ZPRAVODAJ. 98 LEDEN 2005 Vychází 4 x ron Ediní rada Zpravodaje: pátelé Soa Neumannová (odp. redaktorka), Iva Apfelbecková (zástupce), František Ducháek, V0ra Svobodová, Pavel Šulda a Dana Velebová Kresby: pítelkyn0marie Tvrdková Tisk: Zden0kMisík, Boivojova ul. 90, 130 00 Praha 3 Internet: www.zahradkari.cz/hortiklub
VSTUPNÍ MODLITBA Ve jménu života i radosti i krásy. / S. K. Neumann Kniha les, vod a strání - úryvek/ KRÁSA V NÁS A KOLEM NÁS Kdysi ekl Immanuel Kant: Já tvrdím, že mít bezprostední zájem o krásu pírody je vždy znak dobré duše, a že když se stal zvykem, ukazuje nalad0ní mysli píznivé morálce. Naše souasnost se vrací k pírod0. Píroda není únikem, ale stává se pímo potebou lov0ka žijícího v moderním, technikou pesyceném sv0t0. Žijeme v dob0 petváení sv0ta ve všech jeho podobách. Pro mnohé z nás je nalézání krásy spojeno s pírodou. Ta obklopuje lov0ka od zaátku jeho existence. Je nekonená v ase i prostoru. Je v0ná a pece se m0ní každým okamžikem. Práv0 to nás pitahuje. Pírodní d0je probíhají podle zákonf, které lov0k nevytvoil, bez ohledu na naše pání, pocity a touhy. Píroda se stává tím, co existuje v nás a kolem nás - krásou. Je to požitek, který nás napluje sn0hová vloka, javorový list, žitné lány nebo prostý oblázek. A my pomáháme svým zpfsobem tu 2
krásu spolu vytváet. Louka prosvícená sluncem nám pináší tak silný pocit, že pro n0j volíme slovo krása nebo dokonce št0stí. Proto nejdfležit0jší funkcí zahrady je její krása, aby pot0šila naši duši. Musíme si uv0domit, že zahrada je spíš pro oko než pro žaludek. Jiina Bohdalová, známá zahradnice, kdysi prohlásila: Krása se nejí, na krásu se dívá. P0stujeme krásu kolem sebe a ta se nedá koupit jako cibule nebo rajata a pitom dokáže naplnit naši duši o mnoho víc. Já vím, že ty naše rostlinky také potebují péi a náš as, ale d0láme to s láskou a ony se nám za to odvd0í svou vfní a svou malebností. Pokud chcete mít na zahrad0 ovocné stromy, musíte jim v0novat péi stíkat, ezat, chránit proti škfdcfm atd. To vše stojí mnoho námahy a též peníze za chemikálie. Takže vyp0stované jablko pijde na stejné peníze, jako když jej koupíte v obchod0. Dnes už si všechno a kvalitní mfžeme koupit, ale krásu si nekoupíme. A protože dnešní podnikavý lov0k je asov0 asto omezen, musí ešit svou zahradu omezením pracovní náronosti, zahradu zjednodušit a pesto i zachovat pro oko. Z toho vyplývá, že dnešní trend je ústup od okurek, brambor atd. jen k trávníkfm, kv0tinám, jehlinanfm, ozdobným kefm apod. Namísto užitkovosti zahrady se tlaí estetický zážitek. Tak se hlásí naše 21. století. Proto jsme se dali do Hortiklubu, kde hlavním tématem je jednak aranžování a pedevším zahradní architektura = Krásná zahrada. My jsme její spolutvfrci. Snad i tak trošinku a maliko spolutvfrci krásy sv0ta. Uíme se o stavitelích katedrál a obdivujeme je. I my jsme staviteli teba jen své malé zahrádky. Nikdo se o nás ve škole uit nebude, ale neseme kousek sebe a svého um0ní do našeho života. Krása nemfže nikdy upadnout v zapomn0ní, zatímco rajata a mrkev sníme. /So%a Neumannová/ Naše zahrady a parky jakožto památky zahradního um(ní (1. ást) /pokraování p'íšt/ V odborné terminologii se pro architektonické a vegetaní kompozice významné z hlediska d0jin nebo um0ní, vícemén0 ustálilo oznaení památky zahradního um)ní. B0žn0 se jim íká historické zahrady a parky. Vzhledem k tomu, že se jedná o kompozice živých a neživých složek, pedstavují historické zahrady a parky specifický a svým zpfsobem delikátní okruh památek. 3
