Vyhodnocení připomínek Dne 29.10.2014 bylo konané společné jednání o návrhu Územního plánu Plzeň. V rámci tohoto prvního projednání pořizovatel obdržel níže uvedené připomínky, které následně vyhodnotil a následně byl návrh Územního plánu upraven. Připomínky 2014 Jaroslav Milt, Ludmila Miltová, Lochotínská 1204/46, Plzeň 30100 Dotčené pozemky: 10809/2, 10803/2, 10799/6 k.ú. Plzeň Žádáme o vyjmutí z návrhu Územního plánu města Plzeň: 1) návrh komunikace Lochotínská, propojení na Karlovarskou 2) vymezenou část plochy určenou pro dopravní infrastrukturu-návrh, ve které se nachází návrh trasy komunikace Lochotínská, propojení na Karlovarskou 3) koridor pro pozemní komunikaci a tramvajovou trať DK-25 Lochotínská propojení na Karlovarskou, v kterém je navrhovaná trasa komunikace Lochotínská, propojení na Karlovarskou 4) veřejně prospěšnou stavbu komunikace S-25 Lochotínská, propojení na Karlovarskou Lokalita 1-7 Karlovarská má v současné době pouze jediné dopravní napojení, a to přes přetíženou křižovatku O. Beníškové Lochotínská. Pro navrhovaný stav (plochy přestavby smíšené obytné) a pro zajištění odpovídající dopravní přístupnosti navržených záchytných parkoviště P+G Lochotínská a P+G Na Poříčí je dnešní napojení lokality nedostatečné. Navrhované využití území vyžaduje doplnění uliční sítě a vytvoření dalších možností pro napojení území z nadřazené komunikační sítě. Tuto potřebu naplňuje navržená komunikace Lochotínská, propojení na Karlovarskou, pro kterou je vymezen koridor DK-25. Vzhledem k významu komunikace pro naplnění cílů Územního plánu Plzeň je vymezený koridor zařazen mezi veřejně prospěšné stavby pod označením S-25. 1.) Navržená komunikace neztratila své opodstatnění, neboť je určená pro řešení potřeb navrženého využití území. 2.) Kromě zajištění dopravní obsluhy budoucí zástavby zajištuje též přístupnost navržených záchytných parkovišť P+G Lochotínská a P+G Na Poříčí 3.) Řešení majetkových vztahů není předmětem územního plánu. Přesto se dá konstatovat, že majetkové vztahy v území vytváří předpoklad pro kompenzaci výměry formou směny pozemků. 4.) Ochrana rodinného domu na adrese Lochotínská 1204/46 dle platné legislativy bude předmětem dokumentace pro územní řízení a stavební povolení. JUDr. Václav Horák, Bezručova 9, Plzeň Dotčené pozemky: Lokalita 1_38a, 11216/1, 11216/2 k.ú. Plzeň Vlastníci a uživatelé nemovitostí, obyvatelé čtvrti Vinice - Jižní svahy navrhují, aby pozemky par. č. 11216/1 a 11216/2 v k.ú. Plzeň byly buďto přičleněny k návrhu parku Pod Sylvánem" v lokalitě dle nového územního plánu č. 1_48 K Sylvánskému vrchu (dnešní navržený park se sportovním zařízením Z23 Vinice Sever) nebo lépe, aby se tyto pozemky staly nově navrženou jednoznačnou plochou zeleně (JZP). Toto řešení (JZP) by nejlépe respektovalo současný stav uvedených dvou pozemků, na kterých se nachází vzrostlé stromy a přírodní vegetace hodně využívaná ptactvem (zpěvní ptáci, bažanti, koroptve) a rovněž zvěří (srnky, zajíci). Připomínce se vyhovuje.
Uvedené pozemky byly převedeny do přírodních ploch v souladu se skutečným stavem území a předpokládaným rozvojem navazující lokality. Stávající plochy zeleně s vegetací vhodně doplní již vymezené plochy zeleně. Společenství vlastníků domů Kralovická 10, 18, 20,41,43,47,49,59,61, Manětínská 1, 3, 10, 23,27,47,59, 61, 71, 73 Toužimská 17, Sokolovská 129, Komenského 33, Kaznějovská 7, Plzeň V souladu s ustanoveními platného stavebního zákona a v řádném termínu vznáším zásadní připomínky k návrhu nového územního plánu města Plzně pro oblast 1-29 sídliště Košutka, a to: 1. NESOUHLASÍM s jednotným vymezením způsobu využití území sídliště Košutka jako plochy smíšené obytné a trvám na původním rozdělení: - plochy bydlení, - plochy občanské vybavenosti, - plochy dopravní infrastruktury. 2. NESOUHLASÍM s tím, že návrh územního plánu nevymezuje v oblasti obytných bloků ulic Manětínská, Rabštejnská, Žlutická, Toužimská a Krašovská žádná veřejná prostranství a umožňuje tak doposud veřejnosti přístupné plochy zastavět nebo uzavřít závorou. Zpracovatelem předložený návrh územního plánu pro oblast 1-29 sídliště Košutka ignoruje pořizovatelem oficiálně přijatý princip tvorby nového územního plánu, a to vnímání důležitosti veřejných prostranství pro život obyvatel a návštěvníků města". Navrhovaný způsob využití území bez vymezení veřejných prostranství a bez existence regulačního plánu umožní zastavovat zbývající volné plochy dalšími bytovými domy, omezí řešení dopravy v pohybu a klidu pro stávající rezidenty. V takto definovaném území je možná další výstavba hypermarketů o rozloze nad 1 tisíc m2, umisťování budov pro výrobu a služby, rušení stávajících, veřejných prostranství a volných ploch, uzavírání parkovišť pro rezidenty závorami, zabírání veřejné zeleně a dětských hřišť pro další neuvážené projekty. Návrh nenabízí žádná řešení současných nedostatků sídliště. Již nyní zde chybí 1500 parkovacích míst, v desetiletém výhledu až 2500 míst. V některých částech sídliště vzhledem k tzv. nelegálnímu nebo pololegálnímu parkování neprojedou vozy integrovaného záchranného systému, je porušována vyhláška o obecných požadavcích na využívání území, a to zajištění parkování pro stavební pozemky. Umožněním další zástavby v již nyní přehuštěném sídlišti by docházelo k dalšímu zhoršování situace. V souhrnu je porušováno právo občana na pokojné užívání majetku, na bydlení v kvalitním životním prostředí. ŽÁDÁM, aby byly výše uvedené zásadní připomínky do návrhu zapracovány, návrh následně veřejně projednán, a to vzhledem k rozsahu území s obyvateli sídliště Košutka odděleně, a aby o tom byl pořízen písemný záznam. Nový územní plán města (dále ÚP Plzeň) je zpracován v nové metodice, odlišné od metodiky územního plánu z roku 1995, aktuální verze 2010 (dále ÚPMP). Tato nová metodika odpovídá vývoji oboru územního plánování, potřebám města velikosti Plzně a jeho charakteru jako celku i charakteru a specifickým danostem jeho jednotlivých částí a dále měřítku a podrobnosti, ve kterém je územní plán zpracován, tedy měř. 1 : 10 000. V souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami v aktuálním platném znění jsou definovány jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití (v předchozím územním plánu, tedy ÚPMP, tzv. funkční plochy ), pro které jsou stanoveny regulativy způsobu využití. Rovněž v souladu s platnou legislativou je v územním plánu řešena prostorová regulace, kterou předchozí územní plán neřešil vůbec. Prostorová regulace v míře odpovídající požadavkům stavebního zákona a měřítku územního plánu je obsažena ve výrokové části územního plánu, především v kapitole 6. 3. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití prostorové uspořádání, podrobněji v podkapitole 6. 3. 3. Koncepce rozvoje lokalit a ochrany a rozvoje hodnot lokalit. Tato podkapitola definuje konkrétní podmínky pro jednotlivé lokality se svébytným charakterem a v části Odůvodnění územního plánu, konkrétně pak výše uvedené kapitoly, podrobně zdůvodňuje navržené řešení. Právě prostorová regulace je zásadním přínosem pro
rozhodování o charakteru, typu zástavby, jejímu měřítku tak, aby tato zástavba odpovídala danému konkrétnímu místu a jeho danostem. Území města je členěno z hlediska zastavitelnosti na zastavitelné a nezastavitelné plochy. Z hlediska zastavitelnosti, resp. míry využití jsou jako zastavitelné vnímány i plochy stabilizované, tedy území již zastavěné. Vzhledem k tomu, že námitka se týká právě zastavěného území, resp. zastavitelných ploch, je dále uveden pouze výčet ploch zastavitelných, mezi kterými je jako zásadní, jak z hlediska plošného rozsahu na území města, tak polyfunkčního způsobu využití nutno zdůraznit plochy smíšené obytné jako kategorii pokrývající značnou část území města. Jako zastavitelné jsou tedy definovány následující plochy: - plochy rekreace; - plochy občanského vybavení; - plochy smíšené obytné; - plochy obchodu, služeb a výroby; - plochy dopravní infrastruktury železnice; - plochy technické infrastruktury vodárna, čistírna odpadních vod; - plochy výroby a skladování - plochy specifické obrana a bezpečnost státu. Tyto plochy s rozdílným způsobem využití (s výjimkou Ploch obchodu, služeb a výroby odpovídají 5, 6, 8, 9, 10 a 11 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ve znění vyhlášky č. 431/2012 Sb.; dále je definována v souladu s 3, odst. 4 výše uvedené vyhlášky další plocha s rozdílným způsobem využití, a to Plochy obchodu, služeb a výroby. Opodstatnění návrhu této plochy je řádně zdůvodněno v části Odůvodnění ÚP Plzeň, v podkapitole 7.6.2.1. Plošné uspořádání základní ustanovení. Plochy jsou vymezeny v souladu s požadavky schváleného zadání územního plánu s přihlédnutím k účelu, podrobnosti popisu a čitelnosti zobrazení zpravidla o rozloze větší než 2000 m2 dle 3, odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ve znění vyhlášky č. 431/2012 Sb. Jednotlivé plochy již nejsou dále členěny na další podplochy, podkategorie, to znamená, že Plochy smíšené obytné již tedy neobsahují další podplochy, podkategorie bydlení: venkovské, čisté, městské, bydlení a rekreace, jako tomu bylo v předchozím územním plánu. Obdobně jsou tedy definovány jen Plochy výroby a skladování, které nejsou dále členěny na výrobu lehkou a těžkou, Plochy rekreace se dále nečlení na rekreaci individuální a hromadnou. Nelze tedy v tomto smyslu vyhovět námitce, neboť metodika ÚP Plzeň to neumožňuje. Plochy občanského vybavení jako samostatné plochy s rozdílným způsobem využití jsou v územním plánu navrženy (viz výše uvedený výčet zastavitelných ploch). Týkají se však pouze vymezení celoměstsky, někdy i regionálně významných celků a dalších větších areálů (např. věznice, fakultní nemocnice, Zoologická a botanická zahrada města Plzně, Západočeská univerzita, sportovní areály na Slovanech, v Doubravce apod.). Nový přístup (metodika) ke zpracování územního plánu zavádí i tzv. vymezenou část plochy určenou pro občanské vybavení. Tato vymezená část plochy je určená přednostně pro umístění staveb a zařízení občanského vybavení (např. areály ZŠ, MŠ, SŠ, zdravotnické a sociální služby, sportoviště, hřbitovy apod.). Jde tedy o jakousi obdobu, odpovídající dřívějším atomizovaným samostatným funkčním plochám občanského vybavení sport, školství, zdravotní a sociální péče, kultura atd. Toto vymezení zajišťuje ve shodě se svojí definicí územní ochranu výše uvedených ploch občanského vybavení. Ve vymezené části plochy určené pro občanské vybavení, je možné realizovat jinou stavbu nebo zařízení, která/které neplní funkci občanského vybavení, jen za předpokladu, že touto jinou stavbou nebo zařízením nebude omezen provoz stávajícího občanského vybavení. Současně musí být dodrženy podmínky regulativu pro příslušnou plochu s rozdílným způsobem využití a s prostorovou regulací pro konkrétní lokalitu, ve které se vymezená část plochy nachází. Konkrétně k sídlišti Košutka: V nově zpracovaném ÚP Plzeň je sídliště Košutka členěno podstatně více než v předchozím územním plánu! Jsou zde definovány čtyři vymezené části plochy určené pro občanské vybavení OV obsahující areály MŠ a ZŠ (v předchozím územním plánu pouze jedna funkční plocha občanské vybavenosti), dále jsou zde vymezena nezastavitelná veřejná prostranství vč. veřejného prostranství s převahou parkových ploch v prostoru Krašovská Toužimská - Žlutická (na základě požadavku usnesení ZMO Plzeň 1 č. j. 24523/2015 ze dne 9. prosince 2015). Pás území při Studentské a Gerské, v předchozím územním plánu vymezený jako funkční plocha
