VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Obezita jako důsledek špatného životního stylu a nízké pohybové aktivity dětí Bakalářská práce Autor: Dagmar Vávrová Vedoucí práce: Mgr. Lenka Mitasová Jihlava 2015

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na obezitu, která je důsledkem špatného životního stylu a nízké pohybové aktivity dětí. Práci jsem rozdělila na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá definicí obezity, průměrnou hmotností dětí podle věku, body mass indexem, životním stylem, pohybovou aktivitou, typy obezity, genetickým pozadím, zdravotními riziky a psychickými problémy obézních dětí. Praktická část byla provedena formou kvantitativního výzkumu, který byl zaměřen na životní styl a pohybovou aktivitu dětí. Klíčová slova: obezita, životní styl, pohybová aktivita, děti Annotation Bachelor thesis is focused on obesity, which is a result of poor lifestyle and low physical activity of children. My thesis is divided into theoretical and practical. The theoretical part deals with the definition of obesity, the average weight of children by age, body mass index, lifestyle, physical activity, types of obesity, genetic background, health risks and psychological problems in obese children. The practical part was performed by quantitative research, which focused on lifestyle and physical activity in children. Key words: obesity, lifestyle, physical activity, children

Poděkování Děkuji paní Mgr. Lence Mitasové za odborné vedení, cenná doporučení a trpělivost při zpracovávání mé bakalářské práce. Zároveň děkuji všem respondentům za ochotu při spolupráci a pečlivé vyplnění dotazníků.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Obsah 1 ÚVOD... 7 1.1 CÍL VÝZKUMU 8 1.2 HYPOTÉZY 8 2 TEORETICKÁ ČÁST... 9 2.1 OBEZITA (OTYLOST) 9 2.2 PRŮMĚRNÁ HMOTNOST DĚTÍ PODLE VĚKU 10 2.3 BODY MASS INDEX (BMI) 11 2.4 ŽIVOTNÍ STYL 13 2.5 POHYBOVÁ AKTIVITA 15 2.6 TYPY OBEZITY 16 2.7 GENETICKÉ POZADÍ 17 2.8 ZDRAVOTNÍ RIZIKA 18 2.9 PSYCHOLOGICKÉ PROBLÉMY OBÉZNÍHO DÍTĚTE 19 3 PRAKTICKÁ ČÁST... 20 3.1 METODIKA VÝZKUMU 20 3.2 CHARAKTERISTIKA VZORKU RESPONDENTŮ A VÝZKUMNÉHO PROSTŘEDÍ 20 3.3 PRŮBĚH VÝZKUMU 20 3.4 ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT 21 3.5 VÝSLEDKY VÝZKUMU 21 3.6 DISKUZE 38 3.7 NÁVRH ŘEŠENÍ A DOPORUČENÍ PRO PRAXI 40 4 ZÁVĚR... 41 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 42 SEZNAM TABULEK... 43 SEZNAM PŘÍLOH... 44

1 Úvod Bakalářská práce Obezita jako důsledek špatného životního stylu a nízké pohybové aktivity dětí se zabývá vysokým nárůstem obézní dětské populace. Rodiče si mnohdy nepřipouští, že by jejich dítě mohlo trpět nadváhou, či obezitou a zavírají nad tímto závažným problémem oči. Argumentují tím, že z toho dítě vyroste, nebo že to vyběhá. Ve většině případů si nebezpečí narůstající obezity rodiče mnohdy uvědomí, až když nastávají reálné komplikace. Tato bakalářská práce se v teoretické části věnuje definicí obezity, možností porovnání průměrných hmotností u dětí podle jejich věku. Dále jak si spočítat, zda dítě trpí nadváhou, nebo obezitou pomocí body mass indexu. Dalším tématem týkajícím se dětské obezity je životní styl a pohybová aktivita. Rozdělení typů obezity. Jak moc velký vliv může mít na obezitu genetická dispozice. Následky obezity v podobě zdravotních rizik, které nárůst tělesné hmotnosti zapříčiňují a v poslední řadě psychické problémy, které nastávají u obézních dětí. V praktické části je proveden výzkum. Cílem výzkumu bylo zjistit denní aktivity a stravovací návyky u dětí. Zjistit zda děti, které bydlí ve městě trpí více obezitou, než děti, které bydlí na vesnicích a také vliv genetické dispozice na obezitu u dětí. Data získaná dotazníkovým šetřením jsou dále v diskuzi vyhodnocena a porovnána s hypotézami. 7

1.1 Cíl výzkumu Cíl 1: Zjistit denní aktivity a stravovací návyky u dětí. Cíl 2: Zjistit, zda děti bydlící ve městě trpí více obezitou, než děti bydlící na vesnici. Cíl 3: Zjistit vliv genetické dispozice na obezitu dětí. 1.2 Hypotézy 1. Domnívám se, že více jak 50 % dětí nesnídá. 2. Domnívám se, že více jak 60 % dětí tráví u počítače více jak 2 hodiny denně. 3. Domnívám se, že více jak 50 % dětí se ve svém volném čase nevěnuje žádnému sportu. 4. Domnívám se, že více jak 60 % obézních dětí bydlí ve městě. 5. Domnívám se, že více jak 50 % obézních dětí má i obézní rodiče. 8

