Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. Koncepce sportu v Plzni

Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Koncepce sportu v Plzni Plzeň srpen 2008

Koncepce sportu v Plzni Zpracovatel: Ředitelka: Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Ing. Irena Vostracká Náměstek ředitele pro dopravu a technickou infrastrukturu: Ing. František Zídek Kolektiv autorů: Ing. Stanislava Maronová Mgr. Miroslav Pešík Ing. Irena Vostracká Spolupracovali: Zvláštní poděkování: Ing. Petr Bílek Ing. Josef Čihák Bc. Lenka Hirschnerová Ing. arch. Irena Králová Ing. arch. Irena Langová Ing. Jarmila Lešnerová Ing. Alena Medunová Ing. Petr Raška Bc. Jiřina Váchová Ing. Helena Beránková, EÚ MMP Ing. Hana Rašková, EÚ MMP JUDr. Hynek Brom, starosta MO Plzeň 4 František Herajt, PSU Bc. Michal Chalupný, ZMP Ing. Veronika Krupičková, OSI MMP Mgr. Jiří Michalík, OŠMT MMP Ing. Bc. Dagmar Škubalová, OŠMT MMP Útvar koncepce a rozvoje města Plzně 2008 Škroupova 5, 305 84 Plzeň 378 035 001; fax: 378 035 002 WWW: http://info.plzen-city.cz/ukr

SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI Obsah: SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI 1. ÚVOD... 5 2. SOUHRNNÉ INFORMACE O STAVU SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ... 6 2.1 HLAVNÍ POZNATKY O STRUKTUŘE SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ... 6 2.2 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ V JEDNOTLIVÝCH MĚSTSKÝCH OBVODECH... 7 2.3 VYUŽITÍ SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ... 10 3. FINANČNÍ ZDROJE PRO OBLAST SPORTU... 13 3.1 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČR... 13 3.2 MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY... 13 3.3 SAZKA, A.S.... 13 3.4 ČESKÝ SVAZ TĚLESNÉ VÝCHOVY... 13 3.5 PLZEŇSKÁ SPORTOVNÍ UNIE... 14 3.6 ČESKÁ OBEC SOKOLSKÁ... 16 3.7 SOKOLSKÁ ŽUPA PLZEŇSKÁ... 16 3.8 KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE... 16 3.9 SPONZOŘI... 17 3.10 VLASTNÍ ZDROJE SPORTOVNÍCH ORGANIZACÍ... 17 3.11 SPECIFICKÉ ZDROJE... 17 4. FINANČNÍ PODPORA SPORTU Z ROZPOČTU MĚSTA PLZNĚ... 19 4.1 PROVOZNÍ VÝDAJE... 19 4.2 KAPITÁLOVÉ VÝDAJE... 19 4.2.1 GRANTOVÝ SYSTÉM... 19 4.3 MĚSTSKÉ OBVODY... 19 4.4 SPOLUPRÁCE MĚSTA S PRIVÁTNÍM SEKTOREM... 20 5. ROZVOJ SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ... 23 5.1 MĚSTSKÁ SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ... 23 5.2 OSTATNÍ SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ... 26 5.3 PRIORITY MĚSTSKÝCH OBVODŮ... 26 6. OHROŽENÁ SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ... 30 6.1 SPORTOVIŠTĚ OROŽENÁ LINIOVÝMI STAVBAMI... 30 6.2 SPORTOVIŠTĚ OHROŽENÁ VLASTNICKÝMI VZTAHY V LOKALITĚ... 31 6.3 SPORTOVIŠTĚ UMÍSTĚNÁ V ZÁPLAVOVÉM ÚZEMÍ... 31 7. NOVÉ PLOCHY PRO ROZVOJ SPORTU... 33 7.1 NOVÉ LOKALITY PRO UMÍSTĚNÍ STAVEB A ZAŘÍZENÍ PRO SPORTOVNÍ ÚČELY A VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÝCH PLOCH SPORTU... 33 8. SYSTÉM INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI O SPORTOVNÍ ČINNOSTI... 40 8.1 INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM MĚSTSKÝCH INTERNETOVÝCH STRÁNEK... 40 8.2 SPORTOVNÍ INFORMAČNÍ CENTRUM (SIC)... 40 9. FINANČNÍ PODPORA SPORTU Z ROZPOČTU MĚSTA PLZNĚ... 41 9.1 PROVOZNÍ VÝDAJE... 41 9.2 KAPITÁLOVÉ VÝDAJE MĚSTSKÁ SPORTOVIŠTĚ... 41 9.3 KAPITÁLOVÉ VÝDAJE - GRANTOVÝ SYSTÉM... 41 9.4 MOŽNOSTI VYUŽITÍ DALŠÍCH ROZPOČTOVÝCH ZDROJŮ... 42 9.5 SPOLUPRÁCE MĚSTA A MĚSTSKÝCH OBVODŮ... 42 9.6 SPOLUPRÁCE S PRIVÁTNÍM SEKTOREM... 42 9.7 MIMOROZPOČTOVÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY... 43 9.8 SPECIFICKÉ PROJEKTY V OBLASTI SPORTU... 43 10. CELKOVÉ SHRNUTÍ... 45 1

SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI 10.1 OBLAST FINANČNÍ PODPORY... 45 10.2 ÚZEMNÍ ROZVOJ... 45 10.3 SYSTÉM INFORMOVÁNÍ... 45 11. SEZNAM PŘÍLOH... 46 2

SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI Shrnutí analytické části 3

SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI 4

SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI 1. ÚVOD Zpracování koncepce sportu je jedním z projektů Programu rozvoje města Plzně (číslo projektu 3.2.1.3), který byl schválen usnesením Zastupitelstva města Plzně č. 686 ze dne 11. 12. 2003. Pro oblast sportu vznikla v Plzni v devadesátých letech řada materiálů, dosud však nebyl zpracován celoměstský koncepční nebo strategický dokument. Z tohoto důvodu Program rozvoje města Plzně definoval v prioritní oblasti 3 Obyvatelstvo, suburbanizace, vnitřní prostředí města jako jeden z projektů zpracování Koncepce sportu (projekt č. 3.2.1.3). V roce 2004 byly zahájeny práce na analytické části dokumentu, které se zaměřily zejména na zjištění počtu, umístění, struktury a zaměření sportovních zařízení na celém území města Plzně. V průběhu projednávání analýzy byl dokument dále doplněn o přehled finančních zdrojů využitelných v oblasti sportu a údaje o vytíženosti sportovišť. V roce 2006 byly aktualizovány informace o školních sportovištích a v roce 2008 části textu analýzy, které se týkaly sportovišť provozovaných úřady městských obvodů a priorit městských obvodů v oblasti sportu. Z analytické části vyplynulo, že při dalším rozvoji oblasti sportu lze velmi dobře vycházet ze stávající sportovní základny. Nebyly zjištěny žádné zásadní problémy vyžadující okamžité řešení ani potřeba vytvoření nového koncepčního směru. Také se však ukázalo, že v rozvoji sportovišť a podpoře sportu existují skutečnosti, kterým je nutno v návrhové části Koncepce sportu v Plzni věnovat zvýšenou pozornost. Předkládaná dokumentace je zaměřena na rozšíření a zkvalitnění možností pro organizované i neorganizované sportování obyvatel a podporu sportu ze strany města Plzně. Po shrnutí základních údajů je návrhová část zaměřena především na řešení následujících oblastí: dalšího rozvoje jednotlivých sportovních zařízení; vyhledání nových lokalit pro rozvoj sportu; možnosti podpory oblasti sportu, zejména z rozpočtu města Plzně; informování veřejnosti o sportovní činnosti ve městě. Na návrhové části s Útvarem koncepce a rozvoje města Plzně významně spolupracovali zástupci Komise pro sport a mládež Rady města Plzně, Odboru školství mládeže a tělovýchovy MMP, Ekonomického úřadu MMP a Plzeňské sportovní unie. 5

SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI 2. SOUHRNNÉ INFORMACE O STAVU SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ Analytická část Koncepce sportu v Plzni obsahuje informace o sportovních zařízeních pro organizovanou tělovýchovu, o školních sportovních zařízeních i o veřejně přístupných sportovních zařízeních Škoda sport park v Malostranské ulici a Skatepark Lochotínská. Informace byly získány z vlastních průzkumů ÚKRMP, z podkladů OŠMT MMP, Plzeňské sportovní unie, sportovních organizací a dalších sportovních subjektů. V rámci analýzy byly vyhodnoceny zejména druhy, počty a kvalita sportovních zařízení, možnosti jejich dalšího rozvoje i požadavky jednotlivých sportovních subjektů. Pro každé sportovní zařízení byl zpracován tzv. pasport sportovního zařízení, který obsahuje: letecký snímek s vymezením funkčního využití v Územním plánu města Plzně, graficky vyjádřené vlastnické vztahy, grafické zobrazení jednotlivých sportovních ploch (typy hřišť) a textovou část se základní charakteristikou sportovního zařízení. 2.1 HLAVNÍ POZNATKY O STRUKTUŘE SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ Sportovní zařízení jsou členěna dle provozovatele do tří kategorií. Mezi provozovatele sportovních zařízení patří: sportovní organizace (sokolská jednota, tělovýchovná jednota, sportovní klub atd.), školy a městské obvody. Na území města Plzně se nachází 155 sportovních zařízení, z toho 91 zařízení provozovaných sportovní organizací, 62 školních sportovních zařízení a 3 zařízení provozovaná městským obvodem. Sportovní zařízení provozovaná sportovními organizacemi Sportovní organizace provozují v Plzni různé druhy sportovních zařízení určené pro širokou škálu sportovních odvětví, výkonnostní a vrcholový sport i pro rekreační formu sportování. Počty jednotlivých sportovních zařízení, potažmo počty sportovních ploch odpovídají oblibě a rozšíření jednotlivých druhů sportů. Některé typy sportovních ploch (hřiště na tenis, volejbal a fotbal) se vyskytují poměrně často a nacházejí se téměř ve všech částech města. Sportovní plochy náročné na speciální vybavení a údržbu nebo určené pro některé méně rozšířené či speciální druhy sportu bývají umístěny pouze v jedné nebo několika málo lokalitách ve městě. Celkem se v Plzni nachází 372 sportovních ploch provozovaných sportovními organizacemi. Sportovní plochou se rozumí jednotlivá plocha určená pro konkrétní druh, popř. druhy sportu, např. hřiště na fotbal, víceúčelové hřiště, posilovna, herna stolního tenisu, ledová plocha, plavecký bazén atd. Z hlediska počtu sportovních ploch lze za nejrozšířenější sporty v Plzni považovat tenis, volejbal a fotbal. Sportovní organizace provozují na území města celkem 91 venkovních tenisových kurtů a 4 tenisové haly. Nejvíce venkovních tenisových kurtů se nachází na území městského obvodu Plzeň 3 (39 kurtů a 3 tenisové haly). Fotbalových hřišť se v Plzni nachází 37. Fotbalové hřiště se nachází téměř ve všech městských obvodech s výjimkou obvodu Plzeň 7 Radčice. Sportovní organizace provozují 71 venkovních hřišť na volejbal, z toho více než třetina se nachází na území městského obvodu Plzeň 3. Z ostatních venkovních sportovních ploch určených pro míčové hry se na území Plzně nachází hřiště na házenou (12), národní házenou (5), plážovou házenou (1), plážový volejbal (9), malou kopanou (5) - na malou kopanou lze využít i házenkářské hřiště, nohejbal (4) - nohejbal lze též provozovat na volejbalovém hřišti, streetball (1), hokejbal, (3), softball (2), minigolf (1), víceúčelové hřiště s umělým povrchem (2) a hřiště bez přesné specifikace (5). Pro lední hokej a bruslení jsou využívány 2 kryté ledové plochy. Venkovní atletické dráhy provozované sportovními organizacemi jsou ve městě 4, z toho 3 o délce 400 m. Sportovní střelbě slouží 1 střelecká hala a 2 venkovní střelecké areály, sportovní lukostřelbě 1 venkovní střelnice. Vodní sporty lze provozovat ve 2 krytých a 1 nekrytém bazénu pro dospělé, a ve 2 krytých a 1 nekrytém bazénu pro děti. Dále vodním sportům slouží 13 loděnic. Pro cyklistické sporty slouží 1 velodrom a 1 6

SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI areál pro bikros. In line bruslení lze provozovat na 2 in linových dráhách. Pro jezdectví je využívána 1 krytá a 6 venkovních jízdáren. Další krytá sportoviště s různými možnostmi využití zde zastupují tělocvičny (34), pro speciální druhy sportů pak různé druhy heren - stolní tenis (10), kuželky (2), kulečník (1), šachy a go (4), squash (4) a posilovny (6). Na území města se nachází několik dalších speciálních sportovišť - plochá dráha, letiště a kynologická cvičiště (4). Školní sportovní zařízení Poměrně velký počet sportovních zařízeních se nachází v areálech základních, speciálních, středních, vyšších odborných a vysokých škol a učilišť. Možnost jejich využití veřejností je různá a závisí na podmínkách jednotlivých provozovatelů (škol). Struktura školních sportovních zařízení z hlediska využití pro jednotlivé druhy sportů je méně rozmanitá než u areálů provozovaných sportovními organizacemi, sportovní plochy pro speciální sporty se zde vyskytují jen výjimečně. Zařízení jsou přizpůsobena zejména potřebě zajistit dobré podmínky pro výuku tělesné výchovy. Celkem se v Plzni v rámci školních sportovních zařízení nachází 234 sportovních ploch. Nejrozšířenějším typem jsou tělocvičny (89), z dalších krytých sportovišť jsou zde gymnastické sály (10), posilovny (17) a herna na stolní tenis (1). Ve školních areálech se nejčastěji nacházejí hřiště pro míčové hry. Jsou zde 2 fotbalová hřiště s umělým povrchem, jedno hřiště pro pozemní hokej s umělým povrchem, 35 víceúčelových hřišť s umělým povrchem, dále jsou zde hřiště pro volejbal (25), fotbal (9), házenou (8), basketbal (5), hokejbal (1) a streetball (7) a hřiště bez přímé specifikace (5). Školy mají ve svých areálech atletické dráhy (11), z toho 2 s dráhou dlouhou 400 m, ostatní s dráhou dlouhou méně než 400 m, více jak polovina oválů je s umělým povrchem. Školy provozují 3 kryté bazény pro dospělé, 1 krytý a 1 venkovní bazén pro děti. V areálech plzeňských škol se ještě nachází hřiště pro skateboard (1), tenis (3), minigolf (1) a dopravní hřiště (1). Převážná většina rekonstruovaných školních sportovních areálů (14) je otevřena veřejnosti. Sportovní zařízení provozovaná městskými obvody Na území města Plzně se nachází dvě sportovní zařízení provozovaná městskými obvody, která zahrnují 12 jednotlivých sportovních ploch. Sportovní zařízení "Skatepark" v Lochotínské ulici má ve správě ÚMO Plzeň 1. Zařízení tvoří skateboardové hřiště s asfaltovým povrchem. Sportovní areál "Škoda sport park" v Malostranské ulici je ve správě ÚMO Plzeň 2 - Slovany. V areálu se nachází hřiště pro skateboard (1), hokejbal (1), volejbal - nohejbal (2), basketbal (1), plážové sporty (3) z toho volejbal (2), in-line dráha, horolezecká stěna, plocha pro petanque a lanové centrum. Sportovní zařízení ICE PARK v Centrálním parku na Lochotíně je ve správě ÚMO Plzeň 1. Zařízení se skládá z kluziště s umělou plochou a z bruslařské dráhy s umělým povrchem. Areál doplňuje budova se zázemím. 2.2 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ V JEDNOTLIVÝCH MĚSTSKÝCH OBVODECH Sportovní zařízení v Plzni jsou soustředěna z převážné části na území čtyř největších městských obvodů, kde se nachází jak řada velkých sportovních areálů, tak i menší areály, samostatná hřiště i tělocvičny. Velké areály a specializovaná sportovní zařízení svým významem přesahují hranice příslušného městského obvodu a jsou zpravidla využívány obyvateli celého města. Sportovní zařízení nacházející se na území šesti menších městských obvodů a další malé sportovní plochy mají zpravidla místní význam a většinou slouží obyvatelům bydlícím v okolí. 7

SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI Městský obvod Plzeň 1 Mezi největší sportovní areály tohoto městského obvodu patří sportovní areál Na Roudné a sportovní areál Luční. Sportovní areál Na Roudné provozuje zčásti TJ Prazdroj Plzeň a zčásti TJ Sokol Plzeň IV. V areálu se nacházejí fotbalová hřiště, tenisové kurty, hřiště na volejbal, házenou a tělocvičny. Sportovní areál Luční provozují FC Viktoria Plzeň a TK Škoda Plzeň. V areálu jsou fotbalová hřiště a tenisové kurty s tenisovou halou. Na území obvodu se nachází některá speciální sportovní zařízení: bikrosová dráha (SCC Škoda Plzeň), 2 loděnice u Velkého Boleveckého rybníka (TJ Lokomotiva Plzeň - Jachting a Jachetní klub Plzeň), střelecký areál v Rabštejnské ulici (SSK Plzeň-Slovany), kluziště a bruslařská dráha s umělou ledovou plochou a řada dalších sportovišť (hřiště na fotbal, malou kopanou, házenou, volejbal, hokejbal, tenis, kynologické cvičiště a tělocvičny). Městský obvod Plzeň 2 - Slovany K nejvýznamnějším sportovním areálům v městském obvodu Plzeň 2 - Slovany patří sportovní areál Slovany, sportovní areál Petřín a Škoda sport park v Malostranské. Sportovní areál Slovany na svém území soustřeďuje sportovní zařízení TJ Lokomotiva, TJ Dynamo ZČE Plzeň, SK Plzeň 1894 a Plaveckého klubu Slavia VŠ Plzeň. V areálu jsou umístěna fotbalová hřiště, atletická dráha, velodrom, sportovní haly, kryté a venkovní bazény, tenisové kurty, hřiště pro volejbal, plážový volejbal a házenou, tenisová hala, tělocvičny, posilovna a herna kulečníku. Sportovní areál Petřín provozuje TJ Sokol Plzeň Petřín. Nachází se zde atletická dráha, sektory pro skok daleký, vysoký a vrhačské sektory, dále tělocvična a víceúčelové hřiště s umělým povrchem. "Škoda sport park" v Malostranské ulici je volně přístupný veřejnosti a nabízí možnosti sportovního vyžití v podobě ploch pro skateboard, sportovní lezení, hokejbal, basketbal, volejbal, nohejbal a petanque. Na území obvodu zasahuje část sportovního letiště Aeroklubu Plzeň Letkov, nachází se zde další loděnice (TJ ČSAD Plzeň, TJ Lokomotiva Plzeň, Junák), herny stolního tenisu (TJ Sokol Plzeň V, SK neslyšících Plzeň, TJ Sokol Plzeň - Hradiště) a řada jiných sportovních ploch (hřiště pro fotbal, národní házenou, volejbal, nohejbal a tenis, tělocvičny, posilovna, kuželník a kynologické cvičiště). Městský obvod Plzeň 3 Nejvýznamnější sportovní areály na území městského obvodu Plzeň 3 jsou sportovní areál Štruncovy sady, sportovní areál U Borského parku a sportovní areál České údolí. Sportovní areál Štruncovy sady vlastní z převážné části Statutární město Plzeň (pronájem jednotlivým klubům FC Viktoria Plzeň a. s., HBC Škoda Plzeň, Sport Club Beach Plzeň, AK Škoda Plzeň, 1. lukostřelecký klub Plzeň), zbylou část areálu provozují TJ I. ČLTK Plzeň a TJ Sokol Plzeň I. V areálu se nachází fotbalové hřiště s ochozy a umělým osvětlením, atletická dráha se sektory pro skok, vrh a hod, dále pak samostatný vrhačský sektor, sektor pro lukostřelbu, hřiště na volejbal, plážový volejbal a házenou, hřiště na hokejbal, tenisové kurty a tělocvična. Sportovní areál U Borského parku provozuje TJ Slavia VŠ Plzeň. V areálu převládají tenisové kurty, je zde tenisová hala a přetlaková hala, hala pro míčové sporty, miniaturgolf a 3 hřiště na házenou a futsal s umělým povrchem i beachvolejbalové hřiště. Sportovní areál České údolí provozují Jezdecký klub Slavia VŠ a Slavia VŠ Plzeň softball. V areálu se nachází otevřené jízdárny a hřiště na softball. Součástí areálu je hotelový komplex Welness centrum s tenisovými kurty a volejbalovým hřištěm a také klubovny a hřiště Junáku. Ze speciálních sportovních ploch nacházejících se na území obvodu lze uvést ledové plochy (Zimní stadion (ČEZ aréna) s kapacitou 7877 diváků (5238 k sezení, 2639 k stání), krytá II. ledová plocha, HC Lasselsberger Plzeň), loděnice (USK Slavia Plzeň, TJ Slavia Plzeň, TJ Prazdroj Plzeň, KC Škoda Plzeň, TJ Union Plzeň a Junák), krytou jízdárnu, další 8

SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI otevřené jízdárny a park court (TJ Jezdecká společnost Plzeň - Bory a TJ Slavoj Plzeň), plochou dráhu (Plochodrážní klub Plzeň), krytý bazén (SK Radbuza), herny stolního tenisu (TJ Union, TJ Sokol Plzeň III. a SOU energetické a elektrotechnické a Učiliště) a hřiště na squash (Squash klub VŠ). V obvodu jsou i další sportovní plochy, jako např. hřiště na fotbal, volejbal, plážový volejbal, nohejbal, házenou, národní házenou, tělocvičny, kuželna a tenisové kurty. Městský obvod Plzeň 4 K největším sportovním areálům na území městského obvodu Plzeň 4 patří sportovní areál Na Lopatárně a sportovní areál Chrástecká. Sportovní areál Na Lopatárně provozuje SKP Rapid sport Plzeň a jsou zde umístěna hřiště na fotbal, házenou, hokejbal, softball a volejbal, atletická dráha, cyklistická a inline dráha a tenisové kurty. Sportovní areál Chrástecká provozuje SK Senco Doubravka a jsou zde 4 fotbalová hřiště, z toho jedno s povrchem umělé trávy. Na území obvodu se ještě nachází univerzální střelecká hala a venkovní střelecký areál (SSK Dukla Plzeň), herny stolního tenisu (TJ Sokol Doubravka a Salesiánská provincie) a další sportovní plochy (hřiště pro fotbal, volejbal, házenou, národní házenou, tenisové kurty, tělocvičny, posilovny a kynologické cvičiště). Městský obvod Plzeň 5 - Křimice V obvodu se nachází jeden sportovní areál provozovaný TJ Sokol Křimice. V areálu je tělocvična a hřiště pro fotbal a volejbal. Městský obvod nechal vybudovat nové víceúčelové hřiště s umělým povrchem pro volejbal, nohejbal, basketbal a tenis. Na území obvodu je umístěno také kynologické cvičiště. Městský obvod Plzeň 6 - Litice Na území obvodu se nachází několik menších sportovních areálů, provozovaných TJ Plzeň - Litice. Jsou zde hřiště na fotbal, volejbal a národní házenou, tenisový kurt, tělocvična a hřiště na pozemní hokej s umělým povrchem. V obvodu je také loděnice provozovaná AVZO ČR ZO "Dubovka" Plzeň - Litice. Městský obvod Plzeň 7 - Radčice Sportovní areál provozuje TJ Sokol Radčice, jsou zde tenisové kurty, hřiště pro hokejbal a tělocvična. Městský obvod Plzeň 8 - Černice Sportovní areál provozuje TJ Sokol Černice a je zde fotbalové hřiště, tenisový kurt, hřiště na volejbal a plážový volejbal. Další provizorně upravené fotbalové hřiště při ulici K Cihelnám využívá zdejší základní a mateřská škola. Městský obvod Plzeň 9 - Malesice V obvodu se nachází fotbalové hřiště provozované TJ Sokol Malesice. Městský obvod Plzeň 10 - Lhota Sportovní areál provozuje TJ Sokol Lhota a nachází se zde hřiště na fotbal, volejbal a tenisový kurt. 9

SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI S H R N U T Í Z hlediska struktury a rozmístění sportovních zařízení na území města nebyly shledány zásadní nedostatky. Pro další rozvoj sportovní činnosti ve městě je nejdůležitější modernizace stávajících sportovních zařízení. Důsledkem stále se zvyšujícího zájmu o aktivní trávení volného času a sportování je i zvýšená poptávka po nových komerčních sportovních zařízeních. Pro umístění zařízení a jeho doplnění atraktivní skladbou venkovních sportovišť je potřebné najít nové plochy o velikosti přibližně 1 2 ha. Neuspokojena zůstává poptávka veřejnosti po volně přístupných areálech s pestrou nabídkou sportovních a volnočasových aktivit. Je zájem navrhnout nové plochy pro rozvoj sportu a aktivní trávení volného času v každém z velkých městských obvodů. 2.3 VYUŽITÍ SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ Výše zájmu o jednotlivá sportoviště i jednotlivé druhy sportu se velmi liší. Mnohdy je to způsobeno i módností určitých sportů. Existují však i rozdíly v ochotě tělovýchovných jednot a sportovních klubů poskytovat (i za úplatu) svoje zařízení a svoje sportoviště neorganizované veřejnosti. Příležitostí, jak rozšířit možnosti pro sportování, je tedy i lepší organizace ve využívání stávajících sportovních zařízení. Sportovní zařízení provozovaná sportovními organizacemi Městský obvod Plzeň 1 Velmi intenzivně je využíváno sportovní zařízení SK Bacardi (posilovna, tělocvična), střelecký areál SSK Plzeň Slovany, kynologické cvičiště Ministerstva vnitra ČR, loděnice TJ Lokomotiva Plzeň, loděnice Jachetního klubu Plzeň a Profi fitness Eva (Plzeňka Gerská ul.). Mezi intenzivně využívané sportovní plochy patří fotbalové hřiště v areálu Roudná (TJ Prazdroj Plzeň), fotbalová hřiště (FC Viktoria) a tenisové kurty (TK Škoda Plzeň) v areálu Luční, hřiště na házenou a hřiště na volejbal/nohejbal TJ Sokol Plzeň Košutka, sportovní zařízení Prokopávka (SSC Bolevec, hřiště fotbal, hřiště pozemní hokej, tělocvična) a bicrossový areál SCC Škoda Plzeň. Mezi průměrně využívané sportovní plochy patří tenisové kurty a hřiště volejbal/nohejbal (TJ Prazdroj Plzeň) a tělocvična (TJ Sokol Plzeň IV.) v areálu Roudná, fotbalové hřiště TJ Sokol Plzeň Košutka, sportovní zařízení TJ Plzeň Bílá Hora: hřiště volejbal/nohejbal, tenisové kurty a tělocvičny a hřiště hokejbal v areálu 4. ZŠ. Mezi málo využívané plochy patří hřiště na házenou v areálu Roudná (TJ Prazdroj Plzeň) a herna pro šachy a go TJ Sokol Plzeň Košutka. Městský obvod Plzeň 2 - Slovany Mezi plně využívaná sportovní zařízení patří zařízení TJ Sokol Petřín, TJ Lokomotiva Plzeň, TJ Dynamo ZČE Plzeň (hřiště fotbal), PK Slavia VŠ (plavecký bazén), kryté sportovní plochy TJ Sokol Plzeň V. Průměrně využívaná jsou sportovní zařízení SK Plzeň 1894, TJ Sokol Plzeň - Hradiště, SK Neslyšící Plzeň, TJ Sokol Plzeň Doudlevce, TJ Start VD, TJ Plzeň - Božkov, TJ Sokol Plzeň Koterov a 1. FC Plzeň. 10

SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI Obecně lze říci, že velmi málo jsou vytíženy v rámci sportovních zařízeních sportovní plochy se škvárovým povrchem. Loděnice jsou také využívány méně a jen omezeným počtem sportovců. Městský obvod Plzeň 3 Mezi plně využívaná sportovní zařízení patří zařízení TJ I. ČLTK Plzeň (hřiště tenis), TJ Union Plzeň (tělocvičny, hřiště fotbal), TJ Slavoj Plzeň (tenisové kurty i tělocvična v Třebízského), TJ Slavia VŠ Plzeň (tělocvična), TK Slavia PU (hřiště tenis), TJ Slovan Spoje Plzeň (hřiště fotbal), TJ Vodní stavby (tenisové kurty), SK Radbuza (plavecký bazén). Specifické postavení mají sportovní zařízení FC Viktoria Plzeň a HC Lasselsberger Plzeň. Využitelnost těchto zařízení spočívá především v tréninkové a soutěžní činnosti sportovních klubů. Průměrně využívané (většinou pouze členy sportovní organizace) jsou sportovní zařízení TJ Sokol Plzeň III. (hřiště volejbal, herna stolního tenisu, tělocvična), JK Slavia VŠ Plzeň (kolbiště), Slavia VŠ Plzeň softball (hřiště softball), TJ Slavoj Plzeň (jízdárna), Jezdecká společnost Plzeň Bory (krytá jízdárna, kolbiště), Plochodrážní klub Plzeň, TJ Sokol Plzeň Skvrňany (tělocvična, kurty volejbal/nohejbal, TJ Vodní stavby (fotbalové hřiště), TJ Sokol Nová Hospoda, TJ Sokol Valcha, TJ Sokol Radobyčice. Specifické postavení mají loděnice, které jsou využívány omezeným počtem sportovců. Městský obvod Plzeň 4 Velmi intenzivně je využíván sportovní areál Lobzy střelnice (SSK Dukla Plzeň) a sportovní areál Chrástecká 4 fotbalová hřiště (SK Senco Doubravka). Mezi intenzivně využívané sportovní plochy patří fotbalové hřiště v areálu Bukovec (SK Plzeň Bukovec), fotbalové hřiště v areálu Lopatárna (SKP Rapid Sport Plzeň), tělocvična v areálu Červený Hrádek (TJ Červený Hrádek), hřiště pro národní házenou v areálu Újezd Staroveská a Újezd Národní (TJ Plzeň Újezd), tělocvična v areálu Újezd Národní, tělocvična a posilovna v areálu Hřbitovní (TJ Sokol Plzeň Doubravka). Mezi průměrně využívané sportovní plochy patří ostatní sportovní plochy v areálu Bukovec: hřiště volejbal/nohejbal a tělocvična; ostatní sportovní plochy v areálu Hřbitovní: hřiště fotbal, hřiště volejbal/nohejbal, místnost pro stolní tenis; dále pak plochy v areálu Letná: hřiště fotbal a hřiště volejbal/nohejbal. V areálu Lopatárna jsou průměrně využívány tyto plochy: tenisové kurty, softbalové hřiště, plocha pro skoky na kolech, hřiště nohejbal. Mezi málo využívané plochy patří některé plochy v areálu Lopatárna: hřiště volejbal, cyklodrom (nyní také využíván jako in-line dráha), lehkoatletický ovál, hřiště házená. Městské obvody Plzeň 5 Plzeň 10 Sportovní zařízení v těchto obvodech zastávají většinou vedle sportovní funkce i funkci kulturně společenskou. Jsou využívány členy místních sportovních organizací, ale i základními školami, místními spolky a veřejností. Školní sportovní zařízení Výrazný vliv na zvýšení yyužitelnosti školních sportovních zařízení mělo zavedení grantového programu "Výstavba a přestavba víceúčelových sportovišť při ZŠ zřizovaných městem Plzní", díky kterému byla rekonstruována převážná většina školních sportovišť. Podmínkou pro přidělení grantu je následné zpřístupnění školního sportoviště veřejnosti a zvláště děti a mládež nově upravená sportoviště vyhledávají ve zvýšené míře. 11

SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI Sportovní zařízení provozovaná městskými obvody Sportovní zařízení "Skatepark" v Lochotínské ulici a "Škoda sport park" v Malostranské ulici se těší velké oblibě a jsou intenzivně využívaná sportující veřejností. K největšímu využití dochází v odpoledních hodinách v pracovní dny a o svátcích a víkendech po celý den. S H R N U T Í Na základě zjištěných informací lze konstatovat, že ve využitelnosti jednotlivých sportovních zařízení jsou určité rezervy. Nelze však jednoznačně stanovit důvody, proč nedochází k plnému využití sportovních zařízení. Využitelnost ovlivňuje charakter sportovní činnosti, šíře členské základny sportovních organizací, přístupnost pro veřejnost, poloha a kvalita sportovního zařízení. Obecně lze říci, že nejvíce využívané jsou tělocvičny bez ohledu na provozovatele. Z venkovních sportovních ploch jsou nejvíce využívaná hřiště, která jsou přístupná veřejnosti. Ke zvýšení využitelnosti přispívá též spolupráce mezi jednotlivými školami a sportovními organizacemi. Naopak nejméně jsou využívány sportovní plochy pro specializované druhy sportů s nižší členskou základnou neumožňující přístup širšímu okruhu veřejnosti. 12

SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI 3. FINANČNÍ ZDROJE PRO OBLAST SPORTU Sport je financován z mnoho zdrojů, které jsou popsány dále: - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR - Ministerstvo financí ČR - Sazka, a.s. - Český svaz tělesné výchovy - Plzeňská sportovní unie - Česká obec sokolská - Sokolská župa Plzeňská - Krajský úřad Plzeňského kraje - Sponzoři - Vlastní zdroje - Specifické zdroje 3.1 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT ČR) vyhlašuje každoročně programy státní podpory sportu. Zpravidla jsou členěny do následujících tématických oblastí: podpora státní sportovní reprezentace, podpora veřejně prospěšných programů, podpora provozu a údržby sportovních a tělovýchovných zařízení a podpora zaměřená na investice. 3.2 MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY V rámci programů vyhlašovaných Ministerstvem financí České republiky (MF ČR) lze pro oblast sportu využít programy: Podpora rozvoje a obnovy technické základny regionálního školství a Program rozvoje a obnovy regionální infrastruktury. 3.3 SAZKA, A.S. Loterní společnost SAZKA, a.s. je největším nestátním poskytovatelem finančních prostředků v oblasti tělovýchovy a sportu. Jedná se o obchodní společnost, jejímž hlavním posláním je podpora veřejně prospěšných projektů z výtěžku provozovaných her. Svoji činnost zahájila již v roce 1956 a transformace na akciovou společnost se uskutečnila v roce 1993. SAZKA, a.s. za posledních deset let odvedla na veřejně prospěšné účely, především v oblasti tělovýchovy a sportu, více než 10 mld. Kč. Akcionáři společnosti SAZKA, a.s. jsou výhradně občanská sdružení působící v oblasti sportu a tělovýchovy: Český svaz tělesné výchovy (ČSTV, s podílem akcií ve výši 68 %), Česká obec sokolská (ČOS,13,5 %), Česká asociace sport pro všechny (ČASPV, 5,6 %), Autoklub České republiky (4 %), Sdružení sportovních svazů ČR (3,6 %), Český olympijský výbor (ČOV, 2 %), Český střelecký svaz (1,4 %), Asociace TJSK ČR (1 %) a Orel (0,9 %). Výtěžek z loterní činnosti je rozdělován do oblasti sportu mezi uvedené akcionáře. 3.4 ČESKÝ SVAZ TĚLESNÉ VÝCHOVY Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) je dobrovolným sdružením sportovních, tělovýchovných a turistických svazů s celostátní působností, tělovýchovných jednot a sportovních klubů i jejich sdružení, jsou-li ustavena jako občanská sdružení. Jeho posláním je podporovat sport, tělesnou výchovu a turistiku, sportovní reprezentaci České republiky a přípravu na ni, zastupovat a chránit práva a zájmy sdružených subjektů, poskytovat jim požadované služby a vytvářet ke vzájemné spolupráci potřebnou platformu. Subjekty sdružené v ČSTV si ponechávají samostatnost svého právního postavení, majetku a činnosti. Český svaz tělesné výchovy vznikl v roce 1990 sdružením 43 sportovních svazů a 5 521 tělovýchovných jednot a sportovních klubů jako nezávislá a nepolitická organizace, respektující plnou samostatnost a odpovědnost svých sdružených subjektů. V současné době je v ČSTV v řádném i přidruže- 13

SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI ném členství celkem 87 sportovních svazů a 9 171 TJ a SK s 1 474 873 registrovanými členy. Svým pojetím činnosti a organizační strukturou odpovídá evropskému standardu nevládních spolkových sportovních a tělovýchovných organizací. Hlavním vlastním finančním zdrojem ČSTV je akciový podíl na výtěžku společnosti SAZKA, a.s. Podle kritérií, schválených valnou hromadou ČSTV byla stanovená částka k rozdělení mezi regionální sdružení (RS, 76 RS + Praha) a mezi jednotlivé národní sportovní svazy (101 svazů). Pro přerozdělení podílu mezi regionální sdružení platí následující zásady: 50 % přerozdělit podle počtu členů tak, že na každého člena připadne stejný příspěvek, 50 % přerozdělit podle nákladů na energie a nájemné sportovních zařízení tak, že na každou korunu nákladů vykázaných v sumáři ročních účetních uzávěrek připadne stejný příspěvek. Pro přerozdělení podílu mezi jednotlivé sportovní svazy platí tyto zásady: 50 % přerozdělit podle stavu členské základny, 30 % přerozdělit podle počtu účastníků mistrovských soutěží (z toho 20 % základní okresní soutěže, 30 % krajské/oblastní, 50 % celostátní soutěže) a 20 % přerozdělit podle ekonomické náročnosti stanovené pro jednotlivé svazy. U mistrovských soutěží jsou zvlášť zohledňovány kolektivní sporty a individuální sporty. Při posuzování ekonomické náročnosti jsou údaje posuzovány podle nákladů na výzbroj a výstroj a dále podle specifik a mimořádných zvláštností konkrétních sportovních odvětví. V Plzni zastává funkci regionálního sdružení Plzeňská sportovní unie a působí zde Plzeňské krajské sdružení ČSTV, které sdružuje následující sportovní svazy: Plzeňský krajský atletický svaz, Zpč. oblastní výbor Českého badmintonového svazu, Krajský výbor České basketbalové federace, Oblastní komise ČM billiardového svazu, Plzeňský krajský svaz cyklistiky, Plzeňský krajský fotbalový svaz, Západočeský svaz házené, ZOSK svazu jachtingu, Oblastní jezdecký svaz, Krajský svaz juda, Krajská komise krasobruslení, Kuželkářský svaz Plzeňského kraje, Plzeňský krajský svaz ledního hokeje, Zpč. lyžařská župa, Zpč. oblastní soutěžní komise moderní gymnastiky, Zpč. OSKS národní házená, Český svaz neslyšících sportovců, Krajská nohejbalová soutěžní komise Plzeň, Plzeňský krajský svaz plavání, Krajský svaz pozemního hokeje, Krajská soutěžní komise sportovní gymnastiky, Plzeňský krajský svaz stolního tenisu, Regionální šachový svaz, Zpč. tenisový svaz, Plzeňský krajský volejbalový svaz, Plzeňský krajský svaz vzpírání, Krajský svaz zápasu, Radiový orientační běh. Dalším zdrojem ČSTV je dotace ze státního rozpočtu na provoz a údržbu tělovýchovných zařízení. Jedná se o státní systémovou dotaci z Programu VIII. přidělovanou z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Příspěvek je určen na krytí neinvestičních nákladů na provoz (energie), opravy a údržbu sportovních zařízení (nemovitého majetku) a je nutné jej použít a vyúčtovat v příslušném roce. Příspěvek může čerpat pouze občanské sdružení (SK nebo TJ), které je vlastníkem sportovního zařízení nebo má sportovní zařízení v dlouhodobém pronájmu smluvně na dobu delší než 10 let. Výše příspěvku může dosáhnout prokazatelně max. 70 % celkových ročních nákladů. Pro přerozdělení podílu mezi regionální sdružení platí tyto zásady: 50 % dotace přerozdělit podle výše nákladů na energie a 50 % dotace přerozdělit podle součtů nákladů na opravy a údržbu. 3.5 PLZEŇSKÁ SPORTOVNÍ UNIE Plzeňská sportovní unie (PSU) byla založena v květnu roku 1994 jako regionální servisní organizace s licencí Českého svazu tělesné výchovy s působností pro tělovýchovné jednoty a sportovní kluby okresu Plzeň město. Pro sdružené subjekty zajišťuje sportovní servis, koordinuje činnost jednotlivých sportovních svazových aktivit, metodicky pomáhá klubům v oblasti ekonomické, legislativní i organizační, prosazuje zájmy a potřeby sdružených subjektů a zajišťuje informační servis v oblasti sportovní činnosti pro širokou veřejnost. PSU je občanské sdružení s vlastní právní subjektivitou. Od 1.1. 2007, v souvislosti se změnou příslušnosti některých obcí k územním celkům, došlo k přechodu i některých místně přísluš- 14

SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI ných sportovních organizací z okolních okresů pod PSU. V současné době PSU registruje 197 občanských sdružení (sportovní kluby, tělovýchovné jednoty), v kterých je evidováno více než 40 000 členů, kteří provozují přes 60 druhů sportu. Z toho je téměř 12 000 dětí a mládeže do 18 let a dalších 8 000 sportovců ve věku do 25 let (stav k 1. 1. 2008). PSU disponuje následujícími finanční prostředky, které jsou jí přidělovány prostřednictvím ČSTV: tzv. dotace z vlastních zdrojů ČSTV převážně výtěžek společnosti SAZKA a. s., systémová dotace přerozdělovaná plošně z ČSTV jako státní příspěvek z Programu VIII Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR na údržbu a provoz sportovních a tělovýchovných zařízení tělovýchovných jednot a sportovních klubů v jednotlivých v regionech. Pro rozdělení dotace z vlastních zdrojů stanovuje klíč Valná hromada PSU. Jedná se o stejný klíč jako v případě celorepublikového přerozdělení v ČSTV mezi regionální sdružení, tedy 50 % podle počtu členů a 50 % podle výše nákladů na energie a nájemné sportovních zařízení. V posledních 3 letech se však u dotací z vlastních zdrojů projevuje nepříznivá situace, způsobená krácením výtěžku Sazka,a.s. vlivem nuceného odvodu DPH. Přesto i pro rok 2007 byl přijat plán zdrojů (odvod dividend akcionářům Sazky a. s.), který mohl být splněn pouze v případě, že se Sazka dokáže s problematikou odvodu DPH vypořádat zvýšením tržeb. To se nepodařilo, takže případný doplatek chybějících vlastních zdrojů bude řešen až v následujícím období. Pro rok 2008 se tento výpadek podařilo kompenzovat mimořádnou státní dotací z MF ČR akcionářům Sazky v celkové výši 300 mil. Kč. Pro rozdělení státní dotace z MŠMT ČR mezi jednotlivé TJ a SK opět stanovuje klíč valná hromada PSU. Opět bylo použito stejných kritérií pro rozdělení jako v případě celorepublikového přerozdělení mezi regionální sdružení, tedy 50 % prostředků bylo rozděleno podle nákladů na energie a 50 % podle nákladů na opravy a údržbu sportovních zařízení. Z částky určené pro regionální sdružení (190,5 mil. Kč) připadla pro Plzeňskou sportovní unii v roce 2007 dotace ve výši 9,8 mil. Kč. Finanční zdroje ČSTV a PSU (v mil. Kč) Zdroje ČSTV 2004 2005 Z toho v PSU 2004 2005 z vlastních zdrojů CSTV k rozdělení mezi regiony z vlastních zdrojů CSTV k rozdělení mezi svazy ze státního rozpočtu pro CSTV k rozdělení mezi regiony 321,6 245,6 277,8 212,3 104,1 105,2 na činnost pro TJ/SK na činnost pro sport.oddíly na provoz a údržbu pro TJ/SK 9,9 7,5 5,6 4,1 5,5 5,9 Finanční zdroje ČSTV a PSU (v mil. Kč) Zdroje ČSTV 2006 2007 Z toho v PSU 2006 2007 z vlastních zdrojů CSTV k rozdělení mezi regiony 245,6 218,5 na činnost pro TJ/SK 12,9 4,6 z vlastních zdrojů CSTV k rozdělení mezi svazy ze státního rozpočtu pro CSTV k rozdělení mezi regiony 212,4 188,8 na činnost pro sport.oddíly 4,3 3,5 105,6 218,0 na provoz a údržbu pro TJ/SK 6,2 9,8 15

SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI Poznámka: V roce 2007 došlo ze strany ČSTV ke krácení přislíbeného objemu dotací z vlastních zdrojů na činnost z důvodu snížení výtěžku a.s. SAZKA vlivem odvodu DPH. Doplatek chybějících objemů dotací by se měl řešit postupně až v r. 2008 2009. 3.6 ČESKÁ OBEC SOKOLSKÁ Sokol je nejstarší tělovýchovnou organizací v České republice, která vznikla v roce 1862. Jeho posláním je přispívat ke všestrannému rozvoji člověka po stránce tělesné i morální. Základní organizační jednotkou jsou tělocvičné jednoty s právní subjektivitou, které se sdružují do sokolských žup. Ústředím je Česká obec sokolská ČOS. Dnešní ČOS sdružuje téměř 1200 tělocvičných jednot ve 42 sokolských župách. Členská základna čítá okolo 200 tisíc členů, kteří provozují na 80 druhů sportu. Zdroje financování činnosti tělocvičných jednot a činnosti sokolské organizace vycházejí ze stejných zdrojů jako ČSTV, a sice z dotací MŠMT ČR a z vlastních zdrojů s nezanedbatelným podílem SAZKY a.s. 3.7 SOKOLSKÁ ŽUPA PLZEŇSKÁ Sokolská župa Plzeňská byla založena před 120 lety s působností pro Plzeň a okolní okresy. V současné době sdružuje 29 tělocvičných jednot. V městě Plzni působí 16 tělocvičných jednot s celkovou členskou základnou 4 278 členů (z toho mládež 1 534). Získané prostředky na činnost byly rozděleny mezi všech 29 tělocvičných jednot. Kritéria pro rozdělování příspěvků a dotací jsou různá. Zahrnují jak výši členské základny, tak hledisko aktivit a činnosti. Při rozdělování příspěvku na údržbu se přihlíží na výši vlastního majetku. Výše investičních prostředků přidělovaných jednotlivým tělocvičným jednotám je nepravidelná a odvíjí se dle konkrétní investiční akce. 3.8 KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE Krajský úřad Plzeňského kraje (KÚPK) poskytuje finanční dotaci v rámci programu Podpora tělovýchovy a sportu v Plzeňském kraji. Z výše uvedeného programu byly v roce 2008 poskytnuty neinvestiční finanční prostředky 116 žadatelům v celkové výši 1 578 tis. Kč. Z této částky připadlo 41 plzeňským žadatelům celkem 533 tis. Kč. Dále poskytuje Plzeňský kraj dotace z programu Výstavba víceúčelových hřišť s umělým povrchem a rekonstrukce povrchů tělocvičen a sportovních hal v Plzeňském kraji. V roce 2008 byla pro 27 příjemců z rozpočtu Plzeňského kraje uvolněna částka v celkové výši 13 mil. Kč. Pro 7 žadatelů z Plzně byla poskytnuta částka v celkové výši 2 970 tis. Kč. Program Podpora tělovýchovy a sportu v Plzeňském kraji (v tis. Kč) Rok 2005 2006 2007 2008 Žadatelé z Plzně 272 414 317 533 Ostatní žadatelé 376 696 983 1 045 Celkem Plzeňský kraj 648 1 110 1 300 1 578 16

SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI Program Výstavba víceúčelových hřišť s umělým povrchem a rekonstrukce povrchů tělocvičen a sportovních hal (v tis. Kč) Rok 2005 2006 2007 2008 Žadatelé z Plzně 2 700 1 600 3 000 2 970 Ostatní žadatelé 7 300 9 400 7 800 10 030 Celkem Plzeňský kraj 10 000 11 000 10 800 13 000 3.9 SPONZOŘI Firma právnická osoba může poskytnout dar sportovní organizaci - občanskému sdružení na podporu její činnosti. Ze základu daně při ročním vyúčtování příjmů z podnikání si může odečíst částku, která v úhrnu nepřesáhne 5% ze základu daně a hodnota daru činí alespoň Kč 2 000,- ( 20 odst. 7 zák. č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů). Podobné ustanovení platí i pro fyzické osoby, které si mohou za dar sportovní organizaci - občanskému sdružení na podporu její činnosti ze svého základu daně odečíst - částku maximálně do 2% základu daně a minimálně Kč 1 000,- ( 15 odst. 5 zák. č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů). V případě sponzorského příspěvku za reklamu mezi firmou a sportovním klubem jde o čistě obchodní vazby garantované obchodní smlouvou. Klub zde nefiguruje jako občanské sdružení, ale jako obchodní společnost (akciová společnost či společnost s ručením omezeným). 3.10 VLASTNÍ ZDROJE SPORTOVNÍCH ORGANIZACÍ Významný podíl na vlastních zdrojích mají členské příspěvky. Tvoří přibližně 40-50 % z celkové výše příjmů, vedle příspěvků ze zdrojů ČSTV (PSU a sportovních svazů). Sportovní organizace může vyvíjet i vlastní podnikatelské aktivity, např. provoz občerstvení, restaurace a pod. 3.11 SPECIFICKÉ ZDROJE Posláním Nadace sportující mládeže (NSM) je zlepšování podmínek pro výběr, výchovu a další rozvoj sportovně talentované mládeže. Vedle sportovních talentů podporuje i významné sportovní akce pořádané v kategorii 12-18 let. Nadace také klade důraz na ocenění a prezentaci úspěchů mladých sportovců. Vyhlašuje nejlepší sportovce Plzně v dětských a mládežnických kategoriích, pořádá výstavy se sportovní tematikou v rámci nichž úspěchy nadějných sportovců zveřejňuje. Z finančního příspěvku města Plzně prostřednictvím této nadace plyne systémová podpora pro školy i sportovní kluby a mimosystémová podpora jako finanční ocenění úspěchů mladých sportovců dosažených v příslušném kalendářním roce. Každoročně se systémová podpora pohybuje kolem 500 tis. Kč a mimosystémová v obdobné výši. Nadace každoročně organizuje Vyhlášení nejlepšího sportovce města Plzně a výstavu v mázhauzu plzeňské radnice. Náklady na tyto akce se pohybují mezi 130 200 tis. Kč. Součástí systému podpory sportovního růstu talentů v Plzni je projekt TOP Junior Sport Plzeň (TOP JSP) mající dopad na rozvoj cestovního ruchu v Plzni. V rámci TOP JSP jsou v celkové výši 500 tis. Kč podporovány špičkové vícedenní mezinárodní akce každoročně pořádané v Plzni. NSM též poskytuje finanční podporu z vlastních zdrojů vypsáním grantových programů. Na každý rok jsou k dispozici prostředky kolem 100 tis. Kč v závislosti na výnosech z nadačního jmění a z finančních prostředků získaných z jiných zdrojů. 17

SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI Nadace 700 let města Plzně mimo jiné podporuje i oblast sportu. Podpora je zaměřena na vrcholové sportovní akce na úrovni mistrovství světa, Evropy a České republiky, ale i na organizaci turnajů a závodů nižší úrovně včetně akcí v juniorské a dětské kategorii. Projekty z oblasti sportu zaujímají přibližně 40 % z celkového počtu podpořených projektů. 18

