Hostitelské faktory ovlivňující přirozený průběh HBV infekce. MUDr. Václav Hejda Odd. Gastroenterologie a Hepatologie 1.Interní klinika FN Plzeň



Podobné dokumenty
Léčba chronické hepatitidy B a její dlouhodobý účinek. Petr Urbánek Interní klinika 1.LF UK a ÚVN Praha petr.urbanek@uvn.cz

Význam a interpretace sérologických a molekulárně genetických testů u chronické HBV infekce

Současné možnosti léčby a standardní terapie infekce HBV

P. S t u d e n í P. S t u d e n í k

Virové hepatitidy. Prof. MUDr. Petr Husa, CSc. Klinika infekčních chorob, LF MU a FN Brno

Diagnostika a léčba chronické hepatitidy B

Infekční hepatitidy u těhotných

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D. www. farmakoekonomie.cz

Laboratorní di agnostik HBV HCV a Vratislav Němeček Státní zdravotní stav ústav

Specifika péče o pacientky s STI v graviditě

Hepatitida E nejen akutní onemocnění. Petr Husa Klinika infekčních chorob, LF MU a FN Brno Hepatitida B v roce 2012, Praha, 28.4.

Immunologické poškození. Infekce. Zánět. Toxické poškoz. - Alkohol - Léky, drogy - Chemikálie. - Viry - Bakterie - Houby

Pacasová R., Tesařová E., Křížová E. Transfuzní a tkáňové oddělení FN Brno. 8. Střešovický transfuzní den, Praha

PŘÍLOHA IV VĚDECKÉ ZÁVĚRY

Klinika virových hepatitid je sourodá, ale etiopatogeneze je nesourodá.

Soňa Fraňková Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum IKEM

Patologie virových hepatitid. Jan Stříteský Ústav patologie 1. LF UK a VFN Praha 2008

Virové hepatitidy. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

Doporučený postup diagnostiky a léčby chronické hepatitidy B. Datum vydání doporučení: září 2014

Epidemiologie hepatitid C, B a HIV. Hepatitidy A,B,C,E a HIV - nemocnost/ obyvatel v letech

Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře SUPPLEMENTUM

Novinky: HIV a chronické hepatitidy

Neinvazivní diagnostika. jaterních chorob. Radan Brůha. IV. interní klinika 1.LF UK a VFN v Praze

VEDLEJŠÍ ÚČINKY. Palásková Simona, KARIP TC IKEM Praha

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Vakcinace pacientů s jaterními nemocemi

Diagnostika a léèba chronické hepatitidy B

Přehledy-názory-diskuse

Program komplexní léčby somatických komplikací syndromu závislosti, Remedis, Nuselská poliklinika Táborská 57, Praha 4

Lenka Klimešová FN U sv.anny Brno

Virová hepatitida typu C možnost vakcinace (Hepatitis C vaccine : supply and demand)

Hepatopatie v těhotenství

Výsledky séroprevalenční studie HCV infekce u dospělých v ČR

Acute-on-chronic liver failure: definice, patofyziologie, terapeutické možnosti. Eva Kieslichová KARIP, Transplantcentrum

,, Cesta ke zdraví mužů

Doporučený postup diagnostiky a léčby chronické hepatitidy B

Hepatopatie v těhotenství

Očkování chronicky nemocných

Virové hepatitidy B a D

Diagnostika a léèba chronické hepatitidy B

Reaktivace virových hepatitid. Jan Šperl Institut klinické a experimentální medicíny Klinika hepatogastroenterologie Praha 2013

Doporučený postup dia gnostiky a léčby infekce virem hepatitidy B

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených

OR (odds ratio, poměr šancí) nebo též relativní riziko RR. Validita vyšetření nádorových markerů. Validita (určuje kvalitu testu)v % = SP/ SP+FP+FN+SN

Nádory trávicího ústrojí- epidemiologie. MUDr.Diana Cabrera de Zabala FN Plzeň Přednosta: Doc.MUDr.Jindřich Fínek,PhD.

Virové hepatitidy. Prof. MUDr. Petr Husa, CSc. Klinika infekčních chorob, LF MU a FN Brno

Klinika virových hepatitid je sourodá, ale etiopatogeneze je nesourodá.

LP Olysio, ATC skupina J05AE14

Vávrová J., Palička V.

Hepatopatie v těhotenství

Akutní a chronické hepatitidy

Postup při kontrole protekce a případném přeočkování proti VHB

Středomoravská nemocniční a.s. Mathonova 1, Prostějov Klinika virových hepatitid je sourodá, ale etiopatogeneze je nesourodá.

