TŘEBÍČ. Baa / czaaczp-1

TŘEBÍČ Baa / czaaczp-1 CRA Rating k 19. říjnu 2005 Analytici Ing. Kateřina Hamplová, Ing. Dagmar Prchalová

Závěry ratingové analýzy: Po zhodnocení současného a minulého hospodářského vývoje města Třebíč a jeho krátkodobého výhledu, po zvážení aktuální výše závazků a volných finančních prostředků města a ochoty dostát řádně a včas svým finančním závazkům potvrzuje CRA RATING AGENCY, a. s., městu Třebíč krátkodobý CRA Rating na úrovni czp-1. Posoudili jsme hospodářskou situaci regionu a hospodářské výsledky města v minulosti i v současnosti. Ocenili jsme velmi dobré výsledky provozního hospodaření města v posledních letech, které stačí nejen ke krytí roční dluhové služby, ale částečně i investičních výdajů města. Město v roce 2004 splatilo úvěr od České spořitelny, čímž se snížila jeho roční dluhová služba. Čerpání nového úvěru na realizaci investic souvisejících s Projektem ochrany vod povodí řeky Dyje v roce 2005 tak, dle CRA, neohrozí finanční stabilitu města. Tato rozsáhlá investiční akce kromě toho umožní zásadní rekonstrukci a modernizaci technické infrastruktury města. V roce 2008 budou navíc splaceny všechny zbývající úvěry a půjčky čerpané v minulosti. Při hodnocení jsme vzali v úvahu i minulé kapitálové výdaje města a plánované akce, které směřují k dalšímu rozvoji města Třebíč. Oceňujeme snahu o zapojení různých dotačních titulů na financování těchto investic tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému zatížení městského rozpočtu. Po zvážení rizik ovlivňujících budoucí hospodaření a za předpokladu, že město bude i nadále pokračovat v nastaveném trendu hospodaření a bude konzervativně přistupovat k případnému dalšímu zadlužování, potvrzuje CRA RATING AGENCY, a. s. městu Třebíč dlouhodobý CRA Rating na úrovni Baa a dlouhodobý lokální rating na úrovni czaa-. V Praze dne 19. října 2005 Ing. Kateřina Hamplová analytik CRA RATING AGENCY, a.s. Ing. Petr Vinš, Ph.D. výkonný ředitel CRA RATING AGENCY, a.s.

OBSAH A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE MĚSTA... 5 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÁ DATA... 6 PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE A MAJETKOVÉ PODÍLY MĚSTA... 7 POPISNÉ ÚDAJE A MAKROPOLOHA MĚSTA... 7 POLITICKÝ A ADMINISTRATIVNÍ SYSTÉM... 8 B. INFRASTRUKTURNÍ ZÁZEMÍ... 9 C. EKONOMIKA MIKROREGIONU... 12 HOSPODÁŘSKÉ ZAMĚŘENÍ MIKROREGIONU... 12 ZEMĚDĚLSTVÍ... 12 PRŮMYSLOVÁ VÝROBA... 12 TERCIÉRNÍ SFÉRA... 13 CESTOVNÍ RUCH... 14 D. ZHODNOCENÍ HOSPODÁŘSKÉ SITUACE MIKROREGIONU A MOŽNOSTI DALŠÍHO VÝVOJE... 16 E. HOSPODAŘENÍ MĚSTA... 18 HOSPODAŘENÍ MĚSTA V LETECH 2000-2004... 18 DLUHOVÁ SLUŽBA... 22 PŘEDPOKLÁDANÝ BUDOUCÍ VÝVOJ HOSPODAŘENÍ MĚSTA... 23 F. PŘÍLOHA I VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ MĚSTA... 27 G. PŘÍLOHA II RATINGOVÁ STUPNICE CRA RATINGU... 28 3

4

A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE MĚSTA Název města Třebíč Kraj Vysočina Počet obyvatel 38 457 (k 16. 8. 2005) Katastrální výměra 57,6 km 2 Adresa městského úřadu MěÚ Třebíč Karlovo náměstí 104/55 674 01 Třebíč Telefon +420 568 896 111 Fax +420 568 847 155 E-mail epodatelna@trebic.cz WEB www.trebic.cz Historie ratingu CRA Rating k 19.10.2005 CRA Rating k 15. 10. 2004 CRA Rating k 30. 9. 2003 CRA Rating k 26. 9. 2002 CRA Rating k 3. 9. 2001 CRA Rating k 20. 10. 2000 CRA Rating k 24. 11. 1999 CRA Rating k 3. 8. 1998 Baa/czAa-/stabilní/czP-1 Baa/czAa-/stabilní/czP-1 Baa/czAa-/pozitivní/czP-1 Baa/czAa-/stabilní/czP-1 Baa/czAa-/stabilní/czP-1 Baa/ACR/stabilní/Prime-2 Baa/ACR/negativní/Prime-2 Baa/ACR/stabilní/Prime-2 Rada města Miloš Mašek, starosta města, ČSSD Ing. Radek Číhal, místostarosta, SNK Ing. Jan Karas, místostarosta, KDU-ČSL Stanislav Mastný, místostarosta, ODS Jiří Špaček, ČSSD Ing. František Jonáš, CSc., ČSSD Ing. Marie Černá, SNK Ing. Pavel Janata, KDU-ČSL Petr Ondráček, ODS Tajemník městského úřadu Ing. Milan Hamerník 5

Základní ekonomická data 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Příjmy obce celkem 356 352 611 580 653 913 824 126 817 659 589 081 Opakující se příjmy 278 464 503 049 553 714 691 652 732 003 506 009 Mimořádné nahodilé příjmy 77 888 108 531 100 199 132 474 85 656 83 072 Výdaje obce celkem 389 335 632 602 648 544 823 001 808 965 619 081 Neinvestiční výdaje celkem 299 915 484 717 517 207 658 382 670 428 467 100 Dluhová služba v roce 23 950 50 326 20 558 14 524 13 702 7 377 Investiční výdaje celkem 89 419 147 885 131 337 164 619 138 537 151 981 Provozní výsledek 2 498 68 658 57 065 47 794 75 277 46 287 Celkový dluh 86 612 70 696 52 964 39 980 27 239 43 220 Rozpočty města včetně čerpání a splátek úvěrových zdrojů, údaje v tis. Kč Provozní výsledek rozdíl opakujících se příjmů a neinvestičních výdajů bez dluhové služby * Upravený rozpočet k 30. 9. 2005 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Hrubá úspora v tis. Kč 78 661 147 509 157 264 180 268 160 933 108 613 Čistá úspora v tis. Kč 54 712 97 183 136 706 165 744 147 231 101 236 Celkové výdaje/ celkové příjmy 109,26% 103,44% 99,18% 99,86% 98,94% 105,09% Neinvestiční výdaje/ opakující se příjmy 107,70% 96,36% 93,41% 95,19% 91,59% 92,31% Opakující se příjmy/ celkové příjmy 78,14% 82,25% 84,68% 83,93% 89,52% 85,90% Mimořádné příjmy/ celkové příjmy 21,86% 17,75% 15,32% 16,07% 10,48% 14,10% Investiční výdaje/ neinvestiční výdaje 29,81% 30,51% 25,39% 25,00% 20,66% 32,54% Neinvestiční výdaje/ celkové výdaje 77,03% 76,62% 79,75% 80,00% 82,87% 75,45% Závislost na nenávratných zdrojích 33,26% 45,95% 47,13% 52,22% 49,07% 30,65% Závislost na neopakovatelných příjmech 14,26% 13,02% 14,36% 13,18% 10,13% 7,81% Celkový dluh/ hrubá úspora 110,11% 47,93% 33,68% 22,18% 16,93% 39,79% Dluhová služba v roce/ hrubá úspora 43,77% 51,79% 15,04% 8,76% 9,31% 7,29% Dluhová služba v roce/ běžné příjmy 9,92% 15,82% 5,92% 3,67% 3,30% 1,90% Dluhová služba v roce/ vlastní příjmy 10,72% 16,60% 6,19% 3,79% 3,37% 1,92% Splátky úroku/ opakující se příjmy 2,59% 0,94% 0,51% 0,22% 0,13% 0,52% Celkový dluh/ provozní výsledek 3466,93% 102,97% 92,81% 83,65% 36,18% 93,38% * Upravený rozpočet k 30. 9. 2005 6

