OBSAH 1. Cíl projektu Dotazníkové šetření pro průzkum podnikatelského prostředí Nový Jičín 2004 3 2. Metoda, technika a organizace projektu..3 2.1. Pozorovací terén 3. Základní soubor dotazníkového šetření..4 4. Výběrový soubor dotazníkového šetření.4 5. Výsledky vyhodnocení dotazníkového šetření...5 5.1. Blok rozvoje podniku...5 5.2. Blok podnikatelského prostředí..13 5.3. Blok kvality pracovních sil.15 5.4. Blok vlivu Evropské unie 16 5.5. Blok samosprávy...22 6. Přílohy 6.1. Příloha č. 1: Dotazníkový arch 6.2. Příloha č. 3: Statisticky zpracovaný soubor otázek dotazníkového šetření 1
1. Cíl projektu Dotazníkové šetření pro průzkum podnikatelského prostředí Nový Jičín 2004 Cílem Průzkumu podnikatelského prostředí Nový Jičín je získat informace pro SWOT analýzu města a následně zpracování akčního plánu strategie a přispět tak k lepší informovanosti o názorech podnikatelů na město Nový Jičín, jako místo jejich podnikatelských aktivit. Průzkum proběhl v květnu a červnu 2004. Předpokládalo se oslovení cca 40 až 50 firem, které byly vybrány následovně: Město ve spolupráci s konzultantem a Vysokou školou vytipovalo nejvýznamnější zaměstnavatele Poté byl vzorek rozšířen na cílový počet tak, aby byly proporcionálně zastoupeny hlavní druhy podnikání (výroba, maloobchod, doprava, služby, apod.) 2. Metoda, technika a organizace projektu Tento průzkum byl proveden metodou terénního výzkumu. Technikou zvolenou v tomto průzkumu bylo anonymní dotazování. Nástroji, které byly použity při realizaci zvolené techniky, byly dotazník a rozhovor. Informace získané od respondentů (podnikatelských subjektů) byly zaznamenány do dotazníku. Tento dotazník byl rozdělen do 5 bloků: rozvoj podniku, podnikatelské prostředí, kvalita pracovních sil, vliv Evropské unie, samospráva. Závěrečná část dotazníku byla tvořena otázkami sloužící pro statistické zpracování. K této zprávě byl vypracován doplňující dokument, tzv. příloha. Příloha obsahuje veškeré grafy a tabulky, které jsou výstupem statistického zpracování dotazníkového šetření pro průzkum podnikatelského prostředí. Pro zpracování dat získaných v dotazníkovém šetření byl použit program SPSS 12.0. Tento program je komplexním softwarovým systémem k analyzování statistických dat. SPSS může získat data z většiny typů souborů a použít je k tvorbě tabulek, grafů a schémat, které zobrazují trendy, popisné statistiky a statistické analýzy. 2.1. Pozorovací terén Pozorovacím terénem pro tento průzkum bylo město Nový Jičín. Respondenty tohoto průzkumu byly podnikatelské subjekty města Nového Jičína. Kontaktním místem byl V. ročník veletrhu firem Novojičínska, zde byl získán největší počet respondentů pro náš průzkum, ostatní podnikatelské subjekty se dostaly do kontaktu s dotazníkem prostřednictvím e-mailu. 2
3. Základní soubor dotazníkového šetření Celkový počet anonymně oslovených podnikatelských subjektů bylo cca 250, nakonec spolupracovalo 52 podnikatelských subjektů. 4. Výběrový soubor dotazníkového šetření Výběrový soubor podle velikosti podniku: Velikost podniku Počet Do 25 zaměstnanců 31 Do 50 zaměstnanců 5 Do 250 zaměstnanců 6 Více než 250 zaměstnanců 4 Podnikám sám (živnostník) 2 Celkem 48 Neodpověděl 4 Celkem 52 Výběrový soubor podle odvětví: Odvětví Počet Zemědělství, myslivost, lesnictví 1 Zpracovatelský průmysl 8 Stavebnictví 7 Obchod, opravy motor.vozidel a výrobků 19 Ubytování a stravování 2 Finanční zprostředkování 1 Činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu 1 Vzdělávání 2 Zdrav. a sociální péče, veterinární činnost 1 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 8 Celkem 50 Neodpověděl 2 Celkem 52 Výběrový soubor PO/FO: PO/FO Počet Právnická osoba 23 Fyzická osoba 27 Celkem 50 Neodpověděl 2 Celkem 52 3
