Vstup a úkoly pro 11. kapitolu IDENTIFIKACE A BALENÍ JAKO SUBSYSTÉM ŘETĚZCE. Důležitou činností v řízení materiálového toku je přesná znalost pohybu materiálů, polotovarů a výrobků umístěných v různých přepravních prostředcích, ale také u dílů pohybujících se samostatně nebo zabalených ve spotřebitelských obalech včetně pohybu základní i odvozené manipulační a přepravní jednotky. Nosičem označení, které slouží k identifikaci, může být přímo materiál, polotovar či výrobek. Pokud je použit přepravní prostředek, je k němu nosič informace přivázán jako visačka, nalepen jako etiketa nebo umístěn do rámečku na přepravce jako magnetická páska, štítek, apod. Za označení lze považovat záznam v kódu, jako nápis nebo grafickou značku. Mezi nejpoužívanější systémy automatické identifikace patří: optické systémy: jsou založené na principu odraženého světla od kódu složeného ze světlých a tmavých ploch, který je osvětlen světelným zdrojem. radiofrekvenční systémy: k identifikaci využívají vysílání radiofrekvenčních signálů k aktivním nebo pasivním identifikačním štítkům, které vyvolávají zpětnou odpověď. Tyto systémy nacházejí uplatnění tam, kde nelze použít levnější čárové kódy (v prašných provozech, v provozech se špatnou viditelností, extrémními teplotami, ve vlhkém prostředí, kontrola průjezdu vozidel, pohybu osob apod.) magnetické systémy: kódují informaci do magnetického proužku z magnetického materiálu nebo do čipu (magnetická karta s vyšší kapacitou, u které lze měnit paměťová data). Tyto systémy jsou běžně používané v bankovnictví, dopravě, knihovnách apod. biometrické systémy: využívají některé fyziologické vlastnosti člověka (otisk prstů, podpis, délka a tvar prstů atd.). Tyto systémy se používají k identifikaci osob. akustické systémy: využívají spektrální analýzy lidského hlasu. Tyto systémy se používají k identifikaci osob. Čárové kódy se řadí k technologii automatické identifikace s nejdelší tradicí. S čárovým kódem se setkal již každý, nejspíše v jejich tradiční podobě pro označování zboží v prodejní síti. Čárové kódy však mají mnohem širší potenciál a uplatnění. Čárový kód se skládá z tmavých čar a ze světlých mezer, které se čtou např. pomocí laserového paprsku. Červené světlo paprsku je pohlcováno tmavými čárami a odráženo světlými mezerami a snímač zjišťuje rozdíly v reflexi, které jsou převedeny v elektrické signály odpovídající šířce čar a mezer. Každá číslice či písmeno je zaznamenáno v čárovém kódu pomocí přesně definovaných šířek čar a mezer. Data, která obsahují čárový kód, mohou obsahovat údaje o výrobci, výrobku, skladové pozici, čísle série nebo i jména osob oprávněných k manipulaci s určeným zbožím. S využitím RFID technologie lze automatizovat řadu činností, které doposud používají čárové kódy a tím nahradit drahý a chybující lidský faktor. Jedná se zejména o sledování stavu zásob ve skladu a regálech, kde lze s výhodou využít možnost spočítat množství skladovaných položek bez jakékoli manipulace.
