Obsah: 1. Screeneři základní představení:...2 2. Výukové exkurze:...2 3. Klíčové dovednosti:...2 4. Klíčové stroje:...3 5. Klíčové technologie:...4 6. Klíčové inovace:...4 7. Klíčové tradice:...5 8. Soutěže zručnosti:...5 9. Učitelé odborných předmětů:...6 10. Podnikání absolventů:...6 11. Selektivní podpora nadaným žákům:...7
Screening MALÍŘI A LAKÝRNÍCI 1. Screeneři základní představení: David Musil (Musil tapety malování) Od roku 1993 pokračuje v rodinné tradici. Začínal u firmy Kadlec a po několika letech si založil s bratrem vlastní firmu zabývající se tapetováním a malováním. Nepůsobí v cechu malířů. Má zkušenosti s prací v zahraničí. Jan Zeman (Malířství Zeman) Vyučen v oboru na SOU Jarov, pokračování v rodinné tradici. Maturita na pedagogické škole, práce v chráněných dílnách. V roce 2000 založení vlastní firmy. Člen cechu malířů a lakýrníků, člen Hospodářské komory, externí učitel odborného výcviku. Dvacet let praxe v oboru, pedagogické vzdělání, používání nejnovějších technologií a materiálů. Pavel Žatečka (Cech malířů a lakýrníků ČR) Od roku 2002 generální sekretář Cechu malířů a lakýrníků ČR. Odborná školení z oblasti barev a laků, každý rok až několik desítek školení. Účast při testování materiálů a nástrojů, návštěva odborných výstav doma i v zahraničí. Pořádání výstav v ČR, pořádání odborných soutěží a účast na nich v ČR i v zahraničí, publikování v časopise SPEKTRA + www.cechmal.cz, účast na závěrečných učňovských zkouškách, jednání na HK ČR, SMP ČR, NSK a dalších organizacích. Nestranný a všeobecný přehled v oboru v oblasti školství, řemeslných firem, ale i ve výrobě a obchodu. Komunikace s mistry, učni i se zástupci z praxe, přehled v oblasti legislativní, účast na různých projektech, informace ze školství i výuky a soutěží v zahraničí. 2. Výukové exkurze: Výukové exkurze pro žáky základních škol by bylo vhodné zaměřit na podniky a místa, kde by se mohli seznámit s možností budoucí práce po vystudování oboru malíř, lakýrník a seznámit se s místy, kde se vyrábí malířské a lakýrnické potřeby. Pro žáky základních škol je pro výběr budoucího studia nejdůležitější seznámit se se SOU, kde se obor vyučuje. Dále screeneři jako nejvhodnější exkurze pro žáky základních škol doporučují výrobny barev a laků, restaurátorské dílny, malířské firmy a lakovny. Pro žáky SOU, doporučují výrobní podniky barev a laků, návštěvu designového studia, průmyslové a řemeslné muzeum, prodej, míchání a sklady nátěrových hmot, výstavy, veletrhy a hlavně reálné pracoviště odborné firmy. Exkurze mají pro žáky největší přínos, pokud se na nich seznámí s technikami a dovednostmi, které nemohou vidět během běžné výuky. Měli by se v rámci exkurze setkat s odborníky s praxe, jako jsou například bytoví architekti, kteří jim umožní vidět jejich obor z trochu jiného pohledu. Při exkurzi by se studenti měli setkat hlavně s novými technikami a moderními postupy, měli by možnost vidět praktické ukázky a mít možnost zapojit se do tvorby. Exkurze by měla být vedena kvalifikovaným odborníkem z praxe, který studenty dokáže zaujmout a má kladný přístup ke studentům. Studenti by měli být doprovázeni pedagogickým doprovodem, který má u nich autoritu a dokáže si sjednat respekt. Exkurze by měla mít správnou délku, měl by se jí účastnit menší počet osob a žáci by na konci mohli být obdarováni drobným prezentem, který se vztahuje k dané exkurzi. Není dobré, pokud jsou