Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky



Podobné dokumenty
Genderové školení pro sociální pracovnice a sociální pracovníky

Gendrová analýza organizací

Příklad: okresní správa

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Matice k gendrově politickým strategiím

Vyjasnění zadání: dotazník

Gendrově orientované projektové plánování (GOPP)

Informální edukace a její metody

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Co je gender mainstreaming?

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace. rního vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Horizontální témata od shora dolů v dokumentaci Seminář k rovným příležitostem

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Co je gender budgeting?

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

e) Začlenění průřezových témat Osobnostní a sociální výchova

EU a rovnost žen a mužů ve sportu. Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC

Gender je mocenský vztah (Kimmel 2000) mocenské struktury

Vzdělávací semináře pro HR management a management firem

Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované vyučujícími v předmětu Seminář z výtvarné výchovy

Klíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR. Design vzdělávacího procesu

Vymezení podporovaných aktivit

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 14-35

Realizace jednotlivých okruhů průřezového tématu Multikulturní výchova v jednotlivých ročnících a předmětech

Prosazování genderové rovnosti

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

Mgr. Petr Čadek, Mgr. Karel Šulc, Bc. Lukáš Javůrek, Hana Solarová

Charakteristika ŠVP ZV / Začlenění průřezových témat

Metody a formy výuky

Statut školního poradenského pracoviště

Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno. Školní vzdělávací program oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika

SPECIFIKA PŘÍRODOVĚDNÝCH A TECHNICKÝCH OBORŮ GENDEROVÁ DIMENZE V HORIZONTU

Strategie digitálního vzdělávání 2020 Petr Bannert ředitel odboru vzdělávání

STUDIUM PEDAGOGIKY 2011

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ?

Postoje k mezinárodní migraci a individuální vztahy s migranty nejsou vždy shodné

Analýza stavu rovných příležitostí pro ženy a muže ve vybraných úřadech samosprávy. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D.

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay

UČEBNÍ OSNOVY VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ZEMĚPIS

Návrhy možných témat závěrečných prací

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ezová témata integrace projekt edm t Ekologie edm t Výchova demokratického ob ana. Osobnostní a sociální výchova - OSV Vysv tlivky :

Priority a postupy MŠMT při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže na rok 2009

Závěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska

Akční plán Národní strategie globálního rozvojového vzdělávání pro období

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:

UČEBNÍ OSNOVY. Člověk a zdraví Výchova ke zdraví. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti. Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět:

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

6.34 Společenskovědní seminář

ETICKÝ KODEX pracovníků VIDA center

Gender mainstreaming pohledem genderového projektu: Prolomit vlny

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava,

Návrhy témat kvalifikačních prací (KPG)

Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Waldmünchen. KAB & CAJ ggmbh oblast Horní Falcko

A. Charakteristika vyučovacího předmětu

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

WP2. Adaptace existujícího produktu. Vzdělávací a tréninkový program pro kariérové poradce

Age management a dosavadní výsledky výzkumu v oblasti zaměstnávání osob 50+

STEBEP STEiermärkischer BEschäftigungsPakt (Štýrský pakt zaměstnanosti) TEP TErritorialer BeschäftigungsPakt

Genderová rovnost ve vaší výzkumné instituci: JAK NA TO

Část V. Osnovy. II. stupeň KAPITOLA XX - DĚJEPISNÁ PRAKTIKA

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů

PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2016/2017

Úvod 11. Část I: Teorie a metodologie 15

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

Poslední verze ŠVP ZV vznikla při zapracování úprav a změn RVP ZV vydaných v roce

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Oddíl E učební osnovy VIII.5.A EVROPSKÉ SOUVISLOSTI

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU CHEMIE (pro vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium)

Komunitní práce a inkluze Romů

ŽÁDOST O ZAVEDENÍ NOVÉHO KURZU

Etický kodex sociálních pracovníků

Učební osnovy pracovní

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

ZÁKLADNÍ ŠKOLY A VÝCHOVA KE GLOBÁLNÍMU OBČANSTVÍ. Sdílení výstupů z projektu Global Schools: Svět ve výuce