soustředěné občanské vybavenosti, je součástí Ploch smíšených obytných, v souladu s metodikou, která samostatnou plochu s rozdílným způsobem využití Plochy občanského vybavení používá především pro areály celoměstského a regionálního významu, a to navíc pro občanské vybavení typu zdravotnictví školství, sport (někdy používán také ne zcela přesný výraz tzv. nekomerční vybavení), nikoli pro občanské vybavení typu obchod, služby (také tzv. komerční vybavení). Možnost zástavby v těchto pásech a požadavky na její strukturu jsou definovány v textové části, v podkapitole 6. 3. 3. Koncepce rozvoje lokalit a ochrany a rozvoje hodnot lokalit. Tyto pásy v plochách zatížených hlukem z dopravy nejsou určeny pro výstavbu bytových domů. Územní plán stanovuje koncepci základní dopravní infrastruktury a vymezuje pro ni dopravní plochy a koridory. Toto vymezení je adekvátní významu staveb pro systémové řešení dopravy a měřítku územního plánu. Vymezuje tedy např. dálnici, komunikace základního komunikačního systému, železniční síť, záchytná parkoviště, tramvajová obratiště, terminály veřejné dopravy atd. Regulativ způsobu využití pro Plochy smíšené obytné umožňuje umisťovat v těchto plochách jako přípustné využití stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury, tedy jak parkoviště na terénu, tak halové garáže. Tyto stavby jsou součástí využití území a nejsou vymezovány jinou, samostatnou plochou pro dopravu. Takovéto vymezení by bylo mimo poslání (stanovit koncepci města) i měřítko (podrobnost sledovaných jevů) územního plánu. Stejnou metodikou jsou stanoveny, vymezeny a graficky zapracovány i další prvky veřejné infrastruktury, tj. občanské vybavení a technická infrastruktura. Při výstavbě sídlišť v 70. a 80. letech 20. století se počítalo s nižším koeficientem počtu automobilů na byt, což vyvolalo deficit parkovacích míst. Po výstavbě sídlišť byla doplněna nová parkovací místa a realizovaly se garážové objekty. V současné době jsou možnosti dalšího plošného rozšiřovaní parkovacích míst vyčerpány a další nárůst parkovacích kapacit je nutné řešit výstavbou vícepatrových garážových objektů tak, jak s tímto počítala i původní územně plánovací dokumentace sídlišť. Pro realizaci garážových objektů naopak všechny územní možnosti vyčerpány nebyly. Obyvatelé sídliště preferují plošně náročnější, ale bezplatné parkování na terénu a mají malou motivaci pro řešení parkování vozidel formou vícepatrových garážových objektů. Tento fakt však není možné územním plánem obsáhnout. Jako koncepčně zcela špatný přístup je nutno vyhodnotit požadavek na rozšíření ploch pro dopravní infrastrukturu do ploch dosud nezastavitelných, do ploch krajiny. Toto je případ právě sídliště Košutka a požadavku na rozšíření nových zastavitelných ploch (pro dopravu) do plochy parku severně od Manětínské ulice, nehledě na zde technicky obtížně řešitelné kolize s vedením nadřazených inženýrských sítí (zásobní vodovodní řad do Třemošné, vedení vysokého a velmi vysokého napětí, vysokotlaký plynovod). V souvislosti s částí námitky, která se týká nezákonného řešení dopravy, je třeba konstatovat, že se jedná o problematiku mimo podrobnost a především účel územního plánu a územního plánování obecně. V návrhu územního plánu (Hlavní výkres) jsou na území celého města, tedy samozřejmě i ve všech sídlištích Severního Předměstí Košutka, Bolevec, Lochotín a Vinice, vymezena veřejná prostranství a veřejná prostranství s převahou parkových ploch. Tyto plochy (veřejných prostranství) mají charakter nezastavitelných ploch, tudíž nemohou být zastavěny zástavbou např. bytového domu, objektu pro obchod a služby apod. Nejhodnotnější zelená veřejná prostranství jsou vymezena jako samostatná plocha s rozdílným způsobem využití Parky. Veřejná prostranství v předchozím územním plánu vymezena nebyla vůbec, jde tedy nově o jednoznačnou cílenou ochranu nezastavitelných ploch; námitka tedy požaduje něco, co je v územním plánu na rozdíl od předchozího ošetřeno, vymezeno a je tedy v tomto smyslu bezpředmětná. Další návrhový prvek, který podstatně omezuje výstavbu nových objektů (kterou námitka odmítá v zásadě absolutně) na nevhodných místech v sídlištích je zobrazen ve výkresu č. 4. Koncepce uspořádání krajiny, kde jsou definovány tzv. jednoznačné plochy generelu zeleně, JPGZ, které jsou nezastavitelné. V těchto plochách není možné realizovat výstavbu žádných objektů ani parkovišť, je možné zde umisťovat pouze prvky drobného mobiliáře (herní dětské prvky, lavičky, pískoviště, hřiště apod.) pro rekreační pobyt logicky - rezidentů sídliště. Z výše uvedeného je zcela jasné, že ÚP Plzeň řeší velmi pečlivě a důrazně jak ochranu stávající zeleně (a to v obecné poloze, nejen v sídlištích), tak i založení nových ploch zeleně v zastavitelných plochách. Námitka je tedy v tomto smyslu bezpředmětná, předchozí územní plán tuto formu územní ochrany vůbec neřešil. Možnost potenciální dostavby v sídlištích je definována ve výrokové části následujícím způsobem (citace kurzivou):
- doplnit v kompozičně vhodných místech volnou sídlištní strukturu zástavby, zástavba doplní svým měřítkem stávající strukturu okolní zástavby dané lokality a svou výškou bude odpovídat výšce okolní zástavby; Jedná se tedy skutečně o omezenou možnost dostavby (doplnění urbanistické struktury) pouze tam, kde to je kompozičně vhodné. Obecně nelze žádnou kompozici považovat za absolutně ukončenou, neměnnou jak ve formě, tak v čase. Je ne zcela výjimečnou praxí náhrada starých, fyzicky i mentálně dožilých objektů novými. Územní plán by tedy neměl především a právě v Plochách smíšených obytných, tedy plochách s hlavním využitím pro bydlení, zcela vyloučit možnost jakékoli nové zástavby (včetně bytových domů). To by bylo při schváleném zadání, které jasně požaduje využití stávající technické infrastruktury a omezení návrhu nových zastavitelných ploch na zemědělské půdě a v krajině obecně řešení špatné, smyslu zadání odporující. Požadavek na zpracování regulačního plánu neodpovídá míře požadované regulace v podrobnosti jednotlivých pozemků ve víceméně stabilizovaném území. Stanovení podmínky zpracování regulačního plánu právě jen pro sídliště Severního předměstí by bylo z hlediska územního plánu jako dokumentu zpracovávaného pro správní území celého města nesystémové, nevyrovnané v rámci jednotlivých částí města. Tento požadavek nebyl v ostatních sídlištích na území města uplatněn. Podrobnější názor na způsob využití a prostorovou regulaci je možné řešit např. formou územní studie. Pořizovatel a určený zastupitel v rámci vyhodnocení dospěli k názoru, že toto řešení, tedy řešení formou územní studie, je vhodnější než zpracování regulačního plánu, jelikož by se při sebemenší změně, která by byla potřebná a veřejností kladně přijímaná, musel zahájit proces změny regulačního plánu, jehož doba pořízení je delší. To by mělo vliv i na rozvoj lokality a jejího využívání. Zoologická a botanická zahrada města Plzně, Pod Vinicemi 9, Plzeň 30116 Dotčené pozemky: lokalita 1_53, 10828/12, 10828/6, 10694/4,10694/3, 10694/1, 10694/6, 10707/1, 10694/5, 10708/1, 10713/8, 10828/7, 10714/2, 10713/4, 10713/3, 10713/1,10715/1, 10715/2, 10715/3, 10715/4, 10744/3, 10744/2, 10744/5, 10744/4, 10746/3, 10746/5 k.ú Plzeň Dne 8. 3. 2007 schválilo Zastupitelstvo města Plzně svým usnesením číslo 49 provést změnu Územního plánu města Plzně (ÚPMP) v nivě řeky Mže na plochách navazujících přes ulici Pod Vinicemi na stávající areál Zoologické a botanické zahrady města Plzně tak, aby zde mohly být umístěny nové expoziční plochy. Důraz je kladen především na vytvoření podmínek pro možnost zřízení expozice slonů. Změna Územního plánu města Plzně (ÚPMP) č. 676 Rozšíření Zoologické a botanické zahrady v Plzni byla schválena dne 7. 4. 2011 usnesením č. 175 Zastupitelstva města Plzně na podkladě krajinářské studie Lochotínské louky" (GeoVision s.r.o., 2006) a studie rozšíření expozic Sloni na Mži" (lng. Beránek a Ing. Hřebenář, 2006). Pozemky byly zařazeny do funkční kategorie travní porosty", tedy do ploch určených pro travní porosty, území luk, pastvin a ostatních porostů, včetně možného oploceni volných expozičních ploch zvířat jako součásti ZOO a BZ. Ze strany ZOO a BZ došlo k úpravě projektu o dalších šestnáct nově zamýšlených expozic s ubikacemi pro zvířata, průchozí voliéru, vyhlídky a hlavní vstup s restaurací (dle přiložené situace Rozšíření zoologické a botanické zahrady v Plzni" (Ing. arch. Vejvodová, INGEM INŽENÝRSKÁ a.s., 2014). Řešené území zůstává v původním rozsahu změny ÚPMP, tedy dle schváleného zadání změny. Rozvoj Zoologické a botanické zahrady v Plzni je jedním z projektů Programu rozvoje města Plzně (PRMP), který svým charakterem naplňuje prioritní oblast č. 6 Prezentace města, cestovní ruch". Žádáme o úpravu textové části výroku (regulativu využití území) pro plochu s rozdílným způsobem využití PLOCHA PŘÍRODNÍ tak, aby pro nový areál ZOO a BZ v lokalitě 1_52 Mže - Lochotínské louky bylo možné nejen oplocení výběhů, ale i realizace záměru včetně ubikací pro zvířata a vstupního objektu s restaurací dle nově předložené situace Rozšíření zoologické a botanické zahrady v Plzni" (Ing. arch. Vejvodová, INGEM INŽENÝRSKÁ a.s., 2014) Připomínce se částečně vyhovuje.
