Základy typografie Typografie = nauka o tom, jak má tiskovina vypadat, aby byla dob e itelná, snadno se v ní orientovalo a aby p sobila esteticky. Typografie je také klasické um lecké emeslo, které se n kolik století vyvíjelo klidn a plynule, nebo technologie knihtisku se dlouho v zásad nem nila. V sou asné dob velké rozší ení po íta, vývoj jejich programového vybavení a možnost kvalitního tisku umož ují prakticky každému, aby se pustil do p ípravy tiskoviny. Je ada tiskovin, zejména drobn jších (pozvánky, oznámení, letáky), které si dnes p ipravujeme sami a ani nás nenapadne, že ješt docela nedávno jsme se museli obrátit na odborníky. Také rozsáhlejší dokumenty pro tisk p ipravujeme asto na po íta ích doma nebo v práci až do kone né podoby. Výsledky podle toho ob as také vypadají. Typografická pravidla sice nejsou dogma, ale m l by je znát každý, kdo se pouští do tvorby tiskovin, a zvlášt laici by se jich m li držet. Typografické jednotky existuje n kolik typografických m rných soustav, nás budou zajímat jen n které: anglosaská (monotypová) m rná soustava - 1" (inch, palec) = 72,27 points (= 2,54 cm) - 1 point = 0,351 mm - 1 pica [pajka] (stupe písma) = 12 points = 4,217 mm Upravený systém pica (Adobe) - upraveno pro po íta ové použití - 1" = 72 points - 1 point = 0,353 mm - 1 pica = 12 points = 4,233 mm Didotova m rná soustava - používá se v klasické sazb ve v tšin evropských zemí - 1 m = 2 660 bod - 1 bod = 0,3759 mm - 12 bod = 1 cicero = 4,513 mm - nepoužívá se v po íta ové sazb tver ík Písma tverec o hran odpovídající velikosti písma horizontální (relativní) typografická míra pro mezislovní mezery, velikost zarážky apod. em = celý tver ík en = polovina tver íku Základem každého dokumentu jsou písmena. Pokud nás zajímá jejich tvar a jiné vlastnosti, pak mluvíme ne o písmenech, ale o písmu. Latinkové písmo obsahuje malá písmena (minusky, minuskule), velká
písmena (verzálky, majuskule), íslice, diakritická znaménka (akcenty), interpunk ní znaménka, závorky, uvozovky, matematická znaménka a další znaky. font = písmo uložené jako data na po íta i, soubor s p esným popisem tvaru písmen ur itého typu písma. Bitmapové fonty - tvar písmene je ur en body v matici - nelze zv tšovat nebo zmenšovat beze ztráty kvality - datový tvar pro každou velikost - hardwarov závislé (tiskárny) Vektorové fonty - tvar písmene je popsán matematicky pomocí obrysových k ivek - (skoro) bez problém m ním velikost (transformace) - p ed zobrazením vektorových font na displejích a tiskárnách se provádí rastrování - hinting = pomocné údaje pro rastrování malých velikostí (pro malé velikosti p ímo bitmapový obraz písma) - TrueType (B-spliny), Adobe Postscript (Bezierovy k ivky) Písmová osnova a n které písmové pojmy duktus - výraznost kresby písma vyjád ená tlouš kou tah písmen v pom ru k jejich výšce ú a í - základna písmové osnovy, na níž jsou postaveny obrazy písmových znak. Aby písmové znaky byly opticky stejné, p esahují oblá písmena ú a í. Tomuto tahu se íká p etah stínování - zesilování ástí nebo celých tah písmena, zvlášt u d ík a oblouk. Kolmé stínování je typické pro písma statická, šikmé (diagonální) proti sm ru hodinových ru i ek pro písma dynamická tah písma - kresebný prvek písmového znaku, nap. d ík, oblouk, náb h, výb h atd. Podle tvaru se rozlišuje oblý, p ímý a stínovaný tah d ík písmena - hlavní svislý p. šikmý, nikoli však oblý tah písmena serif (patka) - p í né zakon ení tahu písmena (vodorovné, svislé nebo šikmé). Tvar serif je jednotný v kresb daného písma a pomáhá utvá et jeho charakter hladká sazba je sazba z jednoho stupn, druhu a ezu písma sázená do odstavc Klasifikace písem d ležité znaky charakterizující typ písma: - zp sob zakon ení tahu (má / nemá patku) - má-li patku, její p echod na hlavní tah (oblý / ostrý
