Analýza provozního rizika v podniku TAXON, s.r.o.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín studijní obor: Účetnictví a finanční řízení Analýza provozního rizika v podniku TAXON, s.r.o. Duben 2013 Renata Kozumplíková Tento projekt je je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem CR. ČR.

Tato absolventská práce s názvem Analýza provozního rizika v podniku TAXON, s.r.o. byla zpracována jako práce v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038 Inovace vzdělávacích programů dle požadavků podnikatelské praxe v rámci procesu stabilizace VOŠE Zlín. ABSTRAKT Absolventské práce se bude věnovat pozornosti tématu Analýza provozního rizika výrobní firmy Taxon, s.r.o., provozní páce, optimalizaci nákladů a vztahu mezi náklady a výnosy. Tato práce se bude dělit na dvě části. Teoretická část bude zaměřena na manažerské pojetí nákladů, klasifikaci nákladů, analýzou rizik a metody snižování rizika v podniku. V praktické části budou aplikovat zjištěné teoretické poznatky s cílem nabídnout manažerům hlubší pohled do ekonomiky firmy Taxon, s.r.o. (informaci o minimálním naplnění kapacit tak, aby firma nebyla ztrátová) a nabídnout podrobnější informace, aby mohlo vedení nastavit strategii firmy (stanovení cenové politiky atd.), jak v období naplněných výrobních kapacit, tak v období nesezónnosti. Klíčová slova: Výnosy, náklady, hospodářský výsledek, kalkulace nákladů, bod zvratu ABSTRAKT Graduate thesis which will look at the issue of operating risk analysis to manufacturing firm, Taxon Ltd., with focus on operating leverage, optimizing costs and the relation between costs and revenues. This work will be divided into two parts. The theoretical part will focus on the concepts of cost management, cost classification, risk analysis and risk reduction methods in the enterprise. The practical part will apply theoretical knowledge in order to provide managers with a deeper insight into the economy and to the company, Taxon Ltd. (Information on the minimum filling capacity so that the company was lossmaking) also to offer more detailed information to allow management to set a company strategy (setting pricing policies, etc.), as in the filled production capacity and no season period. Keywords: Revenues, costs, profit, casting, break - even point

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Lukáši Havlíkovi za jeho čas věnovaný konzultacím, za poskytnuté rady a odborné připomínky, kterými přispěl k vypracování této absolventské práce. Poděkování patří také firmě TAXON, s.r.o., která mi poskytla pracovní stáž a s níž jsem také spolupracovala při vypracování absolventské práce.

Prohlášení Já, Renata Kozumplíková, absolventka denního studia Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín tímto prohlašuji, že: a) jsem autorkou a nositelkou autorských práv k absolventské práci na téma Analýza provozního rizika v podniku TAXON, s.r.o., která vznikla v rámci studia na Obchodní akademii Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín a v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038; b) k práci jsem použila zdroje, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury; c) s účinností od dnešního dne poskytuji k této absolventské práci níže specifikovanou licenci Creative commons, jejíž plné znění je dostupné na adrese http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/legalcode (dále jen licence ), resp. zpřístupňuji dílo za podmínek této licence, a to takto: licence opravňuje nabyvatele šířit pouze k nekomerčním účelům a to pouze pod stejnou nebo obdobnou licencí vždy s uvedením jména autora a názvu díla; licence neopravňuje nabyvatele k úpravě díla a k šíření upraveného díla; licence vylučuje jakékoli komerční využití díla; d) na díle neváznou práva třetích osob, která poskytnutí licence brání, a jsem oprávněn(a) ji poskytnout; e) souhlasím s tím, aby absolventská práce byla k dispozici v Informačním centru pro potřeby studentů Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín. Ve Zlíně, dne 10. 5. 2013... podpis

OBSAH ÚVOD... 7 I TEORETICKÁ ČÁST... 8 1 SPECIFIKA VÝROBNÍCH PODNIKŮ... 9 1.1 ČLENĚNÍ VÝROBNÍCH PODNIKŮ... 9 2 VÝNOSY, NÁKLADY, HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK... 10 2.1 VZTAH MEZI VÝNOSY, NÁKLADY A HOSPODÁŘSKÝM VÝSLEDKEM... 10 2.2 TRŽBY... 11 2.2.1 Plánování tržeb... 12 2.3 NÁKLADY... 12 2.3.1 Pojetí nákladů... 12 2.3.2 Klasifikace nákladů... 13 2.3.3 Manažerské pojetí nákladů... 14 2.3.4 Variabilní a fixní náklady... 15 2.3.5 Nákladové funkce... 16 2.3.6 Krátkodobá nákladová funkce... 16 2.3.7 Dlouhodobé nákladové funkce... 17 3 ÚLOHA ZISKU V PODNIKÁNÍ... 19 3.1 VZTAHY MEZI ZISKEM, OBJEMEM VÝROBY, CENOU A NÁKLADY... 20 3.1.1 Bod zvratu... 21 3.2 VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY... 22 II PRAKTICKÁ ČÁST... 24 4 SROVNÁNÍ ČR A SK V OBLASTI PODNIKÁNÍ... 25 5 PŘEDSTAVENÍ PODNIKU... 27 5.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PODNIKU... 28 5.2 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKU... 29 5.3 POPIS ČINNOSTI... 29 5.4 OBCHOD A POSTAVENÍ NA TRHU... 30 5.4.1 Postavení na trhu... 33 5.5 VÝROBA A VÝROBNÍ TECHNOLOGIE... 33 6 ANALÝZA NÁKLADŮ A VÝNOSŮ PODNIKU... 36 6.1 VÝNOSY PODNIKU... 36 6.2 NÁKLADY PODNIKU... 37 7 METODY ODHADU FIXNÍCH NÁKLADŮ, NÁKLADOVÁ FUNKCE... 39 7.1.1 Klasifikační analýza nákladů... 39 7.1.2 Bodový diagram... 43 7.1.3 Metoda dvou období... 44 8 BOD ZVRATU... 46 8.1.1 Varianta bodu zvratu podle nákladová funkce určené klasifikační metodou... 46 8.1.2 Varianta bodu zvratu podle nákladová funkce určené bodovým diagramem... 47

8.1.3 Varianta bodu zvratu podle nákladová funkce určené metodou dvou období... 47 8.1.4 Varianta minimálního zisku podle nákladová funkce určené klasifikační metodou... 48 8.1.5 Varianta minimálního zisku podle nákladová funkce určené bodovým diagramem... 48 8.1.6 Varianta minimálního zisku podle nákladová funkce určené metodou dvou období... 48 9 VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY... 49 10 NÁVRH OPATŘENÍ K OPTIMALIZACI... 51 ZÁVĚR... 53 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 54 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK... 55 SEZNAM OBRÁZKŮ... 56 SEZNAM TABULEK... 57