Příspěvkové organizace a majetkové podíly města Příspěvkové organizace města 11 MŠ 7 ZŠ 2 ZUŠ KVIZ Třebíč Městská knihovna v Třebíči Centrální školní jídelna 2 denní rehabilitační stacionáře pro děti Zdroj: MěÚ Třebíč Název společnosti BOPO, a.s. v konkurzu Zdroj: MěÚ Třebíč Podíl města 43 188 ks akcií s nulovou tržní hodnotou, 5 % podíl Popisné údaje a makropoloha města Město Třebíč leží v kraji Vysočina v jihozápadní části Moravy v blízkosti brněnské aglomerace; rozkládá se na obou březích řeky Jihlavy v podhůří Českomoravské vysočiny. V současné době je ve městě o rozloze 57,6 km 2 evidováno 38 457 obyvatel. Dopravní polohu města Třebíče v rámci České republiky lze označit za průměrně exponovanou, k čemuž přispívá blízkost brněnské aglomerace a dálnice D1. K nejdůležitějším dopravním trasám patří silnice první třídy I/23 Brno Třebíč Jindřichův Hradec. Stejně důležitou je i silnice II/405 spojující Třebíč s krajským městem Jihlavou. Silnice II/360 Třebíč - Velké Meziříčí zajišťuje napojení města na nedalekou dálnici D1 spojující Prahu a Brno. Zlepšení dopravní dostupnosti a především napojení na dálnici D1 by mělo přinést dokončení obchvatů Třebíče i okolních obcí. V rámci železniční sítě se Třebíč nachází mimo významné železniční uzly. Prochází tudy jediná trať č. 240, vedoucí z Brna přes Třebíč a Jihlavu do Havlíčkova Brodu. V důsledku nedostatečných investic do modernizace této tratě je její význam omezen. Polohu města lze vymezit také vzdálenostmi k významným regionálním střediskům: Praha 167 km, Brno 69 km, Jihlava 34 km, České Budějovice 135 km, Vídeň 150 km. 7

Politický a administrativní systém Reformou veřejné správy došlo ke zrušení okresních úřadů k 31.12. 2002 a převodu jejich kompetencí na kraje, obce III. stupně (obce s rozšířenou působností) a zvláštní orgány státní správy. Rozdělení činností okresních úřadů upravuje zákon č. 320/2002 Sb. o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. Město Třebíč tak získalo k 1. 1. 2003 statut obce s rozšířenou působností a převzalo řadu kompetencí ze zaniklých okresních úřadů. S převodem kompetencí z okresních úřadů byla zároveň převedena i část jejich úředníků, kteří zajišťují agendu státní správy. Nejvyšším orgánem města je zastupitelstvo, které je tvořeno 27 členy, volenými v komunálních volbách na čtyřleté funkční období. Ze svého středu pak zastupitelstvo volí devítičlennou radu města, starostu města a tři místostarosty. Volební výsledky ve městě v komunálních volbách v roce 2002, počet mandátů v zastupitelstvu města a zastoupení v radě města přibližuje následující tabulka. Politická strana Počet mandátů Přepočtené % Počet mandátů v zastupitelstvu platných hlasů v radě města ČSSD 5 16,0 % 3 SNK Břehy 4 13,2 % 0 KSČM 6 20,6 % 0 KDU ČSL 3 10,2 % 2 ODS 4 15,2 % 2 Sdružení NK 3 9,9 % 2 MODS a NK 2002-2006 2 6,7 % 0 Celkem 27 91,8 % 9 Zdroj: ČSÚ Ve funkci starosty byl potvrzen Miloš Mašek. Místostarosty byli zvoleni Ing. Radek Číhal, Ing. Jan Karas a Stanislav Mastný. Výkonnou funkci tajemníka městského úřadu zastává v současné době Ing. Milan Hamerník. Zastupitelstvo města zřídilo podle zákona finanční a kontrolní výbor. Rada si jako své poradní a iniciativní orgány zřídila 19 komisí rady města. Město Třebíč zaměstnává v současnosti celkem 264 zaměstnanců, včetně 37 strážníků městské policie. Na městském úřadě je zřízeno 16 odborů a městská policie. Město Třebíč je zřizovatelem 25 příspěvkových organizací. 8

B. INFRASTRUKTURNÍ ZÁZEMÍ Infrastrukturní zázemí města je možné hodnotit z hlediska stávající i budoucí potřebnosti za relativně dostatečné. Silniční síť na území města - dobrý technický stav místních komunikací; - průběžně probíhají opravy jednotlivých ulic, a to především v souvislosti s rozsáhlými infrastrukturními projekty jako je Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje či Regenerace panelového sídliště ; - v roce 2004 byla např. dokončena rekonstrukce Brněnské ulice a vybudována příjezdová komunikace k zimnímu stadionu. Elektrická energie - majitel a provozovatel elektrických rozvodů: E.ON, a.s.; - údržbu a investice provádí majitel rozvodů, připojování nových objektů zajišťuje město; - z prostředků města byla v roce 2004 dokončena výstavba trafostanice včetně přípojky VN pro průmyslovou zónu a rekonstruována trafostanice na ulici Vltavínská v souvislosti s výstavbou DPS; - v roce 2005 bude vybudována trafostanice v lokalitě Zámku pro podnikatelský inkubátor a ubytovací kapacity, dále se připravuje zainvestování lokality Na Kopcích pro bytovou výstavbu. Zemní plyn - dodávky plynu prostřednictvím vysokotlakého dálkového plynovodu Znojmo - Praha a dále prostřednictvím středotlakých a nízkotlakých rozvodů ke spotřebitelům zajišťuje majitel a správce plynovodních sítí: Jihomoravská plynárenská, a. s., Brno (JMP); - ze sedmi místních částí, je plynofikována obec Ptáčov a obec Slavice; v roce 2005 bude dokončena plynofikace v místních částech Pocoucov, Budíkovice, Sokolí a Račerovice. Tyto plynovody, na jejichž výstavbu byla poskytnuta dotace ze SFŽP, zůstávají v majetku města Třebíč; - provozovatel plynovodů v majetku města: TTS energo s. r. o.; - je zpracována projektová dokumentace na rozšíření STL plynovodu v ul. Za Plovárnou, kde investorem bude pravděpodobně JMP. Vodovody a kanalizace - majitel vodohospodářské infrastruktury včetně ČOV: Vodovody a kanalizace, svazek obcí se sídlem v Třebíči; 9

