Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2008 Lenka Ponocná

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra : Bankovnictví a pojišťovnictví Studijní obor: Pojišťovnictví Investování pojišťoven na českém pojistném trhu Autor bakalářské práce: Lenka Ponocná Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Eva Ducháčková, CSc. Rok obhajoby: 2008

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Investování pojišťoven na českém pojistném trhu jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V.. dne.... Podpis:

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá investováním pojišťoven na českém pojistném trhu. Cílem práce je analyzovat investiční chování pojišťoven s ohledem na legislativní podmínky České republiky. Popsány jsou jednotlivé druhy technických rezerv, které tvoří významný zdroj investic. Pozornost je také věnována problematice právních předpisů zabývajících se otázkou investování pojišťoven. Další část práce se zaměřuje na český pojistný trh jako celek. Sleduje investiční chování subjektů tohoto trhu, které nejvíce prostředků investují do dluhopisů. V závěru práce porovnává investování tří konkrétních pojišťoven působících na českém pojistném trhu. Tímto srovnáním se snaží dospět k nalezení určitého trendu v dané oblasti a naopak vysledovat rozdíly v ukládání finančních prostředků u jednotlivých pojišťoven.

Obsah: 1.Úvod... 2 2.Specifika investování pojišťoven... 4 3.Technické rezervy a jejich členění... 6 3.1.Vymezení pojmu technické rezervy... 6 3.1.1. Vymezení technických rezerv v životním pojištění... 8 3.1.2. Vymezení technických rezerv v neživotním pojištění... 9 3.2.Charakteristika jednotlivých technických rezerv... 9 3.2.1.Rezerva na nezasloužené pojistné... 9 3.2.2.Rezerva na pojistná plnění... 10 3.2.3.Rezerva pojistného životních pojištění... 10 3.2.4.Rezerva na prémie a slevy... 11 3.2.5.Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry... 11 3.2.6.Rezerva pojistného neživotních pojištění... 11 3.2.7.Vyrovnávací rezerva... 12 3.2.8.Rezerva na splnění závazků z ručení za závazky České kanceláře pojistitelů... 13 3.2.9.Rezerva životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník... 14 3.3.Vývoj technických rezerv v ČR v letech 2002-2006... 14 4.Legislativní podmínky finančního umístění aktiv pojišťoven v České republice... 17 4.1.Skladba finančního umístění... 17 4.2.Limity pro skladbu finančního umístění... 19 5.Analýza investičního chování pojišťoven na českém pojistném trhu v letech 2002/06. 22 6.Komparace skladby finančního umístění aktiv vybraných pojišťoven... 27 6.1.D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s.... 27 6.2.Aviva životní pojišťovna, a.s.... 29 6.3.Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group... 31 6.4.Výsledek srovnání analyzovaných objektů... 33 7.Závěr... 34 8.Literatura... 36 9.Přílohy... 37 1

1.Úvod Primární funkcí institucí pojistného trhu je přebírat rizika od klientů a zajistit tak finanční eliminaci nahodilých událostí. Poptávka a nabídka po pojistných produktech (pojistné ochraně) se spolu setkávají na tzv. věcně pojistném trhu. Dochází zde k vytváření podmínek pro uzavírání pojistných smluv a jejich správu. Pojišťovny však kromě svého prvotního poslání také značně ovlivňují dění na kapitálových trzích. Shromažďují pojistné vybrané od svých klientů, kterými jsou zejména malé subjekty. Tyto naakumulované prostředky nejsou ihned všechny využity. Často existuje dlouhý časový rozdíl mezi přijímáním pojistného a nutností vyplácet pojistné plnění, ke kterému se pojišťovna v předem stanovených případech v pojistné smlouvě zavázala. Pojišťovna tím získává značný objem dočasně volných peněžních prostředků. Stejně jako další institucionální investoři, mezi něž patří např. banky, investiční a penzijní fondy, investují pojišťovny tyto prostředky na finančních trzích. Realizace investiční politiky pojišťoven probíhá na tzv. investičním pojistném trhu. Největší položku finančních prostředků představují technické rezervy, které pojišťovny mají ze zákona povinnost vytvářet. Této problematice je věnována druhá kapitola této práce. Snaží se o vymezení pojmu technické rezervy a o bližší charakteristiku jednotlivých rezerv, které povinně tvoří jak pojišťovny životní, tak i neživotní, avšak s určitými dále zmíněnými odlišnostmi. Při rozhodování o investování výše zmíněných finančních prostředků musí pojišťovna posuzovat mnohá kriteria. Především musí zohlednit bezpečnost uložených prostředků. Dalším významným kriteriem je likvidita aktiv. Aktiva musí být snadno směnitelná na peněžní prostředky, které pojišťovna využívá ke krytí svých závazků vyplývajících z pojistných smluv. Pojišťovny při své investiční politice v neposlední řadě zohledňují zhodnocení vložených peněžních prostředků neboli míru zisku. První dvě uvedená kriteria zajišťují ochranu klienta a jeho peněžních prostředků, které většinou poskytuje pojišťovně na delší časový horizont. I poslední z uvedených hledisek značně ovlivňuje klienta a to ve formě podílu z výnosů, který mu je každoročně připisován k platné pojistné smlouvě podle zásad a ve výši stanovené pojistitelem. K ochraně klientů pojišťoven a jejich peněžních prostředků dočasně poskytnutých pojišťovně přispívají i právní předpisy vydávané ministerstvem financí. Ministerstvo při jejich tvorbě spolupracuje mimo jiné s Česká národní banka. Legislativními podmínkami pro 2

investování na českém pojistném trhu se zabývá třetí oddíl této bakalářské práce. Zaměřuje se na podmínky finanční skladby umístění aktiv pojišťoven, na jejich specifika v životním pojištění a jejich limity pro alokaci do různý investičních forem. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na český pojistný trh jako celek a vývoj investiční politiky pojišťoven v letech 2002 až 2006. Pátá se pak snaží o srovnání investičního chování tří vybraných pojišťoven působících v České republice. Tímto srovnáním se snaží dospět k nalezení určitého trendu v dané oblasti a naopak vysledovat rozdíly v ukládání finančních prostředků u jednotlivých pojišťoven. Cílem této bakalářské práce je analýza investičního chování pojišťoven na českém trhu v návaznosti na legislativní podmínky, které investování pojišťoven upravují. Analýza investičního chování pojišťoven bude uskutečněna na výše zmíněném příkladu vybraných pojišťoven. 3