Zahrad a parkf azených mezi památky zahradního um0ní existuje v naší vlasti kolem 500. Je mezi n0 zahrnována též desítka zvláštních vegetaních kompozic, ve kterých se p0stují deviny pro v0decké, pedagogické i osv0tové úely. Mají charakter sbírky a nazývají se arboreta. Užití bohatého sortimentu devin, tendující ke sb0ratelství, se ovšem uplatnilo i zakládání nebo pozd0jších pem0nách mnohých zahrad a parkf, aniž se z nich stala arboreta. Píslušnost historických zahrad a parkf k památkám jednoznan0 deklaruje Florentská charta, což je mezinárodní charta o historických zahradách a parcích. Mezinárodní výbor pro památky a sídla ICOMOS zaregistroval Florentskou chartu 15. prosince 1981. Florentská charta dopluje Benátskou chartu, starší dokument z roku 1964, který se vztahuje na všechny památky. Zahradní/parková díla jsou výsledkem zám0rného formování, které se v našich podmínkách odehrávalo od 12, 13. století do souasnosti. Jejich mnohotvárnost je dána jak jejich slohovou podstatou tak jejich druhovou rfznorodostí. Zakladatelé, tedy majitelé v roli stavebníkf, reflektovali obvykle pi zakládání i pozd0jších pem0nách nebo dílích úpravách zahrad i parkf dobovou slohovou notu a urovali tak v zásad0 stylové pojetí i výpravnost díla. Vlastní ztvárn0ní pak bylo výsledkem tvoivosti zejména um0leckých zahradníkf, architektf, sochaf, malíf. Druhová rfznorodost fondu se odvíjela od ekonomických možností a postavení zakladatelf a promítaly se do ní poteby obytného, spoleenského i užitkového charakteru. Pi zaazení zahrad a parkf do skupin podle druhf se ukazuje, že pro n0které druhové skupiny je charakteristický pom0rn0 široký nebo naopak užší slohový rozsah. Velmi názorným píkladem je nejetn0jší druhová skupina pedstavována zámeckými zahradami a parky, které vznikaly v 17. 18. a ješt0 i v 19. století jako souást zámkf obytných a reprezentaních sídel uvnit panství a v0tšinou i správních center panství. Poátky zahradní tvorby jsou u nás spojeny se stedov0kými zahradami. Stopy a pozfstatky stedov0ké zahradní tvorby jsou proto velmi cen0ny a nacházejí se pedevším v klášterních zahradách. Za nejdfležit0jší souást zahradního píslušenství klášterf je pokládán rajský dvfr ohraniený kížovou chodbou. Na n0m se p0stovaly kv0tiny pro výzdobu oltáf, nejdfležit0jší roli zde však hrály prvky symbolizující život. Obvykle to byla voda, ar již ve studni nebo v kašn0 i fontán0, mohl to ale být také strom nebo rfžový pípadn0 vinný ke, oznaovaný jako devo života. Výrazovou stídmost klášterních zahrad urovalo jejich více mén0 užitkové zam0ení. P0stovaly se v nich léivé rostliny, koení, zelenina, nechyb0l ovocný sad, v ad0 pípadf i komplexu. Samostatný útvar v rámci jednoho komplexu nezídka tvoila zahrada opatská a konventní. Vznik nejstarších klášterních zahrad je spojen s ády benediktinf (Rajhrad 1046, Praha Bevnov 993, Broumov 1213), cisterciakf (Osek 1191, Zlatá koruna 1236, Sázava 1009, ŽTár nad Sázavou 1251, Praha Zbraslav 1292), premonstrátf (Znojmo Louka 1190, Praha Strahov 1141), klarisek a 4