Vzhledem k tomu, že spolupráce s podnikatelskými subjekty byla dobrovolná, některé otázky, které považovaly za důvěrné, zůstaly v dotazníku nezodpovězeny. Navzdory této skutečnosti jsou výsledky, získané z dotazníkového šetření, velice přesným a cenným informačním zdrojem o situaci v podnikatelském prostředí. 5. Výsledky vyhodnocení dotazníkového šetření V úvodu 5. kapitoly je nezbytné se zmínit, že pro grafické zobrazení některých otázek byl použit zvláštní typ grafu: vousatá krabička. Tato vousatá krabička určuje střed celého souboru dat, kolem kterého všechny hodnoty odpovědí kolísají. Krabička uprostřed představuje hodnotu odpovědi, která se nejčastěji vyskytuje (tzn. že tuto hodnotu zaškrtli respondenti nejčastěji). Čáry vertikálně vycházející z boku této krabičky ( vousy ) představují rozsah v jakém se hodnoty vyskytují (tzn. rozptyl všech odpovědí, které se v celém šetření v této otázce objevily). Čím delší jsou tyto čáry, tím je rozsah četnosti výskytu větší, a naopak. Z toho vyplývá, že pokud jsou vousy krabičky krátké, znamená to, že respondenti mají na danou otázku podobný názor, pokud jsou vousy dlouhé, mají naopak respondenti velmi odlišné názory. 5.1 Blok rozvoje podniku Otázka č. 5.1.1 Které z uvedených faktorů nejvíce omezují a negativně působí na současný a budoucí vývoj Vašeho podnikání? 1 ekonomická situace v našem regionu 8 zahraniční konkurence 2 současná ekonomická situace v ČR 9 nedostatek kvalifikované pracovní síly 3 vzdálenost od hlavního města 10 doprava 4 vzdálenost od krajského města 11 cena práce 5 domácí konkurence 12 cena materiálů (vstupních surovin) 6 dostupnost financí/úvěrů 13 energetické náklady 7 legislativní omezení 14 jiné V této otázce měli respondenti uvést pořadí tří nejzávažnějších faktorů, které omezují jejich vývoj v podnikání. 4
Graf č. 5.1.1 Negativní faktory, které se umístily na prvním místě v nepříznivém působení na současný a budoucí vývoj podnikání Graf č. 5.1.2 Negativní faktory, které se umístily na druhém místě v nepříznivém působení na současný a budoucí vývoj podnikání 5
Graf č. 5.1.3 Negativní faktory, které se umístily na třetím místě v nepříznivém působení na současný a budoucí vývoj podnikání Na prvním místě byly nejčastěji uvedeny tyto faktory ( viz graf č. 5.1.1): ekonomická situace v našem regionu, současná ekonomická situace v ČR; jako druhé v pořadí byly uvedeny tyto negativní faktory (viz graf č.5.1.2) : opět ekonomická situace v regionu a v České republice, dále pak domácí konkurence; a konečně na třetím místě se nejčastěji objevovaly (viz graf č. 5.1.3) : dostupnost financí/úvěrů, ekonomická situace v regionu, cena materiálů. Na závěr můžeme říci, že negativní faktory, které podnikatelské subjekty považují za nejzávažnější pro současný a budoucí vývoj podnikání jsou: ekonomická situace v regionu a v České republice. Následující graf zobrazuje přehled podnikatelských subjektů rozdělených do velikostních skupin a jejich odlišný výběr negativních faktorů, které zaujímají první místo v nepříznivém působení na podnikání. 6
