RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: SLOVINSKO

Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů je možné tvrdit, že se jedná o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS. RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: SLOVINSKO Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D. katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze krulik@polac.cz 1. Základní údaje o zemi Počet obyvatel: 2 055 458 (odhad k datu 1. dubna 2010). 1 Rozloha země: 20 273 km 2. 2 Administrativní uspořádání: Teritoriální uspořádání země v současnosti zná následující úrovně: Statistický region (statistična regija, kohezijska regija): nyní se jedná o dvě jednotky, utvořené pro potřeby statistiky Evropské unie (tzv. NUTS 2). Region (pokrajina): těch je v současnosti 12. Dne 24. května 2007 vláda ohlásila záměr zahájit diskusi o administrativní reformě země. S ohledem na nutnost širokého politického konsensu pro jakoukoli změnu je vysoce pravděpodobné, ţe se současný stav nezmění (ačkoli existují návrhy pro sloučení či naopak další dělení dnešních regionů). 3 Správní jednotky či spádové oblasti (upravna enota, UE), které tvoří několik obcí. Těch je celkem 58. 4 Počet obcí: 210 (občine ve srovnání s Českou republikou se de facto jedná o střediskové obce). 5 Jednotlivých sídel (naselje, mnoţné číslo naselja) je ve Slovinsku 6 029 (stav k 31. březnu 2010). Měst je ve Slovinsku jen 11 (ještě nedávno jich bylo 15, ale čtyřem z nich byl tento status nedávno odňat). Kaţdé další potenciální město musí obývat alespoň 20 000 osob a musí zde existovat alespoň 15 000 pracovních míst, z toho alespoň polovina v terciální sféře. Tento poţadavek de facto ţádná nová obec nedokáţe naplnit. 1 Statistical Office of the Republic of Slovenia: Population <http://www.stat.si/eng/tema_demografsko_prebivalstvo.asp>. 2 Statistical Office of the Republic of Slovenia: Surface Area and Land Cover Determined Planimetrically, Slovenia, 2005 <http://www.stat.si/eng/novica_prikazi.aspx?id=977>. 3 Cabada, L., Obtíţný zrod vícestupňové veřejné správy ve Slovinsku; in: Fiala, V.; Říchová, B. a kolektiv, Úloha politických aktérů v procesu decentralisace evropských zemí, Moneta, Olomouc 2003, s. 37. Cabada, L., Republika Slovinsko; in: Cabada, L.; Dvořáková, V. (eds.), Komparace politických systémů II, Vysoká škola ekonomická, Praha 2000, s. 135-164. Vlaj, S., Lokalna samouprava: Tudi soočanje s Evropo; in: Brezovšek, M. (ed.), Demokracija vladanje in uprava v Sloveniji, Slovensko politiško društvo, Ljubljana 1997, s. 213-226. 4 Karte in šifranti osnovnih prostorskih enot <http://www.stat.si/doc/reg/karte%20zadnje/nuts3_ue_zaslon.jpg>. 5 Territorial units and house numbers by municipalities, statistical and cohesion regions, Slovenia, 31 March 2010 <http://www.stat.si/eng/novica_prikazi.aspx?id=3075>. Slovenske regije v številkah (30. III. 2010) <http://www.stat.si/eng/novica_prikazi.aspx?id=3022>. 1

2. Bezpečnostní komunita země V rámci jednotného policejního sboru Slovinska je tabulkově vytvořeno okolo 10 412 míst. K 31. prosinci 2007 však bylo obsazeno jen 9 460 z nich (v roce 2006 to bylo 9 490), přičemţ jen asi 8 000 tvořili příslušníci ve služebním poměru 6 (6 377 uniformovaných a téměř 1 600 neuniformovaných policistů). 7 Tento trend neobsazení všech tabulkových míst je pro Slovinsko příznačný. 