2.Specifika investování pojišťoven Specifika investování pojišťovny vychází z předmětu činnosti pojišťovny. Pojišťovna provozuje v prvé řadě pojistné produkty. S provozem pojistných produktů je spojena tvorba tzv. technických rezerv. Pro lze uvést, že prostředky, které k investování pojišťovna využívá, jsou z pohledu pojišťovny cizí zdroje. Časový interval, na který pojišťovna peněžní prostředky získává k dispozici, může být různě dlouhý. Záleží mimo jiné na tom, zda jde o pojištění neživotní či životní. U neživotního pojištění se ve většině případů jedná o kratší časové období, zatímco u pojištění životního klient přenechává své finanční prostředky pojišťovně řádově až na několik desítek let. Tyto prostředky jsou potom vhodné k dlouhodobému investování na finančním trhu. Při investování dočasně volných peněžních prostředků, sloužících ke krytí závazků vůči klientům, které musí pojišťovna v budoucnu pravděpodobně nebo dokonce jistě použít na krytí závazků vyplývajících z pojistných smluv, je nutné dodržovat určité zásady. U těchto závazků lze sice s velkou pravděpodobností říci, že budou v budoucnu splatné, ale nemusí být předem známa jejich výše nebo okamžik, ke kterému povinnost vznikne. Tento fakt se odvíjí od samotné podstaty pojištění. Splacení závazku souvisí s nastáním nahodilé skutečnosti, tzv. pojistné události, se kterou je spojena povinnost pojišťovny uhradit škodu nebo vyplatit klientovi smluvenou částku v souladu s pojistnými podmínkami, tzv. pojistné plnění. Hlavní zásadou investování pojišťoven je zásada bezpečnosti, ve které jde především o záruku návratnosti vložených prostředků. Dalším důležitým kriteriem finančního umístění je zásada rentability. Jednotlivá aktiva, do kterých pojišťovna investuje, musí zabezpečovat výnos z jejich držby nebo prodeje. S kriteriem bezpečnosti blízce souvisí i zásada diverzifikace. Finanční prostředky musí být rozloženy mezi více majetkových hodnot a mezi větší počet právnických osob, mezi nimiž není vztah ovládané a ovládající osoby, ani osob, které jednají ve shodě podle zvláštního právního předpisu 1. Pojišťovna je také povinna dodržovat zásadu likvidity. Z důvodu neznámé výše nebo okamžiku plnění závazku je nutné držet část finančních prostředků umístěných do aktiv, která jsou jen s malými náklady a v relativně 1 66a a 66b obchodního zákoníku 4

krátké časové lhůtě stanovené zákonem 1 snadno směnitelná v peněžní prostředky. Všechny tyto zásady jsou přesně specifikovány v zákoně o pojišťovnictví. Kromě specifického charakteru pojišťovací činnosti ovlivňují investiční rozhodování pojišťoven i mnohé další faktory. Příkladem může být struktura pojistných produktů, situace na finančních trzích, velikost úrokových měr, které mají mimo jiné vliv na tržní hodnotu aktiv a tím na výnos z finančního umístění, ale i velikost důchodů v dané společnosti, která ovlivňuje poptávku po pojistných produktech a tím objem peněžních prostředků, které pojišťovny dočasně získají k dispozici. Mimo zmíněných makroekonomických veličin hraje významnou roli při investování jednotlivých pojišťoven i celková situace na pojistném trhu. Výše vybraného pojistného ovlivňuje mimo jiné objem volných prostředků. Značný vliv má i legislativa, která stanovuje pravidla nejen pro investování ale všeobecně pro chování pojišťoven. V neposlední řadě pak musíme zmínit existenci jiných nástrojů, kterými se dané riziko může eliminovat a tím se ještě zvyšuje konkurenční boj o klienty a jejich peněžní prostředky. Příkladem může být penzijní připojištění, které je silným konkurentem životního pojištění. Tento výčet faktorů ovlivňujících investiční politiku pojišťoven jistě není kompletní. Jde pouze o zběžné uvedení do dané problematiky. Jak již bylo v počátku této kapitoly řečeno, většina prostředků sloužících k investování pojišťoven, pochází z vybraného pojistného od klientů, z kterého je pojišťovna kvůli nahodilosti pojistných událostí nucena vytvářet rezervy pro výplatu pojistných plnění. Tyto rezervy jsou nazývány technické rezervy a vzhledem k jejich významu jim bude věnována celá následující kapitola. 1 797 odst. 3 občanského zákoníku. 5

3.Technické rezervy a jejich členění 3.1.Vymezení pojmu technické rezervy Pojistně technickými rezervami jsou označovány volné peněžní prostředky, které slouží ke splatnosti závazků v budoucích pojistných obdobích. Technické rezervy se využívají především v případech, kdy nemůže být pojistné plnění vypláceno z běžných příjmů daného období. Ve většině případů vyrovnávají rozdíly mezi přijatým pojistným a náklady pojišťovny. Rezervy jsou vytvářeny z přijatého pojistného odděleně pro každý z hlavních typů rizik. Tato separace usnadňuje pojišťovnám zjištění ziskovosti nebo naopak ztrátovosti jednotlivých typů pojištění. A také zabraňuje přelévání peněz mezi jednotlivými rezervami. Ke zjištění odpovídající výše jednotlivých technický rezerv se využívají nástroje pojistné matematiky. Velikost rezerv se také odvíjí od délky pojistné doby. Z účetního hlediska zabezpečují technické rezervy mimo jiné i to, aby nedocházelo ke zkreslování výsledku hospodaření v jednotlivých účetních obdobích prostřednictvím nákladů a výnosů, které se věcně k danému účetnímu období nevztahují. Existují i speciální pravidla pro účtování o rezervách. Například o každé rezervě se musí účtovat samostatně, odděleně od ostatních závazků. Dochází tak k usnadnění kontroly vytvářených technických rezerv. K harmonizaci pojistného odvětví přispívají mimo jiné direktivy Evropské unie, které upravují i oblast technických rezerv. Konkrétně se jedná o direktivu 73/239/EEC., kde jsou pravidla pro tvorbu stanovena jen velmi obecně. Konkrétní úprava je ponechána na každém konkrétním členském státě, ve kterém pojišťovna svoji činnost provozuje. Podle výše zmíněné direktivy stát stanoví i pravidla pro určení výše rezerv. Pokud tak stát neučiní tvoří se rezervy podle praxe zavedené na daném území. V České republice se otázkou technických rezerv zabývá především zákon o pojišťovnictví 363/1999Sb. Pravidla pro vytváření technických rezerv, zveřejněná v zákoně o pojišťovnictví, platí i pro pojišťovny ze třetích zemí, které provozují činnost na území České republiky. Česká legislativa stanovuje pouze určitý postup pro stanovení technických rezerv. Nelze například stanovit konkrétní částku jako maximum nebo minimum vytvořené rezervy komplexně pro všechny pojišťovny na trhu. Nutná výše rezervy záleží především na typu jednotlivé rezervy. U některých z nich lze přesně určit jejich výši v závislosti na počtu a typu pojistných smluv, aj.. U jiných však hraje významnou roli pravděpodobnost a statistické údaje. Kromě 6

