QUO VADIS STAVEBNICTVÍ? Jaké výzvy čekají na lídry oboru? Josef Kotrba Office managing partner 1. března 2011
Největší výzvy, kterým budou čelit lídři stavebního oboru Poptávka a udržitelná úroveň stavění Důsledky ekonomického ochlazení v Evropě Specifika vývoje stavebnictví ve střední Evropě Očekávaný vývoj stavebnictví v ČR Poptávka a kapacity na houpačce Udržitelné stavění jako součást trvale udržitelného rozvoje Nutný návrat k přiměřenosti stavebnictví i development Klíč k přežití - trvale udržitelné stavění (Koncept 6P) Nutný návrat k přiměřenosti Image a důvěryhodnost Mediální problém stavebnictví transparentnost tendrů Transparentnost vs. Efektivní stát Výkonnost a konkurenceschopnost Závěr
1. Výzva: Poptávka a udržitelná úroveň stavění
Důsledky ekonomického ochlazení v Evropě Ztráta způsobená dopady recese bude odeznívat řadu let Například v celé EU27 se zaměstnanost srovná s úrovní, na níž by byla očekávána (a na níž se nastavovaly očekávání) při vývoji bez recese, teprve kolem roku 2025 (!) Kdy dojde ke srovnání ve stavebnictví? Byla to recese nebo jen korekce nepřirozeného růstu? Dopad recese na zaměstnanost v EU 27 Zdroj: European Centre for the Development of Vocational Training
Průběh oživení nejprve zpět do roku 2008 Recese za námi, stopy zůstávají 110 105 Recese za námi, stopy zůstavají ztráta Návrat k obvyklému růstu (ne vždy) 100 95 90 Růst viditelně pod před krizovou úrovní Zastavení propadu 85
Specifika vývoje stavebnictví ve střední Evropě Diskontinuální vývoj nemovitostních trhů ve střední Evropě => rozkolísání kapacit stavebních firem Po roce 2000 nastal ve středoevropském stavebnictví boom tažený jednak: Přílivem přímých zahraničních investic stimulujících poptávku zejména po průmyslových a kancelářských nemovitostech; Rychlým růstem jednotlivých ekonomik; Přílivem peněz z evropských fondů; Růstem kupní síly a sebevědomí obyvatelstva výrazně stimulující rezidenční výstavbu. Rok 2010 pokračování trendu z roku 2009, stavební firmy ztrácejí zásobu práce v důsledku odložení či zrušení realizace nových zakázek. Problematickým je zejména propad poptávky v inženýrském stavitelství, zejména staveb dopravní infrastruktury, kde rozhodující roli mají veřejné zakázky, vtažení soukromého sektoru formou PPP projektů je teprve v začátcích/diskuzích. Vzhledem k oznámeným iniciativám státního sektoru pokles poptávky na stavebním trhu ještě nedosáhl svého dna. Rovněž se v nejbližší době nedá očekávat výrazný nárůst poptávky soukromého sektoru a obyvatelstva po produkci pozemního stavitelství. Negativní dopad na vývoj stavebnictví může mít zhoršení platební morálky napříč sektorem, nedůvěra bankovního sektoru ve stavebnictví.
Očekávaný vývoj stavebnictví v ČR Špatně.hůře nejhůře Existuje reálná obava, že rok 2011 bude pro české stavebnictví horší, než rok 2010: Nemožnost křížového financování se ziskovými zakázkami Cenová válka Nové přerozdělení trhu Nezačínají se téměř žádné nové infrastrukturní stavby Vražedná čtyřkombinace českého stavebnictví pro rok 2011: Omezení veřejných investic do infrastruktury Konec výstavby solárních elektráren Zásoba nemovitostí brzdící restart developmentu V jednom balíku s dalšími zeměmi CE Druhá vlna ekonomické nejistoty bude brzdit soukromé i veřejné investice Může tak dojít ke snížení stavební produkce až na hladinu 78% roku 2008 => což znamená snížení stavebních kapacit nejméně o 22%, spíše však až ke 30%.
Hlavní výzva současného stavebnictví Plynulost, přiměřenost, udržitelnost Vývoj stavebnictví kopíruje s určitým zpožděním ekonomický cyklus, dlouhá setrvačnost. Na rozdíl od investorů ale stavebnictví nemůže přímo vyvolat krizi, jen přizpůsobuje své kapacity úrovni poptávky po jeho službách. Díky svému vysokému multiplikačnímu efektu však významně přispívá k růstu či naopak k delšímu a hlubšímu poklesu. Z pohledu ekonomiky je nutné s tímto faktem pracovat. V době nepřirozeného boomu se přirozeně rozšiřuje kapacita a ceny jdou nahoru díky neustálé disproporci mezi poptávkou a nabídkou. V době krize skokově vzniká výrazný přebytek kapacit a v kombinaci s klesajícími cenami stavebních prací táhne stavební firmy ke dnu.
