Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s.r.o

Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s.r.o Využití konceptu Bazální stimulace u lidí s těžkou formou mentálního a kombinovaného postižení Sociální práce Vypracoval: Vedoucí práce: Miroslav Mach PhDr. Martina Muknšnáblová Čelákovice 2014

Čestne prohlašeni Prohlašuji, že jsem absolventskou praci vypracoval samostatně a všechny použite pisemne i jine informačni zdroje jsem řadně ocitoval. Jsem si vědom, že doslovne kopirovani cizich textů v rozsahu většim než je kratka doslovna citace je hrubym porušenim autorskych prav ve smyslu zakona 121/2000 Sb., je v přimem rozporu s internim předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštěni k obhajobě. V Roztokách 4. května 2014... Podpis

Poděkování Rád bych poděkoval vedoucí mé absolventské práce PhDr. Martině Muknšnáblové za podnětné připomínky, cenné rády, ochotu a vřelý přístup při konzultacích této absolventské práce. Dále bych rád poděkoval dotazovaným respondentům za ochotu a čas při vypracování rozhovoru.

Obsah Úvod...6 1 Cíl práce...7 2 Teoretická část...8 2.1 Historie konceptu bazální stimulace...8 2.1.1 Historie konceptu bazální stimulace ve světě...8 2.1.2 Historie konceptu bazální stimulace v České republice...9 2.2 Koncept bazální stimulace...10 2.2.1 Teoretická východiska konceptu bazální stimulace...11 2.2.2 Vývoj vnímání...13 2.3 Význam doteků v životě člověka...14 2.3.1 Iniciální dotek...14 2.4 Polohování...15 2.4.1 Poloha hnízdo...17 2.4.2 Poloha mumie...18 2.5 Základní typy bazální stimulace...19 2.5.1 Somatická stimulace...19 2.5.1.1 Zklidňující somatická stimulace...20 2.5.1.2 Povzbuzující somatická stimulace...20 2.5.1.3 Masáž stimulující dýchání...21 2.5.2 Vestibulární stimulace...21 2.5.3 Vibrační stimulace...22 2.6 Biografická anamnéza...23 2.7 Mentální retardace...23 2.8 Vzdělávání v konceptu bazální stimulace...25 2.9 Desatero bazální stimulace...27 2.10 Deset centrálních evropských cílů...27 3 Praktická část...29 3.1 Osobní rozhovory a jejich vyhodnocení...30

3.1.1 Rozhovor č.1...30 3.1.2 Rozhovor č.2...31 3.1.3 Rozhovor č.3...32 3.1.4 Rozhovor č.4...33 3.1.5 Vyhodnocení rozhovorů...34 3.2 Kazuistiky jednotlivých klientů...34 3.2.1 Kazuistika č.1...34 3.2.2 Kazuistika č.2...36 3.2.3 Kazuistika č.3...37 3.2.4 Kazuistika č.4...38 4 Diskuze...39 5 Závěr...40 Summary...42 Bibliografie...43 Přílohy...45

Úvod Pro svou absolventskou práci jsem si zvolil téma využití konceptu bazální stimulace u lidí s těžkou formou mentálního a kombinovaného postižení. O konceptu bazální stimulace jsem se dozvěděl již dříve. V praxi jsem se s ním poprvé seznámil na letní praxi na odlehčovací službě pro děti se zdravotním postižením, kde s konceptem bazální stimulace pracovaly osobní asistentky. Pozdějí jsem se v zařízení zúčastnil přednášky o bazální stimulaci. Přenáška mě natolik zaujala, že jsem se rozhodl absolvovat základní kurz bazální stimulace, kde jsem si prohloubil teoretické znalosti a osvojil praktické dovednosti. Po absolvování kurzu jsem začal pracovat s konceptem bazální stimulace v zařízeních kde jsem byl na dlouhodobé praxi. Pracoval jsem převážně s cílovou skupinou dětí a mladších dospělích s mentálním a kombinovaným postižením v denním a týdenním stacionáři a odlehčovací službě. V teoretické časti absolventské práci vymezím pojmy a představím historii, současnost, významné představitele, základní prvky bazální stimulace a popíši možnosti využití konceptu bazální stimulace při práci s klienty s těžkou formou mentálního a kombinovaného postižení. V praktické části absolventské práce se zaměřím na práci s klienty s těžkou formou mentálního a kombinovaného postižení a shrnu formou rozhovorů se zaměstnanci zařízeních, kde se pracuje s konceptem bazální stimulace. Informace budu čerpat převážně z odborných publikací, časopisů, vzdělávacích pořadů a Institutu bazální stimulace. 6

1 Cíl absolventské práce Shrnout informace o konceptu bazální stimulace. 7

2 Teoretická část 2.1 Historie konceptu bazální stimulace 2.1.1 Historie konceptu bazální stimulace ve světě Koncept bazální stimulace má svůj původ v oblasti speciální pedagogiky a až později byl transformován do ošetřovatelské péče. Koncept bazální stimulace pochází z Německa. Autorem konceptu je speciální pedagog prof. Dr. Andreas Fröhlich, který od začátku sedmdesátých let minulého století pracoval v Rehabilitačním centru Westpfalz/Landstuhl s dětmi s těžkým postižením. S dětmi s hlubokou mentální retardací nešlo verbálně komunikovat, protože jejich schopnost komunikovat byla omezená nebo žádná. Veřejnost tyto děti považovala za nevzdělavatelné. Andreas Fröhlich však prokázal, že základní vrozené schopnosti každého člověka v oblasti percepce jsou dostatečné pro podporu a stimulaci vnímání a komunikace a že děti jsou vzdělavatelné alespoň v oblasti uvědomování si autonomie vlastního těla a nácviku pohybových vzorců. Do ošetřovatelské péče v intenzivní medicíně a v následné péči přenesla koncept bazální stimulace v osmdesátých letech minulého století zdravotní sestra prof. Christel Bienstein na klientech ve vigilním kómatu prokázala úspěšnost konceptu bazální stimulace v ošetřovatelství. Koncept bazální stimulace byl podpořen vědeckými studiemi odborníků a stal se uznávaným pedagogicko-ošetřovatelským konceptem. Prof. Andreas Fröhlich a prof. Christel Bienstein společně vypracovali systém vzdělávání lektorů konceptu bazální stimulace, aby byl zajištěn relevantní transfer a proškolení pracovníků 8

