Průzkum spokojenosti dětí s kvalitou života ve vybraném městě

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Průzkum spokojenosti dětí s kvalitou života ve vybraném městě Bakalářská práce Autorka: Pavlína Kulíšková Vedoucí práce: Mgr. Nataša Pomazalová, Ph.D. Brno 2012

TENTO LIST BUDE PŘI VAZBĚ NAHRAZEN ZADÁNÍM

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Průzkum spokojenosti dětí s kvalitou života ve vybraném městě vypracovala sama s využitím odborné literatury a zdrojů, které uvádím v seznamu použité literatury. V Brně dne 21. 5. 2012 Podpis

Poděkování: Ráda bych poděkovala především vedoucí práce, Mgr. Nataši Pomazalové, Ph.D., za odborné vedení, cenné rady a připomínky a za trpělivost a čas, věnovaný konzultacím bakalářské práce.

ABSTRAKT KULÍŠKOVÁ, Pavlína: Průzkum spokojenosti dětí s kvalitou života ve vybraném městě. [Bakalářská práce] / Pavlína Kulíšková Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Nataša Pomazalová, Ph.D. Bakalářská práce se zabývá průzkumem spokojenosti dětí s kvalitou života ve vybraném městě. Je založena na studiu odborné literatury, která se zabývá kvalitou života. Ve vlastní práci bylo provedeno dotazníkové šetření ve vybraném městě a poté navržena řešení pro vedení obce, směřující ke zlepšení kvality života dětí v rámci jejich volného času. KLÍČOVÁ SLOVA Kvalita života. Dotazníkové šetření. Dítě.

ABSTRACT Kulíšková, Pavlína: Investigation of satisfaction of childern with the quality of life in the selected city. [Bachelor thesis]/ Pavlína Kulíšková Faculty of regional Development and meninarodni study. Supervisor: Mgr. Nataša Pomazalová, Ph.D. The Bachelor thesis is concems with investigation of satisfaction of children with the quality of life in the particular city. The Bachelor thesis is based on the literature that deals with the quality of life. The practical part focuses on research on people in the selected city and there are suggested solutions which should enhance the quality of life of children in their free time. KEY WORDS Quality of life. Questionnaire survey. Children.

OBSAH Úvod a cíl práce...9 I TEORETICKÁ ČÁST...11 1 Obecné pojetí kvality života...11 1.1 Kvalita života v rámci stereotypu...12 1.2 Faktory ovlivňující kvalitu života...13 1.3 Potřeby a jejich vliv na kvalitu života...14 2 Pohyb ve vztahu ke kvalitě života...16 2.1 Pohyb ve vztahu ke kvalitě života...16 3 Kvalita života dětí...17 3.1 Volnočasové aktivity dětí...17 3.2 Spolky a jejich vliv na kvalitu života dětí...18 4 Definice pojmů...19 4.1 Dítě...19 4.2 Spokojenost...20 4.3 Město...20 II PRAKTICKÁ ČÁST...22 5 Průzkum, jeho charakteristika a cíl...22 5.1 Materiál a metody...22 5.2 Výzkumné oblasti a témata... 23 5.3 SWOT analýza...24 6 Vyhodnocení dotazníku...26 6.1 Vyhodnocení osobních údajů respondentů...26 6.2 Vyhodnocení výsledků v oblasti, jak děti tráví svůj volný čas...27 6.3 Vyhodnocení výsledků v oblasti, zda je ve vybraném městě dostatek prostoru a příležitostí pro sportovní a volnočasové aktivity dětí...30 7 Výsledky a diskuse...33 7.1 Výsledky šetření...33 7.2 Diskuse...34 8 Návrh na využití dosažených výsledků v praxi...37 7

ZÁVĚR...39 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...41 SEZNAM ZKRATEK...45 SEZNAM TABULEK...46 SEZNAM PŘÍLOH...47 8

ÚVOD V posledních dvaceti letech lze pozorovat v odborných publikacích zvyšující se zájem o koncept kvality života, jež se stává nezbytnou součástí všech vědních oborů. Nejčastěji se setkáváme s touto problematikou v medicíně, ale kvalita života se stává nedílnou součástí i sociologie, pedagogiky, psychologie a dalších vědních disciplín. Rovněž jednotlivé obory pedagogiky, obzvláště speciální či sociální, mohou přispět a ovlivnit kvalitu života jednotlivce. Zkoumání kvality života musí počítat s tím, že lidé žijí a pracují v určitém sociálním prostředí. Jsou součástí konkrétního společenství osob, ať už je definováno politicky, sociálně, církví, jazykově. Každá společnost vyznává svůj vlastní systém hodnot, kulturní zvyky či pravidla chování. To vše se promítá do názoru členů této společnosti na život a jeho kvalitu. Většina prací, které byly dosud publikovány, se zaměřuje spíše na kvalitu života u dospělé populace. Teprve v posledních deseti letech se začala pozornost věnovat i věkové kategorii do 18 let. Diagnostika kvality života u dětí a dospívajících je nově vznikající, teprve se rozvíjející oblast, která se zatím opírá o relativně malý počet empirických výzkumů. Při zjišťování kvality života obecně dětí a dospívajících zvlášť je nezbytné zajímat se o bohaté kontexty, v nichž se život těchto lidí odehrává a v nichž se údaje o kvalitě života zjišťují. Tématem této bakalářské práce je průzkum spokojenosti dětí s kvalitou života ve vybraném městě. Práce je zaměřena na to, jak ovlivňují sportovní a volnočasové aktivity kvalitu života dětí a zda dostatečné vybavení města sportovními prostory může přispět k lepší kvalitě života dětí. Téma závěrečné práce bylo zvoleno na základě rostoucí popularity konceptu kvality života a rovněž z důvodu osobního zájmu, který pochází z každodenního kontaktu s mládeží, během kterého bylo zjištěno, že stále více dětí zabředá do každodenní rutiny, jejíž nedílnou součástí je čím dál častěji televize, počítač a nejrůznější zastoupení moderní technologie. Téma bylo zvoleno také z důvodu jeho aktuálnosti. 9

Hlavním cílem a smyslem práce je zjistit, zda sportovní a volnočasové aktivity ovlivňují kvalitu života dětí, dále snaha zjistit, jak jsou dnešní děti spokojeny s kvalitou života v oblasti jejich volného času a také to, zda jsou ve městě Újezd u Brna dostatečně vyhovující podmínky a prostory pro sportovní aktivity dětí. V teoretické části práce vychází z odborné literatury. Aby bylo možno takto získané informace ověřit, bude v praktické části použita metoda dotazníkového šetření, jako nástroj pro měření spokojenosti dětí s kvalitou života. Cílovou skupinu respondentů tvoří žáci základní školy. Pro lepší orientaci ve výchozím stavu města bude před sestavením dotazníku vyhotovena SWOT analýza. Práce se skládá ze dvou hlavních kapitol, které jsou dále členěny na podkapitoly. První kapitola s příslušnými podkapitolami na základě studia odborné literatury obsahuje teoretické objasnění konceptu kvality života, vymezení dimenzí a stručné shrnutí jednotlivých vědních oborů ke kvalitě života, objasňuje pojmy, související s názvem bakalářské práce. Ve druhé kapitole, která je tvořena praktickou částí, bude provedeno dotazníkové šetření ve městě Újezd u Brna. Kvalita života je velice složitý a obsáhlý pojem. Z toho důvodu se v rámci studia regionálního rozvoje práce zaměří na otázku, jak ovlivňuje vybavenost města kvalitu života dětí a dále, jak volnočasové aktivity dětí ovlivňují jejich kvalitu života. V závěru budou výsledky šetření rozpracovány do návrhu, který nabídne řešení pro zlepšení současného stavu nabídky volnočasových aktivit dětem a mládeži ve městě Újezd u Brna a tento návrh bude předložen zastupitelstvu města a jeho starostovi. 10