dostatečné výše technických rezerv má stát zájem naopak na určitém omezení horní hranice velikosti těchto rezerv. Hlavní důvody jsou daňové. Tuzemské pojišťovny a pojišťovny ze třetích států musí dvakrát ročně předkládat České národní bance výkaz o tvorbě a výši technických rezerv a způsobu jejich finančního umístění. Konkrétní podobu tohoto výkazu vyhlašuje Česká národní banka ve Věstníku formou úředního sdělení. Česká národní banka se zaměřuje na prověření způsobu tvorby a použití technických rezerv, které sledované subjekty vytvářejí, a jejich dostatečnou výši. Na základě vybraného kontrolního vzorku pojistných událostí je posuzována kvalita procesů souvisejících s likvidací pojistných událostí. Jak již bylo v předchozí kapitole řečeno, hlavním důvodem ke kontrole tvorby rezerv a jejich umístění je ochrana klientů pojišťoven. Na straně pasiv rozvahy jednotlivých pojišťoven tvoří technické rezervy výraznou položku. Větší roli hrají u životních pojišťoven, kde jde až o 85 % pasiv. Zatímco podíl rezerv u neživotního pojištění je o něco menší a to 60 %. Významnou roli při členění technických rezerv hraje rozdělení pojištění na rizikové a rezervotvorné. U neživotního pojištění jde ve většině případů o tzv. rizikové pojištění. U neživotního pojištění není ve většině případů předem známa velikost pojistného plnění. Jde o takzvané škodové pojištění, u kterého se výše pojistného plnění určí při nastání pojistné události podle konkrétní výše škody a podmínek stanovených v pojistné smlouvě. Členění pojistně technických rezerv je odlišné i podle pojistných odvětví. To je zapříčiněno především v předchozím textu zmíněnými odlišnostmi mezi životním a neživotním pojištěním. Některé technické rezervy jsou však oběma odvětvím společné. To vyplývá z pojistných zásad, které platí, ať jde o pojištění životní či neživotní. Všechny druhy technických rezerv, které mají pojišťovny za povinnost vytvářet, jsou přesně vyjmenovány a charakterizovány v zákoně o pojišťovnictví. Existuje i možnost vytvořit rezervu jinou. K tomu je však zapotřebí získat souhlas České národní banky. V žádosti o povolení tvorby jiné rezervy je nutné uvést pravidla pro její tvorbu a použití. Jednotlivé pojistně technické rezervy, které musí konkrétní pojišťovna vytvořit, závisí také na rozsahu její pojišťovací činnosti. 7

3.1.1. Vymezení technických rezerv v životním pojištění Životní pojištění kryje riziko úmrtí, riziko dožití a nebo kombinaci obojího. Proto při určení výše některých technických rezerv v životním pojištění hraje významnou roli úmrtnost, která je získávána z úmrtnostních tabulek. Technické rezervy, které životní pojišťovna musí v České republice vytvářet, jsou vyjmenovány v zákoně o pojišťovnictví. Jde o tyto rezervy: 1) rezervu na nezasloužené pojistné, 2) rezervu na pojistná plnění, 3) rezervu pojistného životních pojištění, 4) rezervu na prémie a slevy, 5) rezervu životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, 6) rezervu na splnění závazků z použité technické úrokové míry, 7) rezervu pojistného neživotních pojištění, 8) jiné rezervy. V zákoně o pojišťovnictví existují specifické podmínky při tvorbě pojistně technických rezerv v životním pojištění. Při tvorbě rezerv musí dojít ke zohlednění všech budoucích závazků vzniklých ze smluv životního pojištění, tak aby pojišťovna byla schopna všechny tyto závazky splnit. V praxi je častěji využíván prospektivní způsob výpočtu, který pracuje s očekávanými hodnotami. Zjednodušeně lze tento způsob popsat jako rozdíl očekávaného pojistného plnění diskontovaného k současnosti a očekávaného pojistného taktéž diskontovaného k současnosti a rozpočítaného na jednoho pojištěného. Výhodou této metody je možnost zohlednění případných budoucích změn, což může vést ke zjednodušení výpočtů. Retrospektivní metoda, která odpovídá reálné tvorbě rezervy, může být podle zákona použita v případě, kdy nelze použít výše zmíněnou prospektivní metodu a dále v případě, že technická rezerva vypočtená retrospektivně prokazatelně není nižší než rezerva, vypočtená dostatečně opatrným prospektivním způsobem. Při výpočtu technických rezerv se klade také velký zřetel na ohodnocení aktiv, která jsou z rezerv kryta a nesmí především docházet k jejich nadhodnocení. Podle zákona o pojišťovnictví má veřejnost právo na informace o způsobu tvorby technických rezerv a konkrétní pojišťovna ji tyto informace musí poskytnout. 8

3.1.2. Vymezení technických rezerv v neživotním pojištění Jednou z příčin odlišné struktury technických rezerv v životním a neživotním pojištění je nutnost vyrovnávání výkyvů v neživotním pojištění. Pojišťovna provozující svoji činnost v oblasti neživotního pojištění vytváří ze zákona tyto technické rezervy: 1) rezervu na nezasloužené pojistné, 2) rezervu na pojistná plnění, 3) rezervu na prémie a slevy, 4) vyrovnávací rezervu, 5) rezervu pojistného neživotních pojištění, 6) rezervu na splnění závazků z ručení za závazky České kanceláře pojistitelů 7) jiné rezervy. 3.2.Charakteristika jednotlivých technických rezerv 3.2.1.Rezerva na nezasloužené pojistné Rezerva na nezasloužené pojistné jednou z rezerv, které tvoří jak pojišťovny životní tak neživotní. Pojistné období, na které se vybírá pojistné, se často neshoduje s účetním obdobím. Proto se musí vytvářet rezerva z pojistného, které se časově vztahuje až k následujícímu účetnímu období. Toto pojistné je nazýváno nezasloužené pojistné. Její výše se počítá z jednotlivých pojistných smluv. Pokud takto rezervu vypočítat nelze, využívají se opět statisticko-matematické instrumenty. Tato rezerva je jedinou rezervou, ve které nehraje roli pravděpodobnost. Vychází se pouze z přijatého pojistného a období, na které bylo toto pojistné přijato. Její výpočet je tedy oproti ostatním rezervám výrazně jednodušší. Pro neživotní pojištění lze její výši určit podle následujícího vztahu: délka období po 31.12. TR na nezasloužné pojistné = * pojistné délka pojistného období V životním pojištění musíme ještě zohlednit správní náklady zahrnované do tarifu pojistného. Vztah pro výpočet pak po úpravě vypadá následovně: délka období po 31.12. T R na nezasloužené pojistné = * ( TP PJN ) délka pojistného období 9