ŠKOLNÍ PLÁN EVVO 2014/2015

Práce s laboratorní technikou 6.ročník

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu

Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO)

Zadavatel: Střední škola Podorlické vzdělávací centrum, Dobruška

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Příklad dobré praxe XXI

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání Praha, červenec 2017

K ritéria hodnocení. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb ve školním roce 2008/2009

III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb

Vzdělávací programy - ZŠ praktická

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova

kvarta 2015/16 Informatika a výpočetní technika Volitelné vzdělávací aktivity Latinský jazyk Volitelný předmět 1

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání

MINKSOVÁ, L.: Vysokoškoláci přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR. Data a výzkum SDA info, 4, 2010, č.1, s

Transkript:

/ GENDER TOOLBOX Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky podle Geritt Kaschuby / Karin Derichs-Kunstmann 1. Dimenze obsahy Gendrové perspektivy v oblasti práce s dětmi a mládeží jako téma Jsou genderové aspekty zohledňovány na seminářích v rámci pomoci mládeži jako obecné průřezové perspektivy? Jaká témata se obzvláště hodí k objasňování genderových perspektiv? Je nabídnuta příležitost k tomu, aby mohly ze strany účastnících se žen/mužů vzejít určitá témata? Jsou zohledněny také znalosti žen/dívek/mužů/chlapců a genderového výzkumu (a výzkumu migrace)? Pracuje se na vytváření genderově diferencovaných a genderově vědomých koedukativních přístupů v oblasti práce (pomoci) s dětmi a mládeží? Došlo k integraci politické strategie rovného postavení žen a mužů gender mainstreamingu jako průřezové strategie? Jsou genderově hierarchické struktury a procesy z oblasti doing gender v konkrétní oblasti pomoci dětem a mládeži tematizovány? Jsou tematizovány hierarchické struktury týkající se migrační historie a etnických přiřazení? Jak se daří tematizovat kategorii pohlaví a genderové rozdíly v rámci akcí dalšího vzdělávání, bez toho, aniž by docházelo k novému upevňování určitých stereotypů či přiřazení? Orientace na rozmanité životní situace, životopisy Je vytvořena souvislost mezi osobními zkušenostmi (třeba s diskriminací) účastníků a účastnic a společenskými poměry? Jsou obsahy seminářů vztaženy na rozmanité životní světy a biografie žen/dívek a mužů/chlapců různého původu a generace? Jak je umožněna tematizace různých životních plánů a různorodých modelů ženství a mužství účastnících se žen/dívek a mužů/chlapců? Jsou tyto rozmanité modely tematizovány v souvislosti se vztahem generací (v oblasti pomoci dětem a mládeži) mezi pedagožkami a pedagogy a dětmi/mládeží?

2 Jakou pozici/hodnotu má genderová sebereflexivita v oblasti vzdělávání? Komunikace a struktura genderových vztahů Transfer & orientace na konkrétní jednání Patří genderově spravedlivý jazyk a komunikace do obsahu seminářů dalšího vzdělávání a dbá se na tyto aspekty? Jsou ve vztahu k účastníkům a účastnicím tematizovány různé genderové zájmy, společenské oblasti a nesoučasnosti ve znalostech genderového diskurzu v rámci pomoci dětem a mládeži a jsou tyto aspekty předmětem vzdělávání? Je v rámci semináře podporována genderová schopnost komunikace a řešit konflikty? Je participace žen/dívek a mužů/chlapců různého původu tematizována jako centrální požadavek v různých oblastech pomoci dětem a mládeži? Je tato participace na seminářích praktikována? Jsou tematizovány styly vedení z hlediska genderové perspektivy (kooperace, odhierarchizování atd.)? Jak jsou zprostředkovávány znalosti a praktické jednání směřující k využívání genderové perspektivy v práci (například genderová analýza a genderové plánovací instrumenty)? Jsou v souvislosti s genderovými vztahy vypracovávány společenské a na subjekt orientované strategie? 2. Dimenze vedení Dělba práce v týmu Kdo tvoří tým? U jakých témat a cílových skupin je důležité, aby byla ve vedení žena a muž, kdy jsou důležitější jiné kategorie jako generace, migrační historie nebo sexuální orientace? Jak jsou v týmu mezi ženu a muže rozděleny role: Kdo je zodpovědný za tělesnou práci, kreativní metody, tematické inputy, organizační záležitosti? Existuje v týmu ohledně rolí flexibilita? Uvědomuje si tým funkci příkladu/orientace jako ženy/muže ve vedení?

