TECHNOLOGIE OLEJŮ A TUKŮ V POTRAVINÁŘSKÉM PRŮMYSLU Autor: Ing. Jan Kyselka, Ph.D. Konference: Potraviny, zdraví a výživa Podtitul: Tuky taky, aneb v čem se mnozí mýlí
milionů tun/rok ÚSTAV MLÉKA, TUKŮ A KOSMETIKY Celosvětová produkce olejů a tuků rostlinného a živočišného původu v roce 2014 představovala 196 milionů tun Až 52 % celosvětové produkce v roce 2014 lze připsat palmovému oleji (58 milionů tun) a sójovému oleji (44 milionů tun). 60 50 40 30 20 10 0 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 palmový olej sójový olej řepkový olej slunečnicový olej Výchozí situace celosvětová produkce 4 majoritních rostlinných olejů
kmt/y ÚSTAV MLÉKA, TUKŮ A KOSMETIKY 1200 1000 800 600 400 200 0 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 rapeseed rapeseed oil sunflower seed sunflower oil V letech 2007-2012 produkce řepky olejky 1 milionu tun, v roce 2013 a 2014 výrazný nárůst na 1,44 a 1,53 milionu tun (Zehnálek, 53. Mezinárodní konferenci o olejích a tucích, Žďár n. Sáz., květen 2015). Při vlhkosti 8 % obsahuje řepka přibližně 42 % oleje, což je v případě aktuální produkce cca 0,60 až 0,64 milionů tun řepkového oleje. Výchozí situace produkce olejnin a olejů v České republice
Produkce milionů tun/rok Spotřeba kg/rok ÚSTAV MLÉKA, TUKŮ A KOSMETIKY 1936-1958- 2008-1909-1913 1927 1974 1987 2000 2014 období 1939 1962 2009 světová populace [10 9 obyvatel] 1,7 2,0 2,1 3,0 4,0 5,0 6,1 6,8 7,1 produkce olejů [10 6 tun] 13,1 17,3 20,2 29,2 45,2 72,3 112,7 162,7 196,0 spotřeba na osobu [kg/rok] 7,7 8,6 9,6 9,7 11,3 14,4 18,6 23,8 27,6 200 160 120 80 40 0 0 1900 1920 1940 1960 1980 2000 2020 palmový olej sójový olej světová produkce olejů spotřeba na osobu 40 32 24 16 8 V první polovině 20. století až do období ekonomického růstu po WWII byla spotřeba úměrná vývoji světové populace Dramatický nárůst ve 2. polovině 20. století souvisí s nárůstem osevních ploch a výnosů především v případě sóji a tropických olejů a tuků. Výchozí situace celosvětová spotřeba rostlinných olejů
Srovnání spotřeby olejů a tuků v nejlidnatějších vs. nejvyspělejších regionech OBDOBÍ 2013 ČÍNA EU-27 INDIE USA OBDOBÍ 2014 ČÍNA EU-27 INDIE USA populace [10 6 obyvatel] 1354 504 1210 315 populace [10 6 obyvatel] 1375 508 1236 317 spotřeba olejů [10 6 tun] 29 24 17 13 spotřeba olejů [10 6 tun] 36 31 20 18 spotřeba na osobu [kg/rok] 22 47 14 41 spotřeba na osobu [kg/rok] 26 61 16 58 Využití olejů a tuků v dílčích odvětvích Využití olejů a tuků prošlo dramatickým vývojem, v potravinářském průmyslu se dříve zpracovalo cca 80 % světové produkce, na krmivářský a oleochemický sektor připadalo 6 a 14 % (80 : 6 : 14) Současné využití olejů a tuků v jednotlivých odvětví 73 : 5 : 22 Oleochemické využití: mastné kyseliny, mastné alkoholy a aminy, mýdla, glycerol, FAME. 4,8% 9,3% 13,2% potravinářský průmysl oleochemický sektor 72,7% krmivářský průmysl biopaliva v oleochem. sektoru Výchozí situace celosvětová spotřeba rostlinných olejů
Řepkové semeno obsahuje 42 % oleje, který je obsažen v kapénkách v cytosolu tzv. lipid bodies (LB). Olej je pro semínko společně se škrobem a proteiny hlavním zdrojem energie K získání oleje či tuku z takových tělísek je nutné překonat dvě bariéry: pletiva a buněčné stěny. Lipidy v kapénkách v cytosolu rostlinných buněk = homolipidy (triacylglyceroly, mono- a diacylglyceroly, volné mastné kyseliny) Lipidy v membránách = heterolipidy (fosfolipidy, glykolipidy) a doprovodné látky lipidů (steroly, tokoferoly) Výchozí situace botanický popis olejnatých surovin
Skladování Rostlinná semena Sójový olej Řepkový olej Úprava semen Mletí Klimatizace Předlisování Předlisování Surový lisovaný olej Výlisky Výlisky Dolisování Extrakce Extrakce Surový extrahov. olej Výlisky Extrakční šrot Extrakční šrot Získávání rostlinných olejů a tuků obecné schéma
Skladování Rostlinná semena Řepkový olej Úprava semen Mletí Klimatizace Předlisování Výlisky Surový lisovaný olej Extrakce Extrakční šrot Surový extrahov. olej Získávání řepkového oleje obecné schéma
