Rozšíření a ekologie dřevokazných hub na dřevinách ve městě Ústí nad Orlicí Technická univerzita vo Zvolene Fakulta ekológie a environmentalistiky Katedra biológie a všeobecnej ekológie Mgr. Michaela Boháčová Prof. RNDr. Ján Gáper, CSc.
Úvod proveden inventarizační výzkum dřevokazných hub na hostitelských dřevinách ve veřejné zeleni města Ústí nad Orlicí v letech 2007 2012 Pardubický kraj, východní Čechy, ČR
Cíle práce zjistit druhovou diverzitu dřevokazných hub v modelovém městě vyhodnotit jejich vazbu na dřeviny zhodnotit trendy jejich šíření na základě srovnávací studie v letech 2011 2012 a 2007-2009
Metodika sběru materiálu mykologický výzkum: v letech 2007 2012 ve veřejné zeleni sledovaného města jednotlivé ulice a parky o každém nálezu byly zaznamenány údaje druh dřeviny zdravotní stav dřeviny umístění plodnic a jejich počet, případně jejich forma GPS souřadnice fotografie průměr kmene stromu v 1,3 m výšky, či průměr pařezu
Metodika zpracování í dřevokazných hub Determinace před vysušením vzorků byl proveden opis jednotlivých plodnic celkový vzhled, velikost, tvar a barva plodnice typ hymenoforu Uložen ení vzorků struktura, barva a konzistence dužniny barva výtrusného prachu mikroskopické znaky determinovaný materiál byl následně uložen v papírových sáčcích k vysušení vzorky poté uspořádány do herbáře
Metodika zpracování í dřevin zjišťováno druhové zastoupení dřevin pro jednotlivé ulice a parky u každého stromu hodnocen zdravotní stav vitalita fyziologické stáří a dále zaznamenávány životní podmínky kategorie veřejné zeleně statistické vyhodnocení Kolmogorovým-Smirnovým testem dobré shody
Dřeviny v Ústí nad Orlicí v Ústí nad Orlicí zhodnoceno 1 088 ks dřevin ze 67 druhů, kříženců a kultivarů, z toho jich bylo napadeno 41, což je 3,8 % poškozených dřevin Acer platanoides Negundo aceroides 4,5% Fraxinus excelsior 6,8% pařez 15,9% Cerasus serrulata 22,7% Sorbus aucuparia 'Edulis' 4,5% Tilia cordata 6,8% Betula pendula 9,1% 29,5% Acer pseudoplatanus Aesculus hippocastanum Corylus avellana Corylus colurna Ligustrum vulgare Pinus nigra Rhus typhina Robinia pseudoacacia Salix caprea Salix sepulcralis Tilia euchlora Tilia platyphyllos Zastoupení napadených dřevin v Ústí nad Orlicí
Dřevokazné houby v Ústí nad Orlicí v Ústí nad Orlicí zjištěno celkem 43 nálezů hub determinovaných do 14 druhů a náležících k 8 čeledím Bjerkandera adusta Schizophyllum commune 11,4% Ganoderma spp. 4,5% Daedaleopsis confragosa 4,5% cf. Spongipellis spumeus 4,5% cf. Schizophyllum commune 6,8% cf. Polyporus varius 6,8% cf. Piptoporus betulinus 4,5% Stereum hirsutum 9,1% Trametes hirsuta 9,1% 27,3% Auricularia auriculajudae 4,5% cf. Daedaleopsis confragosa 6,8% cf. Oxyporus obducens cf. Phellinus igniarius s. l. cf. Phellinus robustus Fomitopsis pinicola Laetiporus sulphureus Oxyporus obducens Polyporus squamosus Spongipellis spumeus Stereum rugosum Trichaptum fuscoviolaceum Xylaria polymorpha Zastoupení dřevokazných hub v Ústí nad Orlicí
Fruktifikace dřevokazných hub plodnice nejčastěji fruktifikovaly na stojících živých stromech, především na listnatých, a to na poraněných nebo uřezaných větvích v koruně méně často fruktifikovaly na poraněných kmenech výjimečně fruktifikovaly současně na kmeni i v koruně kmen 37,2% Typ dřeviny pařez Σ 7 strom - kmen 16 pařez 16,3% strom 83,7% kmen i koruna 4,7% koruna 41,9% strom - koruna strom - kmen i koruna 18 2
