České dráhy ČD M12 Předpis pro jednotné označování tratí a kolejišť v informačním systému ČD
M12 Účinnost od 1. 7.1997
České dráhy ČD M12 Předpis pro jednotné označování tratí a kolejišť v informačním systému ČD Schváleno rozhodnutím dne č.j.: Účinnost od 1. 7.1997
M12 Účinnost od 1. 7.1997
OBSAH Záznam o změnách 5 Rozsah znalostí 7 Seznam použitých značek a zkratek 9 ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ 13 ČÁST DRUHÁ ZÁKLADNÍ POSTUPY POPISU TRATÍ 14 Kapitola I Hlavní zásady 14 Kapitola II Definiční úsek 14 Kapitola III Vlastnosti definičních úseků 15 Kapitola IV Definiční nadúseky 15 Kapitola V Staničení kolejí a tratí 16 Kapitola VI Hranice definičních úseků 17 ČÁST TŘETÍ ZÁKLADNÍ POSTUPY POPISU KOLEJIŠŤ 18 Kapitola I Všeobecná pravidla 18 Kapitola II Kolejová trasa 18 ČÁST ČTVRTÁ ORGANIZAČNÍ ZÁSADY 20 Kapitola I Uplatnění pravidel předpisu v IS ČD 20 Kapitola II Stálé odborné komise pro správu popisu tratí 21 Kapitola III Automatizační podpora správy souboru TUDU 21 Kapitola IV Pracovní postupy správy souboru TUDU 21 ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ 23 ČÁST ŠESTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 24 PŘÍLOHY: 1. Základní a související pojmy. 2. Upřesnění rozsahu popisu sítě železničních tratí a kolejišť v IS ČD. 3. Zásady rozkalkulace údajů o tratích vedených dle metodik provozních evidencí popisu tratí na jednotlivé DÚ. 4. Statut stálých odborných komisí pro tvorbu a údržbu číselníkového souboru TUDU. 5. Schéma toku dat a řídících vztahů při zpracování číselníkového souboru definičních úseků. 6. Související předpisy.
M12 Účinnost od 1. 7.1997
číslo č.j. Změna ZÁZNAM O ZMĚNÁCH 1) Předpis účinnost od opravil dne podpis 1) Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení schválených změn a provedení záznamu na této stránce. 7
8
ROZSAH ZNALOSTÍ Organizační složka Funkce Znalost odbor informatiky a programu CEDRIS GŘ ČD ekonomické odbory a sekce GŘ, DOP, DDC komise pro správu souboru DÚ správa IS ČD správa síťových číselníků, číselníku definičních úseků a SR70/P pracoviště, provádějící sestavu jízdních řádů a dopravní statistiku DDC TÚDC pracoviště správy a využití pasportních souborů infrastruktury gesce pasportních úloh projekční pracoviště pro tvorbu IS ČD kromě DDC a pracoviště autorské správy projektů IS projekce zařízení tratí ředitel ředitel a určení referenti členové správci vedoucí zpracovatelé ředitelé sekcí ředitelé org. jednotek informatici programátoři vedoucí zpracovatelé gestoři projektant autorský správce projektant informativní informativní úplná úplná informativní úplná informativní informativní informativní informativní informativní úplná informativní informativní, v případech externích organizací smluvně vymezené části informativní, v případech externích organizací smluvně vymezené části projekční pracoviště pro tvorbu IS DDC a pracoviště autorské správy projektů IS DDC projektant autorský správce úplná v případech externích organizací smluvně vymezené části 9
10
SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK CIT ČD DC DDC DKV DOP DNÚ DÚ DVM GIS GŘ GVD HIM hrtkm IS IZÚ JKSO JŽM MDS OPŘ OTV PC PJ PDÚ SDC SDÚ SKP SR SW SŽE SŽG SŽT TH TNŽ TÚ TÚ DC TUDU UDÚ VJ VK VK IS VLUS vlkm žst. Centrum informační technologie České dráhy, s.o. dopravní cesta divize dopravní cesty depo kolejových vozidel divize obchodně provozní definiční nadúsek definiční úsek jako reálná část některého traťového úseku (srv. TUDU) dopravně významné místo geografický informační systém generální ředitelství grafikon vlakové dopravy hmotný investiční majetek hrubý tunokilometr informační systém integrovaný zájmový úsek Jednotná klasifikace stavebních objektů Jednotná železniční mapa ministerstvo dopravy a spojů obchodně provozní ředitelství opravna trakčního vedení personální počítač provozní jednotka paralelní definiční úsek správa dopravní cesty sériový definiční úsek Standardní klasifikace produkce služební rukověť software správa železniční energetiky středisko železniční geodézie správa železničních telekomunikací traťové hospodářství technická norma železnice traťový úsek Technická ústředna dopravní cesty označení datového objektu definiční úsek uzlový definiční nadúsek výkonná jednotka stálá vrcholová komise pro číselník TUDU vrcholová komise pro uplatnění souboru TUDU v IS ČD vlakový úsek vlakový kilometr železniční stanice 11
