POVODOVÝ PLÁN MSTA ŠLUKNOV

Divize 24 Geologická 4 152 00 Praha 5 Obchodní rejstík vedený Mstským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1189 POVODOVÝ PLÁN MSTA ŠLUKNOV Obec s rozšíenou psobností: Rumburk Správce vodního toku: Povodí Ohe, s.p. Lesy R, s.p. Stanovisko správce toku ( 83, písm. A) zákona. 254/2001 Sb., o vodách a o zmn nkterých zákon (vodní zákon), ve znní pozdjších pedpis:.. Potvrzení souladu vcné a grafické ásti povodového plánu msta Šluknov s povodovým plánem ORP Rumburk ve smyslu zákona. 254/2001 Sb., ve znní pozdjších pedpis:.. Povodový plán schválil:.. Praha, 2012

AQUATEST a.s., divize 24 Geologická 4, 152 00 Praha 5, Barrandov I: 447 94 843 Obchodní rejstík vedený Mstským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1189 Kód zakázky: Popis zakázky: Poadové.: Objednatel:!"# $ %&%'(%)*+),'-.%/0(12034 %5*6'7,%1/0 8)90/7,71%: Odpovdný ešitel: Ing. Alexandra Vrbová ešitelský tým: Ing. Tomáš Vrzák Ing. Vra Senftová Kontroloval: Ing. Helena Lintnerová editelka divize stavební a vodohospodáské projekce Schválil: RNDr. Jií Šíma Technický editel Za statutární orgán: Ing. Petr Máša Místopedseda pedstavenstva a editel spolenosti Praha, kvten 2012 Výtisk.: 1 2 3 4 Stránka 2 z 76

Rozdlovník: Výtisk. 1: Msto Šluknov Výtisk. 2: Severoeské sdružení obcí (CD) Výtisk. 3: Mstký úad Rumburk Výtisk. 4: AQUATEST a.s. Stránka 3 z 76

OBSAH!!" ##$ # %&"!%#" '%(#)" * #+!" # $% &'() * &'+$+',- )! ' # )&'.+,$/$%()'.012&+ -(3 # )&'.+,$/$%()''12&4/22&5, "##'# * $(& * 6!'!%#" " # - &#!" #, 7(')'/$%(8+* 9'+5 )! ' # +,$:;<=>?;<@# # +,$:;<9<;<@# # +,$:;<9ABC!#,,. #!#', * %$ /"$'#, %!#, + #-%%, ##$. %#'.!" #. ')!- * # +,68(,412&+'12& #5 # ; 2(/%&D8#5 # $%(8++,+2&2#E ' %--, # ;8(/* # '%&D8* # 9'+% F')* ## ;8+,12&2&2(12& +(/* #* ;8'/ 2+(,)*# #3 9'(+',-** Stránka 4 z 76

#5 9'++',-** #E ;88+( '12&&'(,+',-,*3 # & -%8+*E # ;88+, 12&(,)(,12&'5 # =/'-'F+'5 # ;4482&'.5 # ;,$%(8+5# Stránka 5 z 76

Seznam použitých zkratek: CO HP HMÚ HZS HZS ÚO KOPIS HZS MÚ Mze MV MŽP OBT ORP OÚ PK PP POh RPP HMÚ Sb. SVK SPA SÚS TBD TNV VHD Povodí VD Civilní obrana íslo hydrologického poadí eský hydrometeorologický ústav Hasiský záchranný sbor Hasiský záchranný sbor, územní odbor Krajské operaní a informaní stedisko Hasiského záchranného sboru Mstský úad Ministerstvo zemdlství R Ministerstvo vnitra Ministerstvo životního prostedí R Objekt Obec s rozšíenou psobností Obecní úad Povodová komise Povodový plán Povodí Ohe, s.p. Regionální pedpovdní pracovišthmú Sbírka zákon Severoeské vodovody a kanalizace, a.s. Stupe povodové aktivity Správa a údržba silnic, a.s. Technicko - bezpenostní dohled Odvtvová technická norma vodního hospodáství Vodohospodáský dispeink správce povodí Vodní dílo Stránka 6 z 76