p echod) - stínovaný / nestínovaný tah - je-li tah stínovaný, sm r stínování, kontrast mezi silným a slabým tahem - duktus síla tah - proporce písma podle t chto znak se rozlišuje celá ada skupin písem, pro naše ú ely posta í rozlišovat: bezpatková (grotesková, sans-serif) - absence patek - tahy stejn silné, slabé stínování - málo zdobená - nap. Arial, Tahoma patková (antikva, serifová) - tahy písmen zakon eny patkami - mají obvykle stínování - nap. Times New Roman, Bookman kaligrafická a dekorativní - vychází z kaligrafických skript - z písem voln ru n psaných - na speciální druhy tiskovin (vizitky, reklamy, svatební oznámení...) jiná klasifikace - podle ší ky písmen proprocionální - písmena jsou r zn široká M l, íslice jsou stejn široké neproporcionální - všechna písmena jsou stejn široká. Používá se nap. p i vkládání programového kódu do dokumentu. pro hladkou sazbu se používá proporcionální patkové písmo s jednodušší kresbou, nebo ony patky opticky vytvá ejí linku ádku a lépe vedou o i p i tení písma bezpatková jsou výhodná v kartografii (názvy na mapách), hodí se na bilboardy a je možné je použít i v nadpisech nebo v tabulkách v jednom dokumentu nepoužívat více než 3 rodiny (typy) písma a pokud možno takové, které se k sob hodí pokud jsou písma z r zných skupin, musí se výrazn lišit ím delší text, tím iteln jší písmo používat (pro hladkou sazbu se nehodí ozdobná písma) bezpatková písma jsou lépe itelná za šera (letáky, titulky, nadpisy) Velikost písma p esn ji: stupe písma. Vyjad uje ur itým zp sobem výšku písma, p vodn rozm r horní plochy na kovové lite e. skute ná výška písmen závisí na konkrétním typu písma, r zná písma téhož stupn mohou mít r zné výšky odpovídajících písmen udává se v bodech (points) a volí se podle formátu a typu tiskoviny
malé písmo brzy unavuje zrak u velkého písma lidské oko není schopné naráz obsáhnout více písmen pro d ti p edškolního v ku 20, 24 bod d tské knihy 14, 16 bod u ebnice, knihy v tšího formátu, odborné práce sázené na formát A4 11-12 bod v tšina knih 10 bod asopisy a rozsáhlá knižní díla 9 bod noviny, knihy malého formátu 8 bod slovníky, jízdní ády, telefonní seznamy, poznámky, vysv tlivky 5, 6, 7 bod tení rozsáhlejších text tišt ných menším písmem než šestibodovým zraku škodí v kovové sazb m ly jednotlivé stupn písma i svá jména, nap. 8 b petit, 10 b garamond, 12 b cicero v jednom dokumentu nepoužívat více než 3 velikosti jednoho písma velikosti by m ly být z eteln odlišené maximáln 4-5 velikostí v jedné sazb u nadpis se asto používá v tší písmo, které by m lo být aspo 1,2krát v tší než písmo odstavce ezy písma ez písma je varianta písma, která se svou kresbou liší od základního písma, od kterého je odvozena a s nímž má spole nou písmovou osnovu (tj. výškové proporce) a základní kresebné znaky (nap. patky) rodina písma (font-family) - všechny ezy jednoho písma ne