8 Základním prvkem výkonu policejní práce v území jsou policejní stanice. Okruh činností, kterou daná stanice vykonává a místo, kde je lokalizováno její velitelství, určuje svým nařízením ministr. V oblastech, kde je nízká hustota zalidnění nebo kde dochází pouze k sezónnímu vytíţení policistů, respektive je zde potřeba jen preventivního působení policie, se zřizují tzv. policejní kanceláře, kde mohou občané nahlašovat své připomínky či oznámení. Policisté z těchto kanceláří dále sbírají relevantní informace v terénu a vykonávají další nezbytná opatření (např. hlídkování v horských střediscích v zimních měsících). Kde není rentabilní ani zaloţení stanice ani kanceláře, nicméně je vhodné, aby v místě existovalo policejní zastoupení, tam se zřizují tzv. policejní oddělení, která jsou vnitřní organisační sloţkou nejbliţší policejní stanice. V rámci země působí pouze 900 profesionálních hasičů (v rámci státem vlastněných výrobních podniků 13 institucí a 4 mezinárodní letiště a v rámci větších průmyslových soukromých firem odhadem 17 aţ 18 firem). 9 Mnohem početnější je základna dobrovolných hasičů vice neţ 1 360 druţstev s více neţ 123 000 členy, ze kterých okolo 70 000 tvoří aktivní hasiči (zbytek rodinní příslušníci a jinak podporující členové). 10 Armáda Slovinska je zcela profesionální od roku 2003. Tvoří ji (pozemní síly, letectvo a námořnictvo) dohromady okolo 7600 vojáků (z toho asi 500 v zahraničních misích: Kosovo, Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Makedonie atd.), 1 700 reservistů a asi 2 000 osob v rámci civilního personálu. Počet strážníků v rámci obecních policií (občinski redari) je v rámci Slovinska odhadován okolo 140 osob (v řadě obcí je jejich funkce limitována pouze na ostrahu parkovacích ploch). 3. Kriminalita ve Slovinsku 11 Slovinsko je rozlohou relativně malou zemí, jejíţ hranice se dá rychle dosáhnout z kteréhokoli bodu v jejím vnitrozemí. To tento stát předurčuje do role tranzitního teritoria mezi zeměmi Balkánu a státy Unie. Organizovaná (i prostá) 6 The Republic of Slovenia, Ministry of the Interior: Police, Police Powers <http://www.policija.si/portal_en/pooblastila/pooblastila.php> (oprávnění policisty a jejich stručná charakteristika: v angličtině). 7 The Republic of Slovenia, Ministry of the Interior: Police, Annual Report on the Work of the Police (2007) <http://www.policija.si/portal_en/statistika/lp/pdf/report2007.pdf>. 8 Ministrstvo za notranje zadeve <http://www.mnz.si/si/index.php>. Policija <http://www.policija.si/en/>. 9 Zdruţenje slovenskih poklicnih gasilcev <http://www.zspg.si/>. Fire Statistics in Slovenia <http://www.ctif.org/main-fire-statistics-in-slovenia>. 10 Gasilska zveza Slovenije <http://www.gasilec.net/>. 11 Brinc, F., Achievments and Difficulties in Penology in Slovenia; in: Revija za kriminalistiko in kriminologijo, 4/1994, s. 308-319. Kolenc, T., Slovenska policija, General Police Directorate, Ljubljana 2003 (ISBN 961-6043-43-9). Maver, D., Organisierte Kriminalität: eine Weltperspektive und die Sicht Sloweniens; in: Organisierte Kriminalität in Europa (Edelbacher, M., ed.), Linde Verlag, Wien 1998, s. 245nn. Petrovec, D., Transition: Weak State: Slow Reanimation of Democracy; in: Five Issues in European Criminal Justice (Joutsen, M., ed.), HEUNI, Helsinki 1999. 2

trestná činnost na tomto teritoriu je často páchána cizími státními příslušníky, vyznačujícími se vysokou mírou recidivy. Zejména se jedná o občany Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé Hory, Ukrajiny, Makedonie a Bulharska (jen asi 15 % osob, na které je ve Slovinsku vyhlášeno celostátní pátrání, jsou občany země). Určité aktivity zde údajně uskutečňují i zločinecké skupiny z Itálie. Tyto skupiny si mezi sebou ve Slovinsku často vyměňují vzájemné subdodávky. Nelze vyloučit, ţe došlo k dohodě, rozdělující sektory organizované trestné činnosti ve Slovinsku mezi postsovětské a jiné kriminální organizace, pro něţ je teritorium tohoto státu pouze pasivním hřištěm a odpočinkovou oázou. Relativní ekonomická vyspělost státu vede k tomu, ţe zločinecká uskupení zde často provozují i legální činnosti, koncipované