Kučerová L., Zbořil V., Prokopová L., Dujsíková H.

Zadávací dokumentace k veřejné zakázce dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon )

Infekční hepatitidy. Čechová H Šafránkův pavilon, Plzeň

Léčba chronické hepatitidy C u dětí rekombinovaným PEG Interferonem alfa - 2b (PegIntron) v kombinaci s ribavirinem (Rebetol) Návrh léčby

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

AKUTNÍM SELHÁNÍM LEDVIN

Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie. Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11.

Novorozenecká sepse a její diagnostická úskalí. Jan Hálek, Anna Medková Novorozenecké oddělení a Dětská klinika FNO

EPIDEMIOLOGIE VIROVÝCH HEPATITID

EPIDEMIOLOGIE HEPATITID TYPU A A B NEJEN VE VZTAHU K LABORATORNÍM VÝSLEDKŮM

VNL. Onemocnění bílé krevní řady

Hodnocení a modelování populačních dat na příkladu epidemiologie vážných chorob: I. Analýza dat, princip predikcí.

PŘÍPRAVA PACIENTA : Speciální příprava pacienta ani dieta není nutná, pro obvyklé vyšetřování je vhodný odběr ráno, nalačno.

Jedna potahovaná tableta obsahuje entecavirum 0,5 mg (ve formě entecavirum monohydricum).

Parvovirus B 19. Renata Procházková

Základní vlastnosti virů hepatitid

RMG = nutná součást dalšího zlepšování péče o pacienty s MM

Je možné zvýšit současnou účinnost biologické léčby IBD?

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Jedna potahovaná tableta obsahuje entecavirum 0,5 mg (ve formě entecavirum monohydricum).

Trombocytopenie v těhotenství

REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE

EPOSS výsledky interim analýzy. Jan Maláska za kolektiv investigátorů projektu EPOSS

Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

VIROVÉ HEPATITIDY. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Narozen v Brně, ženatý, 3 děti.

CEBO: (Center for Evidence Based Oncology) Incidence Kostních příhod u nádorů prsu PROJEKT IKARUS. Neintervenční epidemiologická studie

KLINICKÉ A LABORATORNÍ CHARAKTERISTIKY ROTAVIROVÝCH A NOROVIROVÝCH INFEKCÍ. Helena Ambrožová 1. infekční klinika 2. LF UK a NNB

Případ č. 15. Klinická historie a anamnéza

VIROVÉ HEPATITIDY. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech

INFEKČNÍ PŘÍČINY LIDSKÝCH NOVOTVARŮ

Chronické virové hepatitidy

Hepatopatie v těhotenství. Pavel Trunečka

Význam včasné léčby nemocných s CHOPN

Alergický pochod. Alergie v dětském věku- od atopického ekzému k respirační alergii

Transplantace jater pro erythropoetickou protoporfýriivýznam adekvátní biliární drenáže

Průběh pandemické chřipky A(H1N1) ve FN Hradec Králové. Plíšek S., Kosina P., Prášil P., Kračmarová R., Gebouský P. KIN LF UK a FN Hradec Králové

Xenobiotika a jejich analýza v klinických laboratořích

VLIV RIZIKOVÝCH FAKTORŮ. VHA a VHB. Katedra epidemiologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO lové

Metabolický syndrom a játra. MUDr. Václav Hejda odd. Gastroenterologie a Hepatologie 1.Interní klinika FN v Plzni

Pacienti s chronickou hepatitidou C a trvale normální aktivitou ALT léãit nebo neléãit?

Příloha I. Vědecké závěry a zdůvodnění změny v registraci

STANDARDNÍ DIAGNOSTICKÝ A TERAPEUTICKÝ POSTUP CHRONICKÉ INFEKCE VIREM HEPATITIDY C (HCV)

HIV / AIDS MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství LF MU

Transkript:

Hostitelské faktory ovlivňující přirozený průběh HBV infekce MUDr. Václav Hejda Odd. Gastroenterologie a Hepatologie 1.Interní klinika FN Plzeň

Nejstarší HBV infekce Virus hepatitidy B objeven v játrech mumie z Jižní Koreje (Handong) Stáří mumie 500 let Nejstarší verifikovaný nález HBV jako infekční partikule