Graf č. 5.1.4 Nejzávažnější faktory negativně působící na současný a budoucí vývoj podnikání Otázka č. 5.1.8 Odkud čerpáte informace o situaci v regionu v oblasti spojené s podnikáním (např. vývoj, finance, dotace, legislativa, úřad práce)? Použita 5-bodová škálová stupnice: 1 nikdy. 5 velmi často V této otázce měli podnikatelé uvést odkud a jak často čerpají informace spojené s jejich podnikáním. Měli možnost výběru z 5-bodové škálové stupnice. Následující grafy poukazují na to, že většina podniků vůbec nečerpá informace o podnikání z institucích jako jsou: Agentura pro regionální rozvoj (ARR) a Regionální poradenská a informační centra (RPIC). Často nevyužívají ani služeb, které v této oblasti poskytuje Městský úřad v Novém Jičíně (33 %). Ve srovnání s institucemi ARR a RPIC je Městský úřad na tom nejlépe v oblasti poskytování informací. 7
Graf č. 5.1.5 Využívání služeb Agentury pro regionální rozvoj (ARR) při zjišťování informací v oblasti podnikání Graf č. 5.1.6 Využívání služeb Regionálního poradenského a informačního centra (RPIC) při zjišťování informací v oblasti podnikání 8
Graf č. 5.1.7 Využívání služeb Městského úřadu při zjišťování informací v oblasti podnikání Pro grafické zobrazení této otázky byl i použit typ grafu: vousatá krabička (viz úvod 5. kapitoly). Tento graf zobrazuje odkud právnické a fyzické osoby často čerpají informace pro své podnikání. Celkem je zobrazeno 10 oblastí jako zdroj informací. V každé oblasti jsou dvě vousaté krabičky, které představují názory právnických a fyzických osob. Pokud je vousatá krabička umístěna co nejvíce nahoře v grafu, tzn. čím větší hodnota odpovídá jejímu umístění, tím častěji podnikatelé vybírali tuto oblast jako zdroj pro čerpání informací pro své podnikání. Nižší hodnota představuje, že daná možnost pro čerpání informací byla vybírána podnikateli nejméně často. Po stručném vysvětlení můžeme dojít k závěru, že nejčastěji jsou získávány informace z Internetu, na webových stránkách specializovaných institucí a z odborných časopisů. Nejvíce je zajímají informace o Strukturálních fondech EU. 9
Graf č. 5.1.8 Možnosti čerpání informací o situaci v regionu v oblasti spojené s podnikáním Otázka č. 5.1.10 Využíváte nabídky služeb Hospodářské komory v Novém Jičíně? Použita 5-bodová škálová stupnice: 1 nikdy.5 velmi často Následující graf ukazuje zajímavou skutečnost, že místní podnikatelé vůbec nevyužívají služeb Hospodářské komory, která se nachází přímo v Novém Jičíně. 10
Graf č. 5.1.9 Využívání nabídky služeb Hospodářské komory v Novém Jičíně Otázka č. 5.1.11 Současným trendem v posilování konkurenceschopnosti nabídky Vašich výstupu na trhu jsou pravidelné inovace, podpora výzkumu a vývoje, spolupráce s vědecko-technologickými parky, apod. Jak jste na tom s inovacemi Vy? V této otázce byli podnikatelé požádáni, aby z nabídky vybrali ta tvrzení, která nejlépe vystihují jejich situaci v oblasti inovací. Následující graf ukazuje, že podniky v tomto regionu mají s inovacemi zkušenosti a považují je za prioritní k dlouhodobému udržení se na trhu. Někteří inovují, ale je těžké pro ně najít cestu, kterým směrem se vydat a nebo přemýšlí o inovacích průběžně, i když se jejich produkt stále dobře prodává. 11
Graf č. 5.1.9 Vztah podnikatelských subjektů k inovacím (v %) Uvítali bychom nějaké poradenství v oblasti inovací 2 O inovacích uvažujeme až s poklesem tržeb 6,1 Přemýšlíme nad inovacemi, i když se produkt prodává 22,4 Už jsme inovovali, ale celkové efekty byly spíše záporné Rádi bychom do inovací investovali, ale je to velké riziko 3,1 4,1 Samozřejmě, že inovujeme,těžší je najít směr,kterým se vydat 14,3 Inovace považujeme za prioritní k dlouh. udržení se na trhu 27,5 Ještě jsme neinovovali, kvalitní produkt se prodá i bez toho 1 Inovacím jsme zatím nevěnovali žádnou pozornost 2 Máme s inovacemi zkušenosti 17,3 0 5 10 15 20 25 30 procenta 5.2 Blok podnikatelské prostředí Otázka č. 5.2.13 Většina Vašich klíčových dodavatelů je z: 1 mikroregionu (okresu) 2 Moravskoslezského kraje 3 odjinud z ČR 4 zahraničí Tato otázka byla zaměřena na dodavatele a jejich prostorový dosah, tzn. odkud pocházejí dodavatelé, se kterými místní podnikatelé spolupracují. Podniky při své činnosti nejvíce spolupracují s dodavateli z celé České republiky a z Moravskoslezského kraje. Nejméně pak využívají služeb od dodavatelů přímo z Nového Jičína a blízkého okolí. Graf č. 5.2.1 12