každé písmo musí mít ezy b žné ezy: oby ejné (regular), tu né (bold), kurzíva (italics), tu ná kurzíva (bold italics) n které rodiny mají mnoho ez podle duktu ( síly písma ): slabé (light), oby ejné (regular, book), polotu né (demi, bold), tu né (heavy), extratu né (black, extra bold) podle sklonu: stojaté (normal), sklon né (oblique) podle ší ky: zúžené (condensed), normální, rozší ené (expanded) kapitálky - varianta písma, u které mají malá písmena tvar písmen velkých. Lze je simulovat verzálkami sázenými na st ední výšku písma (na minusky). Texty sázené kapitálkami, polotu ným písmem nebo verzálkami se tou pomaleji než texty sázené normální antikvou, tedy minuskulemi se za áte ními verzálkami. Tyto ezy písem by se m ly
objevovat jen u krátkých text nebo p i vyzna ování. jednotlivé ásti textu odlišovat rad ji r znými ezy než r znými typy písma celkový po et ez písma v jednom dokumentu by nem l p esáhnout 6-8 Odstavec základní významová a formátovací jednotka textu p i hladké sazb každý blok textu ukon ený znakem konec odstavce (typicky se explictn ozna uje <p> nebo se vkládá klávesou Enter) Odstavcová zarážka obvyklý zp sob rozlišení odstavc posunutí prvního ádku odstavce vpravo velikost zarážky se p edepisuje v po tu tver ík nebo p l tver ík základního písma a ovliv uje ji stupe velikosti písma, ší e sazby a proklad mezi ádky musí být v celém textu stejná, nemá být menší než 1 em, obvyklá velikost je 1 em, u širší sazby 1,5 až 2 em klasická úprava je taková, že první odstavec za nadpisem nemá zarážku a následující odstavce ji mají. Pokud po sob jdoucí odstavce nemají odsazené první ádky, je t eba mezi nimi d lat mezery (proklad). alternativní za átky odstavce: odrážka, íslování, iniciála. Je možná také úprava, kdy první ádek je p edsazen p ed ostatní. první ádek odstavce nesmí být osam le na konci stránky. Takovému zapomenutému ádku íkají typografové vdova. Východový ádek poslední ádek odstavce musí být delší než odstavcová zarážka, alespo o 1 em kratší než úplný ádek nesmí být osamocen na za átku stránky; takovému ute enému ádku se íká sirotek Zarovnání odstavce pro zarovnání textu vzhledem k okraj m jsou ty i možnosti: vlevo, do bloku (tj. k ob ma kraj m), vpravo, na st ed obvykle se odstavec zarovnává vlevo u speciálních tiskovin na st ed (plakáty, poznámky) zarovnání do bloku m že zhoršit itelnost a vzhled dokumentu, zejména p i malé ší ce stránky a p i krátkých odstavcích
Proklad ádkový proklad (mezera mezi ádky) - ur uje se vzhledem ke stupni písma, typu písma a ší ce sazby, ovliv uje tmavost / sv tlost stránky a itelnost textu - obvyklý proklad pro písmo 9 12 pt je 2 pt proklad mezi odstavci - optické odd lení odstavc, v tší než ádkový proklad - odd lení odstavc ornamentálním prvkem Mezery Mezery mezi písmeny dány ší kou znaku po íta ová sazba je umož uje zmenšovat i zv tšovat. Zm n mezer mezi písmeny se íká prostrkávání. Zv tšování mezer mezi písmeny se n kdy užívá k zvýraz ování, viz dále. u v tších písmen v nadpisech a titulcích (asi od 16 pt) je t eba p izp sobovat mezery konkrétním dvojicím písmen tak, aby mezery v celém slov p sobily na pohled rovnom rn. Tomuto vyrovnávání se íká cizím slovem kerning. P íklad: MN AV Mezislovní mezery vhodná mezislovní mezera je 1/3 em p i zarovnávání sazby vzhledem k ob ma kraj m dochází k úprav velikosti mezislovních