v pomáhajících profesí. Lektoři musí na vybraných vzdělávacích institucí v zahraničí absolvovat čtyřsemestrální studium a složit závěrečné zkoušky. Certifikovaní lektoři jsou sdruženi v Mezinárodní asociaci bazální stimulace. [Friedlová,2005] 2.1.2 Historie konceptu bazální stimulace v České republice Koncept bazální stimulace patří v současnosti k uznávaným a aplikovaným konceptům. Po období dokazování a přesvědčování se v současnosti nachází v období zavádění do praxe. V České republice je předním odborníkem a lektorkou PhDr. Karolína Friedlová. O konceptu bazální stimulace poprvé informovala veřejnost v roce 2000 v časopise Sestra a na multioborové ošetřovatelské konferenci v Olomouci. První základní kurz bazální stimulace se v České republice uskutečnil v roce 2003 na lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2004 je koncept bazální stimulace zohledněn ve Vyhlášce Ministerstva zdravotnictví České republiky o stanovení činnosti náplně všeobecné sestry ve Sbírce zákonů č. 424/2004, odstavec h. V roce 2005 byl založen ve Frýdku-Místku INSTITUT Bazální stimulace a v listopadu 2005 proběhla 1. národní konference bazální stimulace za účasti ChristelBienstein. V současnosti je v České republice přes 200 proškolených zařízení a přes 60 certifikovaných pracovišť. Ministerstvo zdravotnictví akreditovalo vzdělávací program bazální stimulace pro zdravotní sestry, fyzioterapeuty, ergoterapeuty, klinické 9

logopedy, psychology, pracovníky v sociálních službách a speciální pedagogy. [Friedlová,2005] V roce 2013 pořádala Česká republika v hlavním městě Praha pod záštitou českého ministra zdravotnictví a ministryně práce a sociálních věcí Mezinárodní kongres bazální stimulace. [Friedlová,2013] 2.2 Koncept bazální stimulace Člověk vnímá pomocí smyslů sebe a okolní svět. Základními prvky konceptu bazální stimulace jsou vnímání, pohyb a komunikace. Tyto tři prvky se mezi sebou vzájemně ovlivňují. Schopností vnímat jsme se naučili pohybovat a komunikovat, vnímání umožňuje pohyb a komunikace je umožněna pomocí pohybu a vnímání. Smyslové orgány vznikají a vyvíjejí se už v embryonální fázi.schopnost vnímání se rozvíjí už v sedmém týdnu prenatálního vývoje. Nejvýraznější podněty dostává plod v oblasti: vibrační-zvuky,např.hlas a tlukot srdce matky, žaludeční a střevní peristaltika somatické-plod cítí tlak stěny úderu a plodové vody na svém těle, cucání palce vestibulární-plod vnímá změny polohy svého těla a změny polohy těla matky [Friedlová,2013] 10

Koncept bazální stimulace podporuje stimulaci vnímání tělesného schématu, rozvoj vlastní identity, umožnění vnímání a navázání komunikace s okolím, orientaci v čase a prostoru, zlepšení funkcí organismu, psychomotorický vývoj člověka, respekt autonomie člověka, důstojné prožívání života v co nejvyšší možné kvalitě. [Friedlová,2007] 2.2.1 Teoretická východiska konceptu bazální stimulace Podstata vnímání Vědomí je stav, kdy je člověk schopen uvědomovat si sebe a okolí. Nervový systém má schopnost plasticity a přizpůsobování se nejrůznějším vlivům. Nervové buňky mají dán potenciál plastických změn ve své genetické výbavě. Schopnost plasticity je uložit a uchovat informace. Lidský mozek má schopnost uchovávat své životní návyky v mnoha regionech a proto se může cílenou stimulací znovu aktivovat. Poškozené části mozku může znovu získat svých funkcí nebo jiné části mozku můžou převzít jejich funkci. Kvantitativní poruchy vědomí: Somnolence Lehká porucha vědomí, člověk na oslovení otevře oči, odpoví, na výzvu je motorická odpověď, zachováno polykání. 11

Sopor Hlubší porucha vědomí, bolestivý podnět způsobí obranný pohyb, grimasu, otevření očí. Kóma Hluboké bezvědomí, člověk nereaguje na zevní podněty, kontakt je nemožný, bolestivý podnět způsobí flekční nebo extenční reflexní odpověď. Apalický stav Zvláštní druh poruchy vědomí, příčinou je poškození mozkové kůry. Člověk působí jako při vědomí, má otevřené oči, ale pohledem nesleduje, nemluví, reaguje pouze reflexně. [Amber,2004] Kvalitativní poruchy vědomí: Projevem kvalitativní poruchy vědomí jsou poruchy orientace v osobě, místě nebo čase, poruchy myšlení a neadekvátní jednání. Amence (stav zmatenosti) Porucha paměti a dezorientace, krátkodobé nebo dlouhodobé trvání, celková amnézie. Delirium (akutní stav zmatenosti) Krátkodobé nebo dlouhodobé častokrát se opakující stavy zmatenosti, Celková nebo částečná amnézie. 12

Obnubilance (mrakotný stav) Zachována prostorová orientace, bez schopnosti jednat podle vlastní vůle. Příčinou můžou být psychiatrické stavy, epileptické záchvaty a úrazy. [Kurek,2014] 2.2.2 Vývoj vnímání U člověka se nejprve vyvíjí somatické vnímání, vnímání chvění a vibrací a vestibulární vnímání. Somatické vnímání Somatické vnímání se u člověka vyvíjí na konci druhého měsíce nitroděložního vývoje kdy je lidský zárodek schopen reagovat na dotyk. Od šestého embrionálního týdne je plod schopen se pohybovat. Vývoj vnímání a pohybu spolu souvisí. [Langmayer,1998] Vývoj vnímání chvění a vibrací S vývojem kůže, svaloviny a schopností pohybu se vyvíjí vnímání vibrací. Od šestnáctého embrionálního týdne je plod schopen zaujmout a fixovat svou polohu v děloze matky a od pátého až šestého měsíce slyšet zvuky. Vnější zvuky jsou filtrované tělem matky a plodovou vodou. Vnitřní zvuky vytváří matčin organismus (zažívací systém, kardiovaskulární systém, hlas matky). Zvuky z těla matky jsou přenášeny na děložní stěnu a jsou plodem vnímané jako jemné vibrace. [Friedlová,2007] 13