Prostorový dosah klíčových dodavatelů Otázka č. 5.2.14 Vaše podnikatelská činnost (prodej, výroba, poskytování služeb) je zaměřena převážně na zákazníky (odběratele) z: 1 Nového Jičína 2 Mikroregionu (okresu) 3 celé České republiky 4 zahraničí V této otázce měli podnikatelé vybrat místa, odkud pocházejí jejich odběratelé/zákazníci, se kterými spolupracují. Místní podnikatelské subjekty nabízejí svoji podnikatelskou činnost zákazníkům jednak z celé České republiky a z mikroregionu (bývalého okresu Nový Jičín). Nejméně jsou zaměřeni na zákazníky přímo z Nového Jičína. Graf č. 5.2.2 Prostorový dosah významných zákazníků/odběratelů 13
5.3 Blok kvalita pracovních sil Otázka č. 5.3.17 Považujete pracovní sílu ve Vašem oboru podnikání v tomto regionu za: a) 1 zcela nedostupnou.5 zcela dostupnou b) 1 drahou 5 levnou c) 1 málo kvalifikovanou.5 vysoce kvalifikovanou Zde měli podnikatelé ohodnotit kvalitu pracovní síly v tomto regionu. Při hodnocení měli možnost vybírat z 5-bodové škálové stupnice. Pro grafické zpracování této otázky byla opět použita vousatá krabička (viz úvod 5. kapitoly). V grafu jsou 3 kategorie, každá obsahuje 5 vousatých krabiček, které představují názory jednotlivých podniků rozdělených podle velikosti. Následující graf zobrazuje jak podniky hodnotí pracovní sílu po stránce jejich dostupnosti, ceny a kvalifikace. Pokud je vousatá krabička umístěna co nejvíce nahoře v grafu, tzn. pokud větší hodnota odpovídá jejímu umístění, podnikatelé pozitivně hodnotili pracovní sílu. Nižší hodnota představuje negativní hodnocení pracovní síly. Zejména velké podniky (více než 250 zaměstnanců) a malé podniky (do 25 zaměstnanců) považují pracovní sílu za méně kvalifikovanou, cenu pracovní síly a jejich dostupnost považují za přijatelnou. Graf č. 5.3.1 Hodnocení pracovní síly v tomto regionu 14
5.4 Blok vlivu Evropské unie Otázka č. 5.4.21 O možnostech čerpání pomoci ze strukturálních fondů: a) 1 se vůbec nezajímáte. 5 se velmi zajímáte b) 1 možnost jejich využití nezvažujete..5 chcete se pokusit je využít Následující blok otázek se zajímá o možnostech čerpání pomoci ze strukturálních fondů. Z následujících dvou grafů (viz graf č. 5.4.1 a 5.4.2) vyplývá zajímává skutečnost. Můžeme říci, že podnikatelské subjekty jsou rozděleny na dvě skupiny, jedna skupina představuje ty, kteří se o pomoc ze strukturálních fondů vůbec nezajímá (asi 26 %), je to větší část firem, druhou skupinu pak tvoří firmy, které se o strukturální fondy velmi zajímají (asi 22 %). Další graf ukazuje, že převážná část firem se chce pokusit využít pomoc ze SF (38 %). Je zajímavé, že i když bylo více těch firem, které se o SF vůbec nezajímají, přesto z další otázky vyplynulo, že největší procento představují ty firmy, které se chtějí pokusit o využití pomoci ze SF. Graf č. 5.4.1 15
Zájem podnikatelských subjektů o možnostech čerpání pomoci ze strukturálních fondů Graf č. 5.4.2 Rozhodnutí podnikatelských subjektů o možnostech využití strukturálních fondů Otázka č. 5.4.22 Které z přínosů plynoucích z členství ČR v EU považujete za nejdůležitější? 16