- provozovatel: Vodárenská akciová společnost, a. s., divize Třebíč (VAS), 58 % vlastní obce resp. svazky obcí a 33,35 % společnost Suez environment; - aktuální cena vody: 45,50 Kč, z toho vodné 27 Kč a stočné 18,50 Kč (ceny jsou uvedeny bez 5 % DPH); - ČOV po rekonstrukci v roce 2004 splňuje limity a legislativu ČR i EU; celkové stavební a technologické náklady rekonstrukce dosáhly výše 197,97 mil. Kč, z toho podíl města činil cca 38 mil. Kč; - investice: byla provedena výstavba dešťové a splaškové kanalizace, vodovodu a STL plynovodu v lokalitě Za Plovárnou; v roce 2005 bude realizována poslední etapa výstavby plynovodu a kanalizace v části Polanka. Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje (dále jen projekt Dyje): - zahájení projektu: rok 2003; - realizace projektu: svazek měst a obcí s podporou fondů EU (ISPA); - v rámci projektu by mělo dojít i k rekonstrukci kanalizace města Třebíč; - I. část projektu: - celkové náklady cca 77 mil. Kč, podíl města Třebíč max. 20 mil. Kč; - realizace v letech 2004 2006; - město Třebíč dále zajistilo projektovou dokumentaci a stavební povolení na související investice, u kterých předpokládané náklady dosáhnou cca 45 mil. Kč a budou financovány z rozpočtu města přijetím úvěru. Jedná se zejména o rekonstrukci komunikací dotčených stavbou kanalizace, rekonstrukci chodníků a veřejné zeleně. Související investice jsou rozděleny do 6 samostatných staveb. Realizace těchto akcí proběhne v roce 2005; - II. část projektu - celkové předpokládané náklady 80 mil. Kč, podíl města Třebíč max. 20 mil. Kč. Tepelné hospodářství - majitel tepelných rozvodů: město Třebíč; - výrobce a distributor tepla:tts energo, s. r. o.; - cena tepla: 339,50 Kč/GJ bez 5 % DPH; - 59 % domácností napojeno na centrální zásobování teplem (CZT). 10

Odpadové hospodářství - svoz, odstranění a třídění komunálního odpadu a provoz sběrných dvorů: ESKO-T, s. r. o.; - komunální odpad je ukládán na skládku s třídící linkou v Petrůvkách, která je v majetku svazku obcí, kapacita skládky min. 10 let; - skládka Vladislav na stavební odpad a odpady ze zeleně, v majetku města Třebíč; - poplatek za svoz TKO byl pro rok 2005 navýšen z 360 Kč na 432 Kč; vlivem rostoucích nákladů na svoz odpadu město i přes navýšení poplatku tuto službu dotuje, v roce 2004 se jednalo o částku 9,2 mil. Kč, pro rok 2005 se předpokládá až 8 mil. Kč; - město Třebíč zpracovává plán odpadového hospodářství v návaznosti na plán odpadového hospodářství kraje Vysočina. Od toho se bude odvíjet odpadové hospodářství i plánované investice např. na kompostárnu a třídění bioodpadu. Bytový fond - v majetku města je 1 070 bytů, z toho k prodeji je určeno cca 550 bytů; - II. vlna privatizace bytového fondu bude zahájena v roce 2006, bude probíhat prodej celých domů a v současné době se připravují pravidla prodeje; - v roce 2004 byla dokončena výstavba bytů v lokalitě Táborská a Na Kopcích financovaná městem ve sdružení s bytovým družstvem a využitím státní dotace na podporu bytové výstavby. Město také zahájilo regeneraci sídliště Hájek; - v roce 2005 jsou dokončovány další bytové domy v Táborské a Na Kopcích realizované bez účasti města. Město pak připravuje zainvestování lokality Na Kopcích pro výstavbu RD. 11

C. EKONOMIKA MIKROREGIONU Hospodářské zaměření mikroregionu Třebíčský mikroregion je možné charakterizovat jako průmyslově - zemědělskou oblast. Průmyslová výroba regionu společně s poskytovanými službami je koncentrována do několika středisek, mezi kterými je nejdůležitější samotné město Třebíč. Ve městě jsou soustředěny nejvýznamnější podniky celé oblasti. Zemědělská činnost je provozována v přilehlých obcích. Zemědělství Zemědělská výroba mikroregionu je důležitým zaměstnavatelem mimo město samotné. V zemědělství převládá rostlinná výroba, která je zaměřena zejména na produkci obilovin. Živočišná výroba je zaměřena zejména na chov skotu a prasat, některé podniky se specializují na chov drůbeže, který má však z místního hlediska minoritní význam. Na území mikroregionu nelze očekávat nárůst velikosti stávajících zemědělských podniků ani významný nárůst počtu nabízených pracovních míst, a to zejména kvůli limitujícím přírodním podmínkám. Průmyslová výroba Průmysl mikroregionu je soustředěn především v samotném městě Třebíč, kde je také lokalizována polovina pracovních míst. Převládající tradiční průmyslové zaměření představují textilní, oděvní a kožedělný průmysl, dále pak průmysl dřevozpracující a nábytkářský, jaderná energetika a průmysl potravinářský. Ekonomická situace největších průmyslových podniků mikroregionu Třebíč je ovlivněna změnami z období transformace, kdy tyto společnosti byly nuceny regionálně přeorientovat svůj odbyt. Mezi významné zaměstnavatele ve městě patří výrobce nábytku Tusculum, a.s. Ze strojírenských a kovodělných firem je to První brněnská strojírna Třebíč, a.s., výrobce zařízení pro energetiku a teplárenství, Uniplet Třebíč, a.s., výrobce elektronických pletacích strojů, ČEZ Energoservis, spol. s r.o., Tedom s.r.o. a Třebíčská tepelná společnost, s.r.o. Významnou společností je také Tipa, a.s., podnikající v mnoha rozličných oblastech. Významné postavení mají také firmy stavební, Agstav Třebíč, a.s., Pozemstav Třebíč, spol. s r.o. a Salleko, spol. s r.o. 12

Výrobou oděvů a obuvi se zabývají Tipa B, a.s. a Altreva, spol. s r.o., člen belgické skupiny ALSICO GROUP. Největším zaměstnavatelem mikroregionu je Jaderná elektrárna Dukovany, organizační jednotka ČEZ, a.s. Vyrobeným výkonem je to v současnosti největší zdroj elektrické energie v ČR. Její výrobní kapacita představuje 20 % celkové výrobní kapacity ČR. V roce 2004 byla na území města zkolaudována průmyslová zóna Hrotovická o rozloze 11,4 ha. Zóna je vybavena veškerou dostupnou infrastrukturou, bylo vybudováno komunikační napojení a obslužná komunikace zóny. Celkem bylo do přípravy zóny investováno více než 55 mil. Kč, z toho 33,4 mil. Kč tvořily dotace od státu. V současné době jedná město se zájemci o pozemky v této zóně. Další rozvoj podnikání by měl podpořit projekt podnikatelského inkubátoru připravovaný zájmovým sdružením právnických osob Rozvoj Třebíčska, který je složený ze sedmi měst a Západomoravské vysoké školy, s podílem dotace z Phare CBC, MMR ČR, Kraje Vysočina a jednotlivých obcí. V každém z měst by měl vzniknout inkubátor, přičemž řídící a školící centrum by bylo v Třebíči. Podíl města Třebíč na tomto projektu bude 7,788 mil. Kč. Terciérní sféra Ve sféře služeb je Třebíč významným spádovým centrem s veškerou občanskou vybaveností. Pro dopravní obslužnost území má velký význam autobusová doprava. Z Třebíče vyjíždí řada místních autobusových linek spojující obce okresu Třebíč a prochází tudy i řada dálkových spojů (Brno Jihlava, Brno České Budějovice). Městská hromadná doprava v Třebíči je tvořena systémem devíti autobusových linek. Provozovatelem MHD je společnost TRADO-MAD, s.r.o., vlastníkem této společnosti je ICOM transport a.s. Na provoz MHD přispělo město v roce 2004 částkou cca 24 mil. Kč. Výhodou města je dobrá dostupnost specializované lékařské péče díky nemocnici a poliklinice. Na modernizaci nemocnice kromě státního rozpočtu přispěla i města, obce, firmy a občané třebíčského okresu částkou představující přibližně 10 % celkových nákladů (11 mil. Kč). Město Třebíč je zřizovatelem 7 základních škol, 2 ZUŠ a 11 mateřských škol, z nichž 1 je speciální. V provozu je jedna Centrální školní jídelna. 13