ÚVOD Tématem mé absolventské práce je analýza provozního rizika v podniku TAXON, s.r.o. Provozní riziko je především dáno rozsahem, v jakém je v podniku využíván investiční dlouhodobý hmotný majetek, s ním spojené fixní náklady a jaký je jejich poměr k nákladům variabilním. Vybavenost dlouhodobým majetkem souvisí s povahou činnosti, technologií používanou v jednotlivých průmyslových odvětvích a oborech. Firma TAXON, s.r.o. sídlí ve městě Horná Streda, nedaleko lázeňského města Piešťany, v Trenčianském kraji. Firma se zabývá zakázkovou výrobou nerezového nábytku, dále vyrábí varné technologie a také realizuje i kooperační zakázky v oblasti zpracování nerezových materiálů. Cílem mé práce je zjistit, zda se firma nachází nad bodem zvratu nebo pod bodem zvratu a jak daleko od bodu zvratu se firma nachází. V rámci práce chci zjistit, při jakém objemu výroby (tržeb) firma dosáhla očekávaného (plánovaného) zisku a zda je toho vůbec reálné tohoto dosáhnout se stávající kapacitou. V neposlední řadě by má práce měla firmě poskytnout potřebné informace pro podporu rozhodování, zdali rozšířit výrobní kapacity o laserové dělící zařízení a výkonnější ohraňovací lis a v jakém okamžiku se tato investice začne vyplácet. Celá práce je rozdělena do dvou částí, na teoretickou část a praktickou část. Úvodní část je zaměřena na shrnutí základních teoretických poznatků o nákladech, výnosech, úloze zisku v podnikání, nákladových funkcích a bodem zvratu. V praktické části je popsána zkoumaná firma TAXON, s.r.o., popis činnosti, její organizační struktura firmy a postavení na trhu. V kapitole analýza nákladů a výnosů použiju nákladové funkce, pomocí kterých stanovím podíl celkových variabilních nákladů klasifikační, bodovou a metodou dvou období. V závěru praktické části bude pozornost věnována bodu zvratu a výběrem optimální varianty. S ohledem na to, že se firma nachází na Slovensku, budu ve své práci používat měnovou jednotku EUR, neboť v této měně jsou i podklady mně k dispozici. Název firmy TAXON, s.r.o. si v dalším textu své práce zjednoduším na Taxon.

