ENERGETICKÝ POSUDEK Městský úřad, Kroměříž

Vypracováno podle 9a odst. 1 písm. e) Zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí Vyhlášky č. 480/2012 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu a energetického posudku. ENERGETICKÝ POSUDEK Městský úřad, Kroměříž Snížení Vypracováno energetické dle zákona náročnosti O hospodaření objektu Městského energií úřadu v Kroměříži, Husovo náměstí č.406/2000 534 Sb. vč. 9 rekonstrukce a vyhlášky 213/2001 kotelny Sb. PK a její 12 v návaznosti na předanou PD včetně výměny zdroje vytápění Energetický specialista: Ing. Iveta Vlčková, oprávnění č. 1511 Vypracovala: Ing Iveta Slovenčíková Ing. Miroslava Zaťková Evidenční číslo: 2016/08 Datum vypracování: 21.1.2016

Energetický posudek Vypracováno podle 9a odst. 1 písm. e) Zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí Vyhlášky č. 480/2012 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu a energetického posudku. Prioritní osa 5: Energetické úspory; Specifický cíl 5.1: Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie Název posudku: Místo objektu: Snížení energetické náročnosti objektu Městského úřadu v Kroměříži, Husovo náměstí 534 vč. rekonstrukce kotelny PK 12 v návaznosti na předanou PD Budova B Husovo náměstí 534 Budova D 1.máje 533, 767 01 Kroměříž Katastrální území: Kroměříž [674834] č. parc.: st. 578/3 587/1 Zpracoval: Ing. Iveta Vlčková, číslo oprávnění 1511 Datum zpracování: 1/2016 Evidenční číslo EP: 2016/08 2

OBSAH: 1 Účel zpracování energetického posudku... 5 2 Identifikační údaje... 6 2.1 Zadavatel energetického posudku (správce předmětu EP)... 6 2.2 Zpracovatel energetického posudku... 6 2.3 Předmět energetického posudku... 6 2.4 Podklady pro zpracování energetického posudku... 7 3 Popis stávajícího stavu předmětu energetického posudku... 8 3.1 Údaje o předmětu energetického posudku... 8 3.1.1 Charakteristika hlavních činností... 8 3.1.2 Charakteristika běžného provozního využití... 8 3.1.3 Popis budov, technických zařízení a systémů, které jsou předmětem EP... 8 3.1.4 Situační plán předmětu... 9 3.2 Údaje o energetických vstupech... 10 3.2.1 Sledované energetické vstupy... 10 3.2.2 Parametry primárních energetických vstupů... 10 3.2.3 Energetické vstupy za sledované období... 11 3.2.4 Údaje o vlastních zdrojích energie... 15 3.3 Popis systému TZB... 16 3.3.1 Vytápění... 16 3.3.2 Příprava teplé vody... 16 3.3.3 Vzduchotechnika (větrání a klimatizace)... 17 3.3.4 Chlazení... 18 3.3.5 Osvětlení... 18 3.3.6 Ostatní spotřebiče energie... 18 3.3.7 Vnitřní rozvod el. energie... 19 3.4 Tepelně technické vlastnosti budov... 19 3.4.1 Konstrukční řešení budovy... 19 4 Vyhodnocení stávajícího stavu předmětu EP... 20 4.1 Vyhodnocení účinnosti užití energie... 20 4.1.1 Zdroje tepla... 20 4.1.2 Rozvody tepla a chladu... 20 4.2 Vyhodnocení tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí... 21 4.2.1 Posouzení tepelně technických vlastností konstrukcí budovy... 21 4.2.2 Porovnání průměrného součinitele prostupu tepla budovy... 21 4.3 Celková energetická bilance... 22 4.3.1 Tepelné ztráty budovy... 22 4.3.2 Model energetické potřeby budovy... 23 4.3.3 Využití tepelných zisků... 25 3

4.3.4 Výpočtová spotřeba tepla na vytápění objektu... 25 4.3.5 Výchozí roční energetická bilance objektu... 26 5 Návrh souboru úsporných opatření... 28 5.1 Popis posuzovaného návrhu... 28 5.1.1 Kompletní zateplení obálky budovy... 28 5.1.2 Instalace plynových kondenzačních kotlů a rekonstrukce kotelny... 29 5.1.3 Zavedení energetického managementu... 29 5.2 Celková energetická bilance... 35 5.3 Dosažené parametry budovy po realizaci posuzovaného návrhu... 36 5.3.1 Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy... 36 5.3.2 Plnění podmínek vyhlášky č. 78/2013... 36 6 Ekologické vyhodnocení... 37 7 Ekonomické vyhodnocení... 39 7.1.1 Vstupní údaje... 39 7.1.2 Výstupní údaje... 40 7.1.3 Výsledky ekonomického vyhodnocení projektu... 41 8 Posouzení vhodnosti aplikace EPC... 43 9 Stanovisko energetického specialisty... 46 9.1 Okrajové podmínky pro posuzovaný návrh... 46 4

1 Účel zpracování energetického posudku Energetický posudek je zpracován za účelem žádosti o podporu z Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 (OPŽP) podle 9a, odst. (1), písm. e, Zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (Zákon č. 103/2015 Sb.). Cílem energetického posudku je zhodnotit přínos vybraného souboru opatření. Hodnocena je dosažená úspora spotřeby energie, ekologický přínos a ekonomika projektu. Hodnocení je provedeno v souladu se stávajícími a závaznými předpisy v oblasti energetiky a životního prostředí. Účelem zpracování energetického posudku je posouzení snížení energetických spotřeb budov, posouzení vytápěcího systému, přípravy TV a spotřeby elektrické energie, přičemž výchozím stavem je stávající stav vyplývající ze skutečných fakturačně doložených spotřeb energie. 5

2 Identifikační údaje 2.1 Zadavatel energetického posudku (správce předmětu EP) Název a adresa: Město Kroměříž Velké náměstí 115/1, 767 01 Kroměříž Telefonní spojení: tel. +420 573 321 151 IČO: 002 87 351 2.2 Zpracovatel energetického posudku Název a adresa firmy:, 162 00 Praha 6 Telefonní a faxové spojení: 270 003 300 IČO: 29 029 210 Zpracovatel energetického posudku: Ing. Iveta Slovenčíková Ing. Miroslava Zaťková Jméno energetického specialisty: Ing. Iveta Vlčková Oprávnění č.: 1511 2.3 Předmět energetického posudku Předmět: Typ objektu: Objekty městského úřadu Administrativní budova Místo stavby, adresa: Budova B - Husovo náměstí 534, Budova D - 1. máje 533, 767 01 Kroměříž Katastrální území: Kroměříž [674834] Vlastník: Město Kroměříž Velké náměstí 115 /1, 767 01 Kroměříž Telefonní a faxové spojení: tel. +420 573 321 151 IČO: 002 87 351 6

2.4 Podklady pro zpracování energetického posudku 1. Projektová dokumentace Zateplení objektu Husovo náměstí 534 v Kroměříži a rekonstrukce plynové kotelny PK-12 vypracovaná společností Akté Projekt s.r.o. v březnu 2014. 2. Projektová dokumentace vytápění na akci Zateplení objektu Husovo náměstí 534 v Kroměříži a rekonstrukce plynové kotelny PK-12 část D 1.D Technika prostředí staveb 04 Vytápění vypracovaná Ing. Eduardem Šobrem v březnu 2014. 3. Energetický audit Snížení energetické náročnosti objektu městského úřadu v Kroměříži včetně výměny zdroje vytápění zpracovaný Ing. Lenkou Hlásnou v dubnu 2015. 4. Fakturační doklady za spotřebovaný zemní plyn v objektu městského úřadu v období od 1/2013 do 12/2015. 5. Fakturační doklady za spotřebovanou elektrickou energii v objektu městského úřadu v období od 1/2013 do 12/2015. 6. Fakturační doklady za spotřebovanou studenou vodu za roky 2012 2014. 7. Požadavky zadavatele energetického posudku. 8. Osobní prohlídka objektu a pořízení fotodokumentace (prosinec 2015). 9. Technická literatura a normy. 7