Střední vzdělání zajišťuje obchodní akademie, dvě gymnázia, 4 SOŠ a učiliště, 3 střední školy, střední a vyšší odborná zdravotnická škola a další. V roce 2003 zahájila výuku (na základě akreditace udělené pro obor zaměřený na informatiku) Západomoravská vysoká škola, o.p.s. Jedním ze zakladatelů této obecně prospěšné společnosti je město Třebíč, které školu ročně podporuje částkou do 2 mil. Kč. V Třebíči jsou tři domovy důchodců s celkovou kapacitou 374 osob, jejichž zřizovatelem je kraj Vysočina; dále tři domy s pečovatelskou službou zřízené městem se 174 byty. V letošním roce byla dokončena výstavba dalšího domu s pečovatelskou službou na ulici Vltavínská s 32 b.j. Celkové náklady stavby činí 26,5 mil. Kč, přičemž dotace ze SFRB pokryla 19,2 mil. Kč. Město je dále zřizovatelem dvou specializovaných denních rehabilitačních stacionářů pro děti. Kultura se soustřeďuje kolem městem zřízeného Kulturního, vzdělávacího a informačního zařízení Třebíč (KVIZ). Divadelní představení se konají v Národním domě; ve městě jsou dvě kina, sál Fórum, galerie Malovaný dům, Západomoravské muzeum (Muzeum Vysočiny) a Městská knihovna. V roce 2004 byla dokončena rekonstrukce klubu mládeže Hájek. Dále pak byla v roce 2005 dokončena dostavba Víceúčelového kulturního zařízení. Dostavba probíhala již od roku 1999 za podpory státních dotací, celkové náklady akce dosáhly výše 160 mil. Kč (podíl města cca 50 mil. Kč). Obě zařízení provozuje KVIZ. Ke sportovnímu vyžití ve městě slouží zimní stadion, krytý bazén, areál Polanka s koupalištěm, tenisové kurty, cvičná lezecká stěna, střelnice, sportovní areál TJ Dukovany a další zařízení. V polovině roku 2003 byla uvedena do provozu přístavba tělocvičny ZŠ TGM Třebíč s možností využití pro míčové hry, zejména volejbal, v souladu se sportovním zaměřením školy. Cestovní ruch Třebíčsko má vzhledem k velice kvalitnímu životnímu prostředí i množství kulturních a historických památek značný potenciál v rozvoji cestovního ruchu. V červenci 2003 se Třebíč stala 12. lokalitou v ČR zapsanou do seznamu památek UNESCO, čímž se městu otevřela cesta k prostředkům z různých evropských fondů a zvýšila se i jeho návštěvnost (z cca 45 tis. turistů v roce 2002 na cca 74 tis. v roce 2003). 14

K nejvýznamnějším památkám Třebíče patří románsko-gotická bazilika sv. Prokopa ze 13. století v areálu třebíčského valdštejnského zámku či bývalá židovská čtvrť se dvěma synagogami a rozsáhlý židovský hřbitov. Dominantu města představuje 72 m vysoká věž a Karlovo náměstí, které svou rozlohou patří k největším ve střední Evropě. Třebíčsko nabízí nejen kulturní památky, ale i atraktivní přírodní lokality v podhůří Českomoravské vysočiny a parky vhodné pro pěší i cykloturistiku. K rekreačním účelům slouží nedaleká Dalešická přehrada na řece Jihlavě a několik rybníků. V letech 2003 a 2004 proběhla oprava a odbahnění 6 rybníků v majetku města. Připravují se projekty na revitalizaci dalších 4 rybníků. Město Třebíč se výrazně angažuje v podpoře cestovního ruchu, prezentaci města a zvyšování jeho atraktivity. Postupně dochází k revitalizaci židovské čtvrti a centra města. Byly schváleny Závazné zásady pro poskytování finančního příspěvku na obnovu fasád a garážových vrat v části městské památkové zóny Zámostí a Podklášteří. V roce 2004 bylo na nádvoří zámku zbudováno turistické informační středisko. 15

D. ZHODNOCENÍ HOSPODÁŘSKÉ SITUACE MIKROREGIONU A MOŽNOSTI DALŠÍHO VÝVOJE Hospodářská situace regionu se v posledním období stabilizovala. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti a nízkým průměrným mzdám však okres stále patří mezi státem vymezené, hospodářsky slabé a strukturálně postižené regiony. Nízká koupěschopnost obyvatelstva ovlivňuje rozvoj regionu, nicméně kvalifikovaná pracovní síla při nízké průměrné mzdě představuje konkurenční výhodu pro případné investory. Zlepšení situace ve městě Třebíč by mělo přinést otevření průmyslové zóny Hrotovická, ale i plánované zkvalitnění dopravního napojení města na dálnici D1 Praha Brno a vybudování obchvatu města. Potenciál regionu spočívá také v orientaci na cestovní ruch. Vývoj míry nezaměstnanosti 15,00 12,00 9,00 6,00 Okres Třebíč Kraj Vysočina ČR 3,00 0,00 2000 2001 2002 2003 2004 září 05 Zdroj: MPSV Míra nezaměstnanosti v okrese Třebíč přesahuje dlouhodobě jak průměr ČR tak i kraje, přičemž v posledních letech docházelo k prohlubování tohoto rozdílu. Nezaměstnanost po mírném poklesu v roce 2001 poměrně výrazně rostla v letech 2002-2003. Od července 2004 došlo vlivem změny metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti v souvislosti se vstupem do EU k poklesu tohoto ukazatele. Pokles způsobený tímto zásahem se odhaduje na cca 1%. Porovnáním pololetních údajů z června 2004 a 2005 zjistíme, že pokles nezaměstnanosti na úrovni kraje a okresu 16

nepřesáhl 1%, tedy reálně došlo k mírnému nárůstu nezaměstnanosti. Průměr ČR se naopak reálně zlepšil. K září 2005 dosáhla míra nezaměstnanosti v okrese Třebíč 12,2 %, tj. o 3,4 % více než v ČR a o 4,2 % více než v kraji. Přímo ve městě Třebíč se nezaměstnanost příliš neliší od průměru okresu, aktuálně činí 12,6 %. Průměrná hrubá mzda fyzických osob 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 Okres Třebíč Kraj Vysočina ČR Zdroj: ČSÚ Vývoj mezd sleduje dlouhodobě rostoucí trend v celé ČR. Mzdová úroveň v okrese Třebíč však se ve srovnání s republikovým i krajským průměrem pohybuje velmi nízko. Ke konci roku 2004 dosáhla průměrná mzda v okrese 14 389 Kč, což byla šestá nejnižší hodnota z okresů ČR. Republikový průměr byl 18 035 Kč. Věková struktura obyvatel počet podíl města podíl ČR Předproduktivní věk (0-14) 5 894 15,33 % 14,94 % Produktivní věk (15-59) 25 733 66,91 % 65,33 % Postproduktivní věk (60 + ) 6 830 17,76 % 19,73 % Zdroj: MěÚ Třebíč, k 16. 8. 2005 a ČSÚ 2004 Věková struktura obyvatel města Třebíč je relativně příznivá, i když převaha obyvatel starších 60 let nad podílem dětí se zvyšuje. Projevuje se tak celorepublikový trend stárnutí populace. Současně také dochází k úbytku počtu obyvatel. Město má nyní 38 457 obyvatel, což je o 102 méně než v minulém roce. Index stáří (počet obyvatel nad 60 let na 100 dětí ve věku 0-14 let) ve městě dosahuje hodnoty 116, zatímco v ČR je to už 132. 17

