Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO v ČR
Stárnutí a zdraví v globálním kontextu Svět stárne rychle Počet lidí starších 60 let v poměru k celkovému počtu světového obyvatelstva se zvýší z 11% v roce 2006 na 22% do roku 2050 V této době bude poprvé v lidských dějinách ve světové populaci více seniorů než dětí (do 14 r.) Rozvojové země stárnou mnohem rychleji než rozvinuté země: do padesáti let bude více než 80% seniorů žít v rozvojových zemích, zatímco v roce 2005 to bylo 60%. Využít smysluplně potenciál starších lidí je úlohou každé společnosti Hovoříme proto o zdravém, aktivním a důstojném stárnutí Fenomén stárnutí je problémem i České republiky.
Proportion of Population Over Age 60, 2012
Proportion of Population Over Age 60, 2050
Demografické změny 1999 2050 Poměr starší, ekonomicky neaktivní populace (> 65 let) k populaci ekonomicky aktivní se může více než zdvojnásobit mezi roky 2005 a 2050 v rámci EU Nejméně 35% mužů starších 60let bude mít více než dvě chronická onemocnění Počty dalších doprovodných onemocnění ( komorbidit) se budou progresivně zvyšovat s narůstajícím věkem, především ve skupině žen.
Stárnutí úspěch nebo břemeno? Stárnutí světové populace je úspěchem politik veřejného zdravotnictví, sociálního a ekonomického rozvoje (Gro Harlem Brundtland, GR WHO, 1999)
Globální stárnutí Znamená: 1. Zvýšené sociální a ekonomické požadavky ve všech zemích 2. Nevyhnutelnost přijímat reformy a reorganizovat sociální a zdravotnický systém, přizpůsobený starším občanům 3. Vytvářet podmínky tzv. Aktivního stárnutí (WHO) kvalita života ( co nejméně nemocí, nezávislost/soběstačnost,aktivní přístup k životu) Health for All: přidávat nejen roky životu ale také život létům
Tři pilíře vymezující strategii Aktivního stárnutí
Světový den zdraví v r. 2012 Stárnutí a zdraví
General Programme of Work 2014/15 A Life Course Approach to the Health of Ageing Populations Celoživotní postoj ke zdraví stárnoucí populace 1. Podpora zdraví v rámci životního cyklu 2. Orientace na primární zdravotní péči, dlouhodobou péči, paliativní péči 3. Nastavení opatření a modelů pro sledování a kvantifikaci rozdílných zdravotních potřeb starších lidí a jejich přístupu ke zdravotní péči 4. Důraz na prostředí přátelské stárnoucí populaci / WHO Global and Regional Networks of Agefriendly Cities and Communities
Úloha a zodpovědnost komunity Svět se stává jedním rostoucím městem: v roce 2007 žila ve městech již více než polovina světové populace. Proto WHO představila v roce 2005 projekt Globální města přátelská seniorům: 1. Respektují značné rozdíly v kapacitě a zdrojích seniorů; 2. Flexibilně předvídají a reagují na potřeby a preference seniorů; 3. Respektují jejich rozhodnutí a životní styl; 4. Chrání ty, kdo jsou nejzranitelnější; 5. Podporují začlenění seniorů do všech oblastí života komunity.
Agefriendly cities 1. Součástí projektu je idea propojování jednotlivých subjektů měst do sítí a to jak na mezinárodní tak národní úrovni. (Založení sítí měst přátelských seniorům zvažují např. v Japonsku, ve Španělsku, na Blízkém východě,v Kanadě, Latinské Americe a v Karibské oblasti. 2. Idea města přátelského seniorům má mnoho společného s Zdravá města 3. Snaha o aktivní a oboustranně přínosné propojení mezi oběma sítěmi. 4. Projekt WHO Zdravá města je v ČR již dlouhodobě a úspěšně realizovánsdružuje již 120 municipalit v ČR.
Strategie a akční plán pro zdravé stárnutí v Evropě 20122020 Rezoluce přijatá na 62 RC 2012, na Maltě a její priority: 1. Podpora pohybové aktivitě 2. Prevence pádů 3. Vakcinace starší populace a prevence infekčních onemocnění v ZZ 4. Veřejná podpora neformálních forem péče s důrazem na domácí péči a sebepéči 5. Budování kapacit v geriatrii a gerontologii pracovní síly pro zdravotní a sociální péči 6. Prevence sociální isolace a sociálního vyčlenění 7. Prevence špatného zacházení ( maltreatment) 8. Kvalita péče poskytovaná starým občanům, se zvláštním zaměřením na péči v demenci a paliativní péči u dlouhodbě léčených pacientů
Zdraví 2020 dlouhodobá evropská strategie WHO EURO přijata na 62 RC v září 2012 Rámcový souhrn opatření připravených s cílem pomoci vládám, aby čelili novým zdravotním výzvám a přispívaly ke zdraví a životní pohodě Nové výzvy: Enormní nárůst NCD Problematika stárnutí Reakce na nenadálé hrozby Limitace zdrojů do zdravotnictví Nové, vědecky zdůvodněné přístupy socioekonomické determinanty, nerovnosti ve zdraví, intervenční programy zaměřené na znevýhodněné skupiny, integrovaný přístup k potírání rizik chronických neinfekčních onemocnění (NCD) apod.
Health 2020 4 prioritní oblasti pro politická opatření Investování do zdraví v průběhu celého životního cyklu cestou programů podpory zdraví zvyšování zdravotní gramotnosti a vytváření možností pro posilování zodpovědnosti občanů ke zdraví a propagaci volby zdravějšího životního stylu Řešení největších zdravotních výzev v evropském regionu přenosné a nepřenosné nemoci Posilování zdravotnických systémů, v jejichž centru jsou lidé, občané musí mít podíl na rozhodování, posilování kapacit veřejného zdravotnictví a připravenost a schopnost reagovat na nenadálé hrozby Vytváření zdravých komunit a podpůrného prostředí pro zdraví občanů, WHO komunitní přístupy zaměřené na města, školy, pracoviště.
Strategické cíle Zdraví 2020 Posílit roli veřejné správy v oblasti zdraví a přizvat k řízení a rozhodování všechny komponenty společnosti, sociální skupiny i jednotlivce wholeofgovernment approach wholeofsociety approach health in all policies Základním principem je mezisektorový a mezioborový přístup v řešení problémů
Strategické cíle Zdraví 2020 Posílit roli veřejné správy v oblasti zdraví a přizvat k řízení a rozhodování všechny komponenty společnosti, sociální skupiny i jednotlivce wholeofgovernment approach wholeofsociety approach health in all policies Základním principem je mezisektorový a mezioborový přístup v řešení problémů
Více na: www.who.int/ageing www.euro.who.int/ageing www.who.cz Děkuji za pozornost