studenti v rámci exkurze nuceni dělat si poznámky. Screeneři se dále shodují, že není pro studenty vhodná exkurze na stavbách. Pro přípravu exkurze je důležité zajistit kvalitní obsazení (průvodce, přednášející a doprovod) a správné načasování exkurze. Zajištění dostatečných prostor a času je jednou z důležitých součástí přípravy. Exkurze by měla být předem připravena s osobou, která zná žáky a měla by být zaměřena na nové směry v oboru. Žáci by měli mít možnost vyzkoušení si nové techniky a použití kvalitního materiálu na cvičných stěnách. 3. Klíčové dovednosti: Nejlépe screeneři hodnotí znalosti žáků v těchto dovednostech: 1. škrábání, 2. malování na zdi,
3. zručnost žáků, 4. zvládnutí technický postupů, 5. natírání štětcem, 6. kresbu, 7. tmelení prasklin 8. linkování. Zvládnutí těchto znalostí je způsobeno dostatečnou praxí, dobrou znalostí a zvládání dovednosti mistry odborného výcviku, zručností jich samotných, vlastní zkušeností a schopností, jednoduchá možnost výuky a patří tyto dovednosti mezi základy v malířské výuce. Průměrně žáci zvládají: 1. dekorativní malbu, 2. fládrování, 3. stěrkování 4. vyspravení trhlin. Některým žákům chybí představivost. Měli by zlepšit kontakt se zákazníkem což je způsobeno malou praxí a čistotu provedené práce. Nejslabší znalosti 1. v oblasti stříkacích vysokotlakových zařízení, 2. tapetování, 3. použití správného materiálu, 4. znalost a použití správné techniky 5. sestavení rozpočtu akce. Tyto neznalosti dovedností jsou hlavně způsobeny nedostatečným seznámením s problematikou ve škole, malou praxí, neznalostí dané problematiky mistry odborného výcviku. Zlepšení by bylo možné dosáhnout zajištěním dostatečné praxe na reálných zakázkách, zajištění dostatku materiálu i moderního vybavení a vzdělávání mistrů v těchto problematikách. 4. Klíčové stroje: Mezi klíčové stroje a nástroje, které žáci ovládají patří: 1. tmelící pistole 2. práce se štětkou, 3. práce se špachtlí 4. práce se škrabkou. Je to způsobeno tím, že se zvládnutí těchto nástrojů je řazeno mezi základní dovednosti, studenti mají dostatečnou praxi. Dobře žáci umí také zacházet s malířským žebříkem, teleskopickou tyčí, zvládají práci s válečkem a štětcem, linkovacím štětcem, brusným strojem a opalovacími nástroji. To je hlavně dáno odborným výcvikem a praxí. Absolventi již méně zvládají práci s: 1. hladítkem a bruskou, 2. dekoračním válečkem, 3. stěrkovacím nástrojem, 4. válečkovým strojem 5. rozstřikovačem barev. To je často dáno tím, že těmto dovednostem není věnována dostatečná pozornost ve výuce anebo se málo tyto stroje používají v praxi: Často také chybí kvalitní vybavení na školách. Zlepšení by mohlo nastat větší praxí, nákupem vybraných nástrojů do škol. Pokud se žáci ve školách setkají s nekvalitními nástroji, naučí se s nimi špatně zacházet a to si pak přinášejí i do praxe. Nejméně žáci zvládají vysokotlakové zařízení, se kterým mají studenti malou praxi, protože toto zařízení je drahé a školy na něj nemají finanční prostředky. Absolventi pak neumějí pracovat s drahým zařízením, které se pak ale velmi často používá v praxi. Málo je v praxi používáno ruční stříkací zařízení, ale pokud s ním studenti nebudou umět zacházet, způsobí to v praxi velkou spotřebu materiálu. Neznalost práce s opalovací pistolí pramení z nedostatečné a málo intenzivní praxe a nedostatku trpělivosti žáků. Zde by se více mělo dbát na praxi a pečlivost studentů.