2 Teoretická část 2.1 Obezita (otylost) Současná pandemie obezity se stala zlodějem dětství a vrahem dospělých. (Marinov, Zemková, 2012, str. 13) Obezita (otylost) je stav, ve kterém přirozená energetická rezerva člověka, která se nachází v tukové tkáni, vzrostla nad určitou úroveň a může poškodit i zdraví. Dochází k nadměrnému ukládání tělesného tuku v těle, spojené s nárůstem hmotnosti postupně se rozvíjejícím. Obezita patří mezi chronické a civilizační onemocnění. Pokud dojde k pravidelnému zvýšení příjmu potravy, vzniká rizikový faktor obezity. (Adámková, 2009) Energetický přísun potravy převyšuje potřeby organizmu, což vede k nadváze, později k obezitě. Obezitou se rozumí vyšší stupeň nadváhy. (Fraňková, Odehnal, Pařízková, 2000) V České republice je v současné době 50 % dospělé populace, která bojuje s nadváhou a 20 % je jich obézních. Přibližně 20 % trpí obezitou dětská populace. V České republice za posledních 25 let stoupl počet obézních dětí na dvojnásobek a současný životní styl je alarmující. (Marinov, Barčáková, Nesrstová, Pastucha, 2011) Obezita není bolestivá, dochází však ke zhoršení kvality života a zkracuje i jeho délku. Je prokázáno, že si dítě nese obezitu z dětství až do dospělosti. (Majerčák, 2007) U dětí se převážně setkáváme s běžnou obezitou, kterou způsobuje nevhodná genetická dispozice a zvýšený příjmem potravy, bez pohybové aktivity a způsobu životního stylu. (Fořt, 2008) 9

2.2 Průměrná hmotnost dětí podle věku Tato čísla jsou pouze orientační. Děti bývají odlišné, a proto mohou být mírné odchylky. (Fořt, 2008) Nejviditelnějšími ukazateli tělesného vývoje jsou výška a hmotnost (váha) těla. Tyto parametry nám umožňují správně posoudit vývoj a vývin dítěte, případné odchylky. Pro vyhodnocení správnosti výšky a hmotnosti používá tzv. index tělesné hmotnosti (ITH), v zahraniční literatuře tzv. body mass index (BMI). (Fraňková, Odehnal, Pařízková, 2000) 10

2.3 Body Mass Index (BMI) Body mass index se vypočítá tak, že hmotnost v kilogramech vydělíte výškou v metrech na druhou. (Kunová, 2004) Hodnocení ITH v průběhu růstu je složitější, protože se váha a výška během dětství výrazně mění. Hodnoty ITH narůstají od narození do věku jednoho roku, pak prudce klesají. Toto období se nazývá první dětská vytáhlost. (Fraňková, Odehnal, Pařízková, 2000) Kolem šesti roků se začíná ITH opět navyšovat, následuje období větší plnosti. Tato fáze se v odborné literatuře označuje jako adiposity rebound (adipozita = tučnost, rebound = doslova odraz něčeho, návrat), což znamená určitou změnu spojenou s relativně větším nárůstem váhy a k celkovému růstu. Poměr mezi celkovou výškou a hmotností se tím mění. (Málková, 2014) U dospělých, kdy je BMI vyšší, než 30 jednotek se považuje za obezitu. Od 25 jednotek pak mluvíme o nadváze. U dětí do 2 až 5 let používáme graf poměru hmotnosti k tělesné výšce, u starších pak graf BMI. U dětí, které trpí nadváhou, můžeme použít graf BMI již od 2-3 let. (Pavlíčková, 2001) U dětí se určuje obvyklá úroveň z percentilových grafů. V grafu hmotnosti k tělesné výšce jsou uvedeny pouze základní percentily, v grafu BMI jsou hodnoty 85. percentil, od kterého již dětem hrozí nadváha, a 99. percentil, od kterého začíná závažná obezita. (Marinov, Barčáková, Nesrstová, Pastucha, 2011) 11

Hodnoty BMI: Podvýživa do 18,4 Normální hmotnost 18,5 24,9 Nadváha 25,0 29,9 Obezita I. stupně (mírná) 30,0 34,9 Obezita II. stupně (střední) 35,0 39,9 Obezita III. stupně (morbidní) nad 40 (Svačina, 2013) Hodnoty percentilu: nad 99. perc. závažná obezita 97. 99. perc. mírná obezita 90. 97. perc. nadváha 85. 90. perc. robustní až nadváha 75. 85. perc. robustní 25. 75. perc. proporční 10. 25. perc. štíhlé 3. 10. perc. hubené pod 3. perc. nízká hmotnost (Marinov, Barčáková, Nesrstová, Pastucha, 2011) 12