kde TP tarifní pojistné PJN..počáteční jednorázové náklady 3.2.2.Rezerva na pojistná plnění Z technických důvodů nelze v některých případech uskutečnit pojistná plnění, která se vztahují k danému účetnímu období. Tento problém nastává u tří typů pojistných událostí. Za prvé jde o pojistné události, které v běžném období vznikly, ale nebyly dosud z určitých důvodů nahlášeny. Výše této rezervy se stanovuje na základě statisticko-matematických výpočtů pomocí tzv. vývojových trojúhelníků. Druhým případem jsou pojistné události, které sice v daném období hlášené byly, ale nebyl ještě dokončen složitý proces likvidace pojistné události. Stanovení výše této části rezervy provádí pojistní likvidátoři v provozním systému pojišťovny zpravidla nikoli na základě výpočtů, ale kvalifikovaných odhadů. V poslední variantě, která však nenabývá takového významu jako dvě předešlé, se jedná o pojistné události zlikvidované, avšak ještě v daném období nezaplacené. Rezerva na pojistná plnění se opět vytváří jak v pojištění životním tak neživotním. 3.2.3.Rezerva pojistného životních pojištění Tato rezerva, jak je již z názvu patrné, se vytváří pouze v životním pojištění. Jejím hlavním cílem je krytí budoucích závazků ze životního pojištění po odečtení budoucího pojistného. Do závazků je nutné přičíst podíly na zisku, přiznané jednotlivým pojistným smlouvám, a správní náklady pojišťovny. Hlavním důvodem tvorby této rezervy je konstantní výše pojistného, které je v životním pojištění placeno. Toto neměnné pojistné však neodpovídá riziku, které dané pojištění kryje a které se v průběhu pojistné doby mění. V počátku je placené pojistné vyšší než je nutné na pokrytí rizika. Od určité doby však pojištěný platí méně než je jeho riziko. Riziko závisí na pravděpodobnosti úmrtí, která je ve vysokém věku větší. Proto je nutné z přebytků pojistného vybraného v prvních letech pojistné doby a odpovídajících úroků vytvářet rezervu, ze které jsou vyplácena případná pojistná plnění v pozdějším období pojistné doby. Při zjišťování výše této rezervy je zohledněn princip ekvivalence, což znamená, že počáteční hodnota pojištění se musí rovnat počáteční hodnotě očekávaného pojistného. Počáteční hodnotou pojištění je v tomto případě myšlena počáteční hodnota budoucích pojistných nároků. Pro výpočet se využívá prospektivní nebo retrospektivní metoda, které jsou blíže charakterizovány v kapitole 3.1.1. Analogií této rezervy v neživotním pojištění je rezerva pojistného neživotních pojištění. 10

3.2.4.Rezerva na prémie a slevy Je tvořena v souladu s pojistnými smlouvami jak životního tak i neživotní pojištění. Slouží ke krytí nákladů na prémie a slevy. Za součást nákladů jsou v této rezervě považovány i v pojistné smlouvě dohodnuté podíly na zisku z finančního umístění v životním pojištění, které nejsou zahrnuty v rezervě pojistného životních pojištění. Hlavním důvodem využívání prémií a slev je ovlivnění pojištěného např. ke snižování škodovosti. Typickým příkladem jsou systémy bonusů využívané především pro pojištění automobilů. 3.2.5.Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry Tato rezerva, která byla zařazena do výčtu technických rezerv v relativně nedávné době, se týká klasického životního pojištění. Netvoří se u produktů investičního životního pojištění, pro které je vytvářena speciální rezerva, blíže specifikovaná v kapitole 3.2.9. Pokud pojišťovna v pojistných podmínkách garantuje zhodnocení technickou úrokovou mírou a podmínky na finančních trzích se po určité době změní, nemůže pojišťovna dostát svým závazkům. Proto je v některých případech nutné vytvářet rezervu na splnění těchto závazků. Přesnou výši technické úrokové míry (dále jen TÚM) si stanovuje každá pojišťovna individuálně. Legislativně je upravena pouze její maximální hranice. Pravidla pro výpočet této hranice jsou stanovena ve vyhlášce ministerstva financí č.303/2004sb. Maximální hodnota TÚM je v současné době stanovena na 2,4 %. Jestliže pojišťovna zjistí nedostatečnou rentabilitu aktiv musí způsob výpočtu této rezervy předložit České národní bance ke schválení. 3.2.6.Rezerva pojistného neživotních pojištění Rezerva pojistného neživotních pojištění je vytvářena i u životního pojištění. Důvodem jsou stále častěji v rámci životního pojištění sjednávaná pojištění úrazu nebo pojištění nemoci, která se svou podstatou řadí do neživotního pojištění. Tato rezerva je obdobou rezervy pojistného životních pojištění. Je tvořena v pojistných odvětvích, u kterých se pojistné stanovuje podle vstupního věku a v některých případech i v závislosti na pohlaví. Rezerva se stanový analogicky jako u rezervy pojistného životních pojištění. Tento výpočet je zmíněn v kapitole 3.2.3. 11

3.2.7.Vyrovnávací rezerva Vyrovnávací rezerva je vytvářena pouze v některých odvětvích neživotního pojištění. Pro každé odvětví je vytvářena samostatně. Slouží ke krytí zvýšených nákladů pojistných plnění z důvodu výkyvů ve škodném poměru, který se vypočítá jako poměr mezi čistým pojistným plněním a čistým zaslouženým pojistným. Čisté pojistné plnění je takové pojistné plnění, které připadá na vrub pojistitele. Jde tedy o výši hrubého pojistného plnění očištěnou o podíl zajistitelů a o změnu stavu rezervy na pojistná plnění v daném období. Čisté zasloužené pojistné je hodnota hrubého předepsaného pojistného opět snížená o podíl zajistitelů a upravená o změnu stavu rezervy na nezasloužené pojistné. Výše vyrovnávací rezervy se řídí technickou vyhláškou č. 303/2004Sb, která mimo jiné určuje horní mez škodného poměru, nad kterou se vyrovnávací rezerva musí povinně vytvářet. Kromě škodného poměru rozhoduje o možnosti upuštění od tvorby vyrovnávací rezervy také podíl jednotlivých odvětví na čistém pojistném za všechna pojistná odvětví. Pokud tento podíl nepřesáhne hodnotu 4 % není nutno rezervu vytvářet. Zároveň však hodnota netto pojistného daného odvětví nesmí přesáhnout v jednom roce částku 1 milionu Kč. Výše vyrovnávací rezervy se zjistí jako součet za jednotlivá odvětví podle následujícího vzorce : T = T1 +... + Tn kde i příslušné odvětví neživotního pojištění T i tvorba vyrovnávací rezervy pro příslušné odvětví stanovená následujícím postupem T celková tvorba vyrovnávací rezervy(2) Výpočet výše tvorby vyrovnávací rezervy a) Platí-li, že: ER Psi + S i * PB i MAR i kde MAR i maximální výše vyrovnávací rezervy pro i-té odvětví ER Psi počáteční stav vyrovnávací rezervy na počátku běžného období S i sazba pro tvorbu vyrovnávací rezervy pro i-té odvětví PB i čisté zasloužené pojistné z i-tého odvětví v Kč za běžné období 12