3 Popis stávajícího stavu předmětu energetického posudku 3.1 Údaje o předmětu energetického posudku 3.1.1 Charakteristika hlavních činností Objekt slouží jako administrativní budova, pro běžnou městkou agendu, jsou zde tedy převážně kanceláře. 3.1.2 Charakteristika běžného provozního využití Budova je v provozu po celý rok, pět dní v týdnu a to od 7:30 do 15:00, v úředních dnech pak od 7:30 do 17:00 hodin. V současnosti v objektech B a D pracuje cca 80 osob. 3.1.3 Popis budov, technických zařízení a systémů, které jsou předmětem EP Objekt městského úřadu se nachází v blízkosti historické části města Kroměříž, mimo hranici městské památkové rezervace, avšak v jejím ochranném pásmu, v severní řadové zástavbě ulice 1. Máje a nárožní poloze s Husovým náměstím. Jedná se o komplex tří objektů, z čehož předmětem energetického posudku jsou dvě z těchto budov B a D, viz Obr. 1: Situace Městského úřadu v Kroměříži (katastrální mapa). Tyto objekty jsou vzájemně propojeny a rovněž vytápěny z jednoho zdroje tepla. Původní část objektu byla postavena jako okresní nemocenská pojišťovna na základě projektu architekta Jana Zavřela z roku 1939. Jednalo se o čistě funkcionalistickou stavbu, tvořenou dvěma základními hmotami a to čtyřpodlažní částí do ulice 1. máje (dnes objekt C )a třípodlažní částí do prostoru Husova náměstí (objekt B ). Na začátku 70-tých let byla provedena přístavba v návaznosti na třípodlažní část a nástavba třípodlažní části o jedno podlaží. S ohledem na funkcionalistický charakter původního objektu byla v roce 2002 řešena střešní nástavba a s použitím pásových oken se střechou mírného spádu. Budova B V suterénu objektu je situovaná kotelna pro obě budovy a skladovací prostory písemností pro jednotlivé odbory. Jsou zde také rozvedeny instalace vytápění a odpadů. V nadzemních částech objektu jsou pak situovány městské odbory občansko správní, životní prostředí a školství. Mimo to je zde živnostenský úřad. Budova D Tento objekt je plně podsklepen. V suterénu se nachází sklady a zázemí technického úseku. V nadzemní části objektu sídlí odbor služeb, který má v kompetenci údržbu veřejných ploch, městské zeleně, místních komunikací a chodníků, veřejného osvětlení či městského mobiliáře. 8

Budovy městského úřadu jsou vytápěny z kotelny III. kategorie, kde je osazena kaskáda čtyř atmosférických kotlů o součtovém výkonu 176,25 kw (3x VIADRUS G 25 43,75 kw, 1x VIADRUS G 27 45,0 kw). Pro vytápění nástavby 5. NP z roku 2002 jsou používány dva plynové kotle VITOPEND 100 (24kW) o součtovém výkonu 48 kw. Otopná tělesa jsou převážně litinová žebrová, z 95% jsou opatřena termoregulačními ventily. Otopná soustava v 5. NP je poměrně nová, provedená v mědi s deskovými ocelovými otopnými tělesy, která jsou osazena termoregulačními ventily. Pro přípravu teplé vody v objektu slouží lokálně umístěné elektrické zásobníkové (6ks 9,5 kw, 500l) a průtokové (2ks 3,5kW, 20l) ohřívače. Pro přípravu teplé vody v pátém patře budovy je instalován nepřímotopný zásobníkový ohřívač Vitocell 100-W (100l). Obě budovy jsou větrány přirozeně okny. Na budovách je instalováno celkem cca 17 chladících jednotek o celkové příkonu 45,6 kw. Osvětlovací soustava je tvořena převážně zářivkovými svítidly 2x36W a 4x18W. Hygienické místnosti a sklady jsou osvětleny 60W žárovkovými svítidly. 3.1.4 Situační plán předmětu Objekty městského úřadu B a D (Budova B - Husovo náměstí 534, 767 01 Kroměříž, Budova D - 1. máje 533, 767 01 Kroměříž) stojící na parcelách č. st. 587/3 a 587/1 v katastrálním území Kroměříž [674834]. Situace objektu je znázorněna na obrázku č. 1. Obr. 1: Situace Městského úřadu v Kroměříži (katastrální mapa) Pozn. Garáže nejsou součástí EP, mají jiného vlastníka, nají vlastní zdroj tepla, ale spolu s městským úřadem mají společný plynoměr 9

Obr. 2: Letecký pohled na budovu Městského úřadu v Kroměříži 3.2 Údaje o energetických vstupech 3.2.1 Sledované energetické vstupy Obr. 3: Informativní tok uvažovaných energií v budově ZEMNÍ PLNY vytápění, TV Městský úřad Kroměříž ELEKTRICKÁ ENERGIE TV, osvětlení, ost. spotřeba 3.2.2 Parametry primárních energetických vstupů Zemní plyn Kotelna Městského úřadu je napojena na distribuční síť zemního plynu dodavatele RWE Energie, s.r.o. Pro objekt slouží jeden plynoměr, který měří spotřebu zemního plynu pro výrobu tepla v celém objektu. V celkové spotřebě plynu je však zahrnuta i spotřeba vedlejšího objektu garáží, který má vlastní zdroj tepla, ale není v majetku 10

zadavatele energetického posudku. Výhřevnost zemního plynu byla uvažována hodnotou 34,05 MJ/m 3. Elektrická energie Objekt Městského úřadu v Kroměříži je napojen na distribuční síť NN E. ON Energie, a. s. V objektu je jedno odběrné místo, instalovaný elektroměr je jednotarifní (produkt StandardPower sazba C03d dodavatele E. ON Energie, a. s.). Elektrická energie slouží pro přípravu teplé vody, umělé osvětlení a ostatní spotřebu. 3.2.3 Energetické vstupy za sledované období V následujících tabulkách je přehled všech energetických vstupů ve formě nakupovaných energií. Hodnoty jsou použity z fakturačních dokladů za spotřebu zemního plynu a za spotřebu elektrické energie v letech 2013, 2014 a 2015. Tabulky obsahují údaje v technických jednotkách a ročních peněžních nákladech. Ceny energií jsou uvedeny s DPH. Pro rok: 2013 - MěÚ včetně garáží Tabulka č. 1: Energetické vstupy a výstupy za rok 2013 Vstupy paliv a energie Jednotka Množství Výhřevnost GJ/jednotku Přepočet na GJ Přepočet na MWh Roční náklady v Kč Elektřina MWh 105,92 3,60 381,32 105,92 535 555 Teplo GJ - - - - - Zemní plyn MWh 367,81 3,60 1 324,12 367,81 498 825 Jiné plyny MWh - - - - - Hnědé uhlí t - - - - - Černé uhlí t - - - - - Koks t - - - - - Jiná pevná paliva t - - - - - TTO t - - - - - LTO t - - - - - PHM t - - - - - Druhotné zdroje GJ - - - - - Obnovitelné zdroje GJ/MWh - - - - - Jiná paliva GJ - - - - - Celkem vstupy paliv a energie 1 705,44 473,73 1 034 380 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) - - - Celkem spotřeba paliv a energie 1 705,44 473,73 1 034 380 Pozn.: Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Součástí spotřeby zemního plynu městského úřadu je i spotřeba zemního plynu garáží, které nejsou součástí městského úřadu ani předmětného EP 11