2.4 Životní styl O co obtížnější je léčba dětské obezity, o to jednodušší je prevence jejího vzniku. (Marinov, Barčáková, Nesrstová, Pastucha, 2011, str. 47) Zdraví dítěte závisí na správné výživě a fyzické kondici. Stále více dětí se stravuje nezdravě, mají málo pohybu, a jsou tak ohroženy nadváhou. Dříve zdaleka tolik dětí netrpělo nadváhou. Trávily více času venku a hýbaly se. Neexistovaly počítače, videohry a děti tak byly nucené si zábavu najít samy. Hry se odehrávaly venku a děti při ní skákaly, utíkaly a byly na čerstvém vzduchu. Dnešní životní styl není zdravý. Dáváme přednost polotovarům, rychlému občerstvení, brambůrky, sladkosti, zmrzliny, sladké nápoje. Výsledkem je nadváha. Jídlo se používá i jako odměna či utišení a stalo se součástí trestů a odměňování, což je další chybou. (Janouchová, 2008) Dospělí a děti mají rozdíl ve stravě především ve velikosti porcí, nikoliv ve výběru jídla. Pro správný výběr potravin platí, že strava má být ze dvou třetin rostlinná. Základem živočišné složky je mléko a mléčné výrobky, a to hlavně u dětí. Dbáme-li na správný poměr jednotlivých skupin potravin, je přísun životně důležitých látek, vitaminů, minerálů a vlákniny zajištěn. (Hanreich, 2001) Nadměrný příjem potravy a jednotlivých složek stravy (bílkoviny, tuky, sacharidy), které neodpovídají potřebám organizmu, vedou ke vzniku obezity. (Fraňková, Odehnal, Pařízková, 2000) Zvýšené psychické nároky se nahrazují zvýšeným příjmem potravy, nejčastěji ve večerních hodinách. Realitou se stalo i přejídání. Výsledkem je příjem energie vyšší, než výdej. (Marinov, Barčáková, Nesrstová, Pastucha, 2011) 13

Nemalou roli také hraje reklama a podporující stravování ve fast foodech. Zdravý životní styl a výživové návyky rozvíjíme již od raného dětství, ale pouze celek jako rodina může měnit postoj a způsob, kterým ovlivníme nevhodné stravovací návyky. (Marinov, Barčáková, Nesrstová, Pastucha, 2011) Prevence Základní pravidla: - Stravovat se 5x za den. - Snídaně základ. - Nejíst u televize, počítače. - Dbát na bohatou oblohu, omezit přílohy. - Při pocitu sytosti nedojídat všechnu porci. - Preferovat nesladké nápoje. - Sladkosti pojídat pouze o víkendech. - Denně ujít čtyři kilometry a dávat přednost schodům před výtahem. - U televize, nebo počítače trávit maximálně 2 hodiny denně. - Spánku věnovat 7-8 hodin pravidelným nenarušovaným spánkem. (Marinov, Barčáková, Nesrstová, Pastucha, 2011) 14

2.5 Pohybová aktivita K základním biologickým potřebám každého člověka patří pohyb. Ke správnému růstu dítěte přispívá pohyb správně zaměřený na všechno svalstvo. Hlavní roli v prevenci dětské obezity hraje pohybová aktivita. Pravidelný sport potlačuje deprese a zlepšuje náladu. V posledních letech důsledkem technického vývoje a pokroku pohybu ubývá. Lidstvu chybí pohyb. Chůzi nahradily různé dopravní prostředky. Rozšířil se tzv. sedavý životní styl. (Pastucha, 2011) Snížený pohyb a velká psychická zátěž zapříčiňují únavu, následně lenost. Tudíž člověk přijímá více energie, než je schopen vydat. Zdravý životní styl a lásku ke sportu je potřeba pěstovat od dětství. Z toho vyplývá, pokud jsou sportovně založení rodiče, budou v budoucnu i jejich děti. V dnešní době je velkým problémem obava rodičů o svoje děti, kterým hrozí venku nebezpečí. (Pastucha, 2014) Nástrahy mohou být zapříčiněny neopatrností řidičů, rostoucí šikanou a zvýšené kriminality. Následně rodiče raději nechávají děti zavřené doma a dostanou se ven až tehdy, kdy umějí ovládat mobilní telefon, tedy okolo 10-12 roku. Tehdy však již jejich zájem klesá. Nejvíce času děti ve škole prosedí a doma opět při plnění školních úkolů sedí. Škola klade vysoké nároky na úrok pohybové aktivity. Je zapotřebí zvýšit hodiny tělesné výchovy. (Sigmund, 2011) Je nutné preferovat volný pohyb a nezaměřovat se na žáka samotného a jeho výkon. O přestávkách dávat přednost chůzi. I méně sportovně založené děti zapojovat do všech sportovních aktivit. Děti co nejvíce zapojovat do domácích prací. (Marinov, Barčáková, Nesrstová, Pastucha, 2011) 15