MAR i = SMAR i * P si /m kde P si čisté zasloužené pojistné za sledované období (nejčastěji 5 let) m délka sledovaného období potom se výše tvorby vyrovnávací rezervy T i vypočte ze vzorce: T i = S i * PB i Sazby pro tvorbu vyrovnávací rezervy a maximální hranice vyrovnávací rezervy jsou obsaženy v příloze výše zmiňované vyhlášky č.303/2004sb. Odvětví S i SMAR i 8 (pojištění škod na majetku způsobených požárem, výbuchem, vichřicí,jinými přírodními živly 0,03 0,2 9 (pojištění proti krupobití a mrazu a jiným příčinám 0,03 0,2 14 (pojištění úvěru) 0,12 1,5 15 (pojištění záruky(kauce)) 0,12 1,5 b) Platí-li, že: ER Psi + S i * PB i >MAR i potom: T i = MAR i - ER PSi Čerpat tuto rezervu lze v případech, kdy škodný poměr překročí výše zmíněnou horní mez. Přesný výpočet pro čerpání rezervy je opět stanoven v příloze vyhlášky č.303/2004sb. 3.2.8.Rezerva na splnění závazků z ručení za závazky České kanceláře pojistitelů Tato rezerva se týká jen některých v zákoně o pojišťovnictví vyjmenovaných odvětví neživotního pojištění. Povinnost tvořit tuto rezervu mají pojišťovny, které jsou členy České kanceláře pojistitelů (dále jen ČKP). Členy ČKP jsou pojišťovny, kterým bylo uděleno povolení provozovat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, tzv. povinné ručení. ČKP spravuje i speciální garanční fond, z kterého jsou mimo jiné vyplácena pojistná plnění u škod, které se nedají přiřadit konkrétní pojistné smlouvě. 13

Například pokud je vozidlo, které způsobilo škodu, a osoba za škodu zodpovídající neznámá. Rezerva se tedy využívá v případech, kdy Kancelář nemá vytvořena dostatečná aktiva ke krytí svých závazků. Pojišťovny tvoří tuto rezervu v rozsahu, v jakém se podílí na celkových závazcích Kanceláře. 3.2.9.Rezerva životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník Jak již bylo výše řečeno, pro investiční životní pojištění (dále jen IŽP) je vytvářena speciální rezerva. Hlavním důvodem je jiný způsob práce s rezervami v klasickém a investičním životním pojištění. Nositelem investičního rizika v klasických životních pojištění je pojišťovna, zatímco v IŽP zodpovídá za toto riziko sám pojistník. Část přijatého pojistného je oddělena na krytí sjednaných rizik a na zaplacení poplatků pojišťovny, které v IŽP tvoří relativně velkou položku. Zbylá část vybraného pojistného je investována do podílových fondů. Pojistník si může určit sám kolik z vložených prostředků přidělí jednotlivým nabízeným fondům a může si tak určit svoji vlastní investiční strategii. Počty a druhy fondů, které si pojistník může zvolit, jsou omezeny nabídkou jednotlivých pojišťoven. Rezerva životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, je vytvářena ve výši závazků vůči pojištěným ve výši hodnoty jejich podílu na umístěných prostředcích pojistného. Výše těchto závazků se určí podle konkrétních zásad obsažených v pojistných smlouvách. 3.3.Vývoj technických rezerv v ČR v letech 2002-2006 Význam jednotlivých rezerv pro životní a neživotní pojištění je rozdílný. Nejvýznamnější rezervou v životním pojištění je rezerva pojistného životních pojištění, která dosahuje hodnot až 82 % z celkových rezerv v životním pojištění. Pro neživotní pojištění má potom největší význam rezerva na pojistná plnění, která tvoří 67 % všech rezerv neživotního pojištění. Vychází to z podstaty obou oblastí pojištění a z výše zmíněných charakteristik jednotlivých rezerv. Hrubá výše celkových technických rezerv, tedy se zahrnutím podílu zajistitelů, se od roku 2002, kdy její hodnota byla 194 812 181 tis. Kč, za 5 let zvýšila o 74 909 770 tis. Kč. V roce 2006 hodnota této položky tedy činila 269 721 951 tis. Kč 1 Vývoj technických rezerv za toto období v životním pojištění byl téměř lineární (viz.graf č.1).v celém období je také patrné, že rezervy životních pojišťoven tvoří v celkových pojistně technických rezervách 1 Jedná se o údaje za všechny pojišťovny na českém trhu (v roce 2002 a 2003 pak bez ČKP) 14

významně větší položku. V životním pojištění dosáhly pojistně technické rezervy v roce 2006 hodnoty 183 mld. Kč zatímco u neživotního pojištění pouze 83 mld. Kč. Z celkových technických rezerv tedy v roce 2006 tvořily 68 % rezervy životního pojištění a zbylých 32 % rezervy neživotního pojištění. 300000000 Vývoj TR 2002-2006 TR neživotního pojištění TR životního pojištění celkové TR 250000000 200000000 150000000 100000000 50000000 0 2002 2003 2004 2005 2006 Graf 1 Zdroj: Česká národní banka V tabulce1 a tabulce2 můžeme potom srovnat vývoj jednotlivých pojistně technických rezerv v životním popřípadě v neživotním pojištění. U neživotního pojištění v letech 2002 a 2003 není uvedena hodnota rezervy na splnění závazků z ručení za závazky ČPK. Důvodem je odlišné vykazování údajů českou národní bankou, která do roku 2003 uváděla informace za všechny pojišťovny na českém trhu s výjimkou ČKP. Od roku 2004 již jsou údaje zveřejňovány včetně ČKP. Podobně tomu je i u životních pojištění, kdy je Českou národní bankou rezerva na splnění závazků z použité TÚM zveřejňována také až od roku 2004. Také k rozlišení rezervy pojistného životních a neživotních pojištění došlo ve výkazu České národní banky až od roku 2004. Do té doby byly hodnoty za obě rezervy uváděny jako jedna položka. Při srovnání vývoje rezervy na nezasloužené pojistné v životním pojištění, lze spatřovat do roku 2004 meziroční nárůst až o 16 %, ke kterému došlo mezi roky 2002 a 2003. Od roku 2005 pak došlo k mírnému snížení této rezervy o 2 % a o rok později o 7 %. Důvodem může 15