I TEORETICKÁ ČÁST 1 Obecné pojetí kvality života Cílem této kapitoly je přiblížit kvalitu života, aby tak mohlo být vytvořeno východisko pro další, již praktičtěji zaměřenou část práce. V závěru této kapitoly budou objasněny pojmy spokojenost a dítě. Pojem kvalita života nebyl původně vědeckým pojmem. V šedesátých letech 20. století se objevil jako metaforický pojem, který shrnoval sociálně-politické cíle americké administrativy během vlády presidenta L. B. Johnsona. Pro svou stručnost a intuitivní srozumitelnost se však ujal a stal se v politice i v mediálním světě módním pojmem. Až s postupem času se z něj začal stávat pojem vědecký, který se rozvíjel dvěma směry, a to objektivním, který byl chápán jako soubor objektivních indikátorů kvality životních podmínek v dané zemi, a subjektivním, který byl chápán jako soubor subjektivních ukazatelů kvality jedincovy cesty životem. Dvořáková ještě rozlišuje subjektivní kvalitu života podle individuálního úsudku hodnocené podmínky života osob, a subjektivní pohodu jako emotivní systém hodnotící podmínky vlastního života. (Dvořáková, 2006). Vaďurová v publikaci dále uvádí, že objektivní kvalita života zkoumá především sociální status, fyzické zdraví, materiální zabezpečení a sociální podmínky života. Lze ji proto vymezit jako souhrn ekonomických, zdravotních a environmentálních podmínek, které ovlivňují život člověka. Subjektivní kvalita života souvisí s jedincovým vnímáním jeho postavení ve společnosti v kontextu jeho kultury a hodnotového systému. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005a). Kvalitu života lze zkoumat v různých sférách. Dvořáková uvádí tři základní sféry, jimiž jsou makro-rovina, mezo-rovina a osobní (personální) rovina. V makro-rovině jsou probírány otázky spojené s kvalitou života velkých společenských celků (např. státu, kontinentu). Problematika kvality života se zde řeší do hloubky. Mezo-rovina se zaměřuje na kvalitu života v malých sociálních skupinách (ve škole, v pracovním podniku aj.). Pozornost je zaměřena na sociální prostředí, vzájemné vztahy mezi lidmi, sdílení hodnot, uspokojení základních potřeb každého jedince ve skupině. 11

V osobní rovině stojí ve středu zájmu život individua. Při hodnocení kvality života zvažujeme osobní subjektivní hodnocení zdravotního stavu, bolesti, spokojenosti, naději atp. (Dvořáková, 2006). Vaďurová uvádí ještě čtvrtou sféru a to fyzickou (tělesnou) existenci. Tělesná existence umožňuje sledovat pozorovatelné chování druhých lidí, které je objektivně měřitelné a srovnatelné. Jde například o chůzi před a po ortopedické operaci. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005a). Kvalita života představuje velmi rozsáhlou oblast činitelů, kteří umožňují žít ve společnosti celé populaci, včetně lidí s handicapem. Danou situaci je však možné zobecnit na celou populaci a nejen na osoby postižené nějakým handicapem. Tito činitelé jsou rozděleni do dvou základních skupin a to na vnitřní a vnější. Vnitřní činitelé představují tělesné a duševní onemocnění ovlivněné určitou poruchou, defektem či defektivitami. Spadají sem všechny aspekty ovlivňující rozvoj a integritu osobnosti handicapovaného. Vnější činitelé jsou příčinou jejich existence. Jedná se o ekologické, společensko-kulturní, výchovně vzdělávací, pracovní, ekonomické faktory. Uvedená oblast se obsahově shoduje s objektivní dimenzí kvality života. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005a). Koncept kvality života je velmi široký a složitý pojem a je ovlivněn mnoha faktory, které navíc působí dlouhodobě a někdy i rozporně. Dodnes nebyla přijata jednotná definice tohoto pojmu. Pro pojem kvality života je klíčový pocit pohody, který pramení z tělesné, duševní a sociální vyrovnanosti každého individua. Z této koncepce vychází, že kvalita života je dána subjektivním vnímáním individuální životní reality. 1.1 Kvalita života v rámci stereotypu Dnešní doba způsobuje, že životy lidí jsou stále více hektické. Člověk ztrácí iniciativu a zabředá do každodenní rutiny, což se stává rysem lidských životů. Kvalita života přitom potřebuje tvořivost, přesah. Bez kreativního prvku se stane procesualita změn v průběhu dne banalitou, a to dříve nebo později. Změna každodenního stereotypu vytváří základ pro kvalitní prožitek. Kirchmen poznamenává, že člověk nemůže být šťastný, pokud vykonává dlouho stejnou činnost na stejné úrovni. Začne cítit buď nudu 12

nebo zklamání a pak ho touha, aby se znovu cítil dobře, postrčí k tomu, aby rozšířil své dovednosti, nebo objevil nové možnosti pro jejich využití. (Kirchmen, 2007). Nejhorší typ prožívání každodennosti se projevuje v tzv. člověku bez skrupulí. Jde o člověka, kterého nezajímají cíle, ale pouze prostředky. Tomuto jedinci chybí hlubší smysl v jeho konání, nicméně to co koná, dělá dobře. Lidský život je obklopen odpověďmi a člověk k nim hledá otázky. Jakmile člověku připadá vše naprosto samozřejmé, jasné a jednoduché, je zde nebezpečí sklouznutí do figury tzv. člověka bez skrupulí. (Hogenová, 2002). Dialogickou formou je třeba provádět i tělesnou kultivaci, např. za použití her, které jsou samy polem výzev pro hledání nových otázek, a to z toho důvodu, že hra je především kreativní záležitost. Tělesná kultivace hraje v současné existenci i jinou roli, tj. podílí se na osmyslňování prožívané každodennosti, a z toho důvodu nemůže být její význam omezen na prostředek, umožňující udržování zdraví či zlepšení výkonnosti. Pohyb a kultura napomáhá řešit i problémy každodenního prožívání, tj. existencionální problematiku. V této souvislosti je poukázáno na to, že tělesná kultura má širší záběr v oblasti kvality života než např. medicína. (Hogenová, 2002). 1.2 Faktory ovlivňující kvalitu života Kvalita života je velmi složitá kategorie, která je limitována řadou faktorů, jako jsou: genetické vybavení, životní prostředí, způsob života, životní spokojenost aj. V dnešní době je s tělesnou zdatností, osobními návyky, pozitivním přístupem k životu a zvládáním stresu spojován nový pojem, wellness (dobrý pocit). (Hošek, Tilinger, 2007). Hnilicová dále poznamenává, že wellnes může být chápán jako dimenze tělesné pohody. Někdy je tento pojem používán jako synonymum slova well-being (osobní pohoda), spíše se ale wellnes vymezuje jako koncept, který se vztahuje k přijetí určitého druhu chování a životního stylu, podněcující optimální fyzické a duševní zdraví. (Hnilicová, 2004). 13