Návrh přebírá schválenou změnu ÚPMP č. 676. V popisu lokality je umožněno stabilní oplocení areálu a dále možnost výstavby ubikací pro zvířata objekty do velikosti 25 m2. Na základě výsledku biologického průzkumu lokality bude stanoven a vymezen ÚSES. Zároveň bude projednáno s vedením ZOO řešení vstupu a objektu ptačí voliéry. Nekonfliktní výstavba je pouze objekt pro slony, situovaný mimo záplavové území. MUDr. Otto Slabý, Kubátova 14, Plzeň 32300 Dotčené pozemky: lokalita 1_41b - Zavadilka Bolevec V rámci zadání Územního plánu města Plzně jsme žádali, aby komunikace k lokalitě 141 b -Zavadilka byla vedena jako obslužná. Dle informace Vašeho útvaru je vedena jako městská třída. Vzhledem k tomu, že přiléhá k našim pozemkům a objektům z jihu, kam máme situované obytné místnosti a pobytové části zahrad, nesouhlasíme s kategorií městská třída. Dále Vás žádáme o vysvětlení, odkud bude dopravně napojena rozvojová plocha 1_41 b. K závěru, že se jedná o komunikaci - městskou třídu, nás vedla informace, že tato komunikace je vedena jako veřejně prospěšná stavba. Dle Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně se nejedná o komunikaci městskou, ale pouze obslužnou. Hlavní napojení lokality 1_41b bude z městského okruhu I/20. Naše otázky zní: 1. Jak bude zamezeno průjezdu a zkrácení trasy pro vozidla z okruhu směrem k Aleji Svobody po této komunikaci. 2. Z jakého důvodu je tato obslužná komunikace vedena jako veřejně prospěšná stavba. 3. Bude povolena výstavba v lokalitě 1_41b, aniž by byla dokončena komunikace I/20 a tím bude zajištěna hlavní přístupová cesta do této lokality? Nesouhlasíme se zařazením komunikace DK 40 do režimu veřejně prospěšných staveb. Jistě nemusíme připomínat, že naše stanovisko je souhlasné se sousedními majiteli rodinných domů a zahrad v této klidové zóně. Koridor pro pozemní komunikaci DK 40 Na Zavadilce, napojení lokality 1_41b Zavadilka je vymezen pro obslužnou komunikaci napojující rozvojovou lokalitu 1_41b Zavadilka. Nejedná se o městskou třídu. Návrh nepředpokládá obsluhu lokality 1_41b Zavadilka ze silnice I/20, lokalita se silnicí nesousedí, napojení ze silnice I/20 se předpokládá pro lokalitu 1_41d, která je navržena jako územní rezerva. Při případném dalším rozvoji zástavby v lokalitě 1_41d bude postupováno tak, aby nedocházelo k nežádoucím průjezdům skrz území bydlení. Ad1: Při návrhu dopravního řešení celé související oblasti bude postupováno tak, aby nedocházelo k zatahování průjezdné dopravy do předmětného území včetně obslužné komunikace DK 40 Na Zavadilce, napojení lokality 1_41b Zavadilka. Ad2: Obslužná komunikace Na Zavadilce, která napojí lokalitu 1_41b Zavadilka je vedena jako veřejně prospěšná stavba, protože je nezbytná pro obsluhu zmíněné lokality. Koridor DK 40 Na Zavadilce, napojení lokality 1_41b Zavadilka je vymezen pro rekonstrukci komunikace Na Zavadilce, která zlepšuje parametry stávající komunikace a umožňuje tak její využití pro napojení rozvojové lokality 1_41b Zavadilka. Komunikace Na Zavadilce společně s komunikací Pod Mikulkou (pro kterou je vymezen koridor DK-22 Pod Mikulkou, propojení na Alej Svobody ) propojuje území Zavadilky s alejí Svobody a chrání tak obslužné komunikace Mozartova a Bohuslava Martinů před nadměrnou průjezdnou dopravou. Ad3: Výstavba v lokalitě 1_41b Zavadilka není závislá na výstavbě silnice I/20.
Jaroslav Benda, Pod Vrchem 48, Plzeň 32300 Dotčené pozemky: lokalita 1_41d Bolevec 2248/1 Změna využití plochy "l_41a" je ohraničena místní komunikací na pozemku č. kat. 2244/2, sloužící jako přístupová komunikace pro celou oblast změny. Návrh změny územního plánu předpokládá na pozemku vozovky vybudovat oddělenou dešťovou a splaškovou kanalizaci. Obdobně lze důvodně předpokládat i položení vodovodního řadu a vedení silové elektřiny 0,4 kv pro potřebu zástavby na ploše změny "l_41a", tedy plné zajištění inženýrských sítí. Z ekonomického hlediska je žádoucí maximální využití této infrastruktury a tomu lze vyhovět rozšířením změny na smíšenou obytnou i na opačné straně místní komunikace a to pro jednu řadu obytné zástavby jako přechod mezi zástavbou a zemědělsky využívanou půdou. Zařazením pozemku č. 2244/1 (ve vlastnictví MMP), dále pozemků č. 2248/1 a 2245/1 do smíšené obytné oblasti vznikne i po rozšíření komunikace na pozemek č. 2244/1 pás pozemků o šířce cca 30 m, tady vhodný pro jednu řadu rodinných domků. Pokud žádosti nebude vyhověno nyní, v budoucnu požadavek na úplné využití již vybudované infrastruktury včetně dopravního řešení stejně požadavek na navrhovanou změnu vyvolá už z důvodu ekonomické logiky jejího využití. Z odborného vyhodnocení nevyplynula potřeba vymezení nových zastavitelných ploch pro bydlení podle 53 odst.5 písm. f) stavebního zákona. Lokalita je vymezena v územním plánu jako plocha rezervy pro bydlení. Presll, s.r.o., Madlonova 21, Rokycany 33701 Dotčené pozemky: lokalita 1_41d Bolevec 2245/1 Změna využití plochy "l_41a" je ohraničena místní komunikací na pozemku č. kat. 2244/2, sloužící jako přístupová komunikace pro celou oblast změny. Návrh změny územního plánu předpokládá na pozemku vozovky vybudovat oddělenou dešťovou a splaškovou kanalizaci. Obdobně lze důvodně předpokládat i položení vodovodního řadu a vedení silové elektřiny 0,4 kv pro potřebu zástavby na ploše změny "l_41a", tedy plné zajištění inženýrských sítí. Z ekonomického hlediska je žádoucí maximální využití této infrastruktury a tomu lze vyhovět rozšířením změny na smíšenou obytnou i na opačné straně místní komunikace a to pro jednu řadu obytné zástavby jako přechod mezi zástavbou a zemědělsky využívanou půdou. Zařazením pozemku č. 2244/1 (ve vlastnictví MMP), dále pozemků č. 2248/1 a 2245/1 do smíšené obytné oblasti vznikne i po rozšíření komunikace na pozemek č. 2244/1 pás pozemků o šířce cca 30 m, tady vhodný pro jednu řadu rodinných domků. Pokud žádosti nebude vyhověno nyní, v budoucnu požadavek na úplné využití již vybudované infrastruktury včetně dopravního řešení stejně požadavek na navrhovanou změnu vyvolá už z důvodu ekonomické logiky jejího využití. Z odborného vyhodnocení nevyplynula potřeba vymezení nových zastavitelných ploch pro bydlení podle 53 odst.5 písm. f) stavebního zákona. Lokalita je vymezena v územním plánu jako plocha rezervy pro bydlení.