být rozdílná výše správních nákladů pojišťovny v jednotlivých letech, rozdílná výše přijatého pojistného a podmínky uzavřené v pojistné smlouvě. Naopak rezerva na pojistná plnění v životním pojištění od roku 2002 postupně roste. Za sledované období došlo k jejímu zvýšení o necelých 87 %. Stejný vývoj zaznamenala i rezerva životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník. Hlavní důvodem je zvyšování významu investičního životního pojištění na pojistném trhu. Její nárůst byl ještě dynamičtější a to o 411 %. tabulka 1 Hrubá výše TR TR celkem R. na nezasloužené pojistné Rezerva pojistného ŽP Rezerva pojistného NŽP Rezerva na PP R. na prémie a slevy R. na ŽP jeli nositelem invest. rizika pojistník R. na splnění závazků z použité TÚM Jíné TR 2002 116580943 2544676 103341322 2360235 343237 3630017 0 4361456 2003 132785545 2943648 116586793 2742985 371600 5056746 0 5083773 2004 146081776 3157493 126070279 5006 3435273 389697 7729104 5294923 0 2005 165925426 3093505 138159373 3730 3918764 473033 12405846 7589392 281783 2006 183900634 2871255 151260166 5394 4412836 483544 18545544 6039689 282208 Zdroj: Česká národní banka V neživotním pojištění došlo k nejvýznamnějšímu růstu u rezervy na nezasloužené pojistné. Ale ani tento nárůst není tak markantní jako tomu bylo u životního pojištění. Jednalo se pouze o 9 % za celé sledované období. Žádná z rezerv neživotního pojištění se však nezvyšovala nebo naopak nesnižovala po celé sledované období. Například vyrovnávací rezerva rostla do roku 2004 a to mezi ročně v průměru o 13 %. V roce 2005 potom došlo k mírnému poklesu o 3 % a v následujícím roce opět ke zvýšení na hodnotu 4 576 504 tis. Kč a tedy o 4 %. Rezerva na pojistná plnění se potom zvyšovala do roku 2005 a to celkově o 78 %. V následujícím roce 2006 však došlo k jejímu snížení o 13 %. Tato rezerva však nabývá nepatrných hodnot ve srovnání s jinými rezervami tvořenými v neživotním pojištění. Jde pouze o necelé půl procento z celkových technických rezerv tvořených v neživotním pojištění. tabulka 2 Hrubá výše TR TR celkem R. na nezasloužené pojistné R. pojistného R. na PP NŽP R. na prémie a slevy Vyrovnávací rezerva R. na splnění závazků z ručení za závazky ČPK Jiné TR 2002 78231238 14593542 120946 54986052 451303 3560316 (neuvedena) 4519079 2003 65388806 15601365 187756 39979278 685124 4099584 (neuvedena) 4835699 2004 75850233 15192104 214120 49297915 803540 4529405 5813149 5813149 2005 82327834 15862174 215595 55370197 750851 4404952 5134495 589569 2006 85821317 17390739 186646 57351879 804215 4576504 5310120 201214 Zdroj: Česká národní banka 16

4.Legislativní podmínky finančního umístění aktiv pojišťoven v České republice Regulace v pojišťovnictví hraje významnější roli než v jiných odvětvích. Hlavním důvodem je již výše zmíněný časový nesoulad mezi přijetím pojistného a vyplácením pojistného plnění. Klient platí předem za službu, která bude poskytnuta v budoucnu. Vztah mezi klientem a pojišťovnou je založen na důvěře klienta. Existuje mnoho skutečností, které by v poměrně dlouhém období mezi přijetím pojistného a výplatou pojistného plnění mohli negativně ovlivnit schopnost pojišťovny dostát svým závazkům. Proto je nutné aby se regulace snažila o zmírnění těchto problémů a přispěla tak k ochraně klientů. Regulace má chránit, ale nesmí omezit konkurenci na pojistném trhu. Základem regulace pojišťovnictví je existence právních předpisů. 1 4.1.Skladba finančního umístění Finanční umístění (investice) tvoří největší položku v aktivech pojišťovny. Ve většině případů jde o více než 80 % aktiv, což je kromě výše zmíněných příčin důvodem k jejich regulaci. Finanční umístění technických rezerv na zahraničních trzích bylo umožněno po přijetí vyhlášky ministerstva financí České republiky č.75 ze 17.3.2000. Do té doby měly pojišťovny možnost investovat do 11 forem aktiv pouze na domácím finančním trhu. 2 Po vstupu do Evropské unie docházelo postupně k harmonizaci českých právních předpisů týkajících se pojišťovnictví s legislativními normami Evropské unie. Nejvýznamnější změnou pro investování pojišťoven bylo vydání třetí generace směrnic z roku 1992, díky kterým mimo jiné došlo k liberalizaci investičních pravidel pro technické rezervy 3 a byl umožněn volný pohyb kapitálu. Z důvodu ochrany klientů a jejich prostředků mají pojišťovny omezený výběr možností investování peněžních prostředků akumulovaných ve výše zmíněných technických rezervách. Jednotlivá aktiva, do kterých může pojišťovna investovat, jsou taxativně vyjmenovány v 21a Zákona o pojišťovnictví z roku 2004. 1 MAJTÁNOVÁ, Anna, a kol.: Pojišťovnictví- Teorie a praxe. 1.vyd. Praha: Ekopress 2006; str.69 2 MAJTÁNOVÁ, Anna, a kol.: Pojišťovnictví- Teorie a praxe. 1.vyd. Praha: Ekopress 2006; str.185 3 MAJTÁNOVÁ, Anna, a kol.: Pojišťovnictví- Teorie a praxe. 1.vyd. Praha: Ekopress 2006; str.70-71 17

Skladba finančního umístění v rámci členských států Evropské unie zahrnuje: dluhopisy vydané členským státem nebo jeho centrální bankou a dluhopisy, za které převzal záruku členský stát, dluhopisy vydané bankami a obdobnými úvěrovými institucemi členských států, kotované dluhopisy vydané obchodními společnostmi, pokladniční poukázky, kotované komunální dluhopisy, půjčky, úvěry a jiné pohledávky, jejichž splnění je zajištěno bankovní zárukou, směnky, jejichž splnění je zajištěno bankovním směnečním rukojemstvím nebo bankovním avalem, nemovitosti na území členských států, hypoteční zástavní listy, kotované akcie, vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jako banka, předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně 2 znalci za podmínky jejich pojištění pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny, dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj, cenné papíry vydané jednotkou kolektivního investování Finanční umístění dále zahrnuje: zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění, zajišťovací deriváty, pohledávky za zajišťovnami. 18