KONCEPCE SPORTU V PLZN SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI 4. FINANČNÍ PODPORA SPORTU Z ROZPOČTU MĚSTA PLZNĚ Jedním z největších problémů sportovních zařízení ve městě je jejich nevyhovující kvalita. Tento problém se týká jak vlastních sportovních ploch, tak souvisejícího sociálního zázemí. Také chybí dostatečné prostory pro sportování v zimním období. Řešením je výstavba nových tělocvičen, sportovních hal a dalších krytých sportovních ploch. 4.1 PROVOZNÍ VÝDAJE V posledních letech byla z rozpočtu města Plzně ročně uvolňována částka ve výši přibližně 50 mil. Kč na krytí provozních nákladů sportovních zařízení a činnost sportovních organizací. Přibližně 40 mil. Kč připadlo na krytí provozních nákladů čtyřem velkým městským sportovním zařízením, zbývající část ve výši cca 10 mil. Kč na krytí provozních nákladů ostatních sportovních zařízení a činnost sportovních organizací. Pro rok 2008 navrhla Komise pro sport a mládež RMP rozdělit na podporu sportu a tělovýchovy neinvestiční dotace ve výši 13, 2 mil. Kč. Neinvestiční dotace na činnost sportovních organizací, poskytují ze svých rozpočtů i jednotlivé městské obvody. 4.2 KAPITÁLOVÉ VÝDAJE V předchozích letech byly pro rozvoj sportu uvolňovány finanční prostředky z městského rozpočtu cíleně na modernizaci a rozvoj městských sportovních zařízení. Pro ostatní sportovní zařízení v majetku tělovýchovných jednot a sportovních klubů byly přidělovány prostředky na základě konkrétních žádostí, obvykle z přebytku hospodaření města. Podrobnější členění je obsaženo v kapitole 5.1 a 9. 4.2.1 GRANTOVÝ SYSTÉM Významnou formou podpory sportu městem je nově vyhlášený grantový program Výstavba, rekonstrukce a přestavba sportovních zařízení při tělovýchovných jednotách a sportovních klubech v Plzni, který zabezpečuje Odbor školství, mládeže a tělovýchovy MMP (OŠMT MMP). Celková částka investiční podpory vyčleněná pro rok 2008 je 15 mil. Kč. Podpora formou finanční pomoci je směřována na konkrétní projekty výstavby nebo přestavby sportovišť, která jsou veřejně přístupná a celoročně dostupná hlavně dětem a mládeži a mají co nejširší a nejpestřejší využití. Podmínkou pro poskytnutí podpory je finanční spoluúčast žadatele nebo třetího subjektu, kterého si žadatel zajistí, a to ve výši 10-30% s přednostním profinancováním této spoluúčasti. Prostřednictvím OŠMT MMP je také podporována výstavba školních víceúčelových hřišť s umělým povrchem, a to formou grantu Výstavba a přestavba víceúčelových sportovišť při ZŠ zřizovaných městem Plzní, který je plně funkční a přispěl ke zkvalitnění mnoha sportovních ploch při základních školách na území města Plzně. Podmínkou poskytnutí podpory je finanční spoluúčast žadatele. Celková částka podpory vyčleněná pro tyto účely v roce 2008 je 15 mil. Kč. 4.3 MĚSTSKÉ OBVODY Městské obvody se podílí finanční podporou na úhradě provozní výdajů místních sportovních organizací. V případě investičních akcí sportovních organizací se podílí i na krytí kapitálových výdajů. Výše finanční podpory je závislá na výši příjmů, především z výtěžku z provozovaných výherních hracích přístrojů. Finanční příspěvky jsou většinou přidělovány účelově a podléhají kontrole. 19

KONCEPCE SPORTU V PLZN SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI 4.4 SPOLUPRÁCE MĚSTA S PRIVÁTNÍM SEKTOREM Město i jednotlivé městské obvody spolupracují na realizaci investičních záměrů též s privátními subjekty. Formou financování jsou nejčastěji dary, které lze na základě ustanovení zákona č. 586/1992 o daních z příjmů odečíst od základu daně fyzických i právnických osob. Další možností je uzavření obchodních smluv, jejichž náplní je propagace, reklama nebo bezúplatná výroba či výstavba určitých částí sportovišť. Příkladem takové spolupráce je Škoda sport park v Malostranské ulici - tento areál vzniká postupně od roku 1999, na realizaci jednotlivých částí vložilo finanční prostředky město Plzeň (ÚIMP, resp. OI MMP), podstatnou část však hradil Městský obvod Plzeň 2 - Slovany, který získal ke spolupráci společnost Škoda holding a.s. Společnost výstavbu sportoviště podpořila přibližně 1,6 mil. Kč a každoročně též přispívá na provoz areálu částkou 300 tis. Kč. S H R N U T Í Přestože jsou využívány příspěvky z nejrůznějších zdrojů (viz kapitolu č. 3), finanční podpora z rozpočtu města Plzně je pro rozvoj sportu zcela zásadní. 20

KONCEPCE SPORTU V PLZN Návrhová část 21

KONCEPCE SPORTU V PLZN 22

5. ROZVOJ SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ 5.1 MĚSTSKÁ SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ Město Plzeň je vlastníkem pěti jedinečných sportovních zařízení. Jedná se o Zimní stadion města Plzně, Městskou sportovní halu na Slovanech, Městský plavecký bazén na Slovanech, Městský sportovní areál ve Štruncových sadech a Luční ulici a od roku 2007 také o Tenisovou halu v Luční ulici. Do čtyř prvně jmenovaných zařízení město každoročně vkládá cca 40-50 mil. Kč prostřednictvím městského rozpočtu. Provoz plaveckého bazénu, sportovní haly a zimního stadionu je zajišťován na základě výběrového řízení jednotlivými sportovními kluby. Městský plavecký bazén na Slovanech, Zimní stadion města Plzně a Městskou sportovní halu na Slovanech provozují občanská sdružení, s nimiž jsou uzavřeny smlouvy o nájmu, provozování a údržbě. Městský sportovní areál ve Štruncových sadech a Luční ulici spravuje a provozuje přímo město Plzeň prostřednictvím Odboru správy infrastruktury MMP (dále OSI MMP). K provozování tenisové haly je uzavřena smlouva o výpůjčce předmětné nemovitosti a výpůjčitel zajišťuje veškerý provoz včetně úhrady celkových provozních nákladů a spotřebovaných energií. Sportovní zařízení Městský plavecký bazén na Slovanech Zimní stadion města Plzně Městská sportovní hala na Slovanech Městský sportovní areál ve Štruncových sadech a Luční ulici Tenisová hala v Luční ulici Provozovatel Plavecký klub Slavia VŠ Plzeň, o.s. HC Lasselsberger Plzeň, o.s. TJ Lokomotiva Plzeň, o.s., OSI MMP TK Škoda Plzeň, o.s. V současné době jsou občanská sdružení, provozující plavecký bazén, zimní stadion a sportovní halu na Slovanech, zodpovědná podle smluv s nimi uzavřených, za řádné provozování, údržbu a opravy předmětu nájmu v rozsahu daném smlouvami. Současně je smlouvami ošetřeno i financování údržby a oprav sportovních zařízení, a to finančním příspěvkem od města Plzně do výše schváleného ročního rozpočtu pro jednotlivá sportovní zařízení v majetku města Plzně. Občanská sdružení jsou povinna přispět finančními prostředky, které získají svou činností z provozování předmětu nájmu. Jejich finanční přispění je do výše 90 % z celkových výnosů (v případě Městského plaveckého bazénu na Slovanech do výše 95 %). Provozovatel ve spolupráci se správcem (OSI MMP) sestavuje každoročně návrh provozního rozpočtu, který zahrnuje opravy, údržbu daného sportoviště hrazené městem Plzní, a to ve výši následně schvalované orgány města. Provozovatel do sportoviště dále vkládá prostředky na základě klíče uvedeného v předešlém odstavci. V Městském sportovním areálu ve Štruncových sadech a Luční ulici působí v současné době 7 nájemců: - Atletický klub Škoda Plzeň, o. s.; - 1. Sport Club Beach Plzeň, o. s.; - Hokejbalový klub HBC Škoda Plzeň, o. s.; - 1. lukostřelecký klub Plzeň 1935, o. s.; - SK kuželky Škoda VS Plzeň, o. s.; - FC Viktoria Plzeň, a. s.; - Nadace sportující mládeže (pronajaté pouze nebytové prostory). 23