I TEORETICKÁ ČÁST

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 9 1 SPECIFIKA VÝROBNÍCH PODNIKŮ 1.1 Členění výrobních podniků Dle hlavního předmětu činnosti, můžeme podniky roztřídit na podniky průmyslové, zemědělské, stavební, dopravní, zasílatelské, obchodní, cestovního ruchu, bankovní, peněžní a služeb aj. (Synek, Kislingerová 2010, s. 287) Podle velikosti můžeme dále podniky rozdělit na: malovýrobní (domácí výrobci, soukromí zemědělci aj.), velkovýrobní (stavební firmy, továrny ), (Synek, Kislingerová 2010, s. 287) Mezi výhody velkého podniku patří především: výroba velkého množství s využitím lepšího zařízení, surovin i větší dělby práce, vyšší produktivita práce (možnost vyrábět s nižšími náklady a být konkurenceschopnější než podnik malý), nákup velkého množství za nižší ceny, zrychlit tok nových výrobků investicí do vývojového oddělení, možnost získání lepšího úvěru od banky včetně lepších podmínek, možnost prodeje na úvěr. (Synek 2010, s. 302) Na druhé straně však velký podnik: hůře přizpůsobuje náhlým změnám na trhu, výroba se může prodražit v důsledku růstu správní režie, při růstu přepravních vzdáleností (zvětšování trhu) rostou dopravní náklady a tím se zvětšuje zhoršení jakosti výrobků během přepravy. (Synek 2010, s. 302) Výhody malých a středních podniků vyplývají z nevýhod velkých podniků: schopnost pružně reagovat na změnu poptávky, schopnost rychlé realizace inovací, sociálnější vztahy na pracovišti mezi lidmi, schopnost adaptability, levné využití místních zdrojů a surovin. (Synek 2010, s. 302)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 10 2 VÝNOSY, NÁKLADY, HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK Výnosy, náklady a především hospodářský výsledek patří k nejdůležitějším charakteristikám hospodaření každého podniků. Jsou proto předmětem každodenního zájmu manažerů. (Synek 2003, s. 67) 2.1 Vztah mezi výnosy, náklady a hospodářským výsledkem Výnosy podniku jsou peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité období (měsíc, rok) bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu. (tj. podle principu aktuálního účetnictví.) (Synek 2007, s. 2007, s. 71) Mezi hlavní výnosy výrobního podniku patří tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Náklady podniku jsou peněžní částky, které podnik vynaložil na získání výnosů. Rozdíl mezi výnosy a náklady tvoří hospodářský výsledek. Jsou-li výnosy podniku vyšší než náklady, jedná se o zisk, převyšují-li náklady výnosy, jde o ztrátu. Výnosy podniku jsou tvořeny z: provozních výnosů (tržby za prodej), finančních výnosů (finanční investice, cenné papíry ), mimořádných výnosů (např. prodejem odepsaných strojů), (Synek 2003, s. 67) Náklady podniku jsou tvořeny z: a) provozních nákladů (spotřeba materiálu, energie), b) odpisů dlouhodobého majetku, c) ostatních provozních nákladů. d) finančních nákladů (úroky), e) mimořádných nákladů (odměny, dary), (Synek 2003, s. 68) Běžné provozní náklady jsou vynaloženy na získávání výnosů. Patří k nim položky a) až c). Rozdíl mezi provozními výnosy a náklady tvoří provozní hospodářský výsledek (ztráta či zisk), dále pak rozdíl mezi finančními výnosy a finančními náklady je finanční hospodářský výsledek, který tvoří spolu s provozním výsledkem hospodářský výsledek za běžnou činnost. (Synek 2003, s. 68)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 11 Tyto vztahy můžeme schematicky vyjádřit následovně: Zdroj: Synek 2006, s. 68 Obr. 1 Přehled o nákladech, výnosech a zisku Přehled o výnosech, nákladech a hospodářském výsledku podniku podává výkaz zisků a ztrát neboli tzv. výsledovka. Výsledovka spolu s roční rozvahou a výkazem o cash flow tvoří základní finanční výkazy (bilance) podniku. (Synek 2003, s. 68) 2.2 Tržby Tržby patří mezi hlavní složku výnosů většiny podniků. Především pak podniků průmyslových, zemědělských, dopravních a obchodních. Je to úhrnný peněžní příjem z prodeje výrobků či služeb za určitou dobu (měsíc, rok). Rozhodující jsou tržby za výrobky resp. za poskytnuté služby; ty jsou ovlivněny fyzickým objemem výroby (prodeje), strukturou sortimentu prodeje, dobou úhrady faktur apod. Fyzický objem výroby podniku je omezen výrobní kapacitou a poptávkou po výrobcích podniku. Podnik může zvyšovat tržby zvyšováním prodeje i zvyšování cen, množstvím výrobků, kvality výrobků a jejich technické úrovně. (Synek 2003, s. 70)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 12 Ceny jsou produktem trhu, na kterém se střetává nabídka a poptávka. Poptávková funkce nám říká: roste-li cena zboží, pak za ostatních nezměněných podmínek klesá jeho prodej. Nabídková funkce nám říká: čím vyšší cena, tím více chce výrobce zboží vyrobit. Znázorníme-li obě funkce v jednom grafu, křivky se v určitém bodě protnou. V tomto bodě se nachází rovnovážná cena. Křivky jsou závislé na tom, zda na trhu existuje konkurence nebo monopolní či oligopolní podmínky. Podle toho se rozlišuje několik typů trhu: dokonale konkurenční trh žádný kupující ani prodávající nemá vliv na tržní cenu, konkurence je tím silnější, čím větší počet podniků vyrábí výrobek, nedokonalá konkurence o monopolní konkurence existuje více výrobců, kteří mohou ovlivňovat cenu jen částečně, o oligopolní konkurence existuje několik výrobců a ceny závisí nejen na objemu výroby, ale i na ostatních konkurentech, o čistý monopol existuje pouze jeden výrobce, který má velký vliv na cenu. (Synek 2003. s. 70) 2.2.1 Plánování tržeb Plán tržeb (prodeje) stanoví předpokládané objemy prodeje (v naturálních jednotkách) a příjmy z prodeje za určité období. Rozhodující položkou výnosů, jsou tržby z vlastních výrobků a služeb. (Fort, Valík, Souček, Špaček, Hájek 2012, s. 184) 2.3 Náklady Charakteristickým rysem nákladů je vždy účelovost, tj. jejich účelové vynakládání souvisící s konkrétními výkony podniku. Celkové vlastní náklady podniku se mohou vztahovat na celkový výsledek činnosti podniku, a to buď na dokončené, nebo realizované výkony, a na výsledek výrobní činnosti podniku měřený hrubou výrobou, výrobou zboží a realizovanou výrobou. (Synek 1978, s. 12-13) 2.3.1 Pojetí nákladů Máme dvojí pojetí nákladů a to ve finančním účetnictví, které je určeno pro externí uživatele a druhé ve vnitropodnikovém (manažerském) účetnictví, kterého využívají převážně manažeři v řízení. (Synek 2003, s. 73)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 13 2.3.2 Klasifikace nákladů Náklady patří mezi důležité syntetické ukazatele kvality činnosti podniku. Řízení nákladů vyžaduje jejich podrobné třídění (provozní náklady, finanční náklady a mimořádné náklady). Náklady dále můžeme třídit na: druhové soustřeďování nákladů do stejnorodých skupin (materiál, práce, majetek). Základní druhy tohoto třídění jsou např. spotřeba surovin a materiálu, odpisy budov a zařízení, mzdové a osobní náklady, finanční náklady a náklady na externí služby. účelové je založeno na třídění nákladů pomocí místa vzniku a odpovědnosti a dále podle výkonů, tj. kalkulační třídění nákladů. Ve výrobě se náklady obvykle člení na technologické a náklady na obsluhu a řízení. kalkulační říká nám, na co byly náklady vynaloženy. To nám umožňuje zjistit rentabilitu (zisk) jednotlivých výrobků a řídit výrobkovou strukturu. Pro rozhodování využíváme kalkulační jednici. (Synek 2003, s. 74-76) Členění nákladů v manažerském rozhodování Pro manažerské rozhodování je důležité třídit náklady podle jejich závislosti na změnách objemu výroby. Základní skupiny nákladu jsou náklady fixní a variabilní. Dále můžou být využity náklady oportunitní, relevantní, explicitní a implicitní. Hlavní charakteristika těchto nákladů: Celkové náklady N jsou veškeré náklady vynaložené na celkový objem produkce. Průměrné (jednotkové) náklady Nj jsou náklady na jednotku produkce (celkové náklady N dělíme celkovým množstvím produkce). (Popesko 2009, s. 31) (1) Je-li objem produkce vyjádřen v Kč (Q), dostaneme haléřový ukazatel nákladovosti h, který vyjadřuje podíl nákladů na 1 Kč produkce: (2) Přírůstkové náklady ΔN tvoří přírůstek nákladů vyvolaný přírůstkem objemu produkce: (3)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 14 Marginální (mezní, diferenciální, hraniční) náklady MN jsou náklady vyvolané přírůstkem produkce o jednu jednotku: (4) O nekonečně malý přírůstek výroby tj. (5) V praxi o výrobní dávku, sérii apod.; jejich aproximací jsou průměrné přírůstkové náklady. 2.3.3 Manažerské pojetí nákladů Rozhodující úlohu v podnikové ekonomice hraje manažerské rozhodnutí, které vychází ze srovnání nákladů a výnosů. Manažerské pojetí nákladů vychází z toho, že: 1. Pracujeme s ekonomickými náklady (skutečnými, relevantními), které zahrnují i tzv. oportunitní (alternativní) náklady. a. Oportunitní náklady - částka peněz (ušlý výnos), která je ztracena, když zdroje (práce, kapitál) nejsou použity na nejlepší ušlou alternativu náklady ušlých příležitostí b. Explicitní náklady náklady, které musí firma reálně vynaložit v peněžní podobě (za nakoupené výrobní zdroje, za nájemné, za použití cizího kapitálu atd.) c. Implicitní náklady nemají formu peněžních výdajů a jsou obtížně vyčíslitelné neboli náklady, které se musí ekonomický subjekt vzdát ve prospěch jiné činnosti. K jejich měření využíváme oportunitních nákladů. d. Relevantní náklady jsou náklady, ovlivňující určité rozhodnutí, protože se v závislosti na něm změní; ostatní náklady jsou pro dané rozhodnutí irelevantní. 2. Bereme v úvahu přírůstkové náklady, které jsou tímto rozhodováním ovlivněny. Zbývající náklady považuje za irelevantní tomuto rozhodnutí a nazývá je utopené náklady. 3. Rozlišuje krátkodobý a dlouhodobý pohled na náklady a jejich samotný vývoj. V krátkodobém pohledu jsou některé výrobní činitele podniku neměnné, fixní,