2.6 Typy obezity Při monitorování růstu dítěte a vlivu výživy se posuzuje množství tzv. aktivní tělesné hmoty a nahromaděného tuku. Znak obezity je množství tuku v těle odvíjející se od pohlaví a věku dítěte. (Hainer, 2011) Chlapci ve věku 7 až 17 let mají rozmezí mezi 12-15 %, děvčata mají 18-23 %. Existují různé metody na zjištění celkového podílu tuku v těle. Patří mezi ně měření tzv. kaliperem, který změří tloušťku kožní řasy. Tuk na těle se rozkládá rozdílně v porovnání s dětmi, které netrpí obezitou. (Hainerová, 2009) Na trupu a končetinách se ukládání tuku během vývoje u děvčat a chlapců liší. U děvčat je vždy tuku více, než u chlapců. Tuk se ukládá převážně na břichu a bocích. (Pařízková, 2007) Rozeznáváme dva typy: gynoidní a androidní. Gynoidní typ je označován jako hruška, ukládání tuku na bocích, v oblasti hýždí a stehen. Androidní typ je označován jako jablko, kdy se tuk ukládá na trupu, břichu. (Fraňková, Odehnal, Pařízková, 2000) 16

2.7 Genetické pozadí Genetické dispozice mají podíl na dětské obezitě 40-60 %. Možnosti posouzení: - závažný genetický sklon - významná genetická náchylnost - nízká genetická náchylnost - genetická necitlivost Děti obézních rodičů mají sklony k obezitě až třikrát častěji. V případě obou obézních rodičů je jejich dítě ohroženo obezitou až z 50 %. Závažný genetický sklon se vyskytuje, v případě kdy jeden z biologických rodičů je, nebo byl obézní. Dále jsou-li prarodiče obézní a trpí-li cukrovkou 2. typu, srdečním infarktem, s cévní mozkovou příhodou, nebo s gynekologickým nádorem. Za významnou genetickou náchylnost se považuje, pokud některý z rodičů držel více, než tři redukční diety, nebo pokud některý z prarodičů je obézní, spolu s vysokým krevním tlakem, vysokou hladinou cholesterolu, případně s metabolickým syndromem, a nebo s výskytem nádorových onemocnění. S nízkou genetickou náchylností hrozí nadváha, nebo obezita, pokud některý ze sourozenců biologických rodičů je, nebo byl obézní. Nebo nadváha u matek rodičů. Genetická necitlivost není před vznikem obezity zcela chráněna. Týká se to především rodin, kde není výskyt nadváhy, ani obezity u rodičů. Prarodiče trpící maximálně nadváhou a otcové rodičů nemají přidružené civilizační choroby. Týká se to rodin, kde se pravidelně snídá, a víkendy věnují pohybové aktivitě. (Pastucha, 2012) 17

2.8 Zdravotní rizika Obezita, která se vyskytla již v dětském věku, má za následek závažnější zdravotní problémy, než když se vyskytne v dospělosti. Mezi nejčastější onemocnění patří kardiovaskulární, (postihují srdce a oběhovou soustavu). Týká se to vysokého krevního tlaku, ischemické choroby srdeční (např. infarkt myokardu, angína pectoris) a aterosklerotické změny cév, které zapříčiňují mozkovou příhodu. Další velmi často u obézních lidí bývá metabolické onemocnění, především cukrovka 2. typu (diabetes mellitus), zvýšený cholesterol v krvi a mnohdy i dna. Také nádorové onemocnění postihuje daleko častěji lidi s vysokou nadváhou. Jde především o rakovinu tlustého střeva, prsu, ledvin, děložní sliznice, prostaty, plic a dalších orgánů. Při obezitě trpí velkou tíhou kosti a klouby celého těla. Důsledkem toho je špatné držení těla, opotřebování kloubů, horší pohyblivost a záněty kloubů. K dalším záporům tohoto onemocnění patří i nízké sebevědomí. Mají pocity méněcennosti, nevěří si, provází je deprese a psychické problémy. Následkem toho je opět zvýšený příjem stravy. Dále problémy s dýcháním, kožní problémy, neplodnost, gynekologická onemocnění a onemocnění trávicího traktu. Nelze zlehčovat jakékoliv komplikace doprovázející obezitu, mohou být tak závažné, že vedou i k předčasnému úmrtí. (Kuchta, 2012) 18