2.3 Význam doteků v životě člověka Člověk od svého narození, prožívá určité situace, které si ukládá do paměťových stop. Do paměťových stop si ukládá co mu chutná, které zvuky a vůně má rád, známá prostředí, které doteky má rád. Pro práci s klientem v konceptu bazální stimulace ošetřovatelé zjišťují od příbuzných nebo okolí všechny tyto informace a přizpůsobí jim ošetřovatelskou péči. [Friedlová,2005] Dotýkat se je základní lidská schopnost. Přes doteky člověk příjímá mnoho impulsů a komunikuje s okolím. Doteky jsou v životě člověka důležité. Člověk přes doteky poznává svět a využívá je v komunikaci. Ošetřovatelé používají své ruce k vykonání ošetřovatelských výkonů a umožňují získat klientovi informace o svém těle a okolí. [Friedlová,2013] 2.3.1 Iniciální dotek Doteky ošetřovatelů by měly být zřetelné a promyšlené. Ošetřovatelé si neuvědomují, že nečekané a necílené doteky a další poskytované informace, vnímané smyslovými orgány, můžou být pro klienta chaotické. Klientovi musíme vždy dát najevo, kdy začíná a končí naše přítomnost u něho. Informaci mu poskytneme pomocí cíleného doteku tzv. iniciálního doteku. Iniciální dotek, je dotek zahajující jakoukoliv aktivitu s klientem. Iniciální dotek je zřetelný a přiměřeného tlaku. Místo 14

iniciálního doteku by mělo být zvoleno na základě biografie klienta, vhodná místa jsou ramena, paže nebo ruka. Iniciálním dotekem klientovi sdělujeme, že bude následovat nějaká aktivita, a dáváme mu tím pocit jistoty. [Zikl, 2011] Iniciální dotek musí být stále na stejné místo a doprovázen stejnými slovy, pozdravem nebo oslovením klienta. Nad lůžkem klienta by měla být umístěna cedule s lokalizací doteku a iniciální větou. Iniciální dotek by měli dodržovat všichni, kdo s klientem pracují. Iniciálním dotykem klienta upozorňujeme na naší přítomnost a taktéž se s ním loučíme. Tato ritualizace pomáhá klientovi zorientovat se v situaci. [Šimánková a kolektiv,2011] 2.4 Polohování Klient při dlouhé době, kdy je upoután na lůžku není schopen vnímat své tělo. Ke změně vnímání tělesnéného schématu dochází už po půl hodině ležení na měkké podložce. Prostřednictvim polohování klientovi umožníme získat informace o svém těle a stabilizovat vnímání tělesného schématu. [Nydal, Bartoszek,2000] Nedostatečně podnětné okolí, sensorické podněty a pohybové aktivity vedou ke změně vnímání tělesného schématu a k těžkým krizím vlastní identity. Profesor Andreas Frohlich nazývá tento proces jako degenerativní habituace. [Friedlová,2007] 15

Následky habituace:,,poruchy vnímání těla, koordinace a komunikace. chybná interpretace působení okolí, dezorientace v čase a prostoru, nápadné chování, stavy neklidu až agresivity, poškození intelektu, emociální změny (deprese), ztráta identity osobnosti. [Friedlová,2007,s.91] Při polohování dbáme na bezpečnost a respektujeme aktuální stav klienta. Poloha ve které klient zůstává, by měla být pro něho přijemná a měla by splňovat cíl polohy. Cíl polohování: umožnění aktivního pohybu klienta na lůžku, prevence dekubitů, prevence spacticity, kontraktur a deformací na pohybovém systému [Hůsková, Kašná, 2009] Cíl polohování v konceptu bazální stimulace:,,stimulace vnímání tělesného schématu,poskytnout informace klientovi o jeho těle, zprostředkovat klientovi informace o jeho tělesných hranicích, poskytnutí orientace, stimulace k pohybu a pohybovým aktivitám, umožnění vnímat symetrii těla, podporu fyziologických pohybových vzorců klienta, podporu taktilní schopnosti motoriky, umožnění vizuálních podnětů a optické stimulace. [Friedlová, 2007,s.92] 16

Na některých ošetřovacích jednotkách mají k polohování zvláštní formuláře tzv. polohovací hodiny. Ošetřovatelé zapisují, v jaké poloze klient ležel nebo leží v průběhu celého dne. [Hůsková, Kašná, 2009] Při polohování není nutné vždy měnit polohu celého těla, můžeme použít i tzv. mikropolohování, kdy měníme pouze polohy některých částí těla. Tyto změny jsou časové i fyzicky nenáročné a je možné je provádět častěji i v rámci jedné polohy. [Zikl, 2011] Klienta polohujeme po 2. hodinách a v noci po 3. hodinách, pokuď nehrozí riziko vzniku dekubitů. K polohování využíváme řady dostupných preventivních pomůcek, které neznemožňují polohování k stimulaci. Preventivní pomůcky: Antidekubitní matrace, molitanové podložky, chrániče na paty a lokty. [Kelnarová,Cahová, Křesťanková, Křiváková, Kovářová,2008] 2.4.1 Poloha hnízdo Poloha hnízdo navozuje přijemné pocity, pocit jistoty a bezpečí a zlepšení vnímání hranic svého těla. U polohy hnízdo využíváme polštáře, deky a perličkové polštáře. Polohu hnízdo provádíme v leže na zádech, v leže na boku, v poloze na břiše nebo v sedu. Klienta uvedeme do polohy, ve které má setrvat a srolovanými dekami ohraničíme jeho tělo. 17

Polohu hnízdo využíváme: Při odpočinku, v noci, po zkliďnující koupeli, po vyšetřeních, po metodě stimulující dýchání, k navození přijemného pocitu, ke stimulaci vnímání tělesného schématu. Polohu hnízdo využíváme u klientů: neklidných a agresivních mororicky neklidných dezorientovaných umírajících v kómatech předčasné narozených a neklidných novorozenců s hypertenzí se spasticitou Cílem polohování hnízdo: poskytnutí klientovi orientaci o svém těle a okolí zklidnění klieta stabilizování vnímání tělesného schématu uvolnění a relaxace [Friedlová, 2007] 2.4.2 Poloha mumie. Poloha mumie umožňuje zprostředkování vjemů ze svého těla a pocítit hranice svého těla. U polohy mumie využíváme prostěradla, deky, perličkové polštáře, srolovací deky. 18

Polohu mumie využíváme u klientů: neklidných,agresivních a zmatených lítostivých a depresivních dezorientovaných v dospávací fázi po narkóze dlouhodobě upoutaných na lůžko předčasné narozených novorozenců [Friedlová, 2007] 2.5 Základní typy bazální stimulace Somatická stimulace Vestibulární stimulace Vibrační stimulace 2.5.1 Somatická stimulace Somatická stimulace zprostředkovává klientovy vjemy z povrchu těla a stimulaci vnímání tělesného schématu prostřednictvím kůže. Somatickou stimulaci využíváme u klientů: S omezenou nebo žádnou schopností pohybu Základní typy somatické stimulace: Zklidňující stimulace Povzbuzující stimulace Neurofyziologická stimulace Masáž povzbuzující dýchání Polohování 19