V oblasti řízení logistických procesů ve výrobním procesu je možné považovat RFID technologii za zásadní inovaci. Přináší nové možnosti, které nejsou dosud v plném rozsahu analyzovány a tím méně využívány. Díky RFID značení se v systému vytváří přehled o spotřebě, čase spotřeby, výrobní lince, pracovníkovi apod. Na základě získaných informací lze výborně plánovat veškeré výrobní a logistické operace. Obal je důležitou součástí manipulační nebo přepravní jednotky. Obvykle je opatřen požadovanými informacemi pro identifikaci a určení obsahu přepravované jednotky, pro volbu správného způsobu manipulace a uložení ve skladech. Požadavky kladené na obaly jsou různé a musí se řešit v širších souvislostech s přihlédnutím na jejich použití v logistickém řetězci. Způsob a použitá metoda balení musí být v souladu s použitou technologií výroby, kde má podporovat plynulý materiálový tok od vstupu do výrobního procesu až po dodání k zákazníkovi. Jednotlivé stupně balení mají na sebe postupně navazovat s využitím modulových řad a vytvořením manipulační jednotky vyššího řádu. V souladu s požadavky na ochranu životního prostředí a snížení nákladů vynakládaných na obalové systémy, je nutné přijmout taková opatření, která by zajistila jejich opakované používání. Výrobcům a obchodu tak vzniká povinnost odebírat použité obaly a vracet je k opakovanému použití, recyklaci nebo likvidaci. Při přechodu logistickými řetězci se materiál, polotovary a výrobky sdružují do ucelených jednotek. Podle toho, ve kterém článku logistického řetězce se nachází, nazýváme tyto jednotky: manipulační, přepravní, ložné, skladovací, výrobní, expediční, evidenční, statistické aj. KLÍČOVÁ SLOVA: Čárový kód RFID Hlasové technologie obal manipulační jednotky přepravní prostředky CÍLE A ÚKOLY Po prostudování této kapitoly budete znát význam automatické identifikace pro logistiku; fungování a využití automatické identifikace, výhody a nevýhody využití čárového kódu a RFID, funkce obalu, používané manipulační a přepravní jednotky,
palety a způsoby paletizace, kontejnery a kontejnerizaci. A) Prostudujte si prezentaci k této problematice! Dále si prostudujte níže uvedenou literaturu a internetové odkazy: B) MAČÁT, V., SIXTA, J. LOGISTIKA, teorie a praxe. Computer Press, a.s., Brno, 2005. ISBN 80-251-0573-3. C) TEDA, J. Inteligentní systém optimalizace jakosti. Časopis Automatizace, ročník 51, číslo 12, http://www.automatizace.cz/article.php?a=2387. D) STEHLÍK, A., KAPOUN, J. Logistika pro manažery. Praha: Ekopress, 2008, ISBN 978-80-86929-37-8 E) SIXTA, J. Řízení toku materiálu pomocí logistiky. 1. vyd. Mladá Boleslav: Škoda auto a. s. Vysoká škola, 2007, ISBN 978-87042-12-0 F) ŠTŮSEK, J. Řízení provozu v logistických řetězcích. Praha: C.H.Beck, 2007, ISBN 978-80-7179-534-6 G) LAMBERT, D. a kol. Logistika. Brno: CP Books, 2005, ISBN 80-251-0504-0 H) http://www.barco.cz/. I) http://dal.hnonline.sk/c1-24924330-bezpapierove-riadenie-skladovych-operacii-vrealnomcase. J) http://dal.hnonline.sk/c1-24927730-perspektivy-senzorovych-sieti-v-logistike K) Pro názornost si ještě můžete prohlédnout video sekvenci na následující www stránce: http://www.packaging-cz.cz/cz/media-galerie/video-galerie/ Kontrolní úkol 1. Jaké jsou nejpoužívanější způsoby identifikace výrobků? 2. Jaký je princip čárového kódu? 3. Vysvětlete, jakou funkci má obal? 4. Jaké jsou manipulační (logistické) jednotky a jaké znáte přepravní prostředky? SHRNUTÍ KAPITOLY: IDENTIFIKACE A BALENÍ JAKO SUBSYSTÉM ŘETĚZCE. S výhodou se automatická identifikace uplatňuje u automatizovaných procesů