Některé z faktorů jsou nám dány a lidé nejsou schopni je ovlivnit. Způsob života je však v rukou každého jedince a každý má také možnost optimalizovat své návyky a pečovat o vlastní dobrý pocit. Faktory, které mohou ovlivnit životní spokojenost člověka, je možné rozdělit na ekonomické, sociální a individuální. Ekonomické podmínky většinou lze ovlivnit jen velmi málo. Do této skupiny patří prostředí, ve kterém jedinec žije, jeho profese a výdělek a tím pádem i možnost seberealizace. Významnou roli zde sehrává i životní prostředí a životní úroveň, které mohou mít výrazný vliv na zdravotní stav a průměrnou délku života obyvatel. K nejvýznamnějším sociálním a kulturním faktorům patří rodina, kamarádi, spolužáci, sousedé, ale také tradice, chápáno například ve smyslu stravování, vztahu k druhým lidem, chování atd. Zdravý životní styl je podle mnoha výzkumů závislý na dostatku spánku, pravidelné pohybové aktivitě, rovněž tak na návycích, jakými jsou střídmé požívání alkoholu, vyvarování se cigaret či sledování hmotnosti. Způsob života je faktor, který lze ovlivnit, a který mají lidé do značné míry ve svých rukou. Z toho důvodu je nutné tuto skutečnost analyzovat a ovlivňovat. (Hašek, Tilinger, 2007). 1.3 Potřeby a jejich vliv na kvalitu života Potřeby jsou pro život člověka velmi důležité, neboť utvářejí jeho osobnost. Stávají se hybnou silou činností, aktivit. Potřeby je možno chápat jako základní pohnutky k činnosti, plynoucí z nedostatku nebo naopak přebytku něčeho, co je vědomě i nevědomě důležité pro náš život a bez čeho bychom jako lidé v dimenzi tělesné, duševní ani duchovní nemohli existovat. Nikdo z nás však není schopen své potřeby uspokojovat na sto procent. Kdyby to bylo možné, znamenalo by to, že jsme dokonalí a již jsme dosáhli konce své cesty. Tím, že se lidé snaží své potřeby neustále naplňovat, tvoří před sebou horizonty, směr a cíle jejich života, kterých by rádi dosáhli. Znamená to, že neulpívají v nehybnosti. Základním předpokladem života je pohyb a z toho důvodu je pohyb určován dosažením cílů, cestou. (Prokešová, 2008). 14

Pokud jsou potřeby lidí naplňovány do uspokojivé míry, je kvalita života jedincem hodnocena pozitivně, stejně tak i potřeby dětí v oblasti sportovních a volnočasových aktivit. Pokud jsou potřeby dostatečně naplňovány, spokojenost s kvalitou života bude hodnocena pozitivněji. Kvalita života odpovídá tomu, do jaké míry jsme schopni naplňovat svoje potřeby. Hlinková konstatuje, že každý jedinec má odlišné cíle, záměry a potřeby. Psychologové rozdělují cílesměrnost lidského snažení do tří skupin. Do nejnižší a zároveň nejčetnější skupiny spadají cíle krátkodobé neboli běžné. Naopak nejvyšší skupinu tvoří naše trvalé životní směřování konečné záměry. Jedná se o cíle, nad něž již nic vyššího není. Pozornost psychologů je zaměřena na druhou skupinu osobní snažení. Tyto snahy se psychologové pokoušejí poznávat, diagnostikovat, třídit a poté s nimi experimentálně pracovat. Podle označení těchto cílů jde o déle, tzn. měsíce, ba léta trvající snahy a úsilí zaměřené k různým cílům. (Hnilicová, 2004, str. 15). 15

2 Pohyb ve vztahu ke kvalitě života 2.1 Pohyb ve vztahu ke kvalitě života Kvalita života je určitým způsobem spojena rovněž s pohybovými aktivitami, jež můžeme provozovat i v přírodě, nebo je spjata s přírodou jako takovou. Zároveň si musíme uvědomit, že návrat pohybové kompetence je kladným ukazatelem a pohyb doprovází všechny rekonvalescence a rehabilitace. Pohybová kompetence je proto významným faktorem zkvalitňujícím život. (Kirchmen, 2007). Přesto však lidstvo slábne nedostatkem pohybu a spoře nabízené dodatkové pohybové režimy nejsou pro lidi dostatečně aktuální. Pocit uspokojení z pohybové aktivity mají především lidé pohybově zdatnější, zatímco průměrní a podprůměrní jedinci jsou sociálním srovnáváním spíše frustrováni. Uvědomovaný prospěch není vždy dostatečným motivem. Právě zde nacházíme místo a potřebu k vytváření pohybových programů v rámci sportovních aktivit pro všechny, tedy i pro ty méně pohybově nadané. Z toho důvodu je pohyb v přírodě stéle oblíbenější. Nedílnou součástí zdraví je rovněž psychosociální pohoda, která je důsledkem kladných emočních prožitků. (Kirchmen, 2007). Je dobré si uvědomit, že kvalita života se dá zlepšit tím, pokud dokážeme mít radost i z nepatrné maličkosti či okamžiku a zda dokážeme svůj život řídit a mít ho pod kontrolou. Kirchmen dále uvádí, že pokud najde jedinec zálibu pouze v jedné činnosti, může se stát, že pocit uspokojení, který mu tato činnost přináší, začne být pro něj zároveň svazující. Tato činnost může sice zlepšit kvalitu naší existence tím, že nastolí životu určitý řád, ale může se stát i návykovou a v tom okamžiku se naše osobnost stane zajatcem určitého druhu řádu a nemá dále zájem čelit všem nástrahám života. Téměř každá aktivita, která v lidech vyvolává radost, se může stát návykovou v tom smyslu, že místo aby si ji vědomě zvolili, stává se pro ně nutností, která jim překáží v jiných činnostech. (Kirchmen, 2007). 16

3 Kvalita života dětí Kvalita života nepatří u dětí a mládeže k frekventovaným a dennodenně omílaným tématům. I tak je zřejmé, že děti jednotlivé atributy pojmu kvalita života vnímají podle svého a vytvářejí si na ni vlastní názor. Ten však není podložen vhodnou teorií, neobsahuje vhodné pojmosloví, neopírá se o osobní zkušenosti. Je však mnoho dalších překážek, které brání většímu poznávání pojetí kvality života dětí. Jde totiž o mnohadimenzionální fenomén, který je sledován pohledem mnohých disciplín, a to vždy oborově, po svém. (Mareš, 2008). 3.1 Volnočasové aktivity dětí Specifickým rysem volného času dětí je to, že z výchovných důvodů je žádoucí jeho pedagogické ovlivňování. Děti totiž ještě nemají takové zkušenosti, aby se mohly dostatečně orientovat ve všech oblastech zájmových činností, a z toho důvodu potřebují citlivé vedení. Sak poznamenává, že v období dětství se utváří hmotný systém jedince a hledají se cesty jeho uplatnění, reálného chování a činnosti. Zajímat se o velmi široké spektrum zájmových aktivit je jedinec schopen pouze v době svého dětství a mládí. Během dalších let pak probíhá redukce zájmového spektra a prohlubování určitého zájmu. (Sak, 2000). Volný čas, tak jak ho děti tráví, může mít i své negativní stránky a závislosti. V dnešní době nerůznějších technologií se počítač a herní konzole stávají středem zájmů především dětí a mládeže. Jde-li o odreagování se pouze na krátkou chvíli, je tato činnost naprosto normální. Čím dál častěji se však vyskytují případy, kdy dítě usedá k počítači jen proto, že nemá žádnou jinou volnočasovou činnost a z toho důvodu tráví u počítače veškerý svůj volný čas. (Nešpor, 1999). Hraní počítačových her přitom patří mezi nejčastější činnosti, které děti na počítačích provádějí. Rizikovost, kterou to s sebou přináší, je však evidentní. Děti zanedbávají svoje povinnost vůči škole, zaostávají v sociálních dovednostech, mohou se začít projevovat sklony k násilí. (Nešpor, 1999). 17