2.5.1.1 Zklidňující somatická stimulace Somatickou zklidňující stimulaci provádíme v průběhu dne nebo při koupeli. Používáme žínky, froté ponožky, krémy, oleje nebo ruce nasucho přes oděv. Končetiny stimulujeme ve směru růstu chlupů, od ramen ke konečkům prstů, hrudník od středu páteře ke stranám. Cílem zklidňující somatické stimulace: Stimulace vnímání tělesného schématu, redukce stavů neklidu, zmatenosti a dezorientace, uvolnění klienta, povolení spasticity. Zklidňující somatickou stimulaci neprovádíme u klientů s otoky. [Kapounová,2007] 2.5.1.2 Povzbuzující somatická stimulace Somatickou povzbuzující stimulaci provádíme v průběhu dne nebo při koupeli. Používáme žíňky, froté ponožky, krémy nebo ruce nasucho přes oděv. Končetiny stimulujeme ve směru proti růstu chlupů od konečků prstů k pánvi, hrudník od stran k páteři. Cílem povzbuzující somatické stimulace: Stimulace vnímání tělesného schématu, zvýšení pozornosti, zvýšení svalového tonu, zvýšení srdeční frkvence, zvýšení krevního tlaku, podpoření činnosti, příprava na činnost 20

Povzbuzující somatickou stimulaci neprovadíme u klientů neklidných, dezorientovaných, s krvácením do mozku, se zvýšeným krevním tlakem, s Parkinsonem, s Tachykardií. [Kapounová,2007] 2.5.1.3 Masáž stimulující dýchání. Dýchání je základní lidská potřeba. Nedostatečné dýchání zhoršuje psychický a fyzický stav klienta. Cílem masáže stimulující dýchání je navozeníklidného, hlubokého a pravidelného dýchání a zvýšení schopnosti koncentrace. Pro provádění masáže volíme záda. Klienta uvedeme do polohy vsedě nebo ve stoje, ležící klienty uvedem do polohy na boku nebo na břiše. V masáži využíváme zahřáté pleťové mléko nebo dětský olej. Doba masáže je 3-5 minut. [Friedlová,2007] 2.5.2 Vestibulární stimulace Člověk se pohybuje a mění své polohy. Ve vnitřním sluchovém orgánu je umístěno rovnovážné ustrojí. Při pohybu dochází k přelévaní endolymfy a informují nás o naší poloze a pohybu v prostoru. Klienti s omezenou schopností pohybu mají informace minimální. Vestibulární stimulace je zaměřena na uvědomování si změny polohy, prostorovou orientace a vnímání pohybu klienta. Prostředkem vestibulární stimulace může být mazlení, houpání nebo společné spaní. Následky nedostatečné změny polohy: Kolaps, nauzea, poruchy orientace na vlastním těle a v prostoru, bolesti hlavy, zvýšené svalové napětí. 21

Vestibulární stimulaci využíváme u klientů: Upoutaných na lůžko déle než tři dny, s omezenou možností pohybu, ve vigilním kómatu, s hlubokou mentální retardací, s rozvíjející se spasticitou extenzorů a flexorů. U klienta ležícího na lůžku vestibulární stimulaci provedeme prostřednictvím pomalého a lehkého otáčení pohybu hlavy do stran. Vestibulární stimulaci je vhodné provádět před každou změnou polohy klienta. Změně polohy těla by měla předcházet změna polohy hlavy. Hlavu uvedeme do pozice ve směru příští polohy těla. Polohu klienta můžeme změnit pomocí změny polohy celého lůžka. [Kapounová,2007] 2.5.3 Vibrační stimulace Cílem vibrační stimulace je stimulování kožních receptorů pro vnímání vibrací a receptorů hluboké citlivosti, proprioreceptorů ve svalech, šlachách a vazivovém aparátu kostí a kloubů. Vnímání vibrací se odehrává ve směru od periferie dovnitř těla. Vibrační stimulace umožňuje klientovi vnímání chvění a vibrací při mluveném slovu, broukání melodií, dupání, klepání nebo jemných poklepových masáží. Smyslem vibrační stimulace je posílit stabilitu klienta a uvědomění si polohy vlastního těla a pospolitosti těla s kostrou. [Kapounová,2007] Vibrační stimulaci využíváme u klientů: Ve vigilním kómatu, s hlubokou mentální retardací, v přípravě vnímání pohybu, ve vertikalizaci a mobilizaci 22

Možnosti vibrací: Hlas, ruce, elektrické přístroje, vibrační hračky, vibrační hadice Kontraindikace vibrační stimulace: Krvácivé stavy, varixy, poranění a porucha integrity kůže [Friedlová, 2007] 2.6 Biografická anamnéza Každý člověk je jedinečnou a neopakovatelnou osobností a chová se a reaguje odlišně v určitých situacich. Koncept bazální stimulace zohledňuje biografii klienta, jeho rituály, návyky, zvyky a prožitky. Předpokladem pro kvalitní a účinnou bazální stimulaci je získání kvalitní autobiografické anamnézy od klienta nebo příbuzných. Ve formuláři biografické anamnézy zjišťujeme: Sociální situaci klienta, kdo může nebo nemůže klienta navštěvovat, zaměstnání klienta, charakteristický typ (introvert, extrovert), denní rytmus a struktura dne, které doteky má klient rád nebo nerad, jak klient spí, v jaké poloze usíná. je zvyklí se přikrývat, hygienické návyky, oblíbená jídla a nápoje, které zvuky má klient rád, chování při bolesti [Friedlová, 2007] 2.7 Mentální retardace Mentální retardace je vývojová duševní porucha, jde o trvalý stav organického poškození mozku, vyznačuje se 23

snížením kognitivních, řečových, pohybových a sociálních schopností. Příčiny mentální retardace: Prenatální (před porodem) Alkohol, drogy, špatná výživa plodu, dědičnost. Perinatální (během porodu) Porodní traumata, přidušení pupeční šnůrou, polknutí plodové vody. Postnatální (po porodu) Poranění mozku, žloutenka, zánět mozkových blan. [Jakubův,2014] Rozdělení mentální retardace podle stupně postižení: (klasifice mentální retardace podle WHO z roku 1992) Lehká mentální retardace Malá slovní zásoba, opožděný vývoj řeči, obsahová a formální řeč je omezena, nedostatečná zvídavost a vynalézavost, stereotyp ve hře, omezená schopnost logického, mechanického a abstraktního myšlení, slabší paměť, jemná a hrubá motorika opožděná, porucha pohybové koordinace. Středně těžká mentální retardace Rozvoj myšlení a řeči je opožděn, jednoduché věty, omezená slovní zásoba, mluvnicky nesprávné tvary, někdy jen neverbální komunikace, vývoj jemné a hrubé motoriky je zpomalen, neobratnost, nekoordinovanost pohybů, částečná sebeobsluha, krátkodobá, mechanická paměť, rozvoj konkrétního myšlení ve vyšším věku, nemá abstraktní myšlení, emoční a pudové chování, 24