Signifikantní skupina pacientů s HBV dospěje do cirhózy. výrazně zvýšené riziko rozvoje HCC Přirozený průběh z individuálního hlediska je výrazně proměnlivý a liší se dle věku infikace a délky průběhu a dle celé řady proměnných kompex faktorů hostitelských, virových a environmentálních Jedním z hlavních faktorů dlouhodobé prognózy je trvání a intenzita poškození jaterního parenchymu a následné období regenerace s odpovídajícím změnami nekroinflamatorními a s rezultující fibrózou. Obtížné přesně historii identifikovat, neboť chybí informace o nákaze a délce infekce

Fáze chronické hepatitidy B HBV DNA HBeAg Anti-HBe ALT Imunitní tolerance Imunitní clearance HBeAg-positivní chronická hepatitida Inaktivní HBsAg nosič Reaktivace HBeAg-negativní chronická hepatitida 0 20 Roky 40 60 Yim HJ, et al. Natural history of chronic hepatitis B virus infection: what we knew in 1981 and what we know in 2005. Hepatology. 2006;43:S173-S181. Copyright 1999 2012 John Wiley & Sons, Inc. All Rights Reserved.

HBsAg prevalence v různých částech světa HBsAg Prevalence 8% (vysoká) HBsAg Prevalence 2% to 7% (střední) < 2% (nízká) Weinbaum CM, et al. MMWR Recomm Rep. 2008;57(RR-8):1-20.

Incidence HCC celosvětově Onemocnění akvírované v dětství může progredovat i přes sérokonverzi a nízkou HBV DNA (< 2000 IU/ml)

Progrese HBV infekce v čase Hepatocelul ární karcinom (HCC) Akutní infekce Chronická infekce 30% chronicky infikovaných pacientů ] Cirhóza Transplantace jater SMRT > 90% infikovaných dětí vyvine chronickou infekci ] < 5% infikovaných v dospělosti progreduje do chronického onemocnění Jaterní dekompenzac e (selhání) 23% pacientů vyvine jaterní dekompenzaci do 5ti let od vzniku cirhózy ROKY 0 20 40 60 1. CDC. HBV FAQs for health professionals. 2. Torresi J, et al. Gastroenterology. 2000;118(2 suppl 1):S83-S103. 3. Fattovich G, et al. Hepatology. 1995;21:77-82. 4. Seaberg EC, et al. Clin Transpl. 1998:17-37.

Rizikové faktory progrese HBV (do CI/HCC) Hostitelské faktory vyšší věk (> 40R) mužské pohlaví stupeň fibrózy v době diagnózy (F3) opakované vzplanutí hepatitidy (ALT) genetická diverzita (IL28B) stav imunity (HIV, TX) vysoká geografická endemicita vysoká virémie Virové faktory HBV genotyp (C, D) HBV mutace (mut vs. wt) HDV/HCV/HIV/HHC koinfekce Ostatní faktory konzumace alkoholu steatóza diabetes mellitus obezita aflatoxin

Přirozené rizikové faktory HBV cirhózy REVEALed (CI a HCC) HBsAg status Pohlaví + + HBeAg status + + ALT - - < 15, 15-44, > 45 IU/ml Chen J-C, JGH 2011

Studie REVEALed nomogram rizika progrese do cirhózy a fibrózy Chen J-C, JGH 2011 vytvořeno na základě neinvazivních dat mohou relativně přesně predikovat riziko CI/HCC u pacientů s HBV Stanovení 5 a 10ti letého rizika CI 10 bodů (2,75 a 7,47) 15 bodů (11,25 a 28,3) 20 bodů (40,02 a 75,92) 23 bodů (70,6 a 97)

Rizikové faktory pro progresi HBV do CI a HCC (Univariate and Multivariate Analýza) Rizikový faktor Univariate HR (95% CI) Univariate P Value Multivariate HR (95% CI) Multivariate P Value Mužské pohlaví 3.0 (2.0-4.5) <.001 2.1 (1.3-3.3).001 Věk (roky) 40-49 3.6 (2.0-6.4) <.001 1.09 (1.07-1.11) for each year 50-59 5.1 (3.0-8.9) <.001 <.001 60 8.3 (4.6-15.0) <.001 Kouření cigaret 1.7 (1.2-2.3) <.001 1.0 (0.7-1.4).84 Konzumace alkoholu 2.6 (1.8-3.7) <.001 1.6 (1.1-2.4).009 HBeAg positivita 4.3 (3.2-5.9) <.001 2.6 (1.6-4.2) <.001 ALT 45 U/L 4.1 (2.8-6.0) <.001 1.1 (0.7-1.7).64 Chen CJ, et al. JAMA. 2006;295:65-73.