mezer. Proto bývá stanovena minimální (1/4 em) a maximální (1/2 em) mezera. tvrdá mezera (též pevná, nezlomitelná) - vkládá se na místo, kde nesmí dojít k zalomení ádku. Typicky jako speciální symbol ( ) Zvýraz ování slov v textu Zvláš d ležité asti textu m žeme zvýraznit n kterým z následujících zp sob : kurzívou (anglicky italics) tu ný (polotu ným) písmem (anglicky bold), p ípadn tu nou kurzívou VERZÁLKAMI (velká písmena), nebo KAPITÁLKAMI S PRVNÍM PÍSMENEM VELKÝM (angl. small caps) jiným písmem (vhodné zejména pro vkládání zdrojových text program nebo html kódu, pro které se používá neproporcionální písmo) "uvozovkami" nebo 'apostrofy' jinou barvou písma
p r o s t r k á v á n í m, kdy mezi jednotlivé znaky vložíme mezeru (nejlépe takovou, aby v ní nemohlo dojít k chybnému rozd lení ádku) podtrháváním nebo p eškrtnutím Za vhodné zp soby lze považovat první t i (kurzíva, tu né písmo, kapitálky). Jiná barva písma se prozatím používá spíše u elektronických dokument (www stránek). Prostrkávání již pat í do minulosti (do éry psacích stroj ). Podtrhávání a škrtání snižuje itelnost textu, a proto je lepší se mu vyhýbat (podtrhávání je navíc nevhodné u www stránek, kde koliduje se zavedených ozna ováním odkaz na další dokumenty). Rovn ž není vhodné používat v tší písmo pro zvýrazn ní textu uvnit odstavce, nebo by nep kn rozhodilo vzdálenosti mezi ádky (jako nap. v tomto odstavci). Interpunkce Te ka, árka píší se t sn za slovo bez mezery a následuje za nimi mezera mezera se nepíše, když následuje další znaménko pokud v ta kon í zkratkou, další te ka se nepíše pokud v ta kon í poml kou, nepíše se za ní te ka te ka se nikdy nepíše za nadpisem popisky a legendy k obrázk m se neukon ují te kou ani tehdy, skládají-li se z více v t je-li celá v ta v závorkách, je te ka uvnit a naopak: Je to tak (a nejinak). Je to tak. (A nejinak.) kon í-li v ta výpustkem (...), další te ka se nep idává. Výpustek se píše jako speciální znak, nikoliv jako t i te ky. Dvojte ka, st edník, otazník, vyk i ník píší se t sn za slovo bez mezery a následuje za nimi mezera za dvojte kou píšeme malé písmeno, následuje-li jedna v ta (souv tí). Za íná-li po dvojte ce delší text nebo p ímá e, píšeme po ní písmeno velké. st edník se užívá mj. p i vý tu: Za chyby v novinách odpovídá a) korektor redaktorovi; b) redaktor šéfredaktorovi; c) šéfredaktor mn ; d) já sob. Uvozovky píší se t sn k výrazu nebo v t, kterou uvozují v eštin se používají uvozovky, p ípadn (tzv. francouzské), vždy jednotn v celém textu. V cizojazy né sazb je t eba dbát pravidel p íslušného jazyka (anglické uvozovky ). ve smíšené sazb se ez uvozovek ídí podle ezu prvního slova
pokud je uvozena celá v ta, sází se její ukon ovací interpunk ní znaménko p ed uvozovku, v p ípad, že se uvozuje pouze jedno slovo nebo ást v ty, sází se te ka za uvozovku chceme-li nap. v p ímé e i dát n jaký výraz do uvozovek, použijeme jiný druh uvozovek (francouzské, anglické) nebo Soused ekl: On se tím proslavil už d íve. Spojovník (divis) používá se k ozna ení d lení slov nebo jako spojovací znaménko ve složených výrazech p i d lení se sází t sn k poslednímu písmenu první ásti d leného slova, pokud se použije jako spojovací znaménko, sází se bez mezer. Nap íklad: Praha 10-Strašnice, esko-anglický slovník pokud je jako spojovací znaménko posledním znakem