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 15 některé jsou proměnlivé, variabilní a mění se s objemem vyráběné produkce. V dlouhodobém pohledu jsou veškeré výrobní činitele proměnné, a tudíž neexistují žádné fixní náklady. (Synek 2007, s. 82) 2.3.4 Variabilní a fixní náklady V závislosti na změně objemu výroby se část celkových nákladů mění; a tudíž ji nazýváme variabilní náklady. proporcionální náklady vyvíjí se stejně rychle jako objem výroby, nadproporcionální náklady vyvíjí se rychleji než objem výroby, podproporcionální náklady vyvíjí se pomaleji než objem výroby. Do variabilních nákladů spadají jednicové náklady a část režijních nákladů. Druhá část nákladů je na změnách objemu výroby nezávislá, nemění se; nazýváme ji fixní náklady. Do fixních nákladů patří velká část režií, např. odpisy, mzdy pracovníků, nájemné, úroky z půjček, náklady na školení a vzdělávání pracovníků aj. S růstem objemu výroby klesají průměrné fixní náklady na jednotku produkce. Tomuto jevu se říká degrese nákladů. K relativní úspoře fixních nákladů dochází v průběhu zvyšování objemu produkce při neměnných fixních nákladech. Tuto úsporu vypočteme podle vzorce: ( ) (6) kde U relativní úspora fixních nákladů v Kč, FN fixní náklady v Kč, k koeficient růstu objemu výroby (Q1/Q0), (Synek 2003, s. 82) Část celkových fixních nákladů, která odpovídá nevyužité výrobní kapacitě, se nazývá nevyužité fixní náklady. Nevyužité fixní náklady vypočteme podle vzorce: ( ) (7) kde nevyužité fixní náklady v Kč, skutečný objem výroby v kusech nebo v Kč, kapacita v kusech nebo v Kč. (Synek 2003, s. 82)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 16 2.3.5 Nákladové funkce Jak uvádí Synek (2003, s. 83), nákladové funkce vyjadřují vztah mezi náklady a objemem výroby (výstupem) podniku. Náklady, které se vyvíjejí lineárně, nazýváme proporcionální náklady. Náklady, které rostou rychleji než objem produkce, nazýváme je nadproporcionální. Jestliže naopak náklady s rostoucím objemem výroby rostou pomaleji, nazýváme je podproporcionální. Kombinací těchto nákladových funkcí vzniká nákladová funkce z počátku klesající, později rostoucí; má tvar obráceného písmene S a její křivka marginálních nákladů tvar písmene U. Zdroj. Synek 2003, s. 84 Obr. 2 Průběh celkových nákladů 2.3.6 Krátkodobá nákladová funkce Tato funkce je charakterizována v krátkém období. V období, ve kterém lze měnit pouze některé výrobní činitele, zatímco ostatní měnit nelze. Objem výroby má mezní hodnotu vybudovanou výrobní kapacitou, která je určována právě neměnnými výrobními činiteli. (Holman 2011, s. 571)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 17 2.3.7 Dlouhodobé nákladové funkce Dlouhodobé nákladové funkce jsou charakterizovány v delším období tj. v období, ve kterém lze změnit všechny výrobní činitele. Dlouhodobá nákladová funkce sestává z částí krátkodobých nákladových funkcí, vyjadřujících průběh nákladů vždy pro určitý rozsah objemu výroby. (Holman 2011, s. 571) Zdroj: Holman 2011, s. 571 Obr. 3 Dlouhodobá nákladová funkce tvaru U Známe-li fixní a variabilní náklady podniku, můžeme sestavit nákladovost funkcí zachycující matematickou formou vztah objemu výroby (outputu) a nákladů (inputu). Vychází se z produkčních funkcí. (Kislingerová, Synek 2010, s. 44) Ke stanovení nákladových funkcí v praxi používáme tyto matematické funkce: pro náklady proporcionální lineární funkci y = a + bx pro náklady nadproporcionální kvadratickou funkci y = a+ bx + cx 2 pro náklady podproporcionální kvadratickou funkci y = a + bx cx 2

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 18 kde y celkové náklady (N), x objem produkce (Q), a odhad fixních nákladů (FN), b, c variabilní náklady připadající na jednotku produkce, (Synek 2003, s. 86) Parametry nákladových funkcí můžeme vypočítat pomocí těchto metod: klasifikační analýza roztřídění jednotlivých položek na fixní a variabilní, zda se mění se změnou objemu, nebo nemění. Fixní náklady jsou takové, které zůstávají ve stejné výši bez ohledu na objem produkce. metoda dvou období doporučuje se vybrat období s nejmenším a s největším objemem výroby. Ne však mimořádná období z normálního vývoje. Údaje se dosadí do rovnic, kde období s největším objemem označíme indexem 1 a s nejmenším objemem výroby označíme indexem 2. (8) (9) bodový diagramem na osu x se nanášejí objemy výroby, na osu y náklady. Každá dvojice hodnot je znázorněna bodem. regresivní a korelační analýza. (Kislingerová, Synek 2010, s. 44)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 19 3 ÚLOHA ZISKU V PODNIKÁNÍ Zisk je cílem a hlavním podnětem veškerého podnikání, ne však jediným. Podnikatelé sledují cíle jak (platební schopnost, maximalizace obratu), tak i nemonetární cíle (získání nezávislosti a samostatnosti, dosažení hospodářské moci, dobré jméno firmy, značky aj.). Převažující kritérium pro rozhodování v podnikovém hospodaření je maximalizace zisku. Výše zisku je však spojena s rizikem: čím vyšší je očekávaný zisk, tím vyšší je riziko. (Mankiw 1999, s. 294) Zisk plní důležité funkce: 1. Je kritérium pro rozhodování o všech základních otázkách ekonomiky podniku, 2. Je hlavním zdrojem akumulace, tj. tvorby finančních zdrojů pro další rozvoj podniku, 3. Je základem rozdělování důchodů mezi vlastníky (dividendy), investory (úroky) a stát (daně), je to funkce rozdělovací, 4. Je základním motivem veškerého podnikání a může být základem hmotné zainteresovanosti pracovníků (motivační funkce). (Synek 2003, s. 127) Jsou 2 způsoby zvyšování zisku snižování nákladů, tj. zvyšování hospodárnosti, a zvyšování výnosů. Zisk zjišťujeme z výkazu zisků a ztrát (výsledovky); sestavuje se měsíčně a uvádí se kumulovaně od začátku roku. Zisk je důležitou součástí poměrových ukazatelů, především: rentability podniku (zisk/veškerý kapitál), rentability vlastního kapitálu (zisk/vlastní kapitál), rentability výnosů, resp. tržeb nebo obratu (zisk/výnosy, zisk/tržby, zisk/obrat), nákladové rentability (zisk/náklady), což je převažující ukazatel. (Vochozka 2012, s. 85)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 20 3.1 Vztahy mezi ziskem, objemem výroby, cenou a náklady Zisk, náklady, objem výroby, ceny produkce a tržby patří mezi hlavní ekonomické veličiny průmyslového podniku. (Synek 2003, s. 129) Symbolika pro vzorce: q p T F b N - je počet (množství) vyrobených a prodaných výrobků, - je cena za jednotku (cena výrobku), - celkové tržby (předpokládáme, že vše, co se vyrobí, se také prodá), - fixní náklady, - variabilní náklady na jednotku (na jeden výrobek), - celkové náklady. Při neměnné ceně se tržby vyvíjejí podle vztahu: (10) Celkové náklady mají tento průběh: (11) Zdroj: Synek 2007, s. 130 Obr. 4 Grafická analýza bodu zvratu