3 Autenticita Zviditelňují se muži a ženy vedoucí se svými vlastními genderově politickými, obsahovými postoji a biografickými zkušenostmi? Zkoumají se autentické osobnosti vedoucích pod genderovými aspekty? Genderové kompetence Mají vedoucí genderové odborné nebo tematické znalosti o pomoci dětem nebo mládeži? znalosti o teoretických přístupech rovného postavení žen a mužů, rozdílech a dekonstrukci pohlaví? genderovou sebereflexivitu? metodickou kompetenci zvláště ohledně genderové komunikace a interakce? genderově spravedlivý jazyk? schopnost postupovat ve vztahu k jednotlivcům a jednotlivým situacím a navazovat na zdroje a potenciály jednotlivců? znalosti o životních situacích, biografiích, průběhu vzdělání žen/dívek a mužů/chlapců různých generací, etnického původu, sociální vrstvy či prostředí? znalosti o tom, že je třeba zohledňovat nesoučasnost a různé genderové znalosti účastnic a účastníků? znalosti o transferu v souvislosti s profesním každodenním životem a schopnost zprostředkovat, že účastníci a účastnice jsou schopné rozpoznat praktický užitek genderového jednání? 3. Dimenze metody Metodické uspořádání & participace Vychází se z celkového pojetí metod, které se využívá na kognitivní, tělesné a afektivně emocionální úrovni, a tím oslovuje různé smysly a záliby účastníků a účastnic? Plánuje se změna mezi interakcí, akcí a reflexí? Je k dispozici prostor pro sebevzdělávání (kromě řízeného vzdělávání)? Postupuje se ve vztahu k obsahovým a metodickým zájmům účastnících se žen a mužů participativně?

4 Zaměření na gender Jsou tyto metody vhodné k prolomení genderově hierarchických struktur a situací dominance na seminářích? Je metodický postup vědomě využíván v případě iritací například ve vztahu k genderovým rolím? Dbá se na to, aby si účastnice a účastníci uvědomili vlastní potenciály ve vztahu k genderovým kompetencím? Jsou odkrývána slepá místa ve vztahu k genderovým vzorům interpretace, vnímání a chování a jsou účastníci a účastnice motivovány k tomu, aby se tím konstruktivně zabývali? Umožňují metody interakci genderových obsahů vzdělávacího opatření? Jak je ve skupině metodicky umožněna reflexe komunikace a vztahových struktur pod úhlem genderových hledisek? Sociální formy Umožňuje volba sociální formy navázání na potenciály a zkušenosti účastnících se žena a mužů? Například vytváření genderově homogenních malých skupin vytváření malých skupin podle migrační historie malé skupiny s oběma pohlavími vždy s následnou výměnou zkušeností v plénu. Existují pravidla a dohody ohledně společné práce, které umožňují dehierarchizaci participace na rozhodnutích a strukturování učebního klimatu? Média, materiály Vyskytují se různé životní světy žen/dívek, mužů/chlapců s nebo bez migrační historie? Zohledňuje výběr médií a materiálů zájmy žen a mužů různého původu a generací? Jak je strukturována reprezentace genderových vztahů v médiích, jsou zde eliminovány stereotypy nebo se vědomě používají? Používá se genderově spravedlivý jazyk? Plánovací a vyhodnocovací instrumenty Dělá se předem sběr informací o zájmech účastníků a účastnic? Koná se v průběhu nebo na konci vzdělávacího opatření dotazování účastnic a účastníků, kde jsou kladeny otázky pod úhlem genderových aspektů? Jsou používány nástroje k sebeevaluaci vedení? Dochází v týmu k reflexi ohledně metod, obsahů, účastníků a účastnic, vlastního chování ve vedoucí pozici, dělby práce a jazyka?