do podoby dlouhodobého podnikatelského záměru. Ve Slovinsku jsme za poslední dobu svědky jednoho z relativně vysokého byť kolísavého nárůstů nápadu zjištěné trestné činnosti (není výjimkou ani meziroční nárůst o 10 %, viz tabulka a graf. Statistiky tohoto typu ve Slovinsku jsou přitom často zamlţeny a koncipovány spíše z hlediska počtu zjištěných trestných činů na 100 000 obyvatel, nebo jako přehled počtu zjištěných pachatelů takţe je za předpokladu řady recidivistů a nezjištěných pachatelů dále vylepšován obraz země v mezistátním srovnání: 12 rok 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 počet zjištěných 38 178 66 568 74 794 77 218 76 643 86 568 84 379 90 354 88 197 81 917 87 465 trestných činů Ve většině případů se jedná o drobnou majetkovou trestnou činnost (vţdy okolo 70 % případů). 13 Objasněnost zjištěné kriminality se pohybuje okolo 40 %. 14 12 Statistika za rok 2010 nebyla zatím v souhrnu zřejmě zveřejněna. Lokální statistiky přitom nezřídka avizují zvýšení nápadu zjištěné trestné činnosti ve srovnání s rokem 2009 o více neţ 10 %. Das, D., K.; Palmitto, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006. Crime and Criminal Justice, Eurostat, Brussels 2008, s. 2. Eurostat: Crime Trends in Detail <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/crime_trends_in_detail>. Policijska statistika o kriminaliteti med leti 2006 in 2009 <http://file.si/pthumbs/large/173331/10_statisticni_podatki.pdf>. Dernovšek, I., V Sloveniji vse več kriminala: Slovenska policija je lani obravnavala 87.465 kaznivih dejanj ali za slabih 7 odstotkov več kot leto poprej; in: Dnevnik, 21. VIII. 2010 http://www.dnevnik.si/tiskane_izdaje/dnevnik/1042381977 13 Das, D., K.; Palmitto, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006. 14 The Republic of Slovenia, Ministry of the Interior: Police, Annual Report on the Work of the Police (2007) <http://www.policija.si/portal_en/statistika/lp/pdf/report2007.pdf>. 3

4. Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti Sledovanou tématiku je z praktických důvodů vhodné strukturovat do několika podoblastí: Poţadavky pro vstup na trh na úrovní právnické osoby Poţadavky pro vstup na trh na úrovni fyzické osoby Konkrétní poţadavky se liší podle vykonávaného typu činnosti firmy. 15 Obecně se však jedná o tyto podmínky: Jedná se o registrovanou právnickou osobu, disponující příslušnou licencí. Drţitel licence můţe poskytovat pouze sluţby, pro které je kvalifikovaný (a které jeho licence pokrývá). Osoby z vedení společnosti nebyly v minulosti odsouzeny za spáchání úmyslného trestného činu. Smlouva o poskytování sluţeb v oblasti soukromé bezpečnosti musí být uzavřena písemně, a to tak, aby bylo zřejmé, o jakou formu a rozsah sluţeb se jedná. Případný subdodavatel musí být ve smluvním vztahu s hlavním dodavatelem. Firma musí sjednat pojištění odpovědnosti za škody, které mohou zákazníkovi vzniknout její činností (nebo za účasti třetí strany). Všeobecné poţadavky jsou následující: Minimální věk: 18 let. Občanství Republiky Slovinsko nebo jiného členského státu Evropské unie. Nebýt nikdy v minulosti odsouzen za úmyslný trestný čin. Osoba ve vedení firmy: Ukončené alespoň tzv. vyšší vzdělání (tedy alespoň výuční list či maturitu). Alespoň 5 let praxe v oboru. Absolvování související povinné zkoušky způsobilosti (zahrnující zřejmě i lékařské, respektive psycho-sociální vyšetření). Osoba, která bezprostředně vykonává činnosti stráţce, musí navíc splňovat tyto podmínky (definované v zákoníku práce): Absolvování povinného profesního vzdělávání (kursu), zakončeného zkouškou (po němţ je vydána licence). Absolvování související povinné zkoušky způsobilosti (zahrnující zřejmě i lékařské, respektive psycho-sociální vyšetření). Nebýt nikdy v minulosti sankcionován za narušování veřejného pořádku a agresivní chování na veřejnosti (které nutně nemuselo být trestným činem viz výše). 15 Například při vykonávání činností v oblasti ostrahy musí firma disponovat dostatečným počtem pracovníků (alespoň 5 osob na posici stráţců). Při nabízení sluţeb v oblasti pultů ochrany je třeba vlastnit nebo pronajmout příslušná zařízení atd. 4