2.9 Psychologické problémy obézního dítěte Obezita a nadváha mají za následek nejen zdravotní problémy, ale velmi záporně ovlivňují psychické rozpoložení. Děti a mládež mnohdy potýkají se šikanou mezi vrstevníky. Obézní děti bývají terčem posměchu, neboť nezvládají sportovní aktivity a důsledkem toho se straní, uzavírají se do sebe a většinu času tráví doma. Domácí činnost je však sedavá sledují televizi 2-4 hodiny denně, o víkendech i déle. Následkem špatného psychického stavu vede ke špatným známkám ve škole, nesoustředění se a celkovému zhoršení prospěchu. Hrozí i propuknutí poruchy příjmu potravy, například anorexie, bulimie, nebo naopak přejídání. (Müllerová, 2010) 19

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Cílem mého výzkumu je: Zjistit denní aktivity a stravovací návyky u dětí. Zjistit, zda děti bydlící ve městě trpí více obezitou, než děti bydlící na vesnici. Zjistit vliv genetické dispozice na obezitu dětí. Na základě zjištěných odpovědí, je možné objektivní posouzení životního stylu a pohybové aktivity u dětí. Pro výzkumnou část mé bakalářské práce jsem si zvolila kvantitativní výzkumnou metodu. K jednotlivým hypotézám se vztahují tyto otázky v dotazníku: Hypotéza č. 1: otázky číslo 4 Hypotéza č. 2: otázky číslo 9 Hypotéza č. 3: otázky číslo 10 Hypotéza č. 4: otázky číslo 2 Hypotéza č. 5: otázky číslo 16 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Informace byly získány pomocí internetu (webu). Rozdáno bylo 100 dotazníků. Zpět se jich vrátilo 100. Dotazování se účastnili rodiče dětí různých věkových kategorií. 3.3 Průběh výzkumu Šetření probíhalo pomocí dotazníků. Výzkum probíhal anonymně a obsahoval 17 uzavřených otázek. Dotazník byl sestaven tak, aby byly otázky stručné a výstižné. Výzkum probíhal v časovém intervalu: od 9. 10. 2014 do 9. 11. 2014. 20

3.4 Zpracování získaných dat Údaje byly vyhodnoceny z dotazníkového šetření. Na zpracování údajů byl použit textový editor MS Word a portál survio.cz. Výsledky jsou zobrazeny v tabulce a jsou doplněny slovním popisem vyhodnocených dat. 3.5 Výsledky výzkumu Tabulka 1: Věková kategorie Kolik let je Vašemu dítěti? absolutní četnost relativní četnost (%) Předškolní věk (3 6 let) 24 24 Mladší školní věk (7 11 let) 35 35 Starší školní věk (12 17 let) 41 41 Celkem 100 100 Z celkového počtu dotazovaných rodičů (100 respondentů) uvedlo, že mají doma dítě v předškolním věku 24 %, v mladším školním věku 35 % a ve starším školním věku 41 %. 21

Tabulka 2: Začlenění město - vesnice Bydlíte ve městě, nebo na vesnici? absolutní četnost relativní četnost (%) Město 65 65 Vesnice 35 35 Celkem 100 100 Ze 100 dotazovaných odpovědělo 65 %, že bydlí ve městě a zbylých 35 % odpovědělo, že bydlí na vesnici. 22

Tabulka 3: Denní stravování Kolikrát denně se stravuje Vaše dítě? absolutní četnost relativní četnost (%) 2 3 x 31 31 4 5 x 52 52 6 x a více 17 17 Celkem 100 100 Na otázku kolikrát denně se stravuje jejich dítě, odpovědělo 31 %, že 2-3x, 52 % uvedlo 4-5x a 17 % uvedlo, že se jejich dítě stravuje 6x i vícekrát za den. 23

Tabulka 4: Snídaně Snídá Vaše dítě? absolutní četnost relativní četnost (%) Ano 12 12 Ne 51 51 Někdy 37 37 Celkem 100 100 Více jak polovina, tj. 51 % uvádí, že jejich dítě nesnídá, 37 % dětí snídá jen někdy a snídá 12 % dětí. 24

Tabulka 5: Večerní stravování V kolik hodin večer Vaše dítě naposledy večeří? absolutní četnost relativní četnost (%) 17:00 18:00 29 29 19:00 20:00 55 55 Po 20:00 a déle 16 16 Celkem 100 100 29 % rodičů uvádí, že jejich dítě večeří mezi 17:00-18:00, 55 % dětí má poslední večeři mezi 19:00-20:00 a po 20:00 a déle večeří 16 % dětí. 25

Tabulka 6: Stravování v centrálních zařízeních Stravuje se Vaše dítě ve školce (škole)? absolutní četnost relativní četnost (%) Pravidelně 46 46 Zřídka 30 30 Nikdy 24 24 Celkem 100 100 V centrálních zařízeních se pravidelně stravuje 46 % dětí, zřídka 30 % dětí a nikdy 24 % dětí. 26

Tabulka 7: Výběr stravy Sní Vaše dítě vše, nebo pouze to, co mu chutná? absolutní četnost relativní četnost (%) Vše 47 47 Pouze to, co chutná 53 53 Celkem 100 100 Co se týká výběru jídla, sní 47 % dětí všechno a 53 % pouze to, co jim chutná. 27