12
ÈÁSTPRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. Předpis ČD M 12 pro "Jednotné označování tratí a kolejišť v IS ČD" (dále jen předpis) obsahuje základní ustanovení, upravující metodiku: základního popisu železniční sítě tratí a kolejišť ČD a jejich dílčích částí, vzájemných převodů mezi různými systematikami popisu sítě tratí a kolejišť, používanými v informačních systémech (IS) jednotlivých služebních odvětví, postupů pro vytvoření a aktualizaci číselníkových souborů popisu sítě tratí. 2. Předpis je závazný pro: a) všechny organizační složky ČD, udržující, zpracovávající a využívající: celosíťové průřezové (vazební) číselníkové soubory, vztahující se k popisu sítě tratí a kolejišť, pasportní evidence zařízení železniční infrastruktury, všechny jiné datové základny, které výše uvedené soubory využívají. b) všechny externí organizace, které pro ČD řeší a realizují projekty: výstavby a údržby investičního majetku železniční infrastruktury, informačního systému ČD. Tato povinnost musí být vždy zabezpečena ve smlouvě s příslušným zhotovitelem, a to odpovědným pracovníkem zadavatele ČD a v rozsahu, přiměřeném danému problému. 3. V míře dané zvláštními ujednáními, se zásady uvedené v předpisu uplatňují i při komunikaci IS ČD s těmi informačními systémy podstatného informačního okolí ČD, které ho akceptovaly (např. MDS, systému ZABAGED ap.). 4. Veškerá data popisující trati a kolejiště ČD v rozsahu tohoto předpisu jsou určena pouze pro služební potřebu ČD. Jejich případné využití pro jiné účely proto musí být předmětem zvláštního posouzení a v souladu s příslušnými služebními předpisy. 5. Podrobný popis pravidel konstrukce elementárních prvků tratí, řešení sporných a nejednoznačných případů, postupy při změnách a postupy automatizační podpory vedení jejich evidence jsou uvedeny ve služební rukověti SR 12 (M) a navazující dokumentaci projektu automatizační podpory. Základní pojmy definované předpisem a pojmy související jsou obsahem přílohy 1, podrobnější vysvětlení jejich náplně a komentář k případům jejich nejednoznačností jsou uvedeny v příloze 2. 6. Dnem nabytí účinnosti této novely se ruší platnost předchozího znění předpisu, platného s účinností od 1.9.1995. 7. - 8. na dodatky 13
ÈÁST DRUHÁ ZÁKLADNÍ POSTUPY POPISU TRATÍ Kapitola I. Hlavní zásady 9. Pro potřeby pasportních, evidenčních a provozně - ekonomických úloh IS ČD (resp. jejich projektů automatizační podpory) mohou být v rámci IS ČD definovány takové systematiky popisu sítě tratí a kolejišť, které nejlépe vyhovují cílům a potřebám jednotlivých odvětví ČD. Přitom jsou rozlišovány celkem tři stupně přesnosti popisu tratí a jejich funkčně podstatného okolí: síť tratí a kolejišť, umožňující získat základní přehled o prostorovém rozmístění tratí a kolejišť a jejich základních parametrech pro potřeby vrcholového řízení rozvoje a využití sítě tratí a kolejišť z globálních hledisek přepravních, dopravních, investičních a všeobecně ekonomických, síť kolejí v dopravním smyslu (kolejových tras), poskytující hlavní podklady zejména pro provozní řízení především dopravních procesů, síť jednotlivých prvků a zařízení tratí, postihující především na problematiku jejich správy. 10. Společnou vztažnou metodikou pro všechny popisy sítě tratí a kolejišť, umožňující jejich vzájemný převod a základní lokalizaci objektů sítě kolejí a jejich podstatného okolí, je popis tratí a kolejišť pomocí definičních úseků (dále DÚ). 