ŘÍZENÍ ZÁSOB Ing. Gabriela Dlasková
Povinná literatura: Kislingerová, E. a kol.: Manažerské finance, C.H.BECK, Praha 2010
ŘÍZENÍ ZÁSOB Management zásob: součást řízení pracovního kapitálu Důvod vzniku zásob: časový a prostorový nesoulad mezi vznikem požadavku položky a její disponibilitou Významné faktory ovlivňující výši a strukturu: odvětví, konkurenční strategie, organizační struktura, náklady na pracovní kapitál
Zásoby jedna z nejvýznamnějších složek pracovního kapitálu Řízení zásob činnost směřující k optimalizaci výše zásob a s tím související velikost a frekvence dodávek Dělení zásob Materiál základní suroviny Nedokončená výroba a polotovary Výrobky finální produkt Zvířata zákon o účetnictví (mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu, apod.) Zboží další prodej Poskytnuté zálohy na zásoby pohledávka za dodavatelem
Význam zásob: Zabezpečují plynulost výrobního procesu. Vyrovnávají možnosti dodavatelů s odběratelskou poptávkou sezónní poptávka. Umožňují krýt různé nepředvídané vlivy strategické zásoby(hmotné rezervy). Zabezpečují pohotovou nabídku pro okamžitý prodej.
OPTIMÁLNÍ VELIKOST OBJEDNÁVKY Předpoklad: existují 2 skupiny nákladů spojených se zásobováním (vyvíjejí se protichůdně) náklady na uskladnění náklady na doplnění zásob Optimalizace spočívá v minimalizaci celkových nákladů pro nezávisle proměnnou q (velikost dodávky) CN =
Závislost výše celkových nákladů na velikosti dodávky Roční náklady v Kč celkové náklady náklady na držení zásob (uskladnění) náklady na doplnění zásob Velikost dodávky
Hodnocení efektivnosti řízení zásob Obrátka zásob = Náklady na prodané zásoby/průměrná výše zásob Doba obratu zásob = 365 * Průměrná výše zásob/náklady na prodané zásoby
A. Běžná zásoba Určuje po jakou dobu kryje zásoba v daných podmínkách průměrnou spotřebu (poptávku,prodej). Při jejich tvorbě se vychází ze skutečnosti, že je výhodnější výrobky objednávat v dávce, nikoliv po jednotlivých kusech tím lze získat slevy na ceně. Vychází se z předpokladu, že zásoba se po dodání postupně a plynule snižuje až na nulu. Maximální výše zásoby (Z max ) je rovna výši dodávky, Minimální výše (Z min ) = 0, a Průměrná zásoba (Z prům. ) je potom aritmetickým průměrem obou těchto extrémních hodnot a rovná se poloviční výši dodávky. Propočet: Z prům = Q/2, kde: Q = výše dodávky. Příklad: Roční poptávka (D)..1 200ks Výše dodávky(q) 50ks T (rok).. 240 dnů Výše průměrné zásoby: Z prům = 50/2 = 25ks
2. Frekvence dodávek (F dod ): F dod = D/Q = 1200/50 = 24 za rok 3. Dodávkový cyklus (t c ) časový úsek mezi dvěma po sobě jdoucími dodávkami. t c = T/Fdod = 240/24 = 10 dnů 4. Doba obratu průměrné zásoby ( t obr ) t obr = Zprům: D/T = 25: 1200/240 = 5 dnů 5. Počet obrátek průměrné zásoby(n o ) N o = D/ Zprům. = 1200/25 = 48 x za rok
řízení zásob Vyšší zásoba pozitiva : snižuje riziko narušení plynulého chodu výroby, tzn. riziko ztráty zakázek, finanční sankce z prodlení) a zároveň snižuje náklady spojené s častými objednávkami a dopravou zásob Vyšší zásoba negativa : skladování zásob vyvolává vznik dodatečných nákladů na jejich obsluhu (odpisy nebo nájemné, mzdy, energie apod.), váže finanční zdroje x náklady na kapitál optimalizační problém
Optimalizační model - cíl stanovit optimální velikost dodávky qopt a z tím též optimální počet dodávek a dodávkový cyklus tc - Celkové náklady CN = ND + NDP - ND = q/2. C1 - NDP = C2. Q/q CN = q/2. C1 + C2. Q/q po úpravě derivací podle neznámé q a položení rovnosti této derivace 0 získáme celé odvození Kislingerová str. 514 qopt = 2.Q.C2 : C1 CN = 2.Q.C1.C2
Příklad: Určeme optimální velikost dodávky a výši celkových nákladů při optimální velikosti dodávky, jestliže víme, že za celé sledované období spotřebujeme 10 000 ks dané součástky. Náklady spojené se skladováním 1 ks dané součástky tvoří 25,- Kč za období. Náklady spojené s jednou dodávkou zásob činí 5 000,- Kč. Určíme, jak by se situace změnila, kdyby nám vzrostly náklady na skladování 1ks na 100,- Kč za období. Kislingerová str. 515