Tabulka 8: Navštěvovanost Fast Foodu Jak často Vaše dítě navštěvuje Fast Foody? absolutní četnost relativní četnost (%) Často 44 44 Málo kdy 35 35 Vůbec 21 21 Celkem 100 100 Fast Foody nenavštěvuje 21 % dětí, 35 % dětí málo kdy a častými návštěvníky je 44 % dětí. 28

Tabulka 9: Počet strávených hodin u počítače Kolik hodin denně stráví Vaše dítě u počítače? absolutní četnost relativní četnost (%) 1 2 hod. 25 25 3 4 hod. 63 63 Déle 12 12 Celkem 100 100 Převážná většina dětí, tj. 63 % stráví u počítače denně 3-4 hodiny, 12 % uvádí, že i déle a 25 % bývá na počítači 1-2 hodiny denně. 29

Tabulka 10: Sport ve volném čase Věnuje se Vaše dítě ve svém volném čase nějakému sportu? absolutní četnost relativní četnost (%) Ano 46 46 Ne 54 54 celkem 100 100 Sportuje 46 % dětí a 54 % nemá žádný sport. 30

Tabulka 11: Sportovní aktivity Pokud jste na výše uvedenou otázku odpověděli ANO, kolikrát týdně se sportu věnuje? absolutní četnost relativní četnost (%) 1 x týdně 23 50 2 x týdně 16 34,8 Více jak 2 x týdně 7 15,2 Celkem 46 46 1x týdně sportuje 23 dětí, tj. 50 %, 2x týdně sportuje 16 dětí, tj. 34,8 % a více, jak 2x týdně sportuje 7 dětí, tj. 15,2 %. 31

Tabulka 12: Sladké nápoje Preferuje Vaše dítě sladké nápoje? absolutní četnost relativní četnost (%) Ano 66 66 Ne 34 34 celkem 100 100 Z celkového počtu dotazovaných preferuje sladké nápoje 66 % dětí a zbylých 34 % nepreferuje sladké nápoje. 32

Tabulka 13: Příjem ovoce a zeleniny Jak často se Vašemu dítěti objeví v jídelníčku ovoce (zelenina)? absolutní četnost relativní četnost (%) Často 37 37 Málo kdy 58 58 Vůbec 5 5 celkem 100 100 Na otázku jak často se dětem objeví v jídelníčku ovoce, nebo zelenina odpověděli, že málo kdy u 58 %, často u 37 % a vůbec u 5 %. 33

Tabulka 14: Sladkosti Dopřává si Vaše dítě sladkosti každý den? absolutní četnost relativní četnost (%) Ano 54 54 Ne 46 46 celkem 100 100 54 % dětí si denně dopřává sladkosti, 46 % uvedlo, že jejich děti nemají sladkosti každý den. 34

Tabulka 15: Aktivní volný čas Věnuje se ve volném čase Vaše dítě aktivitám s rodinou ( přáteli ), např. výlety, procházky? absolutní četnost relativní četnost (%) Ano 32 32 Ne 28 28 Někdy 40 40 celkem 100 100 Aktivní volný čas tráví 32 % dětí, 40 % jen někdy a 28 % netráví svůj volný čas aktivně. 35

Tabulka 16: Nadváha Trpíte nadváhou? absolutní četnost relativní četnost (%) Ano 56 56 Ne 44 44 celkem 100 100 Ze 100 zpracovaných dotazníků (100 %) má nadváhu 56 % a 44 % nemá nadváhu. 36

Tabulka 17: Nadváha u dětí Myslíte si, že Vaše dítě trpí nadváhou? absolutní četnost relativní četnost (%) Ano 37 37 Ne 63 63 celkem 100 100 Na otázku, zda si rodiče dětí myslí, jestli jejich dítě trpí nadváhou, odpovědělo 37 %, že ano a 63 % si myslí, že ne. 37

3.6 Diskuze Cílem této práce bylo zjistit, zda děti bydlící ve městě trpí více obezitou, než děti bydlící na vesnici, dále vliv genetické dispozice na obezitu dětí a denní aktivity a stravovací návyky u dětí. K vyhodnocení hypotéz pomohlo dotazníkové šetření pomocí portálu survio.cz. Do celkového vyhodnocení bylo zařazeno 100 respondentů (100 %), kteří mi umožnili objasnit stanovené hypotézy k daným cílům. Hypotéza č. 1: Domnívám se, že více jak 50 % dětí nesnídá. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 4. Z výzkumu vyplynulo, že nesnídá 51 % dětí. Tato hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 2: Domnívám se, že více jak 60 % dětí tráví u počítače více jak 2 hodiny denně. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 9. V dotazníkovém šetření vyšlo, že 63 % dětí tráví u počítače 3-4 hodiny denně. Tato hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 3: Domnívám se, že více jak 50 % dětí se ve svém volném čase nevěnuje žádnému sportu. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 10. Žádnému sportu se ve volném čase nevěnuje 54 % dětí. Tato hypotéza se potvrdila. 38