11. Ostatní metodiky popisu tratí se na metodiku popisu pomocí systému DÚ převádí: pomocí účelově sestavených množin DÚ - definičních nadúseků, pomocí hodnot kilometrické polohy charakteristických bodů objektů kolejišť (začátků, konců ap.) v rámci příslušného definičního úseku, pomocí identifikačních položek jednotlivých objektů. Přehled úrovní přesnosti zobrazení a popisu prvků tratí a kolejišť a způsoby sestavení definičních nadúseků jsou uvedeny na obr. 3 příl. 2. 12. Popis tratí a kolejišť pomocí DÚ se vztahuje, kromě tratí a kolejišť ve správě ČD, i na ostatní trati a kolejiště obsluhované náležitostmi ČD a ve zvlášť určených případech i na jiné trati a kolejiště. Přehled všech možných skupin evidovatelných DÚ je uveden v příl. 2. obr. 4. 13. - 15. na dodatky Kapitola II. Definiční úsek 16. Definiční úsek, tvořený vymezenou částí prostoru okolí určené kolejové trasy (viz též čl. 19 příl. 1), je základní evidenční a identifikační jednotkou, určenou číselníkem definičních úseků, která umožňuje: rozčlenit železniční síť z hledisek: geometrických, resp. topologických, provozně - technických (jak z hledisek infrastruktury, tak dopravy a přepravy), správních (včetně vlastnických) a jiných obecně ekonomických. vyjádřit lokalizaci objektů tratí a jejich podstatného okolí v pasportních a provozně ekonomických evidencích. 17. Pro potřeby zákresu na mapách a schématech lze definiční úsek vyjádřit metodami, uvedenými v čl. 55 až 61, podrobněji upravenými ve služební rukověti SR 12 (M) a dokumentovanými v jejích přílohách, jako plochu průniku prostoru tvořícího DÚ se zemským povrchem. 18. Z hledisek evidence v sobě definiční úsek zahrnuje, kromě části zemského povrchu, i všechny nemovité objekty a zařízení ČD i cizích správců, které do něj územně spadají. V tomto smyslu slouží i pro evidenci geodetické dokumentace, pasportizaci a další postupy technicko - ekonomické a provozní evidence. 19. Předmětem evidence DÚ jsou kromě aktivních kolejišť i kolejiště dočasně pasivní (např. oddělená od zbytku železniční sítě odmontovanou výhybkou, červeným terčem apod.), na nichž však jsou stále umístěna zařízení ve správě organizačních složek železniční infrastruktury ČD. 20. V rámci DÚ je vždy definováno jediné a jednoznačně rostoucí podélné statistické staničení. Ke skokům ve staničení může docházet: a) v hraničních bodech DÚ libovolně, 14
b) uvnitř DÚ jen ve směru nahoru tak, aby byl údaj o staničení každého bodu v celém DÚ jedinečný. 21. Při určování hranic DÚ a definování podélného statistického staničení, se zpravidla stanoví některá kolejová trasa v DÚ obsažená jako jeho reprezentant. V případech dvojkolejných tratí je v mezistaničních úsecích takovouto vztažnou kolejí vždy první kolej v dopravním smyslu, u tratí tříkolejných kolej nultá. U vícekolejných tratí stanoví vztažnou kolej hlavní geodet ČD. 22. - 23. na dodatky Kapitola III. Vlastnosti definičních úseků 24. Pro použití v cílových úlohách IS ČD mohou být jednotlivým DÚ přiřazovány vhodné vlastnosti, charakterizující daný DÚ resp. trati a kolejiště v něm obsažené, jako informační jednotku z hledisek sledovaných danou úlohou. Tím dochází k rozšíření základního číselníku DÚ na číselníkový soubor popisu tratí pomocí TUDU. Toto zobecnění je m.j. spojeno s rozdělením dělby zodpovědnosti za správu základních a rozšiřujících dat o TUDU různými gestory (viz část čtvrtou). Tato dělba odpovědnosti přitom nemá žádný vztah k technicko - informační realizaci softwarové podpory správy souboru TUDU, která je jednotná pro všechny účastníky správy souboru TUDU. 25. Základní atributy souboru TUDU jsou popsány kódovníky, uvedenými v SR12 (M) příl. 1 kap. 1. Rozšiřující vlastnosti DÚ resp. tratí a kolejišť v nich obsažených jsou uvedeny v SR12 (M) příl. 1 kap. 2 a 3. Správa všech těchto kódovníků je podřízena obecným pravidlům práce s kódovníky v IS ČD. 26. Technické, ekonomické a provozní atributy, přiřazované DÚ jsou chápány jako účelové generalizace vlastností definované pro úroveň tratí, vycházející