františkánf (Praha Anežský klášter 1234). V rámci dochovaných klášterních komplexf jsou identifikovány zahradní prostory, které dokumentují nebo z nich lze dovozovat, formování a pem0ny pozemkového majetku v0novaného zahradám, a to v závislosti na údobích rozkv0tu nebo naopak úpadku kláštera, v návaznosti na zm0ny ešení budov a dalšího píslušenství, v dfsledku zm0n osazenstva i pod vlivem stylových zm0n. Tyto skutenosti velmi dobe ilustrují nap. pražské klášterní zahrady zejména na Strahov0 a Bevnov0, dále zahrady kláštera v Broumov, Oseku, ve Zlaté Korun, Ž0áru nad Sázavou, Znojm. Z logiky v0ci vyplývá, že další zahrady stedov0kého pfvodu by m0li být souástí hradních areálf. Uvádí se sice, že Pražský hrad, Vyšehrad a patrn0 i další hrady nap. Bítov, m0ly hradní zahradu již ve stedov0ku. Nicmén0 hradní zahrady existující v Ueské republice pedstavují zvláštní druhovou skupinu charakteristickou tím, že do ní patí díla vzniklá teprve v údobí pozd0jších úprav hradních komplexf, kdy pevnostní význam hradf ustupoval až zanikl a narfstaly naopak poteby obytného a reprezentaního charakteru. Pražský hrad m0l patrn0 zahradu již ve stedov0ku, avšak skuten0 reprezentaní Královská zahrada jej obohatila teprve v renesanci. Vznikla ovšem až za obranným útvarem zvaným Jelení píkop. Šlo o významný zakladatelský poin Ferdinanda I. habsburského a jeho syna arcivévody Ferdinanda. Nejvýznamn0jším výsledkem renesanního utváení zahrady byla výstavba letohrádku královny Anny, která zapoala roku 1538 podle návrhu Paolo della Stelly. V letech 1722 1748 se dostavila etapa barokního formování a v letech 1772 1822 údobí úprav pod vlivem anglického krajináského slohu. 5
Piin0ním arcivévody Ferdinanda vznikla v polovin0 16. století na ásti zasypaného hradního píkopu z jižní strany Pražského hradu Rajská zahrada po roce 1720 upravená barokn0. Dnešní vzhled jí vtiskla úprava ve 20. letech 20. století, podle návrhu Josipa Plenika, prvního hradního architekta po vzniku Ueskoslovenské republiky. Josip Plenik stanovil též novou koncepci zahrady Na valech, realizovanou rovn0ž ve 20. letech 20. století na míst0 pozdn0 krajinásky upraveného hradního valu a dále zahrady Na bašt, která vznikla na pelomu 20. a 30. let pi západním kídle Hradu. Terasa Jízdárny, která je nejmladší zahradou v areálu hradu, byla upravena v 50. letech 20. století podle návrhu Pavla Janáka. Zatímco Pražský hrad nabýval podobu reprezentaního panovnického sídla, stále více obklopovaného zahradami, zfstával Vyšehrad pevností. Vybudováním barokního opevn0ní se jeho pevnostní ráz ješt0 potvrdil. Teprve když Vyšehrad pestal plnit úlohu pevnosti, zaala v jeho areálu po roce 1866 vznikat ada drobných zahrad, pedevším zahrada kapitulních domf mezi nimi i zahrada Nového probošství a Nového dkanství, dále Svatováclavské sady pozd0ji pejmenované na Štulcovy sady, park Karlachovy sady a park Pod