1 Úvodní ást Povodový plán msta Šluknov je souhrn organizaních a technických opatení, potebných k odvrácení nebo zmírnní škod pi povodních na životech a majetku oban a spolenosti a na životním prostedí msta Šluknov. Znní povodového plánu odpovídá v souasné dob platné právní úprav. Povodový plán bude každoron provován a v pípad poteby bude upraven a doplnn. Provení povodového plánu bude také vždy po velké povodni, pi zmn uspoádání orgán státní správy, zmn právních pedpis nebo jiných okolnostech, které mohou vyvolat jeho zmny. Tento povodový plán je základním dokumentem ochrany ped povodnmi, který slouží ke koordinaci inností v daném území v dob povodové situace. Povodovým plánem se eší ochrana území, nemovitostí a staveb. Povodové plány menších celk musí být v souladu s povodovým plánem vyššího stupn, soulad potvrzuje píslušný povodový orgán na titulní stran povodového plánu. Povodový plán se týká tchto vodních tok: Povodový plán se týká tchto ástí obce: Šluknovský potok, Stíbrný potok, Rožanský potok, Lesní potok a Deví Šluknov, Císaský, Harrachov, Královka, Království, Kunratice, Nové Hrabcí a Rožany Použité aktuální pedpisy a zpracované podklady: Zákon. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), v platném znní Zákon. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, v platném znní Zákon. 240/2000 Sb., o krizovém ízení a o zmn nkterých zákon (krizový zákon), v platném znní Zákon. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní MZe + MŽP, Strategie ochrany ped povodnmi v eské republice (schválená vládním usnesením. 382 ze dne 19. dubna 2000) HMÚ - odborné pokyny HPPS (hlásná a pedpovdní povodová služba) MŽP, Metodický pokyn. 15/05 odboru ochrany vod MŽP k zabezpeení hlásné a pedpovdní povodové služby, Vstník MŽP. 9/2005 MŽP, Metodický pokyn. 3/00 odboru ochrany vod MŽP pro stanovení úink zvláštních povodní a jejich zalenní do povodových plán, Vstník MŽP. 7/2000 TNV 75 2931 - odvtvová technická norma vodního hospodáství - povodové plány Studie záplavového území Rožanského potoka pro prtoky Q 5, Q 20 a Q 100 vetn aktivní zóny pi Q 100 (Hydrosoft Veleslavín s.r.o.; 11/2008) Stránka 7 z 76

1.1 Správci vodních tok Správním územím msta Šluknov protékají vodní toky Šluknovský potok, Stíbrný p., Rožanský p., Lesní p. a potok Deví. Nebezpeí povodn pipadá v úvahu hlavn u prvních tech tok. Správce vodního toku je uveden v tabulce: Správa vodních tok. Název toku HP Správce toku 1 2 Šluknovský potok (v. pítok) Stíbrný potok (v. pítok) 3 Rožanský potok 4 bezejmenné pítoky Rožanského potoka 1-15-01-049 Povodí Ohe s.p. 1-15-01-049 1-15-01-046 *) 1-15-01-048 1-15-01-052 1-15-01-046 1-15-01-048 1-15-01-052 Povodí Ohe s.p. (.km 0,000 1,800) Lesy R s.p. (1,800 pramen) Povodí Ohe s.p. Povodí Ohe s.p., Lesy R s.p. správce HOZ 5 Lesní potok (v. pítok) 1-15-01-047 Lesy R s.p. 6 Deví 1-15-01-052 Povodí Ohe s.p. *) HP pramenného povodí Rožanského potoka Kontakty: Povodí Ohe, s.p. podnikové editelství: Bezruova 4219 430 00 Chomutov Tel. 474 636 111 Fax: 474 624 200 E-mail: poh@poh.cz Povodí Ohe, s.p. Závod Terezín Pražská 319 411 55 Terezín Tel. 416 707 811 Fax. 416 707 812 editel závodu Terezín: Ing. Pavel Eger, tel. 416 707 827 Vedoucí provozu eská Lípa: Ing. Tomáš Suchý, tel. 487 882 896 Ved. úseku Šluknov: Ing. Iva Šedivá, tel. 487 882 894 e-mail: sediva@poh.cz Povodí Ohe, s.p. Vodohospodáský dispeink Tel. 474 636 306, 474 624 264 Fax. 474 624 200 E-mail: vhd@poh.cz Vedoucí odboru vodohospodáského dispeinku: Ing. Václav Kleka, tel. 474 636 304 Stránka 8 z 76

Lesy eské republiky, státní podnik ST - oblast povodí Ohe, Teplice Dr. Vrbenského 2874/1, 415 01, Teplice, Tel: 417 594 111, Fax: 417538708 mobil: 724 524 868 E-mail: ost56@lesycr.cz Kontaktní osoby: Ing. Ivana Kuerová, vedoucí správy tok Tel: 417 594 201, mobil: 725 184 507 E-mail: kucerova.ost56@lesycr.cz Olga Hradecká, správce vodního toku Tel: 417 594 203, mobil: 725 838 901 E-mail: hradecka.ost56@lesycr.cz Stránka 9 z 76