z podrobnějších charakteristik, uváděných v příslušné pasportní nebo jiné provozní evidenci pro jednotlivé prvky a zařízení sítě tratí. Proto musí být zajištěn jejich metodický soulad a synchronní aktualizace, zajištěná v případech automatizační podpory přímým datovým rozhraním příslušné pasportní nebo jiné provozní evidence s příslušnou částí základní nebo rozšiřující správy souboru TUDU. 27. Základní geometrické vlastnosti (zejména stavební délku a geometrické charakteristiky) přebírá DÚ od kolejové trasy, která je jeho reprezentantem (vztažná kolejová trasa), případně jemu přiřazených charakteristických bodů (jde zejména o geodetické polohy začátku, konce a jiných důležitých míst). Ostatní rozšiřující vlastnosti lze převzít z dalších pasportů zařízení infrastruktury ležících v daném DÚ výběrem vhodného reprezentačního (limitního ap.) údaje (např. údaje o přechodnosti nebo prostorové průchodnosti v kritickém bodě DÚ, charakteristiky zabezpečovacích zařízení, trakce ap.). 28. K TUDU jako informační jednotce lze dále, agregací nebo jiným statistickým vyhodnocením, přiřadit libovolné vhodné údaje charakterizující části tratí (např. náklady na údržbu zařízení, souhrnnou délku a počet kolejí v DÚ apod.). Tyto údaje ani metodiky případně SW podpora jejich vyhodnocování netvoří součást správy souboru TUDU ale způsob využití souboru TUDU pro účely zpracování statistik a jiných datových základen o síti tratí ČD. Základní metodou získání tohoto typu dat je jejich překalkulace z dat, vedených pomocí jiných systematik značení tratí, které přes daný DÚ procházejí a pro něž vytváří metodika práce s TUDU vhodný převodový můstek. Jde např. o údaje o dopravených hrtkm, vlkm a počtu vlaků, zjišťovaných v metodice členění tratí dle vlakových úseků ap. (viz kap. IV a příl. 2, 3). 29. Pro potřeby některých specializovaných úloh může být DÚ dále členěn na menší (elementární) úseky. Ty pak zpravidla mají obecně jiné (podrobněji určené) vlastnosti než DÚ jako celek. Tyto úseky nemají vlastní identifikaci a s výjimkou uvedenou v čl. 28 nepodléhají centrální správě. Korektnost jejich stavu (aktualizace apod.) ve vztahu k základnímu souboru TUDU si proto musí vždy zajišťovat úloha, která je definovala. 30. Elementárním úsekem DÚ ve smyslu čl. 27 je zejména část DÚ, náležející do správy určité organizační složky ve smyslu předpisu ČD SR71. Takto definovaný úsek má význam pro: vymezení okruhu odpovědnosti za stav zařízení v daném elementárním úseku, zpracování dat technicko - ekonomické evidence, kombinující lokalizační a organizační princip. Z uvedených důvodů je vazba mezi obsahem SR71 a souborem TUDU podporována z úrovně centrální správy číselníku TUDU. 31. - 32. na dodatky Kapitola IV. Definiční nadúseky 33. Pro potřeby vzájemných převodů různých systematik popisů sítě tratí (např. dle vlakových úseků, tratí dle GVD, území rozsáhlejších prvků HIM mimo železničního svršku ap.) lze definovat libovolné množství agregací DÚ, které 15
se označují jako definiční nadúseky (DNÚ). Těmto nadúsekům lze přiřazovat samostatné vlastnosti a charakteristiky. 34. Definiční nadúseky musí být vždy formulovány ve smyslu definice 21 příl. 1 tak, aby byly zajištěny: jejich vzájemná korektní převoditelnost, sčítatelnost těch jejich vlastností, u nichž má věcný význam, případná překalkulace údajů vztažených k jednotlivým DÚ. 35. Jednotlivé DÚ mohou být v DNÚ uspořádány sériově (liniový DNÚ) nebo paralelně (plošný DNÚ) a mohou jim být při zařazení do DNÚ přiřazeny vlastnosti, umožňující různé operace s hodnotami sledovaných vlastností (překalkulace ap.). 36. Elementárními definičními nadúseky, zavedenými tímto předpisem a podporovanými základními postupy správy souboru DÚ jsou: definiční úsek, traťový úsek, uzlový definiční nadúsek. 