EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Úrazy - specifické postavení úrazů - vývoj úrazové incidence - možnosti prevence - cíle Národního akčního plánu prevence úrazů na období 2007-2017 Problematika úrazů dopravních. MUDr. Zuzana Zvadová
Úrazy - závažný problém současného světa děti jako nejohroženější kategorie Dle údajů WHO na následky úrazů každoročně umírá přibližně 5 miliónů osob. Dalších 70 miliónů osob je při úrazech zraněno. Jen na následky dopravních úrazů zahyne každoročně cca 1,3 miliónu osob. Nejčastěji se obětí úrazů stávají děti, dospívající a mladší osoby. V evropských zemích patří k nejčastějším příčinám dětské mortality dopravní úrazy, tonutí a otravy. V zemích OECD zemře každoročně více než 875 tisíc dětí a mladistvých do 18 let. Více než 10 miliónu dětí musí být v důsledku úrazu hospitalizováno. V rozvojových zemích umírá každoročně v důsledku úrazů více než milión dětí. 2
Specifické postavení úrazů Úrazy postihují osoby mladé, které mají většinu života před sebou. Úrazy vznikají na základě vnějších příčin, které lze odstranit, a tak i naprosté většině úrazů vhodnou prevencí zabránit. Výsledky preventivních programů potvrzují vysokou efektivitu prevence, ať už jde o mediální kampaně, prevenci ve školách anebo legislativní zásahy, které se vhodným způsobem uplatňují zejména ve sféře dopravy. Analýzy, zkoumající příčiny a okolnosti vzniku úrazů, prokazují, že úrazy vznikají za stejných podmínek, které se pravidelně opakují. Úrazy mají, podobně jako nemoci, určitá rizika, kterým je možno předcházet, a určitou periodicitu, s níž je nutno počítat vzhledem k vhodnému načasování preventivních aktivit. 3
Dětská úmrtnost na neúmyslné úrazy v zemích EU (v %) Dětská úmrtnost na neúmyslné úrazy v zemích EU (v %) 34% 33% doprava tonutí pády suicidia popáleniny otravy 3% 4% 5% 6% 15% ostatní 4
Incidence úrazů u dětí a dospívajících v České republice V ČR jsou úrazy na prvém místě v příčinách úrazové mortality dětí i dospívajících. Úrazy si vyžádají každoročně více než 550 000 ošetření lékařem. U dětské populace zapříčiňují úrazy a otravy 36 % všech úmrtí u dětí do 14 let. Každoročně je u nás pro úraz více než 35 000 dětí do 14 let hospitalizováno a přibližně 550 000 dětí ošetřeno ambulantně. Téměř 3 000 dětí je postiženo následky trvalými, téměř 200 dětí a mladistvých na následky úrazu zemře. Ve srovnání s vyspělými zeměmi jako je Švédsko, Velká Británie či Itálie je úmrtnost na dětské úrazy téměř dvojnásobně vyšší.