Dalším negativním prvkem, který se vyskytuje ve volném čase dětí a ovlivňuje kvalitu jejich života, je zvyšující se počet kuřáků mezi mládeží. Věk, ve kterém mládež začne kouřit, pít alkohol, nebo poprvé okusí drogu, se neustále snižuje. Nešpor uvádí, že u dětí kolem patnáctého roku, kterým nebyla věnována dostatečná pozornost a zároveň v rodinách, kde se nedařilo zvládat konflikty, je větší pravděpodobnost jejich závislosti na návykových látkách (Nešpor, 2004). 3.2 Spolky a jejich vliv na kvalitu života dětí V dnešní době jsou spolky pro většinu obcí a měst velmi cenné. Jejich prostřednictvím se organizují různé akce, kulturní programy, společenská setkání, a hlavně pracují s dětmi a mládeží. Prvořadá pozornost je věnována především spolkům, zaměřeným na mimoškolní výchovu nejmladší generace. Vedou děti ke smysluplnému využití volného času, naučí je mnohým dovednostem, které jim nemůže poskytnout rodič nebo škola. Dalším významným úkolem těchto spolků je, že si dítě v kolektivu nevědomky vytváří sociální vazby, naučí se zodpovědnosti, smyslu pro čest a kolektivnímu cítění. (Šantora, 2009). Současná společnost začala považovat děti a mládež za svoji významnou součást a často i za velkou naději pro budoucnost. V současné době však přináší život dětem a mládeži nejen velké možnosti, nýbrž hrozí i značná úskalí, jako jsou nežádoucí závislosti, netolerance a další nebezpečí. Myšlenková, obsahová a organizační různorodost odráží odlišné potřeby a zájmy různých věkových, názorových, profesních, kulturních a dalších skupin mladé generace. (Šantora, 2009). 18

4 Definice pojmů 4.1 Dítě Přestože si zřejmě každý pod pojmem dítě představí jedince, jenž ještě nedospěl do určité tělesné a morální vyspělosti, a na kterého se vztahuje určitá specifická ochrana, kterou mu zajišťuje právní řád, je nutné definovat pojem dítě z právního a psychologického hlediska. Dle Úmluvy o právech dítěte, k jehož platnosti se ČR zavázala, je dítětem každá osoba do 18 let věku. Náš právní řád k tomu přizpůsobil občanské i trestní právo. Dítě požívá zvláštní ochrany v tom, že jeho protiprávní činy jsou posuzovány mírněji, trestné činy, které jsou na dětech páchány, jsou naopak trestány přísněji. Je dobré poznamenat, že již v době starého Říma zavládlo přesvědčení o nutnosti vymezit formu ochrany dítěte v oblasti práva, což dokládá výrok: Lex Succurrit Minoribus - zákon pomáhán nezletilcům. (Kincl, 1995, str. 352). Nejobecnější definice konceptu zní: Pro účely této úmluvy se dítětem rozumí každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve. (Čl. 1 Úmluvy o právech dítěte). Uvedené vymezení je shodné s právním předpisem trestního zákoníku podle zákona č. 40/2009 Sb., 126: dítětem se rozumí osoba mladší osmnácti let, pokud trestní zákon nestanoví jinak. Zákon číslo 218/2003 Sb., 126 a 110 stanovuje dolní hranici trestní odpovědnosti, obsah pojmu dítě je dále upřesněn v zákoně č. 218/2003 Sb., v 2 odst. 1 takto: (1) Není-li zákonem stanoveno jinak, pak se rozumí a) mládeží děti a mladiství, b) dítětem mladším patnácti let ten, kdo v době spáchání činu jinak trestného nedovršil patnáctý rok věku, c) mladistvým ten, kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku. Z psychologického hlediska je důležité poukázat na vývojovou psychologii, která dělí vývoj člověka na období prenatální, kojenecké, batolecí, předškolní věk, mladší školní věk, starší školní věk, pubertu, adolescenci, dospělost. V této bakalářské práci bude používána psychology upřednostňována definice pojmu dítě, tedy pojmem dítě, nebude-li vysloveně uvedeno jinak, či nevyplyne-li z kontextu jinak, bude myšlen lidský jedinec v období od narození do 15 let věku. (Hartl, Hartlová, 2000, str. 117). 19

4.2 Spokojenost Při posuzování spokojenosti, konkrétně v této bakalářské práci, kdy se jedná o průzkum spokojenosti dětí s kvalitou života ve městě, je důležité vymezit pojem spokojenost. Hamplová zmiňuje, že spolu s rozvojem sociologického zkoumání kvality života se začala pozornost věnovat i životní spokojenosti, štěstí a subjektivnímu blahu. I přes to, že zdánlivě každý tuší, co tyto pojmy znamenají, je velmi těžké přesně definovat, co štěstí, životní spokojenost a subjektivní blaho vlastně jsou a jak je případně zkoumat. Lidé jsou spokojeni tehdy, pokud se tak cítí nebo pokud o sobě říkají, že se tak cítí. (Hamplová, 2004, str. 13). Spokojenost je pojem, se kterým se v každodenním životě potkáváme často. Lidé si pod tímto pojmem představují celou řadu významů, jako například, že spokojenost znamená nemít žádné starosti, být úspěšný v tom, co člověk dělá, pokud vše probíhá podle jeho plánů a podobně. Tyto představy lidí o spokojenosti vyjadřují názor člověka na jeho vnímání toho, s čím je či není spokojen, neboli vnímání toho, do jaké míry byly naplněny jeho požadavky na situaci, kterou prožívá nebo na službu, která je mu nabízena. Pokud skutečnost odpovídá jeho očekávání, pak je jedinec spokojen, není-li jeho očekávání z větší míry naplněno, je nespokojen. (Půček, 2005). Takto vyjádřenou spokojenost můžeme zařadit od osobní roviny. V této úrovni každý z nás hodnotí sám svoji spokojenost s kvalitou života. Důležitou roli zde hrají osobní hodnoty jednotlivce, jeho představy, naděje, očekávání, přesvědčení atp. (Dvořáková, 2006). 4.3 Město Ze sociologického hlediska je město větší či menší sociální jednotka, tvořena obyvatelstvem, které společně obývá určité vymezené území, ve kterém se odehrává převážná část denního, hospodářského a společenského života. (Majerová, 2005). Velký sociologický slovník definuje město jako: území společenství, ve kterém dochází k vzájemnému působení a interakci místních obyvatel a institucí při dosahování hospodářských, kulturních a sociálních cílů. (Petrusek, 1996). 20