37. Traťový úsek (TÚ - viz čl. 24 příl. 1) je množinou DÚ, uspořádanou dle stavebně - technických a historických hledisek do základní linie, tvořené převážně sériovými mezistaničními a staničními DÚ, pro níž je definováno společné statistické staničení (s možnou výjimkou ve smyslu čl. 20). Tato linie může být v dopravně významných, případně i jiných místech doplněna navazujícími plošně uspořádanými paralelními úseky. 38. Z důvodů uvedených v čl. 36 se TÚ liší od jakýchkoli jiných definičních nadúseků, a proto také jeho označení tvoří první část identifikace všech DÚ, které ho společně vytvářejí. 39. Uzlový DNÚ slouží pro zařazení (identifikaci) objektů ČD a nákladů s nimi spojených k danému dopravně významnému místu jako celku. Zásadně není určen k vyjadřování polohy objektů pomocí údajů o staničení, které se váží k DÚ. Proto se u uzlových DÚ neuvádí kilometrická poloha začátku ani konce. 40. Označení TÚ ani DÚ nemají charakter třídícího klíče v jakémkoli smyslu. Skutečné pořadí DÚ v TÚ je určeno výhradně způsobem uspořádání seznamu DÚ, podrobněji popsaném v SR12(M). 41. Speciálním definičním nadúsekem je ekonomický definiční úsek, pomocí něhož je definováno určité zájmové místo (zakázka), sledované v ekonomických evidencích. Jednoznačné propojení tohoto DNÚ k pasportně evidovaným prvkům, které spadají do DÚ, a které (resp. která) takové DNÚ tvoří, musí být realizováno prostřednictvím příslušné pasportní evidence. 42. Korektní správu souborů DNÚ nedefinovaných tímto předpisem a jejich vztah k aktuálně existujícímu, případně historicky archivovanému základnímu souboru TUDU musí vždy zajistit úloha, která je definuje. 43. - 44. na dodatky Kapitola V. Staničení kolejí a tratí 45. V provozní a evidenční praxi ČD mohou být definovány různé systémy staničení tratí, odlišující se vzájemně přesností, počátkem, průběhem osy staničení a jinými charakteristikami. Pro potřeby informačního systému, popisovaného tímto předpisem, je jednotně používáno statistické staničení, spojené se systémem TÚ. Vlastnosti jiných systémů staničení jsou předmětem jiných předpisů. 46. Z hlediska přesnosti lze rozlišit dvě úrovně systému staničení: a) v cílovém stavu korektního systému staničení tratí, definovaného pro potřeby geodetické resp. projekční, je vzdálenost kolmých průmětů dvou charakteristických bodů koleje dána součtem přímkových a křivkových úseků projektované osy koleje (resp. osy staničení), měřených s maximálně dosažitelnou přesností (centimetr až milimetr), b) pro účely pasportizace a popisu tratí (včetně vyhodnocování statistik o tratích) se polohy bodů uvádějí v rámci tzv. statistického 1 staničení s přesností na metr. Pro účely popisu jiných systémů členění sítě tratí mohou být definována provozní staničení, odvozená od některého z výše uvedených systémů. 47. Evidenčním nositelem údajů o statistickém staničení je osa vztažné kolejové trasy, jejíž počátek a konec jsou určeny v evidenci TÚ. 48. Pouze ve smyslu pomocného prostředku lze přiřadit k hodnotě statistického staničení charakteristického bodu železniční dopravní cesty: 1 Systémy statistického resp. provozního staničení z výše uvedených důvodů v žádném případě nenahrazují státní geodetický systém nebo jeho transformace, určené pro potřeby projektování staveb, digitálního mapování a geodetických kontrolních měření na železniční dopravní cestě. 16
vodorovnou vzdálenost tohoto bodu od osy staničení v její okamžité poloze s údajem levé či pravé orientace vzhledem ke směru růstu hodnot staničení, rozdíl výšky (resp. hloubky) charakteristického bodu a nepřevýšeného temene kolejnice. Obě hodnoty jsou měřeny v rovině kolmé k ose koleje a procházejí určovaným charakteristickým bodem. 49. V systému statistického staničení se udávají hodnoty polohy charakteristických bodů ve tvaru: xxx,x + yyy kde xxx,x je údaj, uváděný na nejbližším staničníku v kilometrech yyy je absolutní vzdálenost (i záporná) průmětu polohy charakteristického bodu od staničníku, udávaná v metrech (výjimečně může být i větší než 100 m). 