ALT jako rizikový faktor progrese HBV ALT > ULN spojena s vyšším rizikem úmrtí z jaterních důvodů Pacienti s mírnou elevací ALT (> 1-2 x ULN) mají zvýšené riziko rozvoje komplikací a progrese fibrózy Až 24% pacientů s normální hodnotou ALT mají jaterní fibrózu F2-4 Mírná elevace ALT v době suprese HBV DNA spojena s vyšší šancí na HBsAg eliminaci Pacienti s vysokou virémií mají vyšší riziko progrese fibrózy i při normální hodnotě ALT AASLD stanovisko ke kontrolám ALT: užitečné ve vyhledávání signifikantího jaterního onemocnění s event. potřebou léčby užitečné v odhadnutí dalšího průběhu HBV infekce ALT hodnoty > 1 2 x ULN mají významné riziko komplikací Kim, BMJ 2004, Yuen, Gut 2005, Lai, JoH 2007, Lai Hepatology 2005, Kim, Hepatology 2008, Iloeje, Liver 2012

Steatóza u chronické hepatitidy B Thomopoulos, Eur J Gastroenterol Hepatol 2006

Kumulativní incidence (%) Riziko cirhózy u pacientů s HBV a rozvojem DM Populační studie Taiwan (1996-2009) DM u HBV pacientů diagnostikovaný v letech 1996 1999 Přítomnost cirhózy srovnávaná mezi 435 pacienty s DM (nově vzniklý a 8920 pacienty s HBV bez diabetu (2000-2009) 0.3 0.2 0.1 0.0 Kumulativní incidence cirhózy u pacientů s rozvojem diabetu a u pacientů bez diabetu Relativní riziko: 2.11 95% CI: 1.77-2.51 DM cohort (n = 435) Non-DM cohort (n = 8920) Huang Y-W, et al. AASLD 2011. Abstract 173. 0 2 4 6 8 10 Follow-up (roky) DM je nezávislý prediktivní faktor rozvoje cirhózy HR: 1.493 (95% CI: 1.187-1.878; P =.001)

Vliv steatózy na virologickou odpověd při terapii ETV 267 pacientů terapie ETV jako primární léčba naivních pacientů 64% HBeAg pozitivních pacientů prevalence steatózy 30,5% primární nonrresponze: 7,1% nonadherrence k léčbě steatóza koreluje s metab.faktory první studie zjištující efekt ETV u pacientů se steatózou Xi Jin, PLoS, March 2012

Metaanalýza významu jaterní steatózy při HBV infekci celkem 21 studií bylo analyzováno prevalence steatózy v HBV populaci 14 % - 70% vyšší prevalence ve studiích, kde pacienti požívali alkohol ve studiích, kde pacienti bez alkoholu: 25% alkohol má zřejmě zásadní roli v rozvoji steatózy metabolické faktory rovněž zásadními markery rozvoje steatózy obezita, DM, MS, BMI, TG, významně signifikantní negativní korelace s virémií! virus má antisteatotický efekt? steatóza usnadńuje virovou clearance? není asociace mezi tíží steatózy a stupněm nekroinflamace a fibrózy Machado, JGH 2011

Genetické vlivy polymorfismus genu pro IL28B De Niet A, 2012, Sonneveld 2012. Lampertico P 2012, Peng, Martin, Li (2010 2012) bez průkazu asociace IL28B a přirozeného vývoje HBV Bozdai, EASL 2012: Zkoumán vliv celkem 5 SNP v genu pro IL28B na přirozený průběh HBV onemocnění (600 pacientů): HBV recovery vs. HBV perzistence, inactive HBsAg nosič vs. HBeAg negativní chronická hepatitida) Asociace mezi rs12980275 a rs8105790 a spontánní virovou clearance

Vliv imunitní kontroly a jejího oslabení - REAKTIVACE Definice: ztráta imuntiní kontroly u pacientů s neaktivní či vyléčenou HBV infekcí prudký vzestup virové replikace s elevací JT (selháním jater) během či následně po imunosupresivní léčbě Klinicky: kolísá od subklinické po fatální průběh vzestup HBV DNA a +*/- návrat HBeAg ALT vzestup (mírný až velmi dramatický) může progredovat do jaterního selhání i přes antivirotickou léčbu

ALT HBV-DNA

Klesající riziko Rizikové diagnózy reaktivace HBV LYMFOMY Transplantace kostní dřeně Leukémie Myelom Karcinomy (prsu, žaludku, renální, HCC zvláště HCC+TACE) Systémové infekce ( HIV, HCV) Orgánové transplantace (játra, ledviny, srdce) Autoimmunitní choroby (Revm. arthritis, SLE, ankylozující spondilits, Behcets disease, Polymyalgia rheumatica, Psoriasis, ITP) Nespecifické střevní záněty Kortikosteroidy anti-tnf anti-cd20 (Rituximab) anti-cd52 (Alemtuzumab)