a) Přístup na velký trh zboží bez vnitřních překážek b) Stabilní podnikatelské prostředí c) Jednotná a levnější celní, technická a daňová administrativa d) Výhoda jednotné měny e) Snazší vynutitelnost práva f) Účast v programech EU g) Jiné V této otázce měly podniky určit pořadí tří faktorů, které považují za přínos plynoucí z členství České republiky v Evropské unii. Graf č. 5.4.3 Přínosy plynoucí z členství ČR v EU (vybrané podnikatelskými subjekty na první místo) Graf č. 5.4.4 Přínosy plynoucí z členství ČR v EU (vybrané podnikatelskými subjekty na druhé místo) 17
Graf č. 5.4.5 Přínosy plynoucí z členství ČR v EU (vybrané podnikatelskými subjekty na třetí místo) Na prvním místě byly nejčastěji uvedeny tyto faktory (viz graf č. 5.4.1): přístup na velký trh zboží bez vnitřních překážek, jednotná a levnější celní, technická a daňová administrativa; jako druhé v pořadí byly zmíněny tyto přínosy (viz graf č. 5.4.2): opět jednotná a levná administrativa a přístup na velký trh, snazší vynutitelnost práva; a 18
konečně na třetím místě jsou (viz graf č. 5.4.3): výhoda jednotné měny a snazší vynutitelnost práva. Na závěr lze říci, že podniky považují za nejdůležitější přínosy: přístup na velký trh zboží bez vnitřních překážek a jednotná a levnější celní, technická a daňová administrativa. Otázka č. 5.3.23 Co považujete za největší ohrožení v souvislosti s naším členstvím v EU? a) Růst ceny práce b) Investice do přizpůsobení se novým podmínkám c) Ztráty výhody nižších cen d) Náročné požadavky evropských norem e) Zahraniční konkurence f) Jiné V této otázce podniky vybraly faktory, které představují největší ohrožení v souvislosti s naším členstvím v Evropské unii a určily jejich pořadí. Graf č. 5.4.6 Největší ohrožení v souvislosti s naším členstvím v EU (vybraná podnikateli na první místo) Graf č. 5.4.7 Největší ohrožení v souvislosti s naším členství v EU (vybraná podnikateli na druhé místo) 19
Graf č. 5.4.8 Největší ohrožení v souvislosti s naším členstvím v EU (vybraná podnikateli na třetí místo) Největší ohrožení, která obsadila první místo jsou (viz graf č. 5.4.4): růst ceny práce, investice do přizpůsobení se novým podmínkám; jako další ohrožení byla uvedena (viz graf č. 5.4.5): náročné požadavky evropských norem a ztráty výhody nižších cen a na 20
posledním místě se nejčastěji objevovaly (viz graf č. 5.4.6): zahraniční konkurence a náročné požadavky evropských norem. Závěrem můžeme shrnout, že největším ohrožením pro podnikatelské subjekty jsou: růst ceny práce, náročné požadavky evropských norem a zahraniční konkurence. 5.5 Blok samospráva Otázka č. 5.5.24 Nabídneme Vám několik služeb poskytovaných místní správou. Pokuste se ohodnotit jejich kvalitu: Použita 5-bodová škálová stupnice: 1 Velmi špatná. 5 Velmi dobrá; -1 Nedokážu posoudit V této otázce podnikatelské subjekty hodnotily služby poskytované místní správou pomocí 6-bodové škálové stupnici. Následující dva grafy zobrazují, že údržba silnic a podpora malého a středního podnikání je hodnocena velmi negativně Graf č. 5.5.1 Hodnocení kvality služby - údržba silnic, která je poskytovaná místní správou Graf č. 5.5.2 Hodnocení kvality služby podpora malého a středního podnikání, která je poskytovaná místní správou 21