Trendy šíření dřevokazných hub v letech 2007-2012 v roce 2007 nalezeno 20 vzorků hub 12 vzorků hub znovu nepotvrzeno v roce 2009 z důvodu odstranění dřeviny 1 vzorek nepotvrzen, ačkoliv byla dřevina stále sledována (houba netvořila plodnice opakovaně) v roce 2009 nalezeno 29 vzorků hub 22 nalezeno nově 7 vzorků společných s rokem 2007 v letech 2011 2012 nalezeno 43 vzorků hub 35 nalezeno nově 15 vzorků hub znovu nepotvrzeno v letech 2011 2012 z důvodu odstranění dřeviny 6 vzorků v těchto letech nenalezeno, ačkoliv byla dřevina stále sledována 8 vzorků hub nalezeno v letech 2009 a 2011 2012 1 vzorek houby nalezen v roce 2007 až 2011 2012 2007 Změna A B 2007 + 2009 2009 Změna C Změna D E 2009 + 2012 2007-2012 2011 2012 Změna F Σ 20 12 1 7 29 22 15 6 8 1 43 35
Zhodnocení trendů šíření dřev. hub - rok 2007 červeně znázorněny prozkoumané ulice a parky 1 Piptoporus betulinus, 2 Lenzites betulinus, 3 Schizophyllum commune, 4 Fomitopsis pinicola, Ganoderma spp., 5 Trametes versicolor, 6 Daedaleopsis confragosa, Phellinus igniarius s. l., 7 Phellinus spp., Spongipellis spumeus, 8 Trametes hirsuta, 9 Trametes versicolor, 10 Schizophyllum commune, 11 Trametes versicolor, 12 Schizophyllum commune, 13 Trametes versicolor, 14 Postia stiptica Poznámka: Vyhodnoceny jsou pouze vzorky hub z řádu Polyporales s. l. dle Kotlaby (KOTLABA 1984) a dále druh Schizophyllum commune osídlujících dřeviny na vybraných lokalitách v modelovém městě Ústí nad Orlicí, protože v roce 2009 byly sledovány pouze výše uvedené taxony.
Zhodnocení trendů šíření dřev. hub - rok 2009 1 Lenzites betulinus, 2 Schizophyllum commune, 3 Schizophyllum commune, 4 Trichaptum fuscoviolaceum, 5 Piptoporus betulinus, 6 Trametes versicolor, 7 Trametes hirsuta, 8 Trametes hirsuta, 9 Daedaleopsis confragosa, 10 Schizophyllum commune, 11 Schizophyllum commune, 12 Trametes hirsuta, 13 Trametes hirsuta, 14 Schizophyllum commune, 15 Schizophyllum commune, 16 Schizophyllum commune, 17 Schizophyllum commune, 18 Schizophyllum commune, Trametes hirsuta, 19 Trametes hirsuta, Trametes versicolor, 20 Bjerkandera adusta, 21 Postia stiptica, 22 Trametes versicolor, 23 Datronia mollis, 24 Trametes versicolor, 25 cf. Oxyporus obducens, 26 Bjerkandera adusta, 27 Schizophyllum commune Poznámka: Vyhodnoceny jsou pouze vzorky hub z řádu Polyporales s. l. dle Kotlaby (KOTLABA 1984) a dále druh Schizophyllum commune osídlujících dřeviny na vybraných lokalitách v modelovém městě Ústí nad Orlicí, protože v roce 2009 byly sledovány pouze výše uvedené taxony.
Zhodnocení trendů šíření dřev. hub - rok 2012 1 cf. Schizophyllum commune, 2 cf. Phellinus igniarius s. l., 3 Schizophyllum commune, 4 Trametes hirsuta, 5 cf. Daedaleopsis confragosa, 6 cf. Polyporus varius, 7 cf. Daedaleopsis confragosa, 8 cf. Daedaleopsis confragosa, 9 cf. Piptoporus betulinus, 10 Trametes hirsuta, 11 cf. Phellinus robustus, 12 cf. Spongipellis spumeus, 13 cf. Polyporus varius, 14 cf. Piptoporus betulinus, 15 Fomitopsis pinicola, 16 Daedaleopsis confragosa, 17 Ganoderma spp., 18 Trametes hirsuta, 19 Ganoderma spp., 20 Trichaptum fuscoviolaceum, 21 Spongipellis spumeus, 22 Oxyporus obducens, 23 Schizophyllum commune, 24 Polyporus squamosus, 25 Schizophyllum commune, Trametes hirsuta, 26 Laetiporus sulphureus, 27 cf. Polyporus varius, 28 cf. Oxyporus obducens, 29 Daedaleopsis confragosa, 30 Bjerkandera adusta, 31 Schizophyllum commune 32 Schizophyllum commune, 33 cf. Spongipellis spumeus, 34 cf. Schizophyllum commune Poznámka: Vyhodnoceny jsou pouze vzorky hub z řádu Polyporales s. l. dle Kotlaby (KOTLABA 1984) a dále druh Schizophyllum commune osídlujících dřeviny na vybraných lokalitách v modelovém městě Ústí nad Orlicí, protože v roce 2009 byly sledovány pouze výše uvedené taxony.