Ing. Vojtěch Rais, Malý Bolevec 97, Plzeň 323 21 Dotčené pozemky: lokalita 1_13 Bolevec 1995/7 Jsem vlastníkem pozemku č. parcely 1995/7 (výměra 261 m2), katastrální území Bolevec, ostatní plocha. Tento pozemek jsem nechal geodetem rozměřit a podal jsem na Magistrát města Plzně, odbor stavebně správní, oznámení o záměru rozdělit tento pozemek. Obdržel jsem sdělení o schválení navrženého záměru (č.j. MMP/222775/14 ze dne 17.10.2014). Současně jsem byl upozorněn, že podle současného (platného) územního plánu je tento pozemek zařazen do plochy ostatní krajinné zeleně podél Velkého rybníka a nelze na něm povolit žádná stavba, včetně oplocení. Uvedený pozemek mám oplocený cca již 20 let a před 2 lety v březnu 2012 jsem již dosloužilé pletivo s betonovými sloupky nahradil kovovými sloupky s podhrabovými deskami a pletivem potaženým PVC. Záměr jsem v předstihu konzultoval a ohlásil stavebnímu úřadu. Stavební úřad se záměrem souhlasil. Následně jsem výměnu plotu realizoval. Podávám tímto připomínku, aby pozemek byl zařazen v návrhu územního plánu tak, aby jeho oplocení nebylo v rozporu s územním plánem. Připomínce se vyhovuje. Pozemek je vymezen v územním plánu jako plocha smíšená obytná. Anna Brožková, Kaznějovská 40, Plzeň 32300 Bolevec 1828/1 Návrh dle zastavovací studie - Domov důchodců Šídlovák Z odborného vyhodnocení nevyplynula potřeba vymezení nových zastavitelných ploch pro rekreaci podle 53 odst.5 písm. f) stavebního zákona. Expanze zastavitelných ploch do krajiny není pozitivním trendem a jedním z cílů územního plánování je ochrana krajiny a nezastavěného území v souladu s 18 odst.4. stavebního zákona. Navíc vytvářet domovy důchodců v blízkosti točky tramvaje je nevhodný prvek, který by přinesl do území střet zájmů. Anna Brožková, Kaznějovská 40, Plzeň 32300 Dotčené pozemky: lokalita 1_44 Bolevec 1909/1 Využití plochy k rekreaci. Z odborného vyhodnocení nevyplynula potřeba vymezení nových zastavitelných ploch pro rekreaci podle 53 odst.5 písm. f) stavebního zákona. Jedná o krajinářsky cenné území s rybniční soustavou. Lokalita je součástí rekreační oblasti Bolevecké rybníky. Expanze zastavitelných ploch do krajiny není pozitivním trendem a jedním z cílů územního plánování je ochrana krajiny a nezastavěného území v souladu s 18 odst.4 stavebního zákona. Ing. Vojtěch Rais, Malý Bolevec 97, 323 21 Plzeň Jana Burešová, K Prokopávce 2, 323 21 Plzeň
MUDr. Květuše Zikmundová, Karlovarská 134, 323 17 Plzeň Dotčené pozemky: lokalita 1_46 Bolevec 1932, 1933, 1934, 1935, 1936/1, 1936,4 Jsme spoluvlastníky pozemků č. parcel 1932, 1933, 1934 a 1935 (celková výměra 23.366 m2), označených č. 1 na příloze č. 1 - "Detail z návrhu nového územního plánu města Plzně". Jsme vlastníky na ně navazujících pozemků č. parcel 1936/1-1936/4 (celková výměra 7.259 m2), označených č. 2 na příloze č. 1 a spoluvlastníky i na ně navazujícího lesa č. parcely 1938 (7.218 m2), označen č. 3 na příloze č. 1. Všechny pozemky jsou v k.ú. Bolevec. Uvedené pozemky tvoří pruh souběžný s železniční tratí, ohraničený 2 silnicemi. Podle současného (platného) územního plánu jsou pozemky č. parcel 1932, 1933, 1934 a 1935 určeny jako travní porosty a pozemky č. parcel 1936/1-1936/4 jako zahrady. V březnu 2012 jsme podávali písemně 2 náměty na změnu ÚP, aby všechny tyto pozemky byly v ÚP vedeny jako bydlení čisté. V novém návrhu ÚP jsou pozemky č. parcel 1932, 1933, 1934 a 1935 (celková výměra 23.366 m2) vyznačeny jako plochy zemědělské a pozemky č. parcel 1936/1-1936/4 (celková výměra 7.259 m2) jako nezastavitelné plochy rekreace. V roce 2009 byla zpracována územní studie "Plzeň - Malý Bolevec", kde byly naše pozemky určeny k využití jako trvalý travní porost a rozptýlená doprovodná zeleň. Přestože naše parcely tvoří téměř polovinu plochy, nebylo s námi o studii vůbec jednáno a dozvěděli jsme se o ní náhodně až v roce 2012. Na základě této studie byla provedena změna územního plánu a prakticky všechny ostatní studií dotčené parcely jiných vlastníků jsou nyní (i v novém návrhu) určeny pro výstavbu domů, využití na s nimi související zahrady a příjezdové komunikace (bydlení čisté, resp. plochy smíšené obytné). Původně se jednalo o zahrady a plochy ostatní krajinné zeleně. Skutečnost, že naše pozemky nebyly dle studie určeny pro bydlení, určitě nemůže být důvodem, proč nebylo vyhověno našim uvedeným návrhům na změnu ÚP podaným v březnu 2012. Překážkou pro jejich určení pro bydlení určitě není ani částečně zasahující ochranné pásmo dráhy a ochranné pásmo lesa. Podle telefonické informace Drážního správního úřadu je běžné povolení stavby v ochranném pásmu dráhy. V územním plánu je zahrnuta přeložka trati, takže ochranné pásmo přeložky by zasáhlo jen část 1 pozemku, ostatní vůbec ne. Pokud by se striktně nepovolovaly stavby v ochranném pásmu lesa, pak by této podmínce nevyhovovala velmi podstatná část chat. Stavby na našich pozemcích je v krajním případě možno postavit mimo ochranná pásma a ostatní části pozemků využít jako zahrady k těmto stavbám. Přes silnici navazující pozemky jsou územním plánem určeny pro bydlení čisté (resp. plochy obytné smíšené), a to včetně ochranného pásma dráhy (označeno č. 4 na příloze č. 1). V Malém Bolevci a přilehlé části oddělené železniční tratí by dle návrhu ÚP byly námi vlastněné výše uvedené pozemky zcela jedinými, které jsou v současné době využívány jako pole a nejsou v návrhu určeny pro bydlení. Všechny ostatní pozemky jiných vlastníků v dané lokalitě, které jsou nyní využívány jako pole, jsou dle návrhu ÚP určeny pro bydlení. Určitě by bylo logické, aby k bydlení byla určena celá uvedená lokalita. Nutně se nám vnucuje otázka: Proč zrovna a jen pouze naše pozemky byly v platném ÚP určeny jako zahrady a travní porosty (jsou to nyní pole, stejně jako ostatní pozemky jiných majitelů) a proč zrovna a jen pouze na našich pozemcích má zůstat zemědělská půda a nemá být možné na nich stavět? Z výše uvedených důvodů nový návrh ÚP vnímáme jako podstatné a objektivně neodůvodněné a neodůvodnitelné omezení našich vlastnických práv a nerovné až diskriminační zacházení v porovnání s majiteli ostatních okolních pozemků, se kterým zásadně nemůžeme souhlasit. Z odborného vyhodnocení nevyplynula potřeba vymezení nových zastavitelných ploch pro bydlení podle 53 odst.5 písm. f) stavebního zákona. Sousední lokality 1_13a,b nabízí dostatek ploch pro bydlení. Ing. Kateřina Alice Visolajská, Západní 1314, Plzeň 32300
Dotčené pozemky: Lokalita 1_56, k.ú. Bolevec 2399/9 V rámci procesu projednávání územního plánu podávám připomínku na změnu plochy pro možnost výstavby rodinných domů - stavby pro trvalé bydlení, pro parcelu č. 2399/9. Pozemek se nachází ve stabilizovaném rekreačním území, a proto zde bude toto využití potvrzeno. Maximální zastavěná plocha objektů určených pro rodinnou rekreaci a zahrádkářských chat bude 80 m2. Věra Jindrová, K Ráji 22, Plzeň 30100 Dotčené pozemky: lokalita 1_14, k.ú. Plzeň 12424/2 Na základě probíhajícího správního řízení o vydání nového územního plánu města Plzně a na základě nahlédnutí do podkladů, vznáším tuto námitku k návrhu nového územního plánu. Jsem majitelkou parcely číslo 12424/2 v katastrálním území Plzeň (721981), městský obvod Severní předměstí, ulice K Ráji 22. Celá ulice K Ráji má změnu v katastru nemovitostí z čisté rekreace na rekreace a bydlení, pouze můj výše jmenovaný pozemek z neznámých důvodů je stále evidován jako E čistá rekreace. Námět na změnu územního plánu této parcely a stávající nemovitosti jsem podala dne 15.10.2014 na Magistrát města Plzně, Odbor stavebně správní. Toto zařazení je pro mne komplikací ve vyřizování stavebních úprav a v čerpání úvěru na bydlení. Tímto žádám o změnu v územním plánu z čisté rekreace E na rekreaci a bydlení. Jedná se o lokalitu, která plní rekreační funkci a i do budoucna zde bude tato funkce zachována s možností zde realizovat rekreační objekt do 60 m2. Tomáš Votava, Malý Bolevec, Plzeň 32300 Dotčené pozemky: lokalita 1_47 K Mikulce-sever, k.ú. Bolevec 2281, 2282. Vlastník navrhuje přiřazení výše uvedených pozemků k lokalitě l-41b (zařazení do kategorie bydlení), která byla v logické návaznosti na stávající ÚP přesunuta z rezervy pro bydlení do plochy určené k bydlení zjevně proto, že navazuje na stávající zástavbu a zavedení inženýrských sítí a dopravní obslužnost je zde v dostupné vzdálenosti. Naopak zcela nelogicky byla bez možnosti předchozího zasíťování a přístupu vytvořena z předchozí rezervy lokalita 1-18 Nad Roudenskými lomy, jejíž využití je zjevně podmíněno předchozím využitím pozemků západně od ní směrem do města, tedy lokalita l- 41b a okolí. Současný rozsah navrhovaného biokoridoru vlastník považuje za vážný a de facto zbytečný zásah do vlastnických práv. Pokud město považuje za nezbytné v této lokalitě, která je zelení obklopena daleko více než jiné řešené lokality, přidávat další zeleň, vlastník navrhuje ponížit navrhovaný biokoridor na interakční prvek, který již de facto existuje podél stávající obecní komunikace. Z odborného vyhodnocení nevyplynula potřeba vymezení nových zastavitelných ploch pro bydlení podle 53 odst.5 písm. f) stavebního zákona. V lokalitě Bolevec je navrženo dostatek rozvojových ploch.