E. HOSPODAŘENÍ MĚSTA Hospodaření města v letech 2000-2004 Hospodaření města Třebíč lze ve sledovaném období hodnotit jako velmi dobré. V provozním výsledku, který CRA považuje za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů kvality hospodaření, dosahuje město každoročně vysokých přebytků. V roce 2004 skončilo hospodaření města provozním přebytkem 75,3 mil. Kč, což je nejvíce od roku 2000. Celkový výsledek hospodaření v roce 2004 činil 8,7 mil. Kč. Vysoký provozní přebytek posledních let byl zapříčiněn zejména změnou rozpočtového určení daní v roce 2001, čímž došlo k výraznému navýšení daňových příjmů. Městu se také v posledních letech podařilo výrazně snížit celkový dluh i roční dluhovou službu, která vázala provozní prostředky města. V roce 2004 Třebíč nečerpala žádné nové úvěrové zdroje (viz Dluhová služba). Příjmy rozpočtu Celkové příjmy města Třebíč (včetně přijatých úvěrů a půjček) se ve sledovaném období let 2000 až 2004 pohybovaly od 356 mil. Kč v roce 2000 do 824 mil. Kč v roce 2003. V roce 2004 dosáhly výše 817,7 mil. Kč. Nejvýznamnějšími příjmy města byly dotace a daňové příjmy. Daňové příjmy (včetně poplatků) vykazují ve sledovaném období rostoucí trend, vzrostly ze 173 mil. Kč v roce 2000 na 349 mil. Kč v roce 2004. Nejvyšší nárůst nastal v roce 2001 díky změně rozpočtového určení daní, kdy se příjmem obcí stal i podíl na dani z přidané hodnoty (DPH). DPH se tak stala nejvýznamnějším daňovým příjmem rozpočtu města (cca 84 mil. Kč), s podílem větším než 30 % na celkových daňových příjmech. V roce 2004 činil příjem z této daně cca 103 mil. Kč. Přibližně 20 % daňových příjmů tvořila daň z příjmů fyzických osob (DPFO) ze závislé činnosti, tj. 66,5 mil. Kč v roce 2004. Obdobný podíl měla daň z příjmů právnických osob (DPPO), která v roce 2004 činila absolutně 69,8 mil. Kč. DPFO z podnikání dosahovala v minulosti výše až 48 mil. Kč, v letech 2001 a 2002 však zaznamenala vzhledem k novým pravidlům značný propad až na 26 mil. Kč, v letech 2003 a 2004 opět přesáhla 30 mil. Kč (10 % daňových příjmů). V rámci daňových příjmů je nutné zmínit rovněž DPPO za obce. Ačkoliv její výše dosáhla v roce 2004 rekordních 31,5 mil. Kč, její vliv na 18

hospodaření je prakticky nulový, neboť se v podstatě jedná o účetní položku procházející rozpočtem ve stejné výši jak na straně příjmů tak na straně výdajů. Zbytek daňových výnosů tvoří výnos daně z nemovitostí a výnos z místních správních poplatků. Výše daně z nemovitostí se příliš nemění a každoročně činí cca 10 mil. Kč, její podíl na celkových daňových příjmech tak vzhledem k rostoucímu trendu ostatních vybíraných daní logicky klesá. Příjmy z poplatků do roku 2001 představovaly cca 5 % daňových příjmů. Změnou rozpočtové skladby, kdy byly některé nedaňové příjmy přesunuty mezi daňové, se podíl poplatků zdvojnásobil. Kromě toho je město Třebíč od roku 2003 obcí s rozšířenou působností, a to se také projevilo ve zvýšení příjmů ze správních poplatků. V roce 2004 činily příjmy z místních poplatků 21 mil. Kč a ze správních poplatků 13,5 mil. Kč (tj. celkem cca 10 % daňových příjmů). Struktura příjmů rozpočtu v roce 2004 Převody a sdružené prostředky 1,36% Přijaté půjčky a úvěry 0,00% Příjmy z vlastní činnosti 1,24% Celkové dotace 49,07% Daňové příjmy 42,71% Kapitálové příjmy 3,33% Nedaňové příjmy 2,29% Podíl dotací na celkových příjmech má rostoucí tendenci, od roku 2000 vzrostl z 33 % na 50% v roce 2004. Z hlediska struktury je tvořily z více než 80 % dotace neinvestiční, určené na sociální dávky, školství, dopravní obslužnost atd. Jejich výše v roce 2003, v důsledku zrušení okresních úřadů a převodu části jejich kompetencí na města v rámci reformy veřejné správy, výrazně vzrostla z 254 mil. Kč v roce 2002 na 359 mil. Kč v roce 2003. V roce 2004 činily neinvestiční dotace 357 mil. Kč. Město čerpalo také řadu investičních dotací, v minulosti např. na 19

výstavbu bytových domů, na vybudování průmyslové zóny či dostavbu kulturního domu. V roce 2004 činily investiční dotace celkem 44 mil. Kč, největší část dotací byla určena na výstavbu bytů (14,3 mil. Kč), na dům s pečovatelskou službou (19,2 mil. Kč), na rekonstrukci základní školy, regeneraci sídliště a na plynofikaci místních částí. Dalším příjmem rozpočtu města jsou nedaňové příjmy, tj. příjmy z vlastní činnosti, splátky půjček poskytnutých z rozpočtu města, příjmy z úroků, podílů na zisku a z dividend, příjmy z pronájmu majetku a ostatní příjmy. Jejich význam na celkových příjmech ve sledovaném období poklesl z 9,7 % v roce 2000 na 3,5 % v roce 2004 a jejich výše se pohybovala mezi 30 40 mil. Kč. V roce 2003 dosáhly přechodně výše 50 mil. Kč vlivem splátky peněžní záruky na výstavbu ČOV svazku obcí Vodovody a kanalizace ve výši cca 12,4 mil. Kč. V roce 2004 poklesly nedaňové příjmy na 29 mil. Kč. V minulosti byly významným příjmem rozpočtu příjmy z prodeje majetku, jednalo se o prodej bytů a prodej akcií a akcionářských práv k distribučním společnostem. V roce 2000 došlo k výraznému poklesu těchto příjmů a jejich podíl na celkových příjmech klesl meziročně z téměř 18 % na 4 %. V roce 2004 činily kapitálové příjmy téměř 27 mil. Kč. Z převodů z vlastních fondů a sdružených prostředků získalo město v roce 2004 11 mil. Kč. Cizí zdroje čerpalo město ve sledovaném období pouze v letech 2000 a 2001 (viz Dluhová služba). Výdaje rozpočtu Celkové výdaje města Třebíč vzrostly ve sledovaném období z 390 mil. Kč v roce 2000 na více než 800 mil. Kč v roce 2004. Na výdajích města se rozhodující měrou podílejí neinvestiční výdaje včetně roční dluhové služby, které ve sledovaném období činily 77-83 % celkových výdajů (absolutně 300 až 670 mil. Kč). K nejvýraznějšímu navýšení neinvestičních výdajů přispěla reforma veřejné správy v roce 2003. Téměř 40 % neinvestičních výdajů tvoří transfery městským příspěvkovým organizacím (především školským zařízením), které v roce 2004 dosáhly výše 263 mil. Kč. Dalším významným výdajem byly sociální dávky, které sice absolutně rostly, ale jejich podíl na celkových výdajích zůstal okolo 14 %. Náklady na zaměstnance městského úřadu (mzdy, pojistné apod.) se ve sledovaném období pohybovaly od 9 do 14 %, svého maxima (94,4 mil. Kč) dosáhly v roce 2003 delimitací části 20

