítl Krajský ústav památkové péče. Dne 17. listopadu 1985 při bouři bylo zdemolováno jedno zastavení křížové cesty (zastavení VIII.) zapříčiněno pádem stromu, to se poté muselo znovu vystavět. K prořezávce dřevin a odstranění některých náletů došlo roku 1995, přesněji jsou zmiňovány druhy Fraxinus excelsior, Betula pendula, Robinia pseudoacacia, Ulmus glabra. Poté následoval první ideový návrh architekta Rostislava Klímy, který byl památkovým úřadem zamítnut. Další studií areálu vytvořila dendrologická firma pod vedením Ing. Antonína Bystřičana, kde v návrhu stálo přetvoření místa na barokní zahradu s četnými brodériovými záhony. Tento návrh také neuspěl. Roku 2003 byly všechny sochy z opěrné zdi demontovány a uloženy ve dvoře kláštera, kvůli svému havarijnímu stavu. Rekonstrukce se dočkaly až roku 2009. Mezi V. a VI. zastavením se nacházel vstup do areálu (totéž mezi X. a XI., XII a XIII. zastavením). Za druhým zastavením začíná živý plot, ten je často nesouvislý. Práce Terezy Grygarové (2009) popisuje areál před rekonstrukcí jako neudržovaný, s chybějícím mobiliářem i částmi chodníků. Vše narušovala panelová zástavba (která je zde do dnešní doby a dlouho ještě přetrvá) a blízkost parkovacích míst, ty způsobovaly okolní hluk nepatřičný tomuto místu. Zeleň nebyla nikterak udržována a místy se v areálu tvořily až menší skládky či komposty. 4 27

Celý areál poutního místa je důmyslně umístěn na kopci (kdysi nazývaném Vápenky), který vizuálně navazuje na zámecký komplex. Zajisté tak bylo učiněno nejen vůči danostem ohledně vystavené sochy Panny Marie, ale také proto, že výstavbu poutního místa financovali především šlechtici. Možná i z tohoto důvodu byly vytvořeny ulice přímo navazující na zámek, tedy ulice Hluboká a Zámecká. Ulice Hluboká též sloužila jako prostor pěším poutím k přechodu od zámku k Mariánskému kostelu. Pro příchozí ze severu zde existovaly cesty směrem od Lískovce a Sedlišť, ty byly lemovány dvojitou alejí akátů a lip. 6 Poutní místo však v době jeho založení neobklopovalo nic jiného než travnaté plochy a v zadních částech pole s větrolamy topolů. Nedávná zástavba však porušila vizuální vazby v terénu, které byly jasně čitelné a dnešní divák se tak může jen domnívat, jak prostor fungoval. Od vchodu do areálu můžeme sledovat mírné zvyšování terénu směrem k zadní části, je tak umocněna důležitost Římské kaple. Další terénní úpravou jsou uměle vytvořené valy vždy za kaplí, slouží tak jako optická kulisa a částečně oddělují areál od vnější panelové zástavby. Dříve byl val ponechán náletovým rostlinám, dnešní dobou je zde vysázena Hedera helix. Revitalizace celého komplexu započala roku 2010, kdy plánování projektu bylo započato již v letech 2007-2008. Dalším krokem byly restaurátorské práce na stavební a sochařské výzdobě křížové cesty a Římské kaple. 6.4.3 Aktuální stav Katastrální území: Frýdek 634956 Parcelní číslo: 232 Vlastník pozemku: Římskokatolická farnost Frýdek Výměra: 7 389 m 2 Areál poutního místa je navštěvován především poutníky z celého Moravskoslezského kraje a to zvláště při poutích, které se zde konají každou sobotu a neděli od jara do podzimu. Poutníci většinou přijíždějí zájezdovou autobusovou dopravou, která parkuje pod areálem, tak mohou příchozí volně vstupovat do objektu. Pomýšleno bylo i na turisty, kteří kolem projíždějí na kolech, prostor je vybaven stojany na kola hned u vstupní části. Návštěvní doba je však omezena z důvodu vandalismu a ošetřena kamerovým systémem a oplocením. Celková kompozice areálu je zachována, kolem křížové cesty vede okružní cesta, tak podélně rozdělena na pochozí plochu vytvořenou z velkoformátové dlažby a valouny 28