1.2 Píslušný vodoprávní úad Píslušný vodoprávní úad Vodoprávní úad Adresa Tel/fax E-mail Mstský úad Rumburk Odbor životního prostedí úsek vodoprávního úadu MÚ Rumburk Tída 9.kvtna 1366/48, 408 01 Rumburk 412 356 289 / 412 356 326 412 356 333 / 412 356 326 Vedoucí odboru ŽP MÚ Rumburk: Ing. Jií Latislav zivprost@rumburk.cz zástupce vedoucího odboru ŽP Bc. Iveta Uzlová uzlova.zivprost@rumburk.cz 1.3 Píslušný povodový orgán ízení ochrany ped povodnmi zabezpeují povodové orgány. ízení ochrany ped povodnmi zahrnuje pípravu na povodové situace, ízení, organizaci a kontrolu všech píslušných inností v prbhu povodn a v období následujícím bezprostedn po povodni, vetnízení, organizace a kontroly inností ostatních úastník ochrany ped povodnmi. Povodové orgány se pi své innosti ídí povodovými plány. V období mimo povodn jsou povodovými orgány: Orgány obcí Obecní úady obcí s rozšíenou psobností Krajské úady MŽP, zabezpeení pípravy záchranných prací písluší MV (Ministerstvo vnitra) Po dobu povodn jsou povodovými orgány: Povodové komise obcí Povodové komise obcí s rozšíenou psobností Povodové komise kraj Ústední povodová komise R Povodovým orgánem po dobu trvání povodn na území msta Šluknov je povodová komise msta Šluknov, která je zízena starostou obce k plnní úkol pi ochran ped povodnmi jako zvláštní orgán obce a jejím pedsedou se stává starosta obce. Starosta obce poté jmenuje další leny povodové komise obce. Povodová komise je pímo podízená PK ORP Rumburk. Pevezme-li pi povodni ízení ochrany PK ORP Rumburk provádí nadále PK msta Šluknov opatení podle svého povodového plánu v koordinaci s PK ORP Rumburk. Píslušné povodové orgány na daném území jsou uvedeny v kapitole 3.1 Stránka 10 z 76

Ostatními úastníky povodové ochrany, kteí se podílí na ochran ped povodnmi, jsou: Pracovišt pedpovdní povodové služby HMÚ Správci povodí Správci vodních tok Vlastníci a správci vodních dl Vlastníci pozemk a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují prbh povodn Hasiské záchranné sbory apod. Povodové orgány mohou v dob povodn init opatení a vydávat píkazy k zabezpeení ízení ochrany ped povodnmi, v odvodnných pípadech i nad rámec platných povodových plán s tím, že v takovém pípad musí neprodlen uvdomit dotené osoby. Všechna pijatá opatení a vydané píkazy se zapisují do povodové knihy a musí být pístupné k nahlédnutí osobám vykonávajícím psobnost místn píslušných povodových orgán (povodová kniha mže být vedena zpsobem umožujícím dálkový pístup). Na vydávání tchto píkaz se nevztahuje správní ád. Mimoádné pravomoci povodových orgán zaínají vyhlášením druhého nebo tetího stupn povodové aktivity a koní odvoláním tchto stup. Povodové orgány nebo jiné osoby na jejich píkaz jsou pi povodni za úelem provádní záchranných a zabezpeovacích prací oprávnni vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a do objekt. Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinni pomáhat povodovým orgánm na jejich výzvu pi zajišování ízení ochrany ped povodnmi. K zajištní ochrany ped povodnmi je každý povinen umožnit vstup, pípadn vjezd na své pozemky, popípad stavby tm, kteí ídí, koordinují a provádjí zabezpeovací a záchranné práce, pispt na píkaz povodových orgán osobní a vcnou pomocí k ochran život a majetku ped povodnmi a ídit se píkazy povodových orgán. Pokud pi této innosti vznikne vlastníkovi pozemku nebo stavby škoda, má nárok na její náhradu. Na píkaz povodového orgánu musí vlastníci pozemk a staveb odstranit své pedmty a zaízení, které mohou zpsobit zhoršení odtokových pomr nebo ucpání koryta níže po toku. Povodová komise msta Šluknov mže požádat povodový orgán vyššího stupn tj. Povodovou komisi ORP Rumburk o pevzetí ízení ochrany ped povodnmi v pípad, že vlastními silami není schopna tuto ochranu zajistit. Vyšší povodový orgán, který pevezme ízení povodové ochrany, je povinen oznámit píslušným nižším povodovým orgánm datum a as pevzetí, rozsah spolupráce, ukonení ízení ochrany ped povodnmi a provést o tom zápis v povodové knize. Nižší povodové orgány zstávají dále inné, provádjí ve své územní psobnosti opatení podle svých povodových plán v koordinaci s vyšším povodovým orgánem nebo podle jeho pokyn. Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle zvláštního zákona (Zákon. 240/2000 Sb., o krizovém ízení), pejímá ízení ochrany ped povodnmi orgán, který je k tomu podle tohoto zákona píslušný. Stránka 11 z 76

1.4 Píslušné povodové komise sousedních obcí Proti toku: není Po toku: Sohland (Nmecko) E-mail: gemeindeverwaltung@sohland-spree.de Povodové komise sousedních obcí jsou uvedeny v píloze 4.1.3 Povodové orgány (starosta obce, pedseda PK) informují o nebezpeí a prbhu povodn povodové orgány sousedních obcí a povodový orgán obce s rozšíenou psobností - PK ORP Rumburk. Stránka 12 z 76

