Česká Zemědělská Univerzita v Praze Provozně - ekonomická fakulta Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI ANALÝZA STAVU A VYUŽITÍ UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ VE VYBRANÉM REGIONU (hlavní město Praha) Autor: Pavlína Kusá Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Rudolf Zeipelt, CSc. 2004
CESTOVNÍ RUCH V minulosti se popis cestovního ruchu soustředil na údaje o návštěvnících, na podmínky jejich cestování, pobytu, účelu cesty apod.. V současnosti i pro budoucnosti se soustřeďuje zájem na význam, který cestovní ruch má, na kvalitu poskytovaných služeb, na úroveň ubytovacích kapacit, jejich stav a využití. V poslední době slýcháme slovo cestovní ruch a s ním spojené ubytovací služby velmi často. V České republice je cestovní ruch po politických a ekonomických změnách v roce 1989 považován za jednu z důležitých rozvojových oblastí života společnosti, demokracie, ekonomiky. Současně s rozvojem cestovního ruchu však nastal problém s dostupnými informacemi, které by poskytly obraz o tom, jak to v České republice v oblasti ubytovacích kapacit a jejich stavu vypadá. Informace, které byly po roce 1989 k dispozici, byly mnohdy nepřesné, zkreslující, pramálo vypovídající o reálu skutečnosti a také nebyly schopné mezinárodního srovnání. PRAHA Již několik let je Praha sedmým nejnavštěvovanějším městem v Evropě s průměrnou délkou pobytu 3,8 dne a co je nejdůležitější, zahraniční turisté se do hlavního města České republiky vracejí. Nejčastějším důvodem návštěvy turistů, kteří v Praze alespoň jednou přenocovali, je dovolená, rekreační a poznávací pobyty, služební nebo obchodní cesty, návštěva příbuzných a známých nebo účast na kongresu, semináři či veletrhu. KLASIFIKACE Jistým znakem kvality, kteří návštěvníci Prahy očekávají je dán klasifikací ubytovacích zařízení. Doporučený standard klasifikace ubytovacích zařízení reaguje na vstup České republiky do Evropské unie, zohledňuje současné možnosti českého hotelového průmyslu a v neposlední řadě zajišťuje transparentnost ve vztahu ke zákazníkovi.
Jednotná klasifikace stanoví provozovatelům hotelů, motelů a penzionů minimální požadavky na standardní ubytovací zařízení. Všechna doporučení jsou srovnatelná s obdobnými standardy v turisticky vyspělých evropských zemích, z nichž je řada členem Evropské unie. V rámci Evropské Unie neexistuje jednotný doporučující standard pro ubytovací zařízení. Připravuje se pouze evropská norma, která by měla sjednotit pojmy a terminologii užívané v praxi ubytovacích služeb. Doporučený standard klasifikace ubytovacích zařízení je pouhým doporučením a není povinný. Na druhé straně však ta ubytovací zařízení, která nejsou certifikována dle oficiální, byť pouze doporučené klasifikace, nemají tu výhodu při jednání se svými obchodními partnery, cestovními kancelářemi a pouze taková zařízení bude propagovat Česká centrála cestovního ruchu, neboť u nich bude jistá záruka kvality poskytovaných služeb a vybavení. ANALÝZA STAVU, NÁVŠTĚVNOSTI, KVALITY SLUŽEB V současné době je také požadováno pečlivé vedení statistických výkazů a podložených informací z oblasti cestovního ruchu. Podstata vedení statistických šetření spočívá: ve vytvoření spolehlivého samostatného registru ubytovacích zařízení založeném na územním principu ve vytvoření kvalitní statistiky cestovního ruchu Do statistiky cestovního ruchu bezesporu patří sledování kapacit ubytovacích zařízení, jejich návštěvnosti a využití. Stavy ubytovacích zařízení V posledních letech došlo k růstu počtu hotelových kapacit, což s sebou přineslo růst konkurence ku prospěchu všech návštěvníků. Ve vývoji ubytovacích kapacit v letech 1998 2002 byl podle statistických údajů vykázán mírný pokles počtu hromadných ubytovacích zařízení a počtu pokojů v těchto zařízeních.