na ádku, je t eba jej zopakovat na za átku ádku následujícího je podstatn kratší a tlustší než poml ka Poml ka nazna uje v tší p estávku v e i nebo od sebe výrazn odd luje ásti textu; významov je rovna árce, a tedy pomocí poml ek lze odd lit vloženou ást v ty poml kou (na rozdíl od spojovníku) nesmí za ínat ani kon it ádek (výjimku tvo í p ímá e ; v tomto p ípad se p ímá e nepíše do uvozovek a je od poml ky odd lena mezerou) okolo poml ky (na rozdíl od spojovníku) se píší mezery. Pouze v p ípad, že místo poml ky m žeme dosadit jakékoli slovo (až, do, versus...), okolo poml ky mezery nepíšeme. 7 9 dní, rychlík Praha Most, otev eno 8 12 h nesprávné je také použití poml ky místo znaménka mínus, protože obraz neodpovídá ší ce znaménka plus (+) poml ka není na klávesnici (je tam spojovník), v po íta ové sazb se poml ka obvykle píše jako -- (dva spojovníky za sebou) Apostrof (odsuvník) ozna uje se jím vypušt ní, odsunutí n jaké hlásky, zejména na konci slova a sází se zásadn znakem apostrofu, nikdy ne obrácenou árkou. Píše se t sn ke slovu. n kdy se také apostrof používá k ozna ení zkráceného letopo tu, a to v novoro enkách, na plakátech, pop. jiných tiskovinách jako sou ást typografické úpravy (rok '98) Závorky dávají se do nich ásti textu, které jsou do v ty voln vloženy a nejsou její p ímou sou ástí v hladké sazb se používají závorky oblé (), hranaté [] a výjime n složené (svorky) {} závorky se píší t sn ke slovu, vn je mezera dává-li se do závorek celá v ta, sází se te ka uvnit závorek, pokud je v závorce pouze ást v ty, sází se te ka až za závorku
Ostatní znaky zna ka (paragraf) - sází se bez te ky a odd luje se od ísla pevnou mezerou znak & (ampersand) - se používá ve firemním ozna ení, kde je oby ejn spojkou dvou jmen ve významu spojky a. Z obou stran se odd luje pevnými mezerami hv zdi ka a k ížek (* ) - znaménka pro narození a úmrtí (hv zdi ka se používá též p i odvolání textu) - se od letopo tu, pop. od jména odd lují pevnou mezerou. (* 1926, 1998) íslice v b žném souvislém textu se nižší íselné údaje se vyjad ují v sazb slovy. Výjimku tvo í pouze letopo ty, data a spojení ísel se zkratkami (100 m, 50 mm). V odborném textu používáme íslice. je-li íslo záporné, píšeme znaménko minus bezprost edn p ed íslici (-12) používáme desetinnou árku, nikoli te ku. V delších íslech odd lujeme íslice vpravo i vlevo od desetinné te ky po trojicích mezerou (pevnou), nap.: 12 465; 0,265 23. Nevhodné je psát 2 milióny 300 tisíc, chybné je 2,300.000 a nep ehledné je 2300000 v ta by nem la za ínat íslicí (píše se slovy nebo se v ta p estylizuje) násobné íslovky píšeme dohromady, nap. 20letý, 250krát, t ikrát dva metry, 16bitový po etní úkony a pom ry se píší s mezerami, rozm ry a skóre bez mezer. Nap íklad 5 + 3 = 8, edíme v pom ru 3 : 1, ale rozm r je 10 11 12 mm, hosté prohráli 1:3 p i psaní ísel ve smyslu od do píšeme poml ku (nikoliv spojovník) bez mezer, viz výše. Nevhodné je psát výrazy typu 3 5 000. nepíše se cca 450 (píše asi nebo pravd podobn 450) Datum a as datum se správn píše s mezerami (4. 5. 1981) den je vždy vyjád en arabskou íslicí, m síc bu slovn, nebo arabskou i ímskou íslicí s te kou letopo et se píše vždy íslicemi bez vynechání prvního dvoj íslí, výjimku tvo í pouze ur itá spojení (Nagano 98) za nevhodné se považují zápisy dat 4. V 1981, 4/5 1981, 4/V 1981 hodiny a minuty odd lujeme te kou bez mezer minuty a sekundy odd lujeme dvojte kou bez mezer desetiny sekund od celých sekund desetinnou árkou bez mezer správn zapsaný as je tedy 15.55:20,4 u sportovních výkon vyjád ených asem se hodiny od minut a minuty od sekund odd lují