hradbami. Okolnosti vzniku tí posledních jmenovaných vyšehradských parkf do znané míry souzn0ly s iniciativami, díky jimž v Praze vznikaly m0stské veejné parky, jimž jsou zmín0né parky na Vyšehrad0 typov0 velmi blízké. Obdobnou situaci jako na pražském Vyšehrad0 lze konstatovat na brn0nském hrad0 Špilberku, kde teprve po zrušení pevnosti zaal roku 1861 vznikat m0stský park jehož výstavba byla dokonena v letech 1870 1876. Pekvapivým komplexem z hlediska existence hradních záhrad je nepochybn0 hrad Pernštejn stojící na úzkém skalnatém ostrohu nad údolím íky Nedv0diky. Za vnitním píkopem, na terase vn0jšího opevn0ní, zde v roce 1570 vznikla zahrada známá pod pozd0jším názvem Komtesina zahrádka a ped rokem 1720 na svažitém pedpolí hradu osov0 komponovaná barokní terasovitá zahrada s fontánami a vodními híkami. V roce 1789 se na celý jižní svah hradního kopce rozšíila zahrada, v níž se smísilo doznívající barokní a nastupující romantické pojetí. Hrad Bítov m0l patrn0 již ve stedov0ku zahradu uvnit opevn0ní obdobn0 jako Pražský hrad. Dv0 hradní zahrady zde vznikly nejpozd0ji v souvislosti s prom0nou hradu na zámek ve druhé tvrtin0 17. Století pro Hynka z Vlašimi, zatímco založení romantického parku, ásten0 na skalnatých svazích u hradu, souviselo s novogotickou pestavbou hradu ve 40. až 60. letech 19. století. Nesmírn0 atraktivní druhovou skupinu tvoí palácové zahrady jejichž doménou je v naší republice hlavní m0sto Praha. Co do etnosti i výpravnosti doznalo zakládání palácových zahrad mimoádných výsledkf zejména v baroku. K charakteristickým rysfm palácových komplexf patí kompoziní provázání zahrady s budovou, které je nezídka vyjádeno náron0jším ztvárn0ním zahradního prfelí budovy, uplatn0ním sala terreny, jakožto typického funkního a výtvarného spojného lánku i vlastním ztvárn0ním zahrady stmelujícím 6
architekturu, rostlinstvo i sochaskou aj. výzdobu do kompatibilního útvaru. Tvorba mnohých palácových zahrad je spojena se jmény pedních tvfrcf doby architektf, um0leckých zahradníkf, sochaf i malíf. Dodnes je velmi podn0tné, jak tito tvfrci um0li pracovat v týmech. Uleny t0chto týmf byli jak domácí tvfrci, obvykle školení v Vím0, Vídni i jinde, tak cizinci. Zejména Italové se v Praze usazovali i s rodinami a byli zde inní po celé generace. Pro zakládání výpravných zahrad byly ideální podmínky zejména na Malé Stran0, kde se v souasné dob0 nachází v0tšina dochovaných zahrad této druhové skupiny, a to Valdštejnská zahrada, série palácových zahrad na severním svahu Petína, do níž patí zahrady Lobkovická, Schönbornská, Vratislavská a Vrtbovská zahrada. Na malostranských svazích nad Valdštejnskou ulicí, které se táhnou vzhfru až k úpatí Pražského hradu, se nachází soubor šesti palácových terasovitých zahrad nazývaný Palácové zahrady na jižním svahu Pražského hradu. Do tohoto souboru patí zahrady Ledeburská, Malá a Velká Pálffyovská, Kolovratská Malá Fürstenberská a Velká Fürstenberská zahrada. K nejvýznamn0jším realizacím v katastru Hradan patí nepochybn0 ;ernínská zahrada. /Ing. Božena Pacáková Hoš?