porucha jemné a hrubé motoriky, částečná sociální integrace, schopnost komunikovat a navazovat kontakty. Těžká mentální retardace Minimální rozvoj komikačních dovedností, řeč jednoduchá nebo žádná, lze osvojit základní hygienické návyky a činnosti sebeobsluhy, nesrozumitelná řeč, několik slov, špatná mechanická paměť, nemá logické a abstraktní myšlení, emoční a pudové chování, porucha jemné a hrubé motoriky, částečná sociální integrace. Hluboká mentální retardace Při obsluze potřebuje plnou podporu, těžké motorické omezení, stereotypní a automatické pohyby, řeč je nerozvinutá a nesmyslná, neartikulované zvuky, žádná paměť, emoční a pudové chování, nekoordinovaná motorika a pohyby, sociální integrace není možná, neschopnost nebo omezení v pohybu, primitivní neverbální komunikace, nepoznávají okolí, časté sebepoškozování, mají snížený práh citlivosti. [Arabadžiev,2008] 2.8 Vzdělávání v konceptu bazální stimulace Institut bazální stimulace provádí dva druhy školení: Otevřené pro jednotlivce nebo menší skupiny zaměstnanců 25

konzultace, řešení problémů, výměna zkušeností a navázání kontaktu se zaměstnanci ostatních zařízení. Na klíč (In-house) pro větší skupiny zaměstnanců absolvování školení v zařízení specifické požadavky na cílovou skupinu klientů v zařízení ukázky praktických dovedností na klientech v zařízení [Friedlová,2005] Institut bazální stimulace nabízí: Základní akreditované kurzy bazální stimulace (24 hodin) Nástavbové akreditované kurzy bazální stimulace (16 hodin) pouze pro absolventy základních kurzů Prohlubující kurzy bazální stimulace I (8 hodin) pouze pro absolventy základních a nástavbových kurzů Prohlubující kurzy bazální stimulace II (8 hodin) pouze pro absolventy základních, nástavbových a prohlubujících kurzů I Na základě poptávky absolventů prohlubujícího kurzu I se 4.11.2014 v Ostravě uskuteční historický první prohlubující kurz II. 26

Přednášející nebo odborný garant zajišťuje odbornost a kvalitu souvisejících úkonů a poskytovaných informací účastníkům školení. 2.9 Desatero bazální stimulace 1) Přivítejte se a rozlučte s klientem pokuď možno vždy stejnými slovy. 2) Pokud máte u klienta zaveden iniciální dotek, dotkněte se ho při oslovení vždy na stejném místé. 3) Hovořte zřetelně, jasně a ne příliš rychle. 4) Nezvyšujete hlas, mluvte přirozeným tónem. 5) Dbejte, aby tón vašeho hlasu, vaše mimika a gestikulace odpovídaly významu vašich slov. 6) Při rozhovoru s klientem používejte takovou formu komunikace, na kterou byl zvyklý (anamnéza). 7) Nepoužívejte v řeči zdrobněliny, není-li na ně zvyklý. 8) Nehovořte s více osobami najednou. 9) Při komunikaci s klientem se pokuste redukovat rušivý zvuk okolního prostředí. 10) Umožněte klientovi reagovat na vaše slova. [Friedlová,2003,s.27] 2.10 Deset centrálních evropských cílů Centrální cíle byly sestaveny Prof. Dr. A. Frohlichem a Prof. Ch. Bienstein v roce 2002. Cíle respektují všechny potřeby člověka znázorněné Maslowovou hienarchií lidských potřeb. 27

1) Zachovat život a zajistit vývoj. 2) Umožnit pocítit vlastní život. 3) Poskytnout pocit jistoty a důvěry. 4) Rozvíjet vlastní rytmus. 5) Umožnit poznat okolní svět. 6) Pomoci navázat vztah. 7) Umožnit zažít smysl a význam věcí či konaných činností. 8) Pomoci uspořádat jeho život. 9) Poskytnout autonomii a zodpovědnost za svůj život. 10) Objevovat se a vyvíjet se. [Friedlová,2013,s.30] 28

3 Praktická část Úvod Praktická práce absolventské práce je rozdělena na dva oddíly. První oddíl se zabývá metodu práce sběru dat pomocí hloubkových rozhovorů Tyto rozhovory byly provedeny s náhodně vybranými zaměstnanci jednotlivých sociálních zařízení, aby bylo dosaženo vysoké vypovídací hodnoty sbíraných dat. Rozhovory si kladly za cíl zjistit informovanost personálu o bazální stimulaci a její využití v praxi.rozhovory zjišťovaly míru informovanosti personálu o metodě bazální stimulace a její využití v praxi. Druhý oddíl zahrnuje vypsání kazuistiky klientů. Pro účely absolventské práce byly vybráni čtyři klienti, se kterými jsem dlouhodobě pracoval. Při práci s klienty jsem využíval v praxi koncept bazální stimulace, a proto mohu hodnotit její využití v praxi na konkrétních klientech. V rámci zachování anonymity nebudou zveřejňovány osobní informace klientů a respondentů mnou provedené ankety. 29

3.1 Osobní rozhovory a jejich vyhodnocení 3.1.1 Rozhovor č.1 Žena, 28.let Osobní asistentka v Hornomlýnská, o.p.s. Centrum služeb Filipovka. Denní stacionář pro děti se zdravotním postižením. 1)Kde jste se dozvěděl (a) o konceptu bazální stimulace? O konceptu bazální stimulace jsem se dozvěděla v současném zaměstnání. 2)Jak často využíváte koncept bazální stimulace ve vašem zařízení? Denně. 3)Které typy bazální stimulace využíváte při práci s klienty? Zklidňující masáže, stimulace povzbuzující dýchání, stimulace rovnovážného centra. 4)Jsou rodinní příslušníci klienta informování o konceptu bazální stimulace? Ano. 5)Co považujete za pozitiva konceptu bazální stimulace? Klienti jsou vyrovnanější a klidnější. 6)Co považujete za negativa konceptu bazální stimulace? Koncept by se měl vyučovat povinně na školách. 30