vykládanou a vyspádovanou část sloužící k odtoku vody. V zadní části byla obnovena přímočaře cesta od Římské kaple k obraznému výjevu na zdi baziliky, ta ukazuje Pannu Marii frýdeckou a Ukřižování. Mobiliář vyznívá jednoduše a lehce, takže nenarušuje ráz místa a vhodně podporuje pobytovou funkci. Doplněním bylo i zřízení pítka pro horké dny, umístěného u vstupu ze západní strany. Umělecká díla jsou především sochařské práce z minulých let, v roce 2010 prošly rekonstrukcí a dnešní dobou zdobí celé prostředí, kdy úpravou okolí jim byl dán nový rozměr a vnímání. Po stránce vegetace se můžeme zabývat původními druhy ve stromovém patře jako Tilia cordata, Fraxinus excelsior a v rámci živého plotu, který má vytvořit zelenou clonu od okolí Carpinus betulus, introdukovaným pak Aesculus hippocastanum. Prostor je zpřehledněn a v bylinném patře využit pouze parkový trávník, na valech mezi jednotlivými zastaveními křížové cesty se užila Hedera helix. Problémem dnešní doby zůstává až přemíra péče starousedlíků, kdy někteří z nich zvážili, že areál je málo osazen pestrými květy a tak do klidné kompozice vysazují sezónní rostliny, jako například barevné chryzantémy a narušují tak cílenou ideu. 6.5 Komenského sady 6.5.1 Lokalizace Komenského sady jsou vymezeny ulicemi Těšínská (západ), třídou T.G. Masaryka a Hlavní třídou na východě. 6.5.2 Historie sadů Park byl zřízen na místě jednoho z nejstarších frýdeckých hřbitovů. Nejdříve se na popud Jana Bruntálského z Vrbna roku 1612 vystavěl kostel sv. Jošta na místě již dřívější stavby. Záznamy praví, že se zde pochovávalo v dřívějších časech, kdy roku 1607 prošla Frýdkem velká morová rána a tak zesnulí z předměstí a Starého Města byli pohřbíváni právě tady. Zpráva tedy ukazuje, že místo se nacházelo v periferii města. Když za časů Josefa II. bylo pohřbívání uprostřed města zakázáno, dostal hřbitov u kostela sv. Jošta výsadní postavení tzv. ecclesia funeralis (pohřební kostel). V průběhu času se hřbitov několikrát rozšiřoval o okolní pole a farní zahradu. Městská rada 15. 6. 1894 vydala vyhlášku, že od tohoto času bude pohřbíváno na novém hřbitově za městem, tudíž všechny hrobová místa byla o deset let později 29

přemístěna a těla exhumována. Roku 1905 započala výsadba stromů a užívání místa jakožto parku. Dne 15. června 1914 byla v křížení hlavních cest parkem vytvořena fontána s pitnou vodou, kterou navrhl frýdecký stavitel Hans Pohl. O tři léta později místo dostalo pojmenování Komenského sady. Od 30. let byla do sadů přemisťována sochařská umělecká díla Malé Kalvárie a sv. Floriana. Tak jako celé město ani sady Komenského se nevyhly velké větrné smršti roku 1957, ta poškodila všechny stromy. 