dvojte kou (18:56:13) Další výrazy s íslicemi symbol m ny se píše n kdy p ed, n kdy za íslici (záleží na konkrétní m n ). Pro eské koruny platí následující pravidla: Pokud je íslo celé, klade se zna ka m ny odd lená mezerou za íselné ozna ení. Pokud je ástka uvedena s desetinnou te kou, píše se symbol m ny p ed íslici, která je odd lena mezerou: 20 K ; K 20,90; 20,- ozna ení fyzikálních jednotek se odd luje mezerou, pouze v p ípad, že tvo í jedno slovo, píšeme je bez mezery 4 m (= ty i metry) 4m (= ty metrový) procenta a promile (%, ) se odd lí mezerou, mají-li význam podstatného jména. Jsou-li teny jako p ídavné jméno, píší se bez mezer. Nap íklad: Vyšlo to na 100 %. Tato š áva je 50%. stupe a) teplota - stupe Celsia se sází jako jeden výraz dohromady a od ísla je odd len mezerou: -10 C b) velikost úhlu - zna ky pro stupn, minuty a vte iny jsou t sn u íslice, za nimi je mezera: 12 33 20 c) stupe alkoholu se sází jako jeden výraz bez mezer: 12 pivo. poštovní sm rovací ísla se píší s mezerou po prvních t ech íslech (270 34). telefonní ísla se odd lují mezerou po t ech íslicích (800 123 456) Zkratky v ta nesmí za ínat zkratkou - v takovém p ípad se zkratka vypisuje zkratky z více slov spojené do jednoho slova se píší s jednou te kou na konci (nap. tj., nikoli t.j.) iniciálové zkratky (USA, NATO) nemají te ky n které zkratky se sklo ují (fa, pí) sloví ko viz není zkratka (je to rozkazovací zp sob od slovesa vid t), takže za ním nesmí být te ka píšeme-li text verzálkami nebo kapitálkami, je t eba malá písmena ve zkratkách vysázet minuskulemi. SPOT EBA 300 kwh ZA ROK D lení slov Slova se d lí podle pravopisných pravidel a estetických zásad. U n kterých dokument se slova ned lí nikdy. Pravopisná pravidla Slovo d líme na p vodní ásti podle toho, jak vzniklo. Složená slova se d lí p ednostn v míst složení ( esko-moravská vrchovina), víceslabi ná slova se d lí s ohledem na stavbu slova (p edpona - základ - p ípona). Nap íklad vyjmout d líme vy-jmout, nikoliv vyj-mout Nelze-li využít tohoto pravidla, slabikujeme.
Shluky souhlásek m žeme d lit libovoln. D lení však musí být v celém dokumentu jednotné, proto se obvykle nechává na konci ádku jen jedna souhláska. Nap íklad erstvý d líme er-stvý nebo ers-tvý nebo erst-vý Rozd lit lze i dv sousedící samohlásky, mezi nimiž vyslovujeme z etelné j (tzv. hiját). Nelze d lit dvojhlásky au, ou. Nap íklad materi-ální, fi-alový, ale ne to-uha Dvouslabi ná slova lze d lit jen pokud první ást má minimáln dva znaky a sou asn druhá ást minimáln 3 znaky v etn interpunk ních znamének (Pa-vel, ži-to,). D lit se nesmí zkrácené jméno a p íjmení (J. Suk, chybn J.-Suk) zkrácený titul a p íjmení (dr. Málek, chybn dr.-málek) zkratky (t.., chybn t.-.) íslo (600 000, chybn 600-000) íslo a zna ka [zkratka] (60 km, chybn 60-km) datum v íselné podob [v textové je možné d lit den s m sícem od letopo tu] (1. 12. 2002, chybn 1. 12.