Následující graf - typ vousatá krabička (viz úvod 5. kapitoly) obsahuje 8 oblastí představující služby poskytované místní správou. V každé oblasti jsou dvě vousaté krabičky, které představují názory právnických a fyzický osob. Pokud je vousatá krabička umístěna co nejvíce nahoře v grafu, tzn. pokud větší hodnota odpovídá jejímu umístění, podnikatelé pozitivně hodnotili kvalitu jednotlivých služeb. Nižší hodnota představuje negativní hodnocení kvality poskytovaných služeb. Následující graf zobrazuje, že právnické osoby hodnotí velmi negativně údržbu silnic, naopak za velmi dobré služby považují správní řízení, propagaci a likvidaci odpadů. Podpora malého a středního podnikání je fyzickými osobami hodnocena velmi špatně, na druhou stranu jsou spokojeni se službami v oblasti likvidace odpadů a propagace města a regionů. Graf č. 5.5.3 Hodnocení kvality služeb poskytovaných místní správou 22
Otázka č. 5.5.26 Připouštíte možnost, že Vaše firma opustí město Nový Jičín? 1 rozhodně zvažujeme.5 rozhodně nezvažujeme Následující graf zobrazuje, že místní firmy neuvažují o tom, že by opustily město Nový Jičín. Pouze nepatrná část firem (kolem 14 %) rozhodně zvažuje, že by město opustila. Důvody, které by k tomu vedly jsou tyto: lobbystické a rodinné tlaky na radnici a v úřadech, rozšíření činnosti a malá flexibilita zaměstnanců. Graf č. 5.5.4 Možnost, že podnikatelské subjekty opustí město Nový Jičín 23
Otázka č. 5.4.27 Nabídneme Vám několik oblastí, které jsou pro rozvoj města nejdůležitější. Rozhodněte, kam by jste nejvíce směřovali prostředky z rozpočtu města? a) bytová výstavba g) rozvoj školství b) podpora sociálně potřebných f) rozvoj zdravotnictví c) snížení nezaměstnanosti i) rozvoj možností pro volný čas d) zlepšení dopravy j) rozvoj služeb e) zvýšení bezpečnosti k) výstavba průmyslové zóny f) podpora drobného a středního podnikání l) jiné V této otázce měly podniky vybrat tři oblasti kam by investovaly peněžní prostředky z rozpočtu města. Stejná otázka byla položena i občanům města Nového Jičína v rámci dotazníkového šetření o občanské spokojenosti. Následující grafy nám tak nabízejí možnost porovnat postoj podnikatelů a občanů v otázce investic. Graf č. 5.5.6 Nejdůležitější oblasti pro investování prostředků z rozpočtu města 24
(výběr oblastí, které obsadily první místo na základě rozhodnutí podnikatelů) Graf č. 5.5.7 Nejdůležitější oblasti pro investování prostředků z rozpočtu města (výběr oblastí, které obsadily první místo na základě rozhodnutí občanů ) Graf č. 5.5.8 Nejdůležitější oblasti pro investování prostředků z rozpočtu města 25
(výběr oblastí, které obsadily druhé místo na základě rozhodnutí podnikatelů) Graf č. 5.5.9 Nejdůležitější oblasti pro investování prostředků z rozpočtu města (výběr oblastí, které obsadily druhé místo na základě rozhodnutí občanů ) Graf č. 5.5.10 Nejdůležitější oblasti pro investování prostředků z rozpočtu města 26
(výběr oblastí, které obsadily druhé místo na základě rozhodnutí podnikatelů) Graf č. 5.5.11 Nejdůležitější oblasti pro investování prostředků z rozpočtu města (výběr oblastí, které obsadily druhé místo na základě rozhodnutí občanů ) 27
Z grafů můžeme vyčíst, že společně občané i podnikatelé zvolili na prvním místě snížení nezaměstnanosti. Další oblasti, která byla zvolena podnikateli pro investice je rozvoj školství, naopak občané vybrali opět snížení nezaměstnanosti a rozvoj zdravotnictví. Na třetím místě u podnikatelů skončilo rozvoj školství a služeb a u občanů podpora malého a středního podnikání. Následující graf zobrazuje možnost investování prostředků do vybraných oblastí z jiného pohledu. V grafu jsou zobrazeny podniky podle velikosti a vybrané oblasti pro investice. U všech firem byla společně a nejčastěji vybraná oblast snížení nezaměstnanosti, v dalších oblastech se firmy už neshodují. Graf č. 5.5.12 Nejdůležitější oblasti pro investování prostředků z rozpočtu města 28