Tomáš Votava, Malý Bolevec 2083, Plzeň 32300 Dotčené pozemky: lokalita 1_46, k.ú. Bolevec 2012, 2013/1, 3154, 2139/68 Vlastník navrhuje výše uvedené pozemky k zařazení do ÚP jako pozemky určené k rekreaci s tím, že stávající návrh ÚP zcela nelogicky řeší prakticky celé území, přičemž výše uvedené pozemky ponechává jako neřešenou "mezeru". Vzhledem k tomu, že vlastník se záměrem zpřístupnit toto území vyšel městu vstříc a směnil s ním své pozemky tak, aby bylo možno dopravně obsluhovat stávající rekreační oblast (což by bez jeho souhlasu nebylo možné), jsou teď tyto pozemky velmi dobře dopravně dostupné a přístupné zavedení inženýrských sítí. Vzhledem k celkové situaci v území se užití těchto pozemků k rekreaci jeví' jako účelné a vhodné. V souvislosti s nekoncepčním řešením lokality vlastník vznáší námitku ohledně zařazení p.č. 2139/68 do ÚP jako biokoridoru. Se zřízením biokoridoru vlastník souhlasí za předpokladu, že na něj bude navazovat rekreační zóna na výše uvedených pozemcích. Dotčené pozemky jsou součástí nejvýznamnější plzeňské rekreační oblasti Boleveckých rybníků, jejíž rozvoj vychází ze schváleného koncepčního materiálu Rozvoj rekreační oblasti Bolevecké rybníky v Plzni (AS Hysek, 2006). Rekreační oblast Bolevecké rybníky navazuje na obytné sídlištní soubory s vysokou hustotou obyvatel a nedostatečnými podmínkami pro každodenní rekreaci ve vlastním obytném území. Poskytuje širokou nabídku rekreačních možností. Cílem rozvoje této rekreační oblasti s mimořádně hodnotným přírodním prostředím a vysokou návštěvností je ochrana těchto přírodních a krajinných hodnot s citlivým rozvojem rekreační vybavenosti. Cílem je rovněž nahradit v rekreační oblasti intenzivní zemědělské hospodaření převedením orných půd na travní porosty a zabránit splachům přebytečných živin do litorálů vodních nádrží. Rekreační oblast Bolevecké rybníky byla klasifikována jako území s vysokým stupněm ochrany krajinného rázu (I. pásmo ochrany) s cílem respektovat soustavu Boleveckých rybníků jako historickou krajinářskou úpravu s významnými krajinářsko-estetickými hodnotami, chránit jedinečné scenérie přírodě blízkých lokalit břehových partií rybníků a okolních lesních porostů a chránit celé území rekreační oblasti před vizuálním znečištěním drobnými stavbami a zařízeními rekreační infrastruktury. Sladká Stanislava, Na Výsluní 772/59, Plzeň 32600 Dotčené pozemky: lokalita 1_46, k.ú. Bolevec 2136/1 Žádám o úpravu návrhu územního plánu tak, aby na pozemku 2136/1 bylo možno realizovat výstavbu rekreačních chat. Na tomto pozemku byly již rekreační chaty realizovány jako součást zahrádkářské kolonie, následně byly zbourány, jedná se o obnovu původního záměru z roku 2002. Připomínce se vyhovuje. Pozemek je v územním plánu veden jako plocha rekreace. Toto využití v této lokalitě umožňuje udržovat stávající stavby nebo lze zbourané stavby nahradit, a to pouze ve stávajícím objemu. Milada Šabková, Bolevecká náves 4, Plzeň 32300 Dotčené pozemky: lokalita 1_46, k.ú. Bolevec 1906/1 Naše žádost o změnu Územního plánu pozemku č.1906/1 v k.ú. Bolevec ze dne 18.11.2010 byla zařazena do dalšího projednání 16.06.2011, zaevidována pod pracovním označením č. 23 ke dni
14.11.2012 a následně zamítnuta. Proto tímto vznáším námitku k projednávanému návrhu Územního plánu města Plzeň, protože nebyly respektovány důvody změny a trvám na provedení změny funkčního využití pozemku. Dále bych chtěla upozornit na to, že v dřívějších letech, kdy město žádalo o odkup pozemku na vybudování silnice, cyklostezky a části areálu Prokopávka, nedošlo z naší strany k žádným zbytečným průtahům. K námitce se dále připojují i spoluvlastníci pozemku Václava Šteflová a Martin Šabek. Pozemek č. 1906/1 se nachází v lokalitě Bolevecké rybníky. Jedná se o celoměstsky významnou lokalitu se stabilizovanou rekreační funkcí. Cílem územního plánování v této lokalitě je zejména ochrana přírodních hodnot a omezení výstavby dalších rekreačních objektů. Přes pozemek prochází vedení velmi vysokého napětí a další limitou je ochranné pásmo železnice. Obytná zóna Bílá Hora a.s., Vlastina 602, Plzeň 32300 Dotčené pozemky: lokalita Pecihrádek 1_54, k.ú. Plzeň 12577/2 Jsme vlastníkem pozemků č. LV 394, které hodláme využít k případné zástavbě. Jedná se o pozemky, které jsou navrženy jako plocha 1_44 Berounka, Bílá Hora. Navrhuji tento pozemek zahrnout do sousední rozvojové plochy smíšené obytné 1_2 c. Část pozemku bude využita pro výstavbu terasových domů ve svahu. Připomínce se částečně vyhovuje. Část pozemku č. 12577/2 bude vymezena jako plocha smíšená obytná. Ing. Jakub Chvojka, Mohylová 892, Plzeň 31200 Ing.arch. Jaromír Veselák, Třemošenská 71, Třemošná 33011 Ing.arch.Radek Dragoun, Staniční 1117, Plzeň 31200 Ing.arch. Bohuslav Strejc, U Poradny 8, Plzeň 32322 M Arch Marek Sivák, Táborská 2190, Plzeň 326 00 Bc. Filip Kastl, Skupova 2599, Plzeň 301 00 Ing. arch. Petr Domanický, Sladovnická 499, Plzeň 326 00 Ing. arch. Jan Toman, Pod Lesem 1260, Plzeň 312 00 Tímto vznášíme následující připomínky k návrhu územního plánu. Z níže uvedených důvodů požadujeme z návrhu vypustit Průtah sever-jih: 1) Městský okruh jako silnice I. třídy je dnes běžný standard ve městech Evropské unie, který rozhodně nevylučuje další zkvalitňování vnitroměstské dopravní sítě. Považujeme Plzeň za součást Evropy, navržený průtah jako silnice I. třídy je proto dle našeho názoru nepřijatelný. 2) Komunikace v centru evropských měst řešené jako městské třídy a bulváry s napojením na místní uliční síť umožňují kvalitní městský život včetně bydlení. Návrh průtahu v podobě (částečně čtyřproudé) silnice I. třídy, která je od městské struktury odstřižena, je dle našeho názoru pro rozvoj kvalitního městského života zcela nevyhovující. 3) Je prokázáno, že vysoký podíl bydlení v centrální oblasti je projevem zdravého prosperujícího města. Navrhované řešení průtahu dramaticky zasahuje do kvality městského rezidenčního bydlení dochovaného z minulosti, znesnadňuje rehabilitaci dotčených čtvrtí po masivním vysídlení centra v období socialismu i v polistopadové éře a obecně snižuje kvalitu centra města pro bydlení, což je v rozporu s deklarovaným záměrem územního plánu ( posílení významu centra města a zamezení další
periferizace" centra; důsledné uplatňování principů kompaktního města"). Negativně se projeví také na nových rozvojových plochách jako je nám. Emila Škody, kde je obytná funkce součástí většiny soutěžních návrhů proběhlé urbanistické soutěže. 4) Pouhý přesun problému tranzitní trasy z Klatovské, resp. Karlovarské ulice o několik městských bloků na západ není obhajitelným řešením. Slibované zklidnění Klatovské třídy je nevěrohodné podobně jako zklidnění Americké ulice, které bylo základním argumentem stavby ulice U trati a které není dodnes naplněno. 5) Niva řeky Mže byla chráněna městskou vyhláškou před jakoukoliv zástavbou již kolem roku 1900. Toto území je mimořádné svým přírodním charakterem a potažmo rekreačním potenciálem pro město. Unikátní zelený klín, který vstupuje až do centrální oblasti města, je průtahem de facto likvidován. Návrh průtahu je rovněž v zásadní kolizi s Lochotínským parkem. Tento nejstarší historický park v Plzni je cenný svým založením a dnes prochází celkovou, nákladnou rekonstrukci, aby mohl sloužit rekreaci pro lidi z celého města. 7) Ponechání státních silnic na průtahu s argumentem úspory městské investice (tj. financování průtahu ze státní pokladny) ve skutečnosti prohlubuje dlouhodobou ekonomickou a sociální devastaci centrální oblasti města, jejíž odstraňování bude pro město v důsledku finančně mnohem nákladnější. 8) Návrh průtahu je v rozporu s dokumentem Zásady dopravní politiky města Plzně (schválené Radou města) neboť jeho případnou realizací by došlo k nepřijatelné preferenci individuální dopravy před veřejnou, pěší a cyklistickou dopravou. 9) Návrh průtahu je v rozporu s dokumentem Zásady rozvoje dopravního systému města Plzně (schváleným Radou města v roce 2011) - město se v tomto dokumentu mimo jiné zavazuje k odstupňování dopravního komfortu, jehož kvalita má přirozeně klesat směrem do středu města. 10) Zásadní nedostatek návrhu je v absenci jiného pohledu na město, než je pohled dopravně inženýrský. Doprava je pouze jedna z funkcí ve městě. Myšlenka kapacitního průtahu ve směru severjih vychází z překonané urbanistické koncepce z let 1948-1949 a není opodstatněná bez navazujícího radikálního bourání a přebudování města způsobem poplatným době vzniku návrhu. Dokladem tohoto přístupu k plánování města je průtah východ - západ kdy došlo ke zpřetrhání organických vztahů ve struktuře města, zavlečení vpuštění masy aut do centra a fyzické likvidaci rozsáhlého území původně živého města (pivovarská zahrada, velkorysé Pecháčkovy sady u Sokolovny, malebná čtvrt na Rychtářce a dál směrem k autobusovému nádraží). 11) Z výše uvedených důvodů jednoznačně požadujeme z územního plánu vypustit návrh Průtahu sever-jih Lochotínskými loukami. Doporučujeme upnout síly na dobudování západního obchvatu a alespoň části východní části I)20 - spojnice Roudná - Lochotín. Současně doporučujeme vypustit průtah Roudnou, navržený ve stejném směru a stejnou nivou. Připomínáme, že dopravní řešení jednoho z vítězných návrhů soutěže na urbanistické řešení širšího centra města se bez těchto problematických a drahých staveb obešlo. Jejich zařazení je tedy možné vnímat za plýtvání a anachronismus v plánování města. 12) V Plzni dlouhodobě obvyklé nadřazení dopravně inženýrských pohledů nad komplexním urbanistickým plánováním (uvádíme v bodu 10) je příčinou celé řady dalších nepříznivých jevů v předloženém ÚP. Pro závažnost výše uvedeného zásahu však nyní upřednostňujeme zásadní apel uvedený v předchozím bodu. Současný stav Klatovské ulice, která byla v minulosti přebudována z reprezentativní městské třídy na dopravně významnou čtyřpruhovou komunikaci, je dopravně-urbanistickým problémem města. Pro vytvoření podmínek pro navrácení její původní funkce, tj. pro snížení jejího dopravního zatížení, územní plán navrhuje souběžné dopravní propojení v trase Sukova Borská Přemyslova Karlovarská. Propojení ve shodě s nadřazenou územně plánovací dokumentací Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje slouží též jako průjezdní úsek silnice I/27. Předpokladem pro vydání územního plánu je soulad územního plánu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Úkolem územního plánu je tuto nadřazenou územně plánovací dokumentaci respektovat a koridor zpřesňovat. Propojení se skládá ze tří částí, severního úseku Přemyslova - Karlovarská, jižního úseku Sukova Borská a středního úseku Borská Přemyslova. Prostory pro vedení