5 Reflexe metod Je zajištěno, že dochází ke ztransparentnění důvodů pro volbu určité metody na metaúrovni, pro vedení určitých jednotek ženou/mužem, a dochází k reflexi ze strany účastníků a účastnic? 4. Dimenze Rámcové podmínky vzdělávací práce Sociální učební prostory Přístupy a dostupnost: místo a čas Jak jsou místnosti vybaveny a uspořádány? Jak jsou dostupné? Kdo má přístup do jakých místností? Umožňuje zasedací pořádek komunikativní výměnu zkušeností? Byly eliminovány prostory, kde by mohl mít člověk strach, jako například skrytá tmavá parkoviště či tmavé chodby? Je zajištěno spojení s veřejnou hromadnou dopravou nebo transportní služba přímo na místo a odvoz? Do jaké míry jsou ohledně času zohledňovány různé životní situace žen a mužů například s dětmi nebo bez dětí? Programy Je na akcích pro ženy/muže či na smíšených akcích nabídnuto hlídání dětí? Vyskytují se ženy a muži různého původu například jako adresáti nebo cílové skupiny ve výběrových řízeních? Je používán genderově spravedlivý jazyk? Finanční a personální zdroje Je umožněno, aby v týmu pracovali muži i ženy? Jsou zohledněny různé životní situace a profesní kontexty účastníků a účastnic?

6 5. Dimenze účastnice a účastníci Složení skupiny účastníků a účastnic Přístupy k ženám a mužům různého původu a generací Je zohledňováno složení účastníků a účastnic podle pohlaví, etnického /migračního původu, sociální vrstvy, sexuální orientace, životní fáze a generace? Kdy a s jakým cílem jsou vypisovány explicitní nabídky pro specifické skupiny jako například mužské nebo ženské odborné síly s migrační historií a jaké dopady má dané složení na průběh vzdělávací aktivity? Jaké životní zkušenosti a kompetence s sebou přinášíte? Jaké genderové znalosti mají účastníci a účastnice? Jsou vyhledávány přístupy k dalším cílovým skupinám formou kooperace s jinými institucemi, úřady, (samoorganizovanými) skupinami? Jak jsou oslovovány ženy a muži s a bez migrační historie, například ve výběrových řízeních? Do jaké míry zohledňuje další vzdělávání dané výchozí podmínky žen a mužů? Vztahy ve skupině Jaké rozdělení rolí a vztahů mezi ženy a muže (s nebo bez migrační historie, různých generací atd.) jsou zviditelněny ve vztahu k moci, zodpovědnosti, péči? Kdy je nabídnuto odkrýt či tematizovat při interakci a komunikaci během vzdělávací aktivity přiřazení týkající se pohlaví či etnického původu? Genderové zájmy Do jaké míry je umožněna artikulace potřeb a zájmů účastnících se žen a mužů, tak aby mohly tyto ženy a tito muži převzít zodpovědnost za sebe a vlastní zájmy? Jsou tyto zájmy vnímány/zohledňovány a začleněny do průběhu aktivit? Dbá se na to, aby nebyly hodnoceny jako genderově specifické zájmy? Jaké možnosti jsou nabídnuty k tematizaci účastníků a účastnic jako mužů/žen různého původu, generací atd. na základě vlastní biografie nebo společenských výchozích podmínek, a tím i souvisejících zájmů o téma pohlaví? Do jaké míry se daří vytvořit klima, ve kterém je respektováno genderové vnímání sama sebe a hranice jednotlivých účastníků a účastnic? Zdroj: Geschlechtergerechte Didaktik in der Fort- und Weiterbildung (Genderově spravedlivá didaktika v dalším vzdělávání). Eine Handreichung für die Praxis (Příručka pro praxi), vypracoval Dr. Gerrit Kaschuba, Výzkumný ústav pro sociální výzkum ženské politiky - tifs e.v. Tübinger Institut für frauenpolitische Sozialforschung Objednávaka: info@fobiglienicke.verwalt-berlin.de, 030 / 48 48 1-121