Zákon č. 128/2000 Sb., 1 o obcích uvádí, že: Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Zákon č. 128/2000 Sb., 2 odst. 1: Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Podle zákona č. 128/2000 Sb., 3. odst. 1: Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Zároveň podle zákona č. 128/2000 Sb. 3, odst. 3: Obec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, je městem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, kdy se obec stává městem. Rozlišují se čtyři základní kategorie měst a to statutární města mohou se dělit na jednotlivé městské části, dále města, která mají více než 3000 obyvatel a z toho důvodu mohou zažádat o udělení označení město a městys jsou to obce, které mohou bez jakéhokoliv důvodu požádat o udělení označení městys. Zbytek tvoří venkovské obce. (Perlín, Hupková, 2010). 21

II PRAKTICKÁ ČÁST 5 Průzkum, jeho charakteristika a cíl 5.1 Materiál a metody V teoretické části byla využita práce s odbornou literaturou za účelem přiblížit koncept kvality života a s ním související pojmy. Během zpracování textu byly zaznamenány údaje o literatuře citované podle bibliografické normy ČSN ISO 690. V bakalářské práci bylo použito metody dedukce, podle Punche je to: pohyb směrem dolů, od obecnějšího ke konkrétnímu. (Punch, 2008, str. 110). Pro zjištění potřebných údajů byla použita jedna z nejběžnějších technik výzkumu, dotazník. Dotazník je uveden v příloze č. 1. V rámci dotazníku byly zjišťovány odpovědi na dva okruhy oblastí, a to: Jak tráví děti svůj volný čas. Zda je ve vybraném městě dostatek prostoru a příležitostí pro sportovní a volnočasové aktivity dětí. Otázky v první oblasti, které se týkají toho, jak děti tráví volný čas, byly sestaveny na základě několika osobních rozhovorů s dětmi. Pro stanovení otázek v druhém okruhu, vychází práce z charakteristiky města, uvedené v příloze č. 2, a rovněž z osobních rozhovorů s dětmi. V dotazníku byly zpracovány i demografické údaje o respondentech. (viz tab. č. 1-3). Pro ověření, zda respondenti pochopili otázky v dotazníku, proběhl pilotní pžedvýzkum v základní škole Újezd u Brna. Tohoto předvýzkumu se zúčastnilo 15 žáků sedmé třídy. Podle Surynka je předvýzkum: generální zkouškou, jehož pomocí je možné se vyvarovat některých nedostatků a který ukáže, na kolik jsou techniky sběru dat použitelné a srozumitelné. (Surynek, 2001, str. 77). 22

V rámci vlastní práce proběhlo dotazníkové šetření, které se uskutečnilo v dubnu roku 2012, předmětem průzkumu bylo, zda sportovní a volnočasové aktivity ovlivňují kvalitu života dětí, objektem průzkumu byly děti. Na základní škole byly vybrány pouze děti šesté, sedmé, osmé a deváté třídy, které mají trvalý pobyt ve městě Újezd u Brna. Podle Minaříka se tak jedná o neúplné zjišťování, které zaznamenává jen určitý vzorek existujících případů. (Minařík, 2009, str. 7). Všichni respondenti byli seznámeni se zjišťovanou problematikou, způsobem vyplnění dotazníku, včetně času a místa jeho sběru. Z celkového počtu 90 rozdaných dotazníků jich bylo vráceno 74. Pro praktickou část byla hlavní oporou kniha K. F. Punche (2008) a dále zde byla sestavena SWOT analýza, podle knihy Kotrby a Foreta (2009), aby bylo možné posoudit výchozí stav obce. SWOT analýza byla použita při vyhotovování dotazníku a návrhu řešení pro zlepšení kvality života dětí v rámci využívání sportovních prostor ve vybraném městě. 5.2 Výzkumné oblasti a témata Punch uvádí, že: výhodou plánování výzkumu na základě výzkumných otázek je to, že explicitně vyjadřuje myšlenku úrovní abstrakce ve výzkumu. (Punch, 2008, str. 37). Dále rozlišuje pět úrovní konceptu a otázek: výzkumná oblast výzkumné téma obecné výzkumné otázky specifické výzkumné otázky otázky při sběru dat Těchto pět výzkumných otázek tvoří hierarchii. První je nejobsáhlejší, vymezena několika málo slovy, a někdy jen slovem jedním. Spodní úroveň je nejvíce specifická a nejkonkrétnějš.í (Punch, 2008, str. 37). 23

Výzkumná oblast v této práci kvalita života dětí ve vybraném městě. Výzkumné téma v této práci jaká je spokojenost dětí s kvalitou života ve městě Újezd u Brna Specifické výzkumné otázky položené pro vypracování výzkumu: Ovlivňují sportovní a volnočasové aktivity kvalitu života dětí? Jsou ve městě Újezd u Brna dostatečně vyhovující podmínky a prostory pro sportovní aktivity dětí? 5.3 SWOT analýza Jedná se o analýzu, která se používá k posouzení úrovně a kvality vnějšího a vnitřního prostředí. Jejím záměrem je určit současný stav a stanovit možnosti a cíle do budoucna. Je založena na čtyřech částech, jimiž jsou: silné stránky (Strenghts), slabé stránky (Weaknesses), příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats). (Kotrba, Foret, 2009, str. 52). Foret konstatuje že: SWOT analýza je z pravidla výsledkem individuálních, tudíž subjektivních hodnocení. (Kotrba, Foret, 2009). Pokud však budeme vše konzultovat s odborníky a specialisty na jednotlivé oblasti, je možné subjektivnost zmírnit. Během sestavování SWOT analýzy proběhlo osobní šetření v rámci vybavenosti města sportovním a kulturním vyžitím na základě pozorování. Rovněž bylo čerpáno z oficiálních dokumentů, zveřejněných na internetových stránkách města. Dosažené výsledky byly prokonzultovány se starostou. Vytvořená SWOT analýza (uvedená v příloze č. 5) byla využita při sestavování otázek v dotazníku. Zároveň je v příloze č. 6 seznam sportovních prostor, na kterých lze v Újezdě u Brna provozovat sportovní činnost. SWOT analýza byla sestavena v návaznosti na výzkumnou otázku a tak je zaměřena především na sportovní a volnočasové aktivity, které jsou ve vybraném městě k dispozici. Do silných stránek SWOT analýzy byla zařazena dlouholetá tradice 24

v házené a fotbale, rovněž i vyhovující prostory pro sportovní činnost v areálu Sokolovny. Za slabou stránku je pak považována uzavřenost těchto prostor pro děti, které nejsou členy házenkářských týmů nebo SK Újezd u Brna. Příležitost města pro zlepšení kvality života dětí v oblasti jejich sportovních a volnočasových aktivit pak je zlepšit vybavenost sportovním náčiním budovu Sokolovny a umožnit její přístup veřejnosti. Za hrozbu je považováno znehodnocení nebo poškození nově zakoupeného sportovního vybavení. 25