3.1.2 Rozhovor č. 2 Žena 30.let Speciální pedagožka v DC Paprsek Středisko DAR. Denní stacionář pro děti a mládež s postižením. 1)Kde jste se dozvěděl (a) o konceptu bazální stimulace? O konceptu bazální stimulace jsem se dozvěděla od spolužačky na vysoké škole, která byla na stáži v Belgii a spolupracovala s tvůrci konceptu bazální stimulace a v současnosti pracuje jako lektorka. 2)Jak často využíváte koncept bazální stimulace ve vašem zařízení? Průběžně pořád. 3)Které typy bazální stimulace využíváte při práci s klienty? Polohování, zklidňující osvěžující, masáž na podporu dýchání, orofacionální stimulace, vestibulární stimulace, vibrační stimulace. 4)Jsou rodinní příslušníci klienta informování o konceptu bazálnístimulace? Na dveřích je vyvěšený certifikát, rodiče jsou o konceptu bazální stimulace informování na schůzkách. 5)Co považujete za pozitiva konceptu bazální stimulace? Není to metodika, ale přístup, který se prolíná vším, zlidštění přístupu ke klientovi ve zdravotnictví, respektování člověka, etický přístup, aplikace u klientů kde se nedá dělat nic, smysluplně být s člověkem. 31

6)Co považujete za negativa konceptu bazální stimulace? Kurzy jsou drahé, nákladné proškolení personálu. 3.1.3 Rozhovor č. 3 Muž 34.let Osobní asistent v DC Paprsek Středisko DAR. Denní stacionář pro děti a mládež s postižením. 1)Kde jste se dozvěděl (a) o konceptu bazální stimulace? V současném zaměstnání. 2)Jak často využíváte koncept bazální stimulace ve vašem zařízení? Masáže velmi zřídka, přístup každý den. 3)Které typy bazální stimulace využíváte při práci s klienty? Oslovení, iniciativní dotek, zklidňující. 4)Jsou rodinní příslušníci klienta informování o konceptu bazální stimulace? Ano, zapsání do deníčku. 5)Co považujete za pozitiva konceptu bazální stimulace? Uvědomění automatického přístupu, uvědomování si vlastního těla. 6)Co považujete za negativa konceptu bazální stimulace? Žádná negativa nejsou. 32

3.1.4 Rozhovor č. 4 Žena 42.let Sociální pracovnice v Diakonie ČCE - středisko v Praze 5 Stodůlkách. Denní a týdenní stacionáři pro osoby s mentálním postižením. 1)Kde jste se dozvěděl (a) o konceptu bazální stimulace? Na školení o bazální stimulaci. 2)Jak často využíváte koncept bazální stimulace ve vašem zařízení? V podstatě denně. 3)Které typy bazální stimulace využíváte při práci s klienty? Vestibulární, uvolňující. 4)Jsou rodinní příslušníci klienta informování o konceptu bazální stimulace? Částečně, někteří podle postižení klientů. 5)Co považujete za pozitiva konceptu bazální stimulace? Uvolnění klientů, uvolnění svalů při spasmech, dobré na polohování. 6)Co považujete za negativa konceptu bazální stimulace? Nic mě nenapadá. 33

3.1.5 Vyhodnocení rozhovorů Ze zveřejněných rozhovorů a komentářů vyplívají následující závěry. Zaměstnanci se o bazální stimulaci nejčastěji dozvídají až na pracovišti nebo na školeních. Koncept bazální stimulace využívají denně nebo velmi často. Nejčastější metoda využívaná při práci s klienty je zklidňující stimulace. Rodinní příslušníci jsou většinou dostatečně informováni o využití bazální stimulace v konkrétních zařízeních. Nejčastějším pozitivem bylo považováno uvědomění si autonomie vlastního těla. Žádný ze zaměstnanců se nevyslovil negativně o samotném konceptu bazální stimulace, ale pouze o okolních vlivech, jako je nedostatečná výuka na školách a finanční náročnost kurzů bazální stimulace. 3.2 Kazuistiky jednotlivých klientů 3.2.1 Kazuistika č.1 Klient X1 Mladá žena 22.let Diagnóza: spastická kvadruparéza, kompenzovaná epilepsií, tachykardie, dekubitus na levém boku, těžká mentální retardace. Klient dochází do zařízení od 18.let. V zařízení je umístěna od pondělí do pátku. Svůj čas tráví nejčastěji na lůžku na odděleném pokoji. Je krmen kašovitou stravou. Na vycházky ven nechodí. Do kontaktu s ostatními klienty přichází minimálně. Má rád pozornost lidí a vynucuje si jí pláčem a křikem. 34

Oblíbenou činností klienta je poslech rádia. Reakcí při stresu je neklid, pláč, zvýšení spasmu. Gestikuluje mimikou, otáčením hlavy a pohledem. Klient je zcela odkázaný na plnou podporu. Je ale komunikativní, své pocity vyjadřuje výrazem tváře nebo křikem. Rozumí dost slovům které mu říkají. Zvládne vyslovit i několik slov s konkrétním významem. Reakcí na řeč je úsměv nebo odpověď. Svůj negativní postoj vyjadřuje křikem. U klienta se bazální stimulace využívala už dříve. Klíčová pracovnice klienta je v bazální stimulaci proškolena, přístup využívá denně. Ostatní zaměstnanci v bazální stimulaci proškoleni nejsou. Iniciální dotyk klíčová pracovnice umístila na rameno dívky, ale většina zaměstnanců ho nedodržuje. Iniciální dotyk je doprovázen verbálně křestním jménem klienta. Nejčastěji je bazální stimulace využívaná při zklidňující koupeli, aby navodila pocit jistoty a bezpečí. Při komunikaci klíčová pracovnice pojmenovává všechno s čím klient přichází do styku. U klienta jsem využíval převážně zklidňující stimulaci celého těla a polohování. Při masáži jsem všechny části klientova těla pojmenovával a veškerou svou činnost verbálně komentoval. Klient na mně reagoval velmi pozitivně, otáčel hlavou ve směru pohybu mé osoby, sledoval mne a vydával nesrozumitelná slova. Klient byl po provedení stimulace spokojený a uvolněný. 35