Osoba, poskytující technické sluţby v oblasti soukromé bezpečnosti musí splňovat tyto poţadavky: Omezení pro vstup na trh Rámec zákonné regulace soukromých bezpečnostních sluţeb 16 Oblasti pokryté regulací Instituce odpovědná za vytváření rámce regulace Absolvovat příslušné vzdělání technického směru (osvědčení, dekret o absolvování) Absolvovat související kvalifikační test (po němţ je vydána licence). Firma či jednotlivec nemůţe přijímat zakázky, týkající se aktivit, ze zákona náleţejících policejním, justičním či vojenským sloţkám státu (například vyšetřování zločinu nebo vymáhání dluhů), stejně jako nesmí pracovat pro vojenskou či zpravodajskou sílu cizí moci. V rámci sektoru je zároveň zakázáno pouţívat zvláštní vyšetřovací metody a prostředky (včetně odposlechu). Zákon o soukromé bezpečnosti ze dne 8. prosince 2003 (Úřední věstník č. 126/2003). 17 Zákon o soukromých detektivních sluţbách ze dne 18. prosince 2002 (Úřední věstník č. 7/2003). 18 Nařízení o bezpečnosti organizování veřejných akcí, které vstoupilo v platnost dne 3. dubna 2010. 19 Ochrana osob bodyguarding. Ochrana majetku. Přeprava cenností a peněz. Pořadatelské sluţby. Provozování vzdálených pultů ochrany. Kontrola na vstupu do objektů a prostor (recepce, vrátnice). Soukromé vyšetřovací (detektivní) sluţby. Výroba, prodej, instalace a servis bezpečnostní techniky. Zámečnické sluţby. Ministerstvo vnitra (se zvláštním důrazem na Ředitelství policie a dalších bezpečnostních aktivit oddělení soukromé bezpečnosti, obecní policie a samoorganizování veřejnosti se vztahem k bezpečnostní oblasti a Inspektorát pro záleţitosti vnitřní bezpečnosti) je v oblasti soukromých bezpečnostních sluţeb odpovědné za: udělování a odnímání licencí právnickým osobám; udělení a odebrání souvisejícího průkazu fyzických osobám; vydávání souhlasu zahraničním právnickým a fyzickým osobám pro poskytování soukromých sluţeb v oblasti bezpečnosti ve 16 Private Security Regulation: Slovenia <http://www.privatesecurityregulation.net/countries/results/taxonomy%3a238.181>. 17 2003 Private Security Act <http://www.privatesecurityregulation.net/files/slovenia_2003_privatesecurityact.pdf>. 18 2002 Private Detective Services Act <http://www.privatesecurityregulation.net/files/slovenia_2002_privatedetectiveservices.pdf>. 19 Úřední věstník č. 113/2005 v článku 12a uvádí, ţe organizátor nepravidelných akcí, které v restauračních a jiných prostorech nabízí reprodukovanou nebo ţivou hudbu pro taneční a společenský program (diskotéky a noční kluby), bez ohledu na to, zda se při takové akci podává nebo nepodává občerstvení, je povinen takovou akci v předstihu nahlásit na místně příslušnou policejní stanici a zároveň během těchto akcí zajistit certifikovanou (externí) pořadatelskou sluţbu (rozumí se prostřednictvím soukromé bezpečnostní agentury). V případě akcí, které jsou pořádány pravidelně (denně, kaţdý víkend coţ není třeba jednorázově hlásit policejním orgánům), můţe jejich organizátor určit vlastní personál jako pořadatelskou sluţbu, s tím, ţe do konce 12 měsíců trvajícího přechodného období tento personál (osoba, osoby) absolvuje příslušný výcvik a získá licenci ochraně veřejných akcí. Pokud tak neučiní, dojde k porušení 199 trestního zákoníku (nelegální zaměstnávání). 5