Zdravotní stav stromu Testovaná hypotéza: průměrné hodnoty získané pro dřeviny napadené a nenapadené dřevokaznou houbou jsou shodné Hladina významnosti: 5 % Závislost zdravotního stavu stromu na výskytu dřevokazných hub na dřevinách Max. záporný rozdíl - 0,549858 Max. kladný rozdíl 0,006648 P-hodnota p < 0.001 Průměr HOUBA N 1,600190 Průměr HOUBA A 2,851852 Směr. odchylka HOUBA N 0,915996 Směr. odchylka HOUBA A 0,863967 Počet případů HOUBA N 1053 Počet případů HOUBA A 27 Závěr: Rozdíl je statisticky významný, tj. na základě testu lze říci, že průměrný zdravotní stav dřevin s výskytem dřevokazné houby byl horší než dřevin bez výskytu dřevokazné houby.
Vitalita stromu Testovaná hypotéza: průměrné hodnoty získané pro dřeviny napadené a nenapadené dřevokaznou houbou jsou shodné Hladina významnosti: 5 % Závislost vitality stromu na výskytu dřevokazných hub na dřevinách Max. záporný rozdíl -0,424501 Max. kladný rozdíl 0,007597 P-hodnota p < 0.001 Průměr HOUBA N 1,660969 Průměr HOUBA A 2,666667 Směr. odchylka HOUBA N 0,937174 Směr. odchylka HOUBA A 0,919866 Počet případů HOUBA N 1053 Počet případů HOUBA A 27 Závěr: Rozdíl je statisticky významný, tj. na základě testu lze říci, že průměrná vitalita dřevin s výskytem dřevokazné houby byla horší než dřevin bez výskytu dřevokazné houby.
Fyziologické stáří stromu Testovaná hypotéza: průměrné hodnoty získané pro dřeviny napadené a nenapadené dřevokaznou houbou jsou shodné Hladina významnosti: 5 % Závislost fyziologického stáří stromu na výskytu dřevokazných hub na dřevinách Max. záporný rozdíl -0,269706 Max. kladný rozdíl 0,003799 P-hodnota p < 0.05 Průměr HOUBA N 2,409307 Průměr HOUBA A 2,740741 Směr. odchylka HOUBA N 0,670245 Směr. odchylka HOUBA A 0,594371 Počet případů HOUBA N 1053 Počet případů HOUBA A 27 Závěr: Rozdíl je statisticky významný, tj. na základě testu lze říci, že průměrné fyziologické stáří dřevin s výskytem dřevokazné houby bylo větší než dřevin bez výskytu dřevokazné houby.
Životní podmínky stromu Testovaná hypotéza: průměrné hodnoty získané pro dřeviny napadené a nenapadené dřevokaznou houbou jsou shodné Hladina významnosti: 5 % Závislost životních podmínek stromu na výskytu dřevokazných hub na dřevinách Max. záporný rozdíl -0,150997 Max. kladný rozdíl 0,022792 P-hodnota p > 0.10 Průměr HOUBA N 2,284900 Průměr HOUBA A 2,666667 Směr. odchylka HOUBA N 1,207758 Směr. odchylka HOUBA A 0,594371 Počet případů HOUBA N 1053 Počet případů HOUBA A 27 Závěr: Rozdíl není statisticky významný, tj. průměrná velikost životního prostoru dřevin s výskytem dřevokazné houby byla stejná jako u dřevin bez výskytu dřevokazné houby.
Kategorie veřejné zeleně Testovaná hypotéza: průměrné hodnoty získané pro dřeviny napadené a nenapadené dřevokaznou houbou jsou shodné Hladina významnosti: 5 % Závislost kategorií veřejné zeleně na výskytu dřevokazných hub na dřevinách Max. záporný rozdíl 0,00 Max. kladný rozdíl 0,089269 P-hodnota p > 0.10 Průměr HOUBA N 2,526116 Průměr HOUBA A 2,407407 Směr. odchylka HOUBA N 0,760561 Směr. odchylka HOUBA A 0,747265 Počet případů HOUBA N 1053 Počet případů HOUBA A 27 Závěr: Rozdíl není statisticky významný, tj. průměrná frekventovanost ulice, ve které se nacházely dřeviny s výskytem dřevokazné houby, byla stejná jako průměrná frekventovanost ulice, ve které se nacházely dřeviny bez výskytu dřevokazné houby.
Závěr prokázáno, že na získaném vzorku dat je průměrný zdravotní stav, vitalita a fyziologické stáří dřevin napadených dřevokaznou houbou horší respektive větší než u dřevin, které napadeny nebyly v případě životních podmínek stromu a kategorií veřejné zeleně rozdíl v průměrných hodnotách pro dřeviny napadené a nenapadené dřevokaznou houbou prokázán nebyl získaná data při opakovaném výzkumu budou v budoucnu cenným podkladem pro zjišťování životnosti dřevin ve veřejné zeleni
Autoři děkují Vědecké grantové agentuře VEGA (projekt č. 1/0581/11) za finanční podporu předložené práce.
Děkujeme za pozornost