Zjišťovací deriváty musí splňovat několik podmínek. Za prvé musí usnadňovat řízení investičních rizik pojišťovny. Dále musí být od počátku vzniku zajistného vztahu písemně určeny zajišťované a zajišťovací nástroje, vymezena investiční rizika, která jsou předmětem investičního zajištění, a způsob zjišťování a doložení efektivnosti tohoto zajištění. Pojišťovna musí také průběžně zjišťovat efektivnost investičního zajištění. Specifika pro efektivnost investičního zajištění jsou uvedena ve vyhlášce č.303/2004sb. Investiční zajištění je efektivní, jestliže v průběhu zajišťovacího vztahu budou změny reálných hodnot zajišťovacích nástrojů odpovídající zajišťovanému riziku v rozmezí 80 % až 125 % změn reálných hodnot zajišťovaných nástrojů odpovídajících zajišťovanému riziku. V závislosti na charakteru provozované pojišťovací činnosti musí být také část průměrného stavu finančního umístění uložena tak, aby pojišťovna byla schopná dostát svým závazkům dohodnutým v pojistných smlouvách. Výše této části musí být potvrzena odpovědným pojistným matematikem. Průměrným stavem je myšlen aritmetický průměr počátečního a koncového stavu finančního umístění vypočtený na konci měsíce. V některých případech může Česká národní banka na základě písemné žádosti pojišťovny umožnit jinou skladbou finančního umístění.většinou však jde jen o omezenou dobu. 4.2.Limity pro skladbu finančního umístění Pojišťovny nejsou omezeny jen ve výběru aktiv, do kterých mohou investovat prostředky technických rezerv, ale mají také legislativně vymezené limity pro jednotlivá aktiva. Tím s zabývá vyhláška ministerstva financí č.303/2004sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví. Pro jednotlivé položky finančního umístění stanovuje výše zmíněná vyhláška následující limity: pro dluhopisy vydané členským státem nebo jeho centrální bankou a dluhopisy, za které převzal záruku členský stát, 75 % z celkových technických rezerv, pro dluhopisy vydané bankami a obdobnými úvěrovými institucemi členských států 50 % z celkových technických rezerv, pro kotované dluhopisy vydané obchodními společnostmi 20 % z celkových technických rezerv, pro pokladniční poukázky 75 % z celkových technických rezerv, 19

pro kotované komunální dluhopisy 20 % z celkových technických rezerv, pro půjčky, úvěry a jiné pohledávky, jejichž splnění je zajištěno bankovní zárukou, 10 % z celkových technických rezerv, pro směnky, jejichž splnění je zajištěno bankovním směnečným rukojemstvím (bankovním avalem), 10 % z celkových technických rezerv, pro nemovitosti na území členských států 20 % z celkových technických rezerv, pozemek nebo budova zapsaná v katastru nemovitostí jako jedna nemovitost nesmí překročit 10 % z celkových technických rezerv, pro hypoteční zástavní listy 50 % z celkových technických rezerv, pro kotované akcie až do výše 10 % z celkových technických rezerv, pro vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jako banka, 50 % z celkových technických rezerv; tyto vklady u jedné banky nesmí překročit 20 % z celkových technických rezerv; tato položka nezahrnuje běžné účty, ze kterých jsou hrazeny provozní náklady, pro předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně 2 znalci, za podmínky jejich pojištění pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny 5 % z celkových technických rezerv, pro dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj, 75 % z celkových technických rezerv, pro cenné papíry vydané jednotkou kolektivního investování 20 % z celkových technických rezerv, Finanční umístění dále zahrnuje: zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, až do výše 10 % z celkových technických rezerv, půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění, až do výše 5 % z celkových technických rezerv, zajišťovací deriváty; tyto zajišťovací nástroje smí zajišťovat pouze položky uvedené v odstavci 1 a odstavci 2 písm. a); přitom zajišťovací deriváty jako 20

položka finančního umístění nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv, pohledávky za zajišťovnami až do výše 50 % z celkových technických rezerv; tyto pohledávky mohou pojišťovny použít do skladby finančního umístění až po odečtení všech závazků vůči zajišťovnám. Finanční umístění vztahující se alespoň ke dvěma osobám v rámci koncernu (holdingu), je limitováno 15 % z celkových technických rezerv. Tato podmínka se nevztahuje k dluhopisům vydaným státem nebo centrální bankou, pokladničním poukázkám a kotovaným komunálním dluhopisům. Podle vyhlášky lze stejný cenný papír zahrnout pouze do jedné položky skladby finančního umístění. Pro potřeby výše zmíněného právního předpisu je za celkové technické rezervy považována suma technických rezerv všech odvětví životních pojištění a suma technických rezerv vztahující se ke všem odvětvím neživotních pojištění. Takzvaná univerzální pojišťovna, která provozuje jak životní tak neživotní pojištění současně, musí vypočítat celkové technické rezervy zvlášť pro životní a neživotní pojištění. Stejně tak je nakládáno i s limity finančního umístění, které platí pro každou z těchto oblastí zvlášť. Důvodem pro nízké procento některých investičních instrumentů je již výše zmíněná bezpečnost. To lze spatřovat například u akcií, do kterých může pojišťovna investovat pouze 10 %. U některých instrumentů je zajištěna bezpečnost nejen nižším limitem, ale také, jak je tomu u předmětů a děl kulturní hodnoty, odborným odhadem hned 2 znalců. Není jistě náhodou vysoké procento, které je z technických rezerv možné investovat do státních dluhopisů. Jedním z důvodů je samozřejmě velká jistota návratnosti investovaných prostředků. Dalším důvodem však může být i snaha státu zvýšit zájem o vydávané dluhopisy, jejichž prostřednictvím může stát pomocí operací na volném trhu realizovat měnově politické záměry. V roce 2006 zjistila Česká národní banka při kontrolách pojišťoven nedostatky v ocenění finančního umístění reálnou hodnotou, které se neshodovalo se zákonem o účetnictví. Dalším problémem bylo vytváření nedostatečně vysokých technických rezerv a nerespektování zásady likvidity finančního umístění. Všechna tato zjištěná provinění neohrožovala finanční stabilitu a splnitelnost závazků jednotlivých pojišťoven. Proto nebylo zahájeno žádné správní řízení s provinilými subjekty ve věci uložení opatření k odstranění nedostatků. 21