úředníků zrušeného okresního úřadu. V roce 2004 mzdové náklady poklesly na 80,6 mil. Kč vlivem převedení státní sociální podpory z kompetence města na úřad práce. Okolo 3 % výdajů tvoří neinvestiční dotace poskytnuté městem, v roce 2004 město vyplatilo cca 23 mil. Kč. Velmi výrazný pokles zaznamenal podíl dluhové služby na neinvestičních výdajích z 8 % na 2 % v roce 2000. V roce 2004 činila dluhová služba 13,7 mil. Kč. Zbývající téměř třetinu neinvestičních výdajů tvořily výdaje na nákup služeb (právní a poradenské služby, služby pošt a bank, dodávky tepla, plynu, elektřiny a vody aj.), výdaje na dopravní obslužnost, výdaje na opravy a udržování majetku města atd. V roce 2004 tyto výdaje celkem činily 196 mil. Kč. Struktura výdajů rozpočtu v roce 2004 Investiční výdaje 17,13% Splátky úroků 0,12% Neinvestiční výdaje bez splátek jistiny a úroků 81,18% Splátky jistiny včetně z přij. návratných výpomocí 1,58% Podíl investičních výdajů na celkových výdajích rozpočtu se ve sledovaném období poklesl z 23 na 17 %. Město své kapitálové výdaje směřovalo především do technické infrastruktury, rekonstrukce ČOV, výstavby průmyslové zóny, bytové výstavby, regenerace sídlišť, rekonstrukce sportovních a kulturních zařízení, do údržby majetku města atd. Absolutně dosáhly investiční výdaje maxima v roce 2003 (165 mil. Kč), v roce 2004 činily 138,5 mil. Kč. K největším investičním akcím v roce 2004 patřila dostavba DPS Vltavínská (19,6 mil. Kč), výstavba bytových domů v lokalitě Táborská a Na Kopcích (15,9 mil. Kč), rekonstrukce Klubu mládeže Hájek (13,7 mil. Kč), dostavba kulturního domu (11 mil. Kč), plynofikace místní části Sokolí a Račeřovice 21

(7,4 mil. Kč), rekonstrukce ulice Brněnská (6,2 mil. Kč) a regenerace panelových sídlišť (6,2 mil. Kč). Probíhala také řada dalších akcí započatých v minulých letech, zejména další zkvalitňování technické infrastruktury města, úpravy průmyslové zóny apod. Dluhová služba Město Třebíč využívá ke svému hospodaření také dlouhodobé cizí návratné zdroje. V letech 1994 až 1996 přijalo dva úvěry od České spořitelny, a.s., v celkové výši 94 mil. Kč na rekonstrukci teplofikační soustavy města. První úvěr (v celkové částce 17 mil. Kč) byl splacen k 31. 12. 2002. Druhý úvěr (v celkové výši 77 mil. Kč) byl uhrazen v prvním čtvrtletí roku 2004. V roce 1995 město přijalo v rámci programu MUFIS dlouhodobý patnáctiletý úvěr na výstavbu inženýrských sítí v lokalitě Zámostí. Tento úvěr v celkové výši 40 mil. Kč poskytla COOP banka, a.s. Vzhledem k pevné úrokové sazbě ve výši 11,5 % a době splatnosti v roce 2009 město v roce 2001 refinancovalo tento úvěr (jeho nesplacená hodnota činila 28 mil. Kč). Byla sjednána pohyblivá úroková sazba u Komerční banky, a.s. Zůstatek tohoto úvěru činil k 31. 12. 2004 cca 14 mil. Kč, poslední splátka je dohodnuta na 31. 12. 2008. Vzhledem k výhodným podmínkám půjček ze státních fondů město Třebíč čerpalo i z těchto zdrojů. Ze Státního fondu životního prostředí obdrželo 12,4 mil. Kč na plynofikaci, tuto půjčku splácelo po dobu pěti let od roku 1998 do roku 2002. V letech 1999 až 2001 pak město čerpalo další půjčku ze SFŽP v celkové výši 4,7 mil. Kč, která bude plně splacena v roce 2006. Dále město obdrželo v roce 1995 výpomoc ve výši 1 646 tis. Kč ze státního rozpočtu. Ta byla plně vrácena v roce 1999. Stejně jako ostatní města přijala i Třebíč prostředky ze Státního fondu rozvoje bydlení. Zde čerpala v roce 1996 celkem 9 mil. Kč a v roce 1997 3 mil. Kč s jednorázovou splatností v roce 2006. Celková zadluženost města Třebíč dosáhla ke konci roku 2004 výše 27 mil. Kč. Další úvěrové zdroje čerpalo město až v letošním roce. Jednalo se o úvěr 20 mil. Kč od Komerční banky, a.s. určený na koupi nemovitosti pro městský úřad. Tato částka však byla, díky získání státní dotace, již v září 2005 plně splacena. Vzhledem ke krátkodobosti tohoto úvěru, jej CRA nezahrnula do celkové zadluženosti města a s ní spojených ukazatelů. 22

Dále město uzavřelo smlouvu s Českou spořitelnou, a.s., která umožní městu Třebíč od 20. 7. 2005 do 31. 3. 2007 čerpat úvěr do výše 60 mil. Kč. Ke konci září 2005 čerpalo město zatím 20,7 mil. Kč. Úvěr je určen na rekonstrukce silnic v návaznosti na projekt Dyje a jeho konečný termín splatnosti byl stanoven na 31. 12. 2016. Za předpokladu, že provozní přebytky hospodaření města Třebíč budou i nadále dostatečné ke krytí alespoň roční dluhové služby, neohrozí dle CRA přijetí tohoto úvěru finanční stabilitu města. V současné době DSO Vodovody a kanalizace ve spolupráci s městem jedná s ČMZRB o podmínkách bezúročné půjčky na realizaci projektu Dyje ve výši cca 20 mil. Kč. Město Třebíč by při poskytnutí této půjčky vystupovalo pouze jako ručitel. Město je dále zatíženo ručitelskými prohlášeními. Celkem 5 ručitelských prohlášení bylo v letech 2001 2004 poskytnuto ČMHB jako záruka na úvěry pro bytová družstva na výstavbu bytů v lokalitě Táborská (hodnota zastaveného majetku 9 mil. Kč) a Na Kopcích (hodnota zastaveného majetku 28 mil. Kč). Tato prohlášení zaniknou během let 2021 2024, město je má zajištěno směnkami od společností, které provádějí výstavbu těchto bytů a jsou současně jedním z členů družstva. Město Třebíč ručí formou ručitelského prohlášení do roku 2011 také DSO VaK za úpravnu vody ve Štítarech. Jedná se o záruku na poskytnutí půjčky od ČMZRB ve výši 9,9 mil. Kč. Poslední záruku, do roku 2011 za půjčku ve výši 15 mil. Kč, poskytlo město sdružení Rozvoj Třebíčska na realizaci podnikatelského inkubátoru (hodnota zastaveného majetku 5 mil. Kč). Předpokládaný budoucí vývoj hospodaření města Hospodaření města Třebíč považuje CRA za stabilní bez výraznějších výkyvů, a to mimo jiné díky racionálnímu přístupu vedení města k vynakládání kapitálových výdajů. Budoucí vývoj hospodaření města ovlivní zejména přijetí úvěru ve výši 60 mil. Kč, který zatíží rozpočet nároky na jeho splácení. Avšak vzhledem ke značnému snížení dluhové služby v posledních letech a dlouhodobě kladnému provoznímu přebytku by dle CRA neměla být ohrožena schopnost města splácet své závazky. V roce 2008 navíc dojde k plnému splacení všech úvěrů čerpaných v minulosti. Upravený rozpočet ke konci září 2005 (včetně čerpání a splátek úvěrových zdrojů) byl schválen s deficitem 30 mil. Kč, reálně však lze 23