Pro rok: 2014 - MěÚ včetně garáží Tabulka č. 2: Energetické vstupy a výstupy za rok 2014 Vstupy paliv a energie Jednotka Množství Výhřevnost GJ/jednotku Přepočet na GJ Přepočet na MWh Roční náklady v Kč Elektřina MWh 102,74 3,60 369,85 102,74 475 208 Teplo GJ - - - - - Zemní plyn MWh 293,36 3,60 1 056,08 293,36 383 923 Jiné plyny MWh - - - - - Hnědé uhlí t - - - - - Černé uhlí t - - - - - Koks t - - - - - Jiná pevná paliva t - - - - - TTO t - - - - - LTO t - - - - - PHM t - - - - - Druhotné zdroje GJ - - - - - Obnovitelné zdroje GJ/MWh - - - - - Jiná paliva GJ - - - - - Celkem vstupy paliv a energie 1 425,93 396,09 859 131 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) - - - Celkem spotřeba paliv a energie 1 425,93 396,09 859 131 Pozn.: Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Součástí spotřeby zemního plynu městského úřadu je i spotřeba zemního plynu garáží, které nejsou součástí městského úřadu ani předmětného EP 12

Pro rok: 2015 - MěÚ včetně garáží Vstupy paliv a energie Tabulka č. 3: Energetické vstupy a výstupy za rok 2015 Jednotka Množství Výhřevnost GJ/jednotku Přepočet na GJ Přepočet na MWh Roční náklady v Kč Elektřina MWh 104,00 3,60 374,40 104,00 442 900 Teplo GJ - - - - - Zemní plyn MWh 358,43 3,60 1 290,35 358,43 475 610 Jiné plyny MWh - - - - - Hnědé uhlí t - - - - - Černé uhlí t - - - - - Koks t - - - - - Jiná pevná paliva t - - - - - TTO t - - - - - LTO t - - - - - PHM t - - - - - Druhotné zdroje GJ - - - - - Obnovitelné zdroje GJ/MWh - - - - - Jiná paliva GJ - - - - - Celkem vstupy paliv a energie 1 664,75 462,43 918 511 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) - - - Celkem spotřeba paliv a energie 1 664,75 462,43 918 511 Pozn.: Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Součástí spotřeby zemního plynu městského úřadu je i spotřeba zemního plynu garáží, které nejsou součástí městského úřadu ani předmětného EP 13

Tabulka č. 4: Energetické vstupy a výstupy za průměrné období 2013-2015 Průměr za tři roky 2013-2015 - MěÚ včetně garáži Vstupy paliv a energie Jednotka Množství Výhřevnost GJ/jednotku Přepočet na GJ Přepočet na MWh Roční náklady v Kč Elektřina MWh 104,22 3,60 375,19 104,22 458 905 Teplo GJ - - - - - Zemní plyn MWh 339,87 3,60 1 223,52 339,87 450 975 Jiné plyny MWh - - - - - Hnědé uhlí t - - - - - Černé uhlí t - - - - - Koks t - - - - - Jiná pevná paliva t - - - - - TTO t - - - - - LTO t - - - - - PHM t - - - - - Druhotné zdroje GJ - - - - - Obnovitelné zdroje GJ/MWh - - - - - Jiná paliva GJ - - - - - Celkem vstupy paliv a energie 1 598,71 444,09 909 881 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) - - - Celkem spotřeba paliv a energie 1 598,71 444,09 909 881 Pozn.: Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Součástí spotřeby zemního plynu městského úřadu je i spotřeba zemního plynu garáží, které nejsou součástí městského úřadu ani předmětného EP Průměrná spotřeba energie v GJ/rok Průměrné platby za energie v tis. Kč/rok 23% Elektřina 50% Zemní plyn 50% Elektřina Zemní plyn 77% Z celkové spotřeby zemního plynu byla po rozdělení odečtena spotřeba přilehlého objektu garáží dle podkladů od zadavatele energetického posudku. Garáže nejsou v majetku zadavatele energetického posudku. Tato spotřeba zemního plynu byla dále použita pro stanovení energetických úspor v řešeném městském úřadu. 14

Spotřeba zemního plynu a elektrické energie jsou brány průměrem za období 2013 2015. Cenová hladina je z roku 2015. 3.2.4 Údaje o vlastních zdrojích energie Bilance výroby energie z vlastních zdrojů a základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje se sestavují pro průměrné spotřeby energií za tři roky. Ve výpočtu je použita průměrná spotřeba zemního plynu po odečtení spotřeby zemna spotřeba tepla na přípravu teplé vody stanovená dle výpočtu (dle kapitoly 3.3.2 Příprava teplé vody). Tabulka č. 5: Bilance výroby energie z vlastních zdrojů - průměr za 3 roky roční ř. Název ukazatele jednotka hodnota 1 Instalovaný elektrický výkon celkem MW - 2 Instalovaný tepelný výkon celkem MW 0,2373 3 Výroba elektřiny MWh - 4 Prodej elektřiny MWh - 5 Vlastní technologická spotřeba elektřiny na výrobu elektřiny MWh - 6 Spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny GJ/r - 7 Výroba tepla GJ/r 974,2 8 Dodávka tepla GJ/r - 9 Prodej tepla GJ/r - 10 Vlastní technologická spotřeba tepla na výrobu tepla GJ/r - 11 Spotřeba energie v palivu na výrobu tepla GJ/r 1 169,2 12 Spotřeba energie v palivu celkem GJ/r 1 169,2 Tabulka č. 6: Základní technické ukazatele vlastních zdrojů energie průměr za 3 roky ř. Název ukazatele jednotka roční hodnota 1 Roční celková účinnost zdroje % 83,32 2 Roční účinnost výroby elektrické energie % - 3 Roční účinnost výroby tepla % 83,32 4 Spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny GJ/MWh - 5 Spotřeba energie v palivu na výrobu tepla GJ/GJ 1,20 6 Roční využití instalovaného elektrického výkonu hod/rok - 7 Roční využití instalovaného tepelného výkonu hod/rok 1 140,6 15

3.3 Popis systému TZB 3.3.1 Vytápění Kotelna III. kategorie je osazena kaskádou čtyř atmosférických kotlů o součtovém výkonu 176,25 kw (3x VIADRUS G 25 43,75 kw, 1x VIADRUS G 27 45,0 kw). Účinnost zdrojů vytápění byla pro potřeby energetického posudku stanovena na 82 %. Pro vytápění nástavby 5. NP z roku 2002 jsou používány dva plynové kotle VITOPEND 100 (24kW). Účinnost zdrojů vytápění byla pro potřeby energetického posudku stanovena na 90 %. Kotle jsou přes uzavírací armatury připojeny na hydraulický vyrovnávač dynamických tlaků. Z vyrovnávače je provedeno napojení na rozdělovač a sběrač, na kterém jsou osazeny výstupy pro jednotlivé topné větve: - Patro LS - Patro PS - Suterén LS - Suterén PS Topná voda v objektu městského úřadu je vedena pod stropem suterénu, popř. pod stropem garáže na závěsech. Potrubí je izolováno tepelnou izolací ze skelné vaty a krycí vrstvy z hliníkové folie. Ze suterénu jsou napojeny jednotlivé stoupačky v budově a otopná tělesa, která jsou umístěna většinou pod okny. Otopná tělesa jsou převážně litinová žebrová, z 95% jsou opatřena termoregulačními ventily, na zpětných potrubích však nejsou osazeny regulační šroubení. V 5. NP je otopná soustava poměrně nová, provedená v mědi s deskovými ocelovými otopnými tělesy, která jsou osazena termoregulačními ventily. 3.3.2 Příprava teplé vody Pro přípravu teplé vody v objektu slouží lokálně umístěné elektrické zásobníkové (6ks 9,5 kw, 500l) a průtokové (2ks 3,5kW, 20l) ohřívače. Účinnost těchto zdrojů teplé vody byla stanovena na 98 %. Pro přípravu teplé vody v pátém patře budovy je instalován nepřímotopný zásobníkový ohřívač Vitocell 100-W (100l). Účinnost přípravy teplé vody pomocí výměníku v zásobníku byla uvažována na 80 %, účinnost kotlů byla uvažována 90 %. Rozvody teplé vody jsou poměrně krátké, protože ohřívače jsou v převážné většině umístěny přímo v místě spotřeby. Rozvody jsou provedeny převážně z ohebných nerezových hadic, popř. v plastu. 16