5.Analýza investičního chování pojišťoven na českém pojistném trhu v letech 2002/06 Následující analýza se snaží o zachycení vývoje finančního umístění všech pojišťoven vyskytujících se na našem trhu v rozmezí let 2002 až 2006. Zjištěné hodnoty budou samozřejmě ovlivněny i vývojem pojistného trhu jako celku. Na českém pojistném trhu působilo na počátku sledovaného období 42 pojišťoven, z kterých bylo 17 univerzálních, 22 neživotních a pouze 3 životní. V dalších letech potom docházelo ke zvyšování počtu pojišťoven. V roce 2006 celkový počet pojišťoven narostl na 49, z nichž 6 bylo životních, 26 neživotních a opět 17 univerzálních. 62% podíl tří největších pojišťoven na hrubém předepsaném pojistném svědčí o vysoké koncentraci pojistného trhu. Výše hrubého předepsaného pojistného v životním pojištění každým rokem stoupá. Za celé sledované období vzrostla o 39 %. V roce 2002 byla jeho hodnota 34 036 346 tis. Kč zatímco v roce 2006 47 233 389 tis. Kč. Stejně tak je tomu i na trhu neživotního pojištění, kde byl nárůst za celé sledované období nepatrně nižší a to o 32 %. Z původních 56 624 001 tis. Kč v roce 2002 se hodnota hrubého předepsaného pojistného zvýšila na 74 889 748 tis. Kč. Dalším významným ukazatelem ovlivňujícím vývoj pojistného trhu jsou náklady na pojistná plnění. V životním pojištění se tyto náklady ve vybraném období zvyšovaly do roku 2004, kdy dosáhly hodnoty 23 442 780 tis. Kč z původních 12 416 508 tis. Kč v roce 2002. Do roku 2006 potom jejich hodnota poklesla o 20 % na 18 836 987 tis. Kč. V neživotním pojištění naopak náklady na pojistná plnění postupně klesala od roku 2002, kdy jejich výše, ovlivněná rozsáhlými povodněmi, činila 47 679 380 tis. Kč, až na hodnotu 34 273 642 tis. Kč v roce 2005. V roce 2006 došlo k jejímu navýšení o necelých 12 % na 38 377 742 tis. Kč. I přes pozitivní vývoj předepsaného pojistného a dalších ukazatelů pojistného trhu zůstává ukazatel pojištěnosti pod průměrnou hodnotou Evropské unie. Pojištěnost je vyjádřena jako podíl předepsaného pojistného na HDP. V roce 2006 její hodnota činila 3,8 %, což je o pouhou jednu desetinu procenta více než na počátku sledovaného období, kdy dosahovala 3,7 %. Od roku 2004, kdy její hodnota činila 4,2%, klesala každoročně o více než 0,1 procentního bodu. Jedním z důvodů je i rychleji rostoucí HDP. 22

Z důvodu lepší přehlednosti budou pro účely následující analýzy finančního umístění investiční instrumenty rozděleny pouze do těchto 7 skupin: nemovitosti, majetkové cenné papíry, dluhopisy, půjčky, depozita, pohledávky za zajišťovnami a ostatní finanční umístění. Mezi nemovitosti lze zařadit pozemky a stavby, které mohou být provozní i neprovozní. Nejvýznamnějším majetkovým cenným papírem je akcie, se kterou majitel získává podíl na majetku společnosti a také různé druhy práv. Jde například o právo na vyplácení dividendy nebo hlasovací právo při účasti na valné hromadě. Tento instrument však nezajišťuje jisté zhodnocení, proto je pojišťovnami využíván jen v menší míře. Dluhopisy, cenné papíry, které představují závazek emitenta vyplatit držiteli ve stanovenou dobu nominální hodnotu dluhopisu a ve většině případů i úrok, se člení na bezkupónové a kupónové. Mezi bezkupónové dluhopisy patří v ČR státní pokladniční poukázky, pokladniční poukázky České národní banky a bankovní pokladniční poukázky. Jediným výnosem plynoucím z vlastnictví tohoto cenného papíru je rozdíl mezi jeho nominální hodnotou a prodejní cenou, tzv. diskont. 1 Splatnost jednotlivých pokladničních poukázek může být různá od 1 do 52 týdnů. Jak již bylo v předcházející kapitole řečeno, je tento instrument velmi bezpečný, ale jeho hlavním problémem je nízký výnos. Kuponové dluhopisy jsou veřejně obchodovatelné cenné papíry s pravidelně vypláceným úrokem. Dalším instrumentem jsou půjčky, mezi které můžeme zařadit půjčky pojištěným na základě pojistné smlouvy s dlužníkem, a hypotekární půjčky zajištěné hypotékou. 2 Pod pojem depozita u finančních institucí spadají termínované vklady, vklady s výpovědní lhůtou, vklad s volně stanovenou splatností, konto, depozitní certifikát a vkladní list. Jednotlivá depozita se liší délkou a možností výběru vložených prostředků. rozdílné může být také jejich úročení, které depozita člení na pevně úročené, u kterých nemůže dojít ke snížení pod ve smlouvě sjednanou hodnotu, pohyblivě úročené, které můžou být definovány různě, nebo progresivně úročené. Ostatní finanční umístění pak zahrnuje všechny zbylé povolené investiční instrumenty, které se jednotlivě na celkovém finančním umístění podílejí jen nepatrně. Jde například o předměty a díla umělecké kulturní hodnoty. V roce 2002, jak je patrné z grafu 2 na následující stránce, se oproti roku 2001 zvýšil podíl investic do dluhopisů a ostatních instrumentů. Jejich změna však nebyla nikterak významná. V prvním případě šlo o necelé 1,5 % a v druhém potom o téměř o 3 %. Podíl 1 CIPRA, Tomáš: Pojistná matematika - Teorie a praxe. 1.vyd. Praha: Ekopress 1999; str. 59-60 2 CIPRA, Tomáš: Pojistná matematika - Teorie a praxe. 1.vyd. Praha: Ekopress 1999; str. 52 23

nemovitostí naopak poklesl o 0,7 %. Stejně tak tomu bylo i u majetkových cenných papírů. K nejvýraznějšímu snížení však došlo u bankovních depozit a to o více než 3 %. To bylo vyvoláno reakcí pojišťoven na nízké úrokové sazby. Největší položkou finančního umístění byly v roce 2002 výše zmíněné dluhopisy. Vývoj finančního umístění 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 14,6 15,3 10,2 9,6 1,7 2,7 62,3 62,8 3,2 4,5 4,3 7,6 6,4 6,1 7,3 8,6 6,3 2 0,1 0,2 63,1 64 67,7 10% 0% 5 5,2 12,9 13,2 12,8 6,2 4,4 3,9 3,2 2,6 2002 2003 2004 2005 2006 nemovitosti majetkové cenné papíry dluhopisy půjčky depozita pohledávky za zajišťovnami ostatní Graf 2 Zdroj: Česká národní banka V roce 2003 došlo v porovnání se skladbou finančního umístění v roce 2002 ke snížení podílu nemovitostí na 4,4 % z celkového finančního umístění. Opět také došlo k mírnému snížení o 0,6 % podílu investic do depozit, i když jejich absolutní hodnota vzrostla z 16,3 mld. Kč na 16,98 mld. Kč. Výraznější absolutní nárůst lze spatřovat u půjček, jejichž hodnota z necelých 2 mld. Kč vyrostla na téměř 5 mld. Kč. Došlo i ke zvýšení podílu tohoto instrumentu na celkovém finančním umístění o 1 %. Nejvýznamnější formou investic byly i v tomto roce dluhopisy. Rok 2004 byl významný pro celou Českou republiku vstupem do EU. To samozřejmě ovlivnilo i skladbu finančního umístění. Došlo ke změně některých položek. Například do roku 2003 byly jednou z položek dluhopisy vydané Českou republikou nebo Českou národní bankou a od roku 2004 došlo k rozšíření na dluhopisy vydané všemi členskými státy 24