6 Vyhodnocení dotazníku Tato část je rozdělena do tří oblastí. V první jsou obsaženy demografické údaje o respondentech. Druhá část se zabývá otázkami, jak děti tráví svůj volný čas. Poslední oblast se zaměřuje na to, zda je ve vybraném městě dostatek prostoru a příležitostí pro sportovní a volnočasové aktivity dětí. 6.1 Vyhodnocení osobních údajů respondentů Do šetření bylo v absolutním vyjádření zahrnuto 74 respondentů. V tabulce jsou uvedeny výsledky šetření v absolutních a relativních četnostech. Tab. č. 1: Vyhodnocení dosažených výsledků z hlediska pohlaví dotazovaných Pohlaví respondenta absolutní vyjádření relativní vyjádření Dívka 44 59% Chlapec 30 41% Celkem 74 100% Zdroj: vlastní zpracování Podmínkou pro vyplnění dotazníku bylo, aby měl respondent trvalé bydliště ve městě Újezd u Brna. Z tabulky vyplývá, že při dotazování tvořily nadpoloviční většinu dívky 59%, chlapci 41%. Tab. č. 2: Vyhodnocení výsledků z hlediska věku respondentů Věk respondentů absolutní vyjádření relativní vyjádření 9 10 let 11 15% 11 12 let 16 22% 13 14 let 30 41% 15 16 let 17 22% Celkem 74 100% Zdroj: vlastní zpracování 26

Tab. č. 3: Vyhodnocení odpovědí na otázku, kterou třídu respondent navštěvuje Třída, kterou respondent absolutní vyjádření relativní vyjádření navštěvuje 6. třída 11 15% 7. třída 15 20% 8. třída 28 38% 9. třída 20 27% Celkem 74 100% Zdroj: vlastní zpracování Nejvíce vyplněných dotazníků odevzdali žáci z osmé třídy (38%). Nejnižší návratnost byla v šesté třídě (15%). Lze předpokládat, že návratnost dotazníků odpovídala počtu zastoupení dětí s trvalým pobytem ve městě Újezd u Brna v jednotlivých třídách. 6.2 Vyhodnocení výsledků v oblasti, jak děti tráví svůj volný čas Tab. č. 4: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1 Kolik času denně strávíte? Kolik času denně strávíte? méně než 1 h 2-4 hodiny více než 5h abs. rel. abs. rel. abs. rel. sportováním 7 9% 51 69% 16 22% provozováním svých koníčků 18 24% 31 42% 25 34% venku 11 15% 49 66% 14 19% Celkem 36 48% 131 177% 55 75% Zdroj: vlastní zpracování Tab. č. 5: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2 Kolik času denně strávíte? kolik času denně strávíte? méně než 1 h 2-4 hodiny více než 5 h abs. rel. abs. rel. abs. rel. hraním her (na PC, Xboxu 15 20% 36 49% 23 31% atd.) u počítače (video, chat atd.) 10 15% 39 52% 25 33% u televize 7 9% 45 61% 22 30% Celkem 32 44% 120 162% 70 94% Zdroj: vlastní zpracování 27

Z tabulek 4 a 5 je vidět, že více než polovina respondentů stráví denně venku 2 4 hodiny (66%), stejně tolik času stráví i nadpoloviční většina respondentů sportováním (69%). Podobné zastoupení má i televize a to 61% dětí. Provozováním svých koníčků stráví 34% respondentů. Je však důležité zmínit, že koníčkem mohou být i počítače nebo herní konzole. Tab. č. 6: Vyhodnocení odpovědí na otázku číslo 3 Co ve svém volném čase nejraději děláte? (bez ohledu na to zda jste sám/a, nebo ve společnosti jiné osoby/osob) Co ve svém volném čase nejraději děláte? absolutní četnost relativní četnost sleduji TV 72 23% jsem na PC 60 19% hraji hry (Xbox, PC atp.) 68 22% hraji stolní hry 23 7% hraji sportovní hry 18 6% sportuji 37 12% čtu knihy/časopisy 26 8% učím se 9 3% Celkem 313 100% Zdroj: vlastní zpracování 22% respondentů ve věkové kategorii 9-16 let tráví svůj volný čas nejraději hraním her (např. na počítači, Xboxu atp.). Sledování televize bylo respondenty vybráno jako druhá nejčetnější aktivita, kterou se ve svém volném čase baví (23%). Na třetím místě je pak počítač (internet, sledování videí, chatování atd.). 19% respondentů ho považuje za svou nejoblíbenější volnočasovou aktivitu. Z výsledků lze usoudit, že moderní technologie zastupují v životě dětí poměrně důležitou roli. Jak ukázala tabulka č. 6, 64% respondentů si myslí, že město nenabízí dostatek vhodných prostor pro trávení volného času venku. Lze se tedy domnívat, že právě z toho důvodu tráví nejraději venku svůj volný čas pouze 13% dotazovaných dětí. 28

Tab. č. 7: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4. Navštěvujete ve městě Újezd u Brna některý z těchto kroužků, jste členem některé organizace? Navštěvujete některý z těchto kroužků, jste členem některé organizace? ano ne abs. rel. abs. rel. taneční 26 35% 48 65% keramický 7 9% 67 91% hudební 12 16% 62 84% sportovní 56 76% 18 24% výtvarný 20 27% 54 73% ruční práce 2 2% 72 98% Junák 25 34% 49 66% Orel 17 23% 57 77% jiná organizace, oddíl 5 7% 69 93% Zdroj: vlastní zpracování Tab. č. 8: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5 Při sportu jste raději? Při sportu jste raději? absolutní četnosti relativní četnosti venku/někde v přírodě 47 63% doma/ve sportovní hale 27 37% Celkem 74 100% Zdroj: vlastní zpracování Z tabulky č. 7 je vidět, že 75% dotazovaných respondentů navštěvuje nějaký sportovní kroužek. 35% respondentů dochází do kroužku se zaměřením na tanec. 34% dotazovaných respondentů navštěvuje zdejší dětský spolek Junák. (www.ujezdubrna.cz). Nejméně vyhledávané jsou kroužky keramické (91%) a ruční práce (98%). Z výsledků u tabulky č. 8 je patrné, že více než polovina respondentů dává přednost sportovním aktivitám venku (63%), tyto sportovní činnosti jsou však ovlivňovány aktuálním stavem počasí. 29

6.3 Vyhodnocení výsledků v oblasti, zda je ve vybraném městě dostatek prostoru a příležitostí pro sportovní a volnočasové aktivity dětí Tab. č. 9: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6 Myslíte si, že jsou ve městě Újezd u Brna dostatečně vyhovující podmínky pro tyto sportovní aktivity? (vyhovujícími podmínkami jsou myšleny: prostory, vybavenost sportovním náčiním, finanční dostupnost, přístupnost). Myslíte si, že jsou ve městě Újezd u ano ne Brna dostatečně vyhovující podmínky abs. rel. abs. rel. pro tyto sportovní aktivity? fotbal 66 89% 6 11% floorball 13 18% 61 82% hokej 3 4% 71 96% tenis 67 90% 7 10% stolní tenis 9 12% 65 88% házenou 70 95% 4 5% volejbal 21 28% 53 72% nohejbal 24 32% 50 68% basketbal 8 11% 66 89% Zdroj: vlastní zpracování Z výsledku průzkumu je patrné, že nejvhodnější podmínky jsou ve městě Újezd u Brna pro házenou (95%). Ve městě je dětem k dispozici budova sokolovny, ve které také probíhají pravidelné tréninky házenkářských družstev. (www.ujezdubrna.cz). Druhou aktivitou, pro jejíž provoz jsou podle dětí ve městě nejvhodnější podmínky, je tenis (90%). V areálu zdejší školky jsou umístěny dva tenisové kurty, které jsou v provozu od 8 21 hodin. (www.ujezdubrna.cz). Kurty však postrádají zastřešení a z toho důvodu je možné je využívat pouze v jarních a letních měsících. Rovněž fotbal je dětmi považován za aktivitu, pro niž je ve městě dostatek prostoru (89%) (www.skujezdubrna.cz). Ten je však stejně jako tenis omezen hrací sezónou. Dále 94% respondentů uvedlo, že nejhorší podmínky jsou ve městě pro hokej. V katastrálním území města se sice nachází vodní tok, ten je však těžko dostupný a navíc je limitován meteorologickými podmínkami. 30