Hypotéza č. 4: Domnívám se, že více jak 60 % obézních dětí bydlí ve městě. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 2. Ze všech dotazovaných respondentů 100 (100 %) odpovědělo, že 65 % dětí bydlí ve městě. Tato hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 5: Domnívám se, že více jak 50 % obézních dětí má i obézní rodiče. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 16. Nadváhou trpí 56 % dotazovaných rodičů. Tato hypotéza se potvrdila. 39

3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Na základě zjištěných skutečností si myslím, že by rodiče neměli zavírat oči nad tímto problémem dětské populace. Mnohdy si to nepřipouštějí, nebo nechtějí připustit, že je jejich dítě ohroženo nadváhou, nebo je již obézní. Chtějí svým dětem dopřát to nejlepší, ale ve většině případů jde o pravý opak. Obezita a nadváha způsobují množství obtíží, které by rodiče neměli podceňovat. Je velmi důležité, aby rodiče začali řešit problémy s váhou svých dětí včas. Není to pouze estetický problém, je spojen s celou řadou zdravotních komplikací. Včasná změna jídelníčku, pravidelnost v jídle a zařazení aktivního pohybu do denních činností dítěte je nejlepší prevencí všech zdravotních i psychických komplikací spojených s nadváhou a obezitou. Při jakýchkoliv pochybnostech by se měl rodič obrátit na pediatra, nebo dětského obezitologa. Je však nezbytné, aby se do procesu snižování váhy zapojila celá rodina. Čím dříve si zvyknou na nový režim, tím dříve se mohou dostavit výsledky. 40

4 Závěr Celá bakalářská práce byla věnována obezitě u dětí, která je důsledkem špatného životního stylu a nízké pohybové aktivitě. Toto téma jsem si vybrala z důvodu, že mi připadá velmi zajímavé a lidmi podceňované. Jak vyplynulo z údajů získaných pomocí dotazníků: Více jak polovina dotazovaných bydlí ve městech. Poměrně hodně dětí se nestravuje optimálně 5x denně. Další chybou ve stravovacích návycích jsem shledala, že velká část nesnídá a také se stravují hodně pozdě před spaním. Převážně navštěvují Fast Foody a výběr jídla volí pouze co jim chutná, přičemž na prvním místě figurují sladkosti. Málokdy se jim v jídelníčku objeví ovoce, nebo zelenina a tekutiny doplňují přeslazenými nápoji. Dále tráví nespočet hodin u počítačů a televize, namísto toho, aby věnovaly svůj volný čas sportu. Z výzkumu také vyplynulo, že většina rodičů trpí nadváhou. Překvapivým zjištěním pro mě bylo, že děti nadváhou netrpí. Předpokládala jsem, že procento obézních dětí bude vyšší. Myslím si, že příčinou je neobjektivní náhled rodičů. Byla bych velmi ráda, kdyby se tato situace zlepšila a lidé se stále více zajímali o tuto problematiku. Věřím, že mnou zjištěné výsledky výzkumu by mohly být velkým přínosem. Minimálně pro mě byla tato práce ukazatelem, na co je potřeba brát zřetel. 41

Seznam použité literatury 1. ADÁMKOVÁ V., Obezita., Fama-Facta Medi, 2009. 122 s. ISBN 978-80-904260-5-4 2. FOŘT P., Aby dětem chutnalo., Euromedia Group k.s., 2008. 239 s. ISBN 978-80-249-1047-5 3. FRAŇKOVÁ S., ODEHNAL J., PAŘÍZKOVÁ J., Výživa a vývoj osobnosti dítěte., Praha: HZ Editio spol. s.r.o., 2000. 198 s. ISBN 80-86009-32-7 4. HAINER V., Základy klinické obezitologie., Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 464 s. ISBN 978-80-247-3252-7 5. HAINEROVÁ I., Dětská obezita., Maxidorf, 2009. 114 s. ISBN 978-80-7345-196-7 6. HANREICH I., Jídlo a pití malých dětí., Praha: Grada Publishing a.s., 2001. 106 s. ISBN 80-247-0100-6 7. JANOUCHOVÁ K., Život dítěte., Akropolis s.r.o., 2008. 684 s. ISBN 978-80-86903-84-2 8. KUCHTA M. et al., Obezita a jej vplyvy na kardiovaskulárny systém v detskom veku., Osveta, 2012. 172 s. ISBN 978-80-8063-377-6 9. KUNOVÁ V., Zdravá výživa., Praha: Grada Publishing a.s., 2004. 136 s. ISBN 80-247-0736-5 10. MAJERČÁK I., Diagnóza obezita., Kontakt, 2007. 144 s. ISBN 978-80-968985-4-1 11. MÁLKOVÁ H., Obezita., Forsapi, 2014. 192 s. ISBN 978-80-87250-24-2 12. MARINOV Z. et al., S dětmi proti obezitě., IFP Publishing Engineering s.r.o., 2011. 99 s. ISBN 978-80-87383-07-0 13. MüLLEROVÁ D. et al., Obezita prevence a léčba v závislosti na věkových kategoriích., Aeskulap, 2010. 262 s. ISBN 978-80-204-2146-3 14. PAŘÍZKOVÁ J. et al., Obezita v dětství a dospívání., Galén, 2007. 239 s. ISBN 978-80-7262-466-9 15. PASTUCHA D. et al., Praktická dětská obezitologie., Praha: Grada Publishing a.s., 2012. 224 s. ISBN 978-80-247-4210-6 16. PASTUCHA D. et al., Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity., Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 128 s. ISBN 978-80-247-4065-2 17. PASTUCHA D. et al., Tělovýchovné lékařství., Praha: Grada Publishing a.s., 2014. 296 s. ISBN 978-80-247-4837-5 18. PAVLÍČKOVÁ J., KOHOUT P., Obezita., Filip Trend, 2001. 114 s. ISBN 80-86282-14-7 19. SIGMUND E., Pohybová aktivita pro podporu zdraví dětí a mládeže., Palackého, 2011. 176 s. ISBN 978-80-244-2811-6 20. SVAČINA Š., Obezitologie a teorie metabolického syndromu., Praha: TRITON, 2013. 280 s. ISBN 978-80-9387-678-4 42