2 Vcná ást 2.1 Charakteristika zájmového území Obec Šluknov je souástí ORP Rumburk. Jedná se o nejsevernji položené msto na území R, nachází se ve Šluknovském výbžku severozápadn od msta Rumburk. Zájmové území leží v povodí Rožanského potoka (HP 1-15-01-046 a 1-15-01-050) a jeho pítok Lesního potoka (HP 1-15-01-047) a Stíbrného potoka (HP 1-15-01-049). Pedmtná lokalita je zakreslena ve výezu z vodohospodáské mapy mítka 1 : 50 000 list 02-22 Varnsdorf: Výez z vodohospodáské mapy 02-22 Varnsdorf Stránka 13 z 76

Geologické a hydrogeologické pomry Regionáln geologické a hydrogeologické pomry území odpovídají píslušnosti k lužickému plutonu, tvoenému granitoidními horninami. Z regionáln hydrogeologického hlediska je území souástí hydrogeologické rajonu - vodního útvaru 6411 Krystalinikum šluknovské pahorkatiny. Podzemní voda je vázána na eluvium a pásmo pipovrchového rozpojení podložních hornin, respektive na mlké aluvium potok. Klimatické pomry Území náleží klimatické oblasti MW3 (Quitt E. in Atlas podnebí eska. CHMI Praha 2007). Ve starším lenní této oblasti odpovídá rajon MT3 (Quitt, E.: Klimatické oblasti SSR. Studia Geographica 16: 1-79, Geografický ústav SAV, Brno 1971), respektive okrsek B5 mírn teplý, mírn vlhký, vrchovinový: (Atlas podnebí SR 1960). Klimatické charakteristiky oblastí dle Quitta E.(1971): Prmrná roní teplota vzduchu v oblasti klesá s nadmoskou výškou mezi 7,8 až 8,6 C podle mení nejbližších použitelných klimatických stanic Dín - Libverda (141 m n.m.) a eská Lípa (285 m n.m.) z asové ady let 1931 1960. Pro vrcholové partie se hodnoty blíží údajm ze stanice Milešovka (835 m n.m.), to je 5,2 C. Podle asové ady 1961 1990 nedošlo v širším okolí k žádné zmn roního teplotního prmru, pouze k dílímu vzestupu podzimních až jarních teplot a poklesu letních teplot. Pro období 1998-2011 došlo k výraznému vzrstu prmrných roních teplot o cca 0,9 1,0 C na 8,8 až 9,5 C, který se projevil zejména v zimních a jarních, mén v letních msících. V podzimních msících byl zaznamenán mírný pokles teplot. Stránka 14 z 76

Prmrná roní výška srážek iní pro stanice Dín Libverda a Žandov 653 mm, pro stanici Milešovka 635 mm, pro stanici Varvaov Telnice (vrcholové partie Krušných hor, srovnatelné s Šluknovským výbžkem) 800 mm z asové ady let 1931 1960. Aktuální údaje z let 1961-1990 a 1998 2011 vykazují celkový setrvalý stav nebo mírné kolísání s tím, že dochází ke znané polarizaci mezi roky, roními obdobími a i k výrazným výkyvm jednotlivých srážkových událostí (lokální bleskové povodn). TEPLOTA (t) VE STANICI DOKSANY 1960-1990, W2 Msíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok t [ C] -2,0-0,2 3,7 8,5 13,4 16,8 18,1 17,4 13,5 5,5 3,7 0,0 8,5 TEPLOTA (t) VE STANICI MILEŠOVKA 1960-1990, MW3 Msíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok t [ C] -4,6-3,3 0,2 4,5 9,8 12,9 14,5 14,1 10,8 6,2 0,5-2,8 5,2 ATMOSFÉRICKÉ SRÁŽKY (H SA ) VE STANICI DOKSANY 1960-1990, Msíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok H SA [mm] 20,4 19,2 22,7 32,8 55,2 56,5 59,8 63,0 41,0 29,9 31,3 24,0 455,9 ATMOSFÉRICKÉ SRÁŽKY (H SA ) VE STANICI MILEŠOVKA 1960-1990, Msíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok H SA [mm] 27,7 29,6 32,9 40,7 61,0 63,9 62,0 71,0 47,6 32,8 39,2 36,5 544,9 Zdroj : Údaje byly zjišovány dle Atlasu podnebí SSR a dle Podnebí SSR - tabulky (1960), z ady publikací Vysvtlivky k hydrogeologické mapssr 1980 až 1986 a z internetových stránek HMU 2011. Hydrografické a odtokové pomry Správní území msta Šluknov se nachází pi severní hranici šluknovského výbžku. Spadají do nj k.ú. Šluknov, Císaský, Fukov, Královka, Království, Kunratice u Šluknova, Nové Hrabcí a Rožany. Z hlediska povodových rizik jsou nejvýznamjší toky: Šluknovský, Stíbrný a Rožanský potok. Šluknovský potok Šluknovský potok pramení na svazích mezi vrchem Hrazený a Partyzánským vrchem. Plocha povodí je 4,71km 2 a délka toku 4,48 km. Tok prochází celou místní ástí Císaský od jihozápadu smrem na východ do Šluknova, kde se vlévá do Stíbrného potoka. Hustota zástavby podél toku se po proudu potoka zvyšuje. Na ad míst je koryto málo kapacitní, nebo do nj zasahuje oplocení pozemk (týká se hlavn horní ásti toku nad hlavní silnicí smr Velký Šenov). Šluknovský potok tak pedstavuje povodové riziko pro msto Šluknov. Stíbrný potok Stíbrný potok pramení na jihovýchodních svazích vrchu Hrazený, odkud odtéká severn do Šluknova. Plocha povodí (v. všech pítok) je 12,98km 2 a délka toku 7,53 km. V intravilánu msta se stáí na východ, protéká stedem obce (kde se do nj vlévá Šluknovský potok) a na východním okraji msta se vlévá do Rožanského potoka. V obci je koryto upravené do obdélníkového prtoného profilu (jsou tu pevážn behové zdi), pouze místy jsou behy Stránka 15 z 76