Národní akční plán prevence úrazů na období 2007-2017 V roce 2007 byl vytvořen vzhledem k závažnosti situace dětské úrazovosti Národní akční plán prevence úrazů na léta 2007-2017 směřující k vytvoření bezpečného prostředí v rámci EU. (Life without Injuries and Violence in Europe) Cílem NAPu je snížení úrazové mortality, zastavení nárůstu a četnosti úrazů, zejména závažných úrazů s trvalými následky a zajištění bezpečného prostředí pro děti bez úrazů a násilí. Národní akční plán byl odsouhlasen usnesením vlády č. 926 ze dne 22.8.2007 jako systémové řešení prevence úmyslných i neúmyslných úrazů u dětí ČR ve věkové kategorii 0-19 let. 6
Změny trendu dětské úrazovosti V posledních letech se počet dětských úmrtí v důsledku úrazu v ČR významně snížil, a to zejména díky poklesu dětských úmrtí při dopravní nehodě. Zatímco v roce 2005 u nás představovala standardizovaná úmrtnost na úrazy dětí do14 let 7,00 na 100 tis. dětí, v roce 2010 byla v ČR tato hodnota již pouze 4.3 na 100 tis. V zemích EU představuje průměrná standardizovaná úmrtnost 4,2 úmrtí na 100 tis.dětí. K zemím s nejnižší úmrtností patří v EU Švýcarsko, Norsko (2,1), Švédsko (1,9)) a Malta (1,4). Lotyšsko, Rumunsko, Litva a Estonsko jsou naopak na druhém konci tabulky s hodnotami trojnásobně vyššími nežli v ČR. Počet úrazů vyžadujících lékařské ošetření zůstává na vysoké úrovni. 7
Standartizovaná úmrtnost na vnější příčiny úmrtí ve vybraných evropských zemích Rumunsko 2010 Lotyšsko 2010 Estonsko 2010 Litva 2010 Bulharsko 2010 Slovensko 2010 Lucembursko 2010 Polsko 2010 Řecko 2009 Maďarsko 2009 Česko 2010 EU 2010 Portugalsko 2010 Francie 2009 Německo 2010 Rakousko 2010 Slovinsko 2010 Španělsko 2010 Kypr 2010 Finsko 2010 Nizozemsko 2010 Itálie 2009 Spojené království 2010 Irsko 2010 Švýcarsko 2010 Norsko 2010 Švédsko 2010 Malta 2010 5,9 5,0 4,9 4,5 4,3 4,2 4,2 4,1 3,4 3,3 3,1 3,0 3,0 3,0 3,0 2,9 2,7 2,6 2,4 2,1 1,9 1,4 7,8 9,6 10,5 12,0 13,7 14,3 0 3 6 9 12 15 8
Výsledky studií Státního zdravotního ústavu Výsledky výzkumných šetření Státního zdravotního ústavu potvrzují lehce narůstající incidenci úrazovosti u školních dětí. S věkem dítěte byl prokázán vzestupný trend úrazovosti, jakož i vyšší procento úrazů u chlapců. Nejvyšší počet úrazů byl zaznamenán v kategorii zlomenin a zhmožděnin 64,5 %, následují poranění povrchu těla - 27,6 %. Na třetím místě jsou úrazy kraniocerebrální. Úrazy vznikají nejčastěji při sportovní činnosti při organizovaném sportu a hře vzniká 37,9 % všech úrazů, při neorganizovaném sportu 34,4 % (hra bez dohledu a výlety). 9
Úrazy z hlediska druhu prostředí Nejčastěji dochází ke vzniku úrazu v prostředí domácím a školním. V souboru školních dětí zahrnujícím celkem 4360 žáků utrpělo úraz ošetřený lékařem 19 % žáků s charakteristickou závislostí na věku dítěte. Domácích úrazů bylo zaznamenáno 25,8 % - počet těchto úrazů s věkem klesá. Školních úrazů bylo v naší studii registrováno celkem 28,9 %. K nejčastějším druhům zranění patří fraktury, kontuze a luxace, Zastoupení těchto druhů úrazů v celkovém počtu úrazů je 64,5 %. Nejčastěji dochází k úrazům při organizovaném sportu - na úrazy vznikající při tělesné výchově a organizovaném sportu připadá přibližně polovina školních úrazů. Pobyt v nemocnici v důsledku úrazu byl hlášen u 17,4 % případů, tedy u každého šestého dítěte. 10