50. Jednotlivé SW produkty IS ČD mohou pro své účely využívat kromě uživatelsky orientovaných systémů staničení, definovaných některým předpisem (z hledisek SW produktu externích) i vhodně zvolené systémy interního staničení. Mezi oběma typy systémů však musí být zaručen vztah, odpovídající požadované přesnosti zpracování dat v daném SW produktu. 51. Zajištění vztahu takto definovaného interního systému staničení k systému externího staničení dle čl. 50 musí být zajištěno úlohou, která ho používá. 52. - 54. na dodatky Kapitola VI. Hranice definičních úseků 55. Při určování hranic definičních úseků jsou rozhodující základní kritéria, obsažená ve čl. 16-20 a 24 tohoto předpisu. 56. Definiční úsek začíná (končí) ve směru růstu staničení vztažné kolejové trasy vždy: a) na hranici: státu, vlastníka (resp. správce) příslušné části dopravní cesty, traťového úseku, b) na fyzickém nebo administrativně určeném konci vztažné kolejové trasy, resp. v případě kusých kolejí ve stanoveném prodloužení osy koleje, c) na hranici DVM na prvé výhybce ve směru pohledu z širé tratě, a to s ohledem na její uložení do koleje na té její části (začátku nebo konci 2 ), která bezprostředně navazuje na předchozí úsek trati, d) v místě změny soustavy trakčního napájení, e) výjimečně i v jiném místě, schváleném příslušným orgánem. 57. Po stranách je definiční úsek vymezen: sousedícím definičním úsekem, administrativně určenou hranicí, ležící zpravidla v úrovni ochranného pásma dráhy. 58. Ve směru vertikálním je prostor, zahrnovaný do definičního úseku, určen: výškou resp. hloubkou posledního objektu nebo zařízení, které má význam pro evidenci, případným mimoúrovňovým křížením s jiným definičním úsekem. 59. Dále se uplatňují následující pravidla: a) jednotlivé definiční úseky na sebe navazují pouze ve stanovených styčných plochách a vzájemně se neprolínají, b) údaj o kilometrické poloze (hodnota externí souřadnice statistického staničení v podélném směru) charakteristických bodů tratě a jejího podstatného okolí má význam pouze ve spojení s údajem o definičním úseku, c) údaje kilometrické polohy charakteristických bodů různých traťových objektů uváděné v systému statistického staničení (externí polohy) mají pouze informativní a lokální význam a nelze je využít při stanovování délek liniových zařízení. K tomuto účelu lze použít s přiměřenou přesností pouze některou z korektně určených interních souřadných soustav, zavedených v projektech investiční výstavby zařízení, v GIS nebo pasportech, d) pro účely pasportizace a úloh řešených v úrovni tratí se externí kilometrická poloha zaokrouhluje vždy na celé metry tak, že u fyzicky navazujících prvků je v případě, že v daném bodě není skok ve staničení, poloha konce jednoho prvku totožná s polohou začátku druhého prvku, 3 2 Začátek resp. konec výhybky je určen v dispozičním plánu příslušného typu výhybky. 17
e) pro určení hranic traťových úseků a dalších agregovaných identifikací tratí, které lze vyjádřit pomocí seznamu DÚ (vlakových úseků apod.), platí výše uvedené zásady určování hranic DÚ přiměřeně účelu navržené identifikace a způsobu jejího vyjádření pomocí DÚ, f) výjimečně se může DÚ skládat z místně oddělených částí, splňuje-li podmínky: jedinečnost identifikace, shody parametrů systému staničení v obou oddělených částech (počátek, směr růstu), všechny oddělené části musí mít shodné základní typové atributy DÚ uvedené v příl. 1 SR 12 (M) (např. provozní účel, správce). 60. V případech, kdy o určení hranice definičních úseků nerozhodují jen základní prostorová pravidla, se tyto hranice určují dle provozně - technických a ekonomických potřeb všech služebních odvětví ČD, které kolejiště a objekty obsažené v daném definičním úseku spravují a provozně využívají tak, aby bylo možno ostatní způsoby popisu tratí a kolejišť vyjádřit postupem dle čl. 10. 61. Postupy při řešení sporných a nejednoznačných případů při stanovení DÚ a jejich změn jsou upraveny organizačně v čl. 89 a příloze 4 tohoto předpisu a ve služební rukověti SR 12 (M). 