svahované. Na tomto vodním toku se nenachází žádné vodní dílo s významným retenním úinkem. Stíbrný potok pedstavuje povodové riziko pro msto Šluknov. Poznámka: V roce 2011 probhl schvalovací proces dokumentu Generel lokalit pro akumulaci povrchových vod (Generel LAPV). V poátení fázi obsahoval i dv lokality vhodné k výstavb vodní nádrže ve správním území msta Šluknov: Šluknov na Lesním potoce a Stíbrný potok na Stíbrném potoce. V prbhu pipomínkování/schvalování ale byly vyazeny- to však nic nemní na skutenosti, že tyto lokality jsou vhodné k výstavb poldru (suché nádrže) k ochran území ped povodnmi. Lesní potok Lesní potok pramení východn od vrchu Vlice a odtéká severn k okraji msta Šluknov, kde se vlévá do Rožanského potoka. Plocha povodí (v. všech pítok) je 15,36km 2 a délka toku 4,90 km. Vtšina povodí je zalesnná a nachází se v nm nkolik rybník nejvtší z nich je Bobí a Luní rybník. Celková retenní kapacita povodí Lesního potoka je proto dobrá. V okolí Lesního potoka se navíc nenachází souvislá zástavba (s výjímkou úseku cca 500m nad soutokem s Rožanským p.), takže Lesní potok nepedstavuje významné povodové riziko pro msto Šluknov. Rožanský potok Vodohospodásky významný Rožanský potok pramení východn od osady Harta ve výšce 429 m n.m. a hranici s Nmeckem protíná u Rožan ve výšce 305 m n.m. Plocha povodí vetn pítokiní 52,70 km 2, délka toku 9,57 km a prmrný spád je 12. Prmrný prtok v profilu na státní hranici je 0,65 m 3.s -1. Rožanský potok protéká dvma místními ástmi Království a Rožany. Zástavba (vtšinou ) je asto v bezprostední blízkosti toku, takže k jejich ohrožení mže docházet i pi povodních s nižšími prtoky. V Rožanech i v Království je koryto toku vtšinou upravené/opevnné (behové zdi), pouze místy si zachovává pírodní charakter. Pro Rožanský potok bylo Krajským úadem Ústeckého kraje v ervenci 2010 stanoveno záplavové území (pod.j. 200464/ZPZ/2008/Rožanský/Ko) v úseku. km 0,000 až 8,700. Záplavové území bylo stanoveno pro návrhové prtoky Q 5, Q 20, Q 100 a aktivní zónu záplavového území. Hydrologické pomry Základní hydrologické údaje pro Rožanský potok byly pevzaty ze studie záplavového území. Rožanský potok N leté prtoky (Q N ),.km 0,00 (na hranici se SRN) N 1 2 5 10 20 50 100 Q N 7,22 12,1 18,6 26,2 33,7 47,5 60,2 tída pesnosti: IV Plocha povodí: 48,84km 2 Rožanský potok N leté prtoky (Q N ),.km 3,32 (soutok se Stíbrným potokem) N 1 2 5 10 20 50 100 Q N 3,16 5,37 9,48 13,3 17,7 24,9 31,6 tída pesnosti: IV Plocha povodí: 25,32km 2 Stránka 16 z 76