3.2.2 Kazuistika č.2 Klient X2 Mladý muž 24.let Diagnóza:nevidomí, těžká mentální retardace. Klient dochází do zařízení od 22.let. Do zařízení dochází denně od pondělí do pátku. Klient je upoutaný na lůžko, je nevidomí, při obsluze potřebuje plnou podporu. Na vycházky ven nechodí. Svůj čas tráví nejčastěji na lůžku. U klienta nehrozí agresivní chování a sebepoškozování. Klient má rád poslech hudby a mluveného slova, rád poslouchá hru na kytaru. Má rád svůj klid na lůžku, nespokojenost vyjadřuje křikem. Je rád ve společnosti více lidí a nejlépe když je rušno kolem něj. Klient komunikuje velice omezeně, používá pět slov, které mají několik významů. Pokud se mu něco líbí, dává spokojenost najevo úsměvem a hlasitým projevem. U klienta se nikdy dříve bazální stimulace nepoužívala, protože většina zaměstnanců není v bazální stimulaci proškolena. Proto jsem u klienta zavedl iniciativní dotyk, který jsem umístil na pravou ruku. Iniciativní dotyk je doprovázen verbálné křestním jménem klienta. Reakce klienta byla zpočátku negativní. Klient reagoval chaotickými, lekavými, trhavýmim pohyby a křikem. U klienta jsem využíval zklidňující stimulaci celého těla. Provádění bazální stimulace už není doprovázeno pláčem. Klient se postupně celkově zklidnil a získal pocit jistoty a bezpečí. 36

3.2.3 Kazuistika č.3 Klient X3 Chlapec 6.let Diagnóza: genetická porucha, těžká mentální retardace, zrakové postižení, zrakovou poruchu, peg, epilepsii, špatná motorika, nekontrolovatelné záškuby, bolesti břicha. Klient je v zařízení od čtyř let. Do zařízení je vozen rodiči zhruba čtyřikrát za týden. Vycházky ven v kočárku má rád. Klient přijímá stravu pegem. Při obsluze potřebuje plnou podporu. Pozná některé známé situace, které se často opakují. Hrubá motorika je na úrovni 0,5 roku, jemná motorika lepší na levé ruce. Společnost vnímá pozitivně. Klient má rád plyšovou kytičku (oblíbená hračka), hippoterapii, hlazení hlavičky, zpívání, kytaru, psychorelaxační místnost, dávání hlavičky do dlaně, zvukové hračky, canisterapii, aromaterapické masáže, jízdu na MOTOmedu, houpačku, hru na bubny. Pokud se mu něco líbí, dává spokojenost najevo, smíchem, záchvaty smíchu, broukáním. Pokud je nespokojený pláče. Klient nemá rád výrazný hluk, nečekaně izolované zvuky, rychlé pohyby, dechové nástroje. U klienta se bazální stimulace využívala už dříve, klíčová pracovnice klienta je v bazální stimulaci proškolena a využívá jí při práci s klientem denně. Iniciální dotyk je na pravé ruce doprovázen verbálně křestním jménem klienta. 37

U klienta jsem využíval zklidňující stimulaci rukou a nohou a polohování. Při masáži jsem všechny části klientova těla pojmenovával a veškerou svou činnost verbálně komentoval. Bazální stimulace jsem zaměřil na pravou ruku. Vložením oblíbeného předmětu do dlaně jsem se snažil klienta motivovat k procvičování pravé ruky. Klient na mně reagoval velmi pozitivně. Jemná motorika na pravé ruce se zlepšuje. Asistentky se jí snaží dostatečně zaměstnávat a procvičovat úchop a zapojovat jí do co nejvíce činností. Občas s ní uchopuje, ale nevydrží v ní déle něco držet. Pravou rukou tiskne už větší silou. 3.2.4 Kazuistika č.4 Klient X4 Dívka 6.let Diagnóza: oslabené svaly, opožděný vývoj, špatně vidí nablízko, záchvaty smíchu nebo pláče, epilepsie, těžká mentální retardace. Klient je v zařízení od čtyř let. Do zařízení je vozen rodiči zhruba dvakrát za týden. Vycházky ven v kočárku má rád. Klient komunikuje výskáním a kňouráním, je hlučný a společenský. Podporovat hlazení, slabé ručičky a páteř. Klient má rád zvukové hračky, lechtání, bublifuk, písničky, šustivé zvuky, vození v kočárku, koupání, přítmí, procházky venku, psychorelaxační místnost, hudbu. 38

Klient nemá rád hluk, leká se nenadálých podnětů. Pokud se mu něco líbí, dává spokojenost najevo hlasitým smíchem, broukáním, výkřiky, kopáním nohama. Pokud je nespokojený pláče, vzteká se, křičí, kopáním kolem sebe. U klienta se bazální stimulace využívala už dříve, klíčová pracovnice klienta je v bazální stimulaci proškolena a využívá jí při práci s klientem denně. Asistentky se zaměřují především na poznávání vlastního těla. Iniciální dotyk je na pravé ruce doprovázen verbálně křestním jménem klienta. U klienta jsem využíval zklidňující stimulaci celého těla a polohování. Při masáži jsem všechny části klientova těla pojmenovával a veškerou svou činnost verbálně komentoval. 4 Diskuze Rozhovory naráží na důležité ukazatele, které přesahují rámec této absolventské práce. Například jasně poukazuje na nedostatečnost vzdělávání specialistů, ale i seznámení laické veřejnosti, s touto terapeutickou metodou. Respondenti se před nástupem do současného zaměstnání nikdy předtím s bazální stimulací nesetkali (pravděpodobně ani ve škole ), ale v současném zaměstnání této metody využívájí každý den. Koncept bazální stimulace není dostatečným způsobem prezentován jak specializované tak laické veřejnosti. Je tedy velmi složité se o bazální stimulaci dozvědět. 39

Bazální stimulace málo prezentována a s jejím seznámení dochází až v zaměstnání nebo specializovaných kurzech. Ve všech zařízení, je koncept v různých obměnách využíván denně. Velmi kladně hodnotím iniciativu zařízení, které se snaží poskytnout co nejvíce informací rodinným příslušníkům pomocí informačních schůzek, které toto zařízení pravidelně pořádá. Tato aktivita by se měla přenést i do ostatních zařízení, aby docházelo k šíření informací o této metodě. Poslední otázka naráží na problém, který je snad ve všech odvětvích, ale v zdravotnictví obzvláště; problematika financování. Kurzy bazální stimulace jsou velmi finančně nákladné a některá zařízení nemají na přispění svým zaměstnancům, aby mohli navštívit kurz a seznámit se a naučit se koncept bazální stimulace. Podle respondentů nemá koncept bazální stimulace žádné negativa, a proto můžeme předpokládat, že dosahují s touto ošetřovatelskou metodou velmi dobrých výsledků. 5 Závěr Ve své absolventské práci jsem se zaměřil na využití konceptu bazální stimulace u osob s těžkou formou mentálního a kombinovaného postižení. Cílem absolventské práce bylo shrnout informace o konceptu bazální stimulace, protože se domnívám, že laická veřejnost a absolventi odborných škol jsou o tomto ošetřovatelském konceptu nedostatečné informovaní. Odborné literatura o konceptu bazální stimulace je 40

v České republice nedostupná. V českém jazyce o něm publikuje pouze Mgr. Karolína Friedlová. Absolventská práce má dvě části. V teoretické části jsem se popsal historii a současnost konceptu bazální stimulace ve světě a v České republice, teoretická východiska konceptu bazální stimulace, iniciální dotek, polohování klientů, základní prvky konceptu bazální stimulace a biografickou anamnézu. V praktické části jsem formou rozhovorů zjištoval informovanost personálu o bazální stimulaci a její využití v zařízeních. Respondenti byli zaměstnanci denních a týdenních stacionářů pro děti a mladistvé osoby s těžkou formou mentálního a kombinovaného postižení. V současnosti je v České republice více než 200 certifikovaných pracovišť a v mnoha dalších pracovištích je koncept bazální stimulace úspěšně realizován nebo zaváděn do praxe. 41