komunikací jsou navrženy v úseku Sukova Mže jako uliční prostory významných ulic, v úseku Mže Karlovarská jako estakáda. Dopravní řešení přeložky silnice I/27 v celém úseku Sukova Karlovarská bylo v úsporné variantě, dokumentované podrobnou technickou studií, schváleno ZMP us. č. 133 dne 8. 4. 2010. Úsek Přemyslova Karlovarská. Severní předměstí s počtem cca 50 tisíc obyvatel má hlavní dopravní napojení orientováno přímo na střed města do sadů Pětatřicátníků a dále na Klatovskou třídu. V nezatíženějším úseku dosahují celodenní intenzity obousměrně téměř 60 tis. vozidel. Nejúčinnější stavbou, která radikálně sníží zatížení Karlovarské a přesměruje výraznou část dopravy mimo Klatovskou ulici je propojení Přemyslova Karlovarská. Propojení je řešeno dvoupruhovou sběrnou komunikací vedenou na estakádě přes nivu Mže. Návrh koridoru nemá jen pozitivní přínosy. Nevýhodou je zásah estakády do nivy Mže a převedení intenzit ne mimo střed města, ale pouze na okraj centra. Možnost zklidnění Klatovské převažuje nad uvedenými nedostatky. Pro stavbu je vymezen koridor pro pozemní komunikaci DK-3 Přemyslova Karlovarská, průjezdní úsek silnice I/27. Z hlediska společenského významu zklidnění Karlovarské a Klatovské je vymezený koridor zařazen mezi veřejně prospěšné stavby pod označením S-3. Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor životního prostředí jako příslušný správní úřad vydal k navržené komunikaci z hlediska vlivu na životní prostředí souhlasné závazné stanovisko. Úsek Borská Přemyslova. Tvoří paralelní úsek ke střední části stávajícího přetíženého propojení Klatovská Karlovarská a umožní tak zklidnění těchto komunikací. Úsek je až na výjimky veden ve stávajících uličních profilech. Nevýhodou je vznikající hlukové a emisní zatížení souběžných uličních front v ulicích Kotkova a Korandova a na Husově náměstí. U stávajících obytných objektů bude nutné provést změnu jejich využití na nebytové funkce. Možnost zklidnění Klatovské třídy převažuje nad uvedenými nevýhodami. Propojení je tvořeno sběrnými komunikacemi. Pro navržené propojení je vymezen koridory pro pozemní komunikace DK-2 Hálkova Přemyslova, průjezdní úsek silnice I/27. Z důvodu společenského významu zklidnění Klatovské je úsek zařazen mezi veřejně prospěšné stavby pod označením S-2. Úsek Sukova Borská Od jihu do města je vedena silnice I/27 v nové trase, která je ukončena v okružní křižovatce Sukova Folmavská. Z této křižovatky se doprava vrací do původní trasy na Klatovskou, po které směřuje převážně do centra nebo na Severní předměstí. I přes to, že část dopravy na Sever bude vedena po západním okruhu, je nutné pro zklidnění Klatovské do uliční sítě doplnit propojení Sukova Borská. Navržený uliční prostor nemá jen funkci dopravního propojení, ale stane se též celoměstsky významnou urbanistickou osou a umožnuje dopravní připojení rozvojové lokality 3_68b Zelený trojúhelník. Propojení je v souvislosti s navazujícími úseky Borská Přemyslova a Přemyslova Karlovarská a ve shodě s nadřazenou územně plánovací dokumentací využito pro vedení průjezdního úseku silnice I/27, charakterem se ale jedná o běžnou sběrnou komunikaci vedenou v uličním prostoru městského typu. Pro dopravní propojení je vymezen koridor pro pozemní komunikaci DK-1 DK-1 Sukova Hálkova, průjezdní úsek silnice I/27 včetně propojení do prodloužené Čermákovy ulice a křižovatky s Goldscheiderovou ulicí. Stavba je vzhledem k společenskému významu zklidnění Klatovské a vzhledem k společenskému významu vzniku nové urbanistické osy Sukova Borská zařazena mezi veřejně prospěšné stavby pod označením S-1. Na základě provedeného zjišťovacího řízení rozhodl správní orgán, kterým je Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor životního prostředí, že komunikace v úseku Sukova Borská nemá významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví a nebude posuzována dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Jaroslava Zwikelová, Luční 30A, Plzeň 30100 Dotčené pozemky: lokalita Mže Berounka 1_51 Plzeň 11875/1, 11875/2 Jsem vlastníkem pozemků p.č. 11875/1 a 11875/2. V návrhu nového Územního plánu města Plzně do těchto mých pozemků zasahuje dopravní koridor DK-20, který tyto mé pozemky, sloužící k bydlení i
podnikání, zcela znehodnocuje. Vzhledem k tomu, že realizace Silničního systému města Plzně v oblasti Roudné je z odborného i lidského hlediska neudržitelná a při dodržení všech zákonů ČR nerealizovatelná vás žádám, abyste z návrhu Územního plánu města Plzně vyjmuli DK-20 (výkres č. 6) a zároveň S-20 (výkres č.9). V současné době jsou dopravní vztahy mezi východní částí centra a Severním předměstím vedeny propojením přes sady 5. května, Rooseveltův most a ulici Otýlie Beníškové. Tato trasa je pro daný účel zcela nevhodná. Zavádí intenzivní dopravu do středu Roudné, kterou tak zatěžuje hlukem a emisemi z dopravy. Pravidelně vznikající kolony vozidel v centru Roudné omezují funkčnost systému veřejné dopravy. Cílem navržené dvoupruhové sběrné komunikace, pro kterou je vymezen koridor pro pozemní komunikaci DK-20 Rychtářka Na Roudné alej Svobody, je převést dopravu mezi východní částí centra a Severním předměstím mimo zástavbu Roudné. Aby komunikace nepřenášela do středu města dopravu, která zde nemá cíl, je komunikační síť doplněna o propojení z ulice Na Roudné na přeložku silnice I/20 (koridor pro pozemní komunikaci DK-21 alej Svobody, propojení na východní část městského okruhu ). To propojení umožňuje průjezdy přes centrum odklonit na městský okruh a chránit tak centrum města před zbytečnými dopravním přitížením. V severní části je komunikace vedená po stávající aleji Svobody v kontaktu s areálem nemocnice. Ochranu nemocnice je nutné zajistit protihlukovým opatřením, případně výstavbou samostatného objektu, který by toto opatření nahradil. Silniční systém města v oblasti Roudné chrání Roudnou před průjezdnou dopravou a svým vedením mimo zastavěné území nebude negativně ovlivňovat okolní zástavbu hlukem a emisemi. Z hlediska společenského významu komunikace pro další rozvoj města, respektive pro zklidnění centra Roudné, je stavba zařazena mezi veřejně prospěšné stavby pod označením S-20. Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor životního prostředí jako příslušný správní úřad vydal k navržené komunikaci z hlediska vlivu na životní prostředí souhlasné závazné stanovisko. Občanské sdružení za zachování Roudné a jejího okolí, Luční 30A, Plzeň 30164 Dotčené pozemky: lokalita Roudná Plzeň Vyjmutí DK-20 a S-20 z Územního plánu města Plzně. Již z názvu našeho sdružení je patrné, že hájíme zájmy Roudné a jejího okolí. Silniční systém města Plzně v oblasti Roudná je koncepčně naprosto zastaralý a zcestný soubor staveb. Kromě dalšího oddálení výstavby potřebných komunikací vyplýtváním finančních prostředků prohloubí devastaci městského centra, Roudné a také FN Lochotín. Navíc je zřejmé, že je tato stavba nerealizovatelná. Proto požadujeme, aby z návrhu nového Územního plánu města Plzně byl vyjmut dopravní koridor DK-20 (výkres č.6) a veřejně prospěšná stavba S-20 (výkres č.9). V současné době jsou dopravní vztahy mezi východní částí centra a Severním předměstím vedeny propojením přes sady 5. května, Rooseveltův most a ulici Otýlie Beníškové. Tato trasa je pro daný účel zcela nevhodná. Zavádí intenzivní dopravu do středu Roudné, kterou tak zatěžuje hlukem a emisemi z dopravy. Pravidelně vznikající kolony vozidel v centru Roudné omezují funkčnost systému veřejné dopravy. Cílem navržené dvoupruhové sběrné komunikace, pro kterou je vymezen koridor pro pozemní komunikaci DK-20 Rychtářka Na Roudné alej Svobody, je převést dopravu mezi východní částí centra a Severním předměstím mimo zástavbu Roudné. Aby komunikace nepřenášela do středu města dopravu, která zde nemá cíl, je komunikační síť doplněna o propojení z ulice Na Roudné na přeložku silnice I/20 (koridor pro pozemní komunikaci DK-21 alej Svobody, propojení na východní část městského okruhu ). To propojení umožňuje průjezdy přes centrum odklonit na městský okruh a chránit tak centrum města před zbytečnými dopravním přitížením. V severní části je
komunikace vedená po stávající aleji Svobody v kontaktu s areálem nemocnice. Ochranu nemocnice je nutné zajistit protihlukovým opatřením, případně výstavbou samostatného objektu, který by toto opatření nahradil. Silniční systém města v oblasti Roudné chrání Roudnou před průjezdnou dopravou a svým vedením mimo zastavěné území nebude negativně ovlivňovat okolní zástavbu hlukem a emisemi. Z hlediska společenského významu komunikace pro další rozvoj města, respektive pro zklidnění centra Roudné, je stavba zařazena mezi veřejně prospěšné stavby pod označením S-20. Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor životního prostředí jako příslušný správní úřad vydal k navržené komunikaci z hlediska vlivu na životní prostředí souhlasné závazné stanovisko. Václav Fast, K Pecihrádku 18, Plzeň Dotčené pozemky: lokalita 1_49 Plzeň 11234, 11235, 11237, 11238, 11239, 11240 Nesouhlasíme s předloženým návrhem v novém ÚPmP se zařazením pozemků č. 11234, 11235, 11237-40 v k. ú. Plzeňměsto v lokalitě Vinice-Sylván na zelené plochy. Do roku 1993 byly vedeny jako stavební pozemky, ve smyslu územního plánu, platného v tomto roce. V ÚPmP v roce 1993 byly naše výše uvedené pozemky změněny ze stavebních na zelené plochy, tzn. nezastavitelné a je nemožné je užívat. Nikdo z majitelů k této změně nebyl na připomínkové jednání pozván. Z rozhodnutí MMP o dílčích změnách a doplňcích v ÚPmP jsme žádali o změnu u našich pozemků 8x v letech 1995-2009, které byly vždy zamítnuty. Žádost z roku 2011 je zatím v jednání. Tímto návrhem nového ÚPmP jsou nadále omezovány možnosti vlastníků s nakládáním a využíváním výše uvedených pozemků. Vzniká zde i neoprávněné poškozování majitelů - finanční rozdíl v jejich ocenění. Jedná se o lokální biokoridor a tyto pozemky jsou proto v územním plánu vymezeny jako plochy přírodní. Ing. Václav Ženíšek, Toužimská 16, Plzeň 32300 Dotčené pozemky: lokalita Sídliště Košutka 1_29 Bolevec ÚP k připomínkování dle 50 SZ. O regulačním plánu na sídliště Košutka zde není žádná zmínka a naopak je navrženo nespecifikované "rozvíjení volné sídlištní struktury zástavby" a podél Studentské a Gerské ulice je navrženo v urbanistickém řešení "využití potenciálu místa doplněním a intenzifikací struktury". Původní plochy bydlení a občanské vybavenosti