2.2 Druhy a rozsah ohrožení povodnmi Povodní rozumíme pechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, pi kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a mže zpsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda mže zpsobit škody tím, že z uritého území nemže doasn pirozeným zpsobem odtékat nebo její odtok je nedostatený, pípadn dochází k zaplavení území pi soustedném odtoku srážkových vod. Povode mže být zpsobena pírodními jevy, zejména táním, dešovými srážkami nebo chodem led (pirozená povode), nebo jinými vlivy, nap. poruchou vodního díla, která mže vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým ešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povode). Povode zaíná vyhlášením druhého nebo tetího stupn povodové aktivity (SPA) a koní odvoláním tetího SPA, není-li v dob odvolání tetího SPA vyhlášen druhý SPA. V tom pípad koní odvoláním druhého SPA. Povodní je rovnž situace, pi níž nebyl vyhlášen druhý nebo tetí SPA, ale stav nebo prtok vody v píslušném profilu nebo srážka dosáhla smrodatné úrovn pro nkterý z tchto SPA podle povodového plánu píslušného územního celku. Pochybnosti o tom, zda v uritém území a v uritém ase byla povode, rozhoduje, je-li splnna nkterá z tchto podmínek, vodoprávní úad. Za nebezpeí vzniku povodn se považují situace zejména pi: dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo prtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci, déletrvajících vydatných srážkách, pop. prognóze nebezpeí intenzivních dešových srážek, oekávaném náhlém tání, nebezpeném chodu led nebo pi vzniku nebezpených ledových zácp a nápch, vzniku mimoádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpeí jeho poruchy. Povodn, které se mohou vyskytnout v podmínkách msta Šluknov, lze rozdlit na nkolik hlavních typ: Pirozená povode Zimní a jarní povodn zpsobené táním snhové pokrývky, pop. v kombinaci s deš ovými srážkami. Tyto povodn se vyskytují nejastji na podhorských tocích, nabývají na intenzit v nížinných úsecích velkých tok. Tento typ povodn mže ohrozit msto Šluknov. Letní povodn zpsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými dsledky na stedních, mén pak na velkých tocích. Práv pro takový pípad povodn byly stanoveny záplavové áry na Rožanském potoce. Letní povodn zpsobené krátkodobými, avšak intenzivními srážkami. Zasahují relativn malá území. Mohou se vyskytovat zejména na malých tocích s katastrofálními dsledky. Tento typ povodn mže ohrozit msto Šluknov. Zimní povodn zpsobené ledovými jevy na malých tocích pi relativn malých prtocích. Vyskytují se na úsecích tok náchylných k tvorb ledových val, které brání rovnomrnému odtoku, nebo tam, kde není tekoucí voda. Riziko povodn zpsobené ledovými jevy je ve Šluknov minimální. Stránka 17 z 76

Zvláštní povodn Povodový plán msta Šluknov Povode zpsobená poruchou i havárií (protržením hráze) vodního díla nebo nouzovým ešením kritické situace na vodním díle vyvolávajícím vznik mimoádné události (krizové situace) na území pod vodním dílem. Rozeznávají se ti základní typy zvláštních povodní podle charakteru situace, která mže nastat pi stavb nebo provozu vodního díla: a) Zvláštní povode typu 1 vzniká protržením vodního díla b) Zvláštní povode typu 2 vzniká poruchou hradící konstrukce bezpenostních a výpustných zaízení vodního díla (neízený odtok vody) c) Zvláštní povode typu 3 vzniká nouzovým ešením kritické situace ohrožující bezpenost vodního díla prostednictvím nezbytného mimoádného vypouštní vody z vodního díla, zejména pi nebezpeí havárie uzávr a hrazení bezpenostních a výpustných zaízení nebo pi nebezpeí protržení hráze vodního díla. Zvláštní povode mže vzniknout i jako dsledek teroristické a nebo vojenské innosti. Na území msta Šluknov se nenachází žádné vodní dílo, které by pedstavovalo významné ohrožení msta Šluknov zvláštní povodní (technický stav rybník je uspokojivý a dv njvtší nádrže jsou boní tj. povodové prtoky jsou vedeny mimo nádrž). Stránka 18 z 76

2.3 Povodová opatení Povodová opatení jsou pípravná opatení, opatení provádná pi nebezpeí povodn, za povodn a opatení provádná po povodni. 2.3.1 Pípravná opatení a) stanovení záplavových území, b) vymezení smrodatných limit stup povodové aktivity, c) povodové plány, d) povodové prohlídky, e) píprava pedpovdní a hlásné povodové služby, f) organizaní a technická píprava, g) vytváení hmotných povodových rezerv, h) píprava úastník povodové ochrany, i) vyklízení záplavových území. Povodové orgány obcí ve svých územních obvodech v rámci zabezpeení úkol pi ochran ped povodnmi: a) potvrzují soulad vcné a grafické ásti povodových plán vlastník (uživatel) pozemk a staveb, pokud se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují prbh povodn, s povodovým plánem obce, b) zpracovávají povodový plán obce a pedkládají jej odbornému stanovisku správci povodí, v pípad drobných vodních tok správci tchto vodních tok, c) provádjí povodové prohlídky, d) zajišují pracovní síly a vcné prostedky na provádní záchranných prací a zabezpeení náhradních funkcí v území, e) provují pipravenost úastník ochrany podle povodových plán, f) organizují a zabezpeují hlásnou povodovou službu a hlídkovou službu, zabezpeují varování právnických a fyzických osob v územním obvodu obce využitím jednotného systému varování, g) informují o nebezpeí a prbhu povodn povodové orgány sousedních obcí a povodový orgán obce s rozšíenou psobností, h) vyhlašují a odvolávají stupn povodové aktivity v rámci územní psobnosti, i) organizují, ídí, koordinují a ukládají opatení na ochranu ped povodnmi podle povodových plán a v pípad poteby vyžadují od orgán, právnických a fyzických osob osobní a vcnou pomoc, j) zabezpeují evakuaci a návrat, doasné ubytování a stravování evakuovaných oban, zajišují další záchranné práce, k) zajišují v dob povodn nutnou hygienickou a zdravotnickou péi, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území, l) provádjí prohlídky po povodni, zajišují rozsah a výši povodových škod, zjišují úelnost provedených opatení a podávají zprávu povodovému orgánu obce s rozšíenou psobností, m) vedou záznamy v povodové knize. Stránka 19 z 76