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 21 Z grafu je patrné, že při nulovém objemu výroby vzniká ztráta ve výši fixních nákladů, která se zmenšuje se zvyšujícím se objemem výroby, až při určitém objemu výroby zaniká. Při dalším rozšiřování výroby začne vznikat zisk. Objem výroby q, při kterém se tržby rovnají celkovým nákladů (T=N), nazýváme bod zvratu. (Synek 2003, s. 132) 3.1.1 Bod zvratu Bod zvratu je takové množství produkce firmy, při kterém nevzniká žádný zisk ani ztráta. Dosahuje li firma této produkce, pak se tržby rovnají nákladům. Bod zvratu zjistíme odvozením ze vztahu T=N takto: (Synek 2007, s. 148) (12) (13) ( ) Bod zvratu můžeme odvodit i z jednotkových veličin. Z rovnice odvodíme, že (14) snadno Což znamená, že bodu zvratu je dosaženo jen právě tehdy, když se cena rovná průměrným nákladům. Rozdíl mezi cenou výrobku p a jeho variabilními náklady b nazveme příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku. Z rovnice pq=f+bq můžeme odvodit, že (15) (13) (16) (17) Což znamená, že bodu zvratu je dosaženo, právě tehdy, když se příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku se rovná fixním nákladů připadajícím na jednotku produkce. Můžeme říci, že zisku může být dosaženo teprve tehdy, jestliže celkový příspěvek na úhradu pokryje celé fixní náklady. Kritické využití výrobní kapacity (VK krit) zjistíme jako poměr objemu výroby ve výši bodu zvratu a výrobní kapacity (VK). (18)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 22 Znalost kritického využití výrobní kapacity je důležitá již při samotném projektování výrobních kapacit. Je nutné, aby budoucí potřeba určitého výrobku v průměru trvale převyšovala alespoň bod kritického využití výrobní kapacity; v opačném případě bude výroba ztrátová. Cílem podniku je produkovat zisk. Nestačí pouze operovat na bodu zvratu. Podnik musí vyrábět a realizovat alespoň takový objem produkce, který přinese i určitý zisk. Tento minimální zisk označíme Z min. Bod zvratu zahrnující tvorbu zisku (budeme vycházet ze vztahu ), zjistíme: (19) V případě, kdy potřebujeme zjistit, jak je podnik daleko od bodu zvratu, vyjadřuje to koeficient bezpečnosti kb: (20) Kde je skutečně dosažený objem výroby (v Kč nebo v naturálních jednotkách). Při různorodé produkci musíme pro vyjádření závislosti nákladů a objemu výroby použít globální nákladovou funkci, tj. funkci vyjadřující vztah mezi celkovou produkcí a celkovými náklady. (Synek 2003, s. 139) (21) V této funkci představuje parametr h podíl celkových variabilních nákladů na 1Kč produkce (tržeb), proměnná Q celkovou produkci (tržby) vyjádřenou peněžně. Jedním z úkolů manažerů v podnicích s různorodou produkcí je rozhodovat o vyráběném množství jednotlivých výrobků. K tomuto řešení používáme stanovení pořadí výhodnosti jednotlivých druhů výrobků (podklady poskytne manažerské účetnictví). (Synek 2003, s. 139) 3.2 Výběr optimální varianty Znalost fixních a variabilních nákladů využíváme především i k posuzování efektivnosti opatření, a ke srovnání různých variant technologických postupů, konstrukčních řešení výrobků apod. Rozhodování spočívá ve výběru jednoho řešení z různých možných. Jednotlivé varianty se obvykle liší výší svých fixních a variabilních nákladů. Rozhodování

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 23 je jednoduché v případě, když určitá varianta vykazuje nižší fixní a variabilní náklady. Obvykle je tomu tak, že varianty s vyššími fixními náklady vykazuje nižší variabilní náklady. Cílem výběru je pak: a) určit variantu, která pro dané podmínky (většinou pro daný objem výroby) vykazuje nejnižší celkové náklady, nebo b) určit hranice objemu výroby, ve kterých je určitá varianty výhodnější než varianty ostatní. (Synek 2003, s. 140)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 24 II PRAKTICKÁ ČÁST

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 25 4 SROVNÁNÍ ČR A SK V OBLASTI PODNIKÁNÍ Co se týče podnikání, obsahuje slovenský právní řád podobná ustanovení jako ten český. Přesto se v některých podmínkách obě země liší a díky tomu se podnikání na Slovensku může řadě podnikatelů vyplatit. Oproti Česku má Slovensko několik výhod i nevýhod. Mezi hlavní pozitiva podnikání na Slovensku patří hlavně nižší daňové zatížení podnikatelů a nižší pracovní náklady. Například podnikatel fyzická osoba nemusí v prvním roce podnikání platit odvody sociální pojišťovně. Za nevýhody je označována především nižší vymahatelnost práva. Mezi další negativa je označována vláda Roberta Fica. Od ledna příštího roku má firmám stoupnout sazba daně z příjmů na 23 procent, zvýšit poplatky, které se pojí s podnikáním a zpřísnit i zákoník práce. (Morávek, 2012) Obchodní společnosti Česká republika Slovenská republika Veřejná obchodní společnost žádný kapitál žádný kapitál Komanditní společnost 5 000 Kč 250 eur (6 250 Kč) Společnost s ručením omezeným 200 000 Kč 5 000 eur (125 000Kč) Akciová společnost 2 000 000 Kč 25 000 eur (625 000 Kč) Zdroj: vlastní Tab. 1 Obchodní společnosti V neposlední řadě odlišují Česko a Slovensko sazby DPH. V Čechách činí hranice pro povinnou registraci k DPH 1 milion korun (má klesnout na 750 000 korun), na Slovensku se plátce k DPH registruje až při obratu 49 790 eur (přibližně 1,245 milion korun) za 12 předchozích po sobě jdoucích měsících. (Morávek, 2012) Výhody podnikání na Slovensku Nevýhody podnikání na Slovensku Podobná právní úprava jako v ČR Nižší vymahatelnost práva Nižší daňová zátěž Nevyzpytatelná levicová vláda Nižší pracovní náklady Fiskální registrační pokladny Zdroj: vlastní Tab. 2 Výhody a nevýhody v podnikání na Slovensku

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 26 Srovnání České republiky vs. Slovenské republiky Česká republika Slovenská republika Svátky 12 dnů 15 dnů Výpovědní doba <1 rok 2 měsíce 1 měsíc Dovolená 4 týdny <33 let =5 týdnů Sazba DPH základní/snížená 21 % / 10 % 20 % / 10 % Sazba daně DPPO 19 % 19 % Minimální měsíční mzda 8 000 Kč (320 EUR) 337,70 EUR (8 443 Kč) Minimální hodinová sazba 48,10 Kč (1,924 EUR) 1,941 EUR (48,50 Kč) Průměrná mzda 2012 24 626 Kč (985 EUR) 805 EUR (20 125 Kč) Míra nezaměstnanosti 2013 8,0 % 14,6 % Odvody na SP zaměstnanec 6,5 % 9,4 % Odvody na ZP zaměstnanec 4,0 % 4,5 % Odvody na SP zaměstnavatel 25,0 % 25,2 % Odvody na ZP zaměstnavatel 9,0 % 10,0 % Zdroj: vlastní Tab. 3 Srovnání ČR a SK