Role státu ve stavebnictví Nutná proticyklická funkce veřejných investic Výkyvy v poptávce (i ze strany státu) vedou zejména k: vytváření nadbytečných kapacit nebo naopak nedostatku kapacit rozkolísání cen na trhu nemovitostí rozkolísání trhu práce (chybějící zaměstnanci vs. přebytek zaměstnanců) Stát, jakožto nenahraditelný investor, by měl svou stabilní koncepcí a investiční strategií celý systém stabilizovat a nikoliv naopak. Role státu by měla být v zajištění plynulosti přechodu mezi jednotlivými fázemi ekonomického cyklu. Stát jako investora stavebních zakázek nemůže nikdo nahradit = stabilizační efekt státu jako klíčového investora. Svou investiční aktivitou může stát ovlivnit také privátní investiční aktivitu Stát jako investor musí plánovat dlouhodobě, transparentně, tak aby stabilizoval poptávku na trvale (dlouhodobě) udržitelné úrovni = stabilizace stavebnictví na této trvale udržitelné hladině (výkyvy v privátní poptávce pak může sektor snadno absorbovat) Mít na vědomí pozitivní a zejména negativní multiplikační efekt stavebnictví vzhledem k zaměstnanosti a pozitivní fiskální efekty
Klíč k přežití - trvale udržitelné stavění Koncept 6P Potřebnost stavět to, co je potřeba, co je nezbytné Přiměřenost Plynulost/ Plánovatelnost Průhlednost Partnerství Profinancovatelnost stavět nejen, co je nezbytné, ale co si mohu dovolit, co má jasně spočítané pozitivní efekty a návratnost (včetně zapuštěných nákladů) na straně investora transparentní plán co stavět a kdy, včetně prioritizace mít krizový plán čemu dát kdy přednost na straně stavebních firem umět plánovat kapacity veškerých výběrových řízení, plánů, procesů Průběžná nezávislá kontrola zakázek od zadání až po dokončení hledání nových forem spolupráce, využívání synergií, např. koncept Work-Together jako účinná alternativa k diskutovaným PPP projektům určení priorit z hlediska státu, jeho investiční strategie a na to navazující daňové určení na investice z národních zdrojů, hledání nových forem financování, přenesení rizik na investory, transparentní formy konceptů (PPP vs. dlouhodobý dodavatelský úvěr).
2. Výzva: Image a důvěryhodnost
Image a důvěryhodnost Mediální problém stavebnictví transparentnost tendrů Zjednodušování problému, chybí kvalifikovaná veřejnost, která klade správné otázky: Negativní medializace nákladů na výstavbu dálnic stavebnictví = viník korupce a drahých staveb ; je to však pravda? Stejný problém i ve světě - příklad ze Spojených států - srovnání 15 různých projektů ukázalo, že cena za míly dálnice může oscilovat mezi 1,9mil. (v nezastavěné oblasti) USD až 188 mil. USD (ve vysoce zastavěné městské oblasti s řadou mostů, tunelů, přivaděčů, přechodů pro jeleny). Problém není na straně stavebních firem, ale na straně zadavatelů staví se to, co je opravdu potřeba / přiměřené? Korelace mezi mírou korupce a efektivitou vlády: Snížit korupci znamená zvýšit efektivitu veřejného sektoru V otázce korupce a efektivity veřejného sektoru existuje tvrdé rozdělení na Východ a Západ Při dané míře efektivity vlády máme vyšší index vnímání korupce (více se u nás o korupci mluví/píše? Je viditelnější?) stejně efektivní vláda jako Španělsko, ale značně horší vnímání korupce
Transparentnost vs. efektivní stát 2,5 Finland 2 Sweden Netherlands Government Effectiveness (2,5-best, -2,5-worst) 1,5 1 0,5 Czech Republic Slovakia Hungary Croatia Poland Italy Lithuania Latvia Bulgaria Austria Belgium United Kingdom France Germany Portugal Estonia Ireland Slovenia Spain 0 Romania -0,5 3 4 5 6 7 8 9 10 Corruption Index (10-best, 0-worst) Zdroj: Source: Transparency International, World Bank
3. Výzva: Výkonnost a konkurenceschopnost
Výkonnost a konkurenceschopnost Kam tedy chceš jít, české stavebnictví? Stavebnictví dlouhodobě rostlo, zlepšovaly se stavební materiály a technologie, ale významně zaostávaly investice do inovací. Nutnost vzdělávání zákazníků chtějte nejvyšší kvalitu za nejlepší cenu. Konzervativnost a resistence vůči změnám v řízení představuje překážku v růstu efektivity, hledání nových konceptů. Stavebnictví díky své podstatě (unikátnost každého projektu) nedosáhne hodnot automatizované výroby, avšak prostor pro změny a zlepšení je významný. Nutné změny se musí týkat zejména: systému řízení firem a zakázek směrem blíže k štíhlému stavebnictví ; investic do lidského kapitálu, organizace práce a její produktivity; účinného controllingu a řízení rizik; investic do IS/ICTřešení jakožto podpory pro zvýšení efektivity většiny procesů.
Závěr Kam tedy kráčíš, české stavebnictví? České stavebnictví má bohatou a silnou historii, nicméně je nutné se dívat do budoucnosti. Stavebnictví, či alespoň jeho lídři, musí dříve či později kráčet směrem k: zaměření se na zákazníka plnění potřeb zákazníka; zvyšování přidané hodnoty zákazníkům a vyšší využívání know-how ve smyslu poradenství investorům value engineering; užší spolupráci s investorskou, developerskou a bankovní sférou work together; vyšší výkonnosti a konkurenceschopnosti po vzoru jiných odvětví štíhlé stavebnictví; technologicky vyspělejšímu prostředí investice do inovací; lepší image a větší transparentnosti zlepšení mediálního obrazu.
Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. 2011 Deloitte Česká republika