35 30 25 20 15,9 15,2 14,7 15 11,4 10,3 9,3 10 5 0 Incidence úrazovosti u školních dětí - IGA MZ ČR NS 9802/4 19,7 22 21,4 20,9 21 20,2 17 14,1 19,3 15,5 15,1 14,7 25,5 20,1 14,4 32,4 31,2 29,9 6 7 7 8 8 9 9 10 10 11 11 12 12 13 13 14 věk chlapci ch + d dívky Incidence úrazů u školních dětí - Studie IGA MZ ČR NS 9802/4 Incidence úrazovosti u školních dětí - IGA MZ ČR NS 9802/4 35 32,4 31,2 29,9 30 25,5 25 19,7 17 14,1 22 21,4 20,9 21 20,2 19,3 20,1 20 15 15,9 15,2 14,7 11,4 10,3 9,3 15,5 15,1 14,7 14,4 chlapci ch + d dívky 10 5 0 6 7 7 8 8 9 9 10 10 11 11 12 12 13 13 14 věk 11
Nejčastější druhy zranění u školních dětí Nejčastější druhy zranění u dětí školního věku - v % 45 41 40 36,4 35 30 26,4 31,1 25 20 15 Fraktury Kontuze 10 5 Kontuze 0 Chlapci Děvčata Fraktury 12
Úrazy při školní TV a organizovaném sportu dle věku a pohlaví (v %) Úrazy při TV a organizovaném sportu dle věku a pohlaví (v %) 60 53,2 53,3 50 45,7 40 30 33,3 37,8 38,6 33,3 40,3 28 42,2 33,3 35,6 36 38,2 42,2 32,4 Chlapci Děvčata 20 10 0 6-7 let 7-8 l. 8-9 l. 9-10 l. 10-11 l. 11-12 l. 12-13 l. 13-14 l. 13
Vývoj úrazové incidence V posledních deseti letech dochází k poklesu úrazové mortality, úrazovou morbiditu se snižovat nedaří lze zaznamenat lehce vzestupný trend. Procento úrazů narůstá zejména na II. stupni ZŠ za znepokojivý lze považovat nález v 7. ročnících ZŠ, a to 30 % incidenci úrazů u chlapců a 27,7 % u děvčat! Tento vzestup může být způsoben nebezpečnějšími sportovními aktivitami - adrenalinové sporty a zejména nárůstem aktivit typu skateboarding, snowboarding a jízda na in-line bruslích. Mění se rovněž sezónní incidence úrazovosti. Zatímco dříve bylo maximum zaznamenáno v letních měsících, v současnosti lze zjistit jeden vrchol v jarním období, druhý pak krátce po zahájení školního roku - viz následující graf. 14
procento procento 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Graf č. 3 Procentuální zastoupení úrazů v celkovém počtu úrazů během kalendářního roku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc Procentuální zastoupení úrazů v celkovém počtu úrazů v průběhu kalendářního roku 16 Graf č. 3 Procentuální zastoupení úrazů v celkovém počtu úrazů během kalendářního roku 14 12 10 8 6 4 2 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc 15
Minimalizace rizika školního úrazu Vytvoření bezpečného prostředí ve smyslu materiálním Bezpečné prostory ve škole, bezpečná konstrukce budov, vhodný nábytek vybavení respektuje požadavky Školského zákona 561/2004 a vyhlášku 410/2005. Zajištění bezpečného prostředí ve smyslu sociálním Vytvoření příznivého psychosociálního klimatu, předcházení všem projevům násilí, okamžité řešení šikany a násilí, kultivace sociálních vztahů. Proaktivní postoj učitelů, jasná pravidla chování. Ochrana dítěte na pozemních komunikacích. Bezpečné přechody, retardéry, světelná signalizace na křižovatkách a na přechodech v blízkosti škol, včasné upozornění řidiče na přítomnost školy, dodržování nejvyšší povolené rychlosti v blízkosti škol a hřišť. 16