Spotřeba zemního plynu ani vody na přípravu teplé vody není samostatně měřena, proto byla stanovena odhadem podle jednotlivých provozů v objektu a je uvedena v následujících tabulkách. Tabulka č. 7: Spotřeba tepla na ohřev TV elektrické zásobníkové a průtokové ohřívače TV 1.S 4.NP MYTÍ OSOB Sprchy ÚKLID-chodby 85 osob 4 osob 700 m2 2 litrů/os.den 20 litrů/os.den 10 litrů/100m2.den 260 dnů 260 dní 52 dnů 44,2 m3/rok 20,8 m3/rok 3,6 m3/rok 8,4 GJ/rok 3,9 GJ/rok 0,7 GJ/rok Předpokládaná spotřeba TV Měrná potřeba tepla pro ohřev vody z 10 C na 55 C Předpokládaná potřeba tepla pro přípravu TV Ztráty v rozvodech TV 5% Předpokládaná potřeba tepla pro přípravu TV Účinnost zdroje výroby tepla (elektrické ohřívače) 98% Předpokládaná spotřeba tepla pro přípravu TV 68,6 m3/rok 189,0 MJ/m3 13,0 GJ/rok 13,6 GJ/rok 13,9 GJ/rok Tabulka č. 8: Spotřeba tepla na ohřev TV nepřímotopný zásobník TV nahřívaný 2ks plynových kotlů v 5.NP Pracovníci - mytí Sprchy Úklid - chodby 15 osob 4 osob 160 m 2 2 litrů/os.den 20 litrů/os.den 10 l/100m 2.den 260 dnů 260 dní 52 dnů 7,8 m 3 /rok 20,8 m 3 /rok 0,8 m 3 /rok 1,5 GJ/rok 3,9 GJ/rok 0,2 GJ/rok Předpokládaná spotřeba TV Měrná potřeba tepla pro ohřev vody z 10 C na 55 C Předpokládaná potřeba tepla pro přípravu TV Ztráty v rozvodech TV 10% Předpokládaná potřeba tepla pro přípravu TV Účinnost předání tepla (teplovodní výměník) 80% Předpokládaná potřeba tepla pro přípravu TV Účinnost zdroje výroby tepla (nepřímotopný zásobník TV) 90% Předpokládaná spotřeba tepla pro přípravu TV 3.3.3 Vzduchotechnika (větrání a klimatizace) 29,4 m3/rok 189,0 MJ/m3 5,6 GJ/rok 6,1 GJ/rok 7,6 MJ/den 8,5 GJ/rok Větrání v objektu je zajištěno převážně přirozenou cestou okny, větrací jednotky nejsou instalovány. 17

3.3.4 Chlazení Pro ochlazování je v objektu městského úřadu instalováno množství klimatizačních jednotek, které slouží jak pro chlazení jednotlivých kanceláří, tak pro ochlazování nově vybavené serverovny. Celkem je v budově umístěno cca 17 jednotek o celkovém příkonu 45,6 kw. Tabulka č. 9: Stanovení spotřeby elektřiny na chlazení v budově městského úřadu Kroměříž Spotřebič elektrické energie Počet Příkon na kus Celkový příkon Provozní doba Spotřeba elektřiny ks kw/ks kw h kwh/rok Chlazení 17 2,7 45,6 400 18 248 3.3.5 Osvětlení Osvětlovací soustava je tvořena převážně zářivkovými svítidly 2x36W a 4x18W. Hygienické místnosti a sklady jsou osvětleny 60W žárovkovými svítidly. Ovládání osvětlení je ručními spínači. V objektu je dále instalováno nouzové osvětlení. Svítidla jsou čištěna převážně z vnější strany, okenní plochy jsou čištěny pravidelně. Spotřeba elektřiny na umělé osvětlení objektu není samostatně měřena a byla stanovena odborným odhadem na základě požadované osvětlenosti jednotlivých prostor, průměrného příkonu na zajištění požadované osvětlenosti a provozních hodin osvětlovací soustavy. Odhad spotřeby elektrické energie na umělé osvětlení je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 10: Stanovení spotřeby elektřiny na umělé osvětlení v budově městského úřadu Kroměříž Spotřebič elektrické energie Počet Příkon na kus Celkový příkon Provozní doba Spotřeba elektřiny ks kw/ks kw hod/rok kwh/rok Osvětlení 318 0,1 21,0 1040 21 828 3.3.6 Ostatní spotřebiče energie V objektu jsou dále používány drobné elektrické spotřebiče jako jsou počítače, tiskárny, skenery, varné konvice a rádia. Odborný odhad spotřeby elektrické energie na ostatních spotřebičích je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 11: Stanovení spotřeby elektřiny na ostatní spotřebu v budově městského úřadu Kroměříž Spotřebič elektrické energie Počet Příkon na kus Celkový příkon Provozní doba Spotřeba elektřiny ks kw/ks kw hod/rok kwh/rok Motory 21 0,4 7,6 260 1 976 Ostatní spotřebiče - - - - 58 307 18

3.3.7 Vnitřní rozvod el. energie Napájení budov B a D je zajištěno z venkovního kabelového vedení do přípojkové pojistkové skříně RIS. Z přípojkové skříně je provedeno vedení kabelem AYKY 4Bx70mm 2 do elektroměrového rozvaděče, který se nachází v samostatné místnosti v suterénu budovy B. Zde je také umístěn hlavní rozvaděč pro budovu D. hlavní rozvaděč budovy B je ve vstupní chodbě budovy D z ulice 1. Máje. Z elektroměrového rozvaděče jsou vedeny kabely do podružných rozvaděčů, ve kterých jsou jištěny silové okruhy jednotlivých prostorů v budově. Elektrické okruhy jsou provedeny kabely typu AYKY a CYKY pod omítkou nebo v lištách PVC. 3.4 Tepelně technické vlastnosti budov Objekt je pro účely výpočtu energetické náročnosti objektu brán jako jednozónový. - Zóna 1 s převažující vnitřní návrhovou teplotou Q i = 20,0 C. 3.4.1 Konstrukční řešení budovy Objekty jsou provedeny tradiční zděnou technologií z cihel plných pálených tl. 450 600mm. Vnitřní dělící příčky jsou rovněž cihelné. Stropy tvoří železobetonové monolitické stropní desky. Podlahy jsou původní - převážně betonové s různou nášlapnou vrstvou. Střecha byla původně navržena jako plochá s klasickým pořadím vrstev s asfaltovou krytinou. V roce 2002 byla provedena nástavba valbové střechy s plechovou krytinou, a z původní střechy se stal strop. Okenní výplně jsou ve většině případů původní dřevěná zdvojená okna, pouze v části schodiště a v 5.NP byla v roce 2002 provedena instalace oken plastových s izolačním dvojsklem. Vstupní dveře byly rovněž vyměněny za nové plastové. Vrata v do garáže v budově B jsou vyměněna za nová sendvičová. Tepelně technické vlastnosti jednotlivých konstrukcí obálky budovy jsou uvedeny v kapitole Posouzení tepelně technických vlastností konstrukcí budovy. 19