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 27 5 PŘEDSTAVENÍ PODNIKU Firma TAXON, s. r. o. je ryze slovenská společnost zabývající se kompletní výrobou nerezového nábytku. Činnost firmy začala v roce 1994 v oblasti strojírenské výroby a zahraničního obchodu: import- export skla, porcelánu a gastrozařízení se zaměřením na východní trhy a EU. Od roku 1997 společnost Taxon, s. r. o. vyrábí kompletní sortiment nerezového nábytku, chladicí stoly a vitríny, ohřevné stoly a vozíky, výdejní linky a bary. Taxon, s. r. o. zajišťuje dále i kooperační zakázky v oblasti zpracování nerezových materiálů s nabídkou vysekávání, řezání ohýbání, sváření a broušení. Společnost sídlí ve vlastním výroboobchodním areálu v Hornej Strede nedaleko lázeňského města Piešťany. Disponuje moderní výrobní technologií, kterou průběžně obnovuje. Za dobu své působnosti se společnost Taxon zařadila mezi nejvýznamnější výrobce gastronomických zařízení. Společnost Taxon zařizuje svými výrobky velkokuchyňské provozovny, jako jsou hotely, restaurace, kavárny, cukrárny, pizzerie, školní a jiné závodní jídelny apod. Dále směřuje firma Taxon do potravinářských závodů a často i do negastronomických provozoven, jako je zdravotnictví a stavebnictví. Firma se aktivně účastní veletrhů a výstav v oblasti gastronomie. Mezi nejznámější patří Incheba Bratislava. (TAXON, s.r.o., c2011) Zdroj: interní zdroj Obr. 5 Sídlo společnosti TAXON, s.r.o.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 28 5.1 Základní charakteristika podniku Název společnosti: TAXON, s. r. o. Sídlo: Horná Streda 613 916 24 Slovenská Republika Právní forma: Společnost s ručením omezeným IČO: 362 96 732 Základní kapitál: 6 638,78 EUR Předmět podnikání: - velkoobchodní a maloobchodní činnost v rozsahu volné živnosti - zprostředkovatelská činnost - výroba zařízení pro gastronomii - svářečské práce - výroba kovových konstrukcí a jejich částí - montáž, rekonstrukce, údržba plynových zařízení - montáž, rekonstrukce, údržba elektrických zařízení - kovoobrábění - výroba kovového nábytku (Interní zdroj)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 29 5.2 Organizační struktura podniku Organizační struktura je spíše plochá, což je obvyklé a vhodné na velikost firmy. Zdroj: vlastní Obr. 6 Organizační struktura firmy TAXON, s.r.o. 5.3 Popis činnosti Činnost firmy Taxon by se dala rozdělit do dvou základních rovin. Jednou a tou převažující činností firmy je výroba. Druhou rovinou činností, z pohledu tržeb méně významnou, je obchod s ostatním oborově blízkým zbožím. V rámci výroby se jedná o zakázkovou výrobu nerezového nábytku (pracovní stoly, dřezy, regály, vozíky, ), dále se jedná o typizované i atypické nerezové chladící stoly, výdejní linky, varné technologie (plynové, elektrické sporáky, fritézy, grily, aj.) i atypické výrobky podle výkresové dokumentace zákazníků. Firma nabízí také kooperace v podobě vysekávání různých nerezových dílů.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 30 V rámci výroby je věnována pozornost výstupní kontrole kvality a balení výrobků. K přepravě výrobků zákazníkovi je využívána jak vlastní autodoprava, tak služby externích dopravců. (Interní zdroje) V následující kapitole se soustředíme na to, kdo je zákazníkem firmy, jaké je postavení firmy na trhu a na jakém trhu vůbec firma působí. 5.4 Obchod a postavení na trhu Jak jsem již výše zmínila, firma se mimo hlavní činnost, což je výroba, dále zabývá prodejem jiného gastro zařízení a doplňků (jak od slovenských obchodních partnerů, tak zahraničních) za účelem rozšíření sortimentu a možnosti nabídnout kompletní vybavení velkokuchyňské provozovny. Mezi nejvýznamnější dodavatele tohoto zařízení patří: Linorex, společnosť s ručením obmezeným (SK), GastroRex, s.r.o. (SK), NOSRETI SK, s.r.o. (SK). Což jsou přímí importéři výrobků z Itálie a částečně i z Číny a zároveň významní odběratelé výrobků firmy Taxon. Jedná se zejména o: složitější varné technologie jako jsou kotle, indukční sporáky, dále pak myčky nádobí a skla, chladící a mrazící skříně a boxy, stolní zařízení (mixéry, roboty, ), sklo, porcelán a drobný inventář. Retigo, s.r.o. (CZ) Což je český výrobce konvektomaty značky RETIGO. JTF Partnership, s.r.o. (SK) Což je slovenský distributor skla a porcelánu. Své vlastní výrobky firma Taxon umísťuje jak na domácí (slovenský) trh, tak do států jako je Česká republika, Rakousko, Holandsko, Belgie, Rumunsko, Norsko. Přibližně polovina produkce zůstane na domácím trhu a přibližně polovina produkce se vyveze do zmíněných krajin. Domácí i zahraniční trhy firma obsluhuje prostřednictvím svých obchodních partnerů - dealerů. V níže uvedeném workflow (neboli postup práce) je zachycen komplexní proces činnosti firmy Taxon, kde je zaznamenán podnikový proces, během kterého jsou dokumenty, informace nebo úkoly předávány od jednoho účastníka procesu k druhému podle

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 31 procedurálních pravidel tak, aby se dosáhlo nebo přispělo k plnění celkových (globálních) podnikových cílů. Po přijetí objednávky od zákazníka, obchodník zadává vypracovanou objednávku do systému, kde zároveň vyplní všechny potřebné údaje pro evidenci zakázky a pro její plnění - výrobu. Mezi tyto údaje patří číslo objednávky, datum přijetí, údaje o zákazníkovi, potřebný (požadovaný) termín výroby, procentuálně dohodnutá záloha a položky objednávky podle katalogu, nebo podle specifikace uvedené zákazníkem. Následně je třeba zjistit dostupnost výrobku. Zda jsou výrobky skladem, či nikoliv. Pokud ano, výrobek se může expedovat. Výrobky, které je nutno vyrobit, musí projít výrobním příkazem. Současně je třeba obstarat veškeré komponenty potřebné pro kompletizaci výrobku. Po uhrazení zálohy zákazníkem (pokud to tak je se zákazníkem dojednáno) přechází objednávka do samotné výroby. Výrobky jsou v průběhu výroby kontrolovány a popřípadě konzultovány s konstrukčním oddělením a vedoucím výroby. Vyrobené výrobky jsou přijaté na sklad, zařazené do systému a připravené na expedici. (Interní zdroje)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 32 Zdroj: vlastní Obr. 7 Výroba - proces zpracování objednávky