Seznam tabulek Tab. 1 Věková kategorie Tab. 2 Začlenění město - vesnice Tab. 3 Denní stravování Tab. 4 Snídaně Tab. 5 Večerní stravování Tab. 6 Stravování v centrálních zařízeních Tab. 7 Výběr stravy Tab. 8 Navštěvovanost Fast Foodu Tab. 9 Počet strávených hodin u počítače Tab. 10 Sport ve volném čase Tab. 11 Sportovní aktivity Tab. 12 Sladké nápoje Tab. 13 Příjem ovoce a zeleniny Tab. 14 Sladkosti Tab. 15 Aktivní volný čas Tab. 16 Nadváha Tab. 17 Nadváha u dětí 43

Seznam příloh Příloha č. 1 dotazník 44

Příloha č. 1 Dotazník Dobrý den, jsem studentka Vysoké školy polytechnické Jihlava, obor Všeobecná sestra. Provádím výzkum, který má za cíl zjistit denní aktivity a stravovací návyky u dětí, vliv genetické dispozice na obezitu dětí a zda děti bydlící ve městě trpí více obezitou, než děti bydlící na vesnici. Tento výzkum je součástí mé bakalářské práce. Chtěla bych Vás tedy požádat o pár minut Vašeho drahocenného času k vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je naprosto anonymní a dobrovolný. Děkuji za spolupráci. Dagmar Vávrová Otázka č. 1 Kolik let je Vašemu dítěti?: Předškolní věk (3 6 let) Mladší školní věk (7 11 let) Starší školní věk (12-17 let) Otázka č. 2 Bydlíte ve městě, nebo na vesnici?: Město Vesnice Otázka č. 3 Kolikrát denně se stravuje Vaše dítě?: 2-3x 4 5x 6x a více 45

Otázka č. 4 Snídá Vaše dítě?: ANO NE Někdy Otázka č. 5 V kolik hodin večer Vaše dítě naposledy večeří?: 17:00 18:00 19:00 20:00 Po 20:00 a déle Otázka č. 6 Stravuje se Vaše dítě ve školce (škole)?: Pravidelně Zřídka Nikdy Otázka č. 7 Sní Vaše dítě vše, nebo pouze to, co mu chutná?: Vše Pouze to, co chutná Otázka č. 8 Jak často Vaše dítě navštěvuje Fast Foody?: Často Málo kdy Vůbec 46

Otázka č. 9 Kolik hodin denně stráví Vaše dítě u počítače?: 1 2 hod. 3 4 hod. Déle Otázka č. 10 Věnuje se Vaše dítě ve svém volném čase nějakému sportu?: ANO NE Otázka č. 11 Pokud jste na výše uvedenou otázku odpověděli ANO, kolikrát týdně se sportu věnuje?: 1x týdně 2x týdně Více jak 2x týdně Otázka č. 12 Preferuje Vaše dítě sladké nápoje?: ANO NE Otázka č. 13 Jak často se Vašemu dítěti objeví v jídelníčku ovoce (zelenina)?: Často Málo kdy Vůbec 47

Otázka č. 14 Dopřává si Vaše dítě sladkosti každý den?: ANO NE Otázka č. 15 Věnuje se ve volném čase Vaše dítě aktivitám s rodinou (přáteli), např. výlety, procházky?: ANO NE Někdy Otázka č. 16 Trpíte nadváhou?: ANO NE Otázka č. 17 Myslíte si, že Vaše dítě trpí nadváhou?: ANO NE 48