jsou v návrhu sceleny do plochy smíšené obytné. V návrhu ÚP není jakkoliv specifikován limit zastavění plochy. Návrh ÚP vůbec neřeší problém sídliště a to dopravu v pohybu a klidu. Naopak umožňuje zahušťování sídliště a zástavbu veřejných ploch a porušuje původní urbanistický koncept obytné zóny - města v zeleni. Toto vše považujeme za nepřijatelné. Vzhledem k zahuštěnosti sídliště 168,3 obyvatel na ha považujeme za nepřijatelnou jakoukoliv výstavbu, která nebude sloužit výhradně k naplnění potřeb současných obyvatel sídliště, přičemž prioritní je vyřešení dopravy v pohybu a klidu při zachování stávající zeleně. Za naprosto nepřijatelnou považujeme jakoukoliv dostavbu nebo nástavbu bytových nebo polyfunkčních domů. Stávající plochy zeleně musí být v návrhu UP chráněny ve 100% rozsahu jako nezastavitelné plochy veřejného prostranství. Plochy pro hromadné garáže musí být zahrnuty do samostatných ploch dopravní infrastruktury ( 9 vyhl.501/2006)). Je nepřípustné, aby obslužnost těchto garáží byla vedena kolem bytových domů. Plochy dopravní infrastruktury musí mít rozsah pro dostatečný počet parkovacích míst pro všech 4 908 bytů sídliště Košutka a to i ve výhledové potřebě životnosti sídliště 80 let. Protože je evidentní, že na stávajících plochách sídliště nepůjde zcela vyřešit dopravu v pohybu a klidu považujeme za nezbytné rozšíření plochy dopravní infrastruktury do plochy parku severně od sídliště v okolí Manětínské ulice. V plochách občanské vybavenosti musí být vyřešena ochrana obyvatelstva při mimořádných událostech ( 6 vyhl. 501/2006). Jak již jsem ve své
připomínce k zadání UP předpokládal, ÚKR zcela podlehl tlaku číšnické a developerské mafie a namísto návrhu ÚP, který by řešil regeneraci sídliště, připravil návrh, který umožňuje pokračování developerských projektů, které zabraňují regeneraci sídliště. Jako příkladný exces uvádím spojené ÚP a SP na bytovou nástavbu pavilonu bývalé MŠ ve Žlutické ulici, které v 08/2014 vydal stavební úřad ÚMO 1 na základě souhlasu RMO 1. V roce 2004 vydal ÚKR pro MO 1 dokumentaci "Možnosti rozvoje bydlení na území MO Plzeň 1", kde je pro sídliště Košutka (tak jako ostatně pro všechna sídliště) konstatováno "další zahušťování sídliště formou výstavby bytových domů je zcela nevhodné,... naprosto nepřijatelné jsou rovněž jakékoli nástavby na stávající bytové domy". Od té doby vzrostl počet osobních automobilů o 30%. Proto, pro zamezení vydávání dalších nesmyslných územních rozhodnutí trvám, jako zástupce veřejnosti dle 23 SZ na základě zmocnění občanů, na zpracování regulačního plánu území sídliště Košutka a žádám, aby bylo provedeno společné projednání územního a regulačního plánu dle 57 SZ, a to samostatně pro sídliště Košutka. Odůvodnění připomínky Předmětná připomínka obsahuje více navzájem provázaných témat, resp. okruhů a týká se především metodiky zpracování územního plánu, je ji tedy třeba odůvodnit komplexně a obšírněji. Nový územní plán města (dále ÚP Plzeň) je zpracován v nové metodice, odlišné od metodiky územního plánu z roku 1995, aktuální verze 2010 (dále ÚPMP). Tato nová metodika odpovídá vývoji oboru územního plánování, potřebám města velikosti Plzně a jeho charakteru jako celku i charakteru a specifickým danostem jeho jednotlivých částí a dále měřítku a podrobnosti, ve kterém je územní plán zpracován, tedy měř. 1 : 10 000. V souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami v aktuálním platném znění jsou definovány jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití (v předchozím územním plánu, tedy ÚPMP, tzv. funkční plochy ), pro které jsou stanoveny regulativy způsobu využití. Rovněž v souladu s platnou legislativou je v územním plánu řešena prostorová regulace, kterou předchozí územní plán neřešil vůbec. Prostorová regulace v míře odpovídající požadavkům stavebního zákona a měřítku územního plánu je obsažena ve výrokové části územního plánu, především v kapitole 6. 3. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití prostorové uspořádání, podrobněji v podkapitole 6. 3. 3. Koncepce rozvoje lokalit a ochrany a rozvoje hodnot lokalit. Tato podkapitola definuje konkrétní podmínky pro jednotlivé lokality se svébytným charakterem a v části Odůvodnění územního plánu, konkrétně pak výše uvedené kapitoly, podrobně zdůvodňuje navržené řešení. Právě prostorová regulace je zásadním přínosem pro rozhodování o charakteru, typu zástavby, jejímu měřítku tak, aby tato zástavba odpovídala danému konkrétnímu místu a jeho danostem. Území města je členěno z hlediska zastavitelnosti na zastavitelné a nezastavitelné plochy. Z hlediska zastavitelnosti, resp. míry využití jsou jako zastavitelné vnímány i plochy stabilizované, tedy území již zastavěné. Vzhledem k tomu, že námitka se týká právě zastavěného území, resp. zastavitelných ploch, je dále uveden pouze výčet ploch zastavitelných, mezi kterými je jako zásadní jak z hlediska plošného rozsahu na území města, tak polyfunkčního způsobu využití nutno zdůraznit plochy smíšené obytné jako kategorii pokrývající značnou část území města. Jako zastavitelné jsou tedy definovány následující plochy: - plochy rekreace; - plochy občanského vybavení; - plochy smíšené obytné; - plochy obchodu, služeb a výroby; - plochy dopravní infrastruktury železnice; - plochy technické infrastruktury vodárna, čistírna odpadních vod; - plochy výroby a skladování - plochy specifické obrana a bezpečnost státu. Tyto plochy s rozdílným způsobem využití (s výjimkou Ploch obchodu, služeb a výroby odpovídají 5, 6, 8, 9, 10 a 11 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ve znění vyhlášky č. 431/2012 Sb.; dále je definována v souladu s 3, odst. 4 výše uvedené vyhlášky další plocha s rozdílným způsobem využití, a to Plochy obchodu, služeb a výroby. Opodstatnění
návrhu této plochy je řádně zdůvodněno v části Odůvodnění ÚP Plzeň, v podkapitole 7.6.2.1. Plošné uspořádání základní ustanovení. Plochy jsou vymezeny v souladu s požadavky schváleného zadání územního plánu s přihlédnutím k účelu, podrobnosti popisu a čitelnosti zobrazení zpravidla o rozloze větší než 2000 m2 dle 3, odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ve znění vyhlášky č. 431/2012 Sb. Jednotlivé plochy již nejsou dále členěny na další podplochy, podkategorie, to znamená, že Plochy smíšené obytné již tedy neobsahují další podplochy, podkategorie bydlení: venkovské, čisté, městské, bydlení a rekreace, jako tomu bylo v předchozím územním plánu. Obdobně jsou tedy definovány jen Plochy výroby a skladování, které nejsou dále členěny na výrobu lehkou a těžkou, Plochy rekreace se dále nečlení na rekreaci individuální a hromadnou. Nelze tedy v tomto smyslu vyhovět námitce, neboť metodika ÚP Plzeň to neumožňuje. Plochy občanského vybavení jako samostatné plochy s rozdílným způsobem využití jsou v územním plánu navrženy (viz výše uvedený výčet zastavitelných ploch). Týkají se však pouze vymezení celoměstsky, někdy i regionálně významných celků a dalších větších areálů (např. věznice, fakultní nemocnice, Zoologická a botanická zahrada města Plzně, Západočeská univerzita, sportovní areály na Slovanech, v Doubravce apod.). Nový přístup (metodika) ke zpracování územního plánu zavádí i tzv. vymezenou část plochy určenou pro občanské vybavení. Tato vymezená část plochy je určená přednostně pro umístění staveb a zařízení občanského vybavení (např. areály ZŠ, MŠ, SŠ, zdravotnické a sociální služby, sportoviště, hřbitovy apod.). Jde tedy o jakousi obdobu, odpovídající dřívějším atomizovaným samostatným funkčním plochám občanského vybavení sport, školství, zdravotní a sociální péče, kultura atd. Toto vymezení zajišťuje ve shodě se svojí definicí územní ochranu výše uvedených ploch občanského vybavení. Ve vymezené části plochy určené pro občanské vybavení, je možné realizovat jinou stavbu nebo zařízení, která/které neplní funkci občanského vybavení, jen za předpokladu, že touto jinou stavbou nebo zařízením nebude omezen provoz stávajícího občanského vybavení. Současně musí být dodrženy podmínky regulativu pro příslušnou plochu s rozdílným způsobem využití a s prostorovou regulací pro konkrétní lokalitu, ve které se vymezená část plochy nachází. Konkrétně k sídlišti Košutka: V nově zpracovaném ÚP Plzeň je sídliště Košutka členěno podstatně více než v předchozím územním plánu! Jsou zde definovány čtyři vymezené části plochy určené pro občanské vybavení OV obsahující areály MŠ a ZŠ (v předchozím územním plánu pouze jedna funkční plocha občanské vybavenosti), dále jsou zde vymezena nezastavitelná veřejná prostranství vč. veřejného prostranství s převahou parkových ploch v prostoru Krašovská Toužimská - Žlutická (na základě požadavku usnesení ZMO Plzeň 1 č. j. 24523/2015 ze dne 9. prosince 2015). Pás území při Studentské a Gerské, v předchozím územním plánu vymezený jako funkční plocha soustředěné občanské vybavenosti, je součástí Ploch smíšených obytných, v souladu s metodikou, která samostatnou plochu s rozdílným způsobem využití Plochy občanského vybavení používá především pro areály celoměstského a regionálního významu, a to navíc pro občanské vybavení typu zdravotnictví školství, sport (někdy používán také ne zcela přesný výraz tzv. nekomerční vybavení), nikoli pro občanské vybavení typu obchod, služby (také tzv. komerční vybavení). Možnost zástavby v těchto pásech a požadavky na její strukturu jsou definovány v textové části, v podkapitole 6. 3. 3. Koncepce rozvoje lokalit a ochrany a rozvoje hodnot lokalit. Tyto pásy v plochách zatížených hlukem z dopravy nejsou určeny pro výstavbu bytových domů. Územní plán stanovuje koncepci základní dopravní infrastruktury a vymezuje pro ni dopravní plochy a koridory. Toto vymezení je adekvátní významu staveb pro systémové řešení dopravy a měřítku územního plánu. Vymezuje tedy např. dálnici, komunikace základního komunikačního systému, železniční síť, záchytná parkoviště, tramvajová obratiště, terminály veřejné dopravy atd. Regulativ způsobu využití pro Plochy smíšené obytné umožňuje umisťovat v těchto plochách jako přípustné využití stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury, tedy jak parkoviště na terénu, tak halové garáže. Tyto stavby jsou součástí využití území a nejsou vymezovány jinou, samostatnou plochou pro dopravu. Takovéto vymezení by bylo mimo poslání (stanovit koncepci města) i měřítko (podrobnost sledovaných jevů) územního plánu. Stejnou metodikou jsou stanoveny, vymezeny a graficky zapracovány i další prvky veřejné infrastruktury, tj. občanské vybavení a technická infrastruktura.