álková/ /Národní památkový ústav, úst'ední pracovišt Praha/ KLUBOVÝ ŽIVOT SEKCE ARANŽOVÁNÍ Podzimní aranžování se konalo 26. íjna 2004, seznámily jsme se s aranžérkou Míšou Koláovou, která zaujala nejen dostupným stylem aranžování, ale i milým a sympatickým projevem. Pedvedla nám hlavn0 podzimní styl aranžování, mohly jsme si zakoupit rfzné atraktivní doplky a pekvapila všechny pítomné malým dárkem. tentokrát v adventní podob0. Vada z nás se pokusila vytvoit také tak zdailý adventní v0nec jako ona, ale n0které z nás se rad0ji dívaly, jak rychle rostou výtvory pod jejíma rukama. Vázání mašlí v jejím podání bylo senzací tohoto semináe. A proto nám slíbila, že se op0t mezi nás dostaví, budeme se uit vázat rfzné druhy stuh na dopln0ní vazeb a to v úterý 22. února 2005. Další termín aranžování je 8. bezna 2005. Na podzim se setkáme 25. íjna a 29. listopadu 2005. Ale to Vám ješt0 v dalším Zpravodaji pipomeneme. ZájemcFm ráda sd0lím pesn0jší informace na tel. ísle 318 592 246, pop. 723 203 055. 7
/Ji'ina He'mánková/ SEKCE KRÁSNÁ ZAHRADA Vážení pátelé, pipomínáme, že naše setkání v novém roce 2005 ve Výzkumním ústavu okrasného zahradnictví v PrFhonicích pokrauje následovn0: 5. 2. 2005 v So v 8:30 h. 5. 3. 2005 v So v 8:30 h. Na únor bude pesunuta pednáška Ing. Václavíka o cibulovinách. Na bezen pislíbil Ing. Josef Knap pednášku O solitérách s ohledem na globální oteplování. V tomto zimním b0hu byly tyto pednášky: 1) Vez a ošetování okrasných listnatých stromf Dr. Gregorová 2) Funkce zelen0 v krajin0 Ing. Ezechel 3) P0stování devin (jehlinany) pi globálním oteplování (introdukované deviny) Ing. Knap 4) Velaství v UR Dr. Kamer 5) Píroda Izraele Ing. Štolc /Pavel Šulda, Iva Apfelbecková/ ZÁJEZDOVÁ SEKCE Zájezd Orlík 19. 6. 2004 19. ervna maliko po pfl sedmé zvedáme kotvy z našeho už klasického pístavu u hotelu Opera a t0šíme se (jak jinak? jinak bychom sed0li doma za pecí!) na cestu za vábivými cíli, tentokrát souhrnn0 zájezd Orlík. Ujíždíme na jiho jihozápad do okresu Písek krásná pohoda, ale ouha, - n0co náš rozlet brzdí prý zlobí brzdy! Jelikož, samozejm0, je nám náš život nejdražší, ochotn0 mlíme nad tou titvrt0hodinkou zdržení. Ba dokonce n0kteí naši muži jsou aktivními pomocníky. A pouštíme se do zásob, abychom snad, nedej Bože, nevyhládli a následn0 teba nevyhubli. Trochu sprchlo, ale první zahrada pítele Pavla Mazdry bývalého spolupracovníka p. Kefurta nás vítá jen lehce orosená a chlubí se perfektním trávníkem, hustým a nizoukým (doma ekám na ten svfj prý 300 let?) a vším, co je závid0níhodné. P0knou celkovou úpravou, rozkvetlými trsy i mén0 známých kv0tin, kouzelnými devinami. Nechce se nám odejít, ale program je nabitý. 8
Naším cílem je dávné orlí hnízdo na skalách nad Vltavou, stedov0ký hrad ze 13. století, dnes vodní zámek Orlík na Orlické pehrad0. S pýchou si íkáme, že ti naši šlechtici byli pece jen pašáci, že nashromáždili v Ueských zemích tolik hodnot a historického pfvabu a neprobendili rodové jm0ní v Monte Carlu. A na št0stí pro nás, milovníky rostlinné krásy, obklopili svá sídla kv0tnicemi, partery, skleníky a parky. Takhle máme ješt0 dlouho s Hortiklubem kam jezdit, i když n0kteí (nap. já) si všechny ty klenoty už trochu pletou. Hlavním