ve výrobní i nevýrobní sféře. Systémy automatické identifikace zboží urychlují hmotný a informační tok uvnitř logistického řetězce a tím dochází k výraznému napomáhání ve snížení stavu zásob atím ke snížení vázaných kapitálových prostředků. Identifikace výrobků, která souvisí s informačním tokem, musí být adresná a přesná. Pro efektivní řízení výrobního procesu je nezbytné mít potřebnou informaci ve správném čase. Tento požadavek splňují nové technologie jakými je zavedení čárového kódu a nověji RFID technologie. Označení zboží čárovými kódy je využíváno celosvětově už delší dobu. Uvedení RFID etiket tuto praxi v žádném případě úplně nenahradí, avšak vytvoří nové možnosti identifikování objektů pro určité procesy nebo splnění jejich potřeb. RFID technologie nabízí některé podstatné výhody, umožňuje především: přesné, jednoznačné označení a tím i zpětné sledování každého jednoho kusu, dynamické ukládání informací na paměť čipu během jeho pohybu, automatický sběr dat bez lidského zásahu, propojení čipů se snímači, etikety mohou být umístěny na zboží neviditelně, a přesto být čitelné. Čárové kódy: nezaměnitelné, lehce poškoditelné, kapacita 12-15 znaků, běžná potřeba přelepování štítků, optické rozpoznávání odrazem laserového světla, štítek musí být pro čtečku viditelný, manuální obsluha, vědomé vyvolání události (nahrazení ručního zadávání přes klávesnici), cenově výhodné. RFID etikety: kdykoli přepisovatelné, odolné proti vlivům prostředí, uložení velmi mnoha znaků (až do 96KB), neustálá identifikace jednotlivých kusů, rozpoznávání vysokofrekvenčním radiovým signálem, většinou neviditelně připevněné, bez potřeby viditelného kontaktu, pohyb objektů přes portál, vyvolání události přemístěním objektu do/z dosahu RFID čtečky, současná cena 2-3 Kč za kus (pasivní provedení), cíl do 1,50 Kč za kus, možnost současného čtení mnoha (až 1000) etiket. Materiálový tok logistickým řetězcem, jehož součástí jsou přepravní prostředky, představuje poměrně složitý proces. V každém článku logistického řetězce je materiál (polotovar, výrobek) vyložen, po provedené operaci zkontrolován, opatřen potřebnými údaji, vložen do přepravního prostředku a přepraven k dalšímu článku logistického řetězce. Každý článek má specifické požadavky na manipulační a přepravní techniku nebo na skladování. V daných případech bývá tento článek jinak technicky vybaven. V některých případech, např. dochází-li v některých článcích řetězce ke kompletaci s dalšími
výrobky, mění se během postupu logistickým řetězcem manipulovaná a přepravovaná množství a může také docházet ke změně sortimentu, jehož je výrobek součástí. Z uvedeného důvodu je nutné věnovat správnému výběru manipulačních a přepravních jednotek velkou pozornost. Mezi nejpoužívanější přepravní prostředky náleží: ukládací bedny a přepravky, palety, roltejnery, přepravníky, kontejnery, výměnné nástavby. V rámci logistiky rozlišujeme: Logistickou(manipulační) jednotku 1. řádu: Jedná se o základní logistickou jednotku přizpůsobenou pro ruční manipulaci. Tato jednotka zároveň představuje minimální objednací, odběrné a dodací množství. Způsob manipulace s touto jednotkou je ruční s využitím plošinových vozíků nebo dopravníků. Základní logistická jednotka prochází všemi články logistického řetězce, aniž by byla dále dělena na menší části. Logistickou jednotku 2. řádu: Jednotka 2. řádu je přizpůsobena pro mechanizovanou nebo automatizovanou manipulaci ve skladových systémech, k mezioperační manipulaci, k meziobjektové manipulaci a také k vnější přepravě. Respektuje požadavek na maximální využití kapacit v dopravě. Jako přepravní prostředky se využívají palety, malé kontejnery, roltejnery, fixované jednotky, které umožňují použít pro manipulaci nízko- a vysokozdvižné vozíky, regálové zakladače, stohovací jeřáby, dopravníky apod. Logistickou jednotku 3. řádu: Slouží výhradně k dálkové vnější přepravě s využitím všech dopravních prostředků, tj. železniční, silniční, vodní vnitrozemské a námořní, nákladní letecké a kombinované a s tím související použití mechanizované nebo automatizované manipulace. Jako přepravní prostředky se používají velké kontejnery, letecké kontejnery, výměnné nástavby s využitím mechanizace za pomoci jeřábů, speciálních vysokozdvižných vozíků, bočních překladačů apod. Logistickou jednotku 4. řádu: Je určena pro dálkovou kombinovanou vodní vnitrozemskou a námořní přepravu v bárkových systémech s využitím příslušné mechanizované manipulace. Jako přepravní prostředky se používají bárky, člunové kontejnery s využitím těžké mechanizace jako jsou portálové jeřáby, hydraulické zdvižné plošiny apod.