6.5.3 Aktuální stav Katastrální území: Frýdek 634956 Parcelní číslo: 2941 Vlastník pozemku: Statutární město Frýdek-Místek Výměra: 11 774 m 2 Sady Komenského jsou jedním z nověji rekonstruovaných parků ve městě. Hlavní kompozici udává osový kříž cestní sítě (dlážděna žulovou mozaikou), ten je uprostřed doplněn menším náměstíčkem s kašnou. Park je situován ve velice rušném místě, obklopen dvěma hlavními dopravními tahy, ale i přesto působí velmi klidným a uspořádaným dojmem. Příjemná je jeho přehlednost díky vysoce vyvětveným stromům a užitím pouze keřů nižšího vzrůstu. Také je zde využito minimum jehličnanů, díky tomu sady působí přirozeněji a lehce. Vše oživují trvalkové záhony, voleny pro stinný charakter parku s taxony Hosta a kapradinami. Umělecké prvky byly ponechány z předešlých let (sousoší Malá Kalvárie), zřejmě pro udržení pietního charakteru místa a nebyly dodány žádné další. Sady, pro již zmiňovanou vysokou rušnost, jsou užívány zejména ke krátkodobějšímu sezení návštěvníků a průchod do dalších částí města. 30

6.6 Sady Svobody 6.6.1 Lokalizace Městský park Sady Svobody se nachází ve frýdecké části v oblasti Slezská. Vyhrazen je ulicemi Novodvorská (z východu), Sadová (ze severu), ze západu Sokola Tůmy a poslední stranu uzavírá divadlo Čtyřlístek a areál Sokolovny. 6.6.2 Historie Ke vzniku tohoto parku dopomohl místní frýdecký okrášlovací spolek. 25. února 1934 se sešla valná hromada k jeho ustavení (s předsedou Vladimírem Škutou). Jako argumentaci pro jeho vznik byla úprava města zvláště pro místní a turisty, kteří městem projíždějí. Vzorem pro ně byl okrášlovací spolek v Místku. Ihned po vzniku spolku se zřídila v místě dnešních sadů menší botanická zahrada (dříve na tomto místě bývaly louky za městem s železniční tratí vedoucí z Dobré a potok). Roku 1933 se začalo zvažovat uspořádání Krajinské výstavy Bezručova kraje. I přes celorepublikovou finanční tíseň se podařila tato událost uskutečnit, byla tak zážitkem jak pro Frýdek, tak pro Místek a celé okolí. Dějištěm výstavy ve Frýdku byly právě sady Svobody ve dnech 29.6. až 28.7.1935 (v Místku se výstava odehrávala v Sadech Smetany). Důraz se kladl na představení Těšínska, jeho historie, politického a kulturního vývoje. Podobu parku dokladuje fotografie, na které můžeme pozorovat hlavní osu směrovanou od západu k východu, na níž leží důležité stavby, altán (v centru sadů) a pohled je zakončen na Lesnickém a zemědělském pavilonu (v pozdějších dobách Pavilon města Frýdek-Místek, zbourán 1972). Hlavní linii doprovázejí dva souběžné chodníky, které návštěvníky uvádějí do jednotlivých pavilonů, ty jsou řazeny za sebou po pravé a levé straně. Ze záhonů můžeme uvést letničkovou výsadbu před zemědělským pavilonem a pruhy polyantních růží od vchodu do parku směrem k altánu. Altán (vystavěn v duchu regionální architektury) je opatřen truhlíky s pelargóniemi zavěšenými na zábradlí. Park je dokola osazen stromy a celý prostor opatřen náležitým mobiliářem v podobě laviček. Vstupní brána byla umístěna v severní části sadů, tu navrhl Ludvík Juroš, stavba se vyznačovala šindelovou střechou s nápisem Slezsko Bezručův kraj. Další návrhy pavilonů poskytli místní architekti jako Leopold Kolařík, Bohuslav Bartek, Ludvík Juroš, Richard Lakomý, Viktor Šlampa, Richard Zedníček či Rudolf Turek. Dbáno bylo nejen na park a výstavní plochy, ale na okolí, kdy okrášlovací spolek vyzýval občany k údržbě domů a zdobení oken květinami. 31