Tab. č. 10: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 7 Nabízí Vám město dostatečně vhodné podmínky pro trávení vašeho volného času venku? Nabízí vám město dostatečně vhodné absolutní četnosti relativní četnosti podmínky pro trávení volného času venku? ano 27 36% ne 47 64% Celkem 74 100% Zdroj: vlastní zpracování Nadpoloviční většina respondentů uvedla, že jim město neposkytuje dostatek prostoru, kde by mohli trávit svůj volný čas (64%). Ve městě se nachází dva parky, přičemž vedení obce zajišťuje pravidelnou údržbu pouze parku, který se nachází v blízkosti středu města. Tento park rovněž leží u hlavního tahu na Brno, který je dosti frekventovaný, takže v něm nejsou dostatečně vhodné podmínky pro to, aby si zde děti mohly hrát bez dozoru rodičů. Město sice disponuje fotbalovým hřištěm, to je však přístupné pouze členům klubu SK Újezd u Brna, rovněž tak i sokolovna, která je přístupná pouze členům házenkářského kroužku. Tab. č. 11: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 8 Postrádáte ve městě některou z těchto Újezd u Brna kulturních a sportovních vyžití? Postrádáte ve městě některou ano ne z těchto kulturních a sportovních abs. rel. abs. rel. vyžití? koupaliště 63 85% 11 15% kino 42 57% 32 43% sportovní halu 51 69% 23 31% park s prolézačkami pro děti 3 4% 71 96% fit centrum 24 32% 50 68% cyklostezku 15 20% 59 80% divadlo 6 8% 68 92% Zdroj: vlastní zpracování 31

Z tabulky je vidět, že respondenti jeví největší zájem o koupaliště (85%). Zde je dobré podotknout, že ve městě se jedno koupaliště nachází. To však bylo z technických důvodů uzavřeno a již více jak tři roky není v provozu. Nejmenší zájem projevili respondenti o park s prolézačkami pro děti (96%). Pro získání potřebných dat byla vybrána cílová skupina s věkovou kategorií 9-16 let. Lze tedy předpokládat, že toto vybavení pro obec se jim jeví jako nejméně atraktivní. Tab. č. 12: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 9. Navštěvujete některá z uvedených míst během Vašeho volného času? Navštěvujete ve městě Újezd u Brna některá ano ne z uvedených míst v průběhu Vašeho volného času? abs. rel. abs. rel. sokolovnu 62 84% 12 16% park 47 64% 27 36% tenisové kurty 15 20% 59 80% fotbalové hřiště 22 30% 52 70% knihovnu 7 10% 67 90% kuželky 4 5% 70 95% Zdroj: vlastní zpracování Z uvedených výsledků je patrné, že nejvíce respondenti navštěvují budovu sokolovny (84%). Nejméně navštěvované jsou kuželky (95%), knihovna (90%) a tenisové kurty (80%). Můžeme předpokládat, že je to z důvodů finanční náročnosti. Respondenti, na něž se tento výzkum vztahoval, nejsou ještě finančně soběstační a z toho důvodu jsou pro ně tyto prostory méně dostupné. 32

7 Výsledky a diskuse 7.1 Výsledky šetření První část dotazníku se zabývala otázkami, jak děti tráví svůj volný čas. Dotazníkové otázky číslo 1-5 měly poskytnout informace k vyhodnocení výzkumné otázky, zda ovlivňují sportovní a volnočasové aktivity kvalitu života dětí. Kapitola, týkající se volného času dětí, byla výchozí pro otázky č. 1 a 2 (viz tab. č. 4, 5). Poměr mezi sportovními aktivitami, trávením času venku a hraním her na PC či sledování televize je poměrně vyrovnaný. Lze tedy předpokládat, že kdyby se podmínky pro sportovní vyžití dětí ve městě zlepšily i tento poměr by se mohl změnit. Na otázku, co děti ve svém volném čase dělají nejraději, uvedlo 23%, že sledují televizi, 22% hraje hry na konzolích atp. a 19% stráví svůj čas u počítače. Pouze 12% respondentů uvedlo, že rádo sportuje. Moderní technologie jsou dnes dostupné snad v každé rodině. Pro děti je za těchto podmínek jednoduší najít větší zálibu právě u počítačů, televize atd. Vymyšlení vlastní kreativní činnosti je náročnější, a pokud k tomu nemá dítě dostatečně vhodné podmínky, ztrácí o jiné formy trávení volného času zájem. Čím dál tím častěji se vyskytují případy, kdy dítě usedá k počítači jen proto, že nemá žádnou jinou volnočasovou činnost a z toho důvodu tráví u počítače veškerý svůj volný čas. (Nešpor, 1999). Zájem o sport ukázaly výsledky u otázky č. 4, kdy 76% respondentů navštěvuje sportovní kroužek. Dalších 69% dětí uvedlo, že ve svém městě postrádá sportovní halu, 85% koupaliště a 32% fit centrum. (viz tab. č. 11). Všechna uvedená místa slouží ke sportovnímu vyžití a město je až na koupaliště postrádá. Koupaliště se v Újezdě u Brna sice nachází, ale několik let již není v provozu. Při sportování dává 63% dotazovaných respondentů přednost pobytu v přírodě. Ve vybraném městě však nejsou dostatečně vyhovující podmínky pro provoz venkovních sportovních aktivit. 33

Druhá část šetření byla zaměřena na to, zda je ve vybraném městě dostatek prostoru a příležitostí pro sportovní a volnočasové aktivity dětí. Otázky které zde byly položeny, měly poskytnout informace k druhé výzkumné otázce, zda jsou ve městě Újezd u Brna dostatečně vyhovující podmínky a prostory pro sportovní aktivity dětí. Kapitola, zabývající se pohybem, přírodou a zdravím ve vztahu ke kvalitě života v teoretické části byla podnětem pro tvorbu většiny otázek dotazníku. Pozornost byla věnována sportovním aktivitám. Návrat pohybové kompetence je kladným ukazatelem a pohyb doprovází všechny rekonvalescence a rehabilitace, pohybová kompetence je proto významným faktorem zkvalitňující život. (Kirchmen, 2007). 95% respondentů uvedlo házenou (viz tab. č. 9) jako sportovní aktivitu, pro níž jsou ve městě nejvhodnější podmínky. Na druhém a třetím místě se umístil tenis (90%) a fotbal (89%). Z uvedených devíti sportovních aktivit jsou podle respondentů vyhovující podmínky pro jejich provoz pouze u tří. Více než polovina respondentů reagovala převážně negativně na otázku, zda jim vybrané město nabízí dostatečně vhodné podmínky pro trávení volného času venku (64%, viz tab. č. 6). Kvalita života je určitým způsobem spojena i s pohybovými aktivitami, jež můžeme také provozovat v přírodě nebo venku. (Kirchmen, 2007). Z výsledků průzkumu vyplývá, že i přes značnou vybavenost města nejrůznějšími službami neposkytuje město dostatek vhodných sportovních prostor a prostředků pro trávení volného času dětí venku. Prostory pro provoz sportovních aktivit ve městě Újezd u Brna sice jsou, ale nejsou dostatečně přizpůsobeny požadavkům dětí. 7.2 Diskuse Kvalita života je velice složitý a obsáhlý pojem, zkoumající materiální, psychologické, sociální, duchovní a další podmínky pro zdravý a šťastný život lidí a je jimi ovlivněna. Dotazníkové šetření, do kterého byli zahrnuti žáci zdejší základní školy, mělo pomoci odpovědět na výzkumné otázky. První část dotazníku se věnovala otázkám, jak děti tráví svůj volný čas. 34

