Pohyb ve vztahu vztah v pohybu (z pohledu taneční terapeutky) Iveta Zedková 14. Celostátní konference psychosomatické medicíny, Liberec, 11.-13.10.2012
Základní otázky Proč věnovat pohybu pozornost? Jak se dívat na pohyb? Jak pohybu přiřazovat význam?
Základní překážky Převaha nevědomé složky ve vnímání neverbality Tendence přiřazovat význam Dualistické uvažování, redukcionismus Individualistické a statické paradigma Neurobiologické paradigma neurobiologie má tendenci vnímat subjektivitu jako pouhý vedlejší produkt aktivity mozku mentální a subjektivní stavy je možno v mozku lokalizovat izolované vnímání pacienta a jeho nemoci, bez propojení s jeho okolním Fuchs, 2009
Intersubjektivita kapacita sdílet, poznávat a porozumět, empatizovat, vciťovat se, podílet se, rezonovat a vstupovat do žitých subjektivních zkušeností druhých (Stern, 2005) kapacita matky dávat smysl preverbální zkušenosti svého dítěte závisí na tom, jak výstižně dokáže interpretovat vnitřní afektivní stavy svého dítěte na základě jejich intenzity, rytmu a formy (Stern 1985) význam časné, preverbální zkušenosti intersubjektivní vztahový model z intersubjektivní perspektivy je nutné vědomější/uvědomovanější práce terapeuta s neverbálním procesem (Stern, 2005)
Implicitní vztahové vědění ne-verbální, ne-symbolické, ne-vědomé vytváří se prostřednictvím tělesně ukotvených zkušeností Tělesně ukotvená zkušenost je primární základnou pro utváření významu, pro myšlení, poznávání a komunikaci Expresivní a impresivní funkce pohybu (Koch, 2011) POHYB AFEKT KOGNICE
Embodiment (Csordas, 1993) integrace a hledání rovnováhy mezi různými aspekty self (senzorickými, emocionálními a mentálními) v kontejnujícím prostoru těla, ohraničeného kůží a reagujícího na vnitřní a vnější podněty. (Bloom, 2006) SMYSL se vynořuje na nevědomé preverbální úrovni ve spojení s percepčním rozpoznáváním ostatních lidských bytostí a je dán intersubjektivní interakcí ztělesněná senzomotorická zkušenost umožňuje terapeutovi prohloubení empatického vnímání klienta
Neurobiologické podklady - systém zrcadlících neuronů aktivují se, když pohybový akt provádíme, stejně jako když jej pozorujeme u druhých základem mechanismu je transformace specifických senzorických informací do motorického formátu hrají významnou roli v mnoha kognitivních funkcích, od porozumění akci a záměru, přes imitaci, řeč až pro prožívání emocí/empatii (Febbri-Destro, Rizzolati, 2008)
Rozšířený (ekologický) pohled na mysl a mozek mysl není umístěna v mozku, není lokalizována na žádném konkrétním místě, ale spíše rozložena mezi mozkem, tělem a prostředím (Fuchs, 2009) tělo duše vztah tělo duše vztah
Proč věnovat pohybu pozornost? Komunikace Reflektuje prožívání i kognitivní procesy (reflektuje nevědomé intrapsychické procesy) UTVÁŘÍ prožívání i kognitivní procesy (primární vztah)
Tělově orientované psychoterapie (BOP) vývojová psychologie (důraz na význam tělesné zkušenosti pro formování self) koncept embodimentu (embodied mind theory) afektivní regulace a fenomenologie tělesné zkušenosti (tělo jako základní baze pro psychologické procesy, vývoj psychopatologie, subjekt a objekt percepce, prostor spontaneity a exprese, vnímání pocitů) neurovědy (Röhricht, 2009) význam rytmických pohybových vzorců pro organizaci self význam pohybové interakce (Kestenberg, Thelen, Condon, Stern, Davis a další)
Jak se dívat na pohyb? plynoucí dynamický proces nenabízí slovníkovou interpretaci mnohovrstevnatost a kontext vývojové hledisko interaktivní hledisko ne-staticky, ne-individualisticky, ne-interpretativně
Zvýšení vědomé složky (uvědomování) Pozornost Vlastní pohyb (vyladění) Pozorovat a zkoumat, ověřovat X vidět a vědět Jedinečnost, mnohovrstevnatost Kontext (somatický přenos a protipřenos)
Metody pozorování a popisu pohybu LMA, KMP, BF, MPA a další V nedávno publikované knize, v níž profesor neurověd vysvětloval význam embodimentu ve vztahu k procesu rozhodování, mne zaujal následující příklad, který uvedl: onen muž se zvedl z pozice v sedě a pohnul se dopředu. To je nejblíže popisu pohybu v takovém typu textu co jsem kdy četl. Navrhl jsem autorovy, ze mohl pozorovat pohyb té osoby jako sekvenci nebo proces. Například, zvedání mělo charakter zrychlující, nebo zpomalující; docházelo k narůstání tlaku nebo odlehčení; bylo to přímo nahoru, nebo se vychyloval doprava či doleva, nebo se trochu zakláněl, nebo ztělesňoval jinou kombinaci těchto pohybů? Při pohybu vpřed, šlo o pohyb přímo vpřed, nebo v něm bylo nějaké stočení? Pohyboval se do nějaké míry i dolů nebo do stran, a to současně nebo nejdříve jedno a pak druhé? Autor neodpověděl. (Lamb, 2012)
Jak pohybu přiřazovat (vědomě) význam? kinestetická empatie (Kestenberg, 1975) umožňuje rezonanci pohybu ostatních v našem vlastním těle (Fuchs & De Jaegher, 2009) (ne-)vyladění (Kossak, 2009) somatický přenos a protipřenos v psychoterapii je užitečné zůstávat co nejdéle na neinterpretativní (pohybové) úrovni
Závěr Pozornost pohybu (živoucímu tělu) v psychoterapii propojení s dalšími vědními obory význam pro výzkum v psychoterapii celostní přístup ke klientům
Děkuji za pozornost www.tanter.cz