Celkové přežití progression free přežití Cheng, Hepatology 2003 Pac. s lymfomem, HBsAg + (50 pac, randomizace PACE vs. ACE) ACE: epirubicin, cyclophosphamid, etoposide +/- prednison

Význam reaktivace frekventní komplikace závažná komplikace, často fatální možnost prevence preemptivní léčbou nutnost modifikovat/ukončit IS terapii

Hlavními riziky HBV z dlouhodobého hlediska (= hlavními cíli léčby!) prevence cirhózy prevence jaterní dekompenzace prevence vzniku HCC

Změna histologického nálezu při dlouhodobé terapii antivirotiky Entecavir ( 3 7 let), prům. 6 let Tenofovir 5let sledování Chan TT, Hepatology 2010 Marcellin et al, AASLD 2011, Abstr. 1375

Studie VIRGIL (ETV): naprostá většina pacientů dosáhla HBV DNA negativity do 48 měsíce Pravděpodobnost dosažení odpovědi na léčbu (ETV) není ovlivněna tíží jaterního onemocnění HBeAg (+) HBeAg (-) 90% 80% 70% 60% 50% % pacientů 40% 30% 20% 10% 0% měsíce 1 2 3 4 5 follow-up 100% 90% 80% 70% 60% % pacientů 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1 2 3 4 5 6 42 6 48 follow-up Základní charakteristiky souboru: průměrný věk: 58 let (18 82) cirhóza: 49 % konkomitantní onemocnění: 56% HBeAg(-)ve: 83% U 43 % pacientů se suboptimální virologickou odpovědí přítomna nonadherence k léčbě Zoutendijk, GUT, April 2012

Odpověd na léčbu ETV - VIRGIL pravděpodobnost virologické odpovědi při tp. ETV není ovlivněna tíží jaterního onemocnění virologická odpověd je sign. spojena s nižším rizikem dekompenzace/hcc HBV DNA cut-off hodnota 2000 IU/ml je příliš vysoká pro dosažení nižšího rizika dekompenzace (rozdíl jen mezi VR a pvr s hranicí 80 IU/ml) Změna paradigmatu? Zoutendijk, GUT, April 2012

Studie efektivity léčby TDF u naivních pacientů HBV, n=302 Lampertico, AASLD 2011, abst.no 1433 HBeAg (+) HBeAg (-) % pacientů 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1 2 3 4 5 follow-up 30 100% 90% 80% 70% 60% % pacientů 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1 2 3 4 5 follow-up 30 Základní charakteristika pacientů: průměrný věk 55 let (19-80) cirhóza: 35% konkomitantní onemocnění: 43% HBeAg (-): 80%

Vliv nonadherence k léčbě na její účinnost ETV vs. ADV ETV ADV Nghiem, Dig Dis Sci 2011, 2423-2431

Chronická hepatitida B v USA. Odhad alokace účinné léčby ~ 2 miliony osob mají chronickou HBV infekci 400,000-600,000 diagnostikováno 200,000-300,000 lékařsky vyšetřeno < 50,000 léčeno protivirovou léčbou Cohen C, et al. J Viral Hepat. 2011;18:377-383.

Jaké hostitelské faktory jsou klíčové pro progresi onemocnění? faktory se uplatňují v době, kdy infikace není známa k dispozici je vysoce účinná léčba (ETV, TDF) s minimem NÚ a minimálním rizikem rezistence léčba účinná v různých populacích nemocných, včetně difficult to treat nemocných hlavní roli v omezené účinnosti léčby hraje nonadherence

Závěr Pozitivní ovlivnění průběhu HBV infekce v našich podmínkách spočívá: v časné diagnostice onemocnění v přesné diagnostice HBV infekce u IS pacientů ve finanční dostupnosti adekvátní léčby A PŘEDEVŠÍM v optimální adherenci pacienta k léčbě

vstupní serologie: HBsAg neg., anti-hbc + /anti-hbs + 400 0,87..1,6..7,5..5,7..2,7..1,5 0,92 ALT 350 300 ENTECAVIR 250 PCR HBV HBsAg 200 150 100 BMT CyA EX anti-hbs HBeAg anti Hbe anti-hbc 50 0 VII.07 IX.07 XI.07 I.08 III.08 V.08 VII.08 IX.08 XI.08 I.09 III.09 V.09 VII.09 IX.09 XI.09 I.10 III.10 V.10