vzhledem k opatrnostní politice města při sestavování rozpočtu očekávat vyrovnané, ne-li přebytkové hospodaření. Provozní výsledek byl schválen vysoce přebytkový, stejně jako v minulých letech. Struktura příjmů dle upraveného rozpočtu v roce 2005 Převody a sdružené prostředky 1,89% Přijaté půjčky a úvěry 3,52% Příjmy z vlastní činnosti 0,89% Celkové dotace 29,57% Daňové příjmy 58,21% Kapitálové příjmy 2,82% Nedaňové příjmy 3,09% Celkové příjmy města v roce 2005 činí dle upraveného rozpočtu 589 mil. Kč, což je téměř o 230 mil. Kč méně než v minulém roce. Vzhledem k aktuálnímu vývoji příjmů však do konce roku dojde k jejich nárůstu nejméně o 40 mil. Kč. Mezi nejvýznamnější příjmy budou opět patřit dotace a daňové příjmy. Podíl daňových příjmů oproti minulému roku vzrostl ze 43 % na 58 % na úkor dotací, absolutně byly daňové příjmy schváleny ve výši 343 mil. Kč. Nejvyšší výnos je opět předpokládán u DPH. Druhý nejvyšší podíl je předpokládán u výnosu DPPO a příjmu z DPFO ze závislé činnosti. Výše příjmů obdobná minulému roku je předpokládána z DPFO z podnikání a také ze správních a místních poplatků. Daň z nemovitostí má rovněž stabilní vývoj a její hodnota osciluje okolo 10 mil. Kč po celé sledované období. Celkový pokles příjmů v upraveném rozpočtu oproti minulému roku je patrný zejména v poklesu dotací. Toto snížení je způsobeno změnou školského zákona, kdy dotace na mzdy a platy učitelů ze státního rozpočtu jsou transferovány přes kraj přímo školským příspěvkovým organizacím, bez zapojení zřizovatele - města. Tato změna sníží objem rozpočtu Třebíče o cca 180 mil. Kč. Investiční dotace dle upraveného rozpočtu činí 16 mil. Kč, jedná se především o dotaci na dostavbu 24

kulturního domu (10 mil. Kč), dotaci na bytové domy (2,6 mil. Kč) a na DPS Vltavínská (2 mil. Kč). Podle průběžného plnění rozpočtu se však tyto dotace zvýší o cca 10 mil. Kč, které město získalo na rekonstrukci dvou školních hřišť. To pozitivně ovlivní konečnou výši celkových příjmů města. Město očekává, že do konce roku prodá pozemek ve svém vlastnictví a tím navýší příjmy z prodeje majetku o cca 30 mil. Kč. Upravený rozpočet předpokládá zatím příjmy z prodeje majetku ve výši 16,6 mil. Kč. Změna financování školských příspěvkových organizací ovlivní i výši příjmů z vlastní činnosti, které jsou rozpočtovány o cca 5 mil. Kč nižší. Příspěvky rodičů na školné se totiž staly od roku 2005 příjmem školských příspěvkových organizací, nikoli města. Ostatní druhy příjmů nezaznamenaly podstatnější změny ve vývoji oproti minulému roku. V roce 2005 město zapojí první část úvěru na realizaci projektu Dyje v částce 20,7 mil. Kč. Struktura výdajů dle upraveného rozpočtu v roce 2005 Investiční výdaje 24,55% Splátky úroků 0,42% Neinvestiční výdaje bez splátek jistiny a úroků 74,26% Splátky jistiny včetně z přij. návratných výpomocí 0,77% Celkové výdaje upraveného rozpočtu k září 2005 byly schváleny ve výši 619 mil. Kč, tj. o 190 mil. Kč méně než v minulém roce. Pokles výdajů je patrný především na straně neinvestičních výdajů vlivem výše uvedené změny školského zákona, ty jsou celkem rozpočtovány ve výši 467 mil. Kč (tj. 75 % celkových výdajů). S výjimkou transferů příspěvkovým organizacím nejsou očekávány výrazné změny v jednotlivých složkách neinvestičních výdajů. 25

Podíl celkových investičních výdajů na celkových výdajích by měl v letošním roce přesáhnout 24 %, jejich předpokládaná výše činí 152 mil. Kč. Město vyčlenilo ze svého rozpočtu investiční příspěvek 7,8 mil. Kč svazku obcí na realizaci projektu podnikatelského inkubátoru. Dalších 6,5 mil. Kč bude činit příspěvek na výstavbu ČOV svazku obcí VaK a 4,8 mil. Kč podíl na projektu Dyje. Byla také odkoupena budova na Karlově náměstí pro umístění části městského úřadu za 20 mil. Kč, na kterou město získalo státní dotaci. Do akcí souvisejících s projektem Dyje půjde v roce 2005 20,7 mil. Kč čerpaných z úvěru od České spořitelny. Další kapitálové výdaje budou směřovat na regeneraci sídlišť (5,6 mil. Kč), dostavbu bytových domů (9,2 mil. Kč) a DPS Vltavínská (6,1 mil. Kč), rekonstrukci školních hřišť apod. Do budoucna čeká město Třebíč především dokončení 1. etapy projektu Dyje a souvisejících akcí, na které bude město v příštím roce čerpat úvěr ve výši 40 mil. Kč. Navazovat bude 2. etapa tohoto rozsáhlého projektu. Pokračovat bude také regenerace panelových sídlišť, úpravy školních hřišť, postupné odbahnění rybníků. Kromě toho je připravena projektová dokumentace k obnovení historického jádra města, dovybavení kulturního domu, výstavbě lávky Na Polance. Řada těchto a dalších připravovaných projektů však bude realizována v závislosti na úspěšnosti města při žádostech o dotace ze státních a evropských fondů. Město po ukončení projektu Dyje nepředpokládá účast na dalších investicích podobného rozsahu, bude tedy v budoucnu disponovat dostatkem prostředků na realizaci výše uvedených připravovaných akcí. 26