Další zvláštní poţadavky (uniforma, identifikační průkazy) Slovinsku; odborné vzdělávání bezpečnostních pracovníků (dohled nad jeho prováděním); stanovení způsobu a obsahu odborného dohledu nad prováděním související legislativy a dalších předpisů; stanovení norem systémové regulace soukromých bezpečnostních sluţeb. Ministerstvo vnitra je (spolu s Hospodářskou komorou) také zodpovědné za regulaci systému poskytování detektivních sluţeb (udělení a odejmutí oprávnění k detektivní činnosti, vedení souvisejících evidencí, odborný dohled nad prací detektivů a detektivních firem, vzhled identifikačních průkazů, pravidelné školení detektivů, snaha o dozor nad aktivitami zahraničních detektivů na území Slovinska). 20 Legislativní změny z roku 2003 zavedly pětileté přechodné období (ukončené tedy v průběhu roku 2008), pro to, aby všechny firmy vybavily svůj personál zákonem stanovenými uniformami (s nápisem bezpečnostní sluţba tedy varnostna sluţba ) a identifikačním průkazem (kde je uvedeno jméno, příjemní a údaje o firmě, jíţ je dotyčná osoba zaměstnancem). Detektivové v obchodech mohou působit bez uniforem. Střelné zbraně Drţení střelných zbraní personálem soukromých bezpečnostních agentur vyţaduje povolení a blíţe neupřesněný speciální výcvik. Psi Sluţby pro orgány veřejného sektoru Pravomoci Povolení ke kaţdé zbrani se vztahuje jak na určitou firmu, tak na konkrétní osobu-stráţce. V současnosti je platných přinejmenším 1 000 povolení (respektive jsou platná povolení, vztahující se k 1 000 osobám) Zbraně je třeba povinně registrovat a v mimopracovní době uskladnit v prostorách firmy. Počet zbraní v rámci firmy (respektive na osobu) je neupřesněným způsobem omezen (stejně jako je omezeno či zakázáno drţení některých typů zbraní zřejmě poloautomatických a automatických nebo velkých kalibrů). Vyuţívání psů je v rámci sektoru soukromé bezpečnosti zakázáno, vyuţívání koní je přísně regulováno. Ano, jsou povoleny. Ve Slovinsku byl přitom jiţ koncem XX. století zahájen proces plošného pronájmu policejními sloţkami vytvořených pultů ochrany soukromým agenturám. Policisté byli vedením sboru de facto instruováni, aby veřejnosti včetně veřejných institucí otevřeně přiznali, že postrádají kapacity pro hlídkovou službu a doporučili jim místně příslušnou certifikovanou soukromou bezpečnostní agenturu. Nikdo se nesmí násilím nebo hrozbou násilí protivit aktivitám a poţadavkům sráţce. 20 Ministrstvo za notranje zadeve: Zasebno varovanje; Detektivi <http://www.mnz.gov.si/si/mnz_za_vas/zasebno_varovanje_detektivi/>. 6

Při plnění svých pracovních povinností můţe pracovník soukromé bezpečnostní sluţby, pokud je ohroţen jeho ţivot, osobní bezpečnost, jím střeţené osoby, jím střeţený majetek nebo pokud dojde k narušení veřejného pořádku v jím střeţeném prostoru, pouţít následující kroky: varování; vydávání pokynů; ţádat osobu o prokázání totoţnosti; kontrola prostranství; zabránit vstupu do nebo výstupu ze střeţené oblasti pásma (hranice takové oblasti musí být výslovně označena); zadrţení osob; pouţití fyzické síly; pouţití prostředků pro zadrţení osob (pouta). Sankce Výcvik Počet firem V některých specifických případech (letištní bezpečnost, kasina, ostraha jaderných zařízení) jsou uplatněna specifická dodatečná pravidla. Blíţe neupřesněné správní a trestní sankce. Stíţnosti na chování pracovníků soukromých bezpečnostních sluţeb je moţné adresovat nejbliţší policejní stanici, jejíţ personál je povinen zahájit vyšetřování, zda došlo ke spáchání přestupku nebo trestného činu a stěţovatele do 30 dnů od podání stíţnosti vyrozumět o (alespoň dosavadních) zjištění v této oblasti. Nad úrovní školení a rekvalifikace zaměstnanců bezpečnostních agentur vykonává dozor Ministerstvo vnitra (vedení příslušných záznamů; příprava odborných standardů a katalogů technických