Od roku 2001 hotelová kapacita hlavního města narůstá, do roku 2006 se předpokládá nárůst o dalších přibližně 500 ubytovacích jednotek různých kategorií. V průběhu sledovaného období lze u kapacit ubytovacích zařízení konstatovat kvalitativní zlepšení struktury ubytovacích kapacit. Došlo k mírném poklesu celkového počtu pokojů ve všech typech ubytovacích zařízení, naproti tomu se zvýšil počet pokojů u hotelů kategorie 4* a 5*, k čemuž došlo na úkor kapacit v 2* a 3* hotelích. Obdobný vývoj lze sledovat i u počtu lůžek. Návštěvnost ubytovacích zařízení Od roku 1998 se postupně pozitivním směrem začíná měnit struktura návštěvnosti. Zmírňuje se dosavadní převaha jednodenních návštěvníků a přibývá typických turistů, tj. návštěvníků, kteří v Praze alespoň jednou přenocují. Tento trend také rok od roku stoupá. Jak vyplývá také z analýzy kapacit ubytovacích zařízení, byl rok 2000 rokem vysokého nárůstu zahraničních turistů, který je znatelný i ve statistikách návštěvnosti. K tomuto faktu přispěla bezesporu znalost jmen řetězců hotelových značek,u nichž měli klienti jistotu vysoké kvality a standardu v oblasti ubytovacích služeb. Taktéž ceny ubytovacích služeb byly pro zahraniční klienty v porovnání s ostatními evropskými zeměmi dostupnější. Největší vrůst návštěvnosti doznala Praha v roce 2001, bohužel rok 2002 přinesl mnoho negativních událostí (dozvuk atentátu na New York ze září roku 2001, povodně v srpnu 2002, onemocnění SARS), které měly nemalý vliv na oblast cestovního ruchu. Ovšem i přes nepříznivý rok 2002 Praha stále zůstává místem s poměrně vysokou návštěvností, je však otázkou, zda tento trend bude stejný i do budoucna. Služby ubytovacích zařízení Neustále rostoucí a diferencovanější nároky hostů na jejich pobyt a dovolenou si vynucují zintenzivnění rozvoje a organizace cestovního ruchu. Kupní síla hosta je směrována na ty prvky nabídky, které harmonicky korespondují s jeho přáními a představami.
Čím více možností a rozmanitostí se hostu nabídne, tím atraktivnější je nabídka pro jeho subjektivní uspokojení. Prakticky to pro destinace cestovního ruchu znamená, že jsou pro hosta tím atraktivnější, čím širší je jejich nabídka a čím přesnější je jejich nabídka přizpůsobena určitým formám dovolené. Mistrovství ve službách vyžaduje zaměstnance, kteří jsou technicky zruční ve svém řemesle, zkušení, vzdělaní, zralí a jsou schopni udržet velmi vysoko laťku etiky. A právě podle výšky této laťky mnohem spíše než podle jiných atributů se pozná skutečný profesionál. A právě ona profesionality a mistrovství ve svém řemesle se projeví spokojeností klientů, kteří se budou právě proto zase vracet. VÝVOJ DO CESTOVNÍHO RUCHU A UBYTOVACÍCH ZAŔÍZENÍ Při ekonomickém hodnocení postavení cestovního ruchu nesmíme zapomínat na jeho pozitivní vliv, a to nejen na rozvoj ostatních odvětví, který je patrný v dopravě, obchodě, stavebnictví, bankovnictví a dalších oblastech (kultura, sport), ale i na oblast zaměstnanosti. Sektor služeb je významným zdrojem pracovních míst a odvětví cestovního ruchu, které zaujímá v rámci služeb významné postavení, se tak podílí značnou měrou na celkové zaměstnanosti. Až do 11. září roku 2001 nevybočoval vývoj mezinárodního cestovního ruchu z dlouhodobého trendu. Přišly údery teroristů v New Yorku a Washingtonu, povodňové katastrofy roku 2002, respirační onemocnění SARS, které spolu s válečným konfliktem v Iráku ovlivnily cestovní ruch a cestování celkem. Ačkoli nebyly zaměřeny na cestovní ruch zasáhly jej více než cokoliv v minulosti. Vyvolaly všeobecný strach. Příjezdový cestovní ruch do České republiky čerpá hosty především z evropských zemí proto by se dopady teroristických útoků či válečného konfliktu neměly příliš projevit. Přesto právě Praha pocítila znatelný úbytek lukrativních hostů a to nejen z USA, Japonska, Arabských Emirátů, ale také z evropských zemí. V hospodářsky vyspělém světě již ale cestování za rekreací a poznáním není luxusem, ale potřebou. Pro obchod a podnikání je pak přímo nezbytností. Je proto jisté, že katastrofy, které postihly svět, růst mezinárodního cestovního ruchu nezastaví, pouze jej na kratší dobu zpomalí a možná poněkud změní cíle cest a volbu dopravy.
Vedle hotelových řetězů, které se ucházejí o svoji přítomnost na českém trhu, vznikají, a to dosti citelně, malé penziony a rodinné hotely. Praha bude během dvou let zahlcena hotelovými pokoji. Bude to znamenat snížení průměrné ceny ubytování a přesun klientů do vyšší kategorie za nižší ceny. To je jistě přívětivé pro klienty, otázkou však zůstává zda to bude také příznivé pro investory a hoteliéry. Další rozvoj cestovního ruchu v České republice tedy bude záviset jednak na vnějších ekonomických faktorech a jednak na dalším vývoji české ekonomiky. K důležitým faktorům patří právě rozvoj a kvalita poskytovaných ubytovacích a stravovacích služeb, služeb v oblasti dopravy, rozšiřování možností kulturního, sportovního a společenského vyžití. Lze předpokládat, že v následujících letech se výdaje na cestovní ruch budou dále výrazněji diferencovat. Cestování bude vždy přitažlivým prvkem životního stylu a návštěvnost celé republiky, nejen hlavního města Prahy, zahraničními hosty, záleží v podstatě na tom, jak o ně bude postaráno a co jim bude nabídnuto. Sílící konkurence v oblasti ubytovacích služeb bude dále pokračovat a neustále se zintenzivňovat. Cestovní ruch budoucnosti se bude vyznačovat špičkovým servisem a vysokou kvalitou poskytovaných služeb pro všechny hosty.