4 Vyhodnocení stávajícího stavu předmětu EP V souladu se zadáním energetického posudku jsou za posuzovanou soustavu považovány: 1. jednotlivé stavební části budov 2. zdroje ÚT 3. zdroje TV, rozvody a spotřebiče TV 4. osvětlení budovy 5. spotřebiče el. energie a ostatní energie v budově 4.1 Vyhodnocení účinnosti užití energie 4.1.1 Zdroje tepla Účinnost zdrojů vytápění (kaskáda čtyř atmosférických kotlů) byla pro potřeby energetického posudku stanovena na 82 %. Účinnost dvou plynových kotlů z roku 2002 byla pro potřeby energetického posudku stanovena na 90 %. Účinnost elektrických zásobníkových ohřívačů teplé vody byla stanovena na 98 %. Účinnost přípravy teplé vody v nepřímotopném zásobníkovém ohřívači nahřívaného pomocí výměníku byla uvažována na 80 %, účinnost kotlů byla uvažována 90 %. Účinnost výroby tepla zdroji dle hodnocení energetické náročnosti budov podle Vyhl. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, je vyhovující. 4.1.2 Rozvody tepla a chladu Rozvody topné vody jsou od plynových kotlů vedeny pod stropem suterénu, popř. pod stropem garáže na závěsech. Potrubí je izolováno tepelnou izolací ze skelné vaty a krycí vrstvy z hliníkové folie. Ze suterénu jsou napojeny jednotlivé stoupačky v budově a otopná tělesa, která jsou umístěna většinou pod okny. V 5. NP je otopná soustava poměrně nová, provedená v mědi. Rozvody teplé vody jsou poměrně krátké, protože elektrické ohřívače jsou v převážné většině umístěny přímo v místě spotřeby. Ztráta v rozvodech byla stanovena odborným odhadem na 5 %. Od nepřímotopného zásobníkového ohřívače TV byly ztráty v rozvodech odborným odhadem stanoveny na 10 %. Rozvody jsou provedeny převážně z ohebných nerezových hadic, popř. v plastu. Stávající izolované rozvody jsou dle osobní prohlídky vyhodnoceny jako nevyhovující dle požadavkům vyhlášky 193/2007 Sb. stejně jako rozvody, které nejsou izolovány. 20

4.2 Vyhodnocení tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí Tepelně-technické výpočty byly provedeny podle ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. 4.2.1 Posouzení tepelně technických vlastností konstrukcí budovy Bylo provedeno porovnání součinitelů prostupu tepla konstrukcí na systémové hranici budovy s požadovanými hodnotami normou ČSN 73 0540-2:2011, které jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka č. 12: Součinitele prostupu tepla stávajících obvodových konstrukcí budovy Typ konstrukce Označení konstrukce U [W/m2K] Obvodová stěna Stěna k zemině Střecha S01, S07, S13 1,14 U N [W/m2K] Stav vůči U N Nevyhovuje S02,S03, S11 1,40 Nevyhovuje 0,30 S04,S10 1,84 Nevyhovuje S05 0,25 Vyhovuje S06, S08 1,12 Nevyhovuje 0,45 S09 1,86 Nevyhovuje R01 0,25 Nevyhovuje 0,24 R02 0,28 Nevyhovuje Podlaha na terénu F03, F04 3,06 0,45 Nevyhovuje Výplně otvorů - kromě dveří W01, W02, W03, W04, W06, W07, W08, W09, W10, W11, W12, W13, W15, W16, W17, W18, W19, W21, W22 2,4 1,5 Nevyhovuje Výplně otvorů - dveře W05, W50, W51, W52, W53, W54, W55, W56, W57, W58, W59 D01, D03 2,4 1,5 Vyhovuje Nevyhovuje D02 1,7 1,7 Vyhovuje D04, D05, D06, D07 2,3 Nevyhovuje Většina stávajících obalových konstrukcí budovy nevyhovuje současným požadavkům na jejich tepelně technické vlastnosti. Součinitele prostupu tepla těchto konstrukcí nesplňují požadavky normy ČSN 73 0540-2:2011. 4.2.2 Porovnání průměrného součinitele prostupu tepla budovy Dále bylo provedeno hodnocení energetické náročnosti budovy pomocí průměrného součinitele prostupu tepla budovy podle ČSN 73 0540-2:2011. Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska energetické náročnosti, zní: Uem Uem,N,20 21

Uem - vypočtený průměrný součinitel prostupu tepla budovy W/(m 2 K) Uem,N,20 požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla W/(m 2 K) Vyhodnocení průměrného součinitele prostupu tepla budovy ve stávajícím stavu je v následující tabulce. Tabulka č. 13: Průměrný součinitel prostupu tepla objektu Průměrný součinitel prostupu tepla budovy (ČSN 73 0540-2:2011) STÁVAJÍCÍ STAV H t - měrná ztráta prostupem 4 374,12 W/K U em,n,20 - průměrný součinitel prostupu tepla (požadovaný) 0,49 W/(m 2 K) U em,rec,20 - průměrný součinitel prostupu tepla (doporučený) 0,37 W/(m 2 K) U em vypočtený průměrný součinitel prostupu tepla 1,16 W/(m 2 K) Klasifikační ukazatel CI 2,38 Velmi nehospodárná Průměrný součinitel prostupu tepla budovy městského úřadu v Kroměříži nevyhovuje požadované hodnotě normy ČSN 73 0540-2:2011, hodnota průměrného součinitele prostupu tepla budovy spadá do kategorie F Velmi nehospodárná. 4.3 Celková energetická bilance 4.3.1 Tepelné ztráty budovy Energetické hodnocení objektu je zpracováno podle ČSN 73 0540 a ČSN EN 12831 a ČSN EN ISO 13790. Výpočet tepelné ztráty je proveden pro: Lokalita Kroměříž Nejnižší venkovní výpočtová teplota vzduchu -12 C Střední teplota venkovního vzduchu v topném období t es 3,9 C Počet dní v topném období 227 Normální krajinná oblast, chráněná budova stojící v zástavbě. Měrná tepelná ztráta prostupem tepla budovy ve stávajícím stavu je podle teoretického výpočtu (podle ČSN 73 0540-4 v souladu s ČSN EN ISO 13789, ČSN EN ISO 13790, ČSN EN ISO 13370) H T = 4 374,12 W/K. Stávající tepelná ztráta budovy 174,9 kw při průměrné vnitřní teplotě celé budovy t i = 19,1 C (kanceláře, chodby, sklady) a přirozeném větrání objektu byla vypočtena podle ČSN EN 12831 v programu společnosti Protech s.r.o. Nový Bor. Procentuální podíl jednotlivých konstrukcí a větrání na celkových tepelných ztrátách budovy je vyčíslen v následujících tabulkách a znázorněn na uvedeném grafu. 22