Při výstavbě sídlišť v 70. a 80. letech 20. století se počítalo s nižším koeficientem počtu automobilů na byt, což vyvolalo deficit parkovacích míst. Po výstavbě sídlišť byla doplněna nová parkovací místa a realizovaly se garážové objekty. V současné době jsou možnosti dalšího plošného rozšiřovaní parkovacích míst vyčerpány a další nárůst parkovacích kapacit je nutné řešit výstavbou vícepatrových garážových objektů tak, jak s tímto počítala i původní územně plánovací dokumentace sídlišť. Pro realizaci garážových objektů naopak všechny územní možnosti vyčerpány nebyly. Obyvatelé sídliště preferují plošně náročnější, ale bezplatné parkování na terénu a mají malou motivaci pro řešení parkování vozidel formou vícepatrových garážových objektů. Tento fakt však není možné územním plánem obsáhnout. Jako koncepčně zcela špatný přístup je nutno vyhodnotit požadavek na rozšíření ploch pro dopravní infrastrukturu do ploch dosud nezastavitelných, do ploch krajiny. Toto je případ právě sídliště Košutka a požadavku na rozšíření nových zastavitelných ploch (pro dopravu) do plochy parku severně od Manětínské ulice, nehledě na zde technicky obtížně řešitelné kolize s vedením nadřazených inženýrských sítí (zásobní vodovodní řad do Třemošné, vedení vysokého a velmi vysokého napětí, vysokotlaký plynovod). V souvislosti s částí námitky, která se týká nezákonného řešení dopravy, je třeba konstatovat, že se jedná o problematiku mimo podrobnost a především účel územního plánu a územního plánování obecně. V návrhu územního plánu (Hlavní výkres) jsou na území celého města, tedy samozřejmě i ve všech sídlištích Severního Předměstí Košutka, Bolevec, Lochotín a Vinice, vymezena veřejná prostranství a veřejná prostranství s převahou parkových ploch. Tyto plochy (veřejných prostranství) mají charakter nezastavitelných ploch, tudíž nemohou být zastavěny zástavbou např. bytového domu, objektu pro obchod a služby apod. Nejhodnotnější zelená veřejná prostranství jsou vymezena jako samostatná plocha s rozdílným způsobem využití Parky. Veřejná prostranství v předchozím územním plánu vymezena nebyla vůbec, jde tedy nově o jednoznačnou cílenou ochranu nezastavitelných ploch; námitka tedy požaduje něco, co je v územním plánu na rozdíl od předchozího ošetřeno, vymezeno a je tedy v tomto smyslu bezpředmětná. Další návrhový prvek, který podstatně omezuje výstavbu nových objektů (kterou námitka odmítá v zásadě absolutně) na nevhodných místech v sídlištích je zobrazen ve výkresu č. 4. Koncepce uspořádání krajiny, kde jsou definovány tzv. jednoznačné plochy generelu zeleně, JPGZ, které jsou nezastavitelné. V těchto plochách není možné realizovat výstavbu žádných objektů ani parkovišť, je možné zde umisťovat pouze prvky drobného mobiliáře (herní dětské prvky, lavičky, pískoviště, hřiště apod.) pro rekreační pobyt logicky - rezidentů sídliště. Z výše uvedeného je zcela jasné, že ÚP Plzeň řeší velmi pečlivě a důrazně jak ochranu stávající zeleně (a to v obecné poloze, nejen v sídlištích), tak i založení nových ploch zeleně v zastavitelných plochách. Námitka je tedy v tomto smyslu bezpředmětná, předchozí územní plán tuto formu územní ochrany vůbec neřešil. Možnost potenciální dostavby v sídlištích je definována ve výrokové části následujícím způsobem (citace kurzivou): - doplnit v kompozičně vhodných místech volnou sídlištní strukturu zástavby, zástavba doplní svým měřítkem stávající strukturu okolní zástavby dané lokality a svou výškou bude odpovídat výšce okolní zástavby; Jedná se tedy skutečně o omezenou možnost dostavby (doplnění urbanistické struktury) pouze tam, kde to je kompozičně vhodné. Obecně nelze žádnou kompozici považovat za absolutně ukončenou, neměnnou jak ve formě, tak v čase. Je ne zcela výjimečnou praxí náhrada starých, fyzicky i mentálně dožilých objektů novými. Územní plán by tedy neměl především a právě v Plochách smíšených obytných, tedy plochách s hlavním využitím pro bydlení, zcela vyloučit možnost jakékoli nové zástavby (včetně bytových domů). To by bylo při schváleném zadání, které jasně požaduje využití stávající technické infrastruktury a omezení návrhu nových zastavitelných ploch na zemědělské půdě a v krajině obecně řešení špatné, smyslu zadání odporující. Požadavek na zpracování regulačního plánu neodpovídá míře požadované regulace v podrobnosti jednotlivých pozemků ve víceméně stabilizovaném území. Stanovení podmínky zpracování regulačního plánu právě jen pro sídliště Severního předměstí by bylo z hlediska územního plánu jako dokumentu zpracovávaného pro správní území celého města nesystémové, nevyrovnané v rámci jednotlivých částí města. Tento požadavek nebyl v ostatních sídlištích na území města uplatněn. Podrobnější názor na způsob využití a prostorovou regulaci je možné řešit např. formou územní studie. Pořizovatel a určený zastupitel v rámci vyhodnocení dospěli k názoru, že toto řešení, tedy řešení formou územní studie, je vhodnější než zpracování regulačního plánu, jelikož by se při sebemenší změně, která by byla
potřebná a veřejností kladně přijímaná, musel zahájit proces změny regulačního plánu, jehož doba pořízení je delší. To by mělo vliv i na rozvoj lokality a jejího využívání. Pol Production s.r.o., Barrandova 366, Plzeň 32600 Dotčené pozemky : lokalita 1_51, k.ú. Plzeň 14430/241 Jako vlastník pozemku a objektu hodlám pozemek z části využívat k jinému účelu. Domnívám se, že ani stávající využití není v souladu s návrhem nového ÚP, Navrhuji proto tento pozemek zahrnout do sousední plochy smíšené obytné. Dále se domnívám, že uvažované zahrnutí objektu do plochy parků nemá vzhledem ke stávajícímu využití vůbec opodstatnění. Předmětný pozemek č. 14430/241, k. ú. Plzeň se nachází při ulici Na Chmelnicích, v předchozím územním plánu (ÚPMP) v nezastavitelných plochách parku PK, v návrhu ÚP Plzeň je součástí lokality 1_51 Lochotínský park určené rovněž pro park. Na pozemku je realizován objekt Domu pohádek v souladu s předchozím územním plánem. Systém sídelní a krajinné zeleně je propojený celoměstský systém, vymezuje a propojuje jednotlivé plochy zeleně, tvoří zelenou páteř města, potvrzuje racionální uspořádání vztahů v území. Rozmístění jednotlivých ploch zeleně, zejména parků, koresponduje s rozvojem potřeb rekreačního zázemí obyvatel města v přírodě blízkém prostředí v návaznosti především na plochy smíšené obytné. Plocha parku v tomto území potvrzuje jeho současné využití a jeho přidanou hodnotu zejména pro rekreaci obyvatel. Regulativ pro plochu s rozdílným způsobem využití plocha parku respektuje v lokalitě 1_51 Lochotínský park stávající stavbu občanského vybavení. Zařazení pozemku do ploch smíšených obytných není v souladu se základními principy územního plánu. Petr Herejt, Kotíkovská 1573/22, Plzeň 32300 Dotčené pozemky: lokalita Pod Sylvánem 1_21, k.ú. Plzeň 11247/8 Převod pozemku do zastavitelného území - plochy smíšené obytné. Možnost využití pozemku pro sezónní nebo trvalé bydlení a výstavby rodinného domu. Pozemek se nachází ve stabilizovaném rekreačním území, a proto zde bude toto využití potvrzeno. Maximální zastavěná plocha objektů určených pro rodinnou rekreaci a zahrádkářských chat bude 60 m2. Ing. Jan Trnka, Gerská 1239, Plzeň 32300 Dotčené pozemky: lokalita 1_14 Plzeň 12358/88, 12358/89, 12358/33 Podávám námitku ke zpracovanému návrhu územního plánu města Plzně. Z navrženého řešení není jasné, jakým způsobem bylo přistoupeno k naší společné žádosti o změnu plochy "zahrádky" na "rekreaci individuální". Naše pozemky byly dle starého územního plánu evidovány jako zahrádky. Pozemky jsou však větší než 400 m2, jsou v soukromém vlastnictví a již dnes tomuto využití neodpovídají. Žádám o jednoznačnou specifikaci o zařazení této plochy.