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 33 5.4.1 Postavení na trhu Podnik se nachází v nedokonale konkurenčním prostředí, kdy firma disponuje velkou tržní silou a to ji umožňuje rozsah tržní nabídky a výši trží ceny ovlivňovat. V nedokonalé konkurenci firma maximalizuje zisk tím, že vyrábí takové množství produkce, při kterém se její mezní náklady rovnají jejím mezním příjmům. Na slovenském trhu najdeme mnoho konkurentů. Ať už drobných živnostníků, tak větších firem, zabývající se produktů z nerezového materiálu. Nicméně přímo v oblasti výroby gastronomického nábytku a varných technologií přímo na Slovensku tolik přímých konkurentů není. Podniky FIMABO spol. s r.o. a VOMZ-SLOVAKIA s.r.o. můžeme zařadit do sekce největších konkurentů podnikající ve stejné/podobné oblasti jako podnik Taxon. Menší garážoví konkurenti nedisponují takovou technologií, aby mohli přímo konkurovat firmě Taxon ve složitějších výrobcích. Nicméně dnešní doba, obchod v rámci EU a další vlivy, umožňují výrobky snadno umísťovat na vzdálenější trhy, proto je třeba vnímat trh a konkurenci v mnohem širším měřítku a to mezinárodně. Na domácím i zahraničním trhu výrobkům firmy Taxon konkurují dovážené výrobky především z Itálie, částečně také z České republiky, Polska, Číny. (Interní zdroje) 5.5 Výroba a výrobní technologie Materiálové vstupy Jedná se především o základní nerezový materiál ve formě plátů (tabulí), které jsou následně pomocí vysekávacího stroje upraveny na požadované velikosti různých tvarů s různými otvory, závity, atd. Dále se jedná o nerezové profily (jekle, tyče, trubky). Existuje mnoho druhů nerezových materiálů podle chemického složení. Nerezové oceli jsou chrómové slitiny se železem obsahující 12 až 30 % chrómu, až 30 % niklu nebo do 24 % manganu při určitém množství molybdenu, křemíku, mědi, titanu, niobu, dusíku apod., avšak v množství nejvýše jen několika procent. Chróm zajišťuje pasivitu těchto slitin a je proto rozhodujícím prvkem pro dosažení odolnosti k celkové korozi. Ačkoliv chróm, nikl, mangan a další slitinové prvky jsou v nerezových ocelích v poměrně velkém množství, je základním prvkem stále železo a jeho slitina s uhlíkem, tzn. ocel.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 34 Firma zpracovává nejčastěji 2 typy nerezové oceli: AISI 304 (ČSN 17240, DIN W.Nr. 1.4301) Austenitická chrómniklová nerezová ocel. Celkově má vynikající odolnost proti korozi zvláště proti atmosférické a půdní korozi. Lze ji velmi dobře vyleštit na vysoký lesk. Má vynikající tažnost za studena. Svařitelnost je dobrá. Dlouhodobě ji lze vystavit teplotám do 350 C. Má použití v potravinářském průmyslu (masný, mlékárenský, pivovarnický), v chemickém průmyslu (prostředí oxidační povahy), ve zdravotnictví, v architektuře (ozdobné prvky, zábradlí, fontány apod.) a nerez typu: AISI 430 (ČSN 17 040, DIN W.Nr. 1.4016) Chromová feritická výše legovaná nestabilizovaná ocel s vysokým obsahem chromu zajišťuje dobrou odolnost proti vodě, vodní páře, vlhkosti vzduchu a slabým kyselinám a louhům. Časté využití je například v oblasti pohostinství, při výrobě potravin, domácích a kuchyňských přístrojů, lékařské technice, sanitárních a klimatizačních zařízení. Firma zpracovává nerezový materiál v tloušťkách od 0,8 do 2,5mm. Nerezový materiál firma Taxon nakupuje od slovenské pobočky italského dodavatele ITALINOX, s. r. o. Pří výrobě kompletních produktů firmou Taxon, jsou zapotřebí i jiné vstupy nakoupené u dodavatelů zabývající se výrobou nebo distribucí těchto komponentů. Jedná se o chladírenské komponenty (kompresory, výparníky, regulátory, termostaty, aj.), další elektrotechnické komponenty (spirály, kabeláž, kontrolky, vypínače, litinové výhřevné plotny), plynové komponenty (hořáky, ventily, atd.), plastové komponenty, pojezdová kola, atd. Technologie Firma vlastní veškerou technologii potřebnou pro výrobu. Mezi základní výrobní stroje patří vysekávací stroj TruPunch 3000 a ohraňovací lis TruBend 5050 od firmy TRUMPF Slovakia s.r.o., ohraňovací lis od firmy AMADA. Tyto technologie umožňují zpracování plechů do formátu 3000x1500mm. Síla plechu, která se dá opracovat je většinou limitována nástroji. Firmě pro svůj výrobní program postačuje zpracovávat plech v tloušťkách od 0,8mm do tloušťky 2,5mm. Dále pak pila na řezání nerezových profilů (jekle, trubky, tyče, atd.) svářecí technika, bodovací svářečky a brusky. (Interní zdroje)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 35 Budovy a pozemky Firma v současné době vlastní samostatný výrobní areál spolu s administrativní budovou v obci Horná Streda. Lokalita firmy je vhodně zvolená přímo u sjezdu z dálnice D1. Výrobní haly jsou rozděleny do několika částí podle výrobní koncepce. V první hale je tzv. prvovýroba tedy probíhá tam dělení a ohýbání materiálu. V další hale už výrobek dostává svou podobu, kdy se svařují jednotlivé díly dohromady a sváry se tam vybrušují. (Interní zdroje) Pracovní síla V roce 2013 firma zaměstnává 34 zaměstnanců na plný úvazek, z toho je 25 dělnické profese. Zbylých 9 zaměstnanců jsou charakteru THP a zajišťují zásobování, obchod, konstrukci výrobků a účtárnu. (Interní zdroje)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 36 6 ANALÝZA NÁKLADŮ A VÝNOSŮ PODNIKU V rámci této kapitoly se zaměřím na identifikování a správné rozčlenění vstupních údajů pro aplikaci metod analýzy bodu zvratu. Mezi tyto základní vstupní veličiny patří výnosy (tržby) a náklady firmy. 6.1 Výnosy podniku Jakkoliv nejsou finanční a mimořádné výnosy centrem mé pozornosti v této práci, krátce uvádím, že firma Taxon finančními výnosy téměř nerealizuje a mimořádné výnosy nerealizuje. Provozní výnosy (tržby) firma Taxon realizuje několika různými způsoby, mezi které patří zejména prodej vlastních výrobků, dále pak služeb. Tržby za služby představují jednak realizaci instalace a montáž vlastního výrobku nebo nakupovaného zboží u zákazníka na místě provozovny (hotel, restaurace, škola ), servisní práce a s tím související doprava. Do služeb dále patří kooperace, kdy firma Taxon realizuje objednávky na úkony: dělení, ohýbání, svařování a broušení nerezových materiálů. Další tržby firma realizuje prodejem nakupovaného zboží (např. chladící a mrazící skříně, konvektomaty, pizza pece, sklo, porcelán a drobný inventář). Tržby 2012 2011 Absolutně Relativně Absolutně Relativně I. Tržby z prodeje zboží 272 776 16 % 399 518 23 % II. 1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 1 326 035 81 % 1 265 818 74 % III. Tržby z prodeje DM a materiálu 47 300 3 % 46 115 3 % Suma: 1 646 112 100 % 1 711 451 100 % Zdroj: vlastní Tab. 4 Tržby podniku Uvedená tabulka znázorňuje reálné údaje firmy Taxon o realizovaných tržbách včetně poměru, jak se jednotlivé tržby podílí na celkové sumě. Údaje pro tuto tabulku jsem převzala z účetních výkazů za období 2011 a 2012. Tržby jsou v měně EUR. Tržby za prodej vlastních výrobků představují součin prodejní ceny výrobků a prodaného množství. Cenu výrobku může firma ovlivnit jen částečně, neboť se nachází na nedokonale konkurenčním trhu. V rámci Slovenské republiky existuje několik dalších výrobců, nicméně firma nepůsobí jen na slovenském trhu, ale soutěží i s dalšími výrobci v rámci EU