prfvodcem se nám stal pan Vlek a byl na nás se svou skupinou dfkladn0 vyzbrojen. Dostali jsme adu materiálf i s nákresy, zejména o krajináském parku o pfvodní rozloze až 180 ha, který byl budován celé 19. století. Jeho svahové plochy v rozsahu 40 ha však zanikly po r. 1962 po vybudování Orlické pehradní nádrže. Krajinné úpravy na Orlicku pedstavují ideální propojení zámku a parku s okolními obhospodaovanými lesními a zem0d0lskými pozemky a jejich využitím pro myslivost i oblíbený jezdecký sport. Na rozhraní stedních a jižních Uech se dochoval rozsáhlý celek parkové krajiny s oborami, rybníky a alejemi. Vydali jsme se strmou cestou dolf k jezeru, abychom zhlédli aspo n0které z doporuovaných botanických pamlskf. Každý si tam cestou našel i n0co osobního, v0tšina hajní kv0tenu, hospodyky houby do polévky, n0kteí specialisté, jako Dana Velebová, lilii zlatohlavou pro forák a já nakopnutý palec, abych si pamatovala, že pantofle se na turistiku nehodí. Ale stálo to za to! N0kteí pak ješt0 klopýtáme pes balvany do zákrutu pokochat se vzdušným rozklenutím ŽTákovského mostu, již iní asi 330 m. Pak zpátky nahoru, na hrad, který po etných pestavbách dostal svou nyn0jší podobu v polovin0 19. století. Z šlechtických rodf (a že se jich na Orlíku vystídalo!) jsou to nap. Mrzutové, Zmrzlíci, Švamberkové, Vratislavové z Mitrovic a konen0 Egenbergové, kdy Ernestína rozená Schwarzenbergová pedala zámek synovci a tím až do znárodn0ní v r. 1948 pišla éra SchwarzenbergF, jejich orlické v0tve. Druhá v0tev sídlila na Hluboké. S nimi pišlo jejich heslo Nic než právo historické podrobnosti skytá síka rodokmenf a erbf, kde je možno zhlédnout i vyhlášený ád Zlatého rouna. V r. 1992 byl zámek navrácen SchwarzenbergFm, ale souasný Karel Schwarzenberg bydlí v Devíi u Nižboru. Sbírky jsou podivuhodné, velice cenné, rozmanité, peliv0 udržované. Krásné obrazy, nábytek (v rytíském sále potahy z jelení kfže), intarsie, šperkovnice, svícny, italská majolika, keramika z Bechyn0. V jednom sále kazetový strop a st0ny, vyezávané z hrušky, lípy a oechu ezbáem Teskov, bratrancem Mikoláše Aleše. Vytvoil vše za 4 roky bez použití jediného hebíku. Vid0li jsme malou zbrojnici se stelnými zbran0mi, jsou tam pedovky, zadovky, trombóny s rozšíenou hlavní, pruské jehlovky my ženy jsme to ovšem dost neocenily. V puškové chodb0 zaínají lovecké trofeje více než dva tisíce. Ovšem Karel I. založil také knihovnu, pfvodn0 s 8 tisíci svazky, dnes jich je 18 tisíc. Vekla bych, že je dobe skonit, i když o všem jsem se pochopiteln0 9
nezmínila. Je tam nashromážd0no moc krásy, jen bych tam necht0la gruntovat. Zahlceni dojmy klesáme na sedadla našeho doasného domova na kolesách a vzhfru na Plzesko! Ueká nás arboretum Sofronka, ale víc ekne HortiklubákFm cedulka Výzkumný ústav lesního hospodáství Ing. Jan Kaák. Provázeli nás mladí a bylo na co se dívat a co poslouchat samá latina. Inu brali nás jako zasv0cence. A tak jsme poznali Cornus Teutonia, controversa, corsa díny zajímavé rfstem a s listeny, tvoícími jakoby velké kv0ty, dozv0d0li jsme se, že Picea polita je nejpichlav0jší z pungens, tzn. Stíbrných smrkf, Fagus robur že je