Summary The aim of the assignment is to summarize information about the concept of basal stimulation. In the theoretical part there is described history and the present concept of basal stimulation in the world and in the Czech Republic, the theoretical basis of the concept of basal stimulation, initial touch, positioning of clients, basic elements of the concept of basal stimulation, and autobiographic anamnesis. Basal stimulation is a nursing concept. It is used not only in the Czech Republic but also abroad. To use it, the therapist does not need any extra equipment. Basal stimulation is not expensive, because any special devices are needed. This method was developed in the 70 s of the 20th century by special education teacher Andreas Fröhlich form Germany. A German nurse Christel Bienstein brought it into nursing care. Basal stimulation can be defined as stimulation of perception and as an alternative way to communicate with a patient and a client who has impaired consciousness. Basal stimulation supports perception and client s own identity, communication, human cognitive and motoric ability. It improves orientation in space and time, thus improving functioning of the organism. Basal stimulation is mainly intended for patients in comatose state, but also for clients who are restless, disoriented, in intensive care units, and in the treatment of geriatric patients. For the practical part interviews with social workers in 42

the institutions of social services were conducted with the aim to investigate their awareness of the concept of basal stimulation and its usage in practice. The results of the assignment show that it is difficult to obtain information and learn about basal stimulation. Respondents did not learn it at school but at their workplaces or specialized courses. At the present time practice of these social workers is used daily in a variety of forms. Courses of basal stimulation are very expensive and, therefore, some establishments do not have finances for training of their employees. According to respondents, the concept of basal stimulation has no negatives, and this concept of nursing care has achieved very good results lately. Key words: basal stimulation, clients, profound mental retardation, perception 43

Bibliografie Použitá literatura 1. Friedlová, K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. 1. vydání. Praha : Grada publishing, 2007. 170 s. ISBN 978-80-247-1314-4. 2. Friedlová, K. Bazální stimulace v ošetřovatelské péči. Skriptum pro základní kurz Bazální stimulace. 13. vydání Frýdek Místek: INSTITUT Bazální stimulace s.r.o., 2013. 32 s. 3. Hůsková, Kašná, Ošetřovatelství-ošetřovatelské postupy pro zdravotní asistenty-pracovní sešit II/3.díl 1. vydání Praha : Grada publishing, 2009. 88 s. ISBN 978-80-247-2855-1 4. Kapounová, G. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 1. Vydání. Praha : Grada publishing, 2007. 368 s. ISBN 978-80-247-1830-9. 5. Kelnarová, Cahová, Křesťanková, Křiváková, Kovářová. Ošetřovatelství pro zdravotní asistenty-1.ročník, 1. Vydání Praha : Grada publishing, 2008 244 s. ISBN 978-80-247-2830-8 6. Šimánková, M. A kolektiv Lidské potřeby ve zdraví a v nemoci, aplikované v ošetřovatelském procesu, 1. vydání Praha : Grada publishing, 2011. 136 s. ISBN 978-80-247-7350-6 7. Zikl, P. Děti s tělesným a kombinovaným postižením ve škole, 1. vydání. Praha : Grada publishing, 2011. 112 s. ISBN 978-80-247-3856-7 44

Elektronické dokumenty: 1. Friedlová, K., Historie konceptu. www.bazalnistimulace.cz, [online]. [cit. 2013-12-6]. Dostupné z: http://www.bazalnistimulace.cz/bazalni_stimulace.php 3. Kurek. P. Kvalitativní porucha vědomí. www.kocour.rps.cz, [online]. [cit. 2014-4-14]. Dostupné z:http://www.kocour.rps.cz/cs/node/198.html 2. Friedlová, K. pořad Klíč. www.ceskatelevize.cz, [online]. [cit. 2013-12-4]. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096060107- klic/213562221700007/ 4. Friedlová, K. pořad Klíč. www.ceskatelevize.cz, [online]. [cit. 2013-12-4]. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096060107- klic/205562221700017/ 5. Jakubův, M. Příčiny a prevence mentální retardace. www.dobromysl.cz, [online]. [cit. 2014-3-30]. Dostupné z : http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=252 6. Arabadžiev, S. Mentální retardace. www.sava.arabadziev.cz, [online]. [cit. 2014-3-30]. Dostupné z : http://sava.arabadziev.cz/mentalniretardace/ 7. Friedlová, K. Formy školení. www.bazalni-stimulace.cz [online]. [cit. 2013-12- 6]. Dostupné z : http://www.bazalnistimulace.cz/skoleni.php 45

Přílohy Příloha č.1 Cedule pro iniciální dotek Příloha č.2 Potvrzení rodiče/zákonného zástupce Příloha č.3 Potvrzení respondenta 46

Příloha č.1 - Cedule pro inicální dotek [Friedlová,2007] INICIÁLNÍ DOTEK Prosím před a po každé činnosti uchopit klienta za... Dotek provádějí všichni členové týmu (ošetřující, terepeuti, lékaři...) 47

Příloha č.2 Potvrzení rodiče/zákonného zástupce: Souhlasím s tím, aby praktikant Miroslav Mach mohl nahlédnout do dokumentace dcery/syna a použít informace o dceři/synovi získáné z dokumentů do absolventské práce, školy:vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s.r.o. Veškeré získané informace budou použity pouze anonymně a bude s nimi nakládáno v souladu s 13-15 zákona č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Podpis rodiče/zák.zástupce:... 48

Příloha č.3 Potvrzení respondenta: Souhlasím s tím, aby praktikant Miroslav Mach zveřejnil veškeré získané informace z rozhovoru s respondentem do absolventské práce, školy:vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s.r.o. Veškeré získané informace budou použity pouze anonymně a bude s nimi nakládáno v souladu s 13-15 zákona č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Podpis respondenta:... 49