5. Klíčové technologie: K nejvíce zvládnutým technologiím patří tmelení, se kterým se žáci často setkávají v praxi. Díky dostatečné odbornosti mistrů a zařazením mezi základní znalosti malířů žáci dobře zvládají: 1. malbu válečkem 2. škrabání malby 3. zakrývání 4. nátěr kovu a dřeva 5. přípravu podkladů 6. malování stěn. Naopak malá praxe, malá odbornost mistrů a nesprávným vysvětlením způsobuje, že žáci již méně zvládají tyto technologie: 1. Stříkání 2. Stěrkování 3. broušení (stěn, kovu a dřeva) 4. míchání barev 5. tapetování 6. opalování a odstranění barev 7. aplikaci barev 8. protipožární nátěry 9. dekorativní malbu. Největší problémy mají s fládrováním což je způsobeno malou zkušeností mistrů odborného výcviku. Ke zlepšení by mohlo dojít proškolením mistrů odborného výcviku. Neznalost ekonomické rozvahy je dána nedostatečnou výukou na školách, která může absolventům způsobit v praxi velké problémy. 6. Klíčové inovace: Velkým problém je řádná docházka do školy, která potom může způsobit neznalost klíčových oblastí v oboru. Velmi také chybí praxe u odborných firem, kdy praxi provádějí učni většinou se svým mistrem jako hospodářskou činnost. Velice málo chodí samostatně do odborných firem. Žáci pracují ve velkých kolektivech se svým mistrem a nemají zažité pracovní tempo takové, aby se po vyučení prací uživili. Nedostatečné využívání moderních strojů, materiálu a pomůcek, kdy se v rámci šetření nakupuje pouze základní a nejlevnější vybavení. Žáci neznají moderní nástroje, a jelikož s nimi neumí pracovat, tak i v praxi podvědomě sahají po nevhodných či dokonce zakázaných nástrojích i nářadí. Řešením by mohlo být nakoupit moderní stroje a nářadí a naučit s nimi pracovat mistry. Následně kontrolovat, aby je opravdu používali a nářadí neleželo někde v koutě, protože se ho bojí a bojí se ukázat před žáky, že to s ním nezvládnou. Speciální školení pouze pro mistry bez žáků by bylo žádoucí. Účast hodnotit prémiemi. Ke zlepšení znalostí nových inovací by pomohla častější účast na odborných soutěžích, kterých je velmi málo, protože pořádání je finančně velmi náročné a nejsou na to peníze. Přitom školy, které se zúčastňují soutěže, výrazně zvyšují kvalitu výuky. Je to ověřeno a vzniká tím i tlak, aby se samotní mistři více snažili. Nezáleží na žácích, ale na mistrech. Žáci jsou všude stejní a kvalita mistrů a výuky je odlišná Zajistit zdroje na možnosti financování odborných soutěží. Náročnost soutěží konzultovat s profesními organizacemi tak, aby odpovídala požadavkům trhu a systému soutěží v zahraničí. Tyto soutěže medializovat na veřejnosti. Například na odbornou soutěž v Amsterodamu přijela i Královna a vysílalo se to v TV. To zlepší i nábor na řemeslo. Zajištění výměnných pobytů v zahraničí a ČR, v příhraničí se již daří realizovat výměnné pobyty, ale ostatní školy mezi sebou v ČR nespolupracují. Přitom žáci a doprovod, kteří poznají výuku i v jiné škole, leckdy kvalitnější, pak takovou výuku požadují i ve své škole. Cítí se tím, že neumí, oproti kolegům na návštěvě trapně. Proto by se měly podpořit školy, které dělají výměnné pobyty. Zjednodušit získání dotací z fondů EU. Podporovat výměnné pobyty i v rámci ČR. Mělo by dojít k zajištění řádné přijímací zkoušky na všechny školy i řemesla. Bez zkoušek jsou pak na řemeslných oborech žáci, kteří o obor nemají žádný zájem, kazí ostatní žáky a leckdy nemají ani potřebnou inteligenci, kterou řemeslníci potřebují. Zavést přijímací zkoušky na všechny školy včetně VŠ a SOU a OU. Zkvalitní se výuka na ZŠ, protože se budou bát přijímaček. Omezit víceletá