znalostí a dovedností v souladu s právními předpisy; jmenování členů komisí, ověřujících odbornou způsobilost uchazečů; další odborná pomoc při přípravě a realizaci vzdělávacích programů pro oblast soukromé bezpečnosti). Ministerstvem bylo aktuálně (2011) akreditováno šest subjektů, oprávněných provádět příslušná školení (přičemţ Ministerstvo dohlíţí na jejich průběh). Základní výcvikový program (zakončený certifikátem) trvá 100 hodin a obsahuje tyto moduly: role, povinnosti a odpovědnost pracovníka soukromé bezpečnostní sluţby; komunikační dovednosti v teorii a praxi; právní minimum; metody a taktika stráţní činnosti; pouţívání technických prostředků (vysílačka, kamerové systémy, výpočetní technika); základy poţární ochrany a ochrana zdraví při práci. Nadstavbové programy se mohou týkat oblastí, jako je blízká ochrana osob (bodyguarding), bezepčnsotně-pořadatelské sluţby na akcích za účasti většího počtu osob nebo facility management. Pokud budeme vycházet z údajů CoESS, pak sektor ve Slovinsku 7

Zaměstnané osoby Mzdy a příplatky zřejmě v nedávných letech zaţíval koncentraci (roku 2003: asi 126 firem, roku 2007 jen 100 firem 21 ), ale nyní počet firem opět mírně roste (110 firem roku 2010). Je třeba připomenout, ţe ze zákona musí firma zaměstnávat alespoň 5 osob na posici stráţců. Pulty ochrany provozuje přinejmenším 11 agentur (které střeţí asi 6 000 budov, přičemţ ročně odhalí asi 1 000 pokusů o vloupání). Počet personálu setrvale roste: Roku 2010 se jednalo okolo 7 560 osob, roku 2007 okolo 6 300 osob a roku 2003 o zhruba 4 500 osob. Jen asi 3 4 % z tohoto údaje tvoří management. Podíl ţen v rámci sektoru je odhadován na 5 10 %. Meziroční fluktuace personálu činí asi 25 %. Co se týče vzdělání, většinu stráţců tvoří se vzděláním vyšším neţ základním (vyučené osoby). K roku 2008 se vztahují následující údaje (o průměrných měsíčních mzdách): řadový stráţce 550 eur (520 aţ 1 000 eur); příslušník výjezdové jednotky 620 eur; pracovník pultu ochrany 620 eur; technický expert pro instalaci technických zařízení (kamery atd.) 1 000 eur (800 aţ 2 000 eur); management 1 200 aţ 2 500 eur. Případné příplatky jsou následující: noční směna: 30 %; směnný provoz: 10 %; práce v neděli (za sobotu ţádné příplatky nejsou): 50 %; práce během státem uznaného svátku: 100 %; pohotovost: 10 %; přesčas: 30 %. Obrat Roku 2007 se celkový obrat v rámci sektoru odhadoval na 1,3 milionu eur. Pracovní doba Obvyklá pracovní doba představuje 8 hodin denně (respektive 40 hodin týdně, rozloţených do směnného provozu). Maximální moţný přesčas je 20 hodin měsíčně. Zaměstnanec můţe pracovat maximálně 12 po sobě jdoucích dní (pak musí následovat volno). Minimální dovolená přestavuje 22 dní ročně (k tomu je třeba připočítat 11 státem uznaných svátků). Formou benefitů zaměstnanci obvykle mohou vyuţít dva dodatečné dny volna (sickleave). Rovnost příleţitostí Odbory Ţádné podrobnosti k tomuto tématu nebyly autorem zjištěny. Oblast pokrývá platforma, nazvaná Odborový svaz pracovníků veřejných sluţeb, bezpečnosti a obchodování s nemovitostmi Slovinska (Sindikat komunale, varovanja in poslovanja z nepremičninami Slovenije, SKVNS). 21 Z toho zhruba polovina s méně neţ 20 zaměstnanci, další skoro polovina v rozmezí 20 aţ 99 osob a 3 firmy s více neţ 100 pracovníky. 8