nádherný zlatý buk, vid0li jsme borovici dukelskou, pyrenejskou, virginskou zkrátka byli jsme tam všichni za odborníky. Tak já nevím. A víte, kdy se má vyvazovat hadí smrk? Rozhodn0, dokud výhon nezdevnatí! A pak už nás eká jen pan Ing. Stupka, bezvadné pohošt0ní, prohlídka zahrady a rozlehlého alpina a pár jeho odborných doplujících v0t, které zde pikládám. ZdFraznil, že podle jeho názoru za nejdfležit0jší v zahrad0 považuje ást zelináskou, již náleží to p0stitelsky nejlepší místo na stavební parcele, asi 7 arf z pflhektarového pozemku. Jejími základy jsou hnojišt0, kompost a 6 m2 teplého paeništ0. Avšak jejich srdci je nejbližší alpinum, i když zaujímá zahradnicky nejpodadn0jší plochu n0kdejší demolice ásti starého stavení, kolny a cesty. Je pod ním ješt0 i pfvodní kamenem klenutý sklep. Na vým0e asi 300 m2 jsou partie kv0teny vysokohorské, hajní, stepní, vodní a bahenní, zakrslých opadavých devin a vesovištní. S jejím budováním bylo zapoato v r. 1967 a alpinum stejn0 jako ostatní ásti zahrady nejsou a nikdy nebudou hotovy je to proces. I u alpinu se kácí, istí a prosv0tlují deviny, které zde rostou bez tvarování. Pouze borovice jsou usm0rovány zaštipováním. Obas se pestavují n0které kompozice z kamene. Stále je nutné nahrazovat n0které rostliny nákupy a p0stováním, ímž se vylepšuje p0stovaný sortiment. Zahrada vznikla v0domostmi a prací a tím se také musí stále udržovat. Slouží to ale souasn0 nejlépe i p0stitelfm. Nikde nemají ani laviku k usednutí, všechno slouží k vydatnému pohybu. Mód0 bazénf se vysmívají, na plavání prý je nejlepší rybník! Na kochaní, chlubení a reprezentování zahradu nemají. Pesto se u nich zastavuje hodn0 návšt0v. A jejich nejmladší dcerka práv0 vystudovala okrasné zahradnictví v Suchdole. Pak se už rychle louíme s našimi pracovitými hostiteli, dojde ješt0 na n0jaké nezbytné nákupy a pak autobusem k domovu. Já pak, Mlsnohubka, jsem hned po píjezdu ochutnala med zakoupený u Stupkových. A v0ru, byl sladký a voavý. Tak na shledanou zase píšt0. /Vlasta Kohoutková/ 10
P O Z V Á N K A Na tradiní jarní setkání spojené s lenskou schfzí, které se uskutení v sobotu 12. b?ezna 2005 v 8:30 hod. v Krajinov0 posluchárn0 pírodov0decké fakulty UK v Praze 2, Benátská ul.. 2. D o p r a v a: - tramvaj. 18 a 24, výstupní stanice Botanická zahrada, podél skleníkf vzhfru Benátskou ulicí. P r o g r a m Ulenská schfze Zpráva výboru o innosti jednotlivých sekcí Zpráva o hospodaení klubu Diskuse P? e d n á š k a: Ing. D(deková, Ing. Malíková: Historické zahrady ve Špan)lsku a Itálii (pokra0ování) Vým0na zkušeností lenf Hortiklubu prosíme o aktivní úast a pípravu lenf! (fotografie, diapozitivy, cédéka, zážitky z cest, dojmy z krásných zahrad, ze zajímavých konin, p0stování rostlin, nám0ty na výlety, návšt0vy u atd.) Oberstvení není zajišt0no možnosti v okolí. Je možné si uvait kávu nebo aj, hrníky s sebou! V s t u p n é: 40,- K Konec kolem 13:00 hodiny. /Iva Apfelbecková/ Za v0cnou správnost písp0vku ruí autor. Redakní rada si vyhrazuje právo krátit rozsah delších písp0vkf a všechny písp0vky v pípad0 poteby stylisticky upravovat. Uzáv0rka Zpravodaje. 99 je 1. 2. 2005 11