62. - 64. na dodatky ÈÁST TŘETÍ ZÁKLADNÍ POSTUPY POPISU KOLEJIŠŤ Kapitola I. Všeobecná pravidla 65. Pro potřeby provozních, ekonomických a pasportních evidencí mohou být jednotlivé objekty tratí a kolejišť ČD definovány jako různé informační entity. Ty mohou být v rámci každé z takovýchto evidencí jednoznačně určeny pomocí vzájemně různých identifikátorů. K tomu, aby mohla být vyjádřena totožnost takto různě definovaných entit, musí informační věta každé z nich obsahovat předepsaný společný klíčový údaj. 66. K tomu, aby mohl být libovolný objekt železniční infrastruktury ČD definován jako entita, náležející k některé trati resp. kolejišti, musí informační věta takovéto entity obsahovat identifikátor toho DÚ, v němž se nachází jeho charakteristický bod, určující lokalizaci objektu. 67. Popis objektů, které tvoří prvky tratí a kolejišť dle čl. 65, se dále řídí zásadami: a) identifikace stavebních objektů tratí a kolejišť je z ekonomických hledisek stanovena předpisy SR74 (Sei) "Třídění a odepisování hmotného a nehmotného investičního majetku" a Sei 2/300a "Evidence hmotného a nehmotného majetku" - příloha č.2. Je určena inventárním číslem. Údaj o umístění v definičním úseku a dopravní označení prvku jsou z tohoto hlediska pouze informativní. b) pro potřeby dopravního provozu jsou kolejové trasy a výhybky identifikovány dle předpisu D2 resp. D5 bez ohledu na jejich umístění v DÚ. Bez udání DÚ však není tato identifikace jednoznačná v rámci celé sítě. Metoda jejich pasportní identifikace je uvedena v čl. 71. c) identifikace stavebních prvků tratí a kolejišť je z technických hledisek stanovena příslušnými pasporty železniční infrastruktury. Je jednoznačná jen s udáním DÚ, v kterém příslušný objekt leží. 68. - 69. na dodatky Kapitola II. Kolejová trasa 70. Základem pro vyhodnocení pasportních dat z dopravních a dalších hledisek, vyžadujících data o geometrických a topologických souvislostech kolejí v dopravním smyslu, je popis kolejových tras. Tento popis je tvořen uspořádaným seznamem všech objektů, které danou trasu tvoří. 71. V pasportní evidenci železničního svršku je kolejová trasa identifikována shodnou metodou jako jednotlivé koleje s tím, že: a) pasportní identifikaci, případně charakteristiky, které popisují vlastnosti kolejové trasy, určí správce pasportu v dané správcovské jednotce ČD, která má dané kolejiště ve správě podle reprezentanta celé koleje v dopravním smyslu, v případě staničních kolejí s ohledem na údaje uváděné ve staničních řádech, 3 Právě tím se zásadně liší přesnost lokalizačních údajů pasportů od přesnosti těchže údajů v projekční a geodetické dokumentaci. 18
b) návaznost na fyzické pokračování dané kolejové trasy v sousední správcovské jednotce ČD nebo jiného správce či vlastníka, která může obecně použít jinou identifikaci, musí být zajištěna zvláštní datovou vazbou. Údaje o prvcích, tvořících rozhraní kolejových tras, získá každý správce od sousedního správce daného objektu vzájemnou výměnou dat. 72. Z kolejových tras se skládají kolejové sítě a dopravní trasy. 73. Dopravní trasu tvoří uspořádaný seznam kolejových tras, případně i překračující hranice jedné správcovské jednotky, navazujících na sebe v počátečních resp. koncových bodech tak, že se žádný z těchto bodů neopakuje. Pokud na sebe dvě kolejové trasy navazují ve více než jednom bodě, vzniká kolejová síť (viz kap. V SR 12 (M)). 74. Začátek a konec koleje a tedy i kolejové nebo dopravní trasy může být určen: stykem přiléhající výhybky nebo výhybce podobnému zařízení, fyzickým koncem koleje, administrativně určeným koncem koleje (hranice státu, obvodu dráhy apod.). 75. Z technického hlediska jsou začátek a konec koleje (kolejové trasy) záměnné. Liší se pouze polohou ve smyslu staničení, které je u začátku vždy dáno nižší hodnotou. 76. - 78. na dodatky 19