F. PŘÍLOHA I VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ MĚSTA 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Příjmy z daní a poplatků 173 446 243 421 268 298 306 895 349 262 342 905 Daň z příjmů právnických osob 46 714 51 674 58 527 64 227 69 768 68 000 Daň z příjmů právnických osob za obce 9 044 1 039 14 659 14 225 31 516 14 905 Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 51 064 46 643 56 109 60 993 66 455 68 000 Daň z příjmů fyzických osob z podnikání 47 700 25 848 26 085 30 204 33 409 33 500 Daň z přidané hodnoty 0 84 007 90 500 94 474 102 807 110 000 Daň z nemovitostí 9 862 9 822 9 975 10 414 10 822 10 500 Správní poplatky 3 875 4 675 5 079 12 530 13 471 14 000 Místní poplatky 5 175 5 379 7 365 19 827 21 014 24 000 Nedaňové příjmy 48 444 58 512 62 758 75 456 56 097 40 122 Odvody PO, příjmy z vlastní činnosti 19 653 16 213 15 968 13 276 10 117 5 267 Ostatní běžné příjmy 1 054 15 802 16 015 16 278 16 032 15 815 Příjmy z prodeje majetku 13 793 18 261 24 457 24 950 26 175 16 624 Kapitálové příjmy plynoucí z fin. majetku 13 562 7 367 5 931 19 854 2 125 1 714 Ostatní nepravidelné kapitálové příjmy 383 870 387 1 097 1 648 702 Celkové dotace 117 961 267 400 308 194 430 319 401 217 174 201 Neinvestiční dotace 96 359 223 334 253 827 359 194 357 260 158 244 Mimořádné a účelové dotace 21 602 44 066 54 366 71 125 43 957 15 957 Převody a sdružené prostředky 14 775 12 566 14 664 11 457 11 084 11 107 Převody z vlastních fondů obce 13 214 11 287 11 862 10 576 10 225 10 107 Sdružené prostředky a ostatní příjmy a převody 1 561 1 279 2 801 880 859 1 000 Úvěry a půjčky celkem 1 725 29 680 0 0 0 20 746 Příjmy obce celkem 356 352 611 580 653 913 824 126 817 659 589 081 Neinvestiční výdaje celkem 299 915 484 717 517 207 658 382 670 428 467 100 Dluhová služba v roce 23 950 50 326 20 558 14 524 13 702 7 377 Splátky jistiny včetně přij. návratných výpomocí 16 747 45 596 17 732 12 984 12 742 4 764 Splátky úroků 7 202 4 731 2 826 1 540 961 2 613 Mzdy a OOV 36 637 45 531 51 607 94 406 80 591 92 887 Příspěvky PO a transfery 52 899 190 565 214 864 257 380 263 347 77 322 Neinvestiční dotace 9 817 11 000 16 682 20 245 23 180 26 026 Sociální dávky 68 360 65 014 73 734 94 007 93 554 81 343 Jiné neinvestiční výdaje 108 253 122 280 139 762 177 820 196 054 182 144 Investiční výdaje celkem 89 419 147 885 131 337 164 619 138 537 151 981 Investiční výdaje 64 436 127 232 127 600 160 106 135 332 130 622 Investiční příspěvky PO a transfery 24 983 20 653 3 737 4 512 3 205 21 360 Výdaje obce celkem 389 335 632 602 648 544 823 001 808 965 619 081 Rozpočty města včetně čerpání a splátek úvěrových zdrojů, údaje v tis. Kč * Upravený rozpočet k 30. 9. 2005 27

G. PŘÍLOHA II RATINGOVÁ STUPNICE CRA RATINGU Krátkodobý CRA Rating czp 1: czp 2: czp 3: czp 4: czp 5: Velmi dobří v plnění svých závazků v momentě jejich dospělosti. Disponují poměrně silnou schopností plnit dospělé krátkodobé závazky řádně a včas. Disponují vcelku přijatelnou schopností splatit své dospělé krátkodobé závazky. Disponují omezenou schopností splatit své krátkodobé dospělé závazky v plné míře a včas. Nedisponují dostatečnou schopností splatit své dospělé krátkodobé závazky. Dlouhodobý CRA Rating Aaa Dlouhodobý mezinárodní CRA Rating Prvotřídní subjekty s nízkým stupněm rizika czaaa Aa + czaa + Velmi kvalitní subjekty s mírným Aa czaa rizikem v delším časovém horizontu Aa - czaa - A + * cza + A Nadprůměrné subjekty se cza skutečnostmi, které by v budoucnu A - mohly ohrozit nízkou míru rizika cza - Baa + Bonitní subjekty se stabilní czbaa + Baa současností a skutečnostmi, jež by czbaa Baa - mohly ovlivnit budoucí míru rizika czbaa - Ba + Subjekty schopné dostát svým czba + Ba splatným závazkům s nejistou budoucí czba Ba - úrovní rizika czba - B + czb + Investičně méně vhodný B czb s problematickou rizikovou úrovní B - czb - Caa + Caa Podprůměrný s problémy při dodržování svých závazků czcaa + czcaa Caa - czcaa - Ca + czca + S vysokým stupněm rizika a vysokou Ca czca mírou nedodržování svých závazků Ca - czca - C + C Vysoce spekulativní bez investičních doporučení czc + czc Dlouhodobý lokální CRA Rating Prvotřídní subjekty s malým rizikem a maximální schopností splácet své závazky Velmi kvalitní subjekty s vysokou schopností splácet své závazky, mírné riziko v delším časovém horizontu Kvalitní subjekty s nadprůměrnou schopností splácet své závazky, s doporučením sledování budoucího rizika ve středním a delším časovém horizontu Bonitní subjekty s relativně slušnou schopností splácet své závazky s faktory schopnými změnit budoucí míru rizika Subjekty se schopností splácet své aktuální závazky, budoucí schopnost je nejednoznačná Subjekty schopné s vypětím dostát svým závazkům s rizikovou budoucností Podprůměrné subjekty s nejednoznačnou schopností dostát svým závazkům s problematickou budoucností Spekulativní subjekty s nízkou schopností dostát svým závazkům s vysoce rizikovou budoucností Vysoce rizikové a nestabilní subjekty s neschopností splácet své závazky * vzhledem k hodnocení České republiky na mezinárodní úrovni A+ nemohou být české subjekty hodnoceny výše Pozitivní výhled znamená očekávané zlepšení schopnosti daného subjektu splácet své závazky Negativní výhled znamená potencionální zhoršení ve schopnosti subjektu své závazky 28

Tato ratingová analýza byla vypracována společností CRA RATING AGENCY, a. s. se sídlem Washingtonova 17, 110 00 Praha 1 (dále jen CRA), a je poskytována pouze pro informativní účely a nemůže být vykládána jako nabídka nebo doporučení k prodeji či nákupu cenných papírů emitovaných hodnocenou společností. Každé ratingové hodnocení nebo názor v něm uvedený musí být zvažován jako jeden z mnoha faktorů investičního rozhodování a každý uživatel této zprávy si musí udělat svoji vlastní studii a zhodnotit nákup či prodej každého cenného papíru emitovaného hodnocenou společností na základě vlastní úvahy. Všechny informace zde obsažené byly získány společností CRA ze zdrojů považovaných za přesné a spolehlivé. Z výše uvedených důvodů a s přihlédnutím k možnosti překlepů či jiných faktorů způsobujících případnou nepřesnost jsou však tyto informace poskytovány bez jakékoli záruky ze strany CRA nebo zaměstnanců CRA. Tato zpráva ani žádná její část nesmí být kýmkoli kopírována nebo jinak reprodukována, prodávána anebo dále distribuována bez předchozího výslovného souhlasu společnosti CRA. CRA Rating a CRA RATING AGENCY jsou obchodní značky registrované společností CRA RATING AGENCY, a. s. CRA RATING AGENCY, a. s. (CRA), je ratingová agentura, která se zabývá nezávislým hodnocením a přidělováním ratingu pro podniky, města, finanční instituce, emise cenných papírů, projekty apod. Byla založena v lednu 1998. Od roku 2000 je jediným afilačním partnerem renomované a nejstarší světové ratingové agentury Moody s Investors Service ve střední Evropě. www.crarating.com www.moodys.com Washingtonova 17, 110 00 Praha 1, Česká republika tel./fax: +420 224 222 929 e-mail: cra@crarating.com