2.3.2 Opatení pi nebezpeí povodn a za povodn a) innost pedpovdní povodové služby, b) innost hlásné povodové služby, c) varování pi nebezpeí povodn zpsobené pírodními jevy a umlými vlivy, d) zízení a innost hlídkové služby, e) vyklizení záplavového území, f) ízené ovlivování odtokových pomr, g) povodové zabezpeovací práce, h) povodové záchranné práce, i) zabezpeení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní, j) evidenní a dokumentaní práce, Povodové zabezpeovací práce jsou technická opatení provádná pi nebezpeí povodn a za povodn ke zmírnní prbhu povodn a jejích škodlivých následk. Jsou to zejména: a) odstraování pekážek ve vodním toku a v profilu objekt (propustky, mosty) znemožujících plynulý odtok vody, b) rozbrušování ledových nápch a zácp ve vodním toku, c) ochrana koryta a beh proti narušování povodovým prtokem a zajišování behových nátrží, d) opatení proti pelití nebo protržení ochranných hrází, e) opatení proti pelití nebo protržení hrází vodních dl zadržujících vodu, f) provizorní uzavírání protržených hrází, g) instalace protipovodových zábran, h) opatení proti zptnému vzdutí vody, zejména do kanalizací, i) opatení k omezení zneištné vody, j) opatení zajišující stabilizaci území ped sesuvy. Povodové zabezpeovací práce zajišují správci vodních tok na vodních tocích a vlastníci dotených objekt, pípadn další subjekty podle povodových plán nebo na píkaz povodových orgán. Zabezpeovací práce, které mohou ovlivnit odtokové podmínky a prbh povodn, musí být koordinovány ve spolupráci s píslušným správcem povodí na celém vodním toku nebo v celém povodí. Povodovými záchrannými pracemi jsou technická organizaní opatení provádná za povodn v bezprostedn ohrožených nebo již zaplavených území k záchran život a majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva z tchto území, pée o n po nezbytn nutnou dobu, zachraování majetku a jeho pemístní mimo ohrožené území. Povodové záchranné práce v pípadech, kdy jsou ohroženy lidské životy, nebo hospodáské zájmy, jimiž jsou doprava, zásobování, spoje, zdravotnictví zajišují povodové orgány ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému. Povodové záchranné práce zajišují povodové orgány ve spolupráci s ostatními úastníky ochrany ped povodnmi. Stránka 20 z 76