Tabulka č. 14: Rozdělení tepelných ztrát budovy stávající stav Rozdělení tepelných ztrát objektu - STÁVAJÍCÍ STAV H [W] Procent. podíl Podlaha 3 664 2,1% Stěny 68 838 39,4% Výplně otvorů 49 547 28,3% Střechy a strop 4 825 2,8% Tepelná ztráta prostupem tepla obálkou budovy 126 874 72,5% Tepelná ztráta větráním v budově 48 045 27,5% Celková tepelná ztráta objektu 174 919 100,0% Rozdělení tepelných ztrát - stávající stav 27% 3% 2% 39% Podlaha Stěny Výplně otvorů Střechy a strop 28% Větrání Z rozdělení tepelných ztrát vyplývá, kde je možné hledat snížení potřeby tepla na vytápění budovy. Největší podíl na tepelných ztrátách stávajícího objektu má teplená ztráta prostupem obvodovými stěnami. Významný podíl mají tepelné ztráty výplněmi otvorů a větráním. 4.3.2 Model energetické potřeby budovy Při výpočtu potřeby tepla na vytápění budovy se zpravidla zjišťuje roční potřeba energie v GJ za otopné období bilančním hodnocením na základě posouzení stavebních konstrukcí objektu. Metodika tohoto posouzení je dána soustavou norem ČSN 73 0540, ČSN EN ISO 12831, ČSN EN ISO 13370 a ČSN EN ISO 13789, ČSN EN ISO 13790. Stanovení roční potřeby tepla na vytápění budovy bylo provedeno denostupňovou metodou, která vychází z tepelných ztrát objektu, klimatických podmínek místa stavby a zohledňuje provozní režim vytápění v objektu. Roční potřeba tepla na vytápění v GJ/rok byla vypočtena ze vzorce: (t is t es) E vyt = 24. Q c.. d --------------. 3,6.10-3 (t is t e) 23

kde: E vyt roční potřeba tepla na vytápění tepelná ztráta (GJ/rok) Q c i t d o r d t is t es t e celková tepelná ztráta objektu (kw) celkový opravný součinitel = i. t. d / ( o. r) koeficient vyjadřující vliv nesoučasnosti výpočtových hodnot uvažovaných při výpočtu celkové tepelné ztráty objektu koeficient vlivu režimu vytápění během dne resp. noci zkrácení doby vytápění podle využití budovy během týdne účinnost rozvodu možnost regulace systému vytápění počet dnů otopného období průměrná vnitřní teplota v objektu průměrná venkovní teplota otopného období nejnižší výpočtová venkovní teplota Z uvedeného vzorce pak vyplývá, v které části lze hledat potenciál: o Q c snížení tepelné ztráty obvodového pláště a střechy. o ovlivněné použitou regulací (počasí, čas, vnitřní teplota, zónová regulace, individuální regulace, prováděním nočního útlumu, dodržení vnitřních teplot) a provozem vytápění dané budovy, je sestaven jako součin koeficientů. o ostatní je závislé na klimatických podmínkách. Hodnoty činitelů popisujících režim vytápění dle stávajícího způsobu využití objektu v hodnoceném objektu uvádí následující tabulka: Tabulka č. 15: Celkový opravný součinitel budovy městského úřadu Kroměříž Celkový opravný součinitel e 0,63 vliv nesoučasnosti ztráty prostupem a infiltrací ei 0,90 vlivu režimu vytápění (útlumy o víkendech) et 0,80 zkrácení doby vytápění (pětidenní provoz) ed 0,80 účinnost rozvodu ho 0,97 možnost regulace systému vytápění hr 0,95 Dlouhodobá klimatická data pro stanovení výpočtové potřeby tepla na vytápění objektu byla převzata z údajů nejbližší meteorologické stanice ČHMÚ v Holešově. 24

Tabulka č. 16: Potřeba tepla objektu vypočtená z energetického modelu VÝPOČET POTŘEBY TEPLA NA VYTÁPĚNÍ BUDOVY MěÚ Celková tepelná ztráta objektu kw 174,92 Průměrná vnitřní teplota v objektu C 19,1 Výpočtová venkovní teplota C -12 Průměrná venkovní teplota (tes) C 3,9 Počet topných dnů dny 227 Počet denostupňů K.dny 3 450 Celkový opravný součinitel - 0,63 Potřeba tepla na vytápění budovy GJ 1048,1 Teoretická potřeba tepla na vytápění budovy, ve stávajícím stavu je 1 048,1 GJ/rok, to odpovídá 291,13 MWh/rok. 4.3.3 Využití tepelných zisků Vzhledem k přítomnosti dynamicky reagující termostatické regulace jsou ve výpočtu uvažovány tepelné zisky. Tepelné zisky E VZ a E VS z vnitřních zdrojů tepla a ze slunečního záření za otopné období (podle ČSN EN ISO 13790) se stanovují pro občanské a obytné budovy za podmínky, že je instalována dynamická regulace otopného systému. Tabulka č. 17: Výpočet vnitřních tepelných zisků podle ČSN EN ISO 13790 Výpočet dle ČSN EN ISO 13790 kwh GJ Tepelné zisky z vnitřních zdrojů 2 728 9,8 Tepelné zisky ze slunečního záření 5 455 19,6 Celkové tepelné zisky 8 183 29,5 4.3.4 Výpočtová spotřeba tepla na vytápění objektu Po odečtení uvažovaných tepelných zisků činí teoretická potřeba tepla na vytápění ve výchozím stavu 1 018,6 GJ/rok. Při uvažování účinnosti výroby tepla plynovými kotli 83 % je teoretická spotřeba energie na vytápění v 1 225,8 GJ/rok. Pro verifikaci výpočtového modelu objektu byl proveden přepočet skutečné spotřeby tepla pro vytápění v hodnocených letech 2013 až 2015 na dlouhodobý průměr (DDP 30) pomocí denostupňové metody. Měsíční klimatická data byla převzata z údajů ČHMÚ v Holešově. Porovnání teoretické spotřeby tepla se skutečnou je provedeno v tabulce č. 19. 25

Tabulka č. 18: Skutečná spotřeba tepla v budově městského úřadu v Kroměříži, během topných období přepočtená na dlouhodobý průměr Rok 2013 2014 2015 DDP Roční spotřeba tepla v objektu [GJ/rok] 1 241,7 988,7 1 209,9 1 327,6 Počet denostupňů D (19,1) 3 275 2 716 2 943 3 450 Tabulka č. 19: Porovnání fakturované a modelové spotřeby tepla, resp. podílu tepla připadajícího na budovu městského úřadu v Kroměříži Skutečná spotřeba tepla Vypočtená spotřeba tepla Rozdíl (z účetních dokladů, přepočtená na nominální rok - DDP) (z modelu energetické potřeby - obálkový výpočet) po odečtení tepelných zisků (účetní doklady x model) GJ/rok GJ/rok % 1 327,6 1 225,8-8,3% Teoretická spotřeba energie vypočtená z energetického modelu budovy se od skutečné spotřeby tepla na vytápění budovy přepočtené na teplotně průměrný rok (DDP) liší o 8,3 %. Výpočtový model tedy dobře popisuje energetické chování budovy. Pro další výpočty a energetické bilance bude použita teoretická spotřeba energie na vytápění budovy 1 225,8 GJ/rok, což odpovídá 340,51 MWh/rok. 4.3.5 Výchozí roční energetická bilance objektu V následující tabulce je výchozí roční energetická bilance sestavená z modelu energetické potřeby stávajícího stavu budovy. Ceny zemního plynu a elektrické energie byly stanoveny dle faktur z roku 2015. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Výchozí roční energetická bilance budovy městského úřadu v Kroměříži, je současně stávající roční energetickou bilancí, vůči které je porovnáván posuzovaný návrh souboru energeticky úsporných opatření. Po realizaci energeticky úsporných opatření není uvažováno se změnou způsobu užívání budovy ani s navyšováním vytápěného objemu. 26