Slovinská komora soukromých bezpečnostních služeb Tato platforma sdruţuje 51 procent drţitelů licencí tedy firem kteří zaměstnávají nejméně 40 procent pracovníků v oboru. Dne 6. června 2011 byla rozhodnutím ministra vnitra (č. 250-432/2011/2) posílena role Komory tak, ţe je oprávněno provádět (například) následující aktivity (a to do určité míry i ve vztahu k subjektům, které nejsou jejími členy): navrhovat profesní standardy (standardy znalostí a dovedností v souladu s pravidly národní odborné kvalifikace, vzdělávání, odbornou přípravou a péči o rozvoj odborné přípravy bezpečnostních pracovníků); informovat o změnách legislativy (včetně poskytování související vysvětlující metodiky); vyjadřovat se k uznávání odborné kvalifikace a odborné způsobilost k plnění úkolů v oblasti soukromé bezpečnosti; vydávat doporučení týkající se kritérií kvality sluţeb a profesionality bezpečnostních pracovníků (a provádět odborný dohled s ohledem na jejich dodrţování); vytvářet zprávy (výroční i jiné), popisujících stav a trendy v rámci sektoru. Slabiny a výzvy v rámci sektoru 22 Z řad představitelů sektoru je prostřednictvím otevřených zdrojů moţné nejčastěji zaslechnout následující podněty: Subjekty (zákazníci), které upřednostňují kvalitu nad cenou, jsou v zatím ve výrazné menšině. Snaha udrţet nízké ceny pak kráčí ruku v ruce s nedostatečným (formálním) vzděláváním personálu. Nedostatečná ochrana personálu, který je zejména ekonomické nejistotě přímo či nepřímo nucen, aby pracoval za minimální mzdu. V obecném duchu zaznívají i výhrady k existující legislativě (respektive volání po legislativních změnách, vytvářených ve spolupráci mezi firmami a státem). 22 Strengthening Social Dialogue in Private Security Industry Networking and Set-up of Mutual Assistance in the EU s Eastern New Member and Candidate Countries, GD Employment, Social Affairs and Equal Opportunities VS/2007/0524 Industrial Relations and Social Dialogue, 22. I. 2009, Vilnius. 9

Kontaktní údaje: Zbornica za razvoj slovenskega zasebnega varovanja Dimiceva 9, 1000 Lubljana, Slovenija Tel.: 00 381 565 98 60 Fax: 00 381 534 23 66 E-mail: zrszv@zrszv.si http://www.zrszv.si Detektivska zbornica Republike Slovenije http://www.detektivska-zbornica-rs.si Další kontaktní údaje nejsou uvedeny, respektive se týkají jednotlivých detektivů nebo jejich seskupení. Ministrstvo za notranje zadeve Republike Slovenije Direktorat za policijo in druge varnostne naloge Sektor za zasebno varnost in občinska redarstva ter druge oblike varnostnega samoorganiziranja Štefanova 2, 1501 Ljubljana, Slovenija Tel.: 01 428 54 09 Fax: 01 428 50 61 E-mail: szv.mnz@gov.si http://www.mnz.gov.si/si/mnz_za_vas/zasebno_varovanje_detektivi/ Ministrstvo za notranje zadeve Republike Slovenije Inšpektorat Republike Slovenije za notranje zadeve Štefanova 2, 1501 Ljubljana, Slovenija Dimičeva 16, 1501 Ljubljana, Slovenija Tel.: 01 428 58 70 Fax: 01 428 58 71 E-mail: gp.mnz@gov.si http://www.mnz.gov.si/si/policija_varnost_in_nadzor/inspektorat_rs _za_notranje_zadeve/#c17622 Sindikat komunale, varovanja in poslovanja z nepremičninami Slovenije (SKVNS) Dalmatinova 4, 1000 Ljubljana, Slovenija Tel.: 00 143 412 33, 00 143 412 84 Fax: 00 143 251 21 E-mail: skvns@sindikat-zsss.si http://www.sindikat-skvns.si 10

Doplňující ilustrace Soukromá vysoká škola Academia s. r. o. otvírá odborný program bezpečnostní inţenýr. 23 Podklady Svazu detektivů Republiky Slovinsko licence, průkaz a odznak. 24 Chcete vědět více: Kontext provozování detektivních činností ve Slovinsku (práva, povinnosti, atd.). 25 Seznam členů ZRSZV (více neţ 70 subjektů, agentury, pojišťoven a dalších subjektů). 26 23 Mednarodni izobraţevalni center: Višješolski strokovni študijski program Varovanje <http://www.academia.si/visjesolski-studij/inzenir-varovanja>. 24 Detektivska zbornica Republike Slovenije: Identifikacija <http://www.detektivska-zbornica-rs.si/detektivska-dejavnost/identifikacija>. 25 Kaj in kako delajo detektivi, kako najeti detektiva? <http://mehko-vodenje.com/detektivska-zbornica-rs/slo/o_detektivih.html>. 26 Zbornica za razvoj slovenskega zasebnega varovanja: Člani Zbornice <http://www.zrszv.si/ozbornici/članizbornice.aspx>. 11