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 37 i mimo EU. A to na evropském i slovenském trhu. Výši tržeb může tedy firma jednoznačně ovlivnit pouze prodaným množstvím. Hovoříme-li o navýšení prodaného množství, je třeba zmínit cenovou elasticitu poptávky na trhu, kde firma Taxon působí. Na základě zkušeností a zhodnocení vedení firmy hodnotí poptávku jako cenově elastickou. To znamená, že procentní změna ceny vyvolá větší procentní změnu objemu poptávaného statku. U stávajících obchodních partnerů snížení ceny bude mít za následek zvýšení prodaného množství. Obchodní partneři firmy budou s levnějším výrobkem úspěšnější u svých zákazníků. Nicméně tento efekt bude trochu přibrzděn možnou reakcí konkurence v podobě snížení cen. Druhý a významnější efekt spočívá ve snazším získávání nových obchodních partnerů. Na tomto trhu má cena zásadní význam - je analyzována a porovnávána. V souhrnu je tedy poptávka považována za elastickou. 6.2 Náklady podniku Přestože podnik zatěžují také finanční náklady a to hlavně nákladové úroky, v rámci této práce se zaměřuji na provoz podniku, ne na jeho celkovou analýzu. Mimořádné náklady firma v posledních dvou letech neměla. Co se týká nákladů, budou nás zajímat hlavně běžné provozní náklady, odpisy dlouhodobého majetku a ostatní provozní náklady. Náklady 2012 2011 Absolutně Relativně Absolutně Relativně A. Náklady vynaložené na prodané zboží 221 168 13 % 372 897 22 % B.1. Spotřeba materiálu a energie 841 832 52 % 792 915 47 % B.2. Služby 146 354 9 % 146 912 6 % C. Osobní náklady 275 949 17 % 243 984 14 % D. Daně a poplatky 5 445 0,4 % 4 867 0,2 % E. Odpisy DNM a DHM 98 890 6 % 101 565 6 % F. Zůstatková cena prodaného DM a materiálu 8300 0,6 % 29 222 2 % G. Změna stavu rezerv a OP v provozní oblasti 0 0 0 0 H. Ostatní provozní náklady 24 679 2 % 772 0,04 % I. Převod provozních nákladů 0 0 0 Suma: 1 622 618 100 % 1 693 134 100 % Zdroj: vlastní Tab. 5 Náklady podniku

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 38 Uvedená tabulka znázorňuje reálné údaje firmy Taxon o vynaložených nákladech včetně poměru, jak se jednotlivé náklady firmy podílí na celkové sumě. Údaje pro tuto tabulku jsem převzala z účetních výkazů za období 2011 a 2012. Uvedené údaje jsou v měně EUR. Podíl nákladů vynaložených na prodané zboží reflektuje obchodní činnost podniku. Nicméně velký podíl spotřeby materiálu a energie a služeb napovídá, že společnost Taxon je hlavně výrobní firmou. Výrobní technologie a jiný dlouhodobý majetek se v nákladech odráží jednak v odpisech a také ve službách v podobě leasingových splátek.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 39 7 METODY ODHADU FIXNÍCH NÁKLADŮ, NÁKLADOVÁ FUNKCE Pro účely této práce, kdy budeme hledat bod zvratu a provozní páku je třeba náklady vhodně rozčlenit. Budeme vycházet ze skutečných nákladů (bez ohledu na ekonomický pohled na náklady ušlé příležitosti). Pro nás je důležité náklady členit podle jejich závislosti na fixní. Pro toto členění nákladů existuje několik metod jak uvádím v teoretické části. Pro účely této práce si vyzkouším aplikaci několika těchto metod. Náklady rozčleníme na fixní a variabilní pomocí klasifikační analýzy, bodového diagramu a metody dvou období. V našem případě budeme vycházet z předpokladu, že se variabilní náklady vyvíjí proporcionálně s objemem výroby. Existence fixních nákladů platí pouze v krátkém období. V dlouhém období lze všechny náklady považovat za variabilní. 7.1.1 Klasifikační analýza nákladů Pro klasifikační analýzu využijeme celoroční údaje firmy. Nicméně dalo by se pracovat i s průměrným měsícem, což by byla 1/12 údajů za celý rok. Klasifikační analýza spočívá v expertním odhadu v rozčlenění nákladů do kategorie fixních či variabilních nákladů. To jsem provedla na základě dostupných údajů od společnosti.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 40 Fixní náklady Variabilní Náklady roční náklady roční (2012) (2012) Náklady na prodané zboží 0 221 168 Spotřeba materiálu, energie 92 296 749 536 Služby 127 015 19 339 Osobní náklady 79 182 196 767 Daně a poplatky 5 445 0 Odpisy DNM a DHM 98 890 0 Zůstatková cena prodaného DM a materiálu 0 8300 Ostatní provozní náklady 24 679 0 Suma 427 507 1 195 110 Zdroj: vlastní Tab. 6 Variabilní a fixní náklady podniku Kategorie nákladů Spotřeba materiálu a energie je jednoznačně nejvýznamnější, proto si ji alespoň zevrubně rozebereme. Zejména se jedná o hutní materiál, který se významně podílí v každém výrobku firmy TAXON. Firma zpracovává nerezový hutní materiál v podobě plechů různého formátu a tloušťky, jeklů, trubek, tyčí a dalších profilů. Dále se jedná o různé polotovary v podobě dřezů a jiných výlisků, elektronické, plynové a chladírenské komponenty, skleněné části, dřevotřískové a překližkové desky. V rámci spotřebního materiálu hraje největší roli spotřeba svářecích plynů, brusiv, řezných kotoučů, atd. Energie v podobě spotřeby elektřiny, plynu a vody je třeba rozdělit. Na první pohled patří jednoznačně do kategorie fixních nákladů, ale podle charakteru firmy jsou energie alespoň částečně variabilní. Největší spotřebiče elektrické energie jsou v podobě výrobních zařízení (vysekávací stroj, hydraulický ohraňovací lis, hydraulické nůžky, svářečky, brusky a jiné ruční zařízení.), které mají rozdílnou spotřebu, když pracují a když nepracují. Zároveň výroba představuje největší plochy potřebné k vytápění a osvětlení. Nicméně vytápění a osvětlení je v krátkodobém pohledu fixní. Do služeb nejvýznamněji vstupuje leasing výrobních technologií. To spolu s opravami a údržbou DHM patří do fixních nákladů.