-2002, ale 1. prosince-2002 je správn ) Skryté d lení tj. d lení bez užití rozd lovacího znaménka na konci ádku nesm jí z stat jednohláskové neslabi né p edložky v, k, s, z, a nemají tam být ani slabi né o, u a spojky A, I, i. Výjimku tvo í samotné a. Estetické zásady po et spojovník pod sebou nemá p esáhnout po et t í a nesmí být v tší než šest. Za d lení se považují i ádky zakon ené interpunk ními znaménky (te ka, árka, st edník a dvojte ka), jelikož pravý okraj sazby je jimi narušen stejn jako rozd lovacím znaménkem. na konci ádky nesmí z stat jen jedno písmeno (a-nabáze) na za átku ádky nesmí zbýt jen dv písmena (anabá-ze) nežádoucí je d lení, p i n mž by vznikly výrazy zvulgarizovaného nebo jinak nevhodného významu (kni-hovna, spisova-tele, tlu-mo it, ná-držka) d lení slov je p ijatelné na konci levé stránky v knize. Na konci pravé stránky se mu máme pokud možno vyhnout. Formát tiskovin a úprava stránky první dojem, kterým na nás kniha zap sobí, je její p ebal a formát. Je t eba p ihlížet k estetickému dojmu, ale i k prakti nosti vzhledem k ú elu tiskoviny osv d ený je formát papíru s pom rem stran š : v = 1:1,618 (zlatý ez). Velmi podobný je
jednoduchý pom r 2:3. Zajímavý je tverec. U malých rozm r p sobí zajímav 1:2 nebo 5:9. b žný uživatel po íta e používá standardizované formáty papíru, které mu software nabízí základní rozvržení stránky udává sazební obrazec velikost plochy pro sazbu ur ujeme bu p ímo nebo zadáním velikosti okraj stránky. V horním okraji m že být záhlaví, v dolním pata (zápatí). Okraj u h betu má být nejmenší, protože opticky se v otev ené knize okraje u h betu spojí. Nejv tší má být dolní okraj. íslování stránek bývá umíst no v záhlaví nebo v pat, p ípadn ve vn jším okraji. Pravá stránka má liché íslo, levá sudé. Pravá stránka je významn jší. Také plocha stránky nemá rovnom rn rozd lenou pozornost tená e. Pravá horní a horní ást stránky je významn jší. Optický st ed stránky leží výše než geometrický. krytí prvního a posledního ádku v oboustranném tisku v pr hledu a u protilehlých stránek se nazývá stránkový rejst ík. ádkový rejst ík je krytí všech textových ádek. vlevo: Klasická konstrukce okraj stránky (horní okraj je 1/9 výšky stránky) vpravo: Optický st ed stránky leží výše než geometrický pro knihy ur ené k b žnému tení je lépe volit papír zabarvený do tónu slonoviny nebo vaje né sko ápky, než papír zá iv bílý. Na teplém tónu podkladu se vždycky te lépe, než na chladn bílém podkladu. významnou roli hraje i kvalita povrchu papíru a barevný tón tiskové barvy P ehled ástí knihy každá kniha obsahuje titulní stranu, v tšina knih má obsah. Záleží na charakteru a obsahu knihy i brožury, které ásti obsahuje. umíst ní v publikaci není u všech ástí závazné, nap. u odborné literatury je vhodné napsat obsah dop edu, u sbírky povídek m že být vzadu. obecn m že mít kniha tyto ásti: patitul (p edtitulní strana), titulní strana, vydavatelské záznamy, v nování, motto, obsah, p edmluva, úvod, seznam zkratek, seznam literatury, seznam vyobrazení a p ílohy nejvýznamn jší ásti i za átek vlastního textu musí být umíst n na pravé stránce. Materiály použité p i tvorb tohoto referátu p ednáška RNDr. J. Preclíka Aplika ní software na PC (MFF UK) >> jiná p ednáška z typografie a zpracování text (FS VUT Brno) >>
Zvoní ek, J.: Stru ná u ebnice spisovatelství, v elektronické podob >> jiná u ebnice typografie >> další odkazy lze nalézt nap. na Seznamu v sekci V da a technika >Typografie a písma, >> Jakub Lysák