2.3.3 Opatení po povodni (OBNOVOVACÍ) Tato opatení se provádjí již v dob povodn, jejich dokonení se však provádí až po povodni. a) evidenní a dokumentaní práce, b) vyhodnocení povodové situace vetn vzniklých povodových škod c) odstranní povodových škod a obnova území po povodni Povodová opatení ve smyslu ustanovení 65 vodního zákona. 254/2001 Sb. nejsou výstavba, údržba a opravy staveb a ostatních zaízení sloužící k ochran ped povodnmi, jakož i investice vyvolané povodnmi. 2.3.4 Povodové prohlídky Úelem povodových prohlídek je zjišování, zda na vodních tocích, vodních dílech a v záplavových územích, popípad na objektech nebo zaízeních ležících v tchto územích nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpeí povodn nebo její škodlivé následky. Povodové prohlídky organizují a provádjí povodové orgány podle povodových plán, a to nejmén jednou ron - ped obdobím jarního tání (zpravidla bezen) nebo ped obdobím letních povodní (zpravidla konec ervna). Dále se povodová prohlídka provádí vždy ped nebezpeím vzniku povodní mezi I.SPA a II.SPA na píkaz pedsedy PK, rozsah povodové prohlídky urí pedseda PK. Povodové orgány mohou na základ povodové prohlídky vyzvat vlastníky pozemk, staveb a zaízení v záplavovém území k odstranní pedmt a zaízení, které mohou zpsobit zhoršení odtokových pomr nebo ucpání koryta níže po toku. Pokud tito vlastníci výzvy ve stanovené lht neuposlechnou, uloží takovou povinnost rozhodnutím. Z prohlídek se zpracovávají zápisy, pípadn se poizuje další dokumentace (nap. fotografie). Na základ provedených prohlídek se pijímají patiná opatení, která vedou k odstranní pípadných rizik pi povodni, kterými mohou být nap. skládky, špatn zajištné plovoucí objekty, nežádoucí koviny a deviny apod. Dále se na základ prohlídek pijímají další opatení, které vedou ke zvýšení kapacity profil apod. Zamení povodových prohlídek: stav a kapacita koryt, ochranných hrází, objekt, most, propustk, ale také strom a ke v korytech; pítomnost skládek materiálu v blízkosti vodních tok (zejména v záplavovém území nebo území ohroženém povodnmi), které by mohly zhoršit prbh povodn, jako je stavební materiál, devo (klády, kulatina, prkna, apod.), zemdlské produkty (sláma, seno), stavební buky, kontejnery apod.; pítomnost skládek v blízkosti vodních tok (zejména v záplavovém území nebo území ohroženém povodnmi) ropných produkt, chemikálií apod.; které by mohly zpsobit kontaminaci vody a pdy pi povodni; umístní plot a ohrad všech druh; plovoucí objekty a jejich zajištní. 2.3.5 Pedpovdní a hlásná povodová služba Hlavním úelem pedpovdní povodové služby je informovat povodové orgány a ostatní úastníky povodové ochrany o nebezpeí vzniku povodn a o dalším nebezpeném vývoji. 1) Pedpovdní povodová služba informuje povodové orgány, popípad další úastníky ochrany ped povodnmi, o nebezpeí vzniku povodn, o jejím vzniku a Stránka 21 z 76

o dalším nebezpeném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodn, zejména o srážkách, vodních stavech a prtocích ve vybraných profilech. Tuto službu zajišuje Centrální prognózní pracovišteského hydrometeorologického ústavu (dále jen HMÚ) v Praze, pop. HMÚ - poboka Ústí nad Labem ve spolupráci s Vodohospodáským dispeinkem Povodí Ohe s.p. a správci dalších vodních tok. 2) Hlásná povodová služba zabezpeuje informace povodovým orgánm pro varování obyvatelstva v míst oekávané povodn a v místech ležících níže po vodním toku, informuje povodové orgány a úastníky ochrany ped povodnmi o vývoji povodové situace a pedává zprávy a hlášení potebná k jejímu vyhodnocování a k ízení opatení na ochranu ped povodnmi. Hlásnou povodovou službu organizují povodové orgány obcí a povodové orgány pro správní obvody obcí s rozšíenou psobností a podílejí se na ní ostatní úastníci ochrany ped povodnmi. K zabezpeení hlásné povodové služby organizují povodové orgány obcí v pípad poteby hlídkovou službu. Seznam len hlídkové služby je uveden v píloze 4.2.6 Hlídková služba nastupuje na výzvu pedsedy povodové komise. O kontrole vede záznamy. Ve svých hlášeních uvádí datum, hodinu, místo kontroly, stav zajištní (výška hladiny apod.). Povinností hlídky je kontrolovat vyvíjející se situaci, odstranit drobné závady ihned anebo vyslat pracovní skupinu. Hlídková služba sleduje stav na místech uvedených v píloze 4.2.8 Základem pro výkon pedpovdní a hlásné služby je soubor hlásných stanic - hlásných profil. Hlásný profil je místo na vodním toku sloužící ke sledování prbhu povodn. Hlásné profily na tocích jsou rozdleny do tí kategorií: základní hlásné profily - kategorie A, jejichž provozovateli jsou HMÚ nebo Povodí. Jde o profily na významných vodních tocích. Informace z nich jsou nezbytné pro ízení opatení k ochran ped povodnmi na národní úrovni. doplkové hlásné profily - kategorie B, zizované krajskými úady a provozované místn píslušnými obcemi. Jsou nezbytné pro ízení opatení k ochran ped povodnmi na regionální (krajské) úrovni. pomocné hlásné profily - kategorie C, provozované úelov obcemi, nebo vlastníky ohrožených nemovitostí. Seznam hlásných profil daného území je uveden v píloze 4.2.3 Hlásné profily kategorie A a B tvoí celostátní systém hlásné služby. Profily kategorie C mají lokální význam a mohou spolu s profily kategorie B tvoit základ místních varovných systém, pracujících na rzné technické úrovni (manuáln nebo automaticky) a poskytovat varování obyvatelstvu zejména pi pívalových srážkách a povodních na malých tocích. Tyto místní systémy lze doplovat také hlásnými stanicemi pro sledování srážek. Hlásné profily kategorie C jsou provozovány obcí, které hlásný profil slouží, pi nebezpeí povodn a za povodn dle poteby. Stránka 22 z 76