gymnázia, aby v ZŠ nezůstávali do 9 tříd vesměs podprůměrný a někdy průměrný žáci. Kazí se tím celá populace. Dostatečné zajištění odborníků pro praktickou výchovu. Umožnit odborníkům z praxe, kteří již nemůžou vykonávat své řemeslo, aby mohli dělat mistra a předávat své draze získané profesní zkušenosti. Odstranit současný tlak na to, aby museli studovat a dostudovat. Screeneři se také zaměřili na zvládání inovací, které se týkají praktické výuky, kde žáci dobře zvládají práci se zakrývacími foliemi, malířskými tmely a štaflemi, což je způsobeno praxí a odborností mistrů v téhle oblasti. Nedostatečné vzdělání mistrů v oblastech: kompresových rozstřikovačů barev dekorativních válečků a malířských šablon. 7. Klíčové tradice: Ze základních klíčových tradic jsou u absolventů dobře zvládnuty následující techniky: 1. výmalba hliníkovými nátěry, 2. příprava podkladů pro nátěr na dřevo a kovy. Jsou to základní natěračské práce, které většinou žáci zvládají bez problémů. Dobře jsou také zvládnuty nátěry štětcem a štětkou, šablonování, aplikace válečkem, linkování, batikování, zlacení, patinování, tmelení stěn, škrábání malby. Zvládnutí je způsobeno dobrým příkladem, kvalitní praxí a odborností mistrů. Zlepšení znalosti mistrů, dostatku finančních prostředků na nákup kvalitního materiálu a kvality výuky by pomohlo k lepšímu zvládnutí fládrování, tvorby starobylé patiny a penetrování/pačokování. 8. Soutěže zručnosti: V dnešní době v tomto oboru existuje několik soutěží : - Soutěže v rámci stavebních výstav Pragointeriér - Euroskills mezinárodní soutěž - Machři roku v Liberci - Soutěž učňů malíř 2010 - Malíř 2011 odborná soutěž Ostrava - Talent 2011 odborná soutěž Brno - Machři roku 2011 odborná soutěž Olomouc - Zahraniční soutěž Austro Farbe Soutěže jsou pro žáky i pedagogy vhodným doplňkem k výuce. Umožňují jim poznání kolegů z jiných škol se stejným zaměřením. Mají možnost seznámit se s novými technikami a nářadím. Pedagogický doprovod vidí díky porovnání žáků úroveň svojí školy. Pro žáky mohou soutěže působit i jako motivace pro zlepšení do dalších let a umožňují jim zlepšování jejich zručnosti. Největším problémem pro realizaci soutěže je málo času na jejich přípravu a obtížné hledání sponzorů pro realizaci soutěže. Proto soutěže často velmi zatěžují rozpočet školy. Díky tomu se na soutěžích žáci setkávají s méně kvalitním materiálem a nevyužívají se zde díky finanční náročnosti mnohdy nové technologie. Na soutěžích se z pohledu screenerů objevuje malé množství cvičných panelů. Jako další nevýhodu pro větší motivaci žáků k účasti na soutěžích je malá váha dobrého umístění při budoucím hledání zaměstnání. Screeneři doporučují tyto finálové úkoly a postupový klíč soutěží: A) 1- Oprava starých zdí (škrábání, tmelení atd.) 2- Klasický hladký nátěr 3- Speciální technika malby (batikování, mramorování, starobylé patiny atd.) B) 1- Zvládnutí moderní dekorativní malby (benátský štuk, antické zeminy, metalické barvy) 2- Volná tvorba soutěžícího 3- Zvládnutí přenesení obrazce na stěnu
C) Test odborných znalostí, technická pasáž malování společného zadaného úkolu, na kterém se prověří jednotlivé odbornosti, volná technika, která prokáže kreativnost soutěžících a dá prostor vlastní fantazii, přesnost provedení, čistota provedení, použitelnost v praxi a náročnost. Doporuční členové odborné hodnotící komise soutěže: - Cechmistr Radomil Konečný - Vedoucí oblastní skupiny členů cechu - Zástupce z praxe řemeslník - Odborný učitel / technik výrobní firmy - Nezávislý odborník z oboru (učitel, mistr) - Osoba z veřejného sektoru (herec, zpěvák, sportovec) - Zástupce sponzora akce - Architekti - Bytový designéři - Odborní mistři Mezinárodní soutěže zvyšují prestiž řemesla, odbornost žáka a jeho motivace pro další práci. Dochází k Evropskému srovnání úrovně výuky, zručnosti a šikovnosti. Podle názoru screenerů nebyl v ČR pochopen princip soutěže, že to není soutěž učňů, ale mladých řemeslníků. Není zde možnost finanční podpory takto uvolněných řemeslníků z firem. Šance českých řemeslníků jsou na mezinárodních soutěžích dost vysoké, pokud budou organizátoři slyšet připomínky zkušených a nebude se k účasti na soutěži přistupovat povrchně. 