Dopravní úrazy jako nejzávažnější kategorie úrazů Na následky dopravních úrazů umírá 1,3 miliónů osob. Dalších 50 miliónů je při dopravní nehodě zraněno. Odborníci odhadují, že úrazy se v r. 2020 posunou na páté místo v příčinách smrti či invalidity. Období 2011-2020 bylo vyhlášeno jako Dekáda bezpečnosti silničního provozu (Decade of Action for Road Safety 2011-2020). Jejími cíli je snížení dopravní mortality, pokles incidence dopravních úrazů a finanční zajištění dopravní bezpečnosti. Dopravní nehody jsou nejčastější příčinou dětské úrazové úmrtnosti. Přibližně 2 000 dětí utrpí v souvislosti s nehodou zranění, téměř 200 dětí vážné zranění s trvalými či dlouhodobými následky 17
Vývoj počtu úmrtí na silnicích za období 2007-13 Vývoj počtu úmrtí na silnicích za období 2007-13 1200 1123 1000 992 800 600 832 753 707 681 583 400 200 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 18
Příčiny poklesu dětské dopravní mortality Počet smrtelných dopravních nehod u dětí klesá, a to zejména díky bezpečné konstrukci vozidel a díky novele 411/2005 silničního zákona 361/2000, která vstoupila v platnost 1.7.2006 a přinesla kromě bodového systému zejména: Povinné používání dětských zádržných systémů. Od 1. května 2008 se smí dítě přepravovat jenom v dětském zádržném systému, a to na všech typech dopravních komunikací. Povinné používání cyklistických přileb u cyklistů mladších 18 let - povinnost mít přilbu nasazenou na hlavě a řádně připevněnou řemínkem. Počet úmrtí u dětských cyklistů se díky používání ochranných přileb v posledních letech podařilo snížit na minimum. 19
Vývoj počtu usmrcených dětí v ČR 20
Děti jako nejzranitelnější účastníci dopravy Děti zejména předškolního věku - nemají vzhledem k malé výšce dostatečný rozhled a také nejsou dobře vidět za překážkou. Vzhledem k nezralosti CNS nejsou děti schopny odhadnout relativitu rychlosti, ani moment střetu dvou vozidel. Ve srovnáním s dospělým lze u dítěte prokázat zhoršenou lokalizaci zvuků v prostoru vnímání zvuku je o 10 db nižší. Integrace zrakového vnímání se teprve vyvíjí.u malých dětí je zorné pole přibližně o 30 % užší. Reakční čas je u dítěte prodloužený, takže pětileté dítě potřebuje zhruba dvojnásobek času dospělého. 21
Dopravní nehody chodců a jejich následky 22
Úrazy cyklistů Úrazy hlavy jsou u dětských cyklistů nejčastější příčinou úmrtí. Cyklista mladší 18 let je povinen použít při jízdě na kole cyklistickou přilbu. Až tři čtvrtiny úmrtí cyklistů je způsobeno úrazem hlavy! Přibližně při polovině pádů dochází k poranění hlavy přičemž desetina je tak vážná, že může ohrozit život dítěte. Nošení přilby zabrání 85 % poranění hlavy a 88 % případů poranění mozku. Cyklisté bez přilby podstupují téměř 20 x vyšší riziko smrti. Její užívání znamená nejenom nižší riziko úmrtí, ale též nižší četnost dalších zranění- fraktur lebky je jenom pětina, měkkých částí hlavy polovina. Přibývá nehod u dospělých cyklistů v r. 2013 bylo z 58 usmrcených cyklistů 48 bez přilby! Velmi časté jsou nehody cyklistů pod vlivem alkoholu - obvykle do 0,5 promile! 23
Nehody motocyklistů Vysoké procento nehod způsobených mladými řidiči každá sedmá nehoda zaviněna mladým řidičem. Mladí řidiči do 24 let představují téměř 30 % usmrcených U dospívajících (15-19 let) je smrt v důsledku nehody nejčastější příčinou úmrtí cca 47 % úmrtí adolescentů Alarmující je počet i závažnost nehod motocyklistů v r. 2012 počet usmrcených činil 30,3 na 1000 nehod. V období 1993-2013 přibližně pětina usmrcených motocyklistů neměla při nehodě ochrannou přilbu. 24