Tabulka č. 20: Výchozí roční energetická bilance posuzovaného objektu ř. Ukazatel Energie Náklady GJ MWh tis. Kč 1 Vstupy paliv a energie 1 609,5 447,1 913,9 2 Změna zásob paliv 0,0 0,0 0,0 3 Spotřeba paliv a energie (ř.1 + ř.2) 1 609,5 447,1 913,9 4 Prodej energie cizím 0,0 0,0 0,0 5 Konečná spotřeba paliv a energie (ř.3 - ř.4) 1 609,5 447,1 913,9 6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie (z ř.5) 211,1 58,6 81,1 7 Spotřeba energie na vytápění (z ř.5) 1 225,8 340,5 451,8 8 Spotřeba energie na chlazení (z ř.5) 65,7 18,2 80,4 9 Spotřeba energie na přípravu teplé vody (z ř.5) 22,4 6,2 20,1 10 Spotřeba energie na větrání (z ř.5) 0,0 0,0 0,0 11 Spotřeba energie na úpravu vlhkosti (z ř.5) 0,0 0,0 0,0 12 Spotřeba energie na osvětlení (z ř.5) 78,6 21,8 96,1 13 Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř. 5) 217,0 60,3 265,4 14 Spotřeba PHM (z ř.5) 0,0 0,0 0,0 Pozn.: Ceny energií jsou z roku 2015 včetně DPH. 27

5 Návrh souboru úsporných opatření Vlastník objektu připravuje kompletní rekonstrukci obálky budovy spočívající v zateplení fasád objektu, výměně výplní otvorů mimo přístavbu 5.NP, kde byla v roce 2002 instalovaná nová plastová okna. Zároveň plánuje instalaci nového zdroje tepla pro celý objekt bez přístavby 5.NP, která je vytápěna samostatně dvěma plynovými kotli. 5.1 Popis posuzovaného návrhu 5.1.1 Kompletní zateplení obálky budovy Kompletní zateplení obálky budovy městského úřadu v Kroměříži, zahrnuje následující dílčí energeticky úsporná opatření: 1. Zateplení fasády 2. Výměna výplní otvorů Zateplení fasády Navrhované opatření představuje zateplení vnějšího obvodového pláště certifikovaným kontaktním zateplovacím systémem. Obvodové zdivo je doporučeno zateplit tepelným izolantem, např. šedým polystyrenem tloušťky 140 mm se součinitelem tepelné vodivosti λ = 0,032 W/mK. S ohledem na požární výšku objektu bude zateplení fasády děleno vodorovnými požárními pásy z minerální vaty v pásu šířky 500 mm se součinitelem tepelné vodivosti λ = 0,040 W/mK. Dále je doporučeno zateplit z uliční části celý sokl např. pěnovým polystyrenem EPS Perimetr tloušťky 140 mm se součinitelem tepelné vodivosti λ = 0,034 W/mK. Ze dvorové části bude soklová část zateplena ve výšce minimálně 300 mm nad terénem. Z důvodu omezení tepelných vazeb je v rámci opatření navrženo rovněž zateplení střešních atik a soklů budovy a zateplení ostění, parapetů a nadpraží otvorů výplní. Výměna výplní otvorů Návrh opatření počítá s výměnou původních oken za okna nová s izolačním trojskem a součinitelem prostupu tepla oken maximálně U w = 0,8 W/m 2 K. V případě malých oken, kde by nemohl být splněn tento součinitel U w = 0,80 W/m 2 K, je uvažováno s instalací nových oken s izolačním dvojsklem s celkovým součinitelem prostupu tepla oken U w = 1,20 W/m 2 K. Dále je uvažováno s instalací nových dveří s celkovým součinitelem prostupu tepla U d = 1,20 W/m 2 K. 28

Investiční náklady na realizaci zateplení: Úspora energie po realizaci kompletního zateplení: Úspora ročních provozních nákladů: 7 547,6 tis. Kč s DPH 153,4 MWh/rok 552,3 GJ/rok 203,6 tis. Kč/rok 5.1.2 Instalace plynových kondenzačních kotlů a rekonstrukce kotelny Opatření počítá s rekonstrukcí kotelny a instalací tří plynových kondenzačních kotlů každý o výkonu 40,7 kw a s uvažovanou účinností vytápění min. 98%. Plynové kondenzační kotle nahradí stávající plynové kotle vytápějící 1.S až 4.NP. Vytápění i ohřev 5.NP zůstane stávajícím způsobem. Investiční náklady na realizaci opatření: Údržba nově zavedeného systému ÚT: Úspora energie po realizaci: Úspora ročních provozních nákladů: 1 175,1 tis. Kč s DPH 5 tis. Kč s DPH/rok 25,8 MWh/rok 92,9 GJ/rok 34,2 tis. Kč/rok 5.1.3 Zavedení energetického managementu Energetický management je z hlediska splnění požadavku v OPŽP 2014 2020 považován za účinně zavedený v případě, jsou-li současně splněny obě podmínky níže, a to po celou dobu udržitelnosti projektu. Podmínka 1: Prokazatelně existuje a je pravidelně využíván systém umožňující evidenci, kontrolu a řízení spotřeby energie. Podmínka 2: Prokazatelně existuje osoba odpovědná za udržování a rozvíjení systému energetického managementu. Tyto podmínky pro splnění energetického managementu jsou dále upřesněny v opatření pro budovu městského úřadu v Kroměříži: Energetický management budovy městského úřadu v Kroměříži Energetický management je v rámci tohoto energetického posudku stanoven pouze pro městský úřad v Kroměříži, ale z hlediska hospodárnosti a efektivity se jeví jako vhodné zahrnout do společného energetického hospodářství více objektů ve správě Města Kroměříž. Důvodem zavádění principů energetického managementu jako jednoho z energeticky úsporných opatření je skutečnost, že samotné provedení předchozích investičních opatření pro snížení energetické náročnosti (zateplení, výměna výplní otvorů, instalace plynových kondenzačních kotlů a rekonstrukce kotelny) ještě nezaručuje dlouhodobě udržitelné a nejvyšší možné (resp. Požadované nebo optimální) snížení spotřeby energie. Zavedení energetického managementu a splnění podmínek 1 a 2 je možné dosáhnout několika způsoby, tyto varianty uvádí následující tabulka. 29

Tabulka č. 21: Podmínky zavedení a udržitelnosti energetického managementu Podmínka 1 Existence systému umožňující evidenci, kontrolu a řízení spotřeby energie je dodržena při splnění alespoň jedné z uvedených 3 dílčích podmínek 1. Budova, která je předmětem dotace, je součástí souboru majetku, na němž je implementovaná norma ČSN EN ISO 50001 Systém managementu hospodaření s energií, alespoň do fáze vydaného prohlášení o shodě nebo předběžného auditu (autorizovanou osobou). 2. Uzavřená smlouva o poskytování energetických služeb se zárukou (EPC) za současného splnění obou níže uvedených podmínek: a. Budova, která je předmětem dotace, je součástí smlouvy o EPC, resp. Energetický management prováděný v rámci této smlouvy se na tuto budovu vztahuje, b. smlouva je účinná alespoň po dobu udržitelnosti projektu. 3. Zavedený informační systém pro energetický management pro budovu, která je předmětem dotace, s doložením osoby určené pro práci s tímto systémem a zajišťující vyhodnocování dat a řízení spotřeby. Podmínka 2 Existence osoby odpovědné za systém energetického managementu je dodržena při splnění jedné z uvedených 3 dílčích podmínek 1. Existence pozice energetického manažera, nebo pozice, která vykonává činnosti EM má v rámci struktury dané organizace. Pracovní smlouva, případně jiný druh smlouvy, je uzavřena na dobu neurčitou nebo alespoň po dobu udržitelnosti projektu a je doložitelné, resp. Dovoditelné, že budova, která je předmětem dotace, spadá do kompetence této pozice. 2. Existence pozice, která vykonává činnosti EM v rámci budovy, která je předmětem dotace. Nemusí být samostatná pozice energetického manažera, ale například pověřené osoby, která sleduje energetiku budovy jako součást své další agendy doložitelným způsobem pracovní smlouvou (není nutné uvedení části pracovního úvazku), interním předpisem apod. 3. Smlouva s externím energetickým manažerem (osobou nebo firmou) na zajištění energetického managementu pro budovu, která je předmětem dotace na dobu neurčitou nebo alespoň po dobu udržitelnosti projektu. Totéž platí v případě, že je budova součástí externí správy EM v rámci celé organizace nebo souboru budov. 30