9. Učitelé odborných předmětů: Pedagogové na SOU zvládají dobře tradiční techniky, mají zájem o nové metody, snaží se podporovat praktickou výchovu studentů a mají odbornou způsobilost v řemesle, která se dá získat nejen četbou chytrých knih, ale hlavně praxí. Bez praktických zkušeností je jakákoliv výuka řemesla jen předčítání návodu. Praxe učitelů je špatná. Většina učitelů odborných předmětů nemá žádný pojem o nových materiálech a technologiích. Učí se staré postupy a nové jen zřídka nebo okrajově. Většina učitelů jsou neúspěšní řemeslníci anebo jen slabí teoretikové. Nedostatečná empatie k žákům a pozitivní myšlení. Mistři a učitelé se snaží chápat učně a přistupovat k nim pozitivně a vstřícně. Bohužel někdy až příliš měkce, ale to je tím, že vlastně nemůžou nikoho vyhodit, protože by nebylo na výplaty a grázlové toto moc dobře vědí. Právě ekonomická situace škol neumožňuje vyučovat atraktivní nové dekorativní techniky. Mistři odmítají chodit na odborná školení, která jsou mimo pracovní dobu. Většina školení se naopak soustřeďuje do odpoledních hodin tak, aby mohli řemeslníci pracovat a ještě školit. Málokterý učitel ještě provozuje svoji odbornou praxi, nebo alespoň chodí do firem získávat zkušenosti. Ti, kteří toto dělají, jsou o poznání dále. Pro zlepšení kompetencí pedagogů by pomohlo zlepšení ekonomické situace, častější vzdělávání mistrů hlavně ve směru novinek na trhu a pořádání workshopů. Zajistit povinnost odborného vzdělávání pro učitele a kontakt učitelů s praxí formou praktických stáží nebo brigád. Neúčast hodnotit finančně nebo jinak. Pro zkvalitnění výuky navrhují screeneři menší učební skupiny a zajištění větších práv učitelů a autoritu školy (docházka, sociální dávky, zkoušky atd.). 10. Podnikání absolventů: Absolventi SOU zvládají základy řemesla. Podle hodnocení screenerů nemají dostatečnou finanční a ekonomickou gramotnost, chybí jim základy managementu a marketingu, jednání se zákazníkem, umění zvládání námitek, etiketu a orientaci v pracovně právní problematice. Dnešní absolventi nemají znalost praxe a potřebují chuť pracovat a vedení v počátečních krocích, jak si získat zákazníka a jak komunikovat s úřady a zákazníky. Odborná způsobilost je slabá a jsou v rozhodování nejistí. Samostatnost je slabá po ukončení studia by měli nastoupit na tovaryšskou praxi u zavedené firmy. Největším problémem je oslovení a udržení zákazníka a povědomí zákazníků o firmě. Náplň vzdělávacích kurzů pro absolventy by proto měla být :
- Všeobecná orientace o tom, co podnikání obnáší (pohyb peněz na špatné měsíce, rozvoj firmy, finanční kapitál na nákup nástrojů, pojištění, bezpečnost a odpovědnost jak právní tak morální atd.) - Základy obchodování, psychologie a zvládání námitek zákazníků - Odborné školení na moderní materiály a techniky - Ekonomická rozvaha - Reklama - Legislativa a účetnictví - Jak si zajistit zakázku - Komunikace Náplni kurzu by měl odpovídat i vybraný lektor, který bude mít všeobecné povědomí o dané problematice a zkušenost z praxe. 11. Selektivní podpora nadaným žákům: Screeneři se shodují, že by měla existovat podpora nadaných žáků. Tyto žáci by měli skvěle ovládat klasické řemeslo, mít zájem o kreativní techniky, čistotu práce, zručnost, technickou zdatnost, znát základy etiky a managementu, cit pro barvu. Žáci by měli být dochvilní, chodit na praxi či do školy pravidelně a chtít v daném oboru pracovat. Podpora nadané žáky motivuje, umožňuje jim získat praxi a i firmy by o ně měly zájem. Podpoře brání malá spolupráce škol a firem a nezájem škol zapojit svoje žáky do nadstandardních projektů. Podle názorů screenerů by tak školy přicházeli o hospodářskou činnost a mistři se bojí, že by byli bez práce. Screeneři v rámci certifikace nadstandardní připravenosti absolventů učebních oborů navrhují sledování prospěchu, pracovních výsledků, praxi ve firmě. Dále pak ukázání znalostí v praktické části, ekonomických znalostech, ústní části a obhajobě práce Návrhy vhodných firem pro podporu nadaných žáků : - Velké a kvalitní malířské firmy - Designován studia - Stavební společnosti - Bytový architekti - Cech malířů a lakýrníků - Malířství Zeman - Tapetářství Zábranský - Dekorace Jelínek - Výrobci a dovozci dekoračních barev - Zkušení živnostníci - Výstavy, reálné zakázky, školení Návrhy témat na krátkodobé vzdělávací kurzy pro elitní žáky: - Používání moderních materiálů, nástrojů a nářadí - Základy podnikání - Obchodní dovednosti - Práce s PC, programy pro malíře (na počítavou gramotnost jsem v průběhu dotazníku neapeloval, ale samozřejmě velmi nutná, možná více než některé jiné teoretické předměty. Bez PC se dnes řemeslník neobejde) - Dekorativní malba - Tapetování - Fladrování a další imitace - Stříkací techniky - Designové techniky - Ekonomika provozu - Reklama - Výuka speciálních technik