ÈÁST ČTVRTÁ ORGANIZAČNÍ ZÁSADY Kapitola I. Uplatnění pravidel předpisu v IS ČD 79. Uvedené metodické zásady se prolínají celým IS s.o. ČD a vytvářejí předpoklady pro korektní transformace dat mezi jednotlivými odvětvími. Proto je jejich dodržování naprosto nezbytné nejen v automatizované části, zpracovávané dle předpisu ČD M55, ale přiměřeně obsahu i ve všech ostatních, dosud automatizovaně nepodpořených dokumentacích, v nichž je popisován stav a rozložení sítě tratí ČD (vč. dokumentace investiční výstavby a vztahů dokumentací DDC a DOP). 80. Soubor DÚ, vytvořený dle zásad tohoto předpisu a doplněný o další technická pravidla práce s číselníkovými soubory, je začleněn do systému správy číselníků IS ČD a jeho jednotlivé položky a kódovníky do datového sborníku ČD. 81. Za uplatnění uvedených zásad, umožňujících jednoznačnou konverzi libovolné metodiky popisu sítě tratí ve směru k systematice DÚ, odpovídá vždy navrhovatel nové systematiky resp. správce současné systematiky. Navržené úpravy a konverze musí projednat s příslušným gestorem a správci datového modelu. 82. Vrcholovým koordinátorem tvorby a údržby číselníkového souboru definičních úseků je odbor informatiky a programu CEDRIS GŘ ČD. Ten dále: jmenuje složení komisí, které provádějí činnosti dle stanovených statutů (příl. 4), určuje pravomoci a kompetence ostatních subjektů správy souboru DÚ, vč. složek, provádějících kontrolu stavu souboru a výkonu jednotlivých funkcí jeho komplexní správy, organizuje spolupráci všech ostatních odborných útvarů ČD, které vykonávají na základě tohoto pověření jednotlivé metodické a technické činnosti. 83. Hlavním gestorem obsahu souborů, vedených dle předpisu M12 je Technická ústředna DC, zajišťující veškerý servis související s aktualizací dat souboru TUDU a organizační zajištění zabezpečení základní správy souboru TUDU. Dílčími gestory provedení činností dle kap. IV, zajišťujícími rozšířenou správu dat souboru TUDU jsou dále v rozsahu svých kompetencí: a) hlavní geodet ČD sledující soulad lokalizačních údajů v rámci celého IS ČD a součinnost s IS Železniční geodézie, b) jednotlivé sekce DDC, sledující soulad dat TUDU s údaji o skutečné (projektované) lokalizaci jednotlivých zařízení a vlastnostech přenášených z pasportních dat k popisu tratí, c) stálé odborné komise ustavené dle čl.89 a následujícími zabezpečující uplatnění hledisek odborností dopravy a přepravy dle místních podmínek, d) CIT Praha, který je stanoven současně distributorem souboru, sledující návaznosti souboru TUDU na ostatní celosíťové číselníkové soubory, e) jiné odborné útvary resp. komise, určené k vymezeným činnostem (např. gesci definic různých typů DNÚ, vztahu k dalším celosíťovým číselníkům - zejména SR71 a SR72, popisu provozních a ekonomických atributů TUDU resp. DNÚ, použitých názvů dopraven ap.) vrcholovým koordinátorem. 84. Za udržení aktuálnosti stavu všech datových souborů pasportních evidencí zařízení kolejišť a popisu kolejových tras tak, aby odpovídaly skutečnosti, jsou odpovědné: a) všechny správcovské jednotky ČD (správci příslušných souvisejících evidencí). Ty jsou v případě stavebních, vlastnických nebo organizačních změn povinny předkládat v termínech, předepsaných v příslušném organizačním opatření GŘ, ke schválení návrhy aktualizace číselníku DÚ resp. označení prvků kolejišť, b) ostatní útvary GŘ ČD, DOP a DDC a jimi řízené organizace, v nichž vznikají potřeby k aktualizacím uvedeného okruhu dat. 85. Tyto útvary jsou povinny předkládat potřebné podklady odpovědným správcům včas a v zaručené kvalitě hlavnímu gestorovi cestou stálých odborných komisí. Schéma datových, informačních a řídících toků mezi zúčastněnými organizačními složkami a komisemi je uvedeno v příloze 5. 86. Orgánem, který v rámci své činnosti prověřuje soulad skutečného a evidovaného stavu popisu železničních tratí je TÚDC, pracoviště měřících vozů, a to v rozsahu, určeném ve služebním předpise SR103/4. Soulad skutečného a evidovaného stavu popisu ostatních kolejišť, které nejsou předmětem těchto měření musí být zajišťován pomocí 20