Používání bezpečnostních pásů Pásy patří k nejvýznamnějším prvkům pasivní ochrany. Dle statistik nepřipoutaným osobám hrozí 6x vyšší riziko smrti. U dospělých lze zaznamenat velmi nízké procento poutání na zadních sedadlech. Přitom v ČR je povinnost poutat se na předních i zadních sedadlech pokud jsou vybavena bezpečnostními pásy. Pásy významně přispívají k bezpečnosti cestující, a to zejména v případě čelní srážky, zadního nárazu či převrácení. V případě převrácení zabrání až 77 % usmrcení. Být nepřipoutaný a havarovat v rychlosti 30 km/hod. má stejné důsledky jako pád z 1. poschodí. 25
Používání cyklistických přileb Úrazy hlavy jsou u dětských cyklistů nejčastější příčinou úmrtí. Přibližně při polovině pádů dochází k poranění hlavy přičemž desetina je tak vážná, že může ohrozit život dítěte. Nošení přilby zabrání 85 % poranění hlavy a 88 % případů poranění mozku. Cyklisté bez přilby podstupují téměř 20 x vyšší riziko smrti. Cyklista mladší 18 let je povinen použít při jízdě na kole cyklistickou přilbu! Počet dětí užívajících přilbu narůstá. Nejvyšší procento lze zaznamenat zejména u předškolních dětí a u dětí na počátku školní docházky. 26
Rizika úrazu u dospívajících Nízký věk, nedostatek řidičských zkušeností Sociální a emoční nezralost, vnímání rizika Snížená schopnost vnímat riziko (zdravotní i sociální) Rizikový způsob jízdy jako důsledek hledání vlastní identity, sebedůvěry a sebepoznání Rychlý, agresivní způsob jízdy jako prostředek získání vzrušujících zážitků (sensation seekers) Řízení jako způsob získání prestiže, vlivu a uznání Vyšší náchylnost k překročení rychlosti i k užití alkoholu či omamných látek. 27
Faktor rychlosti Být nepřipoutaný a havarovat má pro organismus následky jako V rychlosti 30 km/hod jako pád z 1.poschodí V rychlosti 50 km/hod - jako pád ze 3. poschodí V rychlosti 70 km/hod jako pád ze 6. poschodí V rychlosti 90 km/ hod jako pád z 10. Poschodí Nepřiměřená rychlost je nejčastější příčinou těžkého zranění dítěte častá jsou zejména zranění na přechodech Nepřiměřená rychlost je nejčastější příčinou usmrcení - zejména u dospívajících! 28
Profil rizikového řidiče Snížená schopnost autoregulace, sebekontroly Snížená anticipace a odpovědnost Bezstarostnost a tendence spoléhat na náhodu Nedostatečná sebejistota a potřeba kompenzace pocitu méněcennosti Snížená emocionálni stabilita a adaptační variabilita Ulpívání na rigidních schématech v neočekávaných situacích Nízký stupeň morálky hostilní postoj vůči ostatním Rychlá, bezohledná jízda, užívání alkoholu či omamných látek 29
Minimalizace rizikového chování v dopravním prostředí Vyhýbejte se před cestou důsledně alkoholu a drogám! I malé množství alkoholu zhoršuje schopnosti řidiče! Vyvarujte se spěchu na cestách trasu si předem naplánujte! Snažte se rizikovým situacím včas předejít - buďte tolerantní Nenechte se vyprovokovat agresivními řidiči! Při přejíždění mezi jízdními pruhy dávejte důsledně ukazatele o změně směru jízdy. Dodržujte bezpečné odstupy mezi vozidly umožněte rychlejším vozidlům předjíždění neblokujte jízdní pruhy. Nekličkujte mezi jízdními pruhy vyvarujte se náhlého zabrzdění. Nepoužívejte nadbytečně zvuková či světelná znamení! 30