Návrh koncepce energetického managementu: 1. Určení energetického manažera. Pro provádění činností spojených s energetickým managementem městského úřadu v Kroměříži dojde k určení konkrétní osoby nebo k určení konkrétní externí osoby/firmy, která bude minimálně po dobu udržitelnosti projektu smluvně zodpovědná za provádění tohoto energetického managementu. 2. Vyregulování otopné soustavy V městském úřadu v Kroměříži dojde k hydraulickému vyregulování otopné soustavy a k nastavení nových ekvitermních křivek regulace vytápění s ohledem na výslednou tepelnou ztrátu zateplené budovy! Zároveň se doporučuje zajistit vyregulování otopných těles tak, aby výsledná teplota v jednotlivých místnostech odpovídala jejich účelu a provozu. Snížení teploty v místnosti o 1 C znamená úsporu energie na vytápění ve výši až 6 %. 3. Provádění revizí, údržby a servisu technických zařízení. Jedná se zejména o pravidelné provádění revizí, údržby a servisu všech zdrojů tepla (plynové kotle, elektrické zásobníkové ohřívače), rozvodů tepla, chladících jednotek, elektrických kancelářských spotřebičů a elektroinstalace v předepsaných intervalech. 4. Pravidelné (měsíční) odečítání, zaznamenávání a vyhodnocování spotřeby energie na vytápění - zemní plyn. V případě městského úřadu v Kroměříži se jedná o měsíční odečet spotřeby zemního plynu. Předpokládanou měsíční spotřebu tepla na vytápění kompletně zateplené budovy lze odečíst z následujícího grafu spotřeby tepla na vytápění s uvažováním dlouhodobých průměrů venkovních teplot v jednotlivých měsících (DDP 30). Zároveň je vhodné sledovat venkovní teplotu (např. na stránkách www.chmi.cz) a vyhodnocení provádět pomocí energeticko teplotního diagramu (ET diagram). Na horizontální osu diagramu se vynáší hodnoty průměrné venkovní teploty za období a na vertikální osu se vynáší spotřeba energie na vytápění za příslušné období. Propojením bodů vznikne křivka, tzv. ET křivka. Kolem ní označíme limit odchylka způsobená běžnými nepravidelnostmi v provozu. V případě významné odchylky od limitu je třeba hledat příčinu této odchylky. 31

Spotřeba tepla na vytápění a ohřev teplé vody [m 3 ] Efektivní financování úspor energie Obr. 3: Předpokládaná spotřeba tepla na vytápění zatepleného městského úřadu v Kroměříži Spotřeba tepla (ze zemního plynu) na vytápění a ohřev teplé vody budovy po zateplení (DDP 30) 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc Pozn.: Spotřeba energie na vytápění v posledních letech je nižší o 10 20 % oproti spotřebě energie odpovídající dlouhodobému průměru venkovních teplot odpovídající normálu 1961 1990. Očekávaná spotřeba tepla na vytápění objektu se bude pohybovat pod křivkou dlouhodobého průměru. 5. Pravidelné (měsíční) odečítání, zaznamenávání a vyhodnocování spotřeby vodného. Doporučuje se kontrola a oprava kapajících baterií a protékajících nádrží WC a proškolení uživatelů budovy o úsporném hospodaření vodou. 6. Pravidelné (měsíční) odečítání, zaznamenávání a vyhodnocování spotřeby elektrické energie. Měsíční odečet pro městský úřad v Kroměříži spotřeby elektrické energie ve vysokém tarifu by se měl pohybovat okolo 8,7 MWh/měsíc a méně. Okamžitou reakcí na překročení doporučené měsíční spotřeby elektrické energie je opětovné proškolení uživatelů budovy o úsporném hospodaření elektrickou energií. Zároveň se doporučuje zohlednit případné navýšení provozu v předešlém měsíci, který může způsobit překročení měsíční doporučené spotřeby elektrické energie. 7. Archivování faktur za dodané energie Nad rámec povinností spojených s prováděním pravidelných odečtů spotřeby energií v budově je navíc nezbytné archivovat doklady o spotřebě energií (faktury) pokrývající období udržitelnosti projektu (min. 5 let od kolaudace) po dobu minimálně deseti let následujících po roce, ve kterém žadatel obdrží protokol o závěrečném vyhodnocení akce. 8. Plánování údržby, oprav a rekonstrukcí. Provozovatel objektu bude provádět pravidelnou údržbu obálky objektu a dalších technických systémů ovlivňujících spotřebu energie a plánovat budoucí opravy 32

a rekonstrukce s ohledem na soustavné snižování spotřeby energie v budově. Jedná se zejména o tyto opravy a rekonstrukce: V oblasti spotřeby energie na vytápění: Odstranit okenní netěsnosti. Spáry mezi rámem a křídlem netěsných oken musí být utěsněny např. silikonovým těsněním. Přirozené větrání prostorů musí být zajištěno výše uvedeným časově omezeným otvíráním oken. Závěsy nesmí překrývat otopná tělesa, bránily by tak proudění vzduchu a přenosu tepla z otopných těles do místnosti. Nejvhodnější je závěs délky po parapetní desku, který usměrňuje proudění teplého vzduchu do místnosti. Před dlouhodobějším odchodem je vhodné závěsy zatahovat. Zajistit požadovanou tepelnou izolaci rozvodů tepla, které procházejí nevytápěnými prostory. Za otopná tělesa je vhodné umístit hliníkovou folii, která odráží část tepla zpět do místnosti a snižuje tak únik tepla přes stěnu do venkovního prostředí. V oblasti spotřeby studené a teplé vody: V případě závady ihned zajistit opravu kapajících kohoutků. Kohoutek, z něhož ukápne 10 kapek za minutu, způsobí zvýšení spotřeby vody o cca 170 litrů vody za měsíc. Starší nádržkové splachovače WC jsou s obsahem 10 litrů. Moderní výrobky mají možnost dvojího spláchnutí malé spláchnutí cca 6 litrů a velké spláchnutí cca 8 10 litrů podle typu výrobku. Použitím nádržek se zabudovaným dvojím spláchnutím lze dosáhnout úspory vody až 30%. Pákové baterie umožňují rychlejší nastavení požadované teploty a průtoku vody ve srovnání s klasickými směšovacími bateriemi. Ušetří tak až 20% vody a tepla na přípravu TV. V oblasti spotřeby elektrické energie: Při výběru nových elektrospotřebičů zohlednit ve výběrových kritériích do jaké energetické třídy je daný spotřebič zařazen. Vyšší vstupní investice do spotřebiče lepší energetické třídy se může brzy vrátit na úsporách ve spotřebě elektrické energie. Použití úsporného umělého osvětlení. Spotřebu elektrické energie na umělé osvětlení ovlivňuje volba vhodných světelných zdrojů, konstrukce a materiál svítidel, způsob osvětlení, úprava ploch ovlivňujících osvětlení prostoru, osvětlovací soustava a způsob ovládání a regulace osvětlení. Pro zajištění nízké spotřeby elektrické energie se volí moderní úsporné světelné zdroje, zejména zdroje LED. Pro srovnání uvedeme světelnou účinnost různých typů světelných zdrojů v lm/w: žárovka klasická cca 10 lm/w; zářivka trubicová cca 50-100 lm/w; svítidlo LED do 140 lm/w. V chodbách a dalších prostorech s požadavky na zajištění umělého osvětlení v kratších časových intervalech je vhodné instalovat ovládání osvětlovací soustavy pomocí čidla pohybu nebo pomocí spínačů s časovačem. 33