Šantora ve své práci poznamenává, že v dnešní době jsou velice ceněné spolky, zaměřené na mimoškolní výchovu nejmladší generace. Vedou děti ke smysluplnému využití volného času, naučí je mnohým dovednostem, které jim nemůže poskytnout rodič nebo škola. Dalším významným úkolem těchto spolků je, že si dítě v kolektivu nevědomky vytváří sociální vazby, naučí se zodpovědnosti, smyslu pro čest a kolektivní cítění. (Šantora, 2009). Z výsledků šetření bylo zjištěno, že 34% dětí navštěvuje spolek Junák. Velký zájem respondentů je o kroužky sportovní (76%) a taneční (35%), zároveň ale 65% dotazovaných uvedlo, že za svými koníčky musí dojíždět do okolních vesnic. Kroužky a různé spolky mohou kvalitu života dětí pozitivně ovlivnit, je však třeba, aby zároveň byly tyto činnosti pro mládež dostatečně atraktivní a aby se při jejich realizaci mládež cítila spokojena. Jak uvádí Půček, spokojenost je vnímání toho, do jaké míry byly naplněny požadavky na situaci, kterou člověk prožívá nebo na službu, která je mu nabízena. Pokud skutečnost odpovídá jeho očekávání, pak je jedinec spokojen, není-li jeho očekávání z větší míry naplněno, je nespokojen. (Půček, 2005). Za poměrně důležitou otázku je považována ta, co děti ve svém volném čase nejraději dělají. Nejoblíbenější činností 22% respondentů je hraní her na počítači či herní konzoli. 23% respondentů sleduje televizi a 19% dětí tráví svůj čas u počítače (viz tab. č. 6). Tento výsledek rovněž odkazuje k otázce, zda je to zapříčiněno tím, že děti nemají jinou, zajímavější volnočasovou aktivitu. (Nešpor, 1999). Jak uvádí Hašek, ekonomické podmínky, které působí na kvalitu života, lze ovlivnit většinou jen velmi málo. Řadíme sem především prostředí, ve kterém jedinec žije a tím pádem i možnost seberealizace. Významnou roli sehrává i životní prostředí a životní úroveň, které mohou mít výrazný vliv na zdravotní stav a průměrnou délku života obyvatel. (Hašek, Tilinger, 2007). Lze tedy předpokládat, že zde opět velkou roli hraje vybavenost města, která ovlivňuje volný čas dětí. Také pouze 13% z nich uvedlo, že svůj čas rádo tráví venku. Druhou výzkumnou otázkou bylo, zda jsou ve městě Újezd u Brna dostatečně vyhovující podmínky a prostory pro sportovní aktivity dětí. Respondentům byl předložen stručný seznam o devíti volnočasových aktivitách a byla jim položena otázka, zda si myslí, jestli jejich město má dostatečně vhodné podmínky pro jejich realizaci. 35

U méně než poloviny uvedených sportovních aktivit uvedlo asi 90% respondentů, že ano. (viz tab. č. 9). Kirchmen poznamenává, že člověk nemůže být šťastný, pokud vykonává dlouho stejnou činnost na stejné úrovni. Rovněž dodává, že pohybová kompetence je významným faktorem zkvalitňujícím život. (Kirchmen, 2007). Hogenová dále konstatuje, že pohyb a kultura napomáhá řešit i problémy každodenního prožívání, tj. existencionální problematiku. V této souvislosti je poukázáno na to, že tělesná kultura má širší záběr v oblasti kvality života než např. medicína. (Hogenová, 2002). Pokud město neposkytuje dostatečně vhodné podmínky k seberealizaci ve sportovní oblasti, lze předpokládat, že se tím ovlivní i kvalita života. Rovněž i na otázku, zda město nabízí dostatečně vhodné podmínky pro trávení volného času venku, odpovědělo 64% respondentů, že ne. (viz tab. č. 10). Sak uvádí, že v období dětství se utváří hmotný systém jedince a hledají se cesty jeho uplatnění, reálného chování a činnosti. (Sak, 2000). Pokud dítě nemá v místě svého bydliště dostatečné příležitosti k trávení svého volného času venku, zvolí raději jednoduší alternativu, a to hraní her na počítači. Rizikovost, kterou to s sebou přináší, je však evidentní. Děti zanedbávají svou povinnost vůči škole, zaostávají v sociálních dovednostech, mohou se začít projevovat sklony k násilí aj. (Nešpor, 1999). 36

8 Návrh na využití dosažených výsledků v praxi Charakteristika obce a rozpočet pro rok 2012 je uveden v příloze 3 a 4. Na základě výsledů průzkumu byla vybrána jedna oblast, na kterou by se mělo vedení obce zaměřit. Tato práce se zabývala především spokojeností dětí s kvalitou života ve městě Újezd u Brna. Při dotazování bylo zjištěno, že 64% respondentů nepovažuje možnosti, které jim město pro trávení volného času venku nabízí, za dostatečné. 84% respondentů uvedlo, že ve svém volném čase navštěvuje sokolovnu. S odkazem na výše uvedené skutečnosti bych městu doporučila zaměřit se na zlepšení podmínek přístupnosti a vybavenosti sokolovny a jejího areálu. Sokolovna je v dnešní době přístupna pouze členům házenkářského družstva. V období plesových sezón, hodů a letních nocí je možné si prostory sokolovny za poplatek pronajmout. Rovněž jde o jedinou budovu ve městě, která umožňuje využívat jak vnitřních prostor, tak i prostor venkovních. Ty leží za budovou sokolovny a pro veřejnost jsou uzavřeny. Areál sokolovny je ideálním pro provoz všech sportovních aktivit, které byly uvedeny v tab. č. 9. Příjmy města z pronájmu ostatních nemovitostí činí 338 500 Kč. (příloha č. 3). Kdyby město nakoupilo sportovní náčiní, uvedené v tabulce č. 14 (příloha č. 4), vyšly by celkové náklady, vynaložené na tyto pomůcky, na 20 449 Kč. S ohledem na příjmy vybraného města je tato částka nepatrná. Sokolovna by se stala plně vybavenou a funkční sportovní budovou, kde by děti mohly trávit svůj volný čas. V areálu budovy je venkovní betonové hřiště. Na tomto prostoru by bylo možné provozovat tenis, nohejbal, volejbal, basketbal. V rámci bezpečnosti by bylo vhodné upravit travnatý povrch, který je hned vedle betonového hřiště, a zrekonstruovat jej na travnaté hřiště. Největším kladem budovy však je, že prostory pro sportovní aktivity jsou obestavěny cihlovou zdí, takže je zde minimální pravděpodobnost, že by dítě během hraní či sportování vyběhlo na silnici. Všechny venkovní aktivity je možné přesunout do tělocvičny, a provozovat sport i při nepřízni počasí. Do vnitřních prostor budovy je také možné umístit pingpongový stůl, který děti rovněž využijí při hraní. 37