BÍLKVIY - látky peptidické povahy tvořené více než 100 aminokyselinami - aminokyseliny jsou poutány...: R 1 2 + R 2 R 1 R 2 2 2. Dělení bílkovin - vznikají proteosyntézou Struktura bílkovin primární sekundární terciární kvartérní 1. Primární struktura skleroproteiny (fibrilární bílkoviny): - nerozpustné ve vodě, vláknitá struktura - podpůrná a strukturní funkce sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...) - udává pořadí aminokyselin v bílkovinném řetězci - má vliv na chemické a biologické vlastnosti bílkovin R 1 R 3 R 5 R 2 R 4 R 6 - sekvenci (pořadí) AMK zajišťuje DA
2. Sekundární struktura - pravidelné prostorové uspořádání hlavního řetězce - v sekundární struktuře se uplatňují vodíkové vazby (mezi atomem kyslíku karbonylu a vodíkovým atomem skupiny --).. 3. Terciární struktura celkové uspořádání hlavního řetězce - terciární struktura je výsledkem interakcí mezi jednotlivými úseky řetězce - uplatňují se zde: vodíkové můstky disulfidické můstky iontové vazby. van der Waalsovy síly..
Terciární struktura albuminu
4. Kvartérní struktura - spojení několika řetězců do molekuly např. hemoglobin Denaturace bílkovin - změny struktury bílkovin, způsobené účinkem fyzikálních a chemických faktorů, které vedou ke ztrátě biologických vlastností - změna tvaru, optické aktivity, rozpustnosti, barvy, atd. - může být vratná (reverzibilní) i nevratná (ireverzibilní) - k denaturaci dochází: změnou p (kyseliny, zásady) zvýšením teploty (var) nebo tlaku otřesy, ionizující záření přidáním snadno solvatujících iontů do roztoku u bílkovin rozpustných ve vodě nebo v roztocích solí vratný děj zvýšením koncentrace solí se bílkoviny vysráží, snížením koncentrace solí přejde zpět do roztoku - soli: a 2 S 4, MgS 4, ( 4 ) 2 S 4 - u denaturace jde o zhroucení vyšších typů struktury bílkovin z vysoce uspořádaného stavu přechází bílkovina do tvaru statického (pravděpodobnostního) klubka mezi částmi řetězce vznikají vazebné interakce na základě náhody
Koloidní vlastnosti - u rozpustných bílkovin tvorba gelů bílkoviny tvoří pravé roztoky; některé mohou zesíťovat a vytvořit roztok s vysokou viskozitou = gely - v meziprostorech vláknitého gelu je vázaná voda, př. želatina - dialýza oddělení velkých molekul bílkovin od menších; děj běží pomocí polopropustné membrány Vybraní zástupci bílkovin kolageny: - nejhojnější skupina skleroproteinů - hlavní prvek pojivové tkáně (kůže, kosti, chrupavky, atd.) - nerozpustná vlákna s vysokou pevností elastin: - hlavní součást pružných vláken (stěny cév) - pružný, měkký keratiny: - složka kůže, vlasů, nehtů, peří, rohů - tvrdý, pevný - slouží k ochraně buněk hemoglobin: - součást červených krvinek - rozvod kyslíku od plic ke tkáním aktin, myosin: - tvorba aktinomyosinového komplexu kontrakce svalu histony: - především v buněčném jádře, vázány na nukleové kyseliny albuminy: - rozpustné ve vodě, lze je vysolit vysokými koncentracemi ( 4 ) 2 S 4 ; např. vaječný bílek imunoglobuliny: - protilátky krevního séra - jsou schopny rozpoznat jednotlivé látky v organismu a spustit imunitní reakci
složené bílkoviny: - obsahují nebílkovinnou část glykoproteiny. fosfoproteiny. lipoproteiny. nukleoproteiny... chromoproteiny.. METABLISMUS BÍLKVI - proteolýza = hydrolytické štěpení proteinů - proteosyntéza = tvorba bílkovin - hydrolýza bílkovin z potravy na aminokyseliny se u člověka děje v.. a. - enzymy jsou produkovány: - tvoří se v inaktivní formě (zymogeny) v okamžiku potřeby probíhá jejich aktivace 1. endopeptidasy (pepsin, trypsin, chymotrypsin, ard.) - katalýza peptidové vazby uvnitř peptidového řetězce vznik kratších peptidů 2. exopeptidasy - katalyzují úplné rozštěpení molekuly bílkovin až na AMK: karboxypeptidasy od konce peptidu aminopeptidasy od konce peptidu dipeptidasa štěpí poslední dipeptid - proteolytické enzymy jsou lokalizovány v. buněk Způsoby využití AMK: syntéza bílkovin tělu vlastních akumulace energie odbourávání v citrátovém cyklu dusík aminokyselin je z organismu vylučován tvorba zásobních látek (glykogen, lipidy)
Proteinogenní bílkoviny = tvorba proteinů neesenciální lidské tělo si je dovede syntetizovat (12 AMK) esenciální musí být dodávány v potravě (8 AMK): leucin isoleucin valin fenylalanin tryptofan lysin methionin treonin bílkoviny AMK, bílkoviny, K aminokyseliny 3 močovina kyselina močová pyruvát acetyl koenzym A citrátový cyklus glykogen, lipidy respirace 2 + 2 + ATP