Úprava semen a bobů mletím a klimatizací (dezintegrací) Semena či boby jsou čištěna, sušena, skladována, případně odslupkována (loupána) K získání oleje či tuku z takových tělísek je nutné překonat dvě bariéry: pletiva a buněčné stěny MECHANICKÉ NARUŠENÍ PLETIV NA VÁLCOVÝCH STOLICÍCH Používají se rýhované mlecí stolice, otáčejí se s rozdílnou frekvencí vznikají vločky (rozrušeny pletiva a část buněk) KONDICIONACE SEMEN NARUŠENÍ BUNĚČNÝCH STĚN Používají se klimatizační pánve, nabobtnání buněčných stěn a jejich praskání, hydrofilizace polysacharidů a bílkovin
Získávání olejů a tuků lisováním První fází získávání olejů je předlisování na kontinuálních šnekových lisech (tlaky: 30 40 bar, teplota: 95 110 C) Šnekovice je umístěna v ceďákovém koši s lamelami, kudy odtéká olej Produkty jsou dva: surový olej a výlisky, které postupují do rozpouštědlové extrakce Olej vytéká ze semínek systémem kapilár, které byly vytvořeny při mletí a kondicionaci Obvykle se získá 65 % oleje
Získávání rostlinných olejů a tuků lisováním v laboratorním měřítku
Získávání olejů a tuků rozpouštědlovou extrakcí semen a výlisků Kombinací předlisu a rozpouštědlové extrakce lze dosáhnout 97% výtěžku oleje Rozpouštědlo penetruje kapilárami a vzniká tzv. miscela (roztok oleje v n-hexanu) Používaným rozpouštědlem je n-hexan (směs hexanu, 3-methylpentanu, 2,3- dimethylbutanu, cyklohexanu a dalších složek) s bodem varu 62 64 C Velkokapacitní extraktory jsou skrápěná, kontinuální zařízení v protiproud. uspořádání Procesní parametry: skrápění při 50 55 C při atmosférickém tlaku Ukázka velkokapacitních zařízení z firemní literatury
Rafinace rostlinných olejů a tuků obecné schéma Surový olej 300-600 ppm P Hydratace Hluboké odslizení 8-12 ppm P Hydratační kaly Krmivo, lecitin Alkalická neutralizace 0,05 0,1 % vmk Soapstock Řepkový olej Rafinační MK Palmový olej Bělení pro fyzikální rafinaci 3 5 ppm P Bělení 3 5 ppm P Použ. b. hlinka Odpad Fyzikální rafinace Destil. MK Deodorace D. kondenzát Mastné kyseliny Steroly, tokoferoly Rafinovaný olej
Surový olej 300-600 ppm P Hydratace Hluboké odslizení 8-12 ppm P Alkalická neutralizace 0,05 0,1 % vmk Bělení 3 5 ppm P Hydratační kaly Krmivo, lecitin Soapstock Rafinační MK Použ. b. hlinka Odpad CH 3 Rafinace řepkového oleje O O P O - O O O H 3 C O CH 3 H 3 C N + C H 3 H 3 C CH 3 O CH 3 CH 3 O OH CH 3 Deodorace D. kondenzát CH 3 H 3 C C H 3 O Steroly, tokoferoly HO Rafinovaný olej
c MK (%) ÚSTAV MLÉKA, TUKŮ A KOSMETIKY model následné reakce prvního řádu (nadbytek vodíku) C18:3 C18:2 C18:1 (trans+cis) C18:0 k3 k2 k1 trienes dienes monoenes saturated 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 100 200 300 400 500 čas (min) parciální katalytická hydrogenace C18:3 C18:2 C18:1 C18:0 trans-mk plně ztužený tuk Ztužování olejů a tuků modifikace triacylglycerolů
c TAG [% mol] ÚSTAV MLÉKA, TUKŮ A KOSMETIKY Přeesterifikace olejů = změna polohy acylů uvnitř molekuly triacylglycerolu či mezi dvěma molekulami triacylglycerolu GA 3 + GB 3 GA 2 B + GAB 2 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 Změna obsahutag v průběhu randomizace GA3 GA2B GAB2 GB3 0,0 0 10 20 30 40 50 60 70 čas [minl] Typicky A = plně ztužený řepkový olej a B =palmový olej Reakce je katalyzovaná alkalickým katalyzátorem (KOH, NaOH, CH 3 ONa) Byly vyvinuty technologie s imobilizovanou specifickou lipasou. Přeesterifikace olejů (triacylglycerolů)
Polorafinované oleje Polorafinované oleje Totální hydrogenace st. konverze 99 % Plně nasyc. tuk Transesterifikace *randomizace Strukturní tuk Tuková násada se skládá ze strukturního tuku (transesterifikace) a rafinovaného oleje Je základem emulgovaných tuků (např. margarinů) a pokrmových tuků (tzv. shorteningů) Tuková násada Výroba tukové násady základ emulgovaných a pokrmových tuků
DĚKUJI ZA POZORNOST
LITERATURA Bockisch M.: Fats and Oils Handbook, AOCS Press, Champaign, Illinois, 1998. Filip V.: Technologie olejů, tuků, detergentů a kosmetiky. V knize: Co byste měli vědět o výrobě potravin? Technologie potravin (Kadlec P., Melzoch K., Voldřich M., ed.), kap. 5, str. 295-316, KEY Publishing s.r.o., Praha 2009. Parish E.J., Boos T.L., Li S.: The chemistry of waxes and sterols. V knize: Food lipids: chemistry, nutrition and biotechnology (Akoh C.C., Min D.B., ed.), díl 1, kap. 4, Marcel Dekker, New York 2002. Pokorný J.: Tuky a jiné lipidy. V knize: Chemie potravin